ISBN

Transcription

1 Zostavovatelia: Mgr. Kristína Hiņnayová, PhD. Mgr. Adriána Tonkovičová, PhD. Recenzenti: Doc. PaedDr. Anton Lednický, PhD. Doc. Erika Zemková, PhD. Grafický návrh obalu: Mgr. Peter Olej, PhD. Za obsahovú, gramatickú a terminologickú stránku príspevkov v tomto zborníku zodpovedajú autori jednotlivých článkov. Kvalita tabuliek a grafov zodpovedá dodaným podkladom autorov. Pre Katedru gymnastiky FTVŃ UK vydal Peter Mačura - PEEM, Sokolíková 11, Bratislava, Slovenská republika 1. vydanie. Rok vydania Počet strán 169. ISBN

2 O B S A H ÚVOD MIESTO KATEDRY GYMNASTIKY V FTVŃ UK Elena STREŠKOVÁ... 4 VEDECKÉ PRÍSPEVKY VPLYV KONDIČNÉHO PROGRAMU NA PARAMETRE ODRAZOVÝCH SCHOPNOSTÍ ŃPORTOVÝCH GYMNASTIEK Veronika ADAMSKÁ Elena STREŃKOVÁ MIXED MARTIAL ARTS FIGHT ANALYSIS AS AN ELEMENT OF THE TRAINER S CONTROL Tadeusz AMBROŻY - Tomasz DRWAL - Grzegorz LECH PHYSICAL FITNESS LEVEL EVALUATION OF FEMALE GYMNASTS AGED 7-9 AGAINST A CONTROL GROUP Dorota AMBROŻY - Lucyna STANEK - Katarzyna BĘTKOWSKA EVALUATION OF THE INFLUENCE OF A THREE-MONTH TRAINING PROGRAMME ON THE LEVEL OF MOTORICITY AND MORPHOLOGICAL STRUCTURE IN A GROUP OF MEN ENGAGED IN RECREATIONAL WEIGHT TRAINING Dorota AMBROŻY - Tadeusz AMBROŻY HODNOTENIE TELESNEJ ZDATNOSTI HRÁČOV AMERICKÉHO FUTBALU NA SLOVENSKU Iľja ČÍŅ BIOMECHANICKÁ ANALÝZA ODRAZOVÝCH MIKROFÁZÍ PŘESKOKU JURČENKO Petr HEDBÁVNÝ VÝZNAM TANCA A PSYCHOMOTORIKY V ŃPORTOVOM TRÉNINGU Kristína HIŅNAYOVÁ RYTMICKÉ SCHOPNOSTI JAKO PŘEDPOKLAD PŘESNÉHO TOČENÍ DVĚMA ŃVIHADLY Milan HYBNER - Jana ČERNÁ - Petr KUBOVÝ - Karel JELEN INTENZITA ZAŤAŅENIA TANEČNÍKOV V LATINSKOAMERICKÝCH A ŃTANDARDNÝCH TANCOCH Matej CHREN Milan ŃPÁNIK MOŅNOSTI VYUŅITÍ VÝSLEDKŦ SOUTĚŅÍ VE SPORTOVNÍ GYMNASTICE MUŅŦ Jan CHRUDIMSKÝ AEROBIK AKO PROSTRIEDOK ROZVOJA PRIESTOROVO - ORIENTAČNEJ SCHOPNOSTI V KONDIČNEJ PRÍPRAVE FLORBALISTOV Jana KALČOKOVÁ - Elena STREŃKOVÁ BIOMECHANICKÁ 3D ANALÝZA KOPU YOP CHAGI V TAEKWON-DU Miriam KALICHOVÁ - Pavla JELEČKOVÁ...62 PARAMETRE STABILITY POSTOJA VO VYBRANÝCH CVIČEBNÝCH TVAROCH ŃPORTOVÉHO AEROBIKU Oľga KYSELOVIČOVÁ - Erika ZEMKOVÁ NÁVRH OBJEMOVÉHO POSILOVACÍHO PROGRAMU PRO MUŅE Vladislav KUKAČKA - Jan POKORNÝ - Radim KOKEŃ POSILOVÁNÍ JAKO JEDNA Z OBLÍBENÝCH POHYBOVÝCH AKTIVIT STUDENTŦ JIHOČESKÉ UNIVERZITY Vladislav KUKAČKA

3 VSTUPNÁ ÚROVEŅ POHYBOVEJ VÝKONNOSTI V ETAPE VÝBERU DETÍ PRE ŃPORTOVÚ GYMNASTIKU Ľuboń RUPČÍK FENOMÉN STRACHU V DISCIPLÍNĚ PŘESKOK Dita ŃÍPKOVÁ - Jaroslav KRIŃTOFIČ ÚROVEŅ MOTORICKEJ VÝKONNOSTI DETÍ SÚŤAŅIACICH VO FITNES Gabriela MLSNOVÁ MOTIVAČNÉ A DEMOTIVAČNÉ FAKTORY VÝKONNOSTNÝCH PRETEKÁROK V DŅUDE Miloń ŃTEFANOVSKÝ Zuzana KRIŃANDOVÁ DYNAMIKA SRDCOVEJ FREKVENCIE V ŃPORTOVOM VÝKONE V AKROBATICKOM ROCK AND ROLLE V KATEGÓRII DIEVČENSKÉ FORMÁCIE Kristina TIŃŤANOVÁ - Petra ČAPLOVÁ - Peter OLEJ VPLYV GYMNASTICKEJ PRÍPRAVY NA ROZVOJ POHYBLIVOSTI Adriána TONKOVIČOVÁ - Jana LUPTÁKOVÁ PRÍSPEVKY TEORETICKO - EXPERTÍZNE A ODBORNO METODICKÉ FITNESS A CONTEMPORARY FORM OF RECREATION Dorota AMBROŻY VLIV ROPE SKIPPINGOVÉHO POHYBOVÉHO PROGRAMU NA SÍLU DOLNÍCH KONČETIN A NA ROVNOVÁŅNÉ SCHOPNOSTI CHLAPCŦ A DÍVEK V PRVNÍCH TŘÍDÁCH NA ZÁKLADNÍ ŃKOLE Jana ČERNÁ POHYBOVÁ KULTIVACE PROSTŘEDNICTVÍM GYMNASTICKÉHO PROGRAMU POWERYOGA Kateřina FEITOVÁ - Viléma NOVOTNÁ HLEDISKA KVALITY GYMNASTICKÉHO POHYBU Viléma NOVOTNÁ - Jitka VORÁLKOVÁ - Ńárka PANSKÁ VONKAJŃIE FAKTORY V ŃTRUKTÚRE ŃPORTOVEJ ÚSPEŃNOSTI V ŃPORTOVEJ GYMNASTIKE ŅIEN Květoslava PEREČINSKÁ VÝKONNOSTNÉ ŃTANDARDY PRE MODERNÚ GYMNASTIKU VO VYBRANÝCH VEKOVÝCH KATEGÓRIÁCH Milena PULLMANNOVÁ ŃVEDOVÁ KLASICKÝ TANEC AKO PROSTRIEDOK ROZVOJA ROVNOVÁHOVÝCH SCHOPNOSTÍ V MODERNEJ GYMNASTIKE Milena PULLMANNOVÁ ŃVEDOVÁ BEZPEČNOSŤ A OCHRANA ZDRAVIA DETÍ V ŃKOLSKOM PROSTREDÍ Zuzana SAKÁČOVÁ ZÁKLADNÍ ETAPA KULTIVACE POHYBOVÉ GRAMOTNOSTI PRO TRÉNINIK V GYMNASTICKÝCH SPORTECH Iveta ŃIMŦNKOVÁ - Ńárka PANSKÁ - Viléma NOVOTNÁ ROZBOR OBSAHU SESTAV ČÍNSKÝCH JUNIOREK PŘEDVEDENÝCH V MEZINÁRODNÍM ZÁVODU THE OLYMPIC HOPES CUP LIBEREC 2009 A POROVNÁNÍ S HODNOTOU OBSAHU SESTAV ČESKÝCH ZÁVODNIC Pavlína VRCHOVECKÁ GRAFICKÝ ZÁZNAM POHYBU Marie VURMOVÁ

4 ÚVOD Medzinárodná vedecká konferencia Ńportový tréning sa konala pri príleņitosti 50. výročia zaloņenia FTVŃ UK. Úvodný príspevok predniesla vedúca Katedry gymnastiky doc. PhDr. Eleny Streńkovej, PhD. MIESTO KATEDRY GYMNASTIKY V FTVŃ UK Elena STREŠKOVÁ Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra gymnastiky, Slovenská republika, Bratislava Retrospektívny pohľad na personálny a organizačný vývoj KATEDRY GYMNASTIKY FTVŃ UK, ako i na vývoj obsahu ńtudijných programov, ktoré členovia katedry zabezpečovali je v súčasnosti aktuálny. V roku 2010 si pripomíname 50 rokov od vzniku Fakulty telesnej výchovy a ńportu Univerzity Komenského v Bratislave. Za toto obdobie sa stala na Slovensku najvýznamnejńou vzdelávacou inńtitúciou v oblasti telesnej výchovy a ńportu. Je zároveņ neoddeliteľnou súčasťou najstarńej slovenskej vysokej ńkoly - Univerzity Komenského v Bratislave, ktorá v roku 2009 oslávila svoju 90-ročnú existenciu. V roku 1937 vznikol na Univerzite Komenského v Bratislave Ústav pre telesnú výchovu a ńport, ktorého úlohou bolo pripravovať učiteľov telesnej výchovy pre stredné ńkoly. Jeho prechodný zánik bol obnovený v roku 1939 ako súčasť Filozofickej fakulty Univerzity Komenského a po skončení druhej svetovej vojny a obnovení Československej republiky Telovýchovný ústav pokračoval v činnosti a nadviazal tesnú spoluprácu s rovnakým ústavom v Prahe. Od 1.X.1947 bol Telovýchovný ústav pričlenený k Pedagogickej fakulte Univerzity Komenského a začal sa budovať interný pedagogický zbor. Prijatím nového vysokońkolského zákona bol v roku 1950 premenovaný na Katedru telesnej výchovy, ktorá sa v ńkolskom roku 1958/59 rozdelila na tri katedry: Katedra gymnastiky a plávania, Katedra teórie a lekárskych vied a Katedra hier a ľahkej atletiky. Po schválení novej siete vysokých ńkôl v ńkolskom roku 1960/61 vznikol Inńtitút telesnej výchovy a ńportu a začal pracovať ako univerzitná fakulta. Na 4 Fakultu telesnej výchovy a ńportu Univerzity Komenského bol premenovaný 6.januára 1965 (Seman, 2009). Vývoj v rokoch Katedra gymnastiky si budovala svoje jadro od vzniku Telovýchovného ústavu. Na úseku gymnastiky pracovali lektori: J. Chovan, J. Ńtancel, S. Pačenovský, K. Galuńka. Od r pôsobil pre výučbu základnej gymnastiky G. Herrmann, od r pre ńportovú gymnastiku S. Gájer. Od r začal vyučovať základnú gymnastiku J. Hrčka a X. Rovná ńportovú gymnastiku ņien (Perútka, 1969). Učitelia pôsobili od r. r.1958 na spoločnom pracovisku, a to na Katedre gymnastiky a plávania, vedúcim ktorej bol neskorńie známy funkcionár Medzinárodného olympijského výboru prof. PhD. Vladimír Černuńák, CSc. Po vzniku fakulty sa osamostatnila ako Katedra teórie a metodiky gymnastiky. Vedúcim sa stal Doc. PhDr. Samuel Gájer, CSc., (ktorý katedru viedol od do ). Členmi katedry boli Bohuń Hatiar, Jozef Hrčka, Xénia Rovná, Ján Víťazka a osem členov katedier vńeobecnej telesnej výchovy. Postupne pribúdali ďalńí pedagógovia: v roku 1963 Emíla Fialová, Juraj Ńamudovský, Hedviga Ńimoneková, Anton Gajdoń (1964), Milada Nedavańková (1965), Eugen Keszöcze (1966), Stanislav Fiala (1966), Gabriel Varga a Henrich Pelikán (1967), v roku 1968 Anton Zrubák. Vedeckovýskumná činnosť katedry sa v týchto rokoch začala sľubne rozvíjať. Členovia katedry absolvovali ńtudijné pobyty na katedrách gymnastiky vysokých ńkôl v zahraničí: v Halle, Lipsku, Budapeńti, Varńave, Bruseli. Časté boli pracovné návńtevy na FTVS UK v Prahe. Pravidelné boli pracovnospoločenské návńtevy s členmi Katedry gymnastiky z FTVS Univerzity Karlovej v Prahe, a to jeden rok na Slovensku, druhý v Čechách. Učitelia katedry v tomto období veľmi aktívne pracovali v telovýchovnom a ńportovom hnutí. Členom reprezentačného kádra československých ńportových gymnastov bol Stanislav Fiala, ktorý sa neskôr venoval vrcholovej gymnastike aj ako tréner. Za prípravu olympionika Jozefa Konečného získal titul zaslúņilý tréner. Známou choreografkou sa stala Hedviga Ńimoneková a jej zásluhou vznikol folklórny súbor GYMNIK FTVŃ UK, ktorý si vypracoval dobrú medzinárodnú úroveņ. Učitelia katedry sa tradične podieľali na nácvikoch

5 československej spartakiády, na prvomájové vystúpenia a na akadémie FTVŃ. Za túto prácu sa im dostalo mnoņstvo pochvalných uznaní od orgánov ČSZTV, RUK a FTVŃ. Pôsobili aj na svetovej Gymnaestráde vo Viedni a na Expo v Montreali v r Katedru dlhoročne reprezentoval Juraj Ńamudovský ako autor známej relácie - ranné cvičenie v rozhlase. Vývoj v rokoch Za toto oobdobie sa vystriedali vo vedení katedry viaceré osobnosti. Prof. PhDr. Jozef Hrčka, DrSc. bol vedúcim katedry od do V roku 1979 sa stal. dekanom FTVŃ a vedúcou Katedry teórie a didaktiky gymnastiky sa stala Doc. PhDr. Xénia Rovná, CSc. ktorú viedla od roku 1981 do roku Predmet Teória a didaktika základnej gymnastiky, začal vyučovať a rozvíjať od roku 1953 Jozef Hrčka, neskôr bolo významné pôsobenie Juraja Ńamudovského od r a Antona Zrubáka od roku V ńesťdesiatych rokoch sa začalo obsahové zameranie predmetu výraznejńie diferencovať a v ńk. r po zavedení nových učebných plánov odborného ńtúdia sa prednáńky a cvičenia základnej gymnastiky ńpecifikovali pre trénerskáý a učiteľský smer ńtúdia. Aņ dodnes je aktuálna celońtátna učebnica základnej gymnatiky autorov Kos Hrčka a odborné kniņné publikácie Zrubáka z oblasti kondičnej gymnastiky. Vo vrcholovej ńportovej príprave prioritné postavenie získala kondičná gymnastika. V tomto smere sa výrazne angaņoval Doc. RNDr. Anton Zrubák, CSc. ako kondičný tréner futbalistov TJ Slovan ChZJD Bratislava, čs. reprezentačného muņstva vo futbale, v hokeji a aj Davis-cupového tenisového tímu ČSSR. Predmet Teória a didaktika športovej gymnastiky sa pre rozdielny pohybový obsah diferencoval na muņskú a ņenskú gymnastiku. Teoretické a didaktické základy muņskej ńportovej gymnastiky začal formovať Doc.PhDr. Samuel Gájer,CSc., na jeho prácu nadviazal Doc.PhDr. Bohuń Hatiar,CSc., Doc.PhDr. Anton Gajdoń, CSc., PhDr. Gabriel Varga, PhD. a PhDr. Henrich Pelikán.Teóriu a didaktiku ńportovej gymnastiky ņien rozvíjala Doc.PhDr. Xénia Rovná, CSc. a neskôr aj PhDr. Milada Nedavańková. Vývoj a formovanie predmetu bol v troch etapách (Rovná, 1985). Prvú etapu charakterizovalo vyuņívanie poznatkov sovietskych odborníkov, najmä zvýraznenie rozvoja 5 pohybových schopností ako funkčného predpokladu na osvojovanie si gymnastických zručností. Pre druhú etapu formovania predmetu bolo charakteristické, ņe sa pri interpretácii techniky gymnastických zručností začali, najmä zásluhou docenta Bohuńa Hatiara hlbńie aplikovať poznatky z biomechaniky, funkčnej anatómie a fyziológie. Tretia etapa formovania predmetu bola príznačná diferencovaným zameraním jednotlivých učiteľov ńportovej gymnastiky na učiteľský a odborný smer ńtúdia od roku V učiteľskom smere ńtúdia obsahové zameranie ńportovej gymnastiky výrazne ovplyvņovali výsledky vedeckovýskumnej činnosti členov katedry pod vedením Doc.PhDr. X. Rovnej, CSc. a PhDr. Gabriela Vargu, ktorí od r spolupracovali pri tvorbe o overovaní nového projektu telesnej výchovy na gymnáziách a stredných odborných učilińtiach SSR a ČSSR a navrhli nový model gymnastiky v učebných osnovách telesnej výchovy na stredných ńkolách. Ńportovú gymnastiku v odborovom smere ńtúdia usmerņovali doc.phdr. Bohuń Hatiar, CSc. a doc.phdr. Anton Gajdoń, CSc. Za prvých 25 rokov existencie katedry obohatili učitelia ńportovej gymnastiky významných spôsobom odbornú literatúru. Publikované práce rieńili spravidla problémy praxe, či uņ na úrovni ńkolskej telesnej výchovy alebo ńportovej prípravy gymnastov. Od vzniku Telovýchovnej ńkoly SÚV ČSZTV sa učitelia katedry so zameraním na ńportovú gymnastiku podieľali na ńkoleniach dobrovoľných a profesionálnych trénerov. Túto činnosť moņno hodnotiť ako účinný prostriedok odovzdávania získaných vedeckých a odborných informácií pre gymnastickú prax. Predmet Teória a didaktika rytmickej (modernej) gymnastiky vznikol v r Vynútil si ho vývoj ņenskej gymnastiky, do ktorej stále intenzívnejńie prenikali pohybová kultúra, ņenský pôvab a vyjadrenie pohybu na hudbu. Základy formovania predmetu tvorili od roku 1963 Emália Fialová a Eugen Keszöcze. Obaja učitelia realizovali výučbu ńpecializácie moderná gymnastika a kaņdoročne svojich ńtudentov pripravovali na akademické MS alebo čs. univerziády, ako aj na preteky jednotlivkýņ, alebo súťaņ v pohybových skladbách v rámci ČSZTV. Zákonite sa v roku 1976 vytvoril predmet Teória a didaktika pohybovej skladby, ktorý vyučovala dvojica Fialová - Keszöcze. K formovaniu celkového zamerania predmetu pomohla bohatá tvorivá činnosť a prax oboch učiteľov, ktorí boli autormi troch skladieb československých spartakiád (1970, 1975, 1980). Za skladbu dorasteniek Variácie mladosti (1975) bolo obidvom udelené ńtátne

6 vyznamenanie Za zásluhy o výstavbu. Obaja učitelia boli členmi autorských kolektívov, ktoré vytvorili tri osobitné skladby FTVŃ na Večery druņby v rámci čs. spartakiád (1975, 1980, 1985). Predmet Teória a didaktika ľudových tancov zo začiatku vyučovala externe a od roku 1963 interne Hedviga Ńimoneková. Ľudovým tancom sa bolo moņné venovať na fakulte aj v rámci zvoleného ńportu. Ńtudenti fakulty vytvorili jadro folklórneho súboru Gymnik, ktorý dodnes úspeńne reprezentuje FTVŃ a Univerzitu Komenského doma a v zahraničí. Charakteristickým pre katedru gymnastiky oproti iným pracoviskám na fakulte bola aktivita jej učiteľov prezentovaná významnou a úspeńnou reprezentáciou FTVŃ UK, v ktorej sa kontinuálne pokračuje dodnes. Členovia katedry aktivizovali a zapájali ńtudentov nielen do nácvikov a vystúpení v ņivých obrazoch v prvomájových sprievodoch, do organizovania slávnostných akadémií pri príleņitosti pamätných výročí, do účasti na Memoriáli P. Mudrocha, hrdinu SNP. Reprezentovali Univerzitu Komenského a svoju fakultu doma a v zahraničí, a to na svetových Gymnaestrádach, československých spartakiádach a na ńportových akadémiách. V roku 1975 FTVŃ UK po prvý krát vystúpila so samostatnou skladbou na Večeroch druņby, ktorá mala veľký úspech a medzinárodný ohlas. Dostali sme pozvanie reprezentovať Československo na Kubu a vystúpenie ńtudentov FTVŃ UK z Bratislavy bolo ńportovo i spoločensky vysoko hodnotené. Za túto skladbu obdrņal autorský kolektív (Emília Fialová, Bohuń Hatiar, Eugen Keszöcze, Hedviga Ńimoneková, Henrich Pelikán) ńtátne vyznamenania Za zásluhy o výstavbu. Vývoj v rokoch V historickom vývoji FTVŃ UK mala Katedra gymnastiky svoje stále miesto, od ńkolského roka 1960/61 s názvom Katedra teórie a metodiky gymnastiky, resp. Katedra teórie didaktiky gymnastiky od roku Tento názov si udrņala do roku 1995, kedy bola prechodne premenovaná na Katedru gymnastiky, tancov a úpolov s cieľom uņ v názve prezentovať ńirokú ńkálu vyučovacích predmetov a ńportov, ktorých výučbu na fakulte učitelia katedry zabezpečujú. Pri reńtrukturalizácii fakulty v roku 2005 bol názov zmenený na Katedru gymnastiky a je zauņívaný dodnes. Vedúcimi katedry boli: doc. RNDr. Anton Zrubák, CSc. (od do ), doc. PhDr. Bohuń Hatiar,CSc. (od do ), doc. PhDr. Miroslav Ďurech, CSc. (od do ), doc. RNDr. Anton 6 Zrubák, CSc.(od do ). Významné kvantitatívne i kvalitatívne zmeny v budovaní moderného pracoviska a v kádrovom zabezpečení výučby premetov nastali, keď sa vedúcou katedry stala Doc. PhDr. Elena Streńková, PhD. (od doteraz). Realizovalo sa podstatné zlepńenie podmienok vyučovacieho procesu. Prebudovali sa priestory s názvom FITGYM (ktoré tvorí posilņovņa a pohybové ńtúdio), vzniklo nové tanečné ńtúdio, dve seminárne miestnosti s audiovizuálnou technikou a dataprojektorom, sústavne sa inovuje náčinie a čiastočne aj náradie v gymnastickej telocvični, pomaly sa zlepńujú aj priesory úpolovej telocvične. Po postupnej generačnej výmene sa za posledných 10 rokov z katedry stalo najmladńie, ale plne kvalifikované pracovisko. Učitelia a doktorandi sú bývalí reprezentanti ńportovej gymnastiky (Mgr. AdrianaTonkovičová, PhD., Mgr. Ľuboń Rupčík, PhD., Mgr Veronika Adamská), úspeńní reprezentanti a mediálne známi tanečníci (Mgr. Peter Olej, PhD akrobatický rock and roll, Mgr. Petra Čaplová formácie v akrobatickom rock and rolle, Mgr. Matej Chren, PhD. tanečný ńport, Mgr. Kristína Hiņnayová, PhD. moderný tanec a IDO), úspeńný tréner dņuda a sparing-partner olympionika Jozefa Krnáča Mgr. Miloń Ńtefanovský, PhD., tréner kondičnej kulturistiky Mgr. Ilja Číņ, PhD., trojnásobná majsterka sveta vo fitnes Mgr. Gariela Mlsnová, a uņ dlhńie roky na katedre pôsobiaca trénerka rekreačného a ńportového aerobiku Doc.PaedDr.Oľga Kyselovičová,PhD. a doktorandka Mgr. Jana Kalčoková, vicemiss SR v aerobiku a najúspeńnejńia cvičiteľka vo Fitgyme FTVŃ UK. Významný podiel na kvalifikačnom zloņení katedry má Doc.PhDr. Elena Streńková, PhD., ktorá bola takmer vńetkým kolegom ńkoliteľkou, a v roku 2010 sa inaugurovala na profesorku vo vednom odbore ńportová edukológia. Katedra gymnastiky patrí v súčasnosti medzi základné pracoviská fakulty a prispieva k rozvoju pedagogickej, vedeckovýskumnej a publikačnej prezentácii fakulty a univerzity doma i v zahraničí. Učitelia Katedry gymnastiky FTVŃ UK realizovali svoje výskumné sledovania jednak v oblasti ńkolskej telesnej výchovy, ako i v tréningovom procese ńportovej a modernej gymnastiky, tancov, v úpolových ńportoch, v rekreačnom a ńportovom aerobiku i v oblasti kulturistiky a fitness. Členovia katedry sa v uplynulom desaťročí podieľali na rieńení nasledovných výskumných úloh: Telesná a ńportová výchova na ńkolách v nových spoločenských podmienkach ukončená VEGA v roku 1996, Analýza

7 fyziologickej účinnosti alternatívnych programov z aspektu rozvoja výkonnosti a telesnej zdatnosti ńtudentiek UK grant UK 1999, Vplyv ńpecifických cvičení na rozvoj kondičných a koordinačných schopností ukončená VEGA v roku 2000, Overovanie a optimalizácia ńtandardov z učiva TV na stredných ńkolách ukončená VEGA v roku 2002, Terminologický slovník ńport a telesná výchova v jazyku anglickom r , Zmeny biomechanickej ńtruktúry pohybovej činnosti v priebehu dlhodobej prípravy ńportovcov rieńená VEGA r , v spolupráci s Encyklopedickým ústavom SAV Slovenská vńeobecná encyklopédia v 12. zväzkoch rieńenie v r , VEGA : Terminologický a výkladový slovník Telesná výchova a ńport, a VEGA : Vplyv ńpecifických cvičení na trénovanosť vestibulárneho analyzátora a úroveņ statickej a dynamickej rovnováhy v gymnastických, tančených a úpolových ńportoch. Výsledky svojej vedeckovýskumnej práce pravidelne prezentovali na vedeckých seminároch a medzinárodných konferenciách, ktoré organizovala katedra a sú spracované v zborníkoch: Gymnastika v ontogenéze človeka (1996), Tanec prostriedok v ontogenéze človeka (1996), Motorické učenie v gymnastických ńportoch (1999), Vyuņitie pohybových ńtruktúr úpolov v iných pohybových aktivitách (2000), Význam úpolových aktivít v pohybovej činnosti človeka (2003), Nové trendy v súčasnom ņivotnom ńtýle v oblasti fitnes, gymnastiky, tancov a úpolov (2003), Gymnastika, tance, úpoly, kulturistika, aerobik a fitnes pre ńportovú prax (2006), Ako vyuņívať gymnastiku, aerobik, tance, fitnes a úpoly na zdokonaľovanie človeka (2006), Prínos úpolových aktivít na rozvoj osobnosti človeka (2008) a Vplyv ńpecifických cvičení na trénovanosť vestibulárneho analyzátora a úroveņ statickej a dynamickej rovnováhy v gymnastických, tančených a úpolových ńportoch (2009) a Ńportový tréning (2010). Členovia katedry sa pravidelne zúčastņujú vedeckých konferencií doma i v zahraničí a publikujú v domácich a zahraničných časopisoch a zborníkoch. Progresívny rozvoj v poslednom desaťroční zaznamenali pohybové aktivity, ktoré majú svoj historický základ v teórii a didaktike základnej, kondičnej a rytmickej gymnastike a svojim charakterom tak patria do gymnastických pohybových aktivít. Ide o muskulárny fitnes, kulturistiku - ńportovú alebo kondičnú. Ďalej o aeróbny fitnes (rôzne druhy aeróbnej gymnastiky), ktorá 7 emotívna tým, ņe sa cvičí na hudbu a charakteristický je pohybový obsah z kondičnej a rytmickej gymnastiky, tancov, ale i úpolov. Sú vyhľadávané vńeobecnou populáciou i vrcholovými ńportovcami vzhľadom na bohatosť pohybových prostriedkov, inováciou náčinia ako sú veľké i malé lopty, expandery, ńvihadlá či rôzne obmeny činiek. Tieto stále atraktívne pohybové aktivity sa na nańej katedre systematicky rozvíjajú a sú koncipované ako základné i povinnovoliteľné vyučovacie predmety a realizoval sa i cielený vedecký výskum. Bolo to moņné vzhľadom na erudovaných odborníkov, ktorými katedra gymnastiky disponuje. Na základe svojho pôsobenia v ńportovej praxi, ńtúdiom zahraničnej literatúry a zo zahraničných pobytov prináńajú učitelia Katedry gymnastiky FTVŃ UK nové trendy na fakultu a inovujú tak vyučovací proces. Akceptovanie odbornosti učiteľov nańej katedry je v tejto oblasti citeľná vysokým záujmom zo strany ńtudentov o získanie trénerskej kvalifikácie na Katedre gymnastiky cez PV a PVP predmety. Medzi povinné predmety učiteľského smeru ńtúdia v súčasnosti patria: základná gymnastika, kondičná gymnastika, aeróbna gymnastika, rytmická gymnastika, ńportová gymnastika (základy akrobacie, cvičenia na náradí a preskoky), tance a úpoly. Rozvíjame nový predmet úvod do ńtúdia, kde sa prednáńa odborná terminológia a predmet koordinačné základy pohybu v ńporte. Stabilný priestor v minulosti i v súčasnosti z pohľadu časovej a obsahovej náplne ponúkajú v trénerskom smere ńtúdia ńpecializácie: gymnastické ńporty (ńportová gymnastika, moderná gymnastika, skoky na trampolíne, ńportový aerobik, teamgym), tance (ľudové, tanečný ńport, akrobatický rock and roll a IDO), úpoly (dņudo, karate, zápasenie, ńerm), kulturistika, fitnes a silový trojboj. Podieľame sa na profilácii ńtudentov ńpecializácie kondičný tréner, a to v 2. a 7. semestri ńtúdia. Reprezentácia fakulty Z členov katedry boli aj významní funkcionári, a to: prodekanmi FTVŃ UK boli prof. PhDr. Jozef Hrčka, CSc. ( ) a doc. PhDr. Miroslav Ďurech, CSc. ( ), dekanmi FTVŃ UK boli: Prof. PhDr. Jozef Hrčka, CSc. ( ) a doc. RNDr. Anton Zrubák, CSc. ( ) a prorektorom UK bol doc. RNDr. Anton Zrubák, CSc. ( ). Pre propagáciu fakulty malo v minulosti a má i v súčasnosti pôsobenie pedagógov katedry gymnastiky v tréningovom procese v gymnastických ńportoch, úpolových ńportoch, v tanečnom ńporte, v akrobatickom rock and rolle,

8 kulturistike a fitnes. Tvorivá a umelecká činnosť učiteľov katedry bola prezentovaná poslucháčmi FTVŃ UK pohybovými skladbami na svetovej Gymnaestráde v Amsterdame v roku V roku 1995 na svetovej Gymnaestráde v Berlíne ńtudenti FTVŃ UK vystúpili v pôsobivom ńportovotanečnom programe: NÁRODNÝ VEČER SLOVENSKEJ REPUBLIKY, ktorý mal pozitívny medzinárodný ohlas. Pre akademickú pospolitosť nańej univerzity ostal z roku 1994 nezabudnuteľný večer UNIVERZITA UNIVERZITE pri príleņitosti 75.výročia vzniku Univerzity Komenského, na ktorom v kultúrnońportovom programe vystúpilo takmer 150 poslucháčov a absolventov FTVŃ UK, pričom scenár a choreografiu vytvorili členovia Katedry gymnastiky: E. Streńková O. Kyselovičová M. Fialová H. Ńimoneková. Medzinárodne významnou reprezentáciou bol aj Otvárací ceremoniál Majstrovstiev Európy v stolnom tenise v roku 1996 a 2000, ktorého choreografiu vytvorili tieņ vyńńie uvedené učiteľky katedry. Významný prínos v tomto smere priniesol vznik Vysokońkolského ńportového klubu FTVŃ UK, ktorého zakladateľmi boli v roku 1996 Doc.PhDr. Elena Streńková, PhD. (prezidentka klubu) a Mgr. Peter Olej, PhD. (manaņér). Tréneri učitelia z Katedry gymnastiky a ńportovci tohto klubu dosiahli medzinárodné úspechy na Majstrovstvách Európy v Euroteame v rokoch 1998 a 2000, a popredné umiestnenia na svetových a európskych súťaņiach permanentne získavajú v akrobatickom rock and rolle (ńportové dvojice a formácie). Pedagógovia katedry gymnastiky pripravujú svojich ńtudentov na fakultné a celońtátne súťaņe vo vedeckej, odbornej a umeleckej činnosti, predovńetkým v pohybových skladbách, kde opakovane získavame umiestnenia v ńportovej aj tanečnej sekcii. Katedra gymnastiky dokumetuje, ņe medzi absolventov FTVŃ UK, ktorí ńtudovali ńpecializáciu na katedre a úspeńne obhájili svoje diplomové práce patria osobnosti: Jozef Krnáč, držiteľ striebornej medaily z OH Atény 2004, Mariana Némethová-Krajčírová: najúspešnejšia športová gymnastka 20. storočia, účastníčka OH Tokio 1964, Mexico City 1968 (strieborná medaila v súťaži družstiev), Mníchov 1972, 1966 MS v Dortmunde (zlatá medaila v súťaži družstiev), ME 1967 v Amsterdame (bronzová medaila v súťaži družstiev a vo finále na bradlách), Ľubica Rísová Krásna: reprezentantka SR v športovej gymnastike, držiteľka bronzovej medaily v súťaži družstiev v športovej gymnastike na MS 1970, Zdenka Bujnáčková: účastníčka OH Mníchov 1972 a dlhoročná úspešná reprezentantka SR na medzinárodných súťažiach v športovej gymnastike, absolútna majsterka ČSSR 1974 a majsterka vo finále na kladine a prostných, Ingrid Holkovičová: účastníčka OH Montreal 1976, významná reprezentantka SR v športovej gymnastike a úspešná trénerka ŠG, František Bočko: úspešný reprezentant SR v športovej gymnastike mužov, účastník OH Tokio 1964 a OH Mexiko 1968 ((4. miesto družstvá), Jozef Konečný: účastník OH Moskva 1980 (6. miesto v súťaži družstiev ), držiteľ striebornej medaily v preskoku na ME 1979, dlhoročný reprezentačný tréner v športove gymnastike mužov, Martin Modlitba: účastník OH Barcelona 1992, úspešný reprezentant športovej gymnastiky na MS 1991 a 1992 a ME 1996, Katarína Prokešová: úspešná reprezentantka SR v skokoch na trampolíne, účastníčka OH Atény 2004, majsterka Európy v roku 2000, strieborná 2002 a bronzová medaila 2001, účastníčka 6-tich MS , Zora Czoborová: majsterka sveta v športovom aerobiku a úspešná reprezentantka vo fitnes, strieborná MS 1996 Rimini, bronzová ME 1997 Roubaix, bronzová MS 1997 Bratislava, Gabriela Mlsnová: 3-násobná majsterka sveta vo fitnes Brno, 2003 Santa Susanna, 2004 Santa Susanna Boris Mlsna: reprezentant SR v karate, získal prvú medailu v karate pre SR - bronzová medaila MEJ r. 1980, majster Slovenska 1987, 1992 a majster Československa 1984, 1985, 1987, 1990, 1992, Hana Štepánková: dvojnásobná juniorská majsterka sveta 1995 Bratislava a 1996 Katowice, Pavol Ferenc, PhD.: úspešný reprezentant v kulturistike juniorský majster sveta 1995 Bratislava, strieborný na MS 1999 Bratislava, 8

9 Miroslava Jánošíková: úspešná reprezentantka SR v džude, účastníčka OH Barcelona miesto, Bc. Attila Bátky: účastník OH Atény miesto zápasenie gréckorímsky štýl, 3. miesto MS 2003, Barbora Vadovičová: úspešná reprezentantka SR v športovej gymnastike, neskôr v akrobatickom rock and rolle (10. miesto na MS) a športovom aerobiku (10. miesto na MS v Perte, 3. miesto svetové hry Lahti 1977, Peter Olej, PhD. a Daša Danihelová: najúspešnejší reprezentanti SR v akrobatickom rock and rolle: 1. a 2. miesto Svetový pohár 2001, 3. miesto Svetový pohár 2002 a 3. miesto Svetový pohár 2000, 7. miesto ME 1997, 6. miesto MS 2001, Milan Vyčítal a Lucia Borkayová: úspešní reprezentanti SR v akrobatickom rock and rolle : 3. miesto Svetový pohár 1994 a 4. miesto MS 2004, Matej Chren, PhD.: úspešný reprezentant SR v tanečnom športe, viacnásobný majster Slovenska v latinskoamerických, štandardných a 10 tancoch, štvrťfinalista ME, Ľubica Böhmerová, PhD.: úspešná reprezentantka SR v športovej gymnastike, účastníčka MS 1997 v Lausanne a ME 1996 v Birminghame, reprezentantka VŠK FTVŠ UK 6. miesto na ME v Euroteame, 2000, Veronika Adamská: reprezentantka SR v športovej gymnastike na troch majstrovstvách sveta v Tian-jine 1999, v Gente 2001 a v Anaheime 2003, kde vybojovala pre SR miestenku na OH 2004 v Aténach, účastníčka 2 ME 2000 v Paríži a 2003 v Patrase, náhradníčka Zuzany Sekerovej na OH v Sydney 2000, Adriána Tonkovičová, PhD.: reprezentantka SR v športovej gymnastike, účastníčka MS 1997 v Lausanne, Tian-jine 1999 a účastníčka 3 ME v ŠG: 1996 Birmingham, 1998, Petrohrad, 2000 Paríž, Ján Petrovič: reprezentant SR v špôortovej gymnastike na 4-roch majstrovstvách sveta- Tian-jine 1999, 2001 v Gente, 2002 v Debrecíne, 2003 v Anaheime a na ME 2002 v Patrase, Zuzana Dobiášová: reprezentantka SR v modernej gymnastike na viacerých medzinárodných súťažiach, na Majstrovstvách sveta 1999 Osaka a Majsrovstvách Eujrópy 1999 Budapešť. ZOZNAM LITERATÚRY PERÚTKA, J., Fakulta telesnej výchovy a ńportu Univerzity Komenského. In: 50 rokov Univerzity Komenského. Bratislava: RUK, 1969, s ROVNÁ, X., Katedra teórie a didaktiky gymnastiky. In: Tréner, č. 9/1985, s STREŃKOVÁ, E., Prínos katedry gymnastiky k rozvoju vied o ńporte. In: 10 rokov vied o ńporte. Bratislava : ICM Agency, S ISBN X. VARGA, G., Ńportová edukológia gymnastiky. In: Hrčka, J. et al.: Základy ńportovej edukológie. Bratislava : FTVŃ UK, 2000, s

10 VPLYV KONDIČNÉHO PROGRAMU NA PARAMETRE ODRAZOVÝCH SCHOPNOSTÍ ŃPORTOVÝCH GYMNASTIEK Veronika ADAMSKÁ Elena STREŠKOVÁ Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra gymnastiky, Slovenská republika, Bratislava VEDECKÉ PRÍSPEVKY REZUMÉ Práca bola zameraná na zistenie zmien odrazovej výbuńnosti vplyvom nami vytvoreného kondičného programu. Vykonali sme testy pred a po absolvovaní kondičného programu. Parametre odrazovej výbuńnosti sme posudzovali pomocou výskokového ergometra. Môņeme konńtatovať, ņe kondičný program bol z hľadiska napredovania výkonnosti účinný. U gymnastiek experimentálneho súboru nastalo najvýraznejńie zlepńenie v teste vertikálny skok bez protipohybu, kde priemerná hodnota výńky výskoku bola pri výstupe vyńńia o 8,03 cm. V teste vertikálny skok s protipohybom sa táto hodnota zmenila z pôvodnej 20,81 cm na 27,22. V kontrolnom súbore nastali minimálne zmeny v parametre výńka výskoku. V teste vertikálny skok s protipohybom sa hodnota zvýńila o 1,25 cm, v teste vertikálny skok bez protipohybu sa táto hodnota zhorńila o 0,66 cm. V parametre rýchlosť v poslednom okamihu odrazu pozorujeme najvýraznejńie zlepńenia taktieņ v teste vertikálny skok bez protipohybu u gymnastiek experimentálneho súboru. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: Kondičný program, odrazová výbuńnosť, výskokový ergometer 10 TEORETICKÝ ROZBOR PROBLEMATIKY Úroveņ kondičných schopností priamo podmieņuje dosahovanie dobrých výsledkov v ńportovej gymnastike. Patričný stupeņ ich rozvoja v kaņdej etape ńportovej prípravy je základom pre nácvik a osvojenie si tých najzloņitejńích cvičebných tvarov. Rozvoj kondičných schopností ako prvý krok pri osvojovaní nových cvičebných tvarov vyzdvihuje viacero autorov (Tonkovičová, 2006; Rupčík 2009 atď.).

11 Kondičné schopnosti sa rozvíjajú kondičnou prípravou, ktorá je jednou zo zloņiek ńportového tréningu. Kondičná príprava je zameraná hlavne na vyvolanie adaptačných zmien (energetického a funkčného potenciálu ) v organizme ńportovca (Laczo, 2004; Moravec Laczo Kampmiller Vanderka, 2004; Vanderka 2008) predovńetkým so zameraním na rozvoj pohybových schopností, najmä kondičného charakteru. Z obsahovej analýzy ńtruktúry ńportového výkonu vo viacerých ńportových odvetviach vyplýva, ņe dynamická technika pohybovej ńtruktúry vyņaduje predovńetkým vysokú úroveņ ńpeciálnej silovej pripravenosti vo forme výbuńných prejavov. V rámci komplexu silových schopností má schopnosť koncentrovať maximálne úsilie do krátkeho časového fondu prioritné postavenie. Aj ostatné prejavy silových schopností, keď nemajú priamu, tak majú sprostredkovanú väzbu na ńportový výkon. Úroveņ silovej pripravenosti má aj preventívny význam ako predchádzať moņným zraneniam a svalovým dysbalanciám (Laczo, 2004). Väčńina explozívnych (výbuńných) pohybov vyuņíva reflexno elastické vlastnosti svalovo ńľachového aparátu s balistickým princípom. Pohyb začína prípravným protipohybom, kde sa pracujúce svaly rýchlo naťahujú a následne rýchlo kontrahujú, pričom časový interval medzi jednotlivými pohybmi nesmie byť pridlhý. Svaly teda pracujú v kombinácii ustupujúceho a prekonávajúceho charakteru práce. Prírastok sily môņe závisieť aj od veľkosti predbeņného napätia, teda prejav sily ovplyvņuje vyuņitie elastických vlastností svalov. Najčastejńím príkladom vyuņitia elastickej energie je vertikálny výskok z miesta Komi Bosco (1978). Ak vyskočíte po zníņení do podrepu a vydrņíte v zníņenej polohe niekoľko sekúnd, výskok bude niņńí, ako keď zníņite ťaņisko do podrepu čo najrýchlejńie a okamņite vyskočíte. Elastická energia a jej veľkosť sa dá ovplyvniť pri výskoku znoņmo z miesta ńvihom horných končatín alebo zoskokom z vyvýńenej podloņky, príp. pomocou rozbehu. Viac ako 3-4% predĺņenie svalového vlákna počas excentrickej kontrakcie vedie k zniņovaniu celkovo vyprodukovanej sily v koncentrickej fáze. Pre tento mechanizmus sa zauņíval termín krátky rozsah pruņnej tuhosti (SRES short range elastic stiffness), alebo tieņ svalovo ńľachová tuhosť. Z doterajńích poznatkov vyplýva, ņe optimálna výńka zoskoku pri plyometrickej metóde zodpovedá pribliņne výńke výskoku s protipohybom. Z biomechanického hľadiska výńku výskoku limituje silový impulz 11 odrazu, ktorý zabezpečuje počiatočnú rýchlosť vzletu, a tým aj maximálnu výńku dráhy letu ťaņiska. Samotný odraz má dve fázy. Slamka (2000) nazýva tieto fázy amortizačná (akumulácia)- začína sa momentom kontaktu odrazovej končatiny (končatín) s podloņkou a končí pokrčením. Počas nej dochádza k príprave nervovo svalového aparátu (zvyńuje sa tok nervových impulzov, svalový tonus a dochádza k natiahnutiu tých svalových skupín, ktoré sa budú v ďalńej fáze aktívne podieľať na vystretí končatiny). Svaly pracujú v tzv. ustupujúcom reņime: bránia nadmernému pokrčeniu odrazovej končatiny. Vyuņíva sa na to predchádzajúca kinetická energia získaná rozbehom, náskokom. Je dôleņité poznamenať, ņe v gymnastike pri odrazoch vpred je pokrčenie dolných končatín mierne, oveľa viac sa vyuņíva pri odraze plantárna flexia (teda pohyb v členkovom kĺbe). Amortizačná fáza sa vyskytuje pri prevratových cvičebných tvaroch, ako je napr. salto vpred aj vo fáze doskoku pri tlmení doznievajúceho rotačného pohybu. Druhá fáza je aktívna -rekuperácia- dochádza k rýchlej kontrakcii vystieračov dolných končatín a k vymrńteniu tela. Svaly pracujú v tzv. prekonávajúcom reņime. Odrazová výbuńnosť závisí od schopnosti rýchlo prepínať z ustupujúceho na prekonávajúci charakter práce svalov. Ńpecifickým tréningom zameraným na rozvoj odrazovej výbuńnosti dolných končatín je moņné zlepńiť viaceré fyziologické mechanizmy. Predovńetkým je to schopnosť súčasnej aktivácie vyńńieho počtu motorických jednotiek, odblokovania ochranného mechanizmu, ktorý do určitej miery tlmí intenzitu kontrakcie pri zvýńenom napätí, ktoré sa vo svaloch dolných končatín vytvára v závere pohybu bezprostredne prechodom do koncentrickej fázy odrazu. Po dlhńom čase sa môņe uplatņovať selektívna hypertrofia rýchlych svalových vlákien, čím sa môņe zvyńovať pomer plochy prierezu rýchlych a pomalých vlákien bez zmeny pomeru ich počtu. Naopak nervovo svalové regulačné mechanizmy moņno tréningom ovplyvniť v pomerne krátkom čase. Z týchto mechanizmov ovplyvņujú rýchlosť a intenzitu kontrakcie svalových skupín najmä frekvencia stimulačných impulzov, ako aj úroveņ vzájomnej koordinácie synergicky a antagonisticky pôsobiacich svalov, resp. svalových skupín (Wilmore Costill, 1999). Dôleņitosť tréningu reaktívnych, alebo plyometrických pohybov diktujú dve základné poņiadavky, a to: rozvíjať excentrickú silu potrebnú na tolerovanie extrémnych nárokov pri prudkom brzdení pohybov, súčasne aj akumulujeme

12 potenciálnu energiu pruņnosti, so snahou zlepńiť reaktívnu silu ako rýchlejńiu odpoveď na natiahnutie vo fáze skracovania svalov - koncentrická kontrakcia (Vanderka -Kampmiller, 2004). Senzitívne obdobie na rozvoj sa pohybuje v rozmedzí od 9 do 18 rokov (Ńimonek a kol., 1989), pričom rýchlostný komponent sa zlepńuje do 12-13, neskôr sa na zvyńovaní odrazovej výbuńnosti podieľa predovńetkým silový komponent. CIEĽ Cieľom práce bolo porovnať zmeny v parametroch odrazovej výbuńnosti vplyvom kondičného programu u ńportových gymnastiek v kategórii starńích ņiačok. METODIKA Výskum sme uskutočnili na dvoch súboroch. Kontrolný (n=10) a experimentálny súbor (n=10) bol tvorený 9 12 ročnými gymnastkami. Pred a po absolvovaní 12-týņdņového kondičného programu, ktorý absolvovali gymnastky experimentálneho súboru sme vykonali testy na výskokovom ergometri na posúdenie odrazovej výbuńnosti. Kondičný program trval 12 týņdņov. V kaņdom týņdni absolvovali gymnastky tri tréningové jednotky na rozvoj odrazovej výbuńnosti v trvaní cca. 30min. Gymnastky absolvovali testy vertikálny skok s protipohybom a vertikálny skok bez protipohybu. Pri testoch bola práca paņí eliminovaná ich fixáciou vbok. Parametre odrazových schopností (výńka výskoku, rýchlosť v poslednej fáze odrazu) vypočítavané z dĺņky trvania letových a oporných fáz sa posudzovali pomocou výskokového ergometra FITRO JUMPER. Zisťovali sme ńtatistickú významnosť neparametrickým Wicoxonovým T-testom. VÝSLEDKY Pri zisťovaní úrovne výbuńnej sily dolných končatín v teste vertikálny skok s protipohybom s fixáciou paņí vbok v experimentálnom súbore sme zisťovali výńku výskoku a rýchlosť v poslednom okamihu odrazu. Priemerná hodnota výńky výskoku pri vstupnom meraní bola 20,81 cm a pri výstupnom meraní 27,24 cm, čo predstavuje rozdiel v priemerných hodnotách 6,43 cm. Minimálna hodnota zaznamenaná v tomto meraní pri vstupnom meraní bola cm, maximálna 26,9 cm. Tieto hodnoty po absolvovaní náńho programu boli 20,7 cm minimálna hodnota, 35 cm maximálna výńka výskoku. Pri porovnaní získaných hodnôt sa preukázala ńtatistická významnosť na hladine p < 0,01. Výsledky nameraných hodnôt rýchlosti v poslednom okamihu odrazu boli pri vstupnom meraní 2,010 m/s, pri výstupnom meraní 2,306 m/s. Ńtatistická významnosť sa nám potvrdila aj pri porovnaní týchto nameraných hodnôt na hladine významnosti p < 0,01. Tieto zmeny stavov nastali v dôsledku aplikácie nami vytvoreného kondičného programu. Tabuľka 1 Porovnanie priemerných hodnôt parametrov pri vertikálnom skoku s protipohybom v experimentálnom súbore h (cm) v (m/s) Vstupné údaje 20,81 2,010 výstupné údaje 27,24 2,306 h výńka výskoku v rýchlosť v poslednej fáze odrazu Tabuľka 2 Wilcoxonov T test rozdielov priemerných hodnôt vertikálny skok s protipohybom v experimentálnom súbore h (cm) v (m/s) 2,752** 2,752** p < 0,01 p < 0,01 pri teste Pri testovaní stavov výbuńnej sily dolných končatín testom vertikálny skok bez protipohybu u experimentálnej skupiny sme namerali priemernú výńku výskoku 19,19 cm pri vstupnom meraní a priemernú hodnotu 27,22 cm pri výstupnom meraní. Rozdiel medzi vstupným a výstupným meraním bol 8,03 cm, čo sa prejavilo pri testovaní významnosti rozdielov na p< 0,01 hladine. Pri vstupnom meraní bola minimálna výńka výskoku 12,7 cm, maximálna výńka 25,5

13 cm. Zmena stavov sa prejavila po absolvovaní náńho programu najmä v maximálnej hodnote nameranej pri výstupnom meraní, kde výńka výskoku predstavovala hodnotu 33,9 cm. Minimálna hodnota bola 19, 3 cm. Môņeme konńtatovať, ņe zmena stavov výbuńnej sily sa prejavila tak v priemerných hodnotách ako i v maximálnych a minimálnych hodnotách výńky skoku bez protipohybu. V teste vertikálny skok bez protipohybu v parametre výńka výskoku dokumentujeme vysoké prírastky. Usudzujeme, ņe v tomto teste sa prejavila dynamika plantárnej flexie, ktorá je charakteristická pre kvalitu techniky gymnastického odrazu, čo nastalo vplyvom kondičného programu. Zmeny v rýchlosti v poslednom okamihu odrazu preukázali ńtatistickú významnosť na hladine p< 0,01. Zatiaľ čo pri vstupnom meraní bola jej hodnota 1,930 m/s pri výstupnom meraní táto hodnota stúpla na 2,304 m/s. Prírastky dokumentujú efektívnosť náńho programu, ktorým sme pôsobili na zmeny stavov v jednotlivých parametroch výbuńnej sily dolných končatín. Priemerné hodnoty výńky skoku a rýchlosti v poslednom okamihu odrazu na začiatku a konci výskumného sledovania dokumentujeme v tabuľke 3. Tabuľka 3 - Porovnanie priemerných hodnôt parametrov pri vertikálnom skoku bez protipohybu v experimentálnom súbore h (cm) v (m/s) Vstupné údaje 19,19 1,930 výstupné údaje 27,22 2,304 h výńka výskoku v rýchlosť v poslednej fáze odrazu Tabuľka 4 - Wilcoxonov T test rozdielov priemerných hodnôt pri teste vertikálny skok bez protipohybu v experimentálnom súbore h (cm) v (m/s) 2,752** 2,752** p < 0,01 p < 0,01 Pri zisťovaní zmien stavov výbuńnej sily dolných končatín v teste vertikálny skok s protipohybom s fixáciou paņí vbok sme zisťovali i v kontrolnej skupine výńku výskoku a rýchlosť v poslednom okamihu odrazu. Priemerná výńka odrazu bola vo vstupnom meraní 25,68 cm, pri výstupnom meraní 25,02 cm. Môņeme konńtatovať, ņe v testovanom parametre dońlo k zhorńeniu a priemerná výńka výskoku bola pri výstupnom meraní niņńia. Výsledky nameraných hodnôt rýchlosti v poslednom okamihu odrazu boli pri vstupnom meraní 2,242 m/s, pri výstupnom meraní 2,208 m/s. Pri porovnaní výsledkov zmien stavov výbuńnej sily v teste vertikálny skok s protipohybom sme nezaznamenali ńtatistickú významnosť v ņiadnom parametre. Vstupné a výstupné údaje priemerných hodnôt jednotlivých parametrov sú uvedené v tabuľke 5. Tabuľka 5 Porovnanie priemerných hodnôt parametrov pri vertikálnom skoku s protipohybom v kontrolnom súbore h (cm) v (m/s) vstupné údaje 25,68 2,242 výstupné údaje 25,02 2,208 h výńka výskoku v rýchlosť v poslednej fáze odrazu Pri testovaní zmien stavov výbuńnej sily dolných končatín testom vertikálny skok bez protipohybu v kontrolnom súbore sme namerali priemernú hodnotu výńky výskoku 24,85 cm pri vstupnom meraní a 26,10 cm pri výstupnom meraní. Rozdiel bol 1,25 cm, čo predstavovalo ńtatistickú významnosť na hladine p< 0,10. Zmeny v rýchlosti v poslednom okamihu odrazu preukázali ńtatistickú významnosť na hladine p< 0,05. Pri vstupnom meraní sme zaznamenali hodnotu 2,194 m/s a pri výstupnom meraní bola táto hodnota 2,260 m/s. Vstupné a výstupné údaje priemerných hodnôt jednotlivých parametrov sú uvedené v tabuľke 6. 13

14 Tabuľka 6 - Porovnanie priemerných hodnôt parametrov pri vertikálnom skoku bez protipohybu v kontrolnom súbore h (cm) v (m/s) vstupné údaje 24,85 2,194 výstupné údaje 26,10 2,260 h výńka výskoku v rýchlosť v poslednej fáze odrazu Tabuľka 7 - Wilcoxonov T test rozdielov priemerných hodnôt pri teste vertikálny skok bez protipohybu v kontrolnom súbore 1,896(*) 2,014* p < 0,10 p < 0,05 ZÁVERY Môņeme konńtatovať, ņe vplyvom náńho 12-týņdņového kondičného programu nastali pozitívne zmeny v parametroch odrazových schopností. Najväčńie zlepńenie dokumentujeme v parametre výńka výskoku v teste vertikálny skok bez protipohybu, kde sa hodnota zvýńila z 19,19 cm na 27,22 cm. V teste vertikálny skok s protipohybom ako i bez protipohybu sme vo viacerých parametroch zistili ńtatistickú významnosť na hladine p<0,01. Z analýzy výsledkov vyplýva, ņe v teste vertikálny skok s protipohybom v parametre priemerná výńka výskoku dosiahli gymnastky kontrolného súboru lepńiu východiskovú hodnotu ako gymnastky experimentálneho súboru. Ten istý jav v danom parametre môņeme konńtatovať aj v teste vertikálny skok bez protipohybu. Po absolvovaní kondičného programu vńak nastalo u gymnastiek experimentálneho súboru výrazné zlepńenie v sledovanom ukazovateli v teste vertikálny skok s protipohybom ako i v teste vertikálny skok bez protipohybu. V parametre rýchlosť v poslednom okamihu odrazu v teste vertikálny skok s protipohybom pri vstupnom meraní dosiahli gymnastky kontrolného súboru vyńńiu priemernú hodnotu ako gymnastky experimentálneho súboru. Po absolvovaní kondičného programu dońlo u gymnastiek experimentálneho súboru 14 k výraznejńiemu zlepńeniu. V teste vertikálny skok bez protipohybu sledujeme ten istý jav. Môņeme konńtatovať, ņe gymnastky kontrolného súboru dosahovali lepńie výsledky v daných ukazovateľoch. Po absolvovaní kondičného programu vńak gymnastky experimentálneho súboru dosahovali výrazne lepńie výsledky v sledovaných parametroch odrazových schopností. Posudzovanie odrazových schopností pomocou výskokového ergometra poskytuje trénerom informácie, ktoré umoņņujú korekciu tréningových plánov v obdobiach ńportovej prípravy. LITERATÚRA KOMI, P.V. BOSCO, C Utilization of stored elastic energy in leg extenzors muscles by men and women. Med. Sci. Sport 10, 1978, s LACZO, E Uplatnenie metódy plyometrie na rozvoj výbuńnej sily v jednoročnom tréningovom cykle. In: Zborník prednáńok zo vzdelávacích aktivít NŃC. Bratislava, MORAVEC, R. LACZO, E. KAMPMILLER, T. VANDERKA, M Kondičná príprava. In: Teória a didaktika ńportu. Bratislava: FTVŃ UK, 2004, s. 75. RUPČÍK, L Vplyv rozvoja sily na úroveņ techniky prevratových preskokov. Bratislava: FTVŃ UK, Kandidátska dizertačná práca. SLAMKA, M Akumulačno rekuperačný cyklus svalovej práce a jeho vyuņitie v ńporte. In: Zborník vedeckých prác katedry atletiky IV. Bratislava: Slovenská vedecká spoločnosť pre TV a ńport, 2000, p ŃIMONEK, J. a kol Modelovanie dlhodobej ńportovej prípravy v individuálnych ńportoch. Bratislava, Ńport, TONKOVIČOVÁ, A.: Efektívnosť algoritmického programu prevratových cvičebných tvarov. Bratislava: FTVŃ UK, Kandidátska dizertačná práca. VANDERKA, M. KAMPMILLER, T Rozvoj rýchlostno silových schopností v jednoročnom tréningovom cykle v kolektívnych ńportoch. In: Zborník prednáńok zo vzdelávacích aktivít NŃC. Bratislava, WILMORE, J.H. COSTILL, D.L Physiology of Sport and Exercise. Champaign: Human Kinetics, 1999.

15 INFLUENCE OF CONDITIONAL PROGRAM FOR LEGS EXPLOSIVE POWER PARAMETERS SUMMARY Our research was aimed to determine changes of explosive legs power impact conditional program designed by us. We made out tests before and after passing conditional program. Parameters of legs explosive power were judging by jumper. Results showed that the conditional program was effectived towards progress. KEY WORDS Condicional program, legs explosive power, jumper MIXED MARTIAL ARTS FIGHT ANALYSIS AS AN ELEMENT OF THE TRAINER S CONTROL Tadeusz AMBROŻY, Tomasz DRWAL, Grzegorz LECH University School of Physical Education in Krakow SUMMARY The aim of this paper was to show factual and temporal structure of MMA fights (Mixed Martial Arts). The analysed material consisted of a digital record of 30 MMA fights that took place in UFC between 2006 and The research included fights in the most popular weight classes i.e. heavyweight, light heavyweight, middleweight, and welterweight. The results of the research led to the conclusion that the competitors most often used jabs and hooks in stand-up position and most of the fights ended up either by a knockout or a technical knockout. Although the competitors usually fought in stand-up position, training of ground fighting, numerous throws and takedowns as well as the incorporation of defence against being forced to fighting on the ground should not be neglected. KEY WORDS: Mixed Martial Arts, analysis of sports fight, martial arts. INTRODUCTION Throughout centuries people tried to improve their fighting methods by inventing new weapons, creating different strategies as well as strengthening their body and mind. This need of constant improvement and testing of the level of particular systems perfection became the basis of a sport which turned out to be one of the ways of martial art s development (Liskiewicz 2003, Kopaliński 1985). Contemporary martial arts have been forming since the ancient times. Boxing and wrestling were practised and treated with great attention in the Minoan culture due to their utilitarian values, as they were conducive to military training (Kunicki 2002, Ambroży 2004, Ambroży 2009). Staged fights, through their specific techniques of attack and defence, are an attempt of moving a person into the area of being endangered by another person and checking if he or she is able to emerge victorious from the simulated conflicts. The stimulated situation of danger and the way of dealing with it show the reaction to the surrounding reality 15

16 (Ambroży 2000). As the reality of the fight keeps changing, evolutionary tendencies can be observed with the course of time. This conception became the basis of establishment of MMA i.e. Mixed Martial Arts. It combines techniques most often used in boxing, kickboxing, muay thai, judo, wrestling, karate and Brazilian ju-jitsu, excluding actions that might hurt the vulnerable parts of the body, in order to provide sports competition. At first, MMA enjoyed great successes in Japan and Brazil where it was known as vale tudo which literally means everything goes and can be metaphorically interpreted as no holds barred. The purpose of this paper is to present factual and temporal structure of MMA fights. MATERIAL AND METHODS OF RESEARCH The analysed material consisted of a digital record of 30 MMA fights that took place between 2006 and The research included fights in the most popular weight classes (heavyweight, light heavyweight, middleweight and welterweight). During the analysis of individual matches successful actions used by the competitors were put into a Microsoft Excel file. The time of fights (first, second, third round) was also taken into consideration. The speed and precision of a strike decided about its effectiveness technical actions were noted. The length of fights in each weight class was also analysed. It was measured with a stopwatch with the accuracy of 0.1 second. The ways how the individual matches ended - gathered from the DVD materials - were also very interesting. The data from the Microsoft Excel file has been statistically analyzed in order to determine: 1. The most frequently used actions taking stand-up and ground fighting into consideration. 2. The number of particular types of strikes in one match with the weight class distinction. 3. The ways of awarding victory. 4. The average length of a match in each weight class with the various tactical situations taken into consideration. RESULTS Table 1. The list of technical actions used by the welterweight, middleweight, light heavyweight and heavyweight competitors in the analysed fights. Category Welterweight Middleweight Light heavyweight Heavyweight Name of the technique Side Side Side Side n % n % n % L* R* L R L R L R n % n % Ciosy proste (Jabs) Ciosy sierpowe (Hooks) Haki (Uppercuts) Kolana (Knees) Low-kick Roundhouse Front kick Proste parter (Jabs on the ground) Sierpy parter (Hooks on the ground) Młotki (Hammerfists) Łokcie (Elbows) Kolana parter (Knees on the ground) Obalenia (Takedowns) Duszenie matleo (Rear naked choke) Gilotyna (Guillotine) Trójkąt (Triangle choke) Kimura Balacha (Arm-lock) Kluczyk (Key lock) Skrętówka (Heel hook) Taktarov (Ankle lock) Overall

17 * L = left side * R = right side Description of the techniques: Low-kick roundabout kick that is applied to the lower part (thigh) of the opponent s body; Roundhouse roundabout kick that is applied to the upper part (head) of the opponent s body; Front kick frontal kick that is applied to the middle part of the opponent s body; Jab on the ground jab from above aimed at the back-lying opponent; Hook on the ground roundabout strike from above aimed at the back-lying opponent; Hammerfists strike with the bottom of a clenched fist; Elbows strikes using elbows; Knees on the ground strikes using knees in ground fighting; Takedowns all types of takedowns; Rear naked choke chokehold applied from the opponent s back; Guillotine chokehold with hands often applied in case of an unsuccessful attempt of a double leg takedown; Triangle choke choke using the legs from the back-lying position; Kimura an arm-lock from the lying position; Arm-lock elbow joint lock from the back-lying position; Key lock shoulder joint lock from the side lying position; Heel hook ankle and knee joint lock from the back-lying position; Table 1. shows the range of technical actions used by competitors from various weight classes. The analysis of the data indicates that jabs were used regardless of the competitor s weight. They constituted 26.4% of all techniques used in the welterweight while hooks constituted 15.6%. In middleweight, light heavyweight and heavyweight the number of those actions composed 27.4%, 13.8%; 31.9%, 18.3% and 20.9%, 9.8% respectively. It is interesting that locks and chokes were rarely used. They constituted only 0.3% of all actions in welterweight, 0.4% in middleweight, 0.3% and 0.2% in light heavyweight and heavyweight respectively. Fig. 1. The number of hand techniques used in stand-up fighting in one match (without the division into weight classes). Figure 1. presents the number of hand techniques used in stand-up fighting in one match. Its analysis shows that the competitors most often used jabs (15 times during one confrontation), less frequently hooks and uppercuts (8 and 3 times during one fight) The average number of hand techniques used in stand-up fighting The average number of leg techniques used in stand-up fighting Knees Jabs Low-kick Hooks Uppercuts Roundhous e Front kick 1 0 Fig. 2 The number of leg techniques used in stand-up fighting in one match. The analysis of the frequency of kicks shows that the competitors most often used knee strikes and low-kicks (4 actions in each match). Front kicks and roundhouses were less frequent, as they were used only once and twice in each match respectively. It has been concluded that takedowns were used with the 17

18 frequency of one per fight. Figure 3. presents the number of hand and leg strikes used in the ground fight per one match. Its interpretation suggests that the competitors in ground fighting most often used hooks (9 per match). Less frequently they used jabs, hammerfists and elbows (3 strikes per fight). Knee strikes turned out to be the least frequent (1 strike per fight). length of the whole fight and each of its forms i.e. stand-up, clinch and ground fighting. 10 The average number of strikes in ground fighting 9 Jabs on the ground 8 Hooks on the ground 6 Hammerfistsi 3 Elbows Knees on the ground Fig. 3 The number of hand and leg strikes used in one match. Fig. 5 The average time of a fight in the analysed matches. The analysis of the average time of a fight in each weight class shows that the longest matches took place in the middleweight class (the average match lasted 7 min.); heavyweight (6.7 min.) and welterweight class (6.4 min.). The shortest matches occurred in the light heavyweight. Their average length was 3.3 min. (Fig. 5). The comparison of the average time of stand-up fighting in each of the weight classes shows that it varied form 2.6 min. in heavyweight to 4.1 min. in middleweight (Fig. 6). As the Fig. 7 shows, the time period of the clinch per one fight lasted 1.1 min. The least time on this type of fighting devoted fighters form the light heavyweight (0.2 min. per fight). Fig. 4 The winning options in the analysed fights. The analysis of the winning options leads to a conclusion that the most of the fights ended before the time by KO (knockout). This type of victory was awarded in 34% of all fights. Slightly less frequent was victory by TKO i.e. technical knockout (Fig. 4). The following figures present temporal structure of an MMA fight: the 18 Fig. 6 The average time of stand-up fighting.

19 Fig. 7 The average time of clinch fighting. Fig. 8 The average time of ground fighting. The analysis of Fig. 8 shows that the competitors spent the longest time ground fighting in the middleweight class (4.2 min.) while the shortest in the heavyweight class (0.5 min. per fight). RECAPITULATION OF THE RESULTS The results presented in this paper may come in handy as a basis for trainings and development of new MMA fighters. The presentation of the 19 characteristic techniques and the frequency of their usage show the course of a fight and the change tendencies. They also prove that MMA, like other sports, constantly evolves and develops. First fights were characterised by quick takedowns in the first minutes of a fight and immediate attempts of using locks and chokes. Competitors based on a fighting system known as Brazilian ju-jitsu. With the course of time, however, they were becoming more and more accustomed to defence against takedowns and various types of locks. The length of the stand-up fighting, which often lasts more than half of a fight, is an evidence of this development. The way of winning matches has also changed. Only a small fraction (14%) of all fights ended with a submission of one of the competitors. Over a half of the fights (around 60%), on the other hand, was ended by a knockout or a technical knockout. It shows that competitors more frequently attack using hand and leg striking techniques, often during ground fighting. It is another evidence which shows that competitors have changed the fighting technique and focus more on weakening or knocking the opponent out by using strikes. Such attitude makes fights more dynamic and effective and this is desired by the fans and media. The average time of a fight can be a prove of the increase of fights explosiveness. Although the time limit of a single confrontation is 15 minutes, an average fight ends after 7 minutes, i.e. in the second round the latest. Currently MMA and sports galas connected with this discipline enjoy great popularity. The UFC wants the fights to be more and more attractive to the media and thus promotes more aggressive and dynamic fighters. In this way, the organisation arouses the approval of the audience and their willingness to watch the matches. Due to the specificity of the fights and the competitors activity that is taken into consideration by the referees, endurance and strength training are an extremely important element (see temporal structure Fig. 5-8). BIBLIOGRAPHY AMBROŻY, D Istota człowieka w kulturze fizycznej. In: Studia Humanistyczne, no. 4. AWF Kraków. AMBROŻY, D Wartości gimnastyki. Scientific monograph, Wyd. Europan Association for Security, Kraków. AMBROŻY, T., AMBROŻY, D. 2000, Utylitarne i wychowawcze wartości

20 sportów walki jako realizacja potrzeby bezpieczeństwa edited by Kalina R. M., Jagiełło W. Wychowawcze i utylitarne aspekty sportów walki, Warszawa. KOPALIŃSKI, W. 1985, Słownik mitów i tradycji kultury, Warszawa. KUNICKI, B. J. 2002, Kultura Fizyczna Antycznej Grecji, Poznań. LIŚKIEWICZ, Z. 2003, Sporty Walki czy Sztuka Walki? Podobieństwa i różnice w aspekcie poszukiwania przez rodziców zajęć sportowo-rekreacyjnych dla dzieci, edited by Cynarski W., Obodyński K., Humanistyczna teoria Sztuk i sportów walki, Rzeszów. PHYSICAL FITNESS LEVEL EVALUATION OF FEMALE GYMNASTS AGED 7-9 AGAINST A CONTROL GROUP Dorota AMBROŻY, Lucyna STANEK, Katarzyna BĘTKOWSKA University School of Physical Education in Cracow SUMMARY Gymnastics has greatly evolved throughout the centuries. In ancient Greece it covered all sports, whereas today gymnastics is both a basic mean of physical education and a sport. Different events of women artistic gymnastics require a variety of motor skills to be acquired. They include: strength, speed, agility, flexibility and coordination. Therefore, the features are assessed in an early stage of the recruitment process. The purpose of the research was to examine development of motor efficiency among girls aged 7-9, who practice artistic gymnastics and compare the results with those obtained from tests performed on the control group. KEY WORDS: Gymnastics, flexibility, balance, motor skills INTRODUCTION Gymnastics has greatly evolved throughout the centuries. In ancient Greece it covered all sports, whereas today gymnastics is both a basic mean of physical education and a sport. Artistic gymnastics is considered especially difficult because of its specificity and complex character. Therefore, a constant analysis of the motor efficiency is necessary to predict the development of certain skills, which are crucial for achieving sport championship. The purpose of the research was to examine the development of motor efficiency of girls aged 7-9 who practice artistic gymnastics and compare it against a control group. Hypotheses: 1. Motor efficiency of girls who do artistic gymnastics is higher in the first research. 2. After a six-month training sessions the difference in efficiency increased and was higher among girls who do artistic gymnastics. 20

21 3. Various physical activities applied in gymnastic training sessions are responsible for the growth of physical fitness among female gymnasts. STUDY MATERIAL AND METHODS Data for this study was gathered from a research carried out on girls aged 7 9 who practice artistic gymnastics and on girls aged 7 9 who do not practice any sport (the control group). The examined gymnasts had started their training sessions at the age of 6 in the sports clubs: K.S KORONA Cracow and T.S WISŁA Cracow. They attended the training sessions 5 times a week. Each training lasted from 2 to 3 hours. During the research period, the gymnasts performed at the teenage level of skills. The control group consisted of girls attending primary school no. 31 in Cracow - grades 1-3. They regularly attended physical education (PE) classes, which lasted 4 hours per week. Each piece of research covered anthropometric measurements such as: body height and mass. Moreover, motor abilities were assessed by measuring the following factors: muscle strength; including shoulders and abdomen; flexibility; speed and sense of balance. For the purpose of this article, only selected analysis results are presented. The first research was conducted in June. The whole examined group (study sample) amounted 28 female gymnasts and 28 girls from the control group. The second research was carried out 6 months later. In the conducted research of particular motor abilities, tests from the Comprehensive Assessment of Artistic Gymnastics (K. Kochanowicz, 1998) and the European Fitness Test - EUROFIT" (H. Grabowski, 1991) were used. The material was worked out statistically by applying the t-student method for dependant and independent trials, and the Paerson correlation coefficients. RESULT ANALYSIS MORPHOLOGICAL CHARACTERISTICS Figure 1. Average body mass in I and II research of the female gymnasts and the girls from the control group. According to Figure 1, an average body mass of both the female gymnasts and the girls from the control group increased after 6 months by approximately 2.5 kg. In research I, an average body mass among gymnasts was lower by 4.74 kg than an average body mass among girls from the control group. After 6 months, in research II, the difference in average body mass of the gymnasts and the control group increased by 4.98 kg. Figure 2. Average body height in I and II research of the female gymnasts and the girls from the control group. 21

22 According to Figure 2, an average body height in both groups of girls increased after 6 months, it grew by 2.76 cm among the female gymnasts and by 2.34 cm among the girls in the control group. In I research an average body height of the female gymnasts was lower by 2.37 cm than an average body height of the girls from the control group. After 6 months in II research the difference of the height between the gymnasts and the control group dropped by 1.95 cm. EFFICIENCY TESTS RESULTS TRUNK BENDING FORWARD Chart 1. Statistical significances for the comparison of test 6 results of the female gymnasts from research I and II, and of the control groups results from research I and research II. Examination Average Difference Standard deviation I gymnasts II gymnasts I control gr II control gr Significan ce level Significance strength Correlation coefficient p = 0 **** r = p = 0 **** r = According to Chart 1, the arithmetical average in the I and II research of the female gymnasts is higher and the difference is statistically significant. Similar results were obtained for the control group; however, the growth among the gymnasts is higher. The difference between the average number of trunk bending of the female gymnasts and those of the control group equals 3.32 in research I and 4.4 in research II. 22 BACKBAND Chart 2. Statistical significances for the comparison of test 9 results of the female gymnasts from research I and II, and of the control groups results from research I and research II. Examination I gymnasts II gymnasts I control gr. II control gr. Average 7.07 Difference 1,1 Standard deviation , Significance level p = p = Significance strength Correlation coefficient **** r = **** r = Chart 2. indicates that the arithmetical average in research I and II in the female gymnasts group is higher and the difference is statistically significant. Similar results were obtained for the control group; however, the growth among gymnasts is higher. The difference between research I and research II in both groups is similar and accounts to 1.1 among gymnasts and 1.14 among the girls from the control group. BALANCE POSTURE ON ONE LEG Chart 3. Statistical significances for the comparison of test 11 results of the female gymnasts from research I and II, and of the control groups results from research I and research II. Examination Average Difference Standard deviation Significance level I gymnasts II gymnasts P = I control gr P = II control gr Significance strength Correlation coefficient *** r = * r =

23 According to Chart 3, the difference of the two arithmetical averages between research I and research II of the female gymnasts is higher and it is statistically significant. Similar results were obtained for the control group; however, their significance is lower. The difference between the average failure rate in keeping balance in the female gymnasts group and the control group equals 0.54 in research I and 0.04 in research II. DISCUSSION The purpose of the research study was to examine motor efficiency of gymnasts aged 7 9 lat against a control group. The initial hypotheses, which were put forward, were partly proved in most tests. As a result of the preliminary selection, girls with a slim body shape and of low body height were qualified for the group of artistic gymnasts. In the first anthropometric research, a significant difference in the female gymnasts body mass was noticed. The gymnasts had a lower body mass by 4.74 kg and were shorter than their peers from the control group. The arithmetical averages of those characteristics were compared to standards of an ordinary child from Cracow drawn up in 2002 by a team of anthropologists from the University of Physical Education in Cracow. After 6 months an increase in the female gymnasts body mass was noticeably lower, presumably due to the fact that the intensity of physical effort during their training sessions was several times higher than the effort required during physical education (PE) classes at school. Furthermore, during the routines the gymnasts had a special diet, which prevented them from significantly gaining weight. Body mass plays an important role in trainings because when combined with appropriate strength, it allows the mastering of difficult routines. The next element of motor efficiency examined was flexibility. In the female gymnasts group it was significantly better than in the control group. This characteristic is susceptible to train, especially among girls who are characteristic of a higher joint mobility. Flexibility is a morphological functional feature enabling the gymnast to achieve big amplitudes in performed exercises. Gymnastics is a sport in which the beauty of movements and grace is crucial. Such elements as: extensiveness, fluency and harmony of movements greatly influence the amplitude of movements. This is the reason why this 23 particular quality is assessed during the recruitment processes. It is also a probable reason of why it is better developed in gymnasts than in the girls from the control group. The flexibility exercises improve the beauty, and elegancy and grace which are necessary for performing routines on the balance beam, free exercises and especially in rhythmic gymnastics. One of the most important coordination abilities in gymnasts is the static balance. The training sessions designed for young gymnasts have to include many balance exercises. The performance of all elements in competitive gymnastics are done on a balance beam which is 10 cm wide and 1.25 m high from the ground. The gymnast has to perform many transitions, jumps and bounces, all in a smoothly and harmonious manners without losing her balance. However, the comparative analysis of the examined girls proved that the ability to keep balance is slightly higher among girls from the control group. The research results showing lower level of balance among female gymnasts suggest that there should be more attention paid on developing that particular feature during training sessions. The elementary school period is especially favorable for developing dynamic motor skills. The child s ability to concentrate on one single activity enables them to form various aspects of training routines. When the training routines are selected carefully, the children can effectively develop skills for one sport discipline. Different events of women artistic gymnastics require a variety of motor skills to be acquired. They include: strength, speed, agility, flexibility and coordination. Therefore, the features are assessed in an early stage of the recruitment process. They are later improved through extensive training routines that influence the improvement of their performance parameters, as well as with the morphological development. BIBLIOGRAPHY AMBROŻY, T Trening holistyczny metodą kompleksowej uprawy ciała, Wydawnictwo EAS, Kraków. GRABOWSKI, H., Metody empiryczne w naukach o kulturze fizycznej. AWF, Kraków. KOCHANOWICZ, K., Kompleksowa kontrola w gimnastyce sportowej. AWF, Gdańsk.

24 EVALUATION OF THE INFLUENCE OF A THREE-MONTH TRAINING PROGRAMME ON THE LEVEL OF MOTORICITY AND MORPHOLOGICAL STRUCTURE IN A GROUP OF MEN ENGAGED IN RECREATIONAL WEIGHT TRAINING Dorota AMBROŻY, Tadeusz AMBROŻY University School of Physical Education in Krakow SUMMARY The purpose of the research was to determine the influence of complex bodybuilding exercises on the growth of strength and muscle mass taking their influence on the level of physical fitness and the dynamics of adipose tissue loss into consideration. The results of self-assessment indicate that the strength training can be the basic form of exercise aiming at the development of the body s musculature and the reduction of subcutaneous adipose tissue at the same time. The realization of the strength and aerobic training had a considerable influence on the improvement of anthropometric parameters in the shaping of a proportional figure in the examined group. The results of the research indicate a necessity of its continuation with the use of control and experimental group. KEY WORDS: Bodybuilding, strength training. INTRODUCTION Bodybuilding is an extremely popular way of figure shaping (Weider 1996, Kruszewski, et al., 1997). Evan in the Ancient Greece, people were obsessed with perfect body as well as an aesthetic and muscular figure. Their attitude was manifested in sculptures of contemporary artists such as Polykleitos Doryphoros and Myron s Discobolos. These were the Ancient Greeks who introduced proportions of a perfectly shaped figure into the art. However, the importance of physical fitness started becoming less and less important with the course of time due to the rapid development of civilization and technological industry. It is worth remembering that health and physical fitness should be taken care of throughout 24 the whole life. In order to preserve and increase them, all available means should be used (Kuński 2002). Strength exercises as an active way of spending time can be a remedy which would provide millions of people with great amounts of energy that is necessary to live. Accompanied by a proper diet and regular training programme, they regenerate body weakened by stress and other burdens that coincide with one another (Jasiak 1991). They restore strength and energy to the muscles improving the state of mind as well as helping to maintain youthful appearance and slow down the effects of aging. The purpose of this work is to determine the influence of complex (strength and aerobic) bodybuilding exercises on the growth of strength and muscle mass taking their influence on the level of physical fitness and the dynamics of adipose tissue loss into consideration. MATERIAL AND METHODS OF RESEARCH The research was conducted on a group of men from Krakow aged Previous physical activity not connected with professional bodybuilding training was a requirement of participation in the research. The examination was done before and after a three-month training cycle that took place between 31 January 2008 and 24 April Anthropometric measurements were also used. Test of motoricity including tests of strength, agility, flexibility and endurance were also carried out. All of them took place either in a training hall or on a running track. The participants were familiarized with exercise techniques before each test. Every person had three attempts, each of which took place after full strength restoration. Only the best result was taken into consideration. All participants had to provide valid medical certificates before approaching the test. The group underwent identical training programme which included one-week cycle of qualitatively and quantitatively varied exercises in particular training units (Fig. 1).

25 Chart. 1. Training microcycle of the tested group (TS strength training with the division into muscle groups, TA aerobic training, TSC strength training of all muscle groups). Da y of the w ee k Mon. Tue. We d. Thu. Fri. Sat. Sun. Th e t yp e of training TS TA TS TA TS TA Th e grou p of musc les u n d erg oing the work ou t -chest - muscles of the back -shou ld ers -arms -abdominal muscles -c yc ling -legs -shins - muscles of the back -abdominal muscles - ru n n ing - TSC - s wimming The data gathered during the research was calculated using the basic statistical methods. The results were presented in the form of tables and figures drawn up using Microsoft Office 2000 Pack. THE RESULTS AND ANALYSIS A considerable difference between the initial and final stage of the test has been observed as a result of the research carried out during a three-month training cycle based on bodybuilding exercises including aerobic exercises. On the basis of the research outcome a significant loss of the body mass can be observed. It can be assumed that it was caused by the loss of the adipose tissue as the growth of selected muscles volume indicates the growth of muscle mass. The differences between the results of the anthropometric measurements were not statistically significant with the exception of the discrepancy between the results of the neck girth measurement (Fig. 1). Fig. 1. Anthropometric data including the body mass and girth (before and after the training cycle) 1 The results obtained from the research indicate a general improvement of physical fitness after the end of the training cycle. The improvement of the results from particular attempts has probably been influenced by systematic and diligent training. The differences between the results, excluding the tests of agility, flexibility and leg muscles strength, were statistically significant. The obtained results are presented in Fig. 1 and 2. 1 masa mass, szyja neck, kl.piers. chest, ramię arm, pas waist, biodra hips, udo thigh, podudzie shin 25

26 Fig. 2. Comparison of the results of flexibility, endurance and agility test (before and after the training cycle) 2 Fig. 3. Comparison of the results of the strength tests (before and after the training cycle) 3 2 skłon w przód bend forward, test Coopera The Cooper test, bieg na 50 m 50 metres sprint run 3 wyc. w leżeniu flat bench Press, podc. na drążku pulling up on a bar, skłony bends, przysiad ze sztangą barbell knee bend 26 The improvement of the figure and body shaping as well minimization of the subcutaneous adipose tissue are the most frequently mentioned reasons of taking up strength training as it is in accordance with contemporary fashion. Fit body not only ensures aesthetic appearance but is also a sign of health and good state of mind which are proves of higher working efficiency that in consequence makes it easier to find a job or get a promotion. The analysis of the participants statements indicates that the level and the above-mentioned society s awareness of the benefits accruing from physical exercises are constantly increasing. The bodybuilding training carried out during the research had a positive influence on the change of selected anthropometric measurements as well as on the improvement of the results of physical fitness tests. On the basis of anthropometric measurements before and after the training experiment, the greatest difference has been observed in the case of body mass, where considerable decrease was noted (over 4 kg loss) and the waist girth, which was reduced by around 3.5 cm. It seems that such significant difference of those two parameters could have been observed due to systematic strength exercises (especially those concentrated on abdominal muscles) and aerobic exercises aimed mainly at the reduction of subcutaneous adipose tissue. Self-assessment indicates that the greatest growth has been observed in case of the chest (over 1.5 cm), arm (almost 0.7) and neck girth (a bit over 0.4 cm). All participants observed an improvement of their performance in all tests of physical fitness after the end of the three-month training course. It is interesting that the greatest difference appeared as far as endurance was concerned. The participants managed to improve their performance in this field by 323 m. on average, although the training did not include elements directly connected with endurance development. It can be assumed to have been caused by strengthening of the muscular system and low initial level of endurance. A considerable growth has also been observed in the test of the chest muscles strength (flat bench press test). In this case the average weight lifted increased by 13.2 kg. The following average increases have been observed in the remaining tests: 50 metres sprint run 0.12 sec., bend forward 1.15 cm, pulling up on a bar 3.47 times, getting to a sitting position

27 from lying back 3.2 times, barbell knee bend 6.2 kg. RECAPITULATION The results of the conducted research allow to draw the following conclusions: 1. Systematic bodybuilding exercises based on the author s programme led to the improvement of the results of the group s performance in all the tests measuring their physical fitness. 2. Self-assessment results indicate that strength training can be the basic form of exercise aiming at the development of the body s musculature and the reduction of subcutaneous adipose tissue. 3. The realization of the strength and aerobic training had a considerable influence on the improvement of anthropometric parameters in the shaping of a proportional figure in the examined group. It has to be emphasized that this was a pilot research as there was no control group and thus it does not fulfil the requirements of a scientific experiment. The results of the research indicate a necessity of its continuation with the use of control and experimental group. BIBLIOGRAPHY JASIAK, H Współczesny Herkules. Sport i turystyka. Warszawa. KRUSZEWSKI, M., KĘPA, G., MERDA, W Trening kulturystyczny w okresie przygotowawczym. Zeszyty Naukowo Metodyczne. AWF Warszawa. KUŃSKI, H Trening zdrowotny osób dorosłych. AW Medsportpress. Warszawa. WEIDER, J Kulturystyka. Agencja Wydawnicza Comes. Warszawa. 27 HODNOTENIE TELESNEJ ZDATNOSTI HRÁČOV AMERICKÉHO FUTBALU NA SLOVENSKU Mgr. Iľja ČÍŢ, PhD. Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra gymnastiky Slovenská republika Bratislava Kľúčové slová: testovanie, rýchlosť, agility, sila, americký futbal ABSTRAKT Hlavným cieľom nańej práce bolo hodnotenie telesnej zdatnosti hráčov amerického futbalu Bratislava Monarchs. Poznanie úrovne telesnej zdatnosti má význam hlavne pre trénerov v oblasti výberu talentov pre ńport a plánovania ńportovej prípravy. Nosnou metódou výskumu bolo testovanie. Výskumný súbor tvorilo 60 účastníkov MONARCHS TRY OUT Na spracovanie údajov sme pouņili základné matematické metódy a metódu komparácie. Na základe porovnania výsledkov testov s hodnotiacimi tabuľkami sme dospeli k záverom, ņe najlepńie výkony dosiahli účastníci pri testovaní rýchlostných schopností. V silových disciplínach dosiahli výkony hodnotené výborne a veľmi dobre. V testoch odrazovej sily dolných končatín a agility sme zaznamenali iba výkony na úrovni priemerných hodnôt. ÚVOD DO PROBLEMATIKY Americký futbal (AF) má na Slovensku 14 ročnú tradíciu. Pre hráča AF je potrebná kombinácia silových, rýchlostných a koordinačných schopností. Pre účely hodnotenia úrovne telesnej zdatnosti hráčov AF sa v USA pouņívajú ńpecializované testové batérie úzko zamerané na jednotlivé hráčske pozície. Je nutné si uvedomiť, ņe hráči vysokońkolskej a profesionálnej súťaņe sú vrcholový ńportovci trénujúci v optimálnych podmienkach. AF na Slovensku je amatérsky ńport zaloņený na nadńení úzkeho kolektívu priaznivcov. Tréningové podmienky a výber hráčov je ovplyvnený finančnými, pracovnými a rodinnými moņnosťami kaņdého z nich. Účasť na spoločných futbalových tréningoch a silová príprava v posilņovni je podmienená individuálnymi moņnosťami a individuálnym prístupom jednotlivcov. Takņe v praxi sa stretávame s nízkou tréningovou

28 účasťou, čo má za následok nízku úroveņ progresu pohybových schopností, vyņadujúcu si ńpecifické podnety pre rozvoj týchto schopností. VÝSKUMNÝ SÚBOR Výskumný súbor tvorili účastníci MONARCHS TRY OUT 2009, testovanie bolo vykonané za účelom zistenia aktuálnej kondičnej individuálnej pripravenosti pred začiatkom kolektívnej, spoločnej prípravy muņstva amerického futbalu Monarchs Bratislava na súťaņnú sezónu Testovania sa zúčastnilo 60 osôb v priemernom veku 24,5 roka, priemernej telesnej výńky 183,5cm, najvyńńí meral 200 cm, najniņńí 165 cm a priemernej telesnej hmotnosti 92,9 kg, najťaņńí váņil 135 kg, najľahńí 60 kg. Tabuľka č.1 modifikované hodnotenie jednotlivých testov 20y ńprint (s) illinois agility (s) výsko k (cm) skok do diaľky (cm) kľuky (op) sed-ľah (op) 18-25r 26-35r výborný 3,1 <15.2 > 70 > >49 >45 veľmi dobrý 3, nadpriemer 3, priemer 3, podpriemer 3, slabý 3, veľmi slabý 3,7 >18.3 < 21 < <25 <22 METODIKA A ORGANIZÁCIA VÝSKUMU Na zistenie kondičných schopností bola vybraná a zostavená batéria testov, pozostávajúca so ńtandardizovaných univerzálnych testov Eurofit a ńpeciálnych testov SPARQ fitness test, NFL Combine, pouņívaných vo vysokońkolskej (NCAA) a profesionálnej (NFL) súťaņi v americkom futbale v USA. Testovanie sa uskutočnilo v termínoch , v Bratislave a v 28 Nitre. Testovanie sa z organizačných a priestorových moņností vykonávalo v telocvični na troch stanovińtiach súčasne, pričom účastníci testovania boli rozdelení do troch skupín a na jednotlivých stanovińtiach sa postupne striedali po absolvovaní testovania celej skupiny. Namerané hodnoty sa zapisovali vedúci stanovińťa do hodnotiacich hárkov a nasledovne boli porovnané s modifikovaným hodnotení jednotlivých testov (tab.1). pre hodnotenie telesnej zdatnosti sme pouņili nasledovné testy. Testovanie rýchlostných schopností: 20 yardový ńprint. Testovanie pohyblivosti: Illinois agility drill. Ńpeciálny test spočíva v najrýchlejńom prebehnutí kuņeľmi vymedzenej dráhy. Testovanie výbuńnej sily dolných končatín: vertikálny výskok z miesta, meraný je rozdiel medzi dosahom v stoji a dosahom po výskoku, skok do diaľky z miesta. Testovanie silových schopností: kľuky, sed-ľah, meriame maximálny počet technicky správne vykonaných opakovaní. VÝSLEDKY VÝSKUMU A DISKUSIA Pre interné potreby hodnotenia individuálnej kondičnej úrovne hráčov a nových adeptov pre americký futbal Monarchs Bratislava, muņstva amerického futbalu, sme z testov pouņívaných vo vysokońkolskej a profesionálnej súťaņi v USA vybrali také, ktoré z hľadiska organizácie dokáņeme v klubových podmienkach zvládnuť a zabezpečiť ńtandardné podmienky testovaných osôb a zároveņ nám poskytnú dostatočné informácie z hľadiska výpovednej hodnoty. Originálne hodnotenie bolo účelovo modifikované (tab. 1) pre potreby Monarchs Bratislava, nakoľko originálne hodnotenie je vytvorené a pouņíva sa na hodnotenie top profesionálnych ńportovcov hrajúcich na jednotlivých pozíciách. Modifikácia hodnotenia vyjadrovala priemernú hodnotu originálneho hodnotenia výkonu bez ohľadu na hernú pozíciu hráča AF a tým zohľadņovala minimálne poņiadavky kladené na hráčov amerického futbalu na Slovensku. Pri testovaní rýchlostných schopností (obr. 1) v ńprinte na 20 yardov absolvovali účastníci dva pokusy, z ktorých sa im započítal lepńí čas. Pri testovaní sme namerali priemernú hodnotu 3,16 s, najlepńí výkon bol 2,7 s, najhorńí nameraný výkon bol 3,7 s, smerodajná odchýlka bola 0,23 s a variačné rozpätie bolo 1,0 s. Porovnaním odmeraných výsledných časov s hodnotiacou tabuľkou sme zistili, ņe 57% účastníkov testov (33 osôb) dosiahlo čas hodnotený 7 bodmivýborne, 21% účastníkov (12 osôb) dosiahlo čas hodnotený 6 bodmi- veľmi

29 dobre, 7% účastníkov (4 osoby) dosiahli čas hodnotený 5 bodmi- nadpriemer, 7% účastníkov (4 osoby) dosiahli čas hodnotený 4 bodmi- priemer, 2% účastníkov (1 osoba) dosiahla čas hodnotený 3 bodmi- podpriemer, 3% účastníkov (2 osoby) dosiahli čas hodnotený 2 bodmi- slabý, 2% účastníkov (1 osoba) dosiahla čas hodnotený 1 bodom- veľmi slabý. 2 body-6 osôb-11% 5 bodov-8 osôb-14% 2body - 2 osoby - 3% 3body - 1 osoba - 2% 4body - 4 osoby - 7% 5bodov - 4 osoby - 7% 1bod - 1 osoba - 2% 3 body-12 osôb-21% 4 body-31osôb-54% 6bodov - 12 osôb - 21% 7bodov - 33 osôb - 57% Obr. 2 Illinois agility test Obr yardový ńprint Pri testovaní pohyblivosti agility (obr. 2) účastníci absolvovali v americkom futbale pouņívaný ńpeciálny Illinois agility test. Účastníci absolvovali dva pokusy, z ktorých sa im započítal lepńí čas. Pri testovaní sme namerali priemernú hodnotu 16,89 s, najlepńí výkon bol 15,79 s, najhorńí nameraný výkon bol 18,86 s, smerodajná odchýlka bola 0,64 s a variačné rozpätie bolo 3,07 s. Porovnaním odmeraných výsledných časov s hodnotiacou tabuľkou sme zistili, ņe ņiadny z účastníkov testov nedosiahol čas hodnotený 7 bodmivýborný a 6 bodmi- veľmi dobrý, 14% účastníkov (8 osôb) dosiahlo čas hodnotený 5 bodmi- nadpriemer, 54% účastníkov (31 osôb) dosiahlo čas hodnotený 4 bodmi- priemer, 21% účastníkov (12 osôb) dosiahla čas hodnotený 3 bodmi- podpriemer, 11% účastníkov (6 osôb) dosiahli čas hodnotený 2 bodmislabý, 0% účastníkov dosiahlo čas hodnotený 1 bodom- veľmi slabý. Pri testovaní dynamickej sily dolných končatín (obr. 3) vertikálnym výskokom z miesta, sme z dvoch vykonaných pokusov zapisovali lepńí pokus. Pri testovaní sme namerali priemernú hodnotu 46,75 cm, najlepńí výkon bol 67 cm, najhorńí nameraný výkon bol 34 cm, smerodajná odchýlka bola 7,08 cm a variačné rozpätie bolo 33 cm. Porovnaním odmeraných výsledných výkonov s hodnotiacou tabuľkou sme zistili, ņe ņiadny z účastníkov testov nedosiahol výkon hodnotený 7 bodmi- výborný, 2% účastníkov (1 osoba) dosiahla výkon hodnotený 6 bodmi- veľmi dobrý, 32% účastníkov (19 osôb) dosiahlo výkon hodnotený 5 bodmi- nadpriemer, 44% účastníkov (26 osôb) dosiahlo výkon hodnotený 4 bodmi- priemer, 22% účastníkov (13 osôb) dosiahlo výkon hodnotený 3 bodmi- podpriemer, ņiadny účastník testov nedosiahol výkon hodnotený 2 bodmi- slabý a 1 bodom- veľmi slabý. 29

30 3body - 13 osôb - 22% 6bodov - 1 osoba - 2% 5bodov - 19 osôb - 32% 3body - 10 osôb - 17% 2body - 9 osôb - 16% 7bodov - 8 osôb - 14% 6bodov - 11 osôb - 18% 4body - 26 osôb - 44% 4body - 11 osôb - 18% 5bodov - 9 osôb - 16% Obr. 3 vertikálny výskok Pri testovaní dynamickej sily dolných končatín (obr. 4) znoņným skokom z miesta, sme z dvoch vykonaných pokusov zapisovali lepńí pokus. Pri testovaní sme namerali priemernú hodnotu 230,45 cm, najlepńí výkon bol 277 cm, najhorńí nameraný výkon bol 195cm, smerodajná odchýlka bola 18,74 cm a variačné rozpätie bolo 82 cm. Porovnaním odmeraných výsledných výkonov s hodnotiacou tabuľkou sme zistili, ņe 14% účastníkov testov (8 osôb) dosiahlo výkon hodnotený 7 bodmi- výborný, 18% účastníkov (11 osôb) dosiahlo výkon hodnotený 6 bodmiveľmi dobrý, 16% účastníkov (9 osôb) dosiahli výkon hodnotený 5 bodminadpriemer, 18 % účastníkov (11 osôb) dosiahli výkon hodnotený 4 bodmipriemer, 17% účastníkov (10 osôb) dosiahla výkon hodnotený 3 bodmipodpriemer, 16% účastníkov (9 osôb) dosiahli výkon hodnotený 2 bodmi- slabý, výkon hodnotený 1 bodom- veľmi slabý nedosiahol nikto z účastníkov. Obr. 4 skok do diaľky z miesta Pri testovaní silových schopností (obr. 5) v kľukoch účastníci absolvovali jeden pokus so snahou o maximálny počet opakovaní v poņadovanom, úplnom rozsahu pohybu. Pri testovaní sme napočítali priemernú hodnotu 40,64 opakovaní, najlepńí výkon bol 83 opakovaní, najhorńí nameraný výkon bol 17 opakovaní, smerodajná odchýlka bola 14,38 opakovania a variačné rozpätie bolo 66 opakovaní. Porovnaním odmeraných výsledných výkonov s hodnotiacou tabuľkou sme zistili, ņe 28% účastníkov testov (16 osôb) dosiahlo výkon hodnotený 7 bodmi- výborný, 21% účastníkov (12 osôb) dosiahlo výkon hodnotený 6 bodmi- veľmi dobrý, 21% účastníkov (12 osôb) dosiahlo výkon hodnotený 5 bodmi- nadpriemer, 19 % účastníkov (11 osôb) dosiahlo výkon hodnotený 4 bodmi- priemer, 9% účastníkov (5 osôb) dosiahlo výkon hodnotený 3 bodmi- podpriemer, 2% účastníkov (1 osoba) dosiahla výkon hodnotený 2 bodmislabý, výkon hodnotený 1 bodom- veľmi slabý nedosiahol nikto z účastníkov. 30

31 2body - 1 osoba - 2% 7bodov - 16 osôb - 28% 3body - 5 osôb - 9% 4body - 11 osôb - 19% 2body - 4 osoby - 7% 1bod - 3 osoby - 5% 3 body - 1 osoba - 2% 4 body - 3 osoby - 5% 5bodov - 8 osôb - 14% 5bodov - 12 osôb - 21% 6bodov - 12 osôb - 21% 6bodov - 5 osôb - 8% 7bodov - 35 osôb - 59% Obr. 5 kľuky Pri testovaní silových schopností bruńných svalov (obr. 6) účastníci absolvovali jeden pokus so snahou o maximálny počet opakovaní v poņadovanom rozsahu pohybu. Pri testovaní sme napočítali priemernú hodnotu 54,35 opakovaní, najlepńí výkon bol 110 opakovaní, najhorńí nameraný výkon bol 20 opakovaní, smerodajná odchýlka bola 20,61 opakovania a variačné rozpätie bolo 90 opakovaní. Porovnaním odmeraných výsledných výkonov s hodnotiacou tabuľkou sme zistili, ņe 59% účastníkov testov (35 osôb) dosiahlo výkon hodnotený 7 bodmi- výborný, 8% účastníkov (5 osôb) dosiahlo výkon hodnotený 6 bodmi- veľmi dobrý, 14% účastníkov (8 osôb) dosiahli výkon hodnotený 5 bodmi- nadpriemer, 5 % účastníkov (3 osoby) dosiahli výkon hodnotený 4 bodmipriemer, 2% účastníkov (1 osoba) dosiahla výkon hodnotený 3 bodmipodpriemer, 7% účastníkov (4 osoby) dosiahli výkon hodnotený 2 bodmi- slabý, výkon hodnotený 1 bodom- veľmi slabý dosiahlo 5% účastníkov (3 osoby). Obr. 6 sed- ľah Zo zistených výsledkov je moņno pozorovať, ņe najlepńie výkony dosiahli účastníci pri testovaní rýchlostných schopností 20y ńprint. Výsledky testovania môņu byť skreslené nie optimálnou modifikáciou stupnice hodnotenia a taktieņ fakt, ņe meranie sa uskutočnilo ručnou časomierou, vzhľadom na nemoņnosť zabezpečenia fotobunky. V silových disciplínach kľuky a sed-ľah dosiahli výkony hodnotené výborne a veľmi dobre, kde je moņné predpokladať, ņe individuálnou návńtevou posilņovne môņeme rozvíjať tieto schopnosti. Oproti tomu rozvoj dynamickej sily dolných končatín vyņaduje ńpecifický druh tréningu a zaťaņenia, ktoré nie sú hráči schopný v individuálnej príprave absolvovať. V testoch odrazovej sily dolných končatín, vertikálny výskok, sme nenamerali výkon hodnotený ako výborný a iba jeden testovaný dosiahol výkon hodnotený ako veľmi dobrý. To isté je moņno povedať o agility, kde aj napriek výraznej modifikácii hodnotenia, ņiadna testovaná osoba nedosiahla výkon hodnotený ako výborný a veľmi dobrý. Do tréningovej prípravy by mali byť v zvýńenej miere zaradené cvičenia a metódy ńpecificky zamerané na AF, ktoré reńpektujú poņiadavky vyskytujúce sa v hre. Taktieņ organizácia tréningov by mala zohľadņovať ńpecifické potreby AF. Nakoľko nie je moņné spoľahnúť sa na individuálnu prípravu hráčov, je nutné 31

32 zvýńiť počet spoločných tréningových jednotiek v období kondičnej prípravy. LITERATÚRA : SUMMARY The general aim of our work was the physical efficiency valuation of the American football players of Bratislava Monarchs team. Cognition of the physical efficiency level matters to coaches especially in the area of the athletic talents selection and in the sports preparation planning. The main research method was the testing procedure. 60 participants of the Monarchs Try-out 2009, formed the experimental group. We used basic mathematical methods and the comparison method for data processing. Following the comparison of the tests' results with the evaluative figures we concluded that the the best performance was achieved by the participants during the testing of velocity abilities. In the power disciplines they rearched the achievements which were evaluated as excellent and very good. In the tests of dynamic power and agility we noticed the achievements on the average value level only. BIOMECHANICKÁ ANALÝZA ODRAZOVÝCH MIKROFÁZÍ PŘESKOKU JURČENKO Petr HEDBÁVNÝ Fakulta Sportovních Studií, Masarykova univerzita, Brno, ČR RESUMÉ Předmětem zájmu práce je technická úroveņ přeskoku Jurčenko u reprezentantŧ České republiky. S vyuņitím přístrojové techniky Simi motion jsme provedli 3D kinematickou analýzu sedmnácti skokŧ reprezentantŧ. Zaměřili jsme se na dvě klíčové fáze odraz z přeskokového mŧstku a odraz z přeskokového stolu, u nichņ jsme vyhodnocovali úhlové charakteristiky. Dále nás zajímalo, do jaké výńky vystoupají boky po odrazu rukama z přeskokového stolu. Na základě výsledkŧ jsme vyvodili doporučení pro tréninkovou praxi. KLÍČOVÁ SLOVA sportovní gymnastika, přeskok, Jurčenko, kinematická analýza ÚVOD K provedení kinematické analýzy nás inspiroval návrat Jany Komrskové ke sportovní gymnastice a to hlavně její přeskok, který mŧņeme povaņovat za nadčasový. S jejím přeskokem Jurčenko dlouhodobě dosahovala vynikajících výsledkŧ na mezinárodním poli. Její dokonalá technika byla pro nás velkou výzvou. U rondátových skokŧ je nutné zvládnout pohybové akce na mŧstku s daleko větńí horizontální rychlostí rozběhu, coņ umoņní ve druhé fázi skoku realizovat i sloņitějńí pohybové struktury (mnohonásobné rotace kolem podélné i příčné osy těla) (Bago, 2003). Z biomechanického hlediska pokládáme za klíčové mikrofáze odraz z přeskokového mŧstku a odraz z přeskokového stolu. Provedení těchto odrazŧ podstatnou měrou determinuje optimálnost bezoporových fází, tedy i druhé letové fáze, která je rozhodčími hodnocena. 32

33 TEORETICKÁ VÝCHODISKA Přeskok Jurčenko patří podle pravidel sportovní gymnastiky do páté skupiny přeskokŧ. Skok Jurčenko začíná atletickým rozběhem a na konci tohoto rozběhu přechází do přemetového poskoku. Tento poskok začíná odrazem z odrazové DK, druhá DK se přednoņuje pokrčmo s nataņenou ńpičkou. Horní končetiny při odrazu z odrazové DK jdou ze záńvihu do vzpaņení, kde by měly po celou dobu zŧstat. Dopad při přemetovém poskoku je opět na odrazovou DK a vykročením druhé DK přecházíme do fáze rondátu. Rondát vychází z přemetu stranou, kdy se ruce pokládají co nejdále od přední nohy, jedna za druhou, v rozpětí ńíře ramen a po odrazu z rukou se dolní končetiny spojují a dopadají na mŧstek v opačném směru, neņ byl směr rozběhu. Na mŧstek by měl gymnasta dopadnout na střed se zpevněným tělem, propnutými dolními končetinami a ve vzpaņení. První letová fáze vychází z odrazu v kotnících z mŧstku za současného prohnutí těla pomocí ńvihu horních končetin. Tělo letí pozadu, hlava by se neměla zaklonit a ruce by měly co nejrychleji dopadnout na přeskokový stŧl. Na přeskokovém stole dochází oporou o obě napjaté horní končetiny k odrazu z ramen a přechodu do druhé letové fáze, která je u skoku nejdŧleņitějńí. Po opuńtění rukou z přeskokového stolu se paņe přitahují k tělu, čímņ pomohou v rotaci buď do salta, nebo do obratu. Hlava by měla být neustále v ose těla. Druhá letová fáze je nejdŧleņitějńí, protoņe se v ní dělají salta a mnohonásobné obraty. Tato fáze končí gymnastovým doskokem do vymezeného území. Doskok mŧņe být buď čelem k přeskokovému stolu, nebo zády, je to dáno počtem obratŧ kolem podélné osy těla (obr 1). Obr 1: Kinogram Jurčenko toporně Tato časoprostorově sloņitá pohybová struktura vyņaduje nadprŧměrnou úroveņ kondičních i koordinačních schopností. Pro efektivní provedení odrazových fází je nezbytná rychlostně-silová schopnost dolních a horních končetin. Z koordinačních schopností to jsou předevńím prostorově-orientační, kinesteticko-diferenciační a rovnováhové schopnosti. Při biomechanické analýze tohoto přeskoku zjińťujeme, 33 ņe kvalita letových fází je podstatnou měrou determinována v okamņiku odrazu. O trajektorii těņińtě během bezoporových fází rozhodují kinematické parametry odrazu vzletová rychlost a úhel vzletu. V rámci této práce se proto zabýváme úhlovými charakteristikami odrazové fáze na mŧstku a odrazové fáze na přeskokovém stole. CÍL PRÁCE Cílem práce bylo porovnat úhlové charakteristiky odrazových fází u přeskoku Jurčenko u reprezentantŧ ČR. METODY VÝZKUMU Výzkumný soubor tvořilo osm sportovních gymnastŧ, členŧ reprezentačních výběrŧ České republiky. Z toho bylo ńest ņen a dva muņi, kteří předvedli dva stejné skoky Jurčenko. Mezi nimi byla Jana Komrsková, která na přeskoku dlouhodobě dosahovala vynikajících výsledkŧ na mezinárodní úrovni. K získání potřebných údajŧ byly skoky natočeny pomocí dvou vysokofrekvenčních synchronizovaných kamer Simi Motion a následně zpracovány a vyhodnoceny v programu téņe značky. Moņnostmi tohoto analyzačního systému se podrobně zabýval Zvonař, Sebera (2007), Brtníková, Hellebrandt (2007), o jejichņ poznatky jsme opřeli nańe měření. Pro snazńí a přesnějńí vyhodnocení zaznamenaných dat byly na tělo kaņdého gymnasty připevněny body pro digitalizaci (levý kotník, pravý kotník, pravé koleno, levé koleno, levé zápěstí, pravé zápěstí, pravý bok, levý bok, levý loket, pravý loket, pravé rameno, levé rameno, brada, střed hlavy). Zkoumaný předvedený skok se skládá z rondátu na mŧstek, přemetu vzad z mŧstku na přeskokový stŧl a salta vzad toporně po odrazu rukou ze stolu a dopadu zpět na nohy do vyznačeného území. Ņeny skákaly přes přeskokový stŧl o výńce 125 cm, muņi 135 cm. Vzhledem k úrovni, na které úspěńně závodila gymnastka Jana Komrsková, pokládáme její provedení skoku Jurčenko za modelové. Proto porovnáváme naměřené hodnoty u ostatních reprezentantŧ s prŧměrnými hodnotami získanými

34 analýzou dané pohybové struktury v provedení Jany Komrskové. VÝSLEDKY PRÁCE PRVNÍ ODRAZOVÁ FÁZE Prŧměrný čas strávený na mŧstku byl u gymnastŧ 0,130 s, u gymnastek 0,118 s. Odrazová fáze Komrskové trvala déle, prŧměrně 0,132 s. U gymnastŧ byl nejkratńí čas strávený na mŧstku 0,120 s, u gymnastek 0,080 s. Při měření úhlu těla při dopadu nohama na mŧstek jsme vyhodnocovali úhel mezi kyčlí, kotníkem a vodorovnou rovinou. U gymnastek se pohybovala velikost tohoto úhlu od 57,33º do 64,20º, u gymnastŧ v rozmezí 59,81º aņ 66,19º. Prŧměrný úhel těla při dopadu nohama na mŧstek byl u gymnastek 61,43º, u gymnastŧ 63,28º. Prŧměrný úhel doskoku na mŧstek u Komrskové byl menńí neņ oba předchozí prŧměry, tedy 59,5º. Při měření úhlu těla při odrazu z mŧstku byly u gymnastek naměřeny hodnoty od 83,56º do 87,12º, u gymnastŧ 87,64º aņ 89,72º. Prŧměrný úhel těla při odrazu z mŧstku u gymnastek byl 85,50º, u gymnastŧ 88,56º, u Komrskové 83,8º. Èasové i úhlové charakteristiky první odrazové fáze jednotlivých pøeskokù ukazuje tabulka 1. Tabulka 1: Úhly a časy na přeskokovém mŧstku označení účastníka Gymnasta 1 Gymnasta 2 Gymnastka 1 Gymnastka 2 Gymnastka 3 Gymnastka 4 Gymnastka 5 Komrsková pořadí skoku úhel dopadu na mŧstek (ve º) úhel odrazu z mŧstku (ve º) úhel na mŧstku (ve º) čas na mŧstku (s) 1. skok 59,81 88,47 28,66 0, skok 62,13 89,72 27,59 0, skok 65,00 87,64 22,64 0, skok 66,19 88,41 22,22 0,130 Prŧměr 63,28 88,56 25,28 0, skok 57,33 83,56 26,23 0, skok 60,00 84,05 24,05 0, skok 64,20 85,61 21,41 0, skok 65,70 83,77 18,07 0, skok 64,01 86,93 22,92 0, skok 63,05 89,69 26,64 0, skok 60,36 83,58 23,22 0, skok 61,93 85,58 23,65 0, skok 59,08 85,12 26,04 0, skok 58,66 87,12 28,46 0,140 Prŧměr 61,43 85,5 24,07 0, skok 62,9 83,5 20,6 0, skok 57 82,3 25,3 0, skok 58,6 85,6 27 0,128 Prŧměr 59,5 83,8 24,3 0,132 34

35 DRUHÁ ODRAZOVÁ FÁZE Vyhodnocením záznamŧ druhé odrazové fáze (tab. 2) bylo zjińtěno, ņe prŧměrný čas strávený na přeskokovém stole byl u gymnastŧ 0,153 s, u gymnastek 0,148 s. Nejkratńího času s hodnotou 0,090 s dosáhla gymnastka 2, u gymnastŧ byl nejkratńí čas 0,130 s. Komrskové trvala tato odrazová fáze prŧměrně 0,159 s. Při měření úhlu dopadu těla na přeskokový stŧl jsme sledovali úhel mezi kyčlí, zápěstím a vodorovnou rovinou a získali jsme následující hodnoty. U gymnastek se pohybovala velikost úhlu těla od 44,47º do 55,60º. U gymnastŧ byly tyto hodnoty v rozmezí 53,10º aņ 58,52º. Prŧměrný úhel při dopadu těla na přeskokový stŧl byl u gymnastek 51,18º, u gymnastŧ 56,07º, u Komrskové 35º, coņ je podstatně niņńí hodnota. Při měření úhlu odrazu z přeskokového stolu byly u gymnastek naměřeny hodnoty od 65,22º do 85,73º, u gymnastŧ 75,13º aņ 79,87º. Prŧměrný úhel při odrazu z přeskokového stolu gymnastek byl 78,50º. U gymnastŧ byl prŧměrný úhel odrazu z přeskokového stolu 77,80º. Komrsková stŧl opouńtěla pod úhlem 74,5º. Tabulka 2: Úhly a časy na přeskokovém stole označení účastníka Gymnasta 1 Gymnasta 2 Gymnastka 1 Gymnastka 2 Gymnastka 3 Gymnastka 4 Gymnastka 5 Komrsková pořadí skoku úhel dopadu na stŧl (ve º) úhel odrazu ze stolu (ve º) úhel na stole (ve º) čas na stole (s) 1. skok 57,03 79,87 22,84 0, skok 58,52 79,65 21,13 0, skok 55,62 75,13 19,51 0, skok 53,10 77,33 24,23 0,180 Prŧměr 56,07 77,80 21,93 0, skok 55,60 80,82 25,22 0, skok 44,47 81,34 36,87 0, skok 49,75 65,22 15,47 0, skok 52,10 71,16 19,06 0, skok 51,72 81,78 30,06 0, skok 53,39 79,95 26,56 0, skok 50,37 85,73 35,36 0, skok 49,55 83,65 34,1 0, skok 52,64 84,31 31,67 0, skok 52,21 70,91 18,7 0,190 Prŧměr 51,18 78,50 27,31 0, skok 36,5 76,6 40,1 0, skok 39, ,5 0, skok 29 72,8 43,8 0,158 Prŧměr 35 74,5 39,5 0,159 35

36 LETOVÁ FÁZE Při měření výńky bokŧ po odrazu těla z přeskokového stolu jsme získali následující hodnoty. U gymnastek se pohybovala výńka bokŧ od 2,130 m do 2,486 m. U gymnastŧ byly tyto hodnoty vyńńí také proto, ņe výńka stolu nastavená pro gymnasty byla o 10 cm vyńńí neņ pro gymnastky. U gymnastŧ se tyto hodnoty pohybují od 2,503 m do 2,541 m. Prŧměrná výńka bokŧ po odrazu těla z přeskokového stolu u gymnastek byla 2,309 m, u gymnastŧ byla prŧměrná výńka 2,523 m. Komrsková dosáhla prŧměrné výńky 2,599 m. SHRNUTÍ A ZÁVĚRY Přeskok Jurčenko Jany Komrskové je povaņován za vzorovou techniku. U jejího provedení přeskoku vystoupaly boky v letové fázi nejvýńe 2,599 m, coņ gymnastce dává prostor pro realizaci několikanásobného obratu v letové fázi a následný jistý doskok. Hledali jsme úhlové rozdíly mezi přeskoky Jany Komrskové a přeskoky ostatních členŧ reprezentace v obou odrazových mikrofázích na mŧstku a na přeskokovém stole. Zjistili jsme, ņe úhlové i časové charakteristiky této gymnastky odpovídají spíńe muņskému provedení. Nejvýraznějńí rozdíl se ukázal při přechodu z odrazové mikrofáze na mŧstku po dohmat na přeskokový stŧl. Komrsková byla schopná zahájit druhou odrazovou mikrofázi pod úhlem 35º, coņ je zhruba o 16º ostřejńí úhel neņ u ostatních reprezentantŧ. Zvládnutí tak ostrého úhlu v oporové fázi na stole jí umoņnilo daleko vyńńí letovou fázi. Myslíme si, ņe výraznou roli hraje i její somatotyp a dynamická síla horních i dolních končetin. Z přeskoku Jany Komrskové vyplývá pro praxi zjińtění, ņe podstatou její techniky je rychlý a plochý přechod z mŧstku na stŧl. Vedle výrazného vzpříčení tedy za prioritu povaņujeme také zachování dopředné rychlosti gymnastky v přechodu z jedné odrazové mikrofáze do druhé. LITERATURA BAGO, G. Studia Kinanthropologica, IV, (1), České Budějovice: Pedagogická fakulta, 2003, s , ISSN BRTNÍKOVÁ, M., HELLEBRANDT, V. Biomechanická analýza projevu laterální preference u baletního skoku grand jeté. In Sport a kvalita života vyd. Brno: FSpS MU Brno, s. ISBN Pravidla sportovní gymnastiky, ženy, platné od Dostupné na ZVONAŘ, M.; SEBERA, M. Simi motion 3D biomechanická analýza. Studia sportiva, Brno: FSpS MU Brno, 2/1, 1, 116 s. ISSN BIOMECHANICAL ANALYSIS OF THE TAKE-OFF PHASES OF THE YURCHENKO Petr HEDBÁVNÝ Faculty of Sports Studies, Masaryk university, Brno, ČR SUMMARY The contents of this paper consist of comparing the technical levels of a round-off vault for Czech gymnastics representatives. With the help of digital devices SIMI Motion digitalization of 17 vaults by the representatives (six women and two male) took place. On the basis of the recording we compared angles on the springboard and angles on the vaulting table. We were interested also in height of hips during flying phase. The conclusion consists of an outline of theoretical and practical recommendations. KEY WORDS: sport gymnastics, vault, Yurchenko, kinematic analysis 36

37 VÝZNAM TANCA A PSYCHOMOTORIKY V ŃPORTOVOM TRÉNINGU Kristína HIŢNAYOVÁ Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra gymnastiky, Slovenská republika, Bratislava REZUMÉ Príspevok prezentuje výskumami podloņený pozitívny prínos tanca a psychomotoriky v ńportovom tréningu. Pôsobenie tanca a psychomotoriky na vńestranný rozvoj jedinca, po psychickej, fyzickej sociálnej stránke je obdobný. Tanec je aj prostriedkom, obsahovou zloņkou psychomotoriky. V príspevku dokumentujeme efektívne pôsobenie tanca a psychomotoriky na aktuálny psychický, sociálny a fyzický stav jedinca. Predkladáme aj efektívne pôsobenie psychomotoriky v ńportovom tréningu tanečníčiek na zlepńenie tanečného výkonu z pohľadu ńportového i umeleckého predvedenia. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: tanec, psychomotorika, ńportový výkon, psychika, aktuálny emočný stav, sociálne vnímanie, sociálne fungovanie, fyzický stav 1 TEORETICKÝ ROZBOR RIEŃENEJ PROBLEMATIKY Ńportový tréning je pedagogický proces v systéme ńportovej prípravy, ktorého výsledkom je ńpecifická adaptácia ńportovca na podávanie ńportového výkonu. Ńportovec je v tréningovom procese pripravovaný na ńportový výkon po stránke fyzickej (kondičnej), psychickej, technickej a taktickej a konfrontovaný mnohými sociálnymi aspektami. Tanec je v súčasnej dobe rozsiahlym pojmom zahrnujúcim v sebe mnoņstvo druhov a foriem, ktorým sa ľudia venujú profesionálne, amatérsky alebo vo voľnom čase ako hobby. Je to pohybová aktivita, ktorá svojími ńpecifickými prostriedkami a zameraním pôsobí na jedinca po fyzickej, sociálnej a psychickej stránke. Jednoznačným dôkazom pozitívneho a efektívneho pôsobenia tanca na psychiku jedinca je fakt, ņe sa od roku 1940 vyuņíva aj ako forma terapie. Európske učebné osnovy zdravotnej telesnej výchovy (VAN COPPENOLLE et 37 al., 2004) popisujú tanečno-pohybovú terapiu ako psychoterapeutické vyuņitie tanca a pohybu, prostredníctvom ktorého sa človek môņe kreatívne zapojiť do procesu podporujúceho emocionálnu, kognitívnu, fyzickú a sociálnu integráciu. Ńtruktúra ńportového výkonu v početných druhoch tanca je rôzna, preto cez ńpecifické nároky a poņiadavky jednotlivých tanečných techník na zaťaņenie ńpecificky pôsobí na rozvoj jednotlivých systémov tela, pohybových schopností a zručností jedinca (Hiņnayová, 2009). Pojmom psychomotorika vyjadrujeme úzku súvislosť a vzájomný vplyv motoriky a psychiky (Szabová, 2001, Herm, 1991). Je to forma pohybovej aktivity, ktorá je zameraná na preņívanie pohybu. Adamírová (1993) tvrdí, ņe psychomotorika rovnomerne rozvíja fyzickú, psychickú a sociálnu stránku kaņdého jedinca. V psychomotorike rozvíjame vedľa duńevnej stránky aj návyky správneho drņania tela, priestorovú orientáciu, nervovosvalovú koordináciu, rovnováhu a obratnosť (Blahutková, 2003). Pohybové aktivity v rámci psychomotoriky vďaka svojej rozmanitosti rozvíjajú psychické procesy, stabilizujú psychický stav, podporujú pozitívne a upravujú, utlmujú negatívne psychické vlastnosti. Prirodzeným spôsobom rozvíjajú vnímanie, myslenie, pamäť, pozornosť, vôľu atď. Pôsobia tieņ na rozvoj emocionality a to ako z hľadiska vyjadrenia, tak aj prijímania emócií (Szabová, 1998). Psychomotorické cvičenia sa s úspechom vyuņívajú vo vńetkých vekových kategóriách od predńkolského veku aņ po osoby starńie a staré (Blahutková Koubová, 1996). Medzi základné obsahové zloņky psychomotorickej terapie zaraďujeme pohybové hry, tanec a tanečnú terapiu, pantomímu a psychogymnastiku, jogu, relaxačné a relaxačno-koncentračné techniky (Szabová, 1998). K svojmu pôsobeniu vyuņíva jednoduché herné činnosti, činnosti s náčiním a náradím, kontaktné prvky a prvky pohybovej muzikoterapie (Blahutková, 2001).Významným didaktickým postupom je zadávanie tém - pohybových úloh, ktoré rieńia cvičenci jednotlivo, vo dvojiciach, malých aj väčńích skupinách. Pri rieńení úloh má kaņdý cvičenec moņnosť uplatniť sa podľa svojich schopností, ostatní ho reńpektujú. Tieto úlohy môņu byť dané náčiním, náradím, spracovaním a predvedením určitého námetu, môņu byť z gymnastiky, tanca, pantomímy atď. Po vyrieńených a predvedených témach vyjadrujú cvičenci svoje pocity, ale tieņ zámery, hodnotia výsledky.

38 2 VÝSKUMY 2.1 PSYCHOMOTORIKA V ŃPORTOVOM TRÉNINGU TANEČNÍČIEK Cieľ výskumu 1 Cieľom náńho prvého výskumu bolo zaznamenať úroveņ zmien motorických a psychických faktorov po pôsobení psychomotorickými prostriedkami, postupmi a cvičeniami a vymedziť vzťahy medzi zmenami vybraných premenných (motorické a psychické faktory) a úrovņou ńportového a umeleckého výkonu tanečníčiek dievčenských rock and rollových formácií Metodika výskumu 1 Výskumný súbor tvorilo 16 tanečníčiek dievčenských rock and rollových formácií hlavnej A kategórie. Formáciu (súbor) sme rozdelili na polovicu kontrolnú a experimentálnu skupinu tak, aby obe obsahovali probandky pribliņne rovnakého veku, výkonnosti a tanečného veku. Do kontrolnej aj experimentálnej skupiny sme zaradili eńte plus jednu probandku, ktoré v rámci formácií trénovali ako náhradníčky. Experimentálny činiteľ v nańom výskume bol tvorený psychomotorickými prostriedkami a cvičeniami zámerne vybranými z troch základných obsahových zloņiek psychomotoriky z cieľom zlepńiť technicko estetický ńportový a umelecký výkon tanečníčiek. Pri psychomotorických cvičeniach boli dodrņiavané ńpeciálne psychomotorické postupy, zásady a ńpecifiká. Konkrétne cvičenia pochádzali z nasledovných obsahových zloņiek psychomotoriky: relaxačné a relaxačno - koncentračné metódy (dýchacie techniky, relaxačné predstavy, relaxácia pri hudbe, relaxácia pomocou pohybu, strečing, ideomotorické predstavy); psychomotorické pohybové hry (hry so zameraním na poznanie schémy vlastného tela, hry na rozvoj rovnováhy a orientácie v priestore); tanec (tanečná improvizácia kreatívny tanec, jazzový tanec). Počas trinásťmesačného trvania experimentu sme s probandkami absolvovali 112 psychomotorických tréningov v trvaní 70 min. V rámci kaņdej psychomotorickej tréningovej jednotky probandky absolvovali 20 min relaxačných a relaxačno koncentračných techník (10 min v úvodnej a 10 min v záverečnej časti hodiny). Polovica, teda 56 tréningových jednotiek v trvaní 40 min obsahovalo psychomotorické hry a 56 tréningov v trvaní 40 min obsahovalo kreatívny tanec (15 min) a jazzový tanec (25 min). Didaktické postupy a zásady vykonávania jednotlivých techník sú uvedené v časti 1.1. Na konci kaņdej tréningovej jednotky sme mali vyhradených 10 min na konverzáciu. Probandky tu mali moņnosť vyjadriť svoje pocity, postrehy a dojmy z hodiny. Nosnou metódou náńho výskumu bol pedagogický dvojskupinový, paralelný, viacfaktorový experiment s vyńńie uvedením experimentálnym obsahom. Na získanie údajov potrebných k náńmu výskumu sme vyuņili kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Ńpecifické a exploračné metódy: rozhovor (introspektívne metódy), odborné posudzovanie, ńkálovanie kvality pohybových prejavov, komparácia. Empirické metódy: priame a nepriame meranie, pedagogické pozorovanie, psychodiagnostické metódy a testy - POMS test. Obzvláńť populárny sa POMS test stal v oblasti ńportovej psychológie (Terry Lane Fogarty, 2003), vyuņíva sa aj v oblasti TV (napr. Winklerová Komeńtík, 2006). Vo vńetkých verziách POMS je v profile obsiahnutých 6 faktorov: T = Tension - Anxiety (tenzia, napätie úzkosť), charakterizované somatickou tenziou, ktoré nemusí, ale môņe byť pozorovateľné (napätie, nekľud, nervozita). Adjektíva, ktoré sa vzťahujú k vágnym úzkostným stavom mávajú mierne niņńie faktorové záťaņe. D = Depression - Dejection (depresia skľúčenosť), reprezentuje stavy s depresívnym zafarbením, sprevádzané pocitom osobnej nedostačivosti (smutný, zbytočný a pod.) A = Anger Hostility (hnev, nepriateľskosť), zachytáva stavy hnevu a antipatií k ostatným (otrávený, nahnevaný, zúrivý a pod.) V = Vigor Activity (vitalita aktivita) je definovaná adjektívami popisujúcimi ráznosť, energickosť, do určitej miery aj neńpecifické pozitívne emócie (plný ņivota, činorodý, veselý a pod.). F = Fatigue Inertia (únava nečinnosť) reprezentuje ochablosť, nečinnosť, malú energiu (opotrebovaný, unavený, vyčerpaný a pd.). 38

39 C = Confusion Bewilderment (zmätok - popletenosť), ktorý je charakterizovaný zmätenosťou, kognitívnou neefektivitou spojenou s neschopnosťou kontrolovať pozornosť (popletený, neschopný sústrediť sa apod.). Spomínanými metódami sme diagnostikovali: ńportový technicko-estetický a umelecký výkon; zmeny úrovne vnímania vlastného tela; zmeny v aktuálnom psychickom stave. Jednotlivé oblasti boli diagnostikované za ńtandardných podmienok (identické meracie zariadenia, identické poradie testov, zachovanie prostredia testov...). Na spracovanie a vyhodnotenie empirických údajov sme pouņili kvantitatívne aj kvalitatívne metódy: matematicko-ńtatistické metódy, tieņ metódy logickej analýzy a syntézy vyuņitím induktívnych a deduktívnych postupov, popisnú metódu. Pri analýze výsledkov meraní sme pouņili základné ńtatistické hodnoty: aritmetický priemer, smerodajná odchýlka, minimálne a maximálne hodnoty, variačné rozpätie, medián. Získané údaje sme podrobili testovaniu neparametrickým Mann - Whitneyovym U testom a neparametrickým Wilcoxonovym T testom Výsledky výskumu 1 Ńportový výkon (obr.1): - nezaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel medzi vstupmi kont. a exp. skupiny - nezaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel medzi výstupmi kont. a exp. skupiny - zaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel na hladine p < 0,05 medzi vstupom a výstupom kont. sk. - zaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel na hladine p < 0,01 medzi vstupom a výstupom exp. sk. Umelecký výkon (obr.1): - nezaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel medzi vstupmi kont. a exp. skupiny - zaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel medzi výstupmi kont. a exp. skupiny na hladine p < 0,01 v prospech exp. sk. - zaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel na hladine p < 0,01 medzi vstupom a výstupom exp. sk. - nezaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel medzi vstupom a výstupom kont. sk. Celkový tanečný výkon (obr.1): - nezaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel medzi vstupmi kont. a exp. skupiny - zaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel medzi výstupmi kont. a exp. skupiny na hladine p < 0,01 - zaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel na hladine p < 0,01 medzi vstupom a výstupom exp. sk. - zaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel na hladine p < 0,05 medzi vstupom a výstupom kont. sk. (index) šport.výkon umelec.výkon celkový výkon p<0,01 p<0,01 p<0,05 p<0,01 p<0,01 p<0,05 p<0,01 vstup výstup vstup výstup vstup výstup EX KS Obr. 1 ńportový a umelecký výkon E POMS dotazník nám poskytol objektívne informácie o aktuálnom emočnom stave probandiek. Vyhodnocovali sme osobitne kaņdý zo ńiestich faktorov E POMS. 39

40 Ńtatistickým spracovaním a porovnaním vstupných a výstupných hodnôt E - POMS testu v experimentálnej skupine sme dospeli k záveru, ņe nastali pozitívne zmeny v emočnom stave probandiek, ktoré sa najvýraznejńie prejavili vo faktoroch T a A (hladina významnosti p<0,01) a taktieņ vo faktoroch F, D a C (hladina významnosti p<0,05). Faktor V zostal bez ńtatisticky významných zmien. Výstupné hodnoty vykázali vńetky záporne polarizované emócie preņívané intenzitou veľmi nízkou. Intenzita preņívania kladne polarizovanej emócie V síce z hľadiska hodnotiacej ńkály stúpla zo strednej na značnú intenzitu, ale z hľadiska ńtatistického spracovania zostala bez významnej zmeny. Ńtatistickým spracovaním a porovnaním vstupných a výstupných hodnôt E - POMS testu v kontrolnej skupine sme dospeli k záveru, ņe nenastali ņiadne pozitívne zmeny v emočnom stave probandiek, naopak, prejavilo sa ńtatisticky významné zhorńenie vo faktoroch F (p<0,10) V (p<0,05) a T (p<0,05). Znamená to, ņe probandky sa pri výstupnom testovaní cítili unavenejńie, menej vitálne a aktívne a taktieņ napätejńie a úzkostnejńie ako pri testovaní vstupnom. Výstupné hodnoty E POMS preukázali ńtatisticky významný rozdiel medzi hodnotami experimentálnej a kontrolnej skupiny vo vńetkých sledovaných faktoroch v prospech experimentálnej skupiny. Najvýznamnejńí rozdiel sme zaznamenali vo faktore V (p<0,01), napriek tomu, ņe v experimentálnej skupine nebolo medzi vstupným a výstupným testovaním dokázané ńtatisticky významné zlepńenie v tomto faktore. V kontrolnej skupine vńak nastalo výrazné zhorńenie faktoru V, ktoré prispelo k výslednému rozdielu medzi výstupnými hodnotami daného faktoru v exp. a kontrolnej skupine. Najmenńí rozdiel medzi kont. a exp. skupinou vo výstupnom meraní sme zaznamenali spracovaním hodnôt faktoru C (p<0,10). U probandiek experimentálnej skupiny sme zaznamenali výrazný pokles intenzity záporne polarizovaných afektívnych stavov ako u probandiek kontrolnej skupiny a vyńńiu intenzitu preņívania kladne polarizovaného afektívneho stavu. 2.2 TANEC V ŃPORTOVOM TRÉNINGU TANEČNÍKOV Cieľ výskumu 2 Cieľom druhého výskumu bolo zobjektivizovať teóriou, výskumami a z časti lekárskou praxou definovaný účinok tanca na fyzickú, sociálnu a psychickú stránku rozvoja osobnosti z pohľadu subjektívnych vnímaní spomínaných skutočností tanečníkmi a to v prípade, kedy je tanec v tréningovom procese ako hlavný prostriedok rozvoja ńportového výkonu Metodika výskumu 2 Výskumné údaje sme získavali dotazníkom, ktorý pozostával z 30 poloņiek (4 otvorených, 11 polouzavretých a 15 uzavretých) a 3 ńtandardizovaných psychologických testov (Ńkála emocionálnej habituálnej subjektívnej pohody; Ńkála celkovej ņivotnej spokojnosti; Rosenbergova ńkála sebahodnotenia). Dotazník bol odkonzultovaný psychológom a odborníkom zaoberajúcim sa psychológiou tanečného umelca a upravený na základe predvýskumu. Dotazník sme distribuovali tanečníkom akrobatického rock and rollu formácií a párov, tanečníkom tanečného ńportu, tanečníkom moderného, jazzového, klasického a súčasného tanca. Zo 100 dotazníkov sa nám vrátilo 57. Súbor tvorilo 40 ņien, ktorých priemerný vek bol 20,5 roka a 17 muņov, ktorých priemerný vek bol 22,4 roka. V V príspevku dokumentujeme iba odpovede na vybrané otázky. 40

41 počet odpovedí Výsledky výskumu (n=57) číslo otázky nie neviem áno Obr. 2 Odpovede vńetkých tanečníkov na otázky 1, 2, 3. Legenda k obrázku 2 číslo otázky 1 = Myslíte si, ņe tanec má nejaký účinok na Vańu psychiku? 2 = Myslíte si, ņe tanec má na Vás nejaký účinok po fyzickej stránke? 3 = Myslíte si, ņe tanec má nejaký účinok na Vańe sociálne fungovanie, správanie a postavenie v spoločnosti? 98,2% opýtaných odpovedalo, ņe tanec má na ich fyzickú stránku účinok, pričom 82,2% vyjadrilo čisto pozitívny vplyv, 16% uviedlo aj negatívny účinok tanca na ich fyzickú stránku a 5,3% vníma účinok tanca na fyzickú stránku čisto v negatívnom ponímaní a popísali ho ako: únava, bolesť, bolesť kolien. Na bolesť kolien a opotrebovanie tela sa sťaņovali najmä tanečníci zo skupiny moderný, jazzový, súčasný tanec a balet. Medzi najčastejńie pozitívne účinky tanečníci, bez rozdielu druhov tanca, ktorým sa venujú, uvádzali: zlepńenie kondície, pekné, správne drņanie tela, spevnenie svalstva a formovanie postavy. 84,2% vníma aj účinok tanca na psychiku, 12,2% nevie, či má tanec takýto účinok a 3,5%, tvrdí, ņe tanec na ich psychiku účinok nemá. 8,3% z 84,2% tých, čo priznali účinok tanca na ich psychiku, tento bliņńie neńpecifikovali. Zostávajúcich 75,9% bez rozdielu tanečnej ńpecializácie, zhodne uvádzalo jednoznačne pozitívny účinok tanca na ich psychiku. Najčastejńie odpovede boli: dobrý pocit, dobrá nálada, ńťastie, radosť, odreagovanie, uvoľnenie, relaxácia, zabudnutie na problémy a vńetko zlé, pričom tieto odpovede boli viackrát doplnené komentárom: milujem tanec, je to môj ņivot, tanec je láska na celý ņivot, nevedel/a by som bez tanca existovať. 54,3%, uviedlo, ņe tanec má účinok na ich sociálne fungovanie, správanie a postavenie v spoločnosti, z toho 9,6% tento vplyv bliņńie neńpecifikovalo. 31,5% opýtaných na otázku odpovedalo "neviem" a 14% sa vyjadrilo, ņe tanec nemá vplyv na ich sociálne fungovanie, správanie a postavenie v spoločnosti. Pri tejto otázke sme zaznamenali odlińné reakcie tanečníkov tanečného ńportu (latinsko-americké a ńtandardné tance), ktorí v 72% uviedli, ņe tanec má vplyv na ich sociálne fungovanie, správanie a postavenie v spoločnosti, z čoho 50% uviedlo nasledovné: galantnosť, sluńné správanie, sluńné správanie k ņenám. Tanečníci moderného, jazzového, súčasného tanca a baletu sa "aņ" v 23% vyjadrili, ņe tanec nemá účinok na ich sociálne fungovanie, správanie a postavenie v spoločnosti (čo je najvyńńie percento zo vńetkých druhov tanca). Zo skupiny tanečníkov moderného, jazzového, súčasného tanca a baletu bol aj jediný respondent, ktorý vyjadril negatívny účinok tanca na jeho sociálne fungovanie, správanie a postavenie v spoločnosti a síce: "ľudia na mņa pozerajú s deńpektom". Najčastejńie odpovede v rámci tejto otázky boli: tanec spája ľudí, viem sa pohybovať v kolektíve, súnáleņitosť, jednota, spoločenskosť, ignorujem ľudské chyby, tolerujem veľa vecí, tolerancia názorov. 3 ZÁVERY Z VÝSKUMOV A DISKUSIA Pôsobenie tanca a psychomotoriky na vńestranný rozvoj jedinca, po psychickej, fyzickej sociálnej stránke je obdobný. Tanec je aj prostriedkom, obsahovou zloņkou psychomotoriky. V tanečnom tréningu je vńak tanec ńpecifickým, náročným tréningovým prostriedkom, preto aj keď tanečníci uvádzajú subjektívne vnímanie pozitívneho účinku tanca na ich psychiku, psychologický test dokázal, ņe je vhodné doplniť tréningový proces tanečníkov o iné psychomotorické prostriedky vzhľadom na zlepńenie emočného stavu tanečníkov. Po aplikácii psychomotoriky do tréningového procesu tanečníčiek sme zaznamenali pozitívny efekt v zmene aktuálneho psychického stavu probandiek. Výrazne sa zníņila 41

42 intenzita preņívania negatívnych emócií. V experimentálnej skupine sa narozdiel od kontrolnej skupiny u probandiek nezniņovala intenzita kladne polarizovaných emócií. Pozitívne zmeny psychického stavu mali vplyv na plné nasadenie a následné emotívnejńie a intenzívnejńie preņívanie tréningového procesu, čo sa v konečnom dôsledku prejavilo na výslednom tanečnom výkone. Vplyvom psychomotoriky v tanečnom tréningu sme zaznamenali zlepńenie vo vnímaní schémy vlastného tela, hlavne vo vnímaní a správnom odhadnutí proporcií jednotlivých častí; zlepńenie odhadu svalového napätia a uvoľnenia; zlepńenie rovnováhových schopností; pohybu v priestore a vyjadrovania pocitov a citov. Vńetky spomínané zloņky vnímania vlastného tela ich poznanie, uvedomovanie si a kontrola sú pre dosiahnutie maximálneho tanečného výkonu nepostrádateľné. Výsledky dokumentované (Hiņnayová, 2007). Hypotéza predpokladajúca zlepńenie tanečného výkonu vplyvom psychomotorických cvičení a prostriedkov sa nám potvrdila. Závery výskumov dokazujú, ņe tanec pôsobí na fyzickú, psychickú, aj sociálnu stránku osobnosti, tanečníci si toto pôsobenie uvedomujú a reálne ho pociťujú. Najvýraznejńie vnímajú účinnosť na fyzickú stránku. Potvrdilo sa aj tvrdenie Hiņnayovej (2009), ņe techniky umeleckých druhov tanca (ktorými spomínané sú), umoņņujú tanečníkovi (jedincovi) vstúpiť do seba a spoznávať svoje telo, svoje myńlienky, svoje pohyby, spolupôsobenie vlastnej energie a vlastných síl s energiami a silami vonkajńími, pretoņe najmä respondenti z tejto skupiny, uvádzali v odpovediach:"poznám svoje telo; vnímam svoje telo; rozumiem svojmu telu" a taktieņ sa najčastejńie vyjadrovali v zmysle pociťovania, nadobúdania, či odbúrania energií. Tanečníci tanečného ńportu (latinskoamerické a ńtandardné tance) zase prejavili v sociálnej oblasti pociťovanie účinku tanca na "galantnosť, sluńné správanie, sluńné správanie k ņenám". Konńtatujeme, ņe tanečný ńport, ktorý vznikol zo spoločenských tancov, v sebe stále zahŕņa aj spoločenskú a etickú výchovu tanečníkov. 4 ZÁVERY PRE ŃPORTOVÚ PRAX Psychomotorika a tanec v ńportovom tréningu efektívne vplývajú na fyzickú, psychickú a sociálnu stránku rozvoja osobnosti ńportovca a doporučujeme ich zaradenie do ńportového tréningu. Pohybový obsah, techniky a prostriedky psychomotoriky a tancov sú početné, s moņnosťou cieleného výberu, varírovanie a prispôsobenie ńpecifickým poņiadavkám ńportovej prípravy. U tanečníkov je tanec základným, ńpecifickým pohybovým obsahom ńportového tréningu, preto doporučujeme na zvýńenie efektivity jeho pôsobenia na vńestranný rozvoj osobnosti tanečníka zaradiť do tréningového procesu prostriedky psychomotoriky, ktoré sa ukázali ako efektívne aj pre zdokonaľovanie tanečného výkonu. LITERATÚRA ADAMÍROVÁ, J K psychomotorice ve zdravotní tělesné výchově. In: Těl. Vých. Mlád., 59, 1993, č.2, s BLAHUTKOVÁ, M Psychomotorika. Brno: CDV MU, BLAHUTKOVÁ, M Psychomotorika pro kaņdého. In: čas. Sokol, č. 5 a 6. roč. 2001, s , s BLAHUTKOVÁ, M. KOUBOVÁ, J Psychomotorika, aneb proņitek z pohybu. Brno: CDVU MU, HIŅNAYOVÁ, K Subjektívne vnímanie psychického a fyzického zaťaņenia tanečníkov. In: Telesná výchova & ńport, Roč. 19, č. 3-4 (2009), s HIŅNAYOVÁ, K Efektivita pôsobenia psychomotorických prostriedkov na ńportový a umelecký výkon tanečníka. Dizertačná práca. Bratislava: FTVŃ UK s. HERM, S Psychomotorische Spiele fur Kinder in Krippen und Kindergarten. Berlin: FIPP Verlag, Van COPPENOLLE, H. et al ADAPT [elektronický optický disk(cdrom) Európske učebné osnovy zdravotnej telesnej výchovy (APA). - [S. l.] : THENAPA, [3 AH] SZABOVÁ, M Náčrt psychomotorickej terapie. Bratislava: PedF UK, SZABOVÁ, M Preventivní a nápravná cvičení. Praha: Portál, TERRY, P.C. LANE, A. M. FOGARTY, G. J.: Construct validity of the Profile of MOOD States Adolescents for use with adults. Psychology of Sport and Exercise, 4, 2003, s

43 THE IMPORTANCE OF PSYCHOMOTORIC AND DANCE FOR SPORT TRAINING Kristína HIŅNAYOVÁ Comenius University, Faculty of Physical Education and Sports, Department of Gymnastics, SUMMARY The aim of these researches was to make objective by theory, research and partially medical practice the defined effect of dance and psychomotoric on physical, social and mental features of personality development from the view of subjective perceptions of stated matters by dancers. The article contains parts of dissertation be concerned with effectiveness of psychomotorics on dance performance, too. Results of our research unequivocally point out the effectiveness of psychomotor activities on dance performance and really possitive effectiveness of dance and psychomotoric on physical, social and mental features of personality development. KEY WORDS psychomotorics, dance, current emotional state, affective states, mental state, physical development, social functioning, behaviour and social status, condition, body forming, socialness, dance performance RYTMICKÉ SCHOPNOSTI JAKO PŘEDPOKLAD PŘESNÉHO TOČENÍ DVĚMA ŃVIHADLY Milan HYBNER 1, Mgr. Jana ČERNÁ 2, Ing. Petr KUBOVÝ 3, Doc. PaedDr. Karel JELEN 3, CSc. 1 Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 2 Katedra gymnastiky, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 3 Laboratoř biomechaniky extrémní zátěņe, Katedra anatomie a biomechaniky, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika * REZUMÉ Byl zkoumán vztah mezi rytmickými schopnostmi a dovedností protisměrného točení dvěma ńvihadly. Testované osoby (n=32) podstoupily dva testy rytmických schopností. Poté byly seřazeny podle prŧměrného výkonu do dvojic, ze kterých 4 nejlepńí (skupina A) a 4 nejhorńí (skupina B) absolvovaly test točení protisměrnými ńvihadly v tempu hudební předlohy. Výsledky skupiny A a skupiny B byly následně porovnány. Ačkoliv některé charakteristiky výsledkŧ naznačují, ņe by mezi úrovní rytmických schopností a výkonem v protisměrném točení dvěma ńvihadly mohla existovat závislost, byla potvrzena hypotéza homogenity rozptylu výsledkŧ experimentálních skupin v testu na hladině α = 0,1. KLÍČOVÁ SLOVA: rope skipping, koordinační schopnosti, rytmické schopnosti, timing ÚVOD Rope skipping, neboli skákání přes ńvihadlo, je sport, který se - hlavně u mladńích * Tento výstup vznikl v rámci projektu Specifického vysokońkolského výzkumu

44 - těńí značné popularitě (Mooshil, 2007). Jednou ze soutěņních disciplín rope skippingu a také volnočasovou aktivitou je tzv. Double Dutch (dále jen DD). Činnost v DD spočívá v tom, ņe větńinou dva cvičenci točí se dvěma ńvihadly v opačném smyslu otáčení a jeden či více cvičencŧ ńvihadla přeskakují. Velmi podobná dovednost se vyuņívá v rope skippingu při tzv. 'Chinese Wheel', kdy se paņe také pohybují v protifázi, avńak v sagitální rovině. Pro spolupráci cvičencŧ točících a skákajících je podstatné, aby prováděli pohyby ve stejném tempu a se stejným načasováním. V rychlostním DD, v počátcích nácviku disciplín DD a při větńině přeskokŧ freestylových disciplín DD to znamená skákat v neměnném tempu a pravidelném rytmu. Tento článek se zabývá tím, jakých výsledkŧ v testu protisměrného točení ńvihadly dosáhnou testované subjekty v závislosti na jejich výsledcích terénních testŧ rytmických schopností. Uvedený výzkum poodhaluje strukturu výkonu ve zmíněných disciplínách a tím mŧņe slouņit k metodice výběru talentŧ v rope skippingu. Souvisejícími tématy se zabývaly některé aktuální studie. Test točení DD pouņitý v prezentovaném výzkumu vyuņívá zvukový model - metronom, který udává tempo točení. Vlivem informací ze zvukového modelu na timing pohybového úkolu se zabývají např. (Lai, 2000; Shea,2001). Taktéņ podmínky, které naruńují pozornost testovaných subjektŧ a zapříčiņují chyby v timingu, by mohly hrát při testu DD roli. Mírou jejich negativního vlivu u ńpičkových tanečníkŧ se zabývala Minvielle-Moncla (2008). Variabilitou timingu a jejími teoretickými podklady se obecně zabývá Madison (2001), variabilitou timingu konkrétně při bimanuální koordinaci se zabýval Walter (1998). Zajímavá je studie Chena (2001), který odhalil, ņe chyby v timingu jsou charakterizovány typem 1/f α dlouhodobých paměťových procesŧ 4 a odvozuje, ņe typ 1/f α dlouhodobě korelovaných chyb v timingu jsou vyńńího mozkového pŧvodu a jsou nejspíńe výsledek distribuovaných nervových procesŧ pŧsobících ve více časových měřítkách. Zajímavé teoretické pojednání o vzniku rytmického vzorce pohybu během motorického učení předkládá Sakai (2004). Variabilitou rytmických pohybŧ v 4 Více o tomto druhu procesŧ např. v Ward (2007), Gilden (1995). závislosti na rychlosti pohybu, délce jeho trvání, směru, přidané hmotnosti a sluchového navádění se zabýval Shafir (2010). Rope skipping, tak jak ho známe v dneńní podobě, se začal ńířit v 60. letech minulého století z USA (Beránková, 2008). Tamní historii tohoto sportu popisuje Kappert (2010): Se změnami v 19. stol. byli ve hrách se skákáním podporováni hońi i děvčata. Touto dobou se vyvinuly tři druhy skákání - 1) aktivity s jedním ńvihadlem, 2) dlouhé ńvihadlo se dvěma točícími a 3) double dutch s dvěma protisměrně se točícími ńvihadly. Jak se dívky v 19. století více zapojovaly do rope skippingu, vynalezly rŧzné rytmy a hry s popěvky a to se stalo populární aktivitou. Ačkoliv, jak uvádí Beránková (2008), Double Dutch dokonale procvičí koordinaci a vzájemnou komunikaci mezi členy druņstva, převáņuje zájem vyuņití rope skippingu k rozvoji schopností kondičních. O vyuņití ve sportovní přípravě fotbalistŧ pojednává Lee (2004), Ņampová (2009), o rope skippingu jako prostředku rozvoje zdatnosti běņné populace např. Lee (2003). Vědecké výzkumy zaměřené na rope skipping se týkaly předevńím techniky při skákání se ńvihadlem jednotlivce (Pittenger, 2002) a vlivu rope skippingu na kardiovaskulární systém Barta (1995). Rope skippingem v souvislosti s rytmickou stránkou pohybu se zabýval např. Barreto (2001) i jiní, vņdy vńak při skákání se ńvihadlem jednotlivce. Problém Je třeba rytmické schopnosti u soutěņících v rope skippingu cíleně rozvíjet? V prŧběhu motorického učení dochází k vytvoření individuálního časového vzorce pohybu (timingu) (Sakai, 2004). Na motorickém učení se ale podílí více faktorŧ, např. předvedení zadaného úkolu a instrukce, transfer, zpŧsob nácviku (Tsutsui, 1998), interpersonální koordinace (Schmidt, 1998), zvuková předloha (Shea, 2001). Projeví se vŧbec rytmické schopnosti na výkonu v testu DD? METODY Měření bylo provedeno ve dvou fázích. V první fázi je výzkumný soubor (n=32) vybrán ze studentŧ a studentek 1. ročníku ochotných se testování zúčastnit. Do 44

45 druhé fáze jsou vybráni jedinci nejvíce a nejméně úspěńní v první fázi měření. Úspěńnost v první fázi testu bude vyjádřena jako součet umístění podle výkonu v daných testech. Osm nejúspěńnějńích v první fázi je náhodně rozděleno do čtyř dvojic tvořících skupinu A. Osm nejméně úspěńných náhodně sestavených do dvojic vytvoří skupinu B. Ve druhé fázi byly dopady ńvihadel jsou snímány na dynamometrických deskách Kistler v Laboratoři biomechaniky extrémních zátěņí Katedry anatomie a biomechaniky FTVS UK. Změny sil pŧsobících na desky byly zaznamenávány s frekvencí 1000 Hz. Pro měření byla pouņita dvě korálková ńvihadla dlouhá 4,25 metrŧ. Studentŧm je ústně připomenuto, ņe jejich cílem v testu je co nejpravidelněji točit ńvihadly v tempu hudební předlohy. Dvojice poté 2 minuty za vzájemné spolupráce nacvičovala točení bez hudebního doprovodu. Během 10 s byl spuńtěn záznam sil pŧsobících na dynamometrickou desku a hudební předloha. Následující 4 minuty točily dvojice subjektŧ ńvihadly v tempu hudebního doprovodu (120 BPM). V prŧběhu měření bylo poměrně dost chybějících hodnot, tj. otoček ńvihadla, při kterých se nedotklo měřící desky. Ńvihadlo buď prońlo několik centimetrŧ nad deskou nebo se pohybovalo po nepravidelné trajektorii nebo se dotklo podlahy, ovńem mimo desku. V procesu automatického zpracování byly jako chybějící hodnoty posouzeny intervaly mezi dopady ńvihadel větńí neņ 0,8 s. To je hodnota odpovídající otáčení jedním ńvihadlem v tempu 38 BPM, coņ je hodnota, která u začátečníku při točení DD nemŧņe být dosaņena. Chybějících dotykŧ ńvihadel bylo přibliņně 9%. Aby nedońlo k příliń velkému zkreslení výsledkŧ, byl do konečného statistického zpracování zahrnut jen 30 s dlouhý časový úsek, ve kterém bylo nejméně chybějících údajŧ. Pokud bylo takových časových úsekŧ více, byl zahrnut první z nich. Nebyly ovńem zahrnuty údaje v první pŧlminutě testu, protoņe subjekty se teprve přizpŧsobovaly tempu hudební předlohy a zaujímaly své pozice. Nutno zmínit, ņe u některých měřených dvojic neexistoval třicetivteřinový interval bez chybějících hodnot. V takovém případě byly chybějící meziúderové intervaly ńvihadel dopočítány jako podíl doby mezi těmito dvěma dopady a nejbliņńího násobku intervalu 0,5 s obsaņeného v této době. V prvních dvou, resp. ve třetím testu jsou určeny hodnoty aritmetického prŧměru, směrodatné odchylky a rozptylu výsledkŧ subjektŧ, resp. dvojic. Budou provedeny statistické testy normality rozdělení výsledkŧ testŧ rytmických schopností. Jak uvádí Hendl (2009, str. 229): Tradičnějńí je vńak postup zaloņený na poměru rozptylŧ a vyuņití F-rozdělení. Předpokladem F-testu pro porovnání rozptylŧ je normální rozdělení dat. F-test pro rozptyly je velmi citlivý na poruńení předpokladu normality proměnných, jeho nesplnění mŧņe značně zvýńit pravděpodobnost chyby I. druhu. Popisné charakteristiky jsou určeny i u výsledkŧ druhé fáze měření, stejně tak bude ověřena normalita rozdělení dat u testu DD. U skupin A a B bude proveden Bartlettŧv a Brown-Forsytheŧv test homogenity rozptylŧ. Dále bude vypočten Pearsonŧv korelační koeficient. Budou porovnány mediánové absolutní odchylky a variační koeficienty obou skupin. Výsledky Skupina A splnila Shapiro-Wilkŧv test normality, skupina B nikoliv (p=0,05). Přesto uvádíme kromě Brown Forsytheova testu i výsledek Bartlettova testu homogenity rozptylŧ. test testová statistika p-hodnota Bartlett K 2 = 120,352 p=5, Brown-Forsythe F = 0,7222 Pr(>F) = 0,8963 Pearsonŧv korelační koeficient skupin A a B má hodnotu r P = 0,111, coņ odpovídá nízké korelaci. Spearmanŧv korelační koeficient má hodnotu r S = 0,197. Rozdíl mezi rozptyly u jednotlivých skupin vńak naznačuje i F-test, který stanovil poměr σ A rozptylŧ skupin A a B na hodnotu = 0,229 σ B. Hodnota MAD (medián absolutní hodnoty odchylky od mediánu) u skupiny B (MAD = 0,0878) je přibliņně dvojnásobná oproti hodnotě u skupiny A (MAD= 0,0439). Závěr Uvedené výsledky naznačují, ņe by mohl existovat pozitivní vztah mezi úrovní rytmických schopností a dovedností přesného protisměrného točení dvěma 45

46 ńvihadly. Objektivně, pomocí statistických metod, se to vńak při této studii nepodařilo prokázat. Nezbývá tedy neņ zamítnout hypotézu o tom, ņe subjekty s vyńńí úrovní rytmických schopností mají lepńí výsledky v testu točení DD. Literatura BARRETO, S. M. G. - PELLEGRINI, A. M. Jump adaptations to rope frequency. Studies In Perception And Action VI, 2001, 6, BARTA, T. J., et al. Achievement of an aerobic steady-state rope skipping perfromance. Research Quarterly for Exercise and Sport, Mar 1995, 66, A28-. BERÁNKOVÁ, J. Rope skipping. In DOVALIL, J. - CHALUPECKÁ, M. (Ed.) Současný sportovní trénink. Sborník příspěvků z konference Praha 23. ledna Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Nakladatelství Olympia a Český olympijský výbor, GILDEN, D. - THORNTON, T. 1/f noise in human cognition. Science, 1995, 267, HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat. Portál, 2009, 696 s. CHEN, Y. - DING, M. - KELSO, J. A. S. Origins of Timing Errors in Human Sensorimotor Coordination. Journal of Motor Behavior. 2001, 33, 3- KAPPERT, R. R. History of rope skipping. Online, dostupné z: , navńtíveno LAI, Q.; SHEA, C.H.; LITTLE, M. Effects of modeled auditory information on a sequential timing task. Research Quarterly for Exercise and Sport. 2000, 71, s LEE, B. Jump rope training. Human Kinetics, LEE, B. High speed jump rope training system for soccer. Performance Conditioning Soccer, 2004, 10, p4;8 11. MADISON, G. Variability in Isochronous Tapping: Higher Order Dependencies as a Function of Intertap Interval. Journal of Experimental Psychology: Human Perception & Performance. 2001, 27(2), s MINVIELLE-MONCLA, J., et al. Overproduction Timing Errors in Expert Dancers. Journal of Motor Behavior. 2008, 40, s MOOSHIL, M. Jump-rope popularity on upswing after Disney show. Chicago Tribune. 2007, 16. PITTENGER, V. M. - MCCAW, S. T. - THOMAS, D. Q. Vertical ground reaction forces of children during one- and two-leg rope jumping. Research Quarterly for Exercise and Sport, Dec 2002, 73, SAKAI, K. - HIKOSAKA, O. - NAKAMURA, K. Emergence of rhythm during motor learning. TRENDS in Cognitive Sciences, 2004, 8. SCHMIDT, R., et al. A comparison of intra- and interpersonal interlimb coordination. Journal of Experimental Psychology / Human Perception & Performance, 1998, 24, 884. SHAFIR, T. & BROWN, S. H. Timing and the Control of Rhythmic Upper-Limb Movements. Journal of Motor Behavior, 2010, 42, SHEA, C.H., et al. Effects of an auditory model on the learning of relative and absolute timing. Journal of Motor Behavior. 2001, 33, s TSUTSUI, S. - LEE, T. D. - HODGES, N. J. Contextual Interference in Learning New Patterns of Bimanual Coordination. Journal of Motor Behavior, Jun 1998, 30, 151- WALTER, C.B. - CORCOS, D.M. - SWINNEN, S.P. Component cariability during bimanual rhythmic movements: Not all harmonic timing ratios are alike. Research Quarterly for Excercise and Sport. Mar 1998, 69, 1, s ISSN WARD, L. & GREENWOOD, P. 1/f noise. Scholarpedia, 2007, 2, ŅAMPOVÁ, P. Moņnosti vyuņití rope skippingových aktivit v kondiční přípravě fotbalistek Diplomová práce, Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu,

47 RHYTMIC ABILITIES AS PREDISPOSITION FOR PRECISE TIMING IN DOUBLE-DUTCH Milan HYBNER 1, Mgr. Jana ČERNÁ 2, Ing. Petr KUBOVÝ 3, Doc. PaedDr. Karel JELEN 3, CSc. 1 Faculty of Physical Education and Sport, Charles University in Prague, Czech Republic 2 Department of Gymnastics, Faculty of Physical Education and Sport, Charles University in Prague, Czech Republic 3 Laboratory of Biomechanics of Extreme Loading, Department of Anatomy and Biomechanics, Faculty of Physical Education and Sport, Charles University in Prague, Czech Republic * SUMMARY Test subjects were tested for rhytmical abilities, using two tests. Then 4 best and 4 worst pairs, according to average result in tests' result, proceeded to second test - turning double-dutch to the music. Differences between first and second group were statisticaly analyzed. The hypothesis of variance homogeneity of experimental groups' test results was accepted at level α = 0,1. However, other characteristics of groups' results could indicate a relationship between rhythmic abilities and double-dutch turning performance levels. KEY WORDS: rope skipping, coordinative abilities, rhythmic abilities, timing * The work was supported by the grant SVV INTENZITA ZAŤAŅENIA TANEČNÍKOV V LATINSKOAMERICKÝCH A ŃTANDARDNÝCH TANCOCH Matej CHREN Milan ŠPÁNIK Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra gymnastiky, Slovenská republika, Bratislava REZUMÉ Cieľom náńho výskumu bola objektivizácia fyziologického zaťaņenia pri ńportovom výkone tanečníkov na súťaņi Slovenského pohára v ńtandardných a latinskoamerických tancoch. Výskumný súbor tvorilo ńesť reprezentačných tanečných párov, ktoré sa ńpecializujú na ńtandardné a latinskoamerické tance. Výsledky náńho výskumu potvrdzujú vysokú úroveņ zaťaņenia tanečníkov, ktoré sme merali v nańom výskume v prirodzených podmienkach súťaņe. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: tanečný ńport, latinskoamerické tance, ńtandardné tance, zaťaņenie tanečníkov, pulzová frekvencia, laktát ÚVOD Výkonnosť tanečného páru v latinskoamerických a ńtandardných tancoch je podmienená úrovņou kondičných a koordinačných schopností, ktoré ovplyvņujú ńpecifické pohybové zručnosti. Kvalita techniky v jednotlivých tancoch musí byť zosúladená v páre vzhľadom na ņiaducu estetiku pohybu (Chren, 2008). Pre súťaņný výkon v tanečnom ńporte je v súčasnosti charakteristická dynamika pohybu s rýchlymi zmenami smeru v priebehu súťaņného tanca (Ńtiavnický, 2004, Chren, 2005). V obidvoch druhoch tancov sa vyskytujú rytmické obmeny pohybov, nečakané zastavenia a niekoľkonásobné rotácie (Kostič, 2001). Bez optimálnej úrovne kondičných schopností by náročné choreografie nebolo moņné zatancovať. V tanečnom ńporte sú zastúpené vńetky kondičné schopnosti. Vytrvalostná schopnosť je zastúpená dĺņkou jednej skladby, ktorá je minimálne 1 minúta 30 sekúnd aņ 2 minúty. Keďņe v ńtandardných tancoch máme 5 tancov (Waltz, Tango, Viedenský valčík, Slowfox a Quickstep) a v latinskoamerických tieņ 5 tancov (Samba, Cha Cha, Rumba, Paso Doble,

48 Jive) je dĺņka zaťaņenia pri týchto 10 tancoch minimálne 15 aņ 20 minút. Pulzová frekvencia sa pohybuje v závislosti od tanca, od hranice 120 pulzov za minútu aņ po 210 pulzov za minútu. Ako v kaņdom ńporte, je výńka pulzovej frekvencie závislá od nasadenia jednotlivca. V priebehu ńportového výkonu sa tanečníci pohybujú v pásme strednej aņ vysokej (niekedy aņ maximálnej) intenzity. Rýchlosť je zastúpená najmä rýchlosťou jednotlivých pohybov. V tanečnom ńporte nejde o čo najrýchlejńie prebehnutie určitej vzdialenosti v čo najkratńom čase, alebo vykonanie určitého pohybu čo najrýchlejńie. Kaņdý pohyb je limitovaný tempom skladby. Ide o čo najpresnejńie vyjadrenie pohybu v hudbe. Tempo kaņdého tanca je presne určené (Ńpanik, 2009). Na základe výskumných meraní nás zaujímalo, či fyziologické zaťaņenie tanečníkov pri ńportovom výkone v ńtandardných a latinskoamerických tancoch, je porovnateľné s fyziologickým zaťaņením aké je v iných ńportoch. CHARAKTERISTIKA VÝSKUMU Pre potreby experimentu bol vytvorený výskumný súbor, ktorý pozostával z 12 tanečníkov, t.j. z 3 latinskoamerických a 3 ńtandardných tanečných párov. Meranie zaťaņenia tanečníkov sa uskutočnilo na Súťaņi slovenského pohára dņa Meranie prebiehalo za súťaņných podmienok, za prítomnosti divákov, rozhodcov, trénerov a ďalńích faktorov, ktoré majú značný vplyv na výkon tanečníkov. Tanečné páry mali dosiahnutú najvyńńiu výkonnostnú kategóriu,,s,, zvláńť vyspelí (medzinárodná trieda) a sú reprezentantmi slovenskej republiky v ńtandardných a latinskoamerických tancoch. Vek tanečníkov bol 22,8 ± 2,9 rokov. Výskumný súbor mal telesnú výńku: muņi 174,8 ± 10,23 cm a ņeny 162,2± 4,88 cm, telesnú hmotnosť: muņi 68,83 ± 3,71 kg a ņeny 50,17 ± 2,79 kg., BMI index u muņov bol 22,65 ± 2,2 a u ņien 19,08 ± 0,8. Realizácia výskumu a vytvorenie experimentálneho súboru bolo za veľkej podpory a pomoci zo strany Slovenského zväzu tanečného ńportu. Pulzovú frekvenciu u tanečníkov sme zaznamenávali pomocou prístroja Suunto training manager verzia Vzorky krvného laktátu sme získali na základe odberu krvi z uńného bolca. VÝSLEDKY U sledovaných tanečných párov v súťaņných podmienkach sme zaznamenávali pulzovú frekvenciu jednotlivých tanečníkov, od roztancovania aņ po ukončenie súťaņe. Zaujímala nás najmä pulzová frekvencia, s akou tanečné páry začínajú svoj ńportový výkon a na akej pulzovej hranici končia ńportový výkon v jednotlivých tancoch. Po prvýkrát sa nám podarilo zaznamenať v Slovenskej republike aj pulzovú frekvenciu u ņien v súťaņných podmienkach. Zistili sme, ņe pri priemernej dĺņke súťaņnej nahrávky 1 minúta 39 sekúnd v ńtandardných tancoch boli dosahované nasledovné hodnoty. Súťaņ trvala 2 hodiny 34 minút 44 sekúnd aj s prestávkami medzi kolami. Ako vidíme v obrázku číslo 1 priemerná pulzová frekvencia začiatku tanca u muņov v celej súťaņi bola 148 bpm a u ņien sme namerali vyńńie hodnoty a to 157 bpm. Na konci súťaņného tanca boli dosahované pulzové frekvencie aņ 188 bpm u muņov a 192 bpm u ņien. Tieto hodnoty sú spriemerované pre celú ńtvorkolovú súťaņ Slovenského pohára. Podrobnejńie sme vyhodnocovali semifinálové a finálové kolo, nakoľko sme očakávali vyńńie hodnoty, lebo sa skracovala doba zotavovania sa tanečných párov medzi jednotlivými tancami. Po vyhodnotení sme zistili, ņe v semifinále boli dosahované hodnoty skoro zhodné ako v celej súťaņi. Muņi začínali tance na pulzovej frekvencií 145 bpm a končili tance na úrovni 189 bpm a u ņien začínali tance na niņńej hodnote ako bolo zistené v celej súťaņi a to 154 bpm a končili tanec na hodnote 192 bpm. Vo finále sme zistili, ņe aj keď ńportovci mali 1 minútu medzi tancami na zotavenie, tak ich pulz klesol v priemere na hodnoty na začiatku 162 a 165 bpm u muņov a ņien. Na konci tancov dosahovali tanečníci pulzové frekvencie u muņov 191 a 193 bpm u ņien. 48

49 pulz (bpm) mmol/l Priemerná tepová frekvencia začiatku tanca muţov: Priemerné hodnoty Pulzovej frekvencie štandardné tance Priemerná tepová frekvencia začiatku tanca ţien: Priemerná tepová frekvencia konca tanca muţov: Priemerná tepová frekvencia konca tanca ţien: Obrázok č. 1 Priemerné hodnoty pulzovej frekvencie ńtandardné tance U tanečných párov boli odobrané vzorky krvi po semifinále a po finále. Vzorka jedna je výsledná hodnota laktátu v krvi po semifinále a vzorka dva po finále. Priemerná nameraná hodnota laktátu v krvi dosahovala v ńtandardných tancoch u muņov a ņien 7,83 mmol/l pričom priemerná hodnota laktátu muņov v súťaņi bola 8,23 mmol/l. Ņeny dosahovali niņńie hodnoty ako bol priemer. Mnoņstvo laktátu u ņien bolo 7,43 mmol/l. Tanečníci dosahovali v priemere vyńńie hodnoty laktátu v semifinále ako vo finále. Tabuľka číslo 1 a obrázok číslo 2 nám zobrazuje vńetky namerané hodnoty. Tabuľka č. 1 Mnoņstvo laktátu v krvi ńtandardné tance Muţi mmol/l Ţeny mmol/l TU1 11,20 MR1 4,29 TU2 6,87 MR2 4,87 ĽMI1 7,70 AD1 9,18 ĽMI2 6,06 AD2 6,63 DSCH 1 9,69 BB 1 12,39 DSCH 2 7,85 BB 2 7,24 Celá súťaţ Semifinále Finále 49 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 11,20 6,87 Mnoţstvo laktátu v krvi štandardné tance 4,29 4,87 7,70 6,06 Obrázok č. 2 - Mnoņstvo laktátu v krvi ńtandardné tance V latinskoamerický tancoch trvala celá súťaņ 1 hodinu 38 minút 48 sekúnd aj s prestávkami medzi kolami a priemerná dĺņka hranej nahrávky na súťaņi bola 1 minúta 35 sekúnd. Zisťovali sme rovnaké údaje ako pri ńtandardných tancoch. U muņov v celej súťaņi bola priemerná hodnota začiatku tancov 155 bpm a ņien 154 bpm. Tanečníci končili tance v priemere na pulzovej frekvencií 190 bpm u muņov a 189 bpm u ņien. Podrobnejńie a samostatne sme sledovali semifinále a finále. Muņi začínali tance v semifinále v priemere na pulzovej frekvencií 150 bpm a končili ich na pulze 190 bpm. U ņien boli namerané niņńie hodnoty a to 149 bpm na začiatku tancov a 181 bpm na konci tancov. Vyńńie hodnoty boli zistené vo finále. Muņi začínali tance na 168 bpm a končili na 190 bpm. Ņeny začínali na trochu niņńej pulzovej hodnote 165 bpm a končili tance na 189 bpm, ako vidíme v obrázku číslo 3. 9,18 Tanečné páry 6,63 9,69 7,85 12,39 7,24 TU - SF TU - F MR - SF MR - F LM - SF LM - F AD - SF AD - F DSCH - SF DSCH - F BB - SF BB - F

50 pulz (bpm) mmol/l Priemerná tepová frekvencia začiatku tanca muţov: Priemerné hodnoty Pulzovej frekvencie Latinskoamerické tance Priemerná tepová frekvencia začiatku tanca ţien: Obrázok č. 3 - Priemerné hodnoty pulzovej frekvencie latinskoamerické tance Tak ako v ńtandardných tancoch boli odobrané vzorky krvi po semifinále a finále na stanovenie mnoņstva laktátu v krvi. Vzorka jedna bola odobratá po semifinále a vzorka dva po finále. Ako vidíme v tabuľke číslo 2 a obrázku číslo 4 u tanečníkov v latinskoamerických tancoch bola nameraná priemerná hodnota 11,95 mmol/l v celej súťaņi. U muņov bola nameraná v priemere niņńia hodnota 11,32 mmol/l ako u ņien. Ņenám sme namerali 12,57 mmol/l laktátu v krvi. Tak ako v ńtandardných tancoch dosahovali tanečníci vyńńie hodnoty laktátu v semifinálovom kole ako vo finále. Tabuľka č. 2 - Mnoņstvo laktátu v krvi latinskoamerické tance Muţi mmol/l Ţeny mmol/l JB1 15,30 AZ1 9,55 JB2 12,34 AZ2 8,34 LMU1 13,10 MB1 18,50 LMU2 9,19 MB2 15,12 JH1 8,96 LK 1 12,34 JH2 9,05 LK2 11, Priemerná tepová frekvencia konca tanca muţov: Priemerná tepová frekvencia konca tanca ţien: Celá súťaţ Semifinále Finále 20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 15,30 12,34 Mnoţstvo laktátu v krvi latinskoamerické tance 18,50 9,55 8,34 13,10 9,19 tanečné páry 15,12 8,96 9,05 12,34 11,58 Obrázok č. 4 - Mnoņstvo laktátu v krvi latinskoamerické tance JB - SF DISKUSIA Podobné testovanie v tomto rozsahu a v súťaņných podmienkach sa robilo na Slovensku po prvý krát a zároveņ sa podarilo zaznamenávať aj prvé merania pulzovej frekvencie ņien v súťaņi. Chren (2005) testoval tanečné páry v súťaņných podmienkach v diplomovej práci s názvom Zaťaņenie u ńportového tanečníka výkonnostnej triedy S v latinskoamerických a ńtandardných tancoch. Nakoľko v tom období sa podarilo zaznamenať len pulzovú frekvenciu muņov je moņné porovnať len hodnoty partnerov. Súhlasíme s Chrenom (2005), ņe tanečníci dosahujú najvyńńie hodnoty pulzovej frekvencie v tanci Quickstep. Namerali sme priemernú najvyńńiu hodnotu pre tento tanec 194 bpm a Chren (2005) nameral 188,8 bpm. Ďalńie dva tance s najvyńńiu priemernou pulzovou frekvenciu boli Tango a Viedenský valčík, kde tieņ súhlasíme s Chrenom (2005). V latinskoamerických tancoch sme namerali priemerné pulzové frekvencie vyńńie ako 190 bpm v tancoch Paso Doble a Jive čo tieņ potvrdzuje závery autora. Ńtrbová (2002) testovala tanečné páry v tréningových podmienkach pri simulovanej 4 kolovej súťaņi vo svojej záverečnej práci. Potvrdzujeme výsledky autora, ktorý zaznamenal najvyńńie priemerné pulzové frekvencie v ńtandardných tancoch v tanci Valčík a Quickstep a v latinskoamerických tancoch v tanci Jive. JB - F AZ - SF AZ - F LMU - SF LMU - F MB - SF MB - F JH - SF JH - F LK - SF LK - F 50

51 Hodnoty laktátu v latinskoamerických tancoch sme namerali vyńńie ako uvádza Streńková a Chren (2009) a to od 9,3 do 9,7 mmol/l v tréningových podmienkach. Priemerná dosiahnutá hodnota laktátu v latinskoamerických tancov v súťaņných podmienkach bola 11,95 mmol/l u muņov a ņien. Domnievame sa, ņe vyńńie hodnoty boli spôsobené stresovým faktorom súťaņe a vyńńím výkonom v súťaņných podmienkach. LITERATÚRA CHREN, M.: Zaťaņenie u ńportového tanečníka triedy S v latinskoamerických a ńtandardných tancoch. Diplomová práca. Bratislava: FTVŃ UK, CHREN, M., Efektívnosť kondičnej prípravy na ńportový výkon v latinskoamerických tancoch. Dizertačná práca. Bratislava: FTVŃ UK. KOSTIČ, R.: Ples teorija i praksa. Niń: Grafika Galeb, 2001 STREŃKOVÁ, E. - CHREN, M.: Balance ability level and sport performance in Latin-American dances. Facta Universitatis : Series Physical Education & Sport. - ISSN X. - Roč. 7, č. 1 (2009), s ŃPÁNIK, M.: Výhody výučby tanečného ńportu v telesnej a ńportovej výchove na základných a stredných ńkolách. Národná konferencia o ńkolskom ńporte, ŃTIAVNICKÝ, M.: Zásady hodnotenia v tanečnom ńporte. Bratislava: SZTŃ 2004 ŃTRBOVÁ, K.: Charakteristika zaťaņenia ńportového tanečníka výkonnostnej triedy B A S v ńtandardných a latinskoamerických tancoch, diplomová práca, Bratislava, FTVŃ UK DANCERS STRESS IN LATIN AMERICAN AND STANDARD DANCES Matej CHREN - Milan ŃPÁNIK Comenius University, Faculty of Physical Education and Sports, Department of Gymnastics SUMMARY The aim af our research was to objectify the physiological stress during the sport dancing performance in the Slovak Latin American and Standard Dances Championship. The research team was formed of six prestige dancers who specialize in Standard and Latin American Dances. The reults of our research which have been measured in natural conditions of the Championship confirm the high level of dancers stress. KEY WORDS: dancing sport, Latin American dances, Standard dances, dancers stress, pulse frequency, lactate 51

52 MOŅNOSTI VYUŅITÍ VÝSLEDKŦ SOUTĚŅÍ VE SPORTOVNÍ GYMNASTICE MUŅŦ Jan CHRUDIMSKÝ Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedry gymnastiky Česká republika 5 REZUMÉ Soutěņe jsou nedílnou součástí sportovní přípravy. Výsledky gymnastických soutěņí je moņné vyuņívat v procesu plánování a vyhodnocování sportovní přípravy. Zpŧsob zpracování a interpretace dosaņeného výsledku je rozhodují. Výsledky dosaņené na mistrovství Evropy juniorŧ v období od roku 2002 do 2010 jsme analyzovali prostřednictvím shlukové analýzy. Na základě výsledkŧ shlukové analýzy jsme definovali některé charakteristiky výsledkŧ gymnastických soutěņí. Stanovili jsme hierarchickou strukturu výkonnostních skupin gymnastŧ juniorského věku. Nejčastěji se na prvním místě objevovala disciplína přeskok a na místě druhém disciplína akrobacie. Jako nejvíce obtíņné se ukazují disciplíny kruhy a kŧņ na ńíř. KLÍČOVÁ SLOVA sportovní gymnastika, výsledky soutěņí, plánování, shluková analýza ÚVOD Soutěņe jsou nedílnou součástí komplexu sportovní přípravy. Ve sportovní přípravě sportovních gymnastŧ a gymnastek jsou výsledky ze soutěņí zdrojem informací, které se vyuņívají k hodnocení naplnění cílŧ předeńlé přípravy. Na jejich základě jsou realizovány změny v plánech přípravy, probíhá hodnocení jednotlivých sportovcŧ a je usuzováno na vývoj jejich sportovní výkonnosti. 5 Příspěvek vznikl v rámci Výzkumných záměrŧ UK v Praze, FTVS, MSM Mimo to jsou výsledky dosaņené v soutěņi vyuņívány jako kritéria výběru a hodnocení pohybově nadaných gymnastŧ zařazených do sportovních center mládeņe a do sportovních tříd. Obsah a zpŧsob hodnocení závodních sestav na jednotlivých disciplínách gymnastického víceboje je řízen předpisy pravidel sportovní gymnastiky. Jiņ od vzniku prvních jednotných pravidel v roce 1949, pravidla sportovní gymnastiky určovaly poņadavky na obsah a skladbu volných sestav. Kromě jiņ zmíněných poņadavkŧ určují pravidla i zpŧsob hodnocení z oblasti techniky cvičení a provedení. Velikost penalizace za chyby v provedení a v technice cvičení se v pravidlech mění. Za zásadní změnu ve zpŧsobu hodnocení gymnastických výkonŧ povaņujeme zruńení maximální známky deseti bodŧ. Od , kdy mŧņe gymnasta nebo gymnastka za svá cvičení obdrņet známku přesahující hranici deseti bodŧ. Od vstoupila v platnost dalńí pravidla, která odlińují poņadavky na obsah a skladbu sestavy pro kategorii senior a junior. Pravidla omezují počet cvičebních tvarŧ započítávaných do obtíņnosti sestavy z deseti (pro kategorii senior) na osm pro kategorii junior (sedm cvičebních tvarŧ a závěr sestavy). PROBLÉM Sportovní soutěņe představují jednu z organizovaných forem hromadného prověřování výkonnosti sportovcŧ (Choutka, Dovalil, 1991). Výsledek v soutěņi jednotlivcŧ i druņstev mŧņe trenér i závodník ovlivnit na základě jejich taktického jednání. Taktické plány vznikají na základě získaných zkuńeností a jejich analýzy, vědomostí s respektováním pravidel daného sportovního odvětví. Pravidla daného sportovního odvětví tedy určují spolu s analýzou závodních situací základní moņnosti a obsah taktické přípravy. Samotné taktické jednání sportovce a trenéra je úzce spjato s technickou a kondiční přípravou, protoņe výběr adekvátní odpovědi na soutěņní situace vychází z moņností sportovce. Relativně stabilní závodní podmínky ve sportovní gymnastice (konstantní výńka nářadí, absence reagování na činnosti soupeře apod.) jsou atributy gymnastického výkonu, které omezují moņnosti taktického jednání trenéra i závodníka. Gymnastické výkony v soutěņích, jejich závodní sestavy, jsou hodnoceny sborem 52

53 rozhodčích. Hodnocení gymnastických výkonŧ vychází ze subjektivních soudŧ sboru rozhodčích, proto také předpokládáme, ņe na základě taktického jednání moņnost ovlivnit celkové hodnocení a umístění v soutěņi (Plessner 1999). I přes dané pořadí disciplín gymnastického víceboje existuje moņnost uvaņovat o určitém modelu úspěńného vícebojaře. Model plyne ze struktury výsledkŧ na jednotlivých disciplínách gymnastického víceboje a lińí se i ve vztahu k celkovému umístění gymnasty v soutěņi (Sterkowicz Kat., Sterkowicz Kryst. 2005). Předpokládáme, ņe ideál gymnastického vícebojaře je ovlivněn pravidly a jeho struktura se v souvislosti se změnami pravidel bude měnit. CÍL, METODY Cílem příspěvku je stanovení hierarchické struktury gymnastického víceboje ve sportovní gymnastice na základě analýzy výsledkŧ z gymnastických soutěņí. Výzkumný soubor představují výsledky gymnastŧ juniorského věku ve vybraných soutěņích pořádaných evropskou gymnastickou federací. Jedná se o výsledky muņŧ juniorské kategorie na mistrovství Evropy v letech , dosaņené v závodech č. 1 a č Shlukovou analýzu vyuņijeme při identifikaci hierarchické skladby výkonnosti na jednotlivých disciplínách gymnastického víceboje u rŧzně výkonných gymnastŧ. Za skladbu výkonnosti, tedy jejich pořadí, povaņujeme strukturu dosahovaných výsledkŧ na jednotlivých disciplínách gymnastického víceboje ve vztahu k celkovému bodovému výsledku v soutěņi potaņmo umístění gymnasty v soutěņi. Vyuņijeme metodu nehierarchického shlukování Metoda K-means (Lukasová, Ńarmanová, 1985). VÝSLEDKY Za sledované období se na jednotlivých mistrovstvích Evropy juniorŧ (dále jen MEJ) mění počet účastníkŧ, kdy nejmenńí počet startujících gymnastŧ byl v roce 2010 tj. 124 účastníkŧ. Nejvíce závodníkŧ, a to 144, startovalo v roce 2004 na MEJ v Lublani (viz Tab. 1). Změna zpŧsobu hodnocení závodních sestav se projevila v dosahovaných výsledcích na jednotlivých disciplínách gymnastického víceboji. V souvislosti se zruńením maximální známky deseti bodŧ, dosahují gymnasté celkové hodnocení přesahující osmdesát bodŧ. Tabulka 1 Charakteristika výsledkŧ MEJ za období 2002 aņ 2010 závod č. 1 Suma [počet] Max. [body] Min. [body] Prŧměr [body] s.d. Patras ,150 5,575 31,031 18,418 Lublaņ ,410 6,775 32,147 14,470 Volos ,625 11,925 63,884 14,577 Lausanne ,700 11,125 63,808 18,161 Birmingham ,200 11,950 67,960 15,172 Pro shlukovou analýzu jsme stanovili počet výkonnostních skupin na pět. Pět skupin se osvědčilo u vńech sledovaných analyzovaných výsledkŧ. Počet závodníkŧ sdruņených v jednotlivých skupinách byl proměnlivý (viz Tab. 2). Nejpravidelnějńí rozloņení startujících gymnastŧ se projevilo u dosaņených výsledkŧ na MEJ Volos Závod č. 1 je kvalifikací, kde se jednotlivci nebo druņstva kvalifikují do finálových soutěņí jednotlivcŧ dále do finálových soutěņích na jednotlivých disciplínách gymnastického víceboje nebo druņstev ve víceboji. Finále ve víceboji je označeno jako závod č. 2, kde startuje jen 24 gymnastŧ. Finále na jednotlivých disciplínách gymnastického víceboje je závodem č

54 Tabulka 2 Výsledky shlukové analýzy MEJ za období 2002 aņ 2010 počty závodníkŧ ve výkonnostních skupinách Patras 2002 n=40 x=48,84;s=3,23 Lublaņ 2004 n=44 x=49,30;s=3,31 Volos 2006 n=27 x=83,81;s=2,18 Lausanne 2008 n=46 x=82,11;s=3,24 Birmingham 2010 n=35 x=80,34;s=2,07 Skupina I Skupina II Skupina III Skupina IV Skupina V n=26 x=36,94;s=3,78 n=30 x=36,83;s=3,78 n=27 x=76,65;s=1,85 n=38 x=69,78;s=3,58 n=46 x=73,00;s=2,11 n=25 x=24,70;s=2,11 n=26 x=25,62;s=1,94 n=25 x=69,62;s=3,32 n=27 x=54,99;s=3,99 n=24 x=64,84;s=3,39 n=30 x=16,59;s=1,31 n=28 x=17,16;s=1,91 n=26 x=54,25;s=3,50 n=17 x=45,04;s=6,99 n=12 x=45,04;s=6,98 n=12 x=8,16;s=1,06 n=16 x=8,60;s=1,28 n=26 x=34,02;s=8,38 n=12 x=27,42;s=7,06 n=7 x=23,42;s=7,06 Poznámka: n=počet závodníkŧ ve skupině; x=aritmetický prŧměr skupiny [body]; s=směrodatná odchylka Kromě proměnlivého počtu gymnastŧ a hodnot jejich výsledkŧ v jednotlivých skupinách, se mění i pořadí jednotlivých gymnastŧ v soutěņi (viz Tab. 3). Ve skupinách I a II zařazeny gymnasté, kteří absolvovali celý víceboj. Do skupiny III patří jak gymnasté, kteří absolvovali celý víceboj, tak i ti, kteří absolvovali pouze vybrané disciplíny gymnastického víceboje. Ve skupinách IV a V jsou výhradně gymnasté, kteří absolvovali pouze některé disciplíny gymnastického víceboje (viz Tab. 3). Tabulka 3 Výsledky shlukové analýzy MEJ celkové umístění gymnastŧ v jednotlivých skupinách Skupina I Skupina II Skupina III Skupina IV Skupina V Patras Lublaņ Volos Lausanne Birmingham Na základě analýzy výsledkŧ z finálových soutěņí jednotlivcŧ na MEJ Patras 2002, Lublaņ 2004, Lausanne 2008 a Birmingham 2010 jsme získali tři výkonnostní skupiny gymnastŧ pro kaņdý závod. Počty závodníkŧ zařazených v jednotlivých výkonnostních skupinách se lińí, jak pro jednotlivé MEJ, ale také i v rámci kaņdé dané skupiny u vńech analyzovaných výsledkŧ (viz Tab. 4). Tabulka 4 Výsledky shlukové analýzy finálový závod jednotlivcŧ MEJ 2002, 2004, 2008 a 2010 Skupina I Skupina II Skupina III Patras 2002 n=9 x=53,16;s=0,95 Lublaņ 2004 n=9 x=53,51;s=1,04 Lausanne 2008 n=6 x=86,95;s=1,09 Birmingham 2010 n=12 x=81,76;s=1,52 n=8 x=50,77;s=0,70 n=11 x=51,46;s=0,38 n=9 x=84,24; s=0,57 n=9 x=78,36;s=0,73 n=6 x=47,83;s=0,79 n=3 x=48,77;s=0,72 n=8 x=82,46;s=0,64 n=3 x=74,22;s=0,23 Poznámka: n=počet závodníkŧ ve skupině; x=aritmetický prŧměr skupiny [body]; s=směrodatná odchylka Na základě shlukové analýzy výsledkŧ ze čtyř rŧzných finálových závodŧ jednotlivcŧ ve víceboji jsme stanovili hierarchické modely gymnastického vícebojaře pro jednotlivé výkonnostní skupiny. Pořadí jednotlivých disciplín gymnastického víceboje se pro dané výkonnostní skupiny (Skupina I, II a III) s ohledem na zpŧsoby hodnocení závodních sestav, které vychází z platných pravidel v době konání soutěņe, vzájemně podobají (viz Tab. 5). Na MEJ Patras 2002 a Lublaņ 2004 je pořadí jednotlivých disciplín gymnastického víceboje shodné, a to přeskok, akrobacie, bradla, hrazda, kŧņ na ńíř a kruhy. Stejné pořadí disciplín nacházíme i u skupiny III v případě MEJ V případě MEJ 2004 ve Volosu se pořadí disciplín mění, kdy na prvním místě je disciplína přeskok, dále akrobacie, bradla, hrazda, kŧņ na ńíř a kruhy. 54

55 Tabulka 5 Hierarchický model vícebojaře skupina I Patras 2002 přeskok kŧņ na ńíř bradla hrazda akrobacie kruhy Lublaņ 2004 kŧņ na ńíř přeskok hrazda akrobacie bradla kruhy Lausanne 2008 přeskok akrobacie bradla hrazda kruhy kŧņ na ńíř Birmingham 2010 přeskok akrobacie bradla hrazda kruhy kŧņ na ńíř Hierarchická struktura výkonnosti gymnastŧ na MEJ 2008 ve skupině II je dána pořadím disciplín, a to přeskok, akrobacie, hrazda, bradla, kŧņ na ńíř a kruhy. Skupinu III se vyznačuje pořadím disciplín přeskok, akrobacie, bradla, kruhy, hrazda a kŧņ na ńíř. Pořadí disciplín ve skupině II na MEJ 2010 je přeskok, akrobacie, bradla, kruhy, hrazda a kŧņ na ńíř. Pořadí disciplín ve skupině III je na prvním a ńestém místě stejné jako ve skupině II. Na druhém místě je disciplína bradla a dále akrobacie, hrazda a kruhy. DISKUZE A ZÁVĚR Předmětem shlukové analýzy byly výsledky z MEJ konané v období od roku 2002 do roku Některé změny pravidel, konkrétně zruńení maximální známky deseti bodŧ a zavedení omezení pro skladbu a obtíņnost sestavy pro závodníky juniorského věku, se projevily ve struktuře výkonŧ na jednotlivých disciplínách gymnastického víceboje. Omezení ve skladbě a obtíņnosti sestavy mŧņeme sledovat při srovnání výsledkŧ z MEJ 2008 a MEJ Výsledky analýzy poukazují na moņnost uvaņovat o skutečnosti, ņe na některých disciplínách gymnastického víceboje je snazńí dosahovat vysokého bodového hodnocení, a to např. v disciplíně přeskok a akrobacie. Oproti tomu v disciplíně kŧņ na ńíř a na kruzích dosahují gymnasté niņńích hodnocení. Jedna i druhá skutečnost je pravděpodobně podmíněna principy tvorby a hodnocením obtíņnosti sestavy. V této souvislosti se domníváme, ņe pro potřeby dalńího vyuņití výsledkŧ gymnastických soutěņí je nutné realizovat nejen analýzy výsledkŧ soutěņe prostřednictvím vybraných statistických metod, ale je nutné se zaměřit i na obsahovou analýzu prezentovaných sestav. Analýzy výsledkŧ gymnastických soutěņí gymnastŧ juniorského věku ukazují na některé skutečnosti, které mohou mít praktické vyuņití v procesu plánování a vyhodnocování sportovní přípravy. Příklad analýzy výsledkŧ z MEJ konané v letech 2002, 2004, 2006, 2008 a 2010 ukazuje, ņe: 1. je moņné stanovit hierarchickou strukturu výkonnosti gymnastŧ prezentovanou pořadím jednotlivých disciplín gymnastického víceboje 2. nejsnáze vysokého bodového ohodnocení dosahují gymnasté na disciplínách přeskok a akrobacie. Oproti tomu nejvíce náročné je pro gymnasty juniorského věku dosáhnout vysokého bodového ohodnocení na kruzích a na koni na ńíř 3. hierarchická struktura výkonŧ na jednotlivých disciplínách gymnastického víceboje je u kategorie juniorŧ podobná a v zásadě se nemění ani se změnou poņadavkŧ na skladbu a obtíņnost sestavy zavedenou pro juniorskou kategorii od Výsledky soutěņí ve sportovní gymnastice povaņujeme za vhodné vyuņívat jako východiska pro stanovení kritérií hodnocení předeńlé sportovní přípravy, ale jejich vyuņití závisí na jejich zpracování a interpretaci. LITERATURA CHOUTKA, M., DOVALIL, J. Sportovní trénink. 2. vyd. Praha: Olympia, LUKAVSKÁ, A., ŃARMANOVÁ, J. Metody shlukové analýzy. Praha: STNL, PLESSNER, H. Expectation baises in gymnastics judging. Journal of Sport &Exercises Psychology s STERKOWICZ, Kat., STERKOWICZ, Kryst. Comparative analysis of the olympic games during men s artistic gymnastic between 1998 and Revista Mackenzie de Educacao Fisica e Esporte. 2005, vol. 4/4. s

56 POSSIBILITIES OF UTILIZING OF COMPETITION RESULTS IN MEN S ACROBATIC GYMNASTICS Jan CHRUDIMSKÝ Charles University in Prague, Faculty of Physical Education and Sport Department of Gymnastics Czech Republic SUMMARY Competitions are integral par of a sports preparation. The gymnastics competitions results are possible to utilize in process of planning and assessment of sports preparation. Processing methods and interpretation of obtained results is crucial. Results from Junior European Championships between years 2002 and 2010 we analyzed through cluster analyses. Through cluster analyses we defined some characteristics of gymnastics results. We determined hierarchical structures of efficiency groups of junior gymnasts. The most often was on the first place discipline vault and on the second place was discipline floor. Like a most difficult are reflected disciplines rings and pommel horse. KEYS WORDS acrobatic gymnastics, gymnastics results, planning, cluster analysis AEROBIK AKO PROSTRIEDOK ROZVOJA PRIESTOROVO - ORIENTAČNEJ SCHOPNOSTI V KONDIČNEJ PRÍPRAVE FLORBALISTOV. Jana KALČOKOVÁ, Elena STREŠKOVÁ Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra gymnastiky, Slovenská republika, Bratislava REZUMÉ Článok sa zaoberá dokumentovaním účinnosti aerobiku na rozvoj priestorovo orientačnej schopnosti u florbalistov. Aerobik bol zaradený do kondičnej prípravy po súťaņnom období v trvaní 9 týņdņov. Probandi boli dobrovoľne rozdelení do dvoch skupín experimentálnej (n=10 mala v tréningu experimentálny činiteľ) a kontrolnej (n= 10 bez experimentálneho činiteľa v tréningu). Uskutočnili sme 1. meranie (testovanie) pred začiatkom experimentu prostredníctvom testu Beh k métam. 2. meranie (testovanie) sme aplikovali po skončení experimentu. Na základe porovnania parametrov 1. merania tejto schopnosti s druhým sme zistili signifikantné zlepńenie experimentálnej skupiny v druhom meraní v porovnaní s prvým. Naopak v kontrolnej skupine nastalo zhorńenie parametrov v danom teste pri druhom meraní oproti prvému. Výsledky výskumu potvrdili, ņe aerobik je vhodným prostriedkom nielen na rozvoj kondičných schopností, ako sa obvykle vyuņíva, ale je účinný aj na rozvoj koordinačných schopností. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: aerobik, koordinačné schopnosti, priestorovo orientačná schopnosť, florbal Súčasný súťaņný ńport si vyņaduje stále nové prístupy a prostriedky na zvyńovanie ńportového majstrovstva. Okrem uņ známych a vyuņívaných tréningových prostriedkov sme sa snaņili priniesť nové moņnosti a výskumom potvrdiť ich efektívnosť. Vybrali sme si dokumentovanie rozvoja priestorovo orientačnej schopnosti u florbalistov slovenskej extraligy. Florbal je mladý, dynamický, veľmi rýchlo sa rozvíjajúci ńport. Na Slovensku sa stáva jedným 56

57 z najpopulárnejńích ńportov nielen pre mládeņ, ale aj pre ńportovcov, ktorí skončili s aktívnym pôsobením v príbuzných ńportoch ako sú hokej či hokejbal. Jeho prednosťou je finančná a priestorová nenáročnosť oproti podobným ńportom. Nevyņaduje si ņiadnu komplexnú a nákladnú výstroj, dokonca ani na najvyńńej úrovni. Hokejka a loptička sú ľahké a dobre ovládateľné. Je to halový tímový ńport. Zápas sa hrá s 5 hráčmi v poli a brankárom. Druņstvo pozostáva minimálne zo 6 a maximálne z 20 hráčov (hráčov do poľa a brankárov). Odporúčaný rozmer ihriska je 40 m dĺņka a 20 m ńírka. Hracia plocha je ohraničená mantinelom vyrobeným z plastu 50 cm vysokým so zaoblenými rohmi. Zápas sa hrá 3x20 minút čistého času (Oksanen Peltomäki, 2004). TEORETICKÝ ROZBOR PROBLÉMU Pohyb a orientácia v priestore je nevyhnutnou súčasťou kaņdého ńportovca, osobitne to vńak platí v ńportových hrách, kde vystupuje veľký počet orientačných bodov na ktoré musí hráč prihliadať. Vo florbale môņeme túto schopnosť označiť ako priamo limitujúcu ńportový výkon, podobne ako ju označuje Ńimonek (2002) vo volejbale, hádzanej, futbale, ľadovom hokeji, basketbale aj v tenise. V hre je nevyhnutné pozorné a nepretrņité vnímanie situácií a predvídanie ich moņných zmien, analýza podnetov podľa dôleņitosti, ich vyhodnocovanie a prijatie najvýhodnejńieho rieńenia. V definíciách tejto koordinačnej schopnosti sa mnohí autori (Ńimonek, 2002; Měkota - Novosad; 2005, Belej Junger et al, 2006, a iní) takmer zhodujú, určujú ju ako schopnosť určovať a meniť polohu a pohyb tela, alebo jeho segmentov v priestore, smere a čase, v súlade so zvolenou pohybovou úlohou a to vzhľadom k definovanému akčnému poľu alebo pohybujúcemu sa objektu. Pričom pod akčným poľom majú na mysli pre ńportovca hernú plochu. Pohybujúcim objektom v mnohých ńportových hrách je lopta, loptička, puk. Nároky na túto schopnosť sú veľmi rozdielne podľa druhu ńportu. Florbalista určuje a mení svoju pozíciu na pomerne veľkej ploche ihriska s mnohými orientačnými bodmi (spoluhráči, protihráči, loptička, bránka a to vńetko v neustálom pohybe). V zhode s Lednickým (2005) uvádzame význam tejto schopnosti v ńportových hrách s konkretizáciou na florbalové herné činnosti (ďalej HČ). Prejavuje sa v mnohých útočných HČ ako sú: uvoľņovanie sa bez loptičky zorientovanie sa v priestore a voľba najvýhodnejńieho miesta na prevzatie prihrávky bez risku straty loptičky, pri streľbe spred bránky pri dôslednej obrane súpera, pri vystihnutí prihrávky na spoluhráča a výber spoluhráča, ktorý má čo najvýhodnejńie postavenie vzhľadom na obranu súpera, pri rieńení situácií s číselnou prevahou súpera, pri doráņaní a tečovaní loptičky i pri vhadzovaní loptičky. Rovnako v obranných HČ: obsadzovanie hráča bez loptičky v priestore, prípadne osobná obrana, obsadzovanie priestoru zónová obrana, vykrytie tzv. hluchých alebo nebezpečných miest, odkiaľ je v danej situácii moņný útok, čo súvisí i s HČ blokovania striel. Prínos cvičenia aerobiku na rozvoj priestorovo-orientačných schopností spočíva v uvedomovaní si priestoru a jeho kontroly pri neustálych zmenách jednotlivých krokových variácií situovaných do rôznych smerov (vpred, vzad, diagonálne), pod uhlom (do tvaru písmena L, A, V do ńtvorca a pod.) s obratmi rýchlymi (na 2 doby) i pomalými (na 4 doby) o 90, 180, 360. Reakcia na pokyny cvičiteľa pri aerobiku o priestorových zmenách a zmene krokov sa uskutočņuje stále v súčinnosti s hudbou, ktorá sa postupne zrýchľuje a vņdy sa musí dodrņať súlad pohybovej činnosti s hudbou, čím narastajú poņiadavky na rýchle zorientovanie sa v priestore. Efektívnosť aerobiku na rozvoj viacerých koordinačných schopností dokumentujú mnohé výskumy (Chren, 2008; Clary et al, 2006; Kyselovičová Lipková, 2009; Schnidl et al, 2002; Pacáková, 2004 a iní). V zhode so Streńkovou (2008) vieme, ņe prostriedky gymnastiky sa vyuņívajú aj v ńportovej príprave rôznych druhov ńportu, slúņia ako servis pre iné druhy ńportov, nielen pre ich kondičný potenciál, ale aj pre ńirokú ńkálu koordinačných cvičení, ktoré ovplyvņujú proces skvalitnenia technickej prípravy v koordinačne zloņitých ńportoch (napr. ńportové hry, úpolové ńporty, tanečný ńport, lyņovanie, krasokorčuľovanie, skoky do vody, skok do výńky a pod.). Sme toho názoru, ņe aerobik môņe byť vysoko účinný pri rozvoji priestorovo orientačnej schopnosti. CIEĽ Cieľom náńho výskumu bolo dokumentovať pozitívne zmeny vo vybranej koordinačnej schopnosti u florbalistov zaradením aerobiku do ich kondičnej 57

58 prípravy. Predpokladali sme, ņe podnety pohybových činností z aerobiku budú efektívne pre rozvoj nami sledovanej priestorovo orientačnej schopnosti. METODIKA V nańom výskume sme pracovali s hráčmi jedného florbalového klubu VŃK FTVŃ UK Lafranconi. V sezóne 2006/2007 sa stali vicemajstrami Slovenska v muņskej extralige. Nasledujúcu sezónu 2007/2008 sa stali majstrami Slovenska. Spolu 20 probandov bolo dobrovolne rozdelených do dvoch skupín. Experimentálnu skupinu tvorilo 10 hráčov priemerného veku 23,8±4,917; priemernej telesnej hmotnosti 79±12,3 kg a priemernej telesnej výńky 181,3±6,701 cm. Kontrolná skupina pozostávala tieņ z 10 probandov priemerného veku 22,7±5,165; priemernej telesnej hmotnosti 77,7±12,31 kg a priemernej telesnej výńky 179,5±6,570 cm. Na diagnostiku priestorovo orientačnej schopnosti sme pouņili test Beh k métam (Hirtz, 1985; Zimmerman Pohle Kallenbach, 1987, In: Ńimonek Zrubák et al, 2000). Tento test čiastočne postihuje aj akceleračnú rýchlosť a výbuńnú silu dolných končatín. Měkota Blahuń (1983) uvádzajú tieto charakteristiky testu : r stab = 0,88 a r obj. = 0,84. Experimentálna skupina absolvovala dve tréningové jednotky (TJ) experimentálneho činiteľa v jednom týņdni čo predstavovalo 17 TJ po 90 minút. Experimentálny činiteľ pozostával z Hi-lo a Dance aerobiku, v ktorom boli krokové variácie v rôznych smeroch do priestoru, tieņ práca paņí, ktorú je nutné zosúladiť s prácou dolných končatín, a pri cvičení sa musí dodrņať tempo hudby, čo je náročné na techniku cvičenia. Ďalej sme vyuņili intervalový tréning, kde sa striedajú aerobikové bloky krokových variácií s posilņovacími blokmi kde tempo hudby zostáva rovnaké, ale mení sa rytmus pohybu (pohyb sa vykonáva nie na kaņdú dobu, ale na kaņdú druhú). Koordinačná náročnosť cvičenia sa postupne zvyńovala zaradením náročnejńích krokových variácií, odlińným pohybom paņí od pohybu nôh či zrýchlením tempa hudby. Kontrolná skupina mala v rovnakom čase kontrolná skupina zaradený kontrolný podnet pozostávajúci z vytrvalostných behov po nábreņí Dunaja pod vedením vlastného trénera. Trvanie behu bolo cca 45 minút po ktorom nasledoval strečing v trvaní 15 minút. Okrem uvedených TJ mal celý súbor (kontrolná aj experimentálna skupina) totoņné florbalové tréningy 2x v týņdni v trvaní 90 minút v ńportovej hale. Kaņdý tréning pozostával z dvoch častí. V prvej časti bola zaradená hra. V druhej časti boli zaradené cvičenia na rozvoj silových schopností formou kruhového tréningu. V tomto období neboli zaradené drilové cvičenia herných činností, ani ņiadne iné koordinačne náročné cvičenia. Následne po ukončení dvoch mesiacov tréningového cyklu s aplikáciou experimentálneho činiteľa i kontrolného podnetu sa uskutočnilo výstupné (záverečné) meranie v experimentálnom aj kontrolnom súbore. Pri získavaní empirických údajov sme pouņili metódu testovania s vyuņitím testu Beh k métam. VÝSLEDKY A DISKUSIA Vstupné merania vykázali ńtatisticky významný rozdiel medzi hodnotami experimentálnej a kontrolnej skupiny na hladine (Obr.3). Základné ńtatistické charakteristiky vstupných parametrov uvádzame v Tab. 1. Tab. 1 - Základné ńtatistické charakteristiky vstupných parametrov skupín v Teste -Beh k métam a neparametrický Mann Whitneyov U test T4 vstup Exp.sk. Kont.sk. aritm.pr. 7,044 6,417 smer.od. 0,496 0,540 median 7,245 6,275 min. 6,30 5,80 max. 7,65 7,30 var.rozp. 1,35 1,50 Test 2,424* p < 0,05 Rozdiely vo vstupných hodnotách medzi experimentálnou a kontrolnou skupinou boli spôsobené dobrovoľným výberom skupiny probandami, bez cieleného usmernenia výberu. Pri hodnotení výstupných parametrov sme v experimentálnej skupine zaznamenali zlepńenie výkonu u vńetkých probandov. Hodnota mediánu experimentálneho 58

59 Čas (s) Čas (s) súboru sa zlepńila (Tab. 1, Tab. 2). A medián kontrolnej skupiny sa mierne (Tab. 1, Tab. 2). V kontrolnej skupine sme zaznamenali zhorńenie vńetkých probandov. Tab. 2 Základné ńtatistické charakteristiky výstupných parametrov skupín v Teste - Beh k métam a neparametrický Mann Whitneyov U test T4 výstup Exp.sk. Kont.sk. aritm.pr. 6,118 6,876 smer.od. 0,342 0,522 median 6,15 6,84 min. 5,50 6,15 max. 6,68 7,89 var.rozp. 1,18 1,74 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Test - Beh k métam - Experimentálna skupina J.R. M.K. J.Š. M.Š M.Z. M.K. K.Š. A.K. D.P. J.P. Probandi Test 2,987** p < 0,01 vstup výstup 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Test - Beh k métam - Kontrolná skupina T.B. I.M. M.M. L.K. R.D. M.L. J.V. J.V. A.B. J.K. Probandi vstup výstup Obr. 2 Vstupná a výstupná úroveň kontrolnej skupiny v Teste Ńtatistickým spracovaním výstupných údajov sa preukázal rozdiel na hladine významnosti medzi vstupom a výstupom experimentálnej skupiny, ako aj medzi výstupnými hodnotami experimentálnej a kontrolnej skupiny (Obr.3). V kontrolnej skupine sme zistili ńtatisticky významné zhorńenie výstupu kontrolnej skupiny oproti vstupu (Obr.3). Obr. 1- Vstupná a výstupná úroveň experimentálnej skupiny v Teste 59

60 (s) 8,000 7,500 7,000 6,500 6,000 5,500 5,000 4,500 4,000 p < 0,01 p < 0,01 Ex - skupina p < 0,05 p < 0,01 KS - skupina vstup 7,044 6,417 výstup 6,118 6,876 Obr. 3 Ńtatistická významnosť v Teste : Beh k métam Domnievame sa, ņe to bolo spôsobené absenciou pohybových činností, ktoré si vyņadujú vyńńí stupeņ koordinácie pohybov so zvyńovaním obťaņnosti a intenzity, ktoré sú nevyhnutné pre pozitívne zmeny v úrovni koordinačných schopností. Pozitívne, ńtatisticky významné zmeny v experimentálnej skupine naznačujú, ņe cvičenia aerobiku vykonávané nielen na mieste ale najmä vyuņitím pohybu v priestore boli podnetné pri rozvoji orientácie v priestore. Hodnoty, ktoré sme v tomto teste namerali nevieme adekvátne porovnať s dostupnými meraniami iných autorov vzhľadom na ńpecifickosť náńho výskumného súboru. Pri hodnotení úrovne koordinačných schopností u detí vo veku od 10 do 17 rokov Ńimonek ml. (1998) skonńtruoval výkonové ńtandardy pre jednotlivé vekové kategórie, kde v tomto teste pre 17 ročných chlapcov prisudzuje hodnotu 7,73 s a menej pre výkonnostnú normu. Podobné parametre zaznamenala Doleņajová (2002, In: Doleņajová - Lednický, 2002) v súbore n=29 vysokońkolákov, kde udáva priemerné hodnoty 7,3 s a v súbore n=19, ročných basketbalistov namerala priemerný čas 7,7s, napriek tomu, ņe predpokladala lepńie výsledky u basketbalistov, vzhľadom na charakter tejto ńportovej hry, kde sa v značnej miere uplatņuje priestorovo-orientačná schopnosť. Vo svojom výskume Belej Junger et al (2006) pre beņnú populáciu 20-ročných chlapcov udávajú priemerné hodnoty v tomto teste 8,087 s 8, 119 s, čo sú opäť vyńńie (horńie) hodnoty ako nami namerané. Priemerné výstupné hodnoty v nańom súbore boli v experimentálnej skupine 6,118 s a v kontrolnej 6,876 s. Tieto hodnoty predstavujú lepńie výsledky, čo môņe mať niekoľko príčin. Jednou je skutočnosť, ņe náń súbor bol zostavený zo ńportovcov, ktorí pravidelne vykonávajú ńportovú činnosť a zúčastņujú sa tréningového procesu. Florbal, ktorému sa venujú je ńportová hra náročná na schopnosť priestorovej orientácie. Ďalej si dovolíme vysloviť predpoklad vyńńej úrovne kondičných schopností ako u beņnej populácie, keďņe tento test postihuje okrem orientácie v priestore čiastočne aj akceleračnú rýchlosť a výbuńnú silu dolných končatín. V tomto teste sme zaznamenali zlepńenie výstupných parametrov experimentálnej skupiny oproti vstupným na hladine ńtatistickej významnosti p < 0,01, kde z priemerných vstupných hodnôt 7,044 s sme namerali pri výstupe 6,118 s, čo predstavuje zlepńenie o 0,926 s. V súbore ročných volejbalistiek Ńimonek ml. (1997) po 3 mesačnom experimentálnom období zaznamenal zlepńenie v tomto teste aņ o 2,15 s, teda významne vyńńie. Súbor volejbalistiek bol v tzv. senzitívnom období na rozvoj priestorovo orientačnej schopnosti, kedy podľa mnohých výskumov (Ljach, 1989; Ńimonek ml., 2002 a iní) dochádza k najvýraznejńím zlepńeniam (prírastkom). V nańej experimentálnej skupine sme nezaznamenali také vysoké prírastky, predpokladáme, ņe aj z dôvodu vyńńieho veku probandov. Napriek tomu namerané parametre predstavovali významné zlepńenie. Takéto zistenie podporuje vyjadrenia i výskumy niektorých autorov (Ńimonek 2002; Labudová Nemček - Kraček, 2009; Schnidl et al, 2002), ņe systematickým a správne zameraným tréningom je moņnosť zvýńiť úroveņ týchto schopností aj vo vyńńom veku, avńak uņ nie v takom rozsahu ako v prípade cieleného pôsobenia počas senzitívnych období. ZÁVER Na základe náńho výskumného pôsobenia a sledovania povaņujeme za najdôleņitejńí poznatok, ņe prostriedky aerobiku pri didakticky správne zostavenom a realizovanom programe, sú efektívne na rozvoj priestorovo 60

61 orientačných schopností. Vyplýva to zo skutočnosti, ņe jeho obsah je bohatý a vyuņíva priestorovo-časové zmeny, rôzne variácie a kombinácie pohybov dolných končatín spolu s pohybom horných končatín. Systematickým a správne zameraným tréningom prostriedkami HiLo a Dance aerobiku je moņné zvýńiť úroveņ koordinačných schopností aj vo vyńńom veku. Významnou sa javí skutočnosť, ņe vyuņitie aerobiku v ńportovej praxi môņe mať omnoho ńirńí záber, ako len prostriedku na rozvoj kondičných schopností a vńeobecnej pohybovej výkonnosti, ktoré sú dokázané mnohými domácimi i zahraničnými výskumami. Odporúčame zaradenie netradičných pohybových aktivít s hudobným sprievodom do ńportovej prípravy hráčov florbalu, vzhľadom k skutočnosti, ņe môņu viesť k vyńńej aktivizácii a motivácii ńportovcov. Vzhľadom na skvalitnenie ńportovej praxe si dovoľujeme poukázať na to, ņe u florbalistov by kondičná príprava ( silová, vytrvalostná) mala byť obohatená koordinačnými podnetmi (aerobik, iné ńportové hry), vzhľadom k tomu ņe u kontrolnej skupiny absencia koordinačných podnetov spôsobila zhorńenie výstupných meraní. Treba vńak pripomenúť, ņe účelné pôsobenie aerobikovými cvičeniami a prostriedkami musí byť pravidelné a erudované pod vedením skúsených cvičiteľov, vzdelaných v tejto oblasti. Dodrņať zásadu postupnosti pri zvyńovaní náročnosti cvičení si vyņaduje dostatočný časový priestor a preto ich odporúčame realizovať ako samostatné tréningové jednotky. Na rozvoj koordinácie musia byť jednotlivé tréningové jednotky rôznorodé, aby nedochádzalo ku stereotypu, čím by rozvoj nenastal. Uvedomujeme si, ņe je ņiaduce overiť prínos zlepńenia priestorovo orientačných schopností v herných činnostiach jednotlivca vo florbale, čím sa budeme zaoberať v ďalńom skúmaní. LITERATÚRA BELEJ, M. JUNGER, J. et al.: Motorické testy koordinačných schopností. Preńov: Preńovská Univerzita, 2006 CLARY, S. et al Effects of Ballates, Step Aerobics and Walking on Balance in women aged Years. [online] Publikované [citované ]. Dostupné z HIRTZ, P Koordinative Fähigkeiten im Schulsport. Berlin: Volk und Wissen Volkseigener Verlag, CHREN, M Efektívnosť kondičnej prípravy na ńportový výkon v latinskoamerických tancoch. Bratislava: FTVŃ UK. Dizertačná práca KYSELOVIČOVÁ, O. LIPKOVÁ, J Vplyv cvičebného aeróbneho programu na vybrané somatické a motorické ukazovatele ņien s glaukómom. In: Pohybová aktivita a jej súvislosti s vybranými ukazovateľmi somatického, funkčného a motorického rozvoja. Zborník prác vega 1/4508/07. Bratislava: FTVŃ UK, 2009, s LABUDOVÁ, J.- NEMČEK, D. KRAČEK, S Pohybová koordinácia v kaņdom veku. Bratislava: Slovenský zväz RTVŃ, LEDNICKÝ, A. DOLEŅAJOVÁ, L.: Atletické prostriedky v rozvoji koordinačných schopností mladých futbalistov. In: Kampmiller, T. et al.: Zborník vedeckých prác IV. Bratislava: SVTVŃ, LEDNICKÝ, A.: Koordinačné schopnosti. Bratislava: Slovenská vedec. Spoločnosť pre TVaŃ, LJACH, W.I Koordinacijonyje sposobnosti ńkolnikov. Minsk: Polymja MĚKOTA, K. BLAHUŃ, P.: Motorické testy v telesnej výchove. Praha: SPN, 1983, s MĚKOTA, K. NOVOSAD, J Motorické schopnosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, OKSANEN, J. PELTOMÄKI, V.: Floorball. International Floorball Federation, 2004 PACÁKOVÁ, J Vyuņití aerobiku ve florbale. Praha: UK FTVS. Diplomová práca, SCHNIDL, K. et al Step Aerobic vs. Cycle Ergometer Training. [online] Publikované [citované ]. Dostupné z m2.pentrez.pubmed.pubmed_resultspanel.pubmed_rvdocsum STREŃKOVÁ, E.: Gymnastika vo fylogenéze a ontogenéze človeka. Bratislava: FTVŃ UK, ŃIMONEK, J. ZRUBÁK, A. a kol Základy kondičnej prípravy v ńporte. Bratislava: FTVŃ UK,

62 ŃIMONEK, J. ml Efektívnosť rozvoja koordinačných schopností ročných volejbalistiek. Bratislava: FTVŃ UK, Kandidátska dizertačná práca, ŃIMONEK, J. ml Hodnotenie a rozvoj koordinačných schopností ročných chlapcov a dievčat. Univerzita Konńtantína Filozofa v Nitre. Nitra, ŃIMONEK, J. ml.: Model rozvoja koordinačných schopností v dlhodobej ńportovej príprave v ńportových hrách. Slovenská vedecká spoločnosť pre TVŃ. Katedra TV a Ń Pedg. fakulty Univerzity Konńtantína Filozofa v Nitre. Bratislava, AEROBICS AS AN INSTRUMENT FOR THE DEVELOPMENT OF SPACE-ORIENTATION SKILL IN THE CONDITION PRACTICE OF FLOORBALL PLAYERS Mgr. Jana KALČOKOVÁ Comenius University Bratislava, Faculty of Physical Education and Sports SUMMARY: The aim was to bring a know-how of using aerobics to develop spaceorientation skill. The objects of the research were Slovakian men's floorball extraleague players from the VŃK FTVŃ UK Lafranconi. Based on the output values of the test, we confirmed the significant impact of aerobics program we applied to develop space-orientation skills. KEY WORDS: aerobics, coordination skills, space-orientation skill, floorball BIOMECHANICKÁ 3D ANALÝZA KOPU YOP CHAGI V TAEKWON-DU Miriam KALICHOVÁ, Pavla JELEČKOVÁ Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita, Brno, ČR RESUMÉ Cílem práce je porovnat boční kop yop chagi prováděný cvičenci rŧzné technické vyspělosti se správnou technikou taekwonda a principy vycházejícími z biomechaniky. Porovnání jsme prováděli pomocí 3D kinematické analýzy s vyuņitím systému SIMI Motion. Zaměřili jsme se předevńím na prŧběh rychlosti kopající dolní končetiny. KLÍČOVÁ SLOVA Kinematická analýza, taekwon-do, yop chagi ÚVOD Taekwon-do je známé svou ńirokou ńkálou kopŧ. Jedním z nejzákladnějńích je boční kop yop chagi. Bez kvalitního provedení kopu yop chagi se cvičenci na soutěņi neobejdou v ņádné disciplíně. Proto jsme se zaměřili na zjińtění chyb, kterých se cvičenci nejčastěji dopouńtějí při přeráņení desek kopem yop chagi. Jedním z nejpodstatnějńích faktorŧ podmiņujících úspěńnost a účinnost kopu yop chagi je bezpochyby rychlost kopající dolní končetiny. Z toho dŧvodu přináńíme poznatky o prŧběhu tohoto vektorového parametru jak z hlediska směru, tak z hlediska velikosti rychlosti. TECHNIKA KOPU YOP CHAGI Technika yop chagi je útočný prŧrazný kop. Jedná o jednu z nejefektivnějńích technik pro napadení soupeře stojícího stranou. Úderová plocha, malíková hrana nohy, je pouņita pro útok a to primárně na spánek, ņebra, volná ņebra a krční tepny. Sekundárně mŧņe být pouņit při útoku na horní čelist, bradu a solar plexus (Choi Hong Hi, 2004). 62

63 Kop yop chagi mŧņeme rozdělit na pět fází: výchozí postoj, překrok, nápřah, kop, staņení dolní končetiny (DK) (viz. obr. 1). Obr. 1a, b, c, d: Kinogram kopu yop chagi Výchozí postoj není pravidly jednoznačně určen. Nejčastěji si závodníci volí jeden z postojŧ Nunja sogi, Annun sogi (obr.1a). Následuje překrok, kdy vzdálenějńí DK od stojanu vykročí za kopající DK (obr. 1b). Kopající DK přichází do nápřahu. Při něm musí být malíková hrana kopající DK přenesena k vnitřní straně kolenního kloubu stojné DK. Stojná DK je mírně pokrčena (obr. 1c). Ve fázi kopu se před nárazem na cíl musí úderová plocha pohybovat po přímce (je-li to moņné kolmé na cíl) (obr. 1d). V bodě dopadu jsou prsty kopající nohy otočeny mírně dolŧ a prsty stojné nohy vytočeny 75 ven v okamņiku dopadu. Kop nesmí jít ńikmo. Stojná noha se při dokončení kopu otáčí na ńpičce, pata se posune směrem k deskám. Poté je kopající DK staņena zpět do nápřahu. Optimální zvládnutí této pohybové struktury je podmíněno nadprŧměrnou úrovní kondičních, předevńím silových schopností, koordinačních schopností, z nichņ v tomto případě patří k nejpodstatnějńím rovnováhová schopnost a v neposlední řadě i flexibilitou dolních končetin. Podmínkou dostatečné kondiční připravenosti cvičence je tedy specifický rozvoj těchto schopností (Hedbávný, 1992). Kinematická podstata kopu yop chagi V této kapitole se zaměříme pouze na rychlostní kinematické charakteristiky, neboť těm se věnujeme v praktické analýze. Rychlost potřebnou k provedení účinného kopu cvičenec získává jiņ od fáze překroku. Trajektorie těņińtě i vńech bodŧ těla by měly být co nejvíce podobné přímce rovnoběņné s podloņkou, aby nedocházelo k rozkladu rychlosti. Při nápřahu se kopající noha dostává do úrovně kolene stojné DK. Tedy směr výsledné okamņité rychlosti kopající nohy v prŧběhu nápřahu nesměřuje přímo proti deskám, ale směřuje ńikmo vzhŧru. V prŧběhu samotné fáze kopu se okamņitá rychlost paty kopající nohy zvyńuje, před dopadem by měla být maximální. Trajektorie paty má zprvu tvar oblouku, pata se postupně dostává do výńky desek, poté má tvar přímky, rovnoběņné s podloņkou, procházející středem desek. Okamņitá rychlost ve směru kolmém k deskám je zprvu menńí neņ výsledná okamņitá rychlost, ale před dopadem by si měly být tyto rychlosti rovny. Po přeraņení desek dochází k rapidnímu poklesu rychlosti, kopající noha se zastaví o stojan drņící desky. Z této pozice cvičenec přechází zpět do výchozího postavení. CÍL PRÁCE Na základě 3D kinematické analýzy porovnat kop yop chagi (při přeráņení) prováděný cvičenci rŧzné technické vyspělosti se správnou technikou TKW-D a principy vycházejícími ze základŧ biomechaniky se zaměřením na rychlostní parametry pohybové struktury. 63

64 METODY VÝZKUM Výzkumný soubor tvořilo ńest cvičencŧ z oddílu TKW-D ITF Brno. Tento oddíl má jiņ dlouholetou tradici, je drņitelem titulu nejúspěńnějńí ńkola roku Tato ńkola má i velké zastoupení v řadách reprezentace ČR. Technická vyspělost probandŧ i doba, po kterou TKW-D cvičí, je rŧzná. S kopem yop chagi se začínají seznamovat cca po pŧl roce tréninku. Tab.1: charakteristika výzkumného souboru věk výńka (cm) hmotnost (kg) technická úroveņ praxe (roky) proband dan 20 proband dan 9 proband kup 4 proband kup 4 proband kup 5 proband kup 2 dostatečně vysoko.. Dalńí chybou u obou cvičencŧ byl pohyb paty z výchozí polohy po celou dobu 4. fáze po přímce. Noha proto do desek naráņela zespodu. Část hybnosti kopající nohy tak nemohla být efektivně vyuņita. Neboť po rozkladu část hybnosti pŧsobí jiným směrem, neņ proti deskám. Trajektorie paty probanda 3 je takřka ideální (obr. 2b). Výchozí poloha kopající nohy je vńak o něco níņ, neņ by měla být. Kvŧli tomu musela pata překonat větńí výńkový rozdíl. Cvičenec tak zbytečně zkrátil dobu, po kterou se kopající noha pohybovala přímo proti deskám. Provedli jsme 3D kinematickou analýzu ńesti námi vybraných cvičencŧ taekwonda. Zaznamenali jsme 3 platné pokusy kaņdého cvičence. Po konzultaci s trenérem jsme vybrali u kaņdého cvičence jeho nejzdařilejńí pokus a ten jsme pak analyzovali. K natáčení jsme pouņili dvě vysokofrekvenční synchronizované digitální kamery SIMI Motion. Při analýze jsme vyuņili poznatky Reguliho a kol. (2009), kteří tento systém pouņili při analýze úpolových sportŧ. VÝSLEDKY PRÁCE, DISKUSE Po jaké trajektorii se pohybuje pata kopající nohy ve fázi kopu ve vertikální rovině? Trajektorie paty kopající nohy cvičence v 4. fázi pohybu by měla mít zprvu tvar oblouku (pata se postupně dostává do výńky desek), poté by měla mít tvar přímky, rovnoběņné s podloņkou. U probanda 1 i probanda 2 (obr. 2a) pozorujeme, ņe výchozí poloha kopající nohy pro 4. fázi kopu byla příliń nízko. Cvičenci tedy nezvedli v nápřahu kopající nohu Obr. 2a, b: Trajektorie paty kopající DK ve vertikální rovině probanda 2 a 3, trajektorie paty černá tečkovaná, ideální trajektorie růžová, přímka kolmá k deskám zelená 64

65 Také výchozí poloha probanda 4 je příliń nízko. Pata kopající nohy se k deskám blíņí zespodu, avńak v posledním okamņiku se směr okamņité rychlosti blíņí vodorovné ose. Mŧņeme tedy říct, ņe poměrně velká část hybnosti byla vyuņita k přeraņení desek. Ani proband 5 nezačíná fázi kopu z výchozí polohy s dostatečnou výńkou, coņ svědčí o nesprávně provedené fázi nápřahu. Dalńím nedostatkem je neplynulost pohybu, která se projevuje výchylkami paty ve vertikální rovině. Dále kopající noha naráņí do desek zespodu. Výchozí poloha kopající nohy probanda 6 je takřka ideální. Kopající noha by mohla být v nápřahu nepatrně výń. V prŧběhu 4.fáze se pata kopající nohy pohybuje k deskám zespodu. Vychýlení kopající nohy probanda 3 od ideálního směru je přibliņně 19, jeho noha svírá s deskami úhel 71. Tento odklon je poměrně značný a lze ho povaņovat za výraznějńí chybu. Kopající noha probanda 4 se stejně přibliņuje pod úhlem 82. Odchylka je tedy pouhých 8. Proband 5 se od úhlu 90 odchyluje přibliņně o 10, coņ není příliń velké vychýlení. Kopající noha probanda 6 svírá s deskami v okamņiku nárazu úhel 77 tedy od dokonalého směru se odchýlil o 13. Z obr. 3b vidíme, ņe se jeho kopající noha k deskám přibliņuje zleva. Dochází tedy k rozkladu hybnosti a její část, tak nelze vyuņít k přeraņení desek. Chyby, které jsme zjistili z prŧběhu trajektorie paty kopající nohy jsou následující: 1. Cvičenci v nápřahu dostatečně nezvednou kopající nohu, ta pak musí ve 4. fázi překonat zbytečně příliń velké převýńení. Tedy provádějí nedostatečný nápřah. Někteří dokonce fázi nápřahu úplně vynechali. 2. Pata kopající nohy směřuje po nápřahu po co nejkratńí dráze k deskám, namísto toho, aby se nejprve pohybovala po oblouku, získala potřebnou výńku a po přímce pokračovala aņ poté. Po jaké trajektorii se pohybuje pata kopající nohy ve fázi kopu v horizontální rovině? Kop musí směřovat přímo na svŧj cíl, tedy kopající noha před nárazem musí směřovat po přímce kolmé na rovinu v níņ jsou desky. Tedy musí platit nejen to, co bylo řečeno v předeńlé části, ale také musí platit, ņe kopající noha nenaráņí do desek ze strany. Proband 1 nenaráņí do desek pod pravým úhlem. Od úhlu 90 se odchyluje přibliņně o 12. Čímņ je část hybnosti, která mohla být vyuņita k přeraņení desek nasměrována jinam. Kopající noha probanda 2 svírá s deskami v okamņiku nárazu přibliņně úhel 82, tedy od dokonalého směru se odchýlila o pouhých 8. Na obr. 3a vidíme, ņe se kopající noha probanda 2 k deskám přibliņuje takřka po přímce kolmé na desky. Obr. 3a, b: Trajektorie paty kopající DK v horizontální rovině probanda 2 a probanda 6 z půdorysného pohledu 65

66 Jaký je prŧběh velikosti rychlosti kotníku kopající dolní končetiny při kopu yop chagi? U probandŧ jsme porovnávali velikost rychlosti kotníku kopající DK ve směru kolmém na desky s absolutní rychlostí kotníku v prostoru. Tím se nám potvrdily větńí či menńí výchylky ve směru okamņité rychlosti od přímého směru k deskám, jak jsme jiņ analyzovali výńe. Dále nás zajímala maximální dosaņená rychlost kotníku a okamņik, ve kterém byla tato rychlost zaznamenána. Rychlost v(x) kotníku kopající nohy v okamņiku nárazu je u jednotlivých TO uvedena v tab. 2. U probanda 4 se nám bohuņel kvŧli technické chybě nepodařilo vyhodnotit velikost rychlosti. Tab. 2: Maximální dosažená rychlost kotníku kopající DK TO v(x) m/s Proband 1 6,197 Proband 2 5,475 Proband 3 5,356 Proband 4? Proband 5 4,755 Proband 6 3,974 Nedostatkem, který při analýze prŧběhu velikosti rychlosti kopajícího kotníku pozorujeme, je ńpatné načasování okamņiku, ve kterém má kotník svou maximální rychlost. Při optimálním provedení by měla rychlost dosahovat svého maxima v okamņiku zásahu cíle, aby byl kop co nejúčinnějńí. Měření ukázala, ņe u vńech TO má kotník max. rychlost dříve, neņ dojde k nárazu. V okamņiku úderu do desek je tedy kotník uņ ve fázi, kdy zpomaluje (graf 1). Graf 1: Velikost okamžité rychlosti ve směru osy x v(x) kopajícího kotníku a velikost výsledné okamžité rychlosti v prostoru v (abs) probanda 3. Svislá čára značí okamžik nárazu kopající nohy do desek. ZÁVĚRY Ņádnému cvičenci se nepodařilo kop provést tak, aby se kopající noha přibliņovala k deskám po přímce kolmé na rovinu, v níņ jsou desky. Vńechny TO nedostatečně prováděly fázi nápřahu (někteří tuto fázi naprosto vynechali), coņ mělo za následek skutečnost, ņe se noha k deskám přibliņovala zespodu. Tato chyba se vyskytla u vńech TO. Povaņujeme ji tedy za nejpodstatnějńí. TO také kopaly ze strany. Tedy kop nesměřoval na desky přímo, ale zleva či zprava. Toto je nemalá chyba, díky níņ dochází k zbytečným ztrátám hybnosti. U větńiny probandŧ se okamņitá rychlost paty cvičencŧ v prŧběhu kopu zvyńuje. U některých TO dochází k výkyvŧm rychlostí v prŧběhu překroku, coņ zpŧsobuje neplynulost pohybu a výkyvy těla ve vertikálním směru. Na hodnotách v(x) kopající nohy v okamņiku nárazu vidíme, ņe vyspělejńí cvičenci jsou schopni vyvinout větńí rychlost kopající nohy, i přes technické nedostatky. 66

67 LITERATURA HEDBÁVNÝ, P. Protahování a akrobacie v bojových sportech. 1. vyd. Adamov: Temple, ISBN CHOI HONG HI. Taekwon-do. Thailand: ITF Books & Do bok, REGULI, Z., SEBERA, M., VÍT, M, ZVONAŘ, M. Specific Rating Scale for Evaluating Back Roll Fall. In International Scientific Conference Physical Education and Sport in Research BIOMECHANICAL 3D ANALYSIS OF THE YOP CHAGI KICK OF TAEKWON-DO Miriam KALICHOVÁ, Pavla JELEČKOVÁ Faculty of Sports, Masaryk University, Brno, Czech rep. SUMMARY: The goal of our work is to compare yop chagi kick of gymnasts with various skill levels with the right technique of taekwondo and principles based on biomechanics. For our observation, we used 3D kinematic analysis and SIMI Motion system. We focused mostly on characteristics of kick lower limb velocity. KEY WORDS: Kinematic analysis, taekwon-do, yop chagi PARAMETRE STABILITY POSTOJA VO VYBRANÝCH CVIČEBNÝCH TVAROCH ŃPORTOVÉHO AEROBIKU Oľga KYSELOVIČOVÁ 1 - Erika ZEMKOVÁ 2 1 Katedra gymnastiky FTVŃ UK, Bratislava, Slovenská republika 2 Katedra kinantropológie FTVŃ UK, Bratislava, Slovenská republika REZUMÉ: Autorky v príspevku analyzujú parametre rovnováhy ńpecifických cvičebných tvarov obťaņnosti v ńportovom aerobiku. Merania boli získané v súbore výkonnostných ńportovkýņ prostredníctvom stabilografickej platne FiTRO Sway check. Získané výsledky ukázali signifikantné rozdiely (p 0,01) priemerných hodnôt medzi dĺņkou dráhy ťaņiska v mediolaterálnom a predozadnom smere vo vńetkých sledovaných cvičebných tvaroch. Najvyńńia rýchlosť pohybu ťaņiska bola podľa očakávania zaznamenaná v obrate o jednonoņne. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: rovnováhová schopnosť, stabilografické parametre, ńportový aerobik ÚVOD Rovnováha, ako predstaviteľ kontroly tela prostredníctvom sily, celkovej koordinácie a efektívnosti pohybu, zahŕņa celý rad interakcií medzi senzormi, procesmi CNS a motorickými jednotkami (FORAN, 2001). Zvýńené poņiadavky na presnú a správnu funkciu kontrolných mechanizmov stability postoja sú kladené nielen v niektorých fyzicky náročných povolaniach ale tieņ v ńportoch, kde ńpecifické zaťaņenia vyvolávajú rôznu fyziologickú odozvu organizmu v závislosti od ich intenzity a dĺņky trvania. Viaceré výskumy potvrdzujú dôleņitosť stability ako limitujúceho faktora ovplyvņujúceho výkonnosť a konkrétny individuálny či kolektívny ńportový výkon najmä v biatlone (SELJUNIN - FOMIN, 1988; AALTO et al, 1990), gymnastike (VUILLERME - DANION - MARIN, 2001), krasokorčuľovaní, rokenrole (PELIKÁN et al, 2004 ), basketbale (PERRIN et al, 1991), tenise, windsurfingu a jachtingu (PSALMAN - KASA, 67

68 2001). Riadiaci systém na zabezpečenie rovnováhy uplatņuje dve základné stratégie, statickú a dynamickú (BLASZCZYK et al, 1994). Kým statická rovnováhová schopnosť sa prejavuje v rôznych polohách, akými sú stoj, chôdza, rôzne polohy hlavou dolu a i., dynamická rovnováha sa uplatņuje vo väčńine ńportových odvetví či disciplín pri udrņiavaní a obnovovaní rovnováhy po rozsiahlych a často rýchlych zmenách polôh tela (STREŃKOVÁ, 2003; LEDNICKÝ, 2005). Z praxe je známe, ņe najmä v tzv. koordinačných ńportoch, kde aj nepatrné naruńenie stability postoja môņe ovplyvniť výkon, je dôleņitá jej rýchla obnova na východiskovú úroveņ. Toto vńak závisí od viacerých faktorov, akými sú napr. typ zaťaņenia, jeho intenzita a trvanie. Platí to aj pre ńportový aerobik, charakterizovaný nepretrņitými komplexnými pohybovými väzbami veľkej intenzity, s bezchybne predvedenými cvičebnými tvarmi rôznej obťaņnosti (KYSELOVIČOVÁ, 2009). Statická a dynamická rovnováha tu zohráva dôleņitú úlohu hneď z viacerých aspektov. Jej optimálna úroveņ je významným faktorom pri vykonávaní ńpecifických rovnováhových či statických silových cvičebných tvarov, s mnoņstvom dynamických obratov a rotácii, ako aj pri zachovaní stability v rôznych doskokoch počas zostavy. Viaceré výskumné sledovania (TIBENSKÁ - KYSELOVIČOVÁ, 2005; KYSELOVIČOVÁ - ZEMKOVÁ, 2008), podporené pozorovaním v tréningovom procese a počas súťaņí potvrdzujú, ņe rovnováhová schopnosť predstavuje v ńportovom aerobiku jeden z limitujúcich faktorov ńportového výkonu. Preto informácia o jej úrovni môņe byť v praxi zaujímavá nie len z pohľadu hodnotenia aktuálneho stavu ńportovcov v jednotlivých fázach prípravy, ale aj pri výbere ńportovo-talentovanej mládeņe. Na posudzovanie rovnováhových schopností (statickej ako aj dynamickej formy) sa okrem viacerých známych motorických testov (stoj na jednej nohe s otvorenými, resp. zatvorenými očami, chôdza vzad v tandeme a pod.) v ostatnom období čoraz častejńie vyuņíva aj presnejńie elektronické diagnostické zariadenie. Zo súčasných poskytovaných moņností predstavuje stabilografická platņa jednu z najpouņívanejńích a zároveņ najspoľahlivejńích (ZEMKOVÁ - HAMAR, 2002; PELIKÁNOVÁ - HAMAR, 2005). CIEĽ Cieľom náńho sledovania bolo zistiť parametre stability (rýchlosť a dráhu ťaņiska v mediolaterálnej a predozadnej rovine) vybraných cvičebných tvarov, ktoré sú charakteristické zachovaním statickej alebo dynamickej rovnováhy. METODIKA V rámci sledovania zmien parametrov stability postoja sme vyńetrili 8 pretekárok ńportového aerobiku (vek 17,0 ± 1,3 rokov, výńka 163,0 ± 6,9 cm, hmotnosť 54,5 ± 6,12 kg, BMI 20,4 ± 1,46). Na posudzovanie základných parametrov bol pouņitý stabilografický systém FiTRO Sway check, ktorý umoņņuje monitorovanie pohybu ťaņiska v horizontálnej rovine na základe analýzy distribúcie vertikálnej sily registrovanej pomocou dynamometrickej platne s tromi tenzometrickými snímačmi sily frekvenciou 100 Hz. Testované osoby boli jednotlivo inńtruované, aby v stoji na platni okamņite zaujali polohu, resp. vykonali cvičebný tvar (CT), následne boli snímané stabilografické parametre. U kaņdej probandky sme registrovali nasledovné 3 CT, pričom medzi ich vykonaním bol dodrņaný interval oddychu minimálne 5 minút: CT 1: Stoj jednonožne na pravej alebo ľavej unožiť hore pravou alebo ľavou paže ľubovoľne (ďalej len vysoké unoženie ); CT 2: Stoj jednonožne na pravej alebo ľavej hlboký predklon trupu a vysoké zanoženie (pravou alebo ľavou (ďalej len íčko ); CT 3: Stoj jednonožne na pravej alebo ľavej, výpon a obrat vpravo alebo vľavo o 360 0, poloha paží a druhej nohy ľubovoľná (ďalej len obrat o360 0 ). 68

69 VÝSLEDKY A DISKUSIA Sledovanie stability pomocou diagnostického prístroja sme v ńportovom aerobiku vykonali uņ v minulosti, avńak z hľadiska komparácie vybraných CT ińlo o prierezové vyńetrenie. Pri zaznamenávaní rýchlosti pohybu ťaņiska sme zistili vo vysokom unoņení, íčku a obrate o priemerné hodnoty 68,2 ± 16,5 mm.s -1, 119,7 ± 14,6 mm.s -1, resp. 161,5 ± 39,5 mm.s -1 (obr. 1). Individuálne hodnoty jednotlivých probandiek sa pohybovali v rozpätí od 45,3 do 90,5 mm.s -1 (CT 1), od 92,7 do 176,7 mm.s -1 (CT 2), od 101,4 do 222,9 mm.s -1 (CT 3). Nami zistené hodnoty sú v porovnaní s inými meraniami stability vyńńie (PELIKÁN et al, 2004; ZEMKOVÁ DZURENKOVÁ, 2005), pravdepodobne v dôsledku ńpecifických polôh v jednotlivých CT. Získané výsledky ďalej ukázali signifikantný rozdiel (p < 0,01) priemerných hodnôt medzi dĺņkou pohybu ťaņiska v mediolaterálnom a predozadnom smere vo vńetkých sledovaných CT nasledovne: vysoké unoženie - 235mm ± 46,2mm a 180,2mm ± 71,5mm (obr. 2); íčko 360,3mm ± 54,9mm a 383,9mm ± 119,7mm (obr. 3); obrat o mm ± 141,7mm a 401,8mm ± 106,9mm (obr. 4). Aj individuálne hodnoty naznačujú vyńńiu náročnosť udrņania stability v mediolaterálnom smere ako v smere predozadnom. Domnievame sa, ņe takéto zistenie úzko súvisí s technikou a s biomechanickými parametrami daných CT. Obr. 2 Porovnanie priemerných hodnôt dĺţky pohybu ťaţiska vo vysokom unoţení Obr. 1 Rýchlosť pohybu ťaţiska celého súboru v jednotlivých CT (priemerné hodnoty) 69

70 ZÁVERY Napriek faktu, ņe nízka početnosť a absencia kontrolného súboru limitujú zovńeobecņovanie a postulovanie záverov, získané výsledky prierezového vyńetrenia predstavujú vstupnú informáciu pre sledovania v budúcnosti, ktoré by pomohli ńpecifickým spôsobom diagnostikovať úroveņ statickej a dynamickej rovnováhy. Stabilografický systém FiTRO Sway check vńak jednoznačne odporúčame na meranie parametrov stability aj v ńpecifických rovnováhových polohách ńportového aerobiku. Na základe nami zistených hodnôt rýchlosti a predovńetkým dĺņky dráhy ťaņiska konńtatujeme, ņe probandky, s výnimkou jedného CT, mali výraznejńie problémy zachovania stability postoja v mediolaterálnom ako v predozadnom smere. Preto pri nácviku techniky konkrétnych cvičebných tvarov odporúčame v praxi aplikovať rôzne rovnováhové cvičenia so zameraním sa na zachovanie stability v mediolaterálnom smere. Obr. 3 Porovnanie priemerných hodnôt dĺţky pohybu ťaţiska v íčku Obr. 4 Porovnanie priemerných hodnôt dĺţky pohybu ťaţiska v obrate o 360 LITERATÚRA AALTO, H. - PYYKKO, I. - ILMARINEN, R., et.al Postural stability in shooters (1990). ORL J Otorhinolaryngol Relat Spec; 52: 232- BLASZCZYK, J. W. HANSEN, P. D. LOWE, D. L Postural sway and perception of then upright stance stability borders. Perceptiuon 22, 1993, č.11, s FORAN, B High-performance sports conditioning. Champaign: Human Kinetics. KYSELOVIČOVÁ,O. ZEMKOVÁ, E Parametre rovnováhy ńpecifického cvičebného tvaru. In: Zborník z vedeckého seminára Optimalizácia zaťaņenia v telesnej a ńportovej výchove. Bratislava: Katedra telesnej výchovy Strojníckej fakulty STU, 2008, s KYSELOVIČOVÁ, O Diagnostika úrovne rovnováhovej schopnosti a funkčného stavu vestibulárneho analyzátora v ńportovom aerobiku In: Vplyv ńpecifických cvičení na trénovanosť vestibulárneho analyzátora a na úroveņ statickej a dynamickej rovnováhy v gymnastických, tanečných a úpolových ńportoch. - Bratislava : FTVŃ UK, ISBN S

71 LEDNICKÝ, A Koordinačné schopnosti. Charakteristika. Rozvoj. Diagnostika. Bratislava, 2005, s PERRIN, P.P. - PERRIN, C.A. - COURANT, P. et al Posture in basketball players. Acta Otorhinolaryngol Belg; 45: PSALMAN, V. - KASA, J Porovnanie rovnováhových schopností mladých tenistov a jachtárov. Zborník z vedeckej konferencie Telesná výchova, ńport, výskum na univerzitách. Bratislava: STU,: PELIKÁN, H. ZEMKOVÁ, E. BÖHMEROVÁ, Ľ Zachovanie rovnováhy po naruńení vestibulárneho aparátu. Tel. Vých. Ńport, 14, 2004, 2, s PELIKÁNOVÁ, J. HAMAR, D Reliabilita parametrov rovnováhy vo vybraných rovnováhových postojoch. Tel. Vých. Ńport, 15, 2005, 3-4, s SELJUNIN, E.A. - FOMIN, S.K Povyńenie rezuľtativnosti, nadeņnosti i stabiľnosti streľby biatlonistov. Teor i prak fiz kuľt; 1: STREŃKOVÁ, E Gymnastika. Akrobacia a preskoky. PEEM Mačura. Bratislava, TIBENSKÁ, M. KYSELOVIČOVÁ, O Úroveņ a zmeny vybraných motorických parametrov pretekárok ńportového aerobiku v ročnom tréningovom cykle. Tel. Vých. Ńport, 15, 2005, č. 3-4, s VUILLERME N. - DANION F. - MARIN L. et al The effect of expertise in gymnastics on postural control. Neurosci Lett; 303: ZEMKOVÁ E. - DZURENKOVÁ D. - KUKUROVÁ E. - MARČEK T Postural sway response to 30-seconds all-out isokinetic cycling at different revolution rates. Physiol Res. ZEMKOVÁ, E. - HAMAR, D Spoľahlivosť stabilografických parametrov na dynamometrickej platni. Tel. Vých. Ńport, 12, 2002, 2, s STABILITY PARAMETERS OF SELECTED DIFFICULTY ELEMENTS IN AEROBIC GYMNASTICS Oľga KYSELOVIČOVÁ 1 - Erika ZEMKOVÁ 2 1 Department of Gymnastics, Faculty of Physical Education and Sports, Comenius University, Bratislava, Slovakia 2 Department of Sports Kinanthropology, Faculty of Physical Education and Sports, Comenius University Bratislava, Slovakia SUMMARY The aim of the study was to analyse stability parametres of specific balance elements Balance, Free vertical split, and 1/1 Turn - in a group of 8 aerobic gymnasts (average age = 17,0 ± 1,3 years, average body height = 163,0 ± 6,9 cm, average body weight = 54,5 ± 6,12 kg, BMI 20,4 ± 1,46 kg.m -2 ). The FiTRO Sway Check stabilographic system, allowing the monitoring of horizontal movement of centre of gravity with the help of dynamometric board, was used for assessment. The results show significant differences (p 0,01) in average sway length in medio-lateral and antero-posterior directions. As expected, the highest value of COM velocity was found in 1/1 Turn element. KEY WORDS: balance difficulty elements, stability parameters, aerobic gymnastics 71

72 NÁVRH OBJEMOVÉHO POSILOVACÍHO PROGRAMU PRO MUŅE Vladislav KUKAČKA, Jan POKORNÝ, Radim KOKEŠ Katedra pohybových a sportovních aktivit ZF JU České Budějovice, ČR REZUMÉ Práce je zaměřena na sestavení a ověření tréninkového posilovacího programu zaměřeného na nárŧst svalové hmoty u muņŧ. Byl vytvořen systém pravidelného se opakování dvou obsahově se doplņujících tréninkových jednotek s četností tří tréninkŧ týdně. Pravidelné posilování bylo doplněno úpravou jídelníčku a suplementací bílkovinných koncentrátŧ. Fyziologické zatěņování svalových skupin se realizovalo po dobu jednoho (zimního) semestru 14 týdnŧ. Výsledky ukazují, ņe i relativně krátké období intenzivního svalového zatěņování mŧņe přinést pozitivní výsledky v nárŧstu svalové hmoty, kdy u jednotlivých absolventŧ programu dońlo k nárŧstu objemŧ měřených svalových partií přibliņně v rozsahu 1 aņ 7 centimetrŧ. KLÍČOVÁ SLOVA: posilování, semestrální tělesné zatěņování, tréninkový program ÚVOD V posledních letech si lidé stále více uvědomují zdravotní, preventivní či na fitness orientovaný význam silového tréninku. Při správném provádění mŧņe poslouņit kaņdému z nás, ať uņ k formování postavy, kontrole tělesné hmotnosti jako prevence bolestí zad či jako forma odstranění potíņí s pohybovým aparátem i jako rehabilitace po úrazu (Miessner, 2004). Posilování svalŧ je v moderním pojetí chápáno také jako prostředek, který výrazně zpomaluje stárnutí. Pravidelná cvičení posilovacího charakteru zamezují úbytku svalové tkáně, charakteristické pro nesportující a pro osoby starńího věku. Zároveņ je toto cvičení prostředkem pro výdej energie z tukových zásob. Posilování svalŧ také zlepńuje rovnováhu a pruņnost těla, takņe je moņné provádět tělesné činnosti bez bolesti a únavy. Sníņení bezpečí úrazu u starńích osob a pozitivní ovlivņování srdeční činnosti, která je u osob vyńńího věku často 72 ukazatelem jejich celkového zdravotního stavu, pomáhá k celkovému zpříjemnění a vytvoření duńevní pohody i ve vyńńím věku (Kukačka, 2007). TEORIE S rostoucí popularitou posilování si mnoho lidí uvědomuje, ņe silový trénink je komplikovaná věda. Pokud chceme, aby pro nás byl trénink opravdu přínosem, neobejde se to bez pochopení zákonitostí, které jsou předpokladem pozitivního pŧsobení silových cvičení na lidský organismus. To je základem pro vytvoření efektivního individuálního tréninkového programu (Stoppani, 2008). Tréninkový program je souhrn vńech aspektŧ správného posilování, zahrnuje vlastní tréninkový proces, výņivu a regeneraci. Tréninkové programy se lińí v závislosti na stanoveném cíli. Programy obsahují vņdy tréninkovou periodizaci a skládají se z tréninkových schémat. Ve schématech je uveden zpravidla týdenní tréninkový rozpis, který by měl zahrnovat procvičení vńech svalových partií, odpovídající stravu a odpočinek. Existuje několik druhŧ kulturistických tréninkových programŧ, které se rozdělují podle Schwarzeneggera (1995): Základní tréninkový program, jehoņ primárním cílem je vybudování základŧ svalové hmoty. Vychází z děleného tréninkového systému, který program rozděluje tak, ņe v jednom tréninkovém dni procvičujeme vņdy pouze určitou část těla. Obsahuje dvě úrovně, z nichņ první se věnuje tréninku kaņdé svalové partie třikrát během dvoutýdenního cyklu a druhá kaņdou svalovou partii procvičí během týdne dvakrát. Pokročilý tréninkový program, který je vzhledem ke svalovým partiím specifičtějńí. Je náročnějńí z hlediska časového, energetického, motivačního i psychologického. Vymezuje tyto úkoly: vybudování dalńí svalové hmoty, propracování kaņdé svalové partie s dŧrazem na vyváņenost a symetrii postavy, maximální separaci svalových skupin, učení se kontroly fyzického rozvoje. Opět zahrnuje několik systémŧ, z nich nejpouņívanějńí je trénink ńestkrát týdně (6+1) a dvoufázový dělený systém, kdy se denní tréninková jednotka rozděluje do dvou fází, které od sebe dělí dostatečný počet regeneračních hodin. Soutěņní tréninkový program, který jde ve vńech prvcích jeńtě více do hloubky a lze ho definovat: maximálním tréninkovým objemem, maximálním nasazením a

73 tempem, velkým počtem intenzivních tréninkových principŧ a metod a specifickým dietním reņimem. V tomto měřítku se jiņ předpokládá dokonalá znalost sebe sama a aplikace individuálních tréninkových schémat. Do objemového tréninku se vybírají 2-4 cviky na jednu svalovou partii, kaņdý cvik se trénuje ve 3-4 sériích, počet opakování se pohybuje v rozpětí 6-10 u horní poloviny těla, zatímco u dolní poloviny těla stoupá na 8-12, v případě lýtkových svalŧ lze provádět aņ opakování. Tréninková zátěņ by se u tohoto typu tréninku měla drņet v rozpětí % maximální moņné váhy pro jedno opakování daného cviku. Odpočinkové periody by neměly přesáhnout sekund. Tréninková jednotka je specifickým dílem tréninkového programu. Svým obecným pojetím ji mŧņeme srovnat s jednotkami jiných sportovních odvětví. Podle Koloucha a Kolouchové (1990) mŧņeme kaņdou tréninkovou jednotku rozčlenit do několika částí. První část mŧņeme definovat jako celkové zahřátí organismu. Vńichni sportovci vědí, ņe nemohou přijít na trénink a bezprostředně se vrhnout do intenzivního cvičení. Riskovali by totiņ zranění pohybového aparátu, ale i kdyby se jim tato nepříjemnost vyhnula, stále existuje mnoho dalńích dobrých dŧvodŧ, proč je kvalitní zahřátí pro tělo nutností. Po celkovém zahřátí následuje část druhá, hlavní, jejíņ náplní je vlastní trénink. Skládá se z několika cvikŧ, které jsou od sebe odděleny odpočinkovými přestávkami. Kaņdý cvik je prováděn v určitém počtu sérií, mezi které jsou zařazovány rovněņ odpočinkové pauzy. Počet cvikŧ, sérií, opakování, odpočinkových přestávek a tréninková zátěņ se mění s ohledem na typ tréninku. Kaņdá tréninková jednotka by měla končit částí třetí, závěrečnou - uvolņovací. Opět se zde uplatņují strečinková cvičení. Svaly se uvolní, dojde k odstranění zbytkŧ kyseliny mléčné a sval pak nemá tendenci ke zkrácení (Kukačka, 2007; Stoppani, 2008). Také výņiva má v tréninkovém procesu kulturisty nepostradatelný význam. Zejména musí dbát na dostatečný příjem bílkovin, cukrŧ a tukŧ. Příjem těchto základních ņivin je u aktivního sportovce podstatně vyńńí, neņ u člověka sportovně nečinného. Kulturista by měl ve stravě přijímat předevńím dostatek bílkovin - 1,5 aņ 2,5 g na kilogram hmotnosti Fořt (1998). CÍL PRÁCE Cílem práce bylo vytvoření a ověření tréninkového programu na nárŧst svalové hmoty u studentŧ JU - muņŧ, kteří uņ měli určité zkuńenosti s posilováním. Cílem bylo také zjistit, zdali praktická aplikace posilovací programu během jednoho semestru (zimního), který má pouze 14 týdnŧ, je dostatečným časovým prostorem pro významné somatické změny zatěņovaného tělesného svalstva. METODIKA Při sestavování tréninkového plánu se vycházelo z několika faktorŧ. Testovaná skupina probandŧ byla z hlediska kulturistické výkonnosti mírně pokročilá. To znamená, ņe byla obeznámena se základy kulturistiky jako sportu (základní cviky a techniky). Prioritou bylo stanovení objemového tréninkového programu pro nárŧst svalového objemu. Nárŧst svalové hmoty bylo tedy hlavním cílem a aņ sekundárně svalové síly. Podle Schwarzeneggera (1995) jde v kulturistice předevńím o nejefektivnějńí stimulaci svalu k rŧstu. Tělo přitom samozřejmě sílí, ale síla je pouze vedlejńím efektem. Je to jenom prostředek k dosaņení cíle, jakýsi odpor, který musí svaly překonávat, resp. díky kterému se svaly kontrahují a tak mohou rŧst. Síla samozřejmě ovlivņuje nárŧst svalového objemu, avńak není pro kulturistu konečným cílem. Trénink tedy musel být podřízen faktu, ņe klíčovým bodem bylo vybudování svalové hmoty. Podle Tlapáka (2003) a Evanse (2007) jsme zvolili osvědčené základní cviky, které jsou pro nárŧst svalového objemu nejvhodnějńí: 1. cvik - Tlak s velkou činkou vleņe na rovné lavici (benchpress) 2. cvik - Tlaky s jednoručními činkami na ńikmé lavici hlavou nahoru 3. cvik - Tlaky s velkou činkou vsedě 4. cvik - Upaņování s jednoručními činkami ve stoje 5. cvik - Bicepsový zdvih s velkou činkou 73

74 6. cvik - Bicepsové zdvihy s jednoručními činkami na ńikmé lavici 7. cvik - Mrtvý tah s mírně pokrčenýma nohama 8. cvik - Zkracovačky vleņe na podloņce 9. cvik - Zvedání pokrčených kolen ve visu 10. cvik - Shyby ńirokým úchopem 11. cvik - Přítlahy velké činky v předklonu 12. cvik - Mrtvý tah 13. cvik - Dřepy s velkou činkou 14. cvik - Výpady s jednoručními činkami 15. cvik - Benchpress na rovné lavici úzkým úchopem 16. cvik - Stahování kladky ve stoji 17. cvik - Oslí výpony Není prakticky moņné vńechny cviky vloņit do najednou tréninkové jednotky. Proto jsme vyuņili dělený tréninkový systém, který cviky rozdělí do několika tréninkových jednotek. Stoppani (2008) doporučuje vměstnat trénink do tří tréninkových jednotek týdně (jedna z moņností). Nutné je předevńím dodrņet zásadu, aby mezi procvičováním stejných svalových partií byla přestávková perioda minimálně 48 hodin. Rozdělit svalové partie do tréninkových jednotek lze provést značným mnoņstvím zpŧsobŧ a neexistuje publikace, která by tvrdila, ņe právě její zpŧsob rozdělení je ten správný. Vńechny základní svalové partie byly rozděleny do dvou tréninkových jednotek, které se v tréninkovém plánu pravidelně střídaly. Kaņdá tréninková jednotka procvičovala vņdy dvě velké svalové partie, které pak byly doplněny tréninkem malých svalových partií. Celkově se jedná o čtrnáctidenní tréninkový cyklus, během kterého jsou obě tréninkové jednotky odcvičeny celkem třikrát. Tím je zajińtěn dostatečný čas na regeneraci jednotlivých svalových partií a zároveņ jsou partie ideálně stimulovány ke svalovému rŧstu. Tréninkové jednotky se střídaly následujícím zpŧsobem: 1. týden: A (po) B (st) A (pá) 2. týden: B (po) A (st) B (pá) V tréninkové jednotce A jsme procvičovali tyto svalové partie: prsní svalstvo, ramena, bicepsy, hamstringy a břicho. V tomto pořadí byly také partie procvičovány. Obecně by měly být v kaņdém tréninku sloņeny partie za sebou tak, aby se postupovalo od středu těla k periferiím. Zároveņ by mělo docházet nejprve k tréninku větńích partií, jelikoņ jsou na procvičení energeticky náročnějńí. Tréninková jednotka B obsahovala cviky na tyto tělesné partie: záda, kvadricepsy, tricepsy a lýtka. Procvičování probíhalo opět v tomto pořadí. Záda a nohy jsou největńími svalovými partiemi lidského těla, zvolil jsem tedy na kaņdou z nich alespoņ tři cviky (Kukačka, 2007; Pokorný, 2008). Pro tuto práci byla vybrána kontrolní metoda měření, protoņe sledování svalového rozvoje s vyuņitím fotodokumentace není vzhledem k časovému vymezení tohoto tréninkového programu vhodné. Čtrnáct týdnŧ je krátká doba na to, aby byly svalové přírŧstky na fotografii viditelné nebo alespoņ rozpoznatelné. Měření svalových partií bylo prováděno podle ( Standardně se měření provádí krejčovským metrem, přičemņ se měří obvod určené svalové partie při kontrakci v nejńirńím jejím místě. Kontrolní svalové partie: 1. Ramena: měří se při maximálním nádechu s paņemi podél těla a s deltovými svaly plně kontrahovanými. 2. Hrudník: měří se při maximálním nádechu s kontrahovanými prsními a zádovými svaly a paņemi upaņenými. 3. Nadloktí: měří se při flexi v kloubu loketním a při plné kontrakci bicepsŧ i tricepsŧ. 4. Předloktí: měří se při plné kontrakci s rukou zatnutou v pěst. 5. Pas: měří se v relaxovaném postoji. 6. Stehna: měří se při napnuté dolní končetině (na patě) a při plné kontrakci. 7. Lýtka: měří se při pokrčené dolní končetině (na ńpičce) a při plné kontrakci. 74

75 Svalové partie byly měřeny před samotným tréninkem - to znamená, ņe nebyly ovlivněny efektem napumpování. První vstupní měření proběhlo na počátku zimního semestru 2008, druhé kontrolní měření proběhlo na konci semestru - po 13 týdnech. Probandŧm byl podáván bílkovinný koncentrát Whey Protein Actions 85 od firmy Aminostar, který byl uņíván v následujících dávkách: 25 gramŧ koncentrátu bylo rozmícháno v 250 ml vody (výjimečně nízkotučného mléka) a zkonzumováno minut po tréninku. Druhou dávku (opět 25 gramŧ) vypili probandi večer před spaním. Za účelem sledování byla vybrána skupina 10 probantŧ, sportovně zaloņených jedincŧ (bývalí nebo současní studenti JU) ve věku let (s prŧměrem 24,8 let), na které byl uvedený tréninkový program aplikován. Vńichni probandi před zahájením výzkumu potvrdili jisté zkuńenosti s posilovacím tréninkem, seznámeni byli pouze se základními zásadami tréninkového procesu bez výraznějńího náznaku systematičnosti. Kvalita hodnot prŧměrných změn svalových partií byla vyhodnocena pomocí t- testu. VÝSLEDKY A DISKUZE Během semestrálního tréninkového programu dońlo u probandŧ k statisticky významným změnám hodnot svalových objemŧ. Tabulka č. 1 ukazuje prŧměrné hodnoty vstupního a výstupního (závěrečného měření) svalových partií. Tabulka č. 1: Prŧměry obvodových rozměrŧ sledovaných svalových partií (n=10) Vstupní měření (cm) Výstupní měření (cm) t test (p) Prŧměr Smodch Prŧměr Smodch Ramena 117,13 ± 4,14 120,74 ± 5,14 0,00082 Hrudník 107,58 ± 5,36 111,81 ± 6,44 0,00011 Pravé nadloktí 34,5 ± 3,30 36,14 ± 3,47 0,00001 Pravé předloktí 30,16 ± 1,72 31,10 ± 1,59 0,00028 Levé nadloktí 34,32 ± 3,07 35,92 ± 3,33 0,00006 Levé předloktí 29,72 ± 1,85 30,72 ± 1,90 0,00028 Pas 84,98 ± 3,36 86,48 ± 3,89 0,00028 Pravé stehno 57,51 ± 3,56 59,62 ± 4,35 0,00049 Pravé lýtko 37,96 ± 2,05 38,91 ± 2,19 0,00075 Levé stehno 57,63 ± 3,63 59,62 ± 4,25 0,00008 Levé lýtko 38,10 ± 2,06 39,02 ± 2,16 0,00035 U celé skupiny probandŧ nastala statisticky vysoce významná změna (p < 0,001) mezi hodnotami vstupního a výstupního (závěrečného) měření. Spolu s mírami tělesných partií jsme zaznamenávali rovněņ tělesnou hmotnost probandŧ, u které jsme zaznamenali nárŧst o 2,8-8,8 %. Minimální a maximální změny objemu měřených tělesných partií jsou uvedeny v obrázku č

76 významných somatických směn posilovaných svalových partií. Obr. č. 1: Minimální a maximální hodnoty nárŧstu rozměrŧ sledovaných tělesných částí (cm) Výsledky dokazují moņnosti ovlivnění svalového aparátu významným zpŧsobem během relativně krátkého období jednoho vysokońkolského semestru tj. 14 týdnŧ (přibliņně 3 měsíce). Velmi podobný úkol řeńil Mühlstein (2009), kdy při stejné frekvenci posilovacích tréninkŧ, sledoval u skupiny muņŧ vliv posilovacího tréninku na změny somatotypu. Tyto změny vńak nebyly po třech měsících patrné, ale aņ po ńesti měsících pravidelného posilování. LITERATURA EVANS, N. (2007). Bodybuilding a posilování. Brno: Computer Press, a.s., 200 s., ISBN FOŘT, P. (1998). Výņiva pro kulturistiku a fitness. Pardubice. Svět kulturistiky, 151 s., ISBN KOLOUCH, V.; KOLOUCHOVÁ, L. (1990). Kondiční kulturistika. Praha: Olympia, 139 s., ISBN KUKAČKA, V. (2007). Bodybuilding. Elektronické učební texty. České Budějovice: ZF JU Č. Budějovice, 90 s. MIESSNER, W. (2004). Domácí posilování. České Budějovice: Koop, 127 s., ISBN MÜHLSTEIN, M. (2009). Vliv kondičního cvičení na změnu somatotypu. Diplomová práce. České Budějovice: PF JU, 86 s. POKORNÝ, J. (2008). Ověření návrhu posilovacího programu pro muņe. Diplomová práce. České Budějovice: PF JU, 104 s. SCHWARZENEGGER, A. (1995). Encyklopedie moderní kulturistiky. Praha: Beta, 730 s., ISBN STOPPANI, J. (2008). Velká kniha o posilování. Praha: Grada, 440 s., ISBN TLAPÁK, P. (2003). Tvarování těla. Praha: ARSCI, 264 s., ISBN ZÁVĚR Práce potvrdila na deseti probantech, ņe semestrální zatěņování pohybového systému v podobě pravidelného silového tréninku, vede k nárŧstu objemu posilovaných svalŧ. Toto zvýńení objemu svalŧ je statisticky vysoce významné za předpokladu alespoņ třech tréninkŧ v týdnu a za podpory vhodné suplementace. I v relativně krátkém období jednoho semestru (14 týdnŧ) lze dosáhnou 76

77 THE PROPOSAL OF VOLUME STRENGTHENING TRAINING FOR MEN Vladislav KUKAČKA, Jan POKORNÝ, Radim KOKEŃ Move and Sports Activities Department, Faculty of Agriculture, University of South Bohemia in České Budějovice, Czech Republic Summary The work is focused on formation and examination of training strengthening plan centred on muscular mass increase in men. It was created the system of regular repetition two content complementary training periods with frequency of three trainings during the week. The regular strengthening was replenished with food treatment and supplement of protein extracts. The physiology loading of muscular groups was realized for a one (winter) semester 14 weeks. The results show, that also relatively short period of intensive muscular loading can bring the positive results in muscular mass increase, when it was volume increase in measured muscular parts in the range of approximately 1-7 centimetres in individual graduates of program. Key words: strengthening, semestral physical loading, training plan Kontaktní adresa: PaedDr. Vladislav Kukačka, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta Katedra pohybových a sportovních aktivit Na Sádkách 2, České Budějovice (kukacka@zf.jcu.cz) 77 POSILOVÁNÍ JAKO JEDNA Z OBLÍBENÝCH POHYBOVÝCH AKTIVIT STUDENTŦ JIHOČESKÉ UNIVERZITY Vladislav KUKAČKA Katedra pohybových a sportovních aktivit ZF JU v Českých Budějovicích, ČR REZUMÉ Článek se zabývá analýzou pohybových a sportovních aktivit z hlediska jejich oblíbenosti u studentŧ Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU). Prŧzkum, který byl proveden na vńech fakultách JU, se také obecně zaměřil na vztah studentŧ k těmto aktivitám. Výsledky studie ukazují, ņe mezi nejoblíbenějńí pohybové a sportovní aktivity patří v pořadí: plavání, jízda na kole, rychlá chŧze, sportovní hry a posilování. Z analýzy odpovědí od studentŧ vyplývá, ņe pouze 6 % osovených (63) má negativní vztah k pohybovým a sportovním aktivitám. Ostatní 94 % studentŧ (1087) má k těmto aktivitám vztah kladný. KLÍČOVÁ SLOVA: pohybové a sportovní aktivity, studenti JU, oblíbené pohybové aktivity ÚVOD Pravidelná pohybová činnost, ať uņ prováděná v rekreační nebo sportovní podobě, vyņaduje silnou motivaci. Zásadním zpŧsobem se lińí motivace podle zpŧsobu a úrovně provádění pohybové aktivity. Rekreačně prováděné pohybové aktivity sledují nejčastěji zdravotní a estetické cíle, které jsou do určité míry totoņné. U jedince, který má vytvořenou odpovídající muskulaturu a jeho tělo pŧsobí esteticky, lze předpokládat, ņe i tréninkový proces, který vedl k vytvoření této muskulatury, přinesl také zdravotní efekt v podobě podpory funkce orgánových soustav včetně podpory psychického stavu. Výzkumy v této oblasti signalizují, ņe primární a dominantní motivací k pohybovým aktivitám je u ņen redukce hmotnosti, u muņŧ se jedná také o sníņení hmotnosti nebo její zvýńení ve smyslu zvýńení aktivní svalové hmoty. Zdravotní a kondiční motivy jsou u muņŧ rovněņ dŧleņité. Sekundární motivace je

78 spojena se vzhledem těla (sníņení hmotnosti, zvýńení hmotnosti, tvarování těla). S touto motivací souvisí také potřeba zlepńovat se a pracovat na sobě. Psychologické motivy jsou také velmi dŧleņité a jsou podmíněné nabytou zkuńeností s pravidelným prováděním pohybové aktivity. Jedná se předevńím o potřebu pohybu a pozitivní vliv tělesné zátěņe na psychiku pozitivní nálada po cvičení (Stackeová, 2008). V posledních letech si lidé stále více uvědomují zdravotní, preventivní či na fitness orientovaný význam posilovacího tréninku. Při správném provádění mŧņe poslouņit kaņdému z nás, ať uņ k formování postavy, kontrole tělesné hmotnosti nebo jako prevence bolestí zad či jako forma odstranění potíņí s pohybovým aparátem (Miessner, 2004). TEORIE Millman (2004) konstatuje, ņe máme-li se těńit z pozitivních výsledkŧ tělesného cvičení, rozhodně neplatí, ņe se musíme stát přeborníkem v nějakém sportu, a ņe není potřeba intenzivně trénovat. Pro kaņdé tělo, kaņdý věk a kaņdou úroveņ kondice se najde vhodné cvičení. I ti, kdo jsou nemocní nebo jsou jinak omezováni, mohou dělat pohyby v pomalejńím tempu, při nichņ zhluboka dýchají. Je smutné, ņe větńina lidí, kteří navńtěvují posilovny a fitness, povaņují trénink pouze za prostředek k získání svalŧ. Tvorba svalstva je sice jedním z hlavních produktŧ posilování, ale tato činnost přináńí mnohem rozsáhlejńí prospěch. Jako fitness se označuje druh kondiční posilovací pohybové aktivity spojený s posilováním ve fitness centrech. Z dŧvodŧ komercionalizace, tzv. kondiční kulturistiky, dońlo k obrovskému nárŧstu těchto center s dokonalým vybavením, ale totéņ bohuņel nelze říci o odborné úrovni, která tyto sluņby zajińťuje (Stackeová, 2004). S rostoucí popularitou posilování si mnoho lidí uvědomuje, ņe silový trénink je komplikovaná věda. Pokud chceme, aby pro nás byl trénink opravdu přínosem, neobejde se to bez pochopení zákonitostí, které jsou předpokladem pozitivního pŧsobení silových cvičení na lidský organismus To je základem pro vytvoření efektivního individuálního tréninkového programu (Stoppani, 2008). Posilování svalŧ je v moderním pojetí chápáno také jako prostředek, který výrazně zpomaluje stárnutí. Pravidelná cvičení posilovacího charakteru zamezují úbytku svalové tkáně, charakteristické pro nesportující a pro osoby starńího věku. Zároveņ je toto cvičení prostředkem pro výdej energie z tukových zásob. Posilování svalŧ také zlepńuje rovnováhu a pruņnost těla, takņe je moņné provádět tělesné činnosti bez bolesti a únavy. Sníņení bezpečí úrazu u starńích osob a pozitivní ovlivņování srdeční činnosti, která je u osob vyńńího věku často ukazatelem jejich celkového zdravotního stavu, pomáhá k celkovému zpříjemnění a vytvoření duńevní pohody i ve vyńńím věku (Nelson, 1994; Kukačka, 2007). CÍL PRÁCE Cílem práce bylo provedení analýzy oblíbených pohybových a sportovních aktivit u studentŧ Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a zjistit oblíbenost posilování mezi těmito aktivitami. Současně bylo dotazování zaměřeno na obecný pohled na pohybové aktivity a vztah k nim z hlediska oblíbenosti a neoblíbenosti. METODIKA K zajińtění informací byl vyuņit dotazníkový výzkum (Chrástka, 2007), který byl zaměřen na zjińťování informací o některých aspektech ņivotního stylu u studentŧ Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výhodou dotazníku je, ņe umoņņuje rychlé a ekonomické shromáņdění dat od velkého počtu respondentŧ. K dotazování byli vybráni studenti vńech fakult Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU). Jedná se o výběr náhodný, který není zaměřen na ņádnou specifickou skupinu. Dotazníkového ńetření se zúčastnilo studentŧ prezenčního studia vńech fakult JU: 189 studentŧ z Ekonomické fakulty (EF), 41 studentŧ z Fakulty rybářství a ochrany vod (FROV), 99 studentŧ z Filozofické fakulty (FF), 296 studentŧ z Pedagogické fakulty (PF), 136 studentŧ z Přírodovědecké fakulty (PŘ), 93 studentŧ z Teologické fakulty (TF), 119 studentŧ ze Zdravotně sociální fakulty (ZSF) a 197 studentŧ ze Zemědělské fakulty (ZF). Věkové rozmezí respondentŧ je 19 aņ 26 let a prŧměrný věk je 20,7. Výzkumu se účastnili studenti obou pohlaví. Dotazník vyplnilo 744 ņen a 426 muņŧ. Výzkum proběhl v zimním semestru ńkolního roku Z hlediska stanovení oblíbené pohybové a sportovní aktivity byly nabídnuty 78

79 tyto moņnosti: aerobní cvičení, běh, bojová umění, bruslení, jezdectví, jízda na kole, jóga (pilates), lyņování, plavání, posilování, rychlá chŧze, sportovní hry, tanec. Středem zájmu bylo hodnocení posilování jako oblíbené pohybové activity. Kladené otázky: Jaké jsou vańe oblíbení pohybové a sportovní aktivity? S moņností vybrat jich i více. Je váń vztah k pohybovým aktivitám kladný? S moņností odpovědět: ano, spíńe ano, spíńe ne, ne. Informace získané dotazníkovou metodou byly statisticky vyhodnoceny. VÝSLEDKY Následný obrázek číslo 1 obsahuje sestupně uspořádané pohybové a sportovní aktivity podle oblíbenosti u studentŧ JU. Vzhledem k tomu, ņe bylo moņno označit více těchto aktivit, studenti této moņnosti plně vyuņili a kaņdý označil v prŧměru téměř 4 aktivity (3,9). Celkově tak bylo získáno odpovědí. Posilování, které bylo středem zájmu z hlediska umístění mězi oblíbenými aktivitami, se umístilo na pátém místě v pořadí oblíbenosti. V uvedeném grafickém hodnocení jsou společně unedeny obě pohlaví studentŧ. Obr. č. 1: Přehled oblíbených tělovýchovných a sportovních aktivit studentŧ JU (n=4 588 počet odpovědí, n1=1 170 počet studentŧ) Dalńí otázka výzkumu zaměřená na vztah k pohybovým a sportovním aktivitám, která byla formulována - zda-li je vztah dotázaného studenta k pohybovým aktivitám kladný, byla vyhodnocena následovně. Pozitivní vztah k pohybovým a sportovním aktivitám vykazuje 58,0 % ņen (426) a 63,8 % muņŧ (265). Spíńe pozitivní vztah uvádí 35,9 % ņen (264) a 31,8 % muņŧ (132). Spíńe negativní vztah vyjádřilo 5,0 % ņen, coņ představuje 37 jedincŧ a stejně se vyjádřilo 3,6 % muņŧ (15). Rezolutně negativní vztah vyjádřilo pouze 1,1% ņen 8 jedincŧ. U muņŧ je zcela proti pohybovým aktivitám 0,7 % ze sledovaného souboru muņŧ, coņ předsatvuje pouze 3 jedince. Následný obrázek číslo 2 hodnotí muņe i ņeny společně z pohledu procentuálního vyjádření svého vztahu k pohybovým aktivitám. 79

80 ZÁVĚR Z hlediska oblíbenosti pohybových a sportovních činností u studentŧ Jihočeské univerzity jsou na předních místech: plavání, jízda na kole, rychlá chŧze, sportovní hry a posilování. Posilování je pátá nejoblíbenějńí pohybová aktivita Z analýzy odpovědí od 1150 studentŧ vyplývá, ņe pouze 6 % (63) má negativní vztah k pohybovým a sportovním aktivitám. Ostatní tedy 94 % (1087) mají k těmto aktivitám vztah kladný. Obr. č. 2: Hodnocení kladného vztahu k pohybovým aktivitám u studentŧ JU (n=1 150) DISKUZE Výsledky výzkumu z hlediska oblíbenosti pohybových aktivit mají význam pro určování obsahu nepovinné tělesné výchovy na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Podobný výzkum byl proveden na Jihočeské univerzitě v roce 2008 (Kukačka a Kokeń, 2008) s podobnýmu výsledky. V tomto výzkumu se umístily na předních místech následující pohybové a sportovní aktivity: jízda na kole, sportovní hry, aerobní cvičení, běh, rychlá chŧze, posilování a plavání. Tento výzkum byl proveden pouze na některých fakultách JU. LITERATURA CHRÁSTKA, M. (2007). Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, 272 s., ISBN KUKAČKA, V. (2007). Bodybuilding (Elektronické učební texty). České Budějovice: ZF JU, 90 s. KUKAČKA, V.; KOKEŃ, R. (2008). Ņivotní styl studentŧ JU. Výzkumná zpráva. České Budějovice: Jihočeský kraj - Krajský úřad, 30 s. MIESSNER, W. (2004). Domácí posilování. České Budějovice: Kopp, ISBN MILLMAN, P. (2004). Nevńední okamņiky. Praha: Eminent, 277 s., ISBN NELSON, M. E. (1994). Efffect of hight-intensity strenght training on multiple risk factors for osteoporotic fractures. Journal of the American Medical Association,272(24), ISSN STACKEOVÁ, D. (2004). Metodika cvičení ve fitness centrech. Praha: Univerzita Karlova, ISBN STACKEOVÁ, D. (2008). Motivace k pohybové aktivitě. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 15(1), s , ISSN TOPPANI, J. (2008). Velká kniha posilování. Praha: Grada, 440 s., ISBN

81 THE STRENGTHENING AS ONE OF THE POPULAR MOVE ACTIVITIES AMONG THE STUDENTS OF JU Vladislav KUKAČKA Move and Sports Activities Department, Faculty of Agriculture, University of South Bohemia in České Budějovice, Czech Republic SUMMARY The article is concerned with analyse of move and sports activities in light of their popularity among the students of JU. The exploration, which was made at all faculties of JU, also focused on relation of students to these activities. The results of study show, that the most favorite move and sports activities are (in order): swimming, cycling, walking, sports games and strenghtening. From the analyse of answers at 1150 students it results, that only 6 percent (63) of students have negative relation to move and sports activities. Other 94 percent (1087) have positive relation to these activities. KEY WORDS: move and sports activities, students of the University of South Bohemia, favourite move activities Kontaktní adresa PaedDr. Vladislav Kukačka, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta Katedra pohybových a sportovních aktivit Na Sádkách 2, České Budějovice, kukacka@zf.jcu.cz 81 VSTUPNÁ ÚROVEŇ POHYBOVEJ VÝKONNOSTI V ETAPE VÝBERU DETÍ PRE ŃPORTOVÚ GYMNASTIKU Ľuboš RUPČÍK Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra gymnastiky, Slovenská republika, Bratislava REZUMÉ Výskumné sledovanie dokumentuje vstupnú úroveņ pohybovej výkonnosti detí, ktoré podliehajú etape výberu pre ńportovú gymnastiku. Vstupnú pohybovú výkonnosť sme diagnostikovali pomocou batérie základných testov. Náń výskum sme aplikovali na deťoch, ktoré boli vo veku 4 6 rokov a od septembra začali navńtevovať pohybovú gymnastickú prípravu 2x týņdenne. Vo výsledkoch sme zistili rozdielnu úroveņ pohybovej výkonnosti detí. Optimálne telesné parametre sme zisti u detí narodených v roku 2004, 2005, avńak dosiahnutá výkonnosť v jednotlivých testoch bola vo viacerých prípadoch diferencovane určovaná výńkou a hmotnosťou tela. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: ńportová gymnastika, talent, výber detí. Ńportová gymnastika ako jedno z mála ńportových odvetví kladie vysoké poņiadavky na úroveņ kondičných ale aj koordinačných schopností. Vzhľadom na tieto skutočnosti treba dôkladne pristupovať aj k samotnému výberu detí pre tento ńport. Súčasné postavenie ńportu, ńportovú gymnastiku nevynímajúc nedovoľuje vykonávať výber ale skôr nábor detí. Výber talentov pre kaņdý ńport je dlhodobý, vedecký zdôvodnený proces, zameraný na vyhľadávanie vhodných jedincov, ktorí majú predpoklady uplatniť sa vo vrcholovom ńporte (Streńková, 2008). Za talent v ńportovej gymnastike povaņujeme takého jedinca, ktorého vrodené predpoklady hlavne v oblasti somatickej, fyziologickej, motorickej, psychickej a predpoklady v oblasti sociálnej umoņņujú plynulý rast výkonnosti (Feč, 2000). V súčasnosti sa začína pohybová a ńportová príprava náborom 4 6 ročných detí, s ktorých sa neskôr robí výber talentov pre ńportovú gymnastiku s deťmi v mladńom ńkolskom veku,

82 alebo eńte v predńkolskom veku. Podľa Hatiara (1986) výber treba povaņovať za dlhodobú záleņitosť a v dlhńom časovom horizonte treba sledovať dynamiku rozvoja limitujúcich faktorov. Uvedené limitujúce faktory treba sledovať priamo v ńportovej príprave, ktorá sa delí na základnú, výkonnostnú a vrcholovú. CIEĽ Cieľom náńho výskumu bolo zistiť vstupnú úroveņ pohybovej výkonnosti detí predńkolského veku v etape výberu detí pre ńportovú gymnastiku. METODIKA Stav pohybovej výkonnosti sme sledovali u 4 6 ročných detí v Bratislave, ktoré dobrovoľne navńtevujú základnú pohybovú gymnastickú prípravu v oddiely ńportovej gymnastiky TJ Slávia UK Bratislava. Testovanie sa uskutočnilo v septembri Sledovaný súbor tvorili deti vo veku 4 6 rokov s počtom probandov N=5 (roč. 2005), N=21 (roč. 2004), N=18 (roč. 2003).. Ich priemerná telesná hmotnosť bola 21,2 kg +/- 2,21 kg (roč. 2005), 19,84 kg +/- 2,9 kg (roč. 2004), 22,6 kg +/- 7,16 kg (roč. 2003). Priemerná telesná výńka 116,2 cm +/- 8,6 cm (roč. 2005), 117 cm +/- 6,51 cm (roč. 2004), 124 cm +/- 11,06 cm (roč. 2003). Na vyhodnotenie vstupnej úrovne pohybovej výkonnosti sme pouņili základné matematicko ńtatistické charakteristiky (aritm. priemer, max, min). Vstupnú úroveņ pohybovej výkonnosti sme zisťovali metódou testovania pomocou vybraných základných motorických testov: beh na 20 metrov, výdrņ v zhybe, sed ľah, skok do diaľky z miesta. VÝSLEDKY Výsledky nańich meraní nám dokumentujú stav pohybovej výkonnosti detí vo veku 4 6 rokov. V jednotlivých tabuľkách 1, 2, 3 evidujeme priemerné hodnoty v jednotlivých motorických testoch. Tabuľka 1. Výsledky vstupných meraní chlapcov roč. narodenia 2003 skok do tel. tel. výdrţ diaľky Meno a hmotnosť výška sed - ľah beh 20 m v zhybe z miesta Priezvisko [cm] [kg] 1min. [s] [s] [cm] max 30, , min 16, , aritm. Pr. 22, ,44 4,95 15,94 116,72 Tabuľka 2. - Výsledky vstupných meraní chlapcov roč. narodenia 2004 skok do tel. tel. výdrţ diaľky Meno a hmotnosť výška sed - ľah beh 20 v zhybe z miesta Priezvisko [kg] [cm] 1min. m [s] [s] [cm] max 22, , min 17, , aritm. Pr. 19, ,48 5,24 13,10 111,24 Tabuľka 3. - Výsledky vstupných meraní chlapcov roč. narodenia 2005 tel. hmotnosť [kg] tel. výška [cm] výdrţ v zhybe [s] skok do diaľky z miesta [cm] Meno a sed - ľah beh 20 m Priezvisko 1min. [s] aritm. Pr. 21,22 116,2 19,4 5,92 7,82 98,8 min 19, ,1 87 max. 23, , Pri vyhodnocovaní výsledkov a porovnávaní jednotlivých ročníkov (tabuľky 1, 2, 3) sme zistili, ņe v teste sed ľah, ktorý poukazuje na vytrvalostnú silu bruńných svalov bol najlepńí priemerný výkon u chlapcov 23,47 opakovaní (roč. 2004). Naopak najhorńí priemerný výkon bol nameraní v ročníku 2005 (19,4 opak.). Taktieņ najviac opakovaní dosiahol proband R.M ročník narodenia

83 Najmenńí počet opakovaní 10 dosiahli dvaja probandi (roč. 2003, 2005). V teste beh na 20 metrov (beņecká rýchlosť) dosiahli najlepńí priemerný výkon chlapci narodení v roku ,94 sek. Najlepńí výkon 4,23 sek. dosiahol proband narodený v roku 2003 a najhorńí výkon 6,57 proband narodený v roku Najväčńie výkonnostné rozdiely sme zisti pri vyhodnocovaní testu výdrņ v zhybe. Najlepńí priemerný výkon bol nameraný u probandov narodených v roku 2003 a najhorńí priemerný výkon u probandov narodených v roku Zároveņ sme zistili aj najväčńí výkonnostný rozdiel medzi probandami narodených v roku 2003, kde najlepńí výkon dosiahol proband V.D, ktorý vydrņal v zhybe 57 sekúnd a najhorńí výkon proband M.M, ktorý vydrņal 3 sekundy. Nameraný rozdiel predstavuje 54 sekúnd. V teste skok do diaľky z miesta bol najlepńí priemerný výkon nameraný u probandov ročníka 2003 a zároveņ najhorńí výkon u probandov ročníka ZÁVER A DISKUSIA: Na základe získaných poznatkov a nameraných parametrov môņeme konńtatovať, ņe priemerná pohybová výkonnosť detí predńkolského a mladńieho ńkolského veku dosahovala optimálne hodnoty avńak dosiahnutá výkonnosť v jednotlivých testoch bola vo viacerých prípadoch diferencovane určovaná výńkou a hmotnosťou tela. Autori (Feč, 2000; Perečínska 1995) sa zaoberali problematikou výberu detí pre ńportovú gymnastiku či uņ dievčat, resp. detí vo veku 7-9 rokov. Na základe výsledkov vstupného testovania môņeme prognózovať vhodnosť jednotlivcov pre tréning v ńportovej gymnastike. Pri porovnávaní telesnej výńky a hmotnosti nami sledovaných probandov môņeme konńtatovať, ņe optimálnu telesnú výńku a hmotnosť mali probandi narodení v roku 2004, Feč (2000) uvádza optimálnu telesnú výńku a hmotnosť pre 7 9 ročné deti cm, resp kg. LITERATÚRA FEČ Karol Ńportová príprava mladých gymnastov. Preńov, FHPV PU. 2000, 182 s. HATIAR Bohuń Ńportová gymnastika (muņi). Bratislava, Ńport STU STREŃKOVÁ Elena Gymnastika vo fylogenéze a ontogenéze človeka. Bratislava, ICM agency s. SUMMARY Our research documents the monitoring of input level of movement performance in children in the stage of choice for sport gymnastics. Input movement performance was diagnosed with battery of basic tests. Our research was applied to children in age of 4-6 years. They started to attend gymnastic training two times a week in September. In the results we found different levels of the movement performance of children. Optimal physical parameters, we find in children born in 2004 and 2005, but the performance achieved in each test was in many cases determined by the differential height and body weight. KEY WORDS: Artistics gymnastics, talent, choose of children 83

84 FENOMÉN STRACHU V DISCIPLÍNĚ PŘESKOK Dita ŠÍPKOVÁ, Jaroslav KRIŠTOFIČ UK FTVS, katedra gymnastiky, Praha, Česká republika Tento výstup vznikl v rámci Výzkumných záměrŧ UK v Praze, FTVS, MSM REZUMÉ Fenomén strachu je doprovodným jevem procesu osvojování pohybových dovedností a projevuje se rŧznou měrou v jednotlivých sportech. V disciplíně přeskok se tento fenomén projevuje nejvíce u začátečníkŧ a to předevńím z dŧvodŧ absence zkuńeností s touto disciplínou a nekompenzovaných kolizních situací. Podle nańeho výzkumu má jen 50% respondentek zkuńenost s přeskokem ze střední ńkoly a 60% respondentek vykazuje mentální nestabilitu tím, ņe si realizaci pokusu před začátkem i v jeho prŧběhu rozmýńlí. Tento fakt výrazně zvyńuje riziko zranění v této disciplíně. KLÍČOVÁ SLOVA : přeskok, fenomén strachu, mentální nestabilita, koncentrace pozornosti, nebezpečí zranění ÚVOD Fenomén strachu se ve větńí či menńí míře dle specifiky jednotlivých odvětví projevuje téměř ve vńech sportech a ovlivņuje tak proces osvojování pohybových dovedností. Strach, respektive úzkost je ve sportu závaņný psychologický problém, protoņe jde o nejasnou předtuchu nebezpečí, jeņ nejsme schopni popsat a určit, a je doprovázena funkčními změnami organismu. Jsou to změny myńlení, psychomotorický neklid, třes, pocity bezmoci, stereotypie v jednání, zúņené vědomí, poruchy vyhodnocování aktuální situace, rozkol v motivech a změny somatické, celková svalová ochablost, redukce výkonnosti následkem zvýńené tvorby kyseliny mléčné či interference při vyuņití kyslíku a cukru ve svalovém metabolismu, změny gastrointestinální a jiné (Slepička, Hońek a Hátlová, 2006). Na strach a z toho vznikající zábrany nelze nahlíņet pouze v negativním slova smyslu, protoņe jak uvádí Hońek (2001) je strach emoce, kterou mŧņeme chápat 84 jako obranný mechanismus, chránící organismus před pońkozením. Větńinovým účinkem se strach řadí ve sportu mezi astenické emoce. Zatímco stenické emoce výkon podporují, astenické ho naopak tlumí. Pokud neustále zvyńujeme aktivní úroveņ záporného typu, mŧņe se projevit aņ averze, odpor k prováděné činnosti. Vlastní jednání vyplývající z realizace programu je potom naruńeno primitivními tendencemi vznikajícími předevńím ze strachu (potřeba utéci, znehybnět, stát se nenápadným apod.) (Macák, Hońek 1989). Podle Slepičky, Hońka a Hátlové (2006) je strach mnohem častějńí a intenzivnějńí u relativně málo zkuńených závodníkŧ. Určitý stupeņ ovládaného strachu se vyskytuje ve vńech sportovních odvětvích. V kaņdé sportovní činnosti má strach svŧj specifický charakter. Strach skokana do vody je jiný neņ strach lyņaře. Stavy úzkosti jsou vázány na specifické strachové podněty či situace. Jedním ze zpŧsobŧ jak redukovat účinek strachových zábran je cílená koncentrace pozornosti na pohybový úkol. Pozornost je předpokladem jakékoliv efektivní činnosti a lze ji charakterizovat jako vlastnost poznávacích procesŧ. Tento psychický předpoklad se povaņuje za nepostradatelný také z dŧvodu zmenńení rizika zranění při tréninku a v závodě (Weinberg & Gould, 2003). Stejný zdroj uvádí, ņe koncentrace pozornosti se neustále přesouvá ve dvou dimenzích rozsahu a směru. Směr mŧņe být buď vnitřní obracející se k vlastním myńlenkám, pocitŧm a proņitkŧm nebo vnějńí, zaměřující se na události, které se dějí kolem (Weinberg & Gould, 2003). Realizace pohybového úkolu v závislosti na psychických předpokladech mŧņe být také ovlivněna pohlavím. Podle Nideffera (1989) je u ņen větńí tendence k rozptýlení pozornosti. K podobnému závěru dochází i Dovalil (2002) který uvádí, ņe ņeny jsou více citlivé na vnějńí podněty. VYMEZENÍ PROBLÉMU Jednou z disciplín gymnastického víceboje jak u muņŧ tak u ņen je přeskok. Právě na této disciplíně se setkáváme s častými projevy mentální nestability, respektive se strachovými zábranami. Podle Libry (1971) se gymnastika objevuje v tabulkách úrazovosti na předních místech a velkou měrou se na tom podílí právě přeskok. Bolest a dalńí nepříjemné subjektivní pocity, provázející kaņdý úraz, zanechávají ve vědomí zraněného cvičence stopy, které i po vyléčení pŧsobí jako

85 zábrany při obnovování sportovní činnosti. U cvičence se projevují zejména rozmanité strachové reakce, cvičí příliń opatrně, s menńím zápalem a chutí, mnohdy se vyhýbá nejen cvičení, při němņ se zranil, ale i dalńím cvičením podobného rázu. Jeho postup v dalńím nácviku je vņdy pomalejńí neņ před úrazem. Odstranění zábran trvá poměrně dlouhou dobu a u některých cvičencŧ se nepodaří je odstranit vŧbec (Libra, 1971). Hlavním znakem strachu je liknavost při rozhodování a váhání s pokusem (Hońek, 2001). Tento fenomén se projevuje ve značné míře ať jiņ před vlastním zahájením skoku, kdy cvičenec není koncentrován a váhá s realizací skoku, nebo po zahájení rozběhu minutím odrazového mŧstku. Při rozmyńlení si skoku se často jedinec nemŧņe zcela zastavit a dochází k nárazu do nářadí, coņ mŧņe být spouńtěcím momentem pro vznik strachových zábran. Negativní zkuńenost, nebo obava z kolize mohou být příčinou zvýńené produkce adrenalinu která předznamenává strachovou odezvu. Podle statistik jsou případy, kdy si cvičenec v poslední chvíli rozmýńlí zda má či nemá pokus absolvovat jednou z nejčastějńích příčin zranění. V takové situaci se větńina lidí chová iracionálně a nejsou nastartovány jiņ zaņité sebezáchovné reflexy, které by za normálních okolností zabránily kolizi. S těmito projevy mentální nestability se setkáváme jak u dětí, tak u dospělých. Častý výskyt tohoto problému u studentŧ a předevńím studentek UK FTVS byl hlavním dŧvodem pro zpracování tohoto tématu Ditou Ńípkovou v bakalářské práci, jejíņ část je zde prezentována. METODIKA K získání informací o strachových zábranách v disciplíně přeskok byl pouņit anonymní dotazník, který vyplnilo 20 studentŧ a 20 studentek, kteří jiņ prońli semestrální výukou sportovní gymnastiky. Zápočtovým poņadavkem v této disciplíně je u muņŧ roznoņka nebo skrčka (mohou si zvolit) přes koně nadél (výńka nářadí 120 cm) a u ņen totéņ přes bednu nadél (výńka nářadí 110 cm). Vzhledem k omezenému rozsahu tohoto sdělení je zde z deseti poloņek dotazníku uvedeno jen pět vybraných a to jen u kategorie ņen. Výsledky dotazníku byly zpracovány v programu Statistika a v této verzi jsou uváděny bez histogramŧ. VÝSLEDKY A DISKUSE Otázka č. 1. Jak velký strach máte z disciplíny přeskok? (ohodnoťte 1=nebojím se, 5=velký strach) Tabulka č. 1 : četnost odpovědí u ņen - otázka č. 1 Odpověď četnost v procentech 1 0 0% 2 1 5% % % % Subjektivní pocity vyjádřené tímto ńkálováním odráņejí míru úzkosti při absolvování přeskoku. 25% odpovědí přiřazených k hodnocení velký strach je jiņ za hranou pouhého respektu z disciplíny a je výrazem pociťovaného reálného nebezpečí. Otázka č. 2. Máte nějakou zkuńenost s přeskokem ze střední ńkoly? ( odpověď ano, ne) Tabulka č. 2 : četnost odpovědí u ņen- otázka č. 2 Odpověď četnost v procentech Ano 10 50% Ne 10 50% Této otázce předcházel stejný dotaz cílený na ZDŃ a byl zodpovězen vńemi respondentkami kladně. Skutečnost, ņe se 50% respondentek nesetkalo na střední ńkole s přeskokem svědčí o nerespektování tehdy platných učebních osnov a i 85

86 v tomto lze hledat příčiny vzniku strachových zábran v pozdějńích letech. Otázka č. 3. Máte nějakou negativní zkuńenost s přeskokem? ( odpověď ano, ne, pokud ano - jakou?) Tabulka č. 3 : četnost odpovědí u ņen- otázka č. 3 Odpověď četnost v procentech Ano 12 60% Ne 8 40% Celkem 60% respondentek se přihlásilo k nějaké negativní zkuńenosti s přeskokem a z toho 75% uvedlo jako dŧvod náraz do nářadí, 25% jiný mechanismus, nejčastěji pád z nářadí. V případě bezprostředního nekompenzování kolizních pokusŧ mŧņe dojít ke vzniku strachových zábran, které následně negativně ovlivní proces osvojování pohybových dovedností v této disciplíně. Otázka č. 4. V okamņiku zahájení rozběhu jsem rozhodnut (rozhodnuta) skok absolvovat, nebo toto rozhodnutí přizpŧsobuji pocitŧm v prŧběhu rozběhu? (odpověď spíńe ano, ano, spíńe ne, ne) Tabulka č. 4 : četnost odpovědí u ņen- otázka č. 4 odpověď četnost v procentech Spíńe ano 7 35% Ano 1 5% Spíńe ne 9 45% Ne 3 15% Celkem 60% respondentek vykazuje nejistotu jeńtě před vlastním započetím skoku. To svědčí o mentální nestabilitě a malé úrovni koncentrace pozornosti na pohybový úkol. Toto vysoké skóre koresponduje s údaji z předeńlých otázek, tedy malá nebo ņádná zkuńenost s touto disciplínou a proņitá kolize (větńinou nekompenzovaná). Otázka č. 5. Stává se vám, ņe se těsně před nářadím zastavíte, vyhnete se nářadí, rozmyslíte si skok? ( odpověď spíńe ano, ano, spíńe ne, ne) Tabulka č. 5 : četnost odpovědí u ņen- otázka č. 5 odpověď četnost v procentech Spíńe ano 7 35% Ano 6 30% Spíńe ne 7 35% Ne 0 0% Tato otázka není na rozdíl od předchozí cílena na předstartovní pocity, ale na skutečnost, zda u respondentek dochází k minutí nářadí ať jiņ z dŧvodŧ rozmýńlení, nebo proto ņe jim nevyńel rozběh. Tuto druhou okolnost potvrzuje i suma odpovědí ano a spíńe ano (65%), která je vyńńí neņ hodnota vyjadřující zjevnou nerozhodnost v předchozí otázce. Současně se potvrzuje, ņe nejistota před zahájením skoku zŧstává i v jeho prŧběhu. Prezentované výsledky jsou překvapivé jednak z hlediska absence zkuńeností s disciplínou přeskok z dřívějńích let, předevńím pak velkou mírou mentální nestability vyjádřenou údaji o nerozhodnosti jeńtě před zahájením pokusu a velkým počtem nerealizovaných přeskokŧ z dŧvodŧ rozmýńlení si skoku v poslední chvíli před odrazem. Malá míra koncentrace pozornosti na pohybový 86

87 úkol dává ńirńí pole pŧsobnosti negativním procesŧm ve spojitosti se strachovými zábranami. Nekompenzované kolizní situace mají tendenci být následně ve větńí intenzitě vybavovány a uvědomovány. Tím se vytváří prostor pro vznik strachových zábran se vńemi jiņ zmíněnými dŧsledky. ZÁVĚRY Fyzická zpŧsobilost překonávat překáņky by měla patřit do základní pohybové výbavy člověka a to nejen ve spojitosti s gymnastickou disciplínou přeskok. Mládeņ by měla být s tímto seznamována jiņ na základní a střední ńkole, kdy jsou k tomu vzhledem k věkovým zvláńtnostem vhodné podmínky. Pohybové zkuńenosti přetransformované do podoby sebezáchovných reflexŧ posilují zpŧsobilost adekvátní reakce a minimalizují tak riziko zranění. Z prezentovaných výsledkŧ specifické skupiny studentek negymnastek lze vyvodit závěry i směrem k přípravě gymnastŧ a gymnastek. Trenér by měl vņdy reagovat psychologickým pŧsobením na opakovaný výskyt rozmýńlení si pokusŧ. Tento jev představuje v osobě daného jedince časovanou bombu kdy je tento jedinec nepředvídatelný V takovém případě se obtíņně poskytuje dopomoc a hrozí nebezpečí úrazu. Mělo by být naplņováno heslo nekončit ńpatným pokusem. Po případné kolizi by měl následovat dalńí pokus například ve zlehčených podmínkách, nebo s větńí mírou dopomoci. Tím dojde ke zklidnění a snazńímu odpoutání se od negativních pocitŧ z předchozího pokusu (kompenzace). Jiņ od začátku sportovní přípravy by měly být děti psychologicky vedeny ke zpŧsobilosti koncentrovat pozornost na plnění pohybového úkolu. Tento přístup vede ke zvýńení efektivity tréninkového procesu a sniņuje riziko úrazu. LITERATURA DOVALIL, J a kol. Výkon a trénink ve sportu. Praha : Olympia, ISBN HOŃEK, V. Psychologie odolnosti. Praha : Univerzita Karlova, s. ISBN LIBRA, J.; A KOL. Teorie a metodika sportovní gymnastiky I. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, s. ISBN LIBRA, J.; A KOL. Teorie a metodika sportovní gymnastiky II. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, s. ISBN LIBRA, J.; A KOL. Teorie a metodika sportovní gymnastiky III. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, s. ISBN MACÁK, I.; HOŃEK, V. Psychologie tělesné výchovy a sportu. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, s. ISBN NIDEFFER, RM., BOND, JA. Cultural Examination of the Concentracion Skills of Elite Level Athletes., 1989, from SLEPIČKA, P.; HOŃEK, V.; HÁTLOVÁ, B. Psychologie sportu. Praha : Univerzita Karlova, s. ISBN WEINBERG, RS., GOULD, D. Foundations of Sport and Excercise Psychology. Champaign, 2003, IL : Human Kinetics. THE SYMPTOM OF FEAR IN DISCIPLINE VAULT Dita ŃÍPKOVÁ, Jaroslav Krińtofič Faculty of Physical Education and Sport, Prague, Czech Republic SUMMARY The symptom of fear appears very often during motor skill acquiring. Its manifestation depends on the characteristic traits of each sport discipline. In the gymnastic discipline vault namely on the beginners level the fear represents a great barier on the road to the success in practice in physical education. The main reason is the absence of experience with this discipline in the school years. According to our research only 50 % of the female participants got acquainted during their school years with this discipline and 60 % of the participants show mental instability embodied in thinking over its realisation, either before trying the vault as well as during its execution. This fact increases the injury risk in this gymnastic discipline. KEY WORDS: vault, symptom of fear, mental instability, concentration of attention, injury risk 87

88 ÚROVEŇ MOTORICKEJ VÝKONNOSTI DETÍ SÚŤAŅIACICH VO FITNES. Mgr. Gabriela MLSNOVÁ Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra gymnastiky, Slovenská republika, Bratislava REZUMÉ V práci sa autorka zamerala na zdokumentovanie a porovnanie úrovne motorickej výkonnosti medzi súťaņiacimi v kategóriách fitnes detí, tanec s neńportujúcou mládeņou. Úroveņ motorickej výkonnosti bola zaznamenaná pomocou siedmych testov pohybovej výkonnosti 54 dievčat v starńom ńkolskom veku. Po porovnaní nameraných výsledkov testov pohybovej výkonnosti sa potvrdil vplyv ńportového tréningu vo fitnes detí na ich vyńńiu úroveņ motorickej výkonnosti v porovnaní so súťaņiacimi v tanečnom ńporte a neńportujúcou mládeņou v rovnakom veku. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: fitnes tréning, ńportový výkon vo fitnes, motorická výkonnosť, testy pohybovej výkonnosti, starńí ńkolský vek VSTUP DO PROBLEMATIKY Vychádzajúc z Terminologického slovníka vied o ńporte (STREŃKOVÁ, 2007) je fitnes (česky, anglicky, nemecky, rusky, francúzsky fitness) atraktívna súťaņ, ktorá vznikla z kulturistiky a v ńportovom výkone sa hodnotí proporcionálne vyváņená svalová harmónia a súťaņná zostava s hudobným sprievodom. Choreografia vrcholových fitnes zostáv, prezentovaná na ńpičkových súťaņiach, je zaloņená na obťaņnosti cvičení a na kvalitnom predvedení silových a akrobatických cvičení, ako aj na kompozičnom stvárnení. Fitnes ako súťaņná disciplína sa v súčasnosti teńí veľkej pozornosti. Fitnes súťaņe vznikli na začiatku 90-tych rokov a majú uņ svoje Majstrovstvá Európy a Majstrovstvá sveta. Na Slovensku bola prvá súťaņ vo fitnes v roku Od roku 1995 sa konajú Majstrovstvá Slovenska vo fitnes pod taktovkou Slovenskej asociácie kulturistiky, fitness a silového trojboja (SAKFST). Spolutvorcami 88 úspechov Slovenska boli významné pretekárky, ktoré spolu získali na vrcholných svetových súťaņiach uņ niekoľko desiatok medailí. Slovensko prvýkrát usporiadalo súťaņ v kategórii fitnes detí uņ v roku 2003, v ktorej sa deti prezentovali iba vo fitnes zostavách. V roku 2006 sa postupne prehĺbila kríza svetového fitnes a tak v roku 2007 prepracovala SAKFST pravidlá detských kategórií a priblíņila ich k pravidlám ņien, pričom prihliadala na ńpecifickosť detskej postavy. Napriek tomu je európske a svetové detské fitnes eńte stále v úplných začiatkoch. Priekopníkom v usporiadaní detských súťaņí fitnes s ucelenými pravidlami je Slovensko. Vo fitnes detí súťaņia dievčatá na Slovensku v ńtyroch kategóriách: do 8 rokov, od 9 do 10 rokov, od 11 do 12 rokov a od 13 do 15 rokov a chlapci v dvoch kategóriách: do 12 rokov a od 13 do 15 rokov. Súťaņ v kategórii detské fitnes pozostáva z dvoch súťaņných disciplín. V prvej súťaņnej disciplíne sa hodnotí voľná zostava, v druhej sa hodnotí prezentácia postavy. Vńetci súťaņia v poradí podľa ńtartovných čísiel. Na základe pokynov hlavného rozhodcu predvedú súťaņiaci 4 základné postoje ńtvrťobraty. V kritériách hodnotenia postavy sa vņdy prihliada na vek dieťaťa. Vzhľadom na výskumný súbor sa zaoberáme iba vekovou kategóriu detí v starńom ńkolskom veku. V tomto období vyrastú deti ročne priemerne o 8-12 centimetrov. U dievčat sa začína toto obdobie skôr, prevaņuje v raste do výńky a do hmotnosti chlapcov do 14. roku (MORAVEC et al., 1990). Medzi 11. aņ 13. rokom pokračuje u detí zrýchlený rast orgánov a tkanív. Rastová rýchlosť nie je u vńetkých častí rovnaká. Rastú najprv dolné končatiny, rozńiruje sa hrudník (u chlapcov ramená), potom panva a dĺņka trupu. Z hľadiska motorického vývinu je koniec druhej fázy mladńieho ńkolského veku a začiatok prvej fázy obdobia starńieho ńkolského veku (11 12 rokov) povaņovaný za vrchol vo vńeobecnom vývoji. Najcharakteristickejńím rysom je rýchle chápanie a schopnosť učiť sa novým pohybovým schopnostiam so ńirokou prispôsobivosťou meniacim sa podmienkam. Pohyby naučené v tomto veku sú väčńinou pevnejńie neņ tie, ktoré sa človek učí v neskorńom veku (PERIČ, 2004). Čím rýchlejńí je rast, tým väčńie sú rozdiely medzi jednotlivými časťami tela, čo spôsobuje nekoordinovaný telesný pohyb. U detí v puberte sa zhorńuje schopnosť presnosti a plynulosti pohybov. To by mali brat' do úvahy najmä učitelia na hodinách telesnej výchovy

89 (PERIČ, 2004). Z obáv zo záporných dopadov na zdravotný stav mládeņe sa eńte stále stretávame s negatívnym postojom k posilņovacím cvičeniam s činkami. Silové cvičenia sa povaņovali v detskom a dorasteneckom veku za nebezpečné a neúčinné. Najnovńie ńtúdie a výskumy ale ukazujú, ņe pri dodrņiavaní určitých zásad sú silové cvičenia nielen bezpečným, ale aj účinným prostriedkom, pomocou ktorého moņno nielen zlepńiť telesnú zdatnosť a výkonnosť v mnohých ńportoch, ale aj priaznivo ovplyvniť celkový zdravotný stav (HAMAR KAMPMILLER, 2009). Silový tréning aj u detí má okrem pozitívneho vplyvu na motorické schopnosti priaznivé účinky na ich zdravie. Posilņovanie vedie k vyńńej úrovni rezistencie voči zraneniam, ktoré vznikajú v extrémnych podmienkach výkonu a počas nečakaného preťaņenia (VANDERKA et al., 2009). Ńportová príprava dospelých a detí vo fitnes pozostáva z gymnastickej prípravy, tanečnej prípravy, nácviku choreografie a silovej prípravy, zameranej na zvládnutie náročných prvkov v zostave a na rozvoj a formovanie ideálnej fitnes postavy s dostatočným harmonickým rozvinutím svalstva celého tela a ņiaducej proporcionality jednotlivých segmentov tela. Silová príprava patrí v príprave na fitnes súťaņe medzi veľmi dôleņité, pretoņe úspeńná fitnes zostava musí obsahovať veľké mnoņstvo gymnastických cvičebných tvarov, prvkov flexibility a silových prvkov, ktoré sa vykonávajú v rýchlom tempe hudby so zloņitými tanečnými krokmi. Pretoņe je zvládnutie veľkého mnoņstva gymnastických a tanečných prvkov v určitých zloņitých choreografiách, ktoré častokrát zatieņujú výkony súťaņiacich v seniorských kategóriách, kondične mimoriadne náročné, musíme konńtatovať, ņe nevyhnutné neustále zdokonaľovanie a zvyńovanie ńportového výkonu vo fitnes detí kladie zvyńujúce sa nároky na kondíciu a na vńetky pohybové schopnosti. CIEĽ, HYPOTÉZY A ÚLOHY Cieľom náńho výskumu bolo zistiť úroveņ motorickej výkonnosti súťaņiacich v kategórii fitnes detí a porovnať výsledky so súťaņiacimi v tanečnom ńporte a s neńportujúcou populáciou - ņiačkami základnej ńkoly. Na základe vlastných skúseností z niekoľkoročnej ńportovej prípravy ako pretekárky vo fitnes, ako i trénerky a medzinárodnej rozhodkyne sme sformulovali hypotézu a k nej prislúchajúce úlohy práce: H: Predpokladáme, ņe súťaņiace v kategórii fitnes detí budú dosahovať vyńńiu úroveņ výbuńnej sily dolných končatín, statickej vytrvalosti v sile a vytrvalostnej sile horných končatín v porovnaní so skupinou dievčat súťaņiacich v tanečnom ńporte a s populáciou v rovnakom veku. U 1: Realizovať merania troch skupín pomocou zostavenej testovacej batérie. U 2: Ńtatisticky vyhodnotiť a porovnať výsledky meraní vńetkých troch skupín. U 3: Formulovať závery pre prax. METODIKA VÝSKUMU V nańej práci ide o interindividuálny prierezový ex post facto výskum. Do výskumného súboru sme zámerným výberom vybrali 54 probandiek, z ktorých sme vytvorili tri skupiny prvá skupina dievčat (A) boli súťaņiace v kategórii fitnes detí, druhú skupinu (B) tvorili dievčatá navńtevujúce tanečný klub a tretiu (C) tvorila neńportujúca populácia ņiačky základnej ńkoly. Homogénnosť vńetkých troch súborov sme dosiahli výberom rovnakého pohlavia a veku (tab. 1). Tab. 1 Ńtatistické charakteristiky vybraných somatických charakteristík (skupina A, B, C) A Dec.vek T.výška Hmot. BMI B Dec.vek T.výška Hmot. BMI aritm.pr. 11,73 148,2 40,72 18,35 aritm.pr. 11,70 152,6 41,44 17,85 smer.od. 1,836 8,933 8,079 1,723 smer.od. 1,824 11,52 4,540 1,512 median 11,74 148,0 39,5 17,97 median 11,60 150,0 41,0 17,52 min. 9, ,38 min. 9, ,62 max. 14, ,76 max. 14, ,22 var.rozp. 5, ,38 var.rozp. 5, ,60 C Dec.vek T.výška Hmot. BMI aritm.pr. 11,58 147,8 42,50 19,34 89

90 smer.od. 1,714 8,328 8,291 2,530 median 11,54 148,5 40,0 19,09 min. 9, ,95 max. 14, ,49 var.rozp. 5, ,53 Do prvej výskumnej skupiny A sme zámerným výberom zaradili 18 dievčat súťaņiacich v kategórii rokov, ktoré sa zúčastņujú pravidelného tréningového procesu vo fitnes trikrát do týņdņa. Podľa hodnotenia BMI indexu pre deti a mládeņ (SEDLÁČEK - CIHOVÁ, 2009) sa ukázalo, ņe 4 probandky sa nachádzajú v podpriemere (podvýņiva), 9 probandiek v priemere (norma) a 5 probandiek v nadpriemere (nadváha). Do druhej výskumnej skupiny B sme zaradili 18 dievčat vo veku rokov, ktoré sa zúčastņujú pravidelného tréningového procesu v tanečnom klube trikrát do týņdņa. Podľa hodnotenia BMI indexu pre deti a mládeņ (SEDLÁČEK - CIHOVÁ, 2009) pri vstupnom meraní sa ukázalo, ņe 6 probandiek sa nachádza v podpriemere (podvýņiva), 7 probandiek v priemere (norma), 4 probanky v nadpriemere (nadváha) a 1 probandka vo výraznom nadpriemere (obezita). Do tretej výskumnej skupiny C sme zaradili 18 dievčat vo veku rokov, ktoré sa nezúčastņujú pravidelného tréningového procesu v ņiadnom ńporte. Podľa hodnotenia BMI indexu pre deti a mládeņ (SEDLÁČEK - CIHOVÁ, 2009) pri vstupnom meraní sa ukázalo, ņe 4 probandky sa nachádzajú v podpriemere (podvýņiva), 4 probandky v priemere (norma), 4 probandky v nadpriemere (nadváha) a 6 vo výraznom nadpriemere (obezita). Výskum v skupinách A, B sa zrealizoval počas pravidelného tréningového procesu a v skupine C v pravidelnom ńkolskom telovýchovnom procese. Najniņńiu zistenú priemernú hmotnosť mala skupina fitnesiek (A). Skupina tanečníčok dosiahla najniņńiu priemernú hodnotu BMI indexu. Neńportujúce ņiačky základnej ńkoly dosiahli najvyńńie zistené priemerné hodnoty BMI indexu a telesnej hmotnosti. Úroveņ vńeobecnej pohybovej výkonnosti sme posudzovali pomocou sedempoloņkovej batérie ńtandardizovaných motorických testov. Jej základ tvorili testy EUROFIT, ńtandardizované motorické testy (MĚKOTA BLAHUŃ, 1983, SEDLÁČEK CIHOVÁ, 2009) a testy SGF pre CTM (PEREČÍNSKA, 2008). Pri zostavení nańej testovacej batérie sme sa zamerali na zisťovanie úrovne vńeobecných a ńpeciálnych pohybových schopností pomocou testov: výdrņ v zhybe, ľah-sed, kľuky na podloņke, skok do diaľky z miesta odrazom znoņmo, vertikálny výskok so ńvihom paņí, beh na 20 metrov a člnkový beh 10 x 5 metrov. Pri vyhodnocovaní sme vyuņívali výskumnú metódu porovnávaciu analýzu. Pri spracovaní nańich výsledkov okrem rozumových a logických metód sme pouņili hlavne základné metódy a postupy matematickej ńtatistiky: aritmetický priemer (x), medián (Me), smerodajná odchýlka (s), minimum (MIN) a maximum (MAX) nameraných hodnôt a variačné rozpätie nameraných hodnôt (VR). O ńtatistickej významnosti vzťahov sa bude rozhodovať na 1% a 5% hladine významnosti neparametrickým Mann-Whitneyovým U-testom, ktorý sme pouņili pre porovnanie rozdielov medzi jednotlivými skupinami. VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSIA Pri porovnaní výsledkov (tab. 2) konńtatujeme, ņe skupina detí súťaņiacich vo fitnes (A) v priemere dosahovala najlepńie výsledky vo vńetkých motorických testoch v porovnaní s tanečníčkami (B) a s populáciou (C), pričom výrazný rozdiel bol hlavne v statickej, vytrvalostnej sile svalstva horných končatín (výdrņ v zhybe), v dynamickej a vytrvalostnej sile bruńného a bedrovo-stehenného svalstva (ľah-sed), v rýchlostných schopnostiach (beh na 20 metrov), v beņeckej rýchlosti so zmenami smeru (člnkový beh 10x5m) a vo výbuńnej sile dolných končatín (skok do diaľky z miesta). Skupina súťaņiacich v tanci (B) dosiahla rovnaký priemerný výkon vo vytrvalostnej sile horných končatín (kľuky) ako fitnesky (A) a len v priemere o 0,06 cm zaostala za fitneskami (A) vo vertikálnom výskoku. Populácia - ņiačky ZŃ (C), dosiahli najhorńí priemerný výkon vo vytrvalostnej sile horných končatín (kľuky), vo výbuńnej sile dolných končatín (skok do diaľky z miesta, vertikálny výskok) a v rýchlostných schopnostiach (beh na 20 metrov), ale lepńie ako tanečníčky (B) boli v statickej, vytrvalostnej sile svalstva horných končatín (výdrņ v zhybe) a v dynamickej a vytrvalostnej sile bruńného a bedrovo-stehenného svalstva (ľah-sed). 90

91 Tab. 2 Ńtatistické charakteristiky motorickej výkonnosti (skupina A, B, C) A Výdrţ.v zh. Ľah-sed Kľuky Skok do diaľ. Vert.výsk. Beh 20m Č. beh 10x5m aritm.pr. 42,46 25,11 19,50 167,4 34,00 3,92 20,21 smer.od. 14,25 2,654 6,364 27,65 6,224 0,447 1,649 median 41,3 25,0 18,0 168,0 34,75 3,9 20,0 min. 13, ,00 3,1 18,0 max. 68, ,00 4,7 24,4 var.rozp. 54, ,00 1,6 6,4 B Výdrţ.v zh. Ľah-sed Kľuky Skok do diaľ. Vert.výsk. Beh 20m Č. beh 10x5m aritm.pr. 7,033 12,83 19,50 150,2 34,06 4,556 24,92 smer.od. 6,026 6,474 6,364 13,45 4,318 0,340 2,795 median 4,8 14,5 18,0 153,5 34,50 4,6 24,6 min. 0, ,00 4,1 21,3 max. 21, ,00 5,1 30,0 var.rozp. 21, ,00 1,0 8,7 C Výdrţ.v zh. Ľah-sed Kľuky Skok do diaľ. Vert.výsk. Beh 20m Č. beh 10x5m aritm.pr. 9,517 16,22 3, ,6 21,92 5,078 28,18 smer.od. 10,44 5,631 5,557 22,80 4,924 0,615 5,543 median 6,5 15,5 2,0 136,5 20,50 5,0 27,2 min. 0, ,00 4,2 20,0 max. 32, ,50 6,5 38,0 var.rozp. 32, ,50 2,3 18,0 Tab. 3 Ńtatistické hodnotenie motor. testov (neparametrický Mann-Whitneyov U- test) porovnanie A-C U - test 4,736** 4,249** 4,731** 3,117** 4,369** 4,624** 4,636** p < 0,01 p < 0,01 p < 0,01 p < 0,01 p < 0,01 p < 0,01 p < 0,01 Tab. 4 Ńtatistické hodnotenie motor. testov (neparametrický Mann-Whitneyov U- test) porovnanie A-B U - test 5,016** 5,054** 0,000 2,137* 0,190 3,716** 4,589** p < 0,01 p < 0,01 p < 0,05 p < 0,01 p < 0,01 Tab. 5 Ńtatistické hodnotenie motor. testov (neparametrický Mann-Whitneyov U- test) porovnanie B-C U - test 0,175 1,220 4,731** 1,963* 4,764** 2,686** 1,677(*) p < 0,01 p < 0,05 p < 0,01 p < 0,01 p < 0,10 Najlepńí výkon (obr. 1) v teste č. 1 (výdrņ v zhybe) bol 68,3 sekúnd, ktorý dosiahla jedna probandka (A) a najhorńí výkon v teste č. 1 (výdrņ v zhybe) bol 0 sekúnd, ktorý sme zaznamenali pri 7 probandkách (3 z B, 4 z C). Najlepńí výkon v teste č. 2 (ľah-sed) za 30 sekúnd) bolo 30 opakovaní, ktorý dosiahla jedna probandka (A) a najhorńí výkon bol 0 opakovaní, ktorý dosiahla jedna probandka (B). Najvyńńia zistená hodnota v teste č. 3 (kľuky na podloņke) bola 30 opakovaní, ktorú dosiahli 4 probandky (2 z A, 2 z B) a ani jedno opakovanie bolo u 6 probandiek (C). Najlepńí výsledok v teste č. 4 (skok do diaľky z miesta odrazom znoņmo) bol 220 cm, ktorý dosiahla jedna probandka (A) a najhorńí výsledok (100 cm) dosiahla probandka zo skupiny neńportujúcej populácie. 91

92 Výdrņ v zhybe (test č. 1) [s] Ľah sed (test č. 2) [n] Vertikálny výskok (test č. 5) [cm] Beh na 20 m (test č. 6) [s] Kľuky (test č. 3) [n] Skok do diaľky z miesta (test č. 4) [cm] Člnkový beh 10 x 5 m (test č. 7) [s] Obr. 1 Grafické znázornenie priemerných hodnôt motorických testov 92