TRENDY V OŠETOVATELSTVÍ III. TRENDS IN NURSING III.

Transcription

1 Ostravská univerzita Ostrava Zdravotn sociální fakulta TRENDY V OŠETOVATELSTVÍ III. TRENDS IN NURSING III. OSTRAVA

2 Obor: Ošetovatelství Klíová slova: sestra - porodní asistentka - ošetovatelství - vzdlávání - studijní programy výzkum - zdravotní pée - ízení - kvalita standardy - transkulturní - etika - edukace Anotace: Publikace se zabývá ošetovatelstvím. Pedkládá nejnovjší trendy v profesním a akademickém vzdlávání sester a porodních asistentek. Prezentuje výsledky dílích výzkum v ošetovatelské a zdravotní péi. Nastiuje problematiku multikulturního pístupu k pacientm. Informuje o vzdlávání a postavení sester ve vybraných zemích svta. Editor: PhDr. Bohdana Dušová PhDr. Darja Jarošová, Ph.D. PhDr. Yvetta Vrublová, Ph.D. Recenze: Doc. Mgr. Katarína Žiaková, PhD. Bohdana Dušová, Darja Jarošová, Yvetta Vrublová 2004 ISBN X 3

3 OBSAH Alexandra Archalousová Ochrana veejnosti prostednictvím profesionálních standard. Požadavky na studijní program porodní asistence jako souást registrace (Protecting the Public Through Professional Standards NMC Nursing and Midwifery Council). 7 Alexandra Archalousová Transkulturní ošetovatelská pée v období mateství..10 Jana Boroová Rigorózne konanie a doktorandské študium v odbore ošetrovatestvo na Trnavskej univerzite..12 Ivana Bóriková Využitie klasifikaných systémov v ošetrovatestve.15 Graca Mario Carvalho, José Duro Costa Nursing in Portugal Educations and Eployment Problems.. 21 Lucia Dimunová, Mária Zamboriová, Martina Komová Ergonómia a jej uplatnenie v práci sestry. 26 Bohdana Dušová, Marcela Czespivová Využití epidurální analgézie u rodiek..30 Terézia Feralová, Iveta Ondriová, Marta Jakubíková Prevencia poruch príjmu 33 Anna Fúrová Algoritmus preventivnych a ošetrovateských postupov pi syndróme diabetickej nohy 36 Ivica Gulášová Implementácia výsledkov prieskumu úrovne komunikácie vo vztahu pacient-sestra do praxe Kateina Ivanová Význam sociologie ve vzdlávání sester a porodních asistentek..68 Darja Jarošová, Jana Blažková Organizace zdravotní pée o seniory ve Finsku.. 73 Petra Jueníková Ošetovatelství v píprav léka na Lékaské fakult Masarykovy univerzity v Brn.77 Helena Kaduáková, Marcela Džumelová Bakalársky študijný program Ošetrovatestvo na Katolickej univerzite v Ružomberoku. 80 4

4 Martina Komová, Mária Zamboriová, Lucia Dimunová Uplatovanie ošetrovateského procesu v praxi a jeho vplyv na kvalitu starostlivosti Jana Košková, Renáta Zeleníková Bakalárske študijné programy v odbore ošetrovatestvo vo vybraných európských krajinách Pavla Kudlová, Danuška Tomanová Didaktická vybavenost edukaní lekce (Didactical Equipagen of Educational Lesson).93 Jana Kutnohorská Transkulturní etika v ošetovatelském pístupu Miroslava Kyasová Hodnocení bakaláek ošetovatelství pi ošetovatelské praxi 113 Mariana Mageráková, Katarína Malíková Skúsenosti s výubou a využívaním výskumných metód u študentov bakalárskeho štúdia v odbore Ošetrovatestvo na Katolíckej univerzite v Ružomberku 116 Jana Mareková, Jan Vejvalka Multiparadigmatismus v ošetovatelství jako souást vývoje vdy 120 Jana Mareková, Iva Kubátová Výstupy projektu standardizace v ošetovatelství a porodní asistenci Jana Mareková, Jan Vejvalka, Kateina Ivanová, Tomáš Pejcha, Ilona Solichová, Robert Klos, Petra Jandová Srovnání metod objektivního hodnocení sebepée/sobstanosti s využitím terminologie.126 Mária Nemeková, Edita Hlinková, Dušan Mištuna Edukácia chirurgických pacientov - diabetikov. Nové metodologické prístupy.128 Martina Országová, Andrej Orság Výuka afáziológie a starostlivosti o pacienta s afáziou vo vyššom odbornom študiu.136 Stanislava Pauloviová, Želmíra Fetisovová Kožné prejavy u diabetu (význam edukácie pacienta). 140 Ilona Plevová Organizování praxe student na ZSF OU, Ústavu ošetovatelství a managementu ve zdravotnictví Ilona Plevová Nemocný s akutním srdením infarktem vnímání choroby a vyrovnávání se s ní Martina Požonská, Beáta Kollárová, ubica Derárová, Gabriela Vrábová Primárna prevencia ochorení jako jeden zo strategických zámerov ošetrovatestva 152 5

5 Adriana Pšenková Vplyv edukácie na kvalitu života pacientov na diabetes mellitus. 156 Marja Salo Educational, Developmental and Research Tasks in Nursing in the Joint of Pääjärvi. 160 Viera Simoková, Mária Zamboriová Prevencia osteoporózy v klimaktériu. 163 Sinikka Vara Supporting Nurses in their Professional Development in North Karelian Hospital District Hana Sochorová, Hana Materová Zlepšují se znalosti student v oboru informaních technologií pi zahájení studia ošetovatelství?. 168 Mi Sook Song Why the Higher Education for the Nurses Should be Done in Czech?. 172 Valérie Tóthová, Adéla Mojžíšová Naplování Boloské deklarace ve vzdlávání sester 176 Eva Urbanová Postabortívny syndróm v súvislosti s interupciou II. trimestri tehotenstva. 180 Yvetta Vrublová Sexuální poteby a jejich místo ve vývoji jedince. 188 Yvetta Vrublová Edukaní možnosti u nemocných s celiakií Mária Zamboriová, Viera Simoková Manažment práce sestry pi uplatnování ošetrovateského procesu. 192 Renáta Zeleníková, Jana Košková Internacionalizácia v procese vysokoškolského vzdlávania sestier

6 OCHRANA VEEJNOSTI PROSTEDNICTVÍM PROFESIONÁLNÍCH STANDARD POŽADAVKY NA STUDIJNÍ PROGRAM PORODNÍ ASISTENCE JAKO SOUÁST PRE-REGISTRACE (Protecting the public through professional standards NMC Nursing and Midwifery Council) Alexandra Archalousová Univerzita Karlova v Praze, Lékaská fakulta v Hradci Králové, oddlení ošetovatelství Rada pro VVV v ošetovatelství pracovní skupina Vdecké rady MZ R Pracovní skupina pro tvorbu národního kurikula oboru porodní asistentka Pracovní skupina pro výkon profese porodní asistentka Souhrn Nástroj legislativy, zákon (nejvyšší právní norma) vyžaduje pro sestry a porodní asistentky, píp. další zdravotnické odborníky od regulatorního orgánu (Rady ošetovatelství a porodní asistence) standardizaci. Standardem se rozumí rámec požadavk na curriculum v návaznosti na druh a obsah výkonu praxe, a to s ohledem na registraci v dané profesi. Studijní program splující standard kvalifikaního vzdlání je souástí systémového komplexu profesionálních standard orientovaných na ochranu veejnosti. Klíová slova Evropská unie standardizace regulatorní orgán studijní program porodní asistence registrace pre-registrace UKCC (United Kingdom Central Council for Nursing, Midwifery and Health Visiting) NMC (Nursing and Midwifery Council). Úvod eská republika stojí na prahu vstupu do Evropské unie. Pro nelékaské profese regulované EU to vyžaduje harmonizaci legislativy, jejíž souástí je standardizace na celonárodní úrovni. Mezi strukturální standardy spadá mimo jiných také standard vzdlávání a standard pro registraci. Studijní program porodní asistence musí jasn definovat výstupní dovednosti výsledek programu jako vstup do registru porodních asistentek. Jednou ze zemí EU se strukturálním vzdlávání v ošetovatelství a porodní asistenci, zapadajícím do systémového komplexu profesionálních standard orientovaných na poteby klient a tedy ochranu veejnosti je Velká Británie. UKCC (United Kingdom Central Council for Nursing, Midwifery and Health Visiting) Centrální rada pro ošetovatelství, porodní asistenci, podpory zdraví Spojeného království, od roku 2002 NMC (Nursing and Midwifery Council) Rada ošetovatelství a porodní asistence jako nejvyšší regulatorní orgán navrhuje, schvaluje a reviduje odborné standardy na ochranu veejnosti - Protecting the public through professional standards. Pibližme si podrobnji profesionální standard Požadavky na studijní program porodní asistence jako souást pre-registrace porodních asistentek. Obsah Dokument je pravideln aktualizován pro požadavky registrace porodních asistentek, vychází z poznatk Rady pro vzdlávání (Council Commision for Education) a Rady pro pipravenost praxe (Fitness for practice), (1). Zákon o sestrách a porodních asistentkách specifikuje regulatorní orgán a vyžaduje od jeho Rady standardizaci, druh a obsah výkonu praxe s ohledem na registraci, definuje výsledek programu jako vstup do registru. Pravomoc vychází z interpretace pravidel, vyjádených jako kompetence (zpsobilost k výkonu profese). 7

7 Rámcová struktura dokumentu zahrnuje: 1. Úvod: Hierarchie legislativních norem. Druh, standard a obsah studijního programu. 2. Zpsobilost porodních asistentek hlavní principy: Poskytování pée orientované na ženu, Provázanost etiky s legislativou, Respektování individuality a komunity, Kvalita a dokonalost, Celoživotní vzdlávání, Zmna podstaty a obsahu praxe porodní asistentky, Praxe založená na dkazech. 3. Širší kontext: Mezinárodní definice porodní asistentky, Direktivy v porodní asistenci EU, Kompetence v porodní asistenci. Kompetence ( zpsobilosti) potebné pro vstup do registru porodních asistentek Termín kompetence se používá na popis zruností, dovedností, schopností vykonávat bezpen a efektivn bez poteby pímého ízení profesi porodní asistentky (Fitness for practice), (1) Studijní programy musí být vytvoeny tak, aby umožnili studentm dosáhnout zpsobilost pod vedením porodní asistentky a registraci, následn právo vykonávat praxi, Obsah zpsobilosti je vyjáden specifickými píklady výsledku, který smuje k dosažení zpsobilosti (kompetencím). Efektivní praxe porodní asistentky Efektivn komunikuje se ženami a jejich rodinami ped thotenstvím, v thotenství, bhem porodu a po porodu. Diagnostikuje thotenství, vyšetuje a sleduje ženu, poskytuje holistickou péi ped poetím, bhem thotenství, bhem porodu, po porodu, využívat škálu hodnotících metod tak, aby dosáhla objektivizovaných, validních, reliabilních závr. Uruje a uskuteuje program ošetovatelské pée a opory žen, který vychází z: poteb, kultury, kontextu, vztahu dvry, je etický, založen na klinickém úsudku a based evidence, spolupráce ostatních vedoucí ke zdraví. Realizuje ošetovatelskou péi vetn intervencí ve spolupráci se ženou i ostatními podílejícími se na péi bhem thotenství. Edukuje ženy k získávání dovedností a vdomostí. Peuje, monitoruje a podporuje ženy bhem porodu, monitorování podmínek plodu a asistence žen pi spontánním porodu. Zúastuje se výkon, týkajících se život ohrožujících stav ženy a dítte Vyšetuje a peuje o dít následn po porodu Spolupracuje se ženou a ostatními zdravotnickými pracovníky bhem poporodního období pi poskytování pée Vyšetuje a peuje o dít se specifickými zdravotními nebo sociálními potebami, spolupracuje s ostatními profesionály i institucemi Sleduje a peuje o ženy bhem šestinedlí, poskytuje rady na základ evidence údaj v zájmu dítte a matky. Vybírá, získává a bezpen aplikuje léky v souladu s legislativou, využívá svých vdomostí, dovedností pro konkrétní situaci. Kompetentn archivuje záznamy praxe Aktivn sleduje a hodnotí efektivitu plánu pée a jeho zamení na zlepšení zdraví žen, dtí a jejich rodin. Podporuje zlepšení zdraví a sociálního blaha jednotlivce i jeho komunity. 8

8 Profesionální etická praxe porodní asistentky Pracuje v souladu s NMC (Code of professional conduct), dle vlastní osobní zpsobilosti, vdomostí, profesionální praxí, respektuje zákony, vztahující se na innost porodních asistentek. Vykonává praxi tak, aby respektovala a prosazovala práva jednotlivce, jeho zájmy, preference, víru a kulturu. V souladu s píslušnými zákony. Respektuje dvrnost informací. Spolupracuje s ostatními profesionály, agenturami i institucemi. Upednostuje managment oprávnných požadavk. Podporuje kreativitu a udržení prostedí, které podporuje zdraví, bezpenost a pohodu ženy, dítte a její rodiny. Pispívá k rozvoji smrnic, legislativy, politiky v zájmu ženy, dítte a jejich rodiny. Rozvoj individuality porodní asistentky a ostatních Prevence, rozvoj, šíení a výmna vdomostí, dovedností porodních asistentek a jejich pipravenost na výkon profese. Provádí efektivní práci, která sahá pes hranice její profese a podílí se na rozvoji profesionální ošetovatelské pée. Dosažení kvality ošetovatelské pée na základ hodnocení a výzkumu Uplatuje relevantní vdomosti ve vlastní práci porodní asistentky, a to v takové systémové struktue, kde je možné využití znalostí na základ zhodnocení. Informuje a rozvíjí praxi porodní asistentky i praxi ostatních, s využitím nejnovjších poznatk (based evidence) a jejich aplikaci v praxi. Uskuteuje a rozvíjí praxi s využitím nejvhodnjšího systému informaní technologie. Pispívá ke kontrole praxe (auditu) tak, aby se ovila a optimalizovala pée o ženu, dít a jejich rodinu. (peklad A.Archalousová,2004) Bibliografické odkazy 1. Fitness for practice. The UKCC Commission for Nursing and Midwifery Education. London, 2002, 2. Midwives rules and code of practice. The Development of Quality Standards for Practice Placements. NHS Education for Scotland, Edinburg, 2004, 3. Requirements for pre-registration midwifery programmes. Nursing Midwifery Council. London, 2002, PhDr. Alexandra Archalousová Univerzita Karlova v Praze Lékaská fakulta v Hradci Králové Ústav sociálního lékaství oddlení ošetovatelství Šimkova Hradec Králové archalousovaa@lfhk.cuni.cz 9

9 TRANSKULTURNÍ OŠETOVATELSKÁ PÉE V OBDOBÍ MATESTVÍ Alexandra Archalousová Univerzita Karlova v Praze, Lékaská fakulta v Hradci Králové, Ústav sociálního lékaství, oddlení ošetovatelství, Hradec Králové Souhrn Cílem sdlení je poukázat na kulturní vzorce, rituály a pesvdení, která mohou mít vliv na mateství, porod, období po porodu. Pozornost bude vnována prožívání thotenského období, porodu a poporodní fáze z hlediska ženy a jejich blízkých. Dále se pokusíme uvést praktická doporuení, která mohou porodní asistentky a sestry využít pi péi o matku a dít. Mateství je ve všech kulturách a spolenostech obdobím sociálního pechodu, které má prvoadý význam. Nese sebou pehodnocení vztah, v rovin somatické, sociální, psychologické, kognitivní, behaviorální a spirituální. Toto transformaní období se nazývá matrescence a patrescence tedy stávání se matkou a stávání se otcem. Postoj jednotlivých spoleností a kultur k mateství je urován postojem a konsensem k takovým otázkám, jako je zdraví, zdravotní pée, reprodukce a role žen v sociálním uspoádání. Subpopulace mají samy o sob výrazn odlišné zvyklosti, hodnoty a postoje ke zdravotníkm, k porodu, k úloze ženy a muže. Situace se také rzní podle geografické oblasti, náboženského zázemí, vku, vesnické i mstské lokality, vnímání sexuality. Dalšími promnnými jsou sociální status, etnický pvod, rodinná struktura, sociální sít. Pes tyto rozdíly se nkteí poskytovatelé pée dosud domnívají, že všechny matky prožívají mateství a porod stejn. Nyní již zaíná být jasné, jak dležitý je citlivý individuální pístup a kulturní ohleduplnost zdravotník, nebo tyto devizy vedou k humanizaci pée. Klíová slova Transkulturní pée, kulturní vzorec, rituál, mateství, poteby, matrescence, patrescence, role matky, role otce, populace, subpopulace, pée o matku a dít, porodní asistentka, sestra, individuální pístup, kulturní ohleduplnost, zdraví, humanizace pée. Text píspvku Kulturn pizpsobená ošetovatelská pée v období mateství má ve všech spolenostech dležitý význam. Nkteré subpopulace mají samy o sob rozdílné zvyklosti, hodnoty a postoje o zdravotnících, porodech, úloze ženy i úloze muže. Napíklad na jedné stran pevládající kulturní vnímání porodu jako nemoci nebo alespo rizika nemoci je dosud v nkterých oblastech rozšíené, navíc mže vycházet z biologicko-psychologicko-sociálních aspekt populace a jejího vnímání zdraví. Zdravotní pée se soustedí na matku a plod, otec a další blízcí mají spíše roli pihlížejících, než zúastnných. Formální píprava k porodu zahrnuje instruktáž pro nastávající maminky, ultrazvuková vyšetení, sledování životních funkcí plodu, indukce porodních stah, zajištní anestezie a umístní ženy nejastji v litothomické poloze bhem porodu patí ke standardním postupm porodnické pée. Specializované porodní asistentky, sestry, porodníci, neonatologové aktivn sledují fyzický i psychický stav matky i plodu, asistují pi porodu a starají se o novorozence. Na stran druhé je teba si uvdomit fakt, že se nkteí poskytovatelé rozhodli pro odlišnjší postupy, nap. pro péi zamenou na rodinu, pro vtší úlohu porodních asistentek (WHO, 2001), pro chápání porodu jako pirozeného procesu s minimem technologické intervence (WHO, 1996). Krom toho nkteré subpopulace mají samy o sob výrazné odlišné zvyklosti, hodnoty a postoje. Sem patí i lidé, kteí zastávají návrat k pírod, preferují domácí porody i bylinnou 10

10 medicínu. Ke skupinám se specifickými zvyky patí afroameriané, domorodí Indiáni, hispánci, Asiaté a další. Situace se také rzní podle geografické oblasti, náboženského zázemí, vku, vnímání sexuality a dalších aspekt ( Andrews, 1999). Moderní výzkum se zabýval mimo jiné otázkami etnické variability a jejími vlivy na prbh mateství v oblastech : biologických odlišností, kulturních odlišností, které mohou mít vliv na úspšnost mateství, alternativními životními styly, netradiními druhy asistence v thotenství, kulturními mantinely thotenství, tabuizací, kulturní interpretací porodnických mení a test, kulturn senzitivní pípravou k porodu, kulturními atributy vztahujícími se pohlaví dítte, porodem z pohledu jednotlivých kultur ( podpora pi porodu, tradiní porod, kulturní vyjádení porodních bolestí, pozice pi porodu, zranitelnost a stažení se do ústraní), vlivem kultur na poporodní období, poporodní deprese, tabu ve strav a dietní preference. Žena i pesto, že je z jiného etnika, by se nemla bát vyjádit svá pání a preference. Ekonomicky slabší skupiny žen z rzných kultur mívají mén alternativ pro vedení porodu. Nkteré zdravotnické instituce mohou mít svj zabhaný režim. Tyto skutenosti spolu s jazykovou bariérou mohou ztžovat poskytování kulturn senzitivní ošetovatelské pée. Cílem holistické, kulturn pijatelné pée, zamené na rodinu je zohlednit individuální poteby rodiky. A vme, že každý projev ohledu na pání ženy se setká s vdností ze strany matky i její rodiny a podnítí vzájemnou spolupráci. Bibliiografické odkazy 1. Andrens M.M, Boyle J.S.: Transcultural Concepts in Nursing Care. Philladelphia: Lippincott, 3rd ed., Archalousová A.: Humanizace porodnictví výsledky výzkumu v porovnání s doporueními Svtové zdravotnické organizace. In: Sborník V.mezinárodní konference o vzdlávání v ošetovatelství. Výzkum a vzdlávanie v ošetrovatelstve. Martin, Mastiliáková D. et al.: Komunikace s cizinci pi poskytování zdravotní pée a respektování jejich transkulturní/multikulturní odlišnosti v rámci eského právního ádu. Implementace multikulturního pístupu do výuky ošetovatelství. Zdravotn sociální fakulta, Ostrava, s. 4. Behler D., Tippet T., Mandle C. L.: Middle adult. In Edelman C.L., Mandle C.L. Health Promotion Through the Lifespan,1994, 3rd ed., pp , St. Louis. 5. Kalichman S. C.: Understanding AIDS: A guide for mental health professionals. 6. Washington DC: American Psychological Association, WHO, World Health Organization. Maternal and Newborn Health/Safe Motherhood Unit. Geneva: WHO/FRH/MSM/96.24 orig.dokument na 8. WHO, Regionální úadovna pro Evropu. Zdraví 21 osnova programu Zdraví pro všechny v Evropském regionu Svtové zdravotnické organizace. Praha: Ministerstvo zdravotnictví R, ISBN PhDr. Alexandra Archalousová Univerzita Karlova v Praze Lékaská fakulta v Hradci Králové Ústav sociálního lékaství oddlení ošetovatelství Šimkova Hradec Králové archalousovaa@lfhk.cuni.cz 11

11 RIGORÓZNE KONANIE A DOKTORANDSKÉ ŠTÚDIUM V ODBORE OŠETROVATESTVO NA TRNAVSKEJ UNIVERZITE Jana Boroová Trnavská univerzita, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnava, Slovenská republika Súhrn Súasná Trnavská univerzita nadväzuje na tradíciu slávnej Trnavskej univerzity založenej v roku Jednou z jej fakúlt je aj Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, ktorá pripravuje vysokoškolsky vzdelaných odborníkov v oblasti ošetrovatestva, rehabilitácie, laboratórnych vyšetrovacích metód, verejného zdravotníctva, sociálnej práce a charitatívnej a misijnej innosti. Jedným z prvých odborov na tejto fakulte je od roku 1994 odbor Ošetrovatestvo a rehabilitácia. Odbor ošetrovatestvo na našej univerzite možno študova na Katedre ošetrovatestva, fyzioterapie a lieebnej rehabilitácie. Ošetrovatestvo na TU je akreditovaný odbor, štúdium možno absolvova externou formou. Štúdium ošetrovatestva je jednoodborové. Po úspešnom ukonení magisterského štúdia je možné po roku od štátnej skúšky sa prihlási na rigorózne konanie. Na našej fakulte je možné dosiahnu aj najvyšší stupe vysokoškolského vzdelania a to vedecko - akademickú hodnos philosophiae doctor PhD. Toto štúdium je možné vykona v dennej alebo diakovej forme. Na Fakulte zdravotníctva a sociálnej práce možno taktiež získa vedecko-pedagogické tituly - habilitujú sa docenti a vymenovávajú profesori. K úové slová: ošetrovatestvo, rigorózne konanie, rigorózna práca (RP), doktorandské štúdium, dizertaná doktorandská práca, vedecko-akademická hodnos Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce Trnavskej univerzity bola založená v roku 1994, do roku 1998 bol názov tejto fakulty Fakulta ošetrovatestva a sociálnej práce. Ošetrovatestvo ako vedný odbor je možné na našej univerzite študova diakovou formou bu ako bakalárske, ktoré trvá 3 roky, alebo priamo magisterské, ktoré trvá 5 rokov. Po skonení magisterského štúdia je možné vykona na našej fakulte rigoróznu skúšku. Cieom rigorózneho konania je zvýšenie kvalifikácie, odbornej úrovne a spoloenského uznania absolventov štúdia v odbore Ošetrovatestvo a rehabilitácia. V rigoróznom konaní uchádzai osvedujú svoje hlbšie vedomosti v širšom základe uvedeného odboru, spôsobilos osvojova si samostatné nové poznatky vedy a praxe a tvorivým spôsobom ich aplikova v praxi. Úastíkom rigoózneho konania sa stáva uchádza, ktorý si po rozhodnutí dekana fakulty o prijatí jeho prihlášky dohodol tému svojej rigoróznej práce s vedúcim katedry a predložil doklad o zaplatení ureného poplatku na úhradu nákladov na rigorózne konanie. Poplatok za rigorózne konanie je Sk. Úastník rigorózneho konania má právo konzultova s predsedom rigoróznej komisie a príslušným vedúcim katedry. Do 12 mesiacov od prijatia je povinný predloži rigoróznu prácu a poda si prihlášku k rigoróznej skúške. O prijatie na rigorózne konanie sa môže uchádza absolvent FZ a SP Trnavskej univerzity, ako aj absolvent príbuzných fakúlt, vrátane zahraniných, s adekvátny rozsahom i obsahom štúdia. Uchádza je povinný v prílohe prihlášky preukázatene zdokumentova, že pracuje v danom odbore. Konkrétne odbory, z ktorých si u nás možno urobi rigoróznu skúšky v odbore ošetrovatestvo, okrem priamo odboru ošetrovatestvo, sú: ošetrovatestvo a rehabilitácia, špeciálna pedagogika, pedagogika ošetrovatestvo, pedagogika logopédia, klinická logopédia, lieebná pedagogika, sociálna pedagogika a vychovávatestvo, vychovávatestvo pedagogika emocionálne a sociálne narušených a všeobecné lekárstvo. Po posúdení žiadosti 12

12 dekan na základe odporúania príslušnej katedry do 30 dní odo da doruenia prihlášky oznámi uchádzaovi svoje rozhodnutie. Ak prihláška spa uvedené kritériá, uchádzaovi oznámi zoznam vypísaných tém rigoróznych prác. Uchádza si vyberie tému, prípadne navrhne vlastnú tému, ktorú písomne oznámi dekanovi fakulty. Predseda komisie schváli témy rigoróznych prác, o oznámi uchádzaovi. O prijatí uchádzaov spajúcich kritériá rozhoduje dekan poda vyjadrenia predsedu komisie s prihliadnutím na kapacitu a termínové možnosti komisií v poradí, v akom boli registrované prihlášky. Termíny konania rigoróznych skúšok budú poda záujmu urené do 6 mesiacov po odovzdaní rigoróznej práce, a to 1. termín odovzdania RP do a 2. termín odovzdania PR do Dekan je oprávnený na požiadanie zahraniného úastníka a po súhlasnom stanovisku predsedu komisie umožni úastníkovi predloži rigoróznu prácu v cudzom jazyku a vykona v tomto jazyku aj obhajobu a ústnu skúšku. Uchádza je povinný do 30 dní od potvrdenia jeho prihlášky dekanom odsúhlasi si tému rigoróznej práce s vedúcim katedry, resp. predsedom komisie. Súas ou nahlásenia témy je struná osnova budúcej rigoróznej práce. RP dokumentuje schopnos spracova a interpretova vedecké poznatky v danom odbore. Nemôže by totožná s diplomovou ani inou kvalifikanou prácou a nemôže ma isto kompilaný charakter. Musí obsahova poznatky vhodné na publikovanie v odbornej tlai. Po vypracovaní rigoróznej práce ju uchádza odovzdá v troch exemplároch a zašle vyplnenú prihlášku na rigoróznu skúšku na dekanát. O konaní rigoróznej skúšky rozhodne dekan a upovedomí úastníka o termíne a mieste rigoróznej skúšky do 6 mesiacov po predložení rigoróznej práce. V prípade negatívneho posudku oponenta predseda komisie nedovolí uchádzaovi pristúpi k rigoróznej skúške. Rigorózna skúška je verejná. Koná sa ústnou formou najskôr jeden rok po ukonení vysokoškolského štúdia. Zaína sa obhajobou rigoróznej práce a bezprostredne pokrauje skúškou z najmenej dvoch predmetov širšieho základu. Obhajoba PR pozostáva z prednesenia téz rigoróznej práce, posudku oponenta, odpovedí na otázky a z diskusie. O výsledku rigorózneho konania rozhoduje komisia neverejným hlasovaním. V prípade neúspechu na rigoróznej skúške môže dekan na základe písomnej žiadosti úastníka povoli jej opakovanie najskôr po troch mesiacoch. Úastníkom, ktorí vykonali rigoróznu skúšku vydá Trnavská univerzita v Trnave diplom s uvedením študijného odboru a akademickým titulom PhDr. Na Fakulte zdravotníctva a sociálnej práce je možné taktiež získa tzv. veký doktorát, iže vedecko-akademickú hodnos Philosophiae doctor aj v odbore Ošetrovatestvo, a to v doktorandskom štúdiu. Toto štúdium je pokraovaním vysokoškolského vzdelávania a jeho cieom je poskytnú doktorandovi najvyšší stupe vzdelávania v danom odbore a pripravi ho na samostatnú vedecko-výskumnú prácu získaním hlbokých teoretických vedomostí a zvládnutím metodík vedeckej práce na riešenom projekte. Na doktorandské štúdium sú riadne vypísané prijímacie pohovory, ktoré pozostávajú zo zvládnutia teoretických znalostí zvoleného odboru, predstavenia téz budúcej doktorandskej práce a z jazykovej skúšky. Témy dizertaných prác vypisuje fakulta, alebo si žiadate môže svoju tému po dohode s fakultou vybra sám. Štandardná džka štúdia pre doktorandský študijný program v dennej forme je najmenej tri a najviac štyri roky, v externej forme pä rokov. Doktorandské štúdium (DŠ) prebieha poda individuálneho študijného plánu pod vedením školitea. Pozostáva najmä z prednášok, seminárov a individuálneho štúdia odbornej literatúry potrebných z hadiska zamerania dizertanej práce. Vedecká as DŠ pozostáva z individuálnej alebo tímovej vedeckej práce doktoranda, ktorá sa viaže na tému dizertanej práce. Doktorand v dennej forme štúdia sa stáva zamestnancom školiaceho pracoviska, iže fakulty a má práva a povinnosti ako študenti vysokých škôl. Súas ou tejto formy štúdia je vykonávanie pedagogickej innosti alebo inej innosti súvisiacej s pedagogickou innos ou. Splnenie študijného programu sa preukazuje vykonaním dizertanej skúšky, ktorá pozostáva z písomnej asti, t.j. zvládnutia teoretickej a predstavenia výskumnej asti problému, ktorý rieši a z ústnej asti, pozostávajúcej zo zodpovedania otázok týkajúcich sa teoretických 13

13 znalostí z daného študijného odboru. alej musí doktorand zvládnu niektorý cudzí jazyk a to bu nemecký, anglický, francúzsky alebo ruský a v tomto jazyku, okrem iného, predstavi svoju dizertanú prácu.vyvrcholením a faktickým ukonením doktorandského štúdia je obhajoba dizertanej doktorandskej práce. Preukazuje sa ou schopnos a pripravenos na samostatnú vedeckú a tvorivú innos. Absolventi doktorandského štúdia získavajú vysokoškolské vzdelanie tretieho stupa a titul PhD.Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce Trnavskej univerzity má akreditané povolenie aj na habilitovanie docentov a vymenovávanie profesorov. Trnavská univerzita sa hlási k princípom Vekej Charty európskych univerzít, ktoré obhajujú pre univerzity ich plnú nezávislos od politickej a ekonomickej moci, ich slobodu uskutoova výskum a vyuova. Trnavská univerzita obhajuje kres anské princípy, chce chráni morálne a duchovné hodnoty, spolupracova s univerzitami, výchovnými a vedeckými ústavmi v Slovenskej republike a v zahranií. Bibliografické odkazy 1. Študijný plán Fakulty zdravotníctva a sociálnej práce Trnavskej univerzity 2. Zásady doktorandského štúdia na Fakulte zdravotníctva a sociálnej práce Trnavskej univerzity 3. Trnavská univerzita. Dostupné z: PhDr. Jana Boroová Trnavská univerzita Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce Katedra klinických odborov Univerzitné námestie Trnava Slovenská republika boronovaj@pobox.sk 14

14 VYUŽITIE KLASIFIKANÝCH SYSTÉMOV V OŠETROVATESTVE Ivana Bóriková Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Ústav ošetrovatestva, Martin, Slovenská republika Súhrn S vymedzením ošetrovatestva ako vedného odboru sa rozvíja používanie štandardizovaného jazyka, ktorý umožuje vytvára v ošetrovateskej praxi klasifikané systémy. Jednotný jazyk uahuje komunikáciu odborníkov v starostlivosti o jednotlivca, rodinu a komunitu, ím sa zvyšuje aj prestíž profesie. S narastajúcim potom chronických ochorení sa prehodnocujú názory na medicínsku a ošetrovateskú starostlivos a do popredia záujmu sa dostáva termín epidemiológia zdravia v súlade s globálnou stratégiou Svetovej zdravotníckej organizácie. Súbor medzinárodných klasifikácií, ktoré vypracovala sa zameriavajú na jednotný opis zdravotných stavov chorôb, porúch, funknej schopnosti a spôsobilosti až po komponenty zdravia súvisiace so spokojným životom. Posledná verzia - Medzinárodná klasifikácia funknej schopnosti, dizability a zdravia (MKF) zahrnuje všetky aspekty udského zdravia, spolupôsobiace faktory a prináša koncept zapojenia jednotlivca ako lena spolonosti. Hlavným cieom pri používaní MKF je zisti, o treba urobi, aby sa zlepšila úrove participácie udí so zdravotným postihnutím. Klasifikácie je viacúelová, použitená nielen v zdravotníctve, ale aj sociálnom zabezpeení, vzdelávaní, práci, legislatívnom procese, modifikácii životného prostredia a iných oblastiach. K úové slová: ošetrovatestvo štandardizovaný jazyk klasifikané systémy epidemiológia zdravia impairment dizabilita hendikap funkná schopnos komponenty zdravia Úvod Ošetrovatestvo ako samostatný vedný odbor vytvára a implementuje do ošetrovateskej praxe už niekoko vlastných klasifikaných systémov (Nanda, NIC, NOC, ICNP) alebo môže používa medzinárodné klasifikácie vypracované Svetovou zdravotníckou organizáciou (WHO) pri popise rôznych hadísk zdravia. Hlavným cieom je kódovanie informácií a používanie štandardizovaného spoloného jazyka, ktorý umožuje jednotne komunikova o zdraví, chorobe i poruche na celom svete. Ošetrovateská profesia sa tak presne identifikuje, rozvíja sa dokumentaný a informaný systém. Klinicky jednotný jazyk poskytuje priestor pre výmenu informácií a ich porozumenie aj v rámci multidisciplinárnej starostlivosti o zdravého alebo chorého jednotlivca, rodinu a komunitu. S narastajúcim potom chronických ochorení sa vytvárajú aj nové zdravotnícke systémy a komplexné programy zamerané na diagnosticko-intervennú starostlivos na úrovni primárnej, sekundárnej a terciárnej prevencie. V súvislosti s týmto javom sa prestáva používa termín epidemiológia chronických ochorení a do popredia sa dostáva termín epidemiológia zdravia (Palát, 2002, s.5). Fenomén zdravia (well being) je súas ou globálnej stratégie Svetovej zdravotníckej organizácie a cieom modernej medicíny i ošetrovatestva. Chronické ochorenia si vyžadujú interdisciplinárnu klasifikáciu, jednotnú terminológiu, opakované meranie a hodnotenie funkného stavu, posúdenie všetkých faktorov chorobného stavu. Chronické progresívne ochorenie vyús uje obvykle do stavu telesného postihnutia dizability, ktorá predstavuje trvalý stav straty uritých funkcií, prípadne ich deficit. Je súas ou a výsledným stavom ochorení napr. systému muskuloskeletálneho, 15

15 kardiovaskulárneho, respiraného, nervového a jej stupe uruje aj príslušnú intervenciu, ktorá je modifikovaná stupom dizability a štádiom základného ochorenia. Dizabilita ako komplex, kedy telesné postihnutie je sprevádzané stratou zamestnania, znížením životnej úrovne a kvality života, má dva komponenty: 1. komponent medicínsky: charakterizovaný sústavnou lieebno-rehabilitanou starostlivos ou, s cieom udrža zbytkové funkcie, 2. komponent sociálny: zabezpei integráciu postihnutého jednotlivca do spoloenských štruktúr (Palát, 2003, s. 55). Komponent ošetrovateský je zameraný na pomenovanie a klasifikáciu fenoménov, výber intervencií pre jednotlivca, rodinu a komunitu a opísanie výsledkov ošetrovateských inností potrebných na stanovenie ciea a hodnotenie starostlivosti. Dizabilita je termín opisujúci schopnos jednotlivca uskutoova urité denné aktivity alebo vykonáva pracovné innosti. Môže by klasifikovaná ako iastoná a celková, doasná a trvalá. Nemá sa zamiea s medicínskym termínom impairment, ktorý definuje stratu fyziologickej funkcie alebo anatomickej štruktúry. V praktickej rovine pri rozhodovaní o dizabilite jednotlivca sa posudzujú komplexne nasledovné faktory: Zdravotný stav Všeobecný zdravotný stav a vek Potvrdená lekárska diagnóza Typ poruchy (psychická, telesná, obidve) Stupe poruchy (od miernej po celkovú) Telesné schopnosti Aeróbna kapacita Agilnos Obratnos Koordinácia Vytrvalos Sila (statická, dynamická) Psychické schopnosti Schopnos poznávania Svedomitos Úprimnos, spoahlivos Vzdelanostná úrove Interpersonálne funkcie Motivácia Rýchlos, stálos Vytrvalos Spoahlivos Tolerancia stresu Sociálne faktory Kultúrne a sociálne faktory Rodinné faktory a oakávania Úrove vzdelania Finanný status Pracovné skúsenosti a príležitosti (Barron, 2001, s. 1580) Svetová zdravotnícka organizácia v roku 1980 publikovala Medzinárodnú klasifikáciu porúch, dizability a handicapu (International Classification of Impairments, Disabilities and Handicaps - IC IDH). Modifikáciou v roku 1997 bola Medzinárodná klasifikácia porúch, aktivity a participácie (International Classification of Impairments, Activitis and Participation IC IDH 2), ktorá zdôrazuje možné aktivity a tým podporuje úas jednotlivcov so zdravotným postihnutím na spoloenskom a pracovnom živote. Definitívna verzia záväzná pre lenské štáty SZO vyšla v roku 2001 ako Medzinárodná klasifikácia funknej schopnosti, dizability a zdravia MKF (International Classification of Functioning, Disability and Health ICF), ktorá poskytuje jednotný štandardizovaný rámec na opis a porovnanie zdravia populácie. 16

16 Klasifikácia MKF zahrnuje všetky aspekty udského zdravia v širokom kontexte a týka sa všetkých udí, nie iba so zdravotným postihnutím. Opisuje situácie vzhadom na udskú funknú schopnos a jej obmedzenia a slúži ako rámec pre organizovanie tejto informácie, ktorá obsahuje dva komponenty komponenty funknej schopnosti a zdravotného postihnutia /dizability (telesné funkcie, štruktúry, systémy, poruchy) a komponenty spolupôsobiacich faktorov (od prostredia najbližšieho ku všeobecnému okolitému). Problémom však zostáva, ako najlepšie pomenova jednotlivcov s uritým stupom funkného obmedzenia. MKF používa termín zdravotné postihnutie na oznaenie multidimenzionálneho fenoménu, vyplývajúceho z interakcie medzi umi a ich prostredím. Môže sa však používa aj termín udia so zdravotným postihnutím alebo zdravotne postihnutí udia. Revíziu termínov vidíme aj v samotných názvoch a obsahu jednotlivých klasifikácií. Verzia z roku 1980 sa zmenila z klasifikácie následkov choroby na rozsah úasti jednotlivca až po klasifikáciu komponentov zdravia. V tabuke 1 sú uvedené rozdiely v základnej terminológii. Tab. 1 Definícia WHO, Ženeva 1980 Impairment: Akákovek strata alebo abnormalita psychologickej, fyziologickej alebo anatomickej štruktúry alebo funkcie. Disability: Akákovek reštrikcia alebo nedostatok vyplývajúci z poruchy schopnosti vykonáva aktivity spôsobom alebo v rozsahu, ktorý je považovaný za normálny pre loveka. Handicap: Nevýhoda pre daného jednotlivca vyplývajúca z poruchy alebo dizability, ktorá limituje alebo bráni plneniu úloh, ktoré sú normálne pre danú osobu Impairment: Akákovek strata alebo abnormalita telesnej, fyziologickej alebo psychologickej štruktúry (základ nezmenený z roku 1980). Activitis: Povaha a rozsah funknosti na úrovni jednotlivca. Participation: Povaha a rozsah úasti jednotlivca v životných situáciách závislých od poruchy, aktivít, zdravotného stavu a pridružených faktorov. (Gulánová, 2003, s. 13) Niektoré termíny sa v bežnej komunikácii asto zamieajú, napr. porucha, zdravotné postihnutie, hendikep, hoci majú presne špecifikované definície. V MKF sa odporúa, aby sa namiesto pojmu dizabilita používal neutrálny pojem aktivita, aj ke v názve klasifikácie zostáva použitý. Termín hendikap bol nahradený participáciou, ím sa zdôrazuje koncept zapojenia. V našej klinickej praxi autori používajú pre lepšiu orientáciu v terminológii pojmy nasledovne: impairment: porucha funkcie na úrovni orgánu i telesnej schémy, dizabilita: porucha vykonávania innosti na úrovni jednotlivca, handicap: porucha zmena rolí jednotlivca na úrovni spolonosti (Taká, 2003, s. 191). Na objektívne posúdenie a hodnotenie funkného stavu sa používajú rôzne škály a testy, a pri ich klasifikácii sa tiež používajú pôvodné termíny. K známym testom vz ahujúcim sa na kognitívny impairment patrí napr. Glasgow Coma Scale, Dementia Scale alebo Mini-Mental 17

17 State Examination. K testom merajúcim dizabilitu patrí Barthelov index - ADL, IADL, Katzov index. Na meranie hendikapu môžeme použi WHO Handicap Scale, Karnofsky Performance Status, Quality of Well-being Scale ai. Niekedy sa fenomény posúdenia prekrývajú, napr. sebestanos patrí do oblasti dizability, ale zasahuje aj do hendikapu v ekonomickej, pracovnej nezávislosti. MKF vytvára hierarchiu taxonomických a terminologických pojmov v kontexte zdravia. Definície konštatujú, aký druh veci alebo javu termín pomenúva. Neredukujú jednotlivca na poruchu, obmedzenie, ale používajú neutrálny až kladný jazyk. Z prílohy MKF vyberáme iba niektoré termíny a ich charakteristiky v skrátenej verzii. Pohoda: všeobecný termín, ktorý zaha všetky domény udského života, vrátane telesných, duševných a sociálnych aspektov, ktoré vytvárajú to, omu hovoríme dobrý život. Zdravotný stav: je stupe fungovania v rámci danej zdravotnej domény (súbor príbuzných fyziologických funkcií, anatomických štruktúr, inností života). Jednotkou klasifikácie nie je osoba, ale jej situácia v rámci domény zdravia. Zdravotné ažkosti: nadradený termín pre ochorenie akútne alebo chronické, poruchu, zranenie, úraz. Môžu sa týka aj iných okolností, napr. starnutia, tehotenstva, stresu. Funknos, funkná schopnos: je nadradený termín pre telesné funkcie, telesnú stavbu, aktivitu a participáciu. Pomenúva pozitívne aspekty interakcie medzi jednotlivcom a enviromentálnymi faktormi. Zdravotné postihnutie: je nadradený termín pre poruchu, obmedzenie aktivity a participácie. Pomenúva negatívne aspekty interakcie medzi jednotlivcom a enviromentálnymi faktormi. Spôsobilos: zastrešujúci pojem pre poruchy, obmedzenia v innosti a participácii. Telesné funkcie: sú fyziologické funkcie telesnej sústavy vrátane duševných funkcií. Telesné štruktúry, stavba: týka sa anatomických a štrukturálnych astí tela, napr. orgánov, konatín a ich súasti. Porucha: chyba alebo abnormalita v telesnej štruktúre alebo funkcii ako významná deviácia alebo strata. Aktivita: vykonávanie úlohy, úkonu, innosti jednotlivcom. Predstavuje individuálny pohad na fungovanie. Participácia: je zapájanie, úas, angažovanos (involvement) jednotlivca do životných situácií. Predstavuje spoloenský pohad na fungovanie. Kontextové faktory: vytvárajú celkový kontext života jednotlivca. Osobné, osobnostné faktory: vek, pohlavie, rasa, životný štýl, výchova, vzdelanie, spoloenské postavenie, životné skúsenosti, vzorce správania. Enviromentálne faktory: fyzický svet, ostatní udia (domov, pracovisko, škola), spoloenské systémy a služby, komunitné aktivity, politické línie, nariadenia, zákony, postoje, ideológie (MKF, 2003, s. 10, ). 18

18 Na obrázku 1 sú interakcie rozliných komponentov schématicky zobrazené. Obr. 1 Interakcie komponentov MKF (WHO, Zdravotný 2002, stavs.9) ( porucha alebo choroba ) Telesné funkcie a štruktúry Aktivity Spoluúas Faktory prostredia Osobnostné faktory MKF ako viacúelová klasifikácia zdravia a stavov súvisiacich so zdravím slúži rôznym disciplínam a prezentuje špecifické ciele pre: vedecký výskum zdravia a jeho determinantov, zavádza spolonú re na zlepšenie komunikácie medzi rôznymi používatemi, poskytuje systematické kódovanie pre zdravotnícke informané systémy, zis uje potreby a zdroje na plánovanie starostlivosti na medzinárodnej úrovni. Použitie MKF je možné nielen v zdravotníckom systéme, ale aj v sociálnom poistení a zabezpeení, práci, vzdelávaní, národnej legislatíve a iných innostiach využitených v zdravotnej starostlivosti o jednotlivca. Bibliografické odkazy BARRON, B. A.: Disability Certifications in Adult Workers: A Practical Approach. Am Fam Physician, 2001; 64: Dostupné na GULÁNOVÁ, M Funkné hodnotenie. EuroRehab, ro. XIII, 2003,. 1, s ISBN HOLMANOVÁ, E., ŽIAKOVÁ, K., ÁP, J. Štandardy edukácie diabetikov, možnosti ichvyužitia. In: Souasné problémy ve vzdlávaní sester a porodních asistentek. Eds L.Pyšný at al: Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyn, ISBN s Medzinárodná klasifikácia funknej schopnosti, dizability a zdravia (MKF). Slovenské vydanie: Asociácia organizácií zdravotne postihnutých obanov SR. Bratislava: EKOVYS, s. ISBN

19 PALÁT, M Globálna stratégia zdravia. EuroRehab, ro. XII, 2002,. 1, s ISBN PALÁT, M Epidemiológia dizability. EuroRehab, ro. XIII, 2003,. 2, s. 55. ISBN PALÁT, M Dizabilitizmus vstupuje na scénu. Revue medicíny v praxi, ro. 1, 2003,. 6, s. 11. ISSN X. TAKÁ, P Metodologické princípy hodnotenia funkného stavu v rehabilitácii. EuroRehab, ro. XIII, 2003,. 4, s ISBN World Health Organization, Geneva 2002: Towards a Common Language for Functioning, Disability and Health ICF. Dostupné na Mgr. Ivana Bóriková Univerzita Komenského v Bratislave Jesseniova lekárská fakulta v Martine Ústav ošetrovatestva Malá Hora Martin 1 borikova@jfmed.uniba.sk 20

20 NURSING IN PORTUGAL EDUCATIONS AND EMPLOYMENT PROBLEMS Graca Maria Carvalho, José Duro Costa Escola Superior de Enfermagem de Portalegre, Portugal Nursing education in Portugal The Higher Education Course in Nursing has the duration of 4 years, given in Public and Private Superior Schools, of the University or Polytechnic subsystem. It is a Course with characteristics of the Polytechnic subsystem that means professionalizing. The Law number 353/99, of September the 3 rd, approved the general rules of Nursing Education in Portugal and the general regulation of the Higher Education Course in Nursing was defined by the Portaria 79-D/99 of September the 18th. Based on this legislation and on the recommendations emanated for the European Commission - the REPE (Law number 161/96 September the 4 th ), Nursing Career and Deontological Code of Nurses (Law 104/98 of April the 21 st ) - were defined abilities for the nurse responsible for general cares. These abilities are obtained knowing that this nurse activity includes the children, adolescents, adults and elderly cares, in hospitals and others relatively to the acute, chronics somatic or psychic health problems. Consequently, the general orientations related with the creation of the curricular plans (study plans) point as an objective, of the Higher Education Course in Nursing, the scientific, human, technique and cultural formation, giving and managing of general cares of nursing to the human being, like sickness during the long vital cycle, the family, the groups and the community in the three levels of prevention, and as well as the necessary ability to develop the practical research in nursing, particularly, and health in general; to participate in the formation of other health professionals; to participate in the nursing education and in the management of health services, with the objective of conferring abilities for the exercise of the professional activity. This rule accents the social mission of nursing: 1. To give and manage cares of nursing; 2. Formation; 3. Efficient member of the health group; 4. Practical of nursing. In this perspective and with a global and integrated vision of the human being, target of the professional cares of nursing, it is intended to prepare the student to participate in the following dimensions: 1. As a direct render of cares; 2. As a member of a profession; 3. As a member of a group; 4. As a member of an organization; 5. As a member of a society. Receivers of the Higher Education Course in Nursing 1. Young students from the formal system of education (12º year scholarly), scientific and natural area 2. It is demanded as prerequisite a health examination. 3. Course with a lot of search, whose average of admission points out between the 14, 5 and the 18 values. 21

21 Duration and hours of the Higher Education Course in Nursing 1. Each school year has the minimum duration of 36 weeks of pedagogical activities; 2. The total of hours of the course must be placed between four thousand and six hundred and four thousand and eight hundred hours Curricular structure The ratio of the theoretical contents must have at least a third of the total hours of the Course, while that practical education must have at least half of the cited hours. Theoretical education 1. The component of theoretical education has as objective the acquisition of scientific, deontological and professional knowledge that base the professional exercise of nursing. 2. The theoretical education includes, for beyond theoretical education, the theoreticianpractical, the practical and the seminaries. 3. The theoretical education must have in account the articulated in the number l) of the article 1 of the Law nº 320/87 of August the 27 th as well as the analysis of the Law 161/96 of September the 4 th (REPE), the recommendations of the document Nursing 2010 of the Norwegian Association of nurses, as well as the Deontological Code of Nurses. As an example we indicate the contents that must be boarded: Theoretical and Technical Education a) Nursing cares: - Orientation and ethics of the profession - General principles of nursing health cares - Principles of nursing cares in substance of: - General medicine and medical specialties - General surgery and surgical specialties - Child-welfare and pediatrics - Hygiene and cares to give to the mother and the just-been born - Mental health and psychiatry - Cares to give to the aged people and geriatrics b) Basic Sciences: - Anatomy and physiology - Pathology - Bacteriology, virology and parasitic diseases - Biophysics, biochemist and radiology - Dietary - Hygiene - Prophylaxis - Sanitary education - Pharmacology c) Social Sciences : - Sociology - Psychology - Principles of administration - Principles of education - Social and sanitary legislation - Legal aspects of the profession 22

22 Clinical education The component of Clinical Education has as purpose to assure the acquisition of knowledge, aptitudes and attitudes necessary to the autonomous and interdependent interventions of the professional exercise of nursing. The component of Clinical Education includes: Nursing cares in substance of: 1. General medicine and medical specialties 2. General surgery and surgical specialties 3. Children cares and pediatrics 4. Hygiene and cares to give to the mother and the just-been born one 5. Mental health and psychiatry 6. Cares to give to the aged people and geriatrics 7. Domicile cares Clinical Education is assured through periods of training, carried in Units of Health and in the community, under the orientation of the School Professors with the contribution of qualified health staff, making the pupils participate in the respective activities, contributing for its formation. Plan of studies (curricular plan) The Course Plan of Studies was approved by the Ministry of the Guardianship (Ministro da Tutela). It is composed for a set of semester and/or annual curricular units characterized according to the methodology adopted: - Theoretician - Theoretician-practical - Practical - Seminary - Period of training Curricular units of option 1. Each educational establishment may provide curricular units of option; 2. The hours attributed to the optional curricular units cannot exceed 10% of the total hours of the Plan of Studies. Scholar regimes The regimes of frequency, evaluation of knowledge, transition of year, anteriority and lapsing of the right to the registration are fixed by the competent agency of each School. The frequency in theoretical education is facultative, but obligator in practical and Clinical Education. The classification is made in the 0-20 scale values with weighed mean. Course degree The higher degree in nursing is titleholder for a Diploma. Exercise of the profession Work in Portugal Professional exits The nurses with a diploma from the Superior Schools of Nursing in Portugal are qualified for the practical of hospital cares, primary health cares, teaching and research. Practice area 1. Hospital Area = - ~ 70% 2. Area of primary health cares - ~ 25 % 23

23 3. Others - ~ 5 % Offer/search The offer is greater that the search and that originated the coming of nurses of other countries, predominantly Spain and recently nurses from East Europe. Employers Public Sector: o S.P.A. Administrative Public Sector; o Hospitals; o Health Centres; o S. A. Anonymous society with public financing. The shareholders are the Finance and Health Departments. This situation appeared 18 months ago. Private sector: o Private Insuring; o I.P.S.S. - Private institutions of Social Solidarity that function with management of private entities, being reimbursed by the State through the subsystem of Health. (State Providence). P.P.P. - Private Public Partnership: Partnerships effectuated by the State with private entities, in which the State yields real properties (land), authorizing to one trust the construction and to another one the exploration of the Institution. Employ Until about one year ago, the most common forms of contract were: 1. Forward contract of 3 months - renewed (they do not give bond to the Public office); 2. Forward contract of 6 months - renewed up to 2 years (it creates the possibility of bond to the Public office); 3. CAP - Administrative Provision Contract - where the Health Department based on the lack of nurses determinates the number of quotas that unfreezes (opens), although in insufficient number according to the needs for admission in the Public office. With the liberalization of the health market to the private sector, a new Law appeared in the Code of Work. It allows individual contracts of work, establishing between the entity employer and the employee a relation of rendering of services. Regulation of the professional exercise The professional exercise is regulated by the Order of Nurses through the Regulation of the Exercise Profession (REPE). As supporting documentation it is still made use of the Deontological Code of Nurses and the Career of Nursing. Problems of teaching/education Due to lack of Nurses: Proliferation of Nursing Private Schools with different objectives of the Public Schools (minor number of professors with formation in Nursing) that stimulated the necessity of develop and implement in the Order of Nurses a System of Certification of Abilities; Inexistence of Post-graduation of Specialization in Nursing, except the Motherly Health and Obstetrics with the consequents implications in the quality of the cares of nursing, given to the citizens. 24