ŽIVOTNÉ PODMIENKY A ZDRAVIE

Transcription

1 Štátny zdravotný ústav SR Slovenská spoločnosť hygienikov SLS Ústav hygieny Lekárskej fakulty UK Bratislava ŽIVOTNÉ PODMIENKY A ZDRAVIE Zborník vedeckých prác Editor: prof. MUDr. Ľubica Ághová, CSc. BRATISLAVA 2003

2 Zborník vedeckých prác Editor: Redakcia: prof. MUDr. Ľubica Ághová, CSc. MUDr. Zuzana Štefániková, CSc. MUDr. Jana Jurkovičová, CSc. Ing. Stanislav Sekretár, CSc. Technická spolupráca: Irena Synáková Milada Holubová Recenzenti: doc. MUDr. Anna Egnerová, CSc. prof. MUDr. Ladislav Rosival, DrSc. doc. MUDr. Igo Kajaba, CSc. doc. Ing. Juraj Kaláč, CSc. V Vydal: Štátny zdravotný ústav SR, 2003 Náklad: 150 výtlačkov. Počet strán: 384 ISBN EAN

3 OBSAH I. Ž IVOTNÉ PROSTREDIE A ZDRAVIE OBYVATEĽSTVA ŽP1 KOTULÁ N J. (Brno - ČR): Ně které zkušenosti s vý poč ty zdravotního rizika... 9 Ž P2 ADÁ MIK J., VOLEKOVÁ J., NIKODÉ MOVÁ D., Á GHOVÁ Ľ. (Bratislava): Vnímanie rizika Ž P3 Ž P4 Ž P5 Ž P6 Ž P7 Ž P8 BENCKO V., RAMEŠ J., GÖ TZL M., FRANĚ K P., JAKUBIS M., FABIÁ NOVÁ E. (Praha - ČR, Prievidza, Banská Bystrica): Analý za incidence nemelanomový ch kožních nádorův populaci exponované arzénu KUBÍNOVÁ R., PUKLOVÁ V. (Praha - ČR): Vý sledky systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí MATĚ JOVÁ H., HRUBÁ D. (Brno - ČR): Expozice populace v České republice kadmiu REICHRTOVÁ E., PALKOVIČOVÁ Ľ. (Bratislava): Expozícia kovový m č asticiam poč as gravidity PALKOVIČOVÁ Ľ., REICHRTOVÁ E., URSÍNYOVÁ M., ŠUŠKA P., RAUSOVÁ K.(Bratislava): Intrauterinná expozícia olovu a kvalita placenty v ôsmich environmentálne odlišný ch regió noch SR LOBODA L., REICHRTOVÁ E., KRÁĽOVIČOVÁ E. (Bratislava): Respirabilné č astice (PM 2,5 µm) - zdravotné riziká Ž P9 SOBOTOVÁ Ľ., JURKOVIČOVÁ J., Š TEFÁ NIKOVÁ Z., Š EVČÍKOVÁ Ľ., Á GHOVÁ Ľ. (Bratislava): Subjektívne hodnotenie hlukovej expozície vo vzťahu k nesluchový m úč inkom dopravného hluku Ž P10 Ž P11 DOSTÁ L A., SZÁ RAZOVÁ M., JANUŠOVÁ T. (Martin): Podiel krokového hluku na akustickom diskomforte v bytoch a možné opatrenia na jeho odstránenie RODA Š., KLEIN L. (Rožňava): Speleoterapia oč ami hygienika... 55

4 Ž P12 NAWKOVÁ V., GIMEROVÁ M., KOVÁ ČOVÁ B., FEDÁ K F. (Michalovce): Prírodné kúpalisko Zemplínska Šírava z pohľadu verejného zdravotníctva. 63 Ž P13 DUBROVOVÁ I. (Bratislava): Pohranič né železnič né stanice z hľadiska ochrany zdravia II. PRACOVNÉ PROSTREDIE A PODMIENKY PRI OCHRANE ZDRAVIA Ž P14 Ž P15 Ž P16 ŠMEJKALOVÁ J., SKALSKÁ H., POLÁ KOVÁ K., FIALOVÁ D., BORSKÁ L. (Hradec Králové - ČR): Vnímání rizika a míra zdravotního uvědomění u zaměstnancůrůzný ch profesí Ž IGOVÁ A., BUCHANCOVÁ J., GÁ LIKOVÁ E., FRIDRICH J., POLÁČEK H. (Martin): Profesionálne riziko fluóru GÁ LIKOVÁ E., Ž IGOVÁ A., MEŠKO D. (Martin): Expozícia Hg - Novácke chemické závody Ž P17 BRŠIAK V. (Ž ilina): Problematika aplikácie NV č. 247/2001 o minimálnych bezpeč nostný ch a zdravotný ch požiadavkách pri práci so zobrazovacími jednotkami Ž P18 VOLEKOVÁ J., NOSKOVÁ T., KOCIANOVÁ M., Á GHOVÁ Ľ. (Bratislava): Vnútorné prostredie operač ný ch sál vybavený ch klimatizáciou s laminárnym prúdením Ž P19 HUBAČOVÁ L., JANOUŠEK M. (Bratislava): Ochrana zdravia pri práci z hľadiska prevencie chorôb podpornopohybového systému (choroby z dlhodobého nadmerného jednostranného zaťaženia) Ž P20 FIALA Z., VYSKOČIL A., ŠMEJKALOVÁ J., KRAJÁ K V., BORSKÁ L., KUČERA I. (Hradec Králové - ČR, Kanada): Metabolity polycyklický ch aromatický ch uhlovodíkůjako ukazatele expozice Ž P21 RIMÁ ROVÁ K.,GAJDOŠOVÁ D., GAJDOŠ A., TARABČÁ KOVÁ D., JUSTOVÁ Z. (Košice): Monitorovanie genotoxický ch úč inkov pracovného prostredia u zdravotníckych pracovníkov

5 III. ZDRAVOTNÁ BEZPEČ NOSŤ POTRAVÍN, NUTRIČ NÉ ASPEKTY PRIMÁ RNEJ PREVENCIE Ž P22 Ž P23 Ž P24 Ž P25 TRUSKOVÁ I., SZOKOLAY A. (Bratislava): Nové druhy potravín - zdravotné riziká a úžitok SZOKOLAY A., TRUSKOVÁ I. (Bratislava): Implementácia legislatívy EÚ v oblasti cudzorodý ch látok v potravinách KAJABA I., KALÁČ J. (Bratislava): Trendy spotreby a štruktúra tukov u obyvateľov SR BRÁ T J. (Nelahozeves - ČR): Vý znam mastný ch kyselin ve výživě Ž P26 SEKRETÁ R S., SCHMIDT Š., NIKLOVÁ I., ŠTEFÁ NIKOVÁ Z. (Bratislava): Výživové aspekty oxidácie tukov Ž P27 Ž P28 KALÁČ J., KAJABA I. (Bratislava): Zmeny v tukoch pri tepelnom spracovaní pokrmov z pohľadu zdravotného rizika DOSTÁ LOVÁ J., BRÁ T J. (Praha, Nelahozeves - ČR): Složení mastný ch kyselin tuku trvanlivého peč iva z tržní síte České republiky Ž P29 SEKRETÁ R S., SCHMIDT Š., NIKLOVÁ I., ŠTEFÁ NIKOVÁ Z. (Bratislava): Ochranný úč inok obalov pri skladovaní jedlý ch olejov Ž P30 Ž P31 VALÍK Ľ., GÖ RNER F. (Bratislava): K trvanlivosti a hygienickej bezchybnosti pasterizovaného mlieka LAUKOVÁ D., VALÍK Ľ., GÖ RNER F. (Bratislava): Vplyv teploty na dynamiku rastu Bacillus cereus v mlieku a smotane Ž P32 SEKRETÁ R S., KUNIAK Ľ., SCHMIDT Š., ŠTEFÁ NIKOVÁ Z. (Bratislava): Hliva ustricovitá - vý znamný zdroj imunomodulač ného ß-(1-3)-D-glukánu. 148 Ž P33 HUDEČKOVÁ H., ČERVEŇ OVÁ T. (Martin): Možnosti vzniku alimentárnych nákaz pri nedodržiavaní zásad správnej vý robnej praxe

6 Ž P34 Ž P35 Ž P36 KRAKOVÁ E. (Poprad): Rodinný vý skyt ochorení vyvolaný ch E. coli KLVANOVÁ J., KUDLÁČKOVÁ M., BLAŽ ÍČEK P. (Bratislava): Vitamín B 6 ovplyvňuje metabolizmus mastný ch kyselín HOLÉ CZYOVÁ G., RIMÁ ROVÁ K., BERNASOVSKÁ K. (Košice): Hodnotenie výživovej spotreby a režim stravovania u košický ch medikov Ž P37 KOVAČIC V., KUDLÁČKOVÁ M., GINTER E., VALACHOVIČOVÁ M. (Bratislava): Deficit jó du - riziko alternatívneho stravovania Ž P38 Ž P39 Ž P40 KUDLÁČKOVÁ M., BLAŽ ÍČEK P., ŠEBEKOVÁ K., VALACHOVIČOVÁ M. (Bratislava): Hyperhomocysteinémia a alternatívne stravovanie KIMÁ KOVÁ T. (Košice): Úloha antioxidancií - vitamínov KIMÁ KOVÁ T., BERNASOVSKÁ K., POMFY M. (Košice): Oxidač ný stres, výživa a civilizač né ochorenia IV. PODPORA A OCHRANA ZDRAVIA DETÍ A MLÁ DEŽ E Ž P41 Ž P42 Ž P43 MALÍKOVÁ E., MATĚ JOVÁ H., HRUBÁ D. (Brno - ČR): Primární prevence v prenatálních poradnách KLIMOVÁ A., MATĚ JOVÁ H. (Brno - ČR): Vý chova ke kojení u brněnský ch středoškoláků ČELAKOVSKÝ J., MŰLLEROVÁ D., AUJEZDSKÁ A. (Plzeň - ČR): Výživa batolat v plzeňském a č eskobudějovickém regionu Ž P44 MŰLLEROVÁ D., AUJEZDSKÁ A., ČELAKOVSKÝ J., MŰLLER L. (Plzeň - ČR): Bilance celodenního stravování dětí předškolního věku v Plzni Ž P45 Ž P46 SEMANOVÁ Z., TAJTÁ KOVÁ M., PETRÁ ŠOVÁ D. (Košice): Vplyv faktorov životného prostredia na funkciu štítnej žľazy u detí RIMÁ ROVÁ K., BERNASOVSKÁ K., HOLÉ CZYOVÁ G., KOUPILOVÁ I. (Košice, Veľká Británia): Vplyv sociálnych faktorov na rast, vý voj a krvný tlak detí

7 Ž P47 KUCHTA M., PETRÁŠOVÁ D., MOJŽ IŠOVÁ G., KUCHTOVÁ N., HIJOVÁ E. (Košice): Probiotiká a ich miesto v prevencii ochorení detí a mladistvý ch Ž P48 PETRÁŠOVÁ D., KUCHTA M., KUCHTOVÁ N., HIJOVÁ E. (Košice): Niektoré markery nutrič ného stavu detí rómskeho etnika vo vzťahu k ich výžive Ž P49 BÉDEROVÁ A., KUDLÁČKOVÁ M., KLVANOVÁ J., BABINSKÁ K., BÉDER I. (Bratislava): Sérové hladiny esenciálnych mastný ch kyselín a železa u vegetariánskych a nevegetariánskych detí Ž P50 PETRÁŠOVÁ D., HIJOVÁ E., KUCHTA M., RIMÁ ROVÁ K. (Košice): Antioxidanty u detí rómskeho etnika a ich vzťah k faktorom životného prostredia Ž P51 Š EVČÍKOVÁ Ľ., JURKOVIČOVÁ J., Š TEFÁ NIKOVÁ Z., BOTTLÍKOVÁ S., SABOLOVÁ M., HANULOVÁ K., Á GHOVÁ Ľ. (Bratislava): Vybrané antropometrické a fyziologické ukazovatele vo vzťahu k telesnej aktivite školský ch detí Ž P52 Ž P53 Ž P54 Ž P55 Ž P56 Ž P57 HALADOVÁ E., MIHALSKÁ E. (Bratislava): Deti a úrazy - aktuálny problém dneška GRIVNA M., NENCKA P., BENEŠOVÁ V. (Praha - ČR): Dě tské úrazy na hřištích - pilotní studie BENEŠOVÁ V., GRIVNA M., PELÍŠ EK M. (Praha - ČR): Monitorování úrazův dětském traumacentru Motol KUNDEROVÁ M. (Trnava): Epidemiologická problematika detský ch úrazov SZÁ RAZOVÁ M., JAKUŠOVÁ V., JAKUŠ J. (Martin): Mobily a mládež - nutnosť legislatívy ANDĚ LOVÁ Š., TRLÍKOVÁ A. (Ostrava - ČR): Ž ivotní styl a znalosti žáků9. tříd základních škol V. Ž IVOTNÝ ŠTÝ L V PREVENCII OCHORENÍ A PORÚ CH ZDRAVIA Ž P58 KUCHTA M., HREHOVÁ D., PETRÁŠOVÁ D., PAVÚK A. (Košice): Fajč iarske návyky študentov rôznych vysoký ch škôl

8 Ž P59 DOHNAL K., BENEŠOVÁ V. (Praha - ČR): Faktory ovlivňující kuřáctví u studentůuk Praha, 2. Lékařské fakulty Ž P60 ZACHOVALOVÁ L., MATĚ JOVÁ H., HRUBÁ D., KYASOVÁ M. (Brno - ČR): První pokusy s kouřením u mladistvý ch kuřák ůa nekuřák ů Ž P61 Ž P62 Ž P63 Ž P64 HRUBÁ D., KUKLA L., TYRLÍK M. (Brno - ČR): Kuřáctví matek ovlivňuje kojení a zdraví dětí DÓ CI I., KOVÁ Ř OVÁ M., BÉ REŠOVÁ A. (Košice): Prevencia zneužívania alkoholu a iný ch psychotropný ch látok u adolescentov BERNASOVSKÁ K., RIMÁ ROVÁ K., KOVÁ Ř OVÁ M. (Košice): Posúdenie životného štý lu poslucháč ov Lekárskej fakulty UPJŠ v Košiciach JANUŠOVÁ T., SZÁ RAZOVÁ M., DOSTÁ L A. (Martin): Ž ivotospráva poslucháč ov medicíny a hypertenzia Ž P65 MOJŽ IŠOVÁ G., PETRÁŠOVÁ D., KOPROVIČOVÁ J., KUCHTA M. (Košice): Hodnoty sérový ch lipoproteínov u vysokoškolskej mládeže vo veku rokov Ž P66 Ž P67 MARTINÍK K. (Hradec Králové - ČR): Selected aspects of evaluation of organism energy VALACHOVIČOVÁ M., KUDLÁČKOVÁ M., BLAŽ ÍČEK P., SPUSTOVÁ V., GINTER E. (Bratislava): Hladiny nutrientov v korelácii k hodnote Body Mass Indexu Ž P68 JURKOVIČOVÁ J., ŠTEFÁ NIKOVÁ Z., ŠEVČÍKOVÁ Ľ., Á GHOVÁ Ľ. (Bratislava): Lipidový profil zdravej dospelej populácie Slovenska Ž P69 Ž P70 KOPROVIČOVÁ J., PETRÁŠOVÁ D., KUCHTA M. (Košice): Koncentrácia apolipoproteínov, lipidov a vitamínov C, E u obéznych mužov FIALOVÁ D., FIALA Z. (Hradec Králové - ČR): Zdravotní stav a pohybová aktivita vybrané skupiny obyvatelstva

9 Ž P71 ŠPLÍCHALOVÁ A., TOMÁŠKOVÁ H., ŠLACHTOVÁ H. (Ostrava - ČR): Analý za subjektivně udávaného zdraví ve vztahu k socioekonomický m faktorům Ž P72 ŠLACHTOVÁ H., TOMÁŠKOVÁ H., ŠPLÍCHALOVÁ A. (Ostrava - ČR): Analý za životního stylu ve vztahu k socioekonomickému statusu Ž P73 TOMÁ ŠKOVÁ H., ŠLACHTOVÁ H., ŠPLÍCHALOVÁ A. (Ostrava - ČR): Metodický přístup ke zpracování dat z dotazníkového šetření Ž P74 Ž P75 Ž P76 ŠTEFÁ NIKOVÁ Z., JURKOVIČOVÁ J., ŠEVČÍKOVÁ Ľ., SOBOTOVÁ Ľ., SEKRETÁ R S., Á GHOVÁ Ľ. (Bratislava): K problematike merania a hodnotenia depotného telesného tuku TISOŇOVÁ J., Á GHOVÁ Ľ. (Bratislava): Prírodné antioxidanty - možnosti prevencie a lieč by ateroskleró zy MARTINÍK K. (Hradec Králové - ČR): Reavenův metabolický syndrom X VI. VARIA Ž P77 MARČEK T., FERENCOVÁ E., KUKUROVÁ E., KRÁĽOVÁ E. (Bratislava): Vý znam základný ch fyzikálnych znalostí z biomechaniky v prevencii športový ch úrazov Ž P78 Ž P79 Ž P80 Ž P81 Ž P82 VOJTEKOVÁ Ľ., POSPÍŠIL R. (Bratislava): Vzťah reumatoidnej artritídy a depresie KOVÁ Ř OVÁ M., DÓ CI I., BÉ REŠOVÁ A. (Košice): Psychický stav starý ch ľudí žijúcich v komunite BÉ REŠOVÁ A., KOVÁ Ř OVÁ M., DÓ CI I. (Košice): Násilie páchané na starších ľuď och - verejno-zdravotný problém BERNASOVSKÁ K., RIMÁ ROVÁ K., HOLÉ CZYOVÁ G. (Košice): Medicínsko-ekologická problematika vo vý uč be poslucháč ov Lekárskej fakulty UPJŠ v Košiciach ŠAVRDA I., RYBÁ RIK D. (Bratislava): Poľné mobilné hygienicko-epidemiologické laborató rium ozbrojený ch síl SR (PMHEL)

10 Ž P83 Ž P84 MIHALSKÁ E., KALÁČ J. (Bratislava): Jubilujúca konferencia "Ž ivotné prostredie a zdravie" vý roč ie jej vzniku MIHALSKÁ E., HALADOVÁ E. (Bratislava): 5. jún vý roč ie vyhlásenia Svetového dňa životného prostredia Ž P85 VII. INDEX AUTOROV

11 Životné podmienky a zdravie, 2003 NĚKTERÉ ZKUŠENOSTI S VÝPOČTY ZDRAVOTNÍHO RIZIKA J. Kotulán Ústav preventivního lékařství Lékařské fakulty MU, Brno, Česká republika přednostka: prof. MUDr. Z. Brázdová, DrSc. Snahy o stanovování přípustných dávek a koncentrací škodlivin v životním a pracovním prostředí, v potravě a vodě byly postupně rozvíjeny po celé minulé století. V jeho poslední čtvrtině pak byl učiněn podstatný pokrok rozvojem metod kvantitativního stanovení zdravotního rizika (Risk Assessment). Tyto postupy umožňují podstatně přesněji hodnotit zdravotní význam jednotlivých škodlivin a také předpovídat případné nepříznivé zdravotní dopady v rámci preventivního dozoru. K nám tyto metody pronikly až po roce 1990, zprvu jen do poměrně úzké vrstvy zainteresovaných odborníků. V posledních třech letech se však jejich použití v ČR neobyčejně rozšířilo, na základě výnosů hlavního hygienika jsou užívány v praxi hygienické služby a vyžadovány v dokumentacích hodnocení vlivu připravovaných staveb na životní prostředí (EIA). Výpočty začali běžně provádět i lidé málo kompetentní, včetně nezdravotníků, pracovníků různých firem angažovaných v EIA. Přibývá tak lidí, kteří riziko vypočítávají a vyhodnocují jen mechanicky, dosazováním do vzorečků, bez znalosti podstaty věci. Tato skutečnost vede k závažné vulgarizaci metody a mnohdy k bezdůvodným resp. nesprávným opatřením v praxi. Na tyto skutečnosti chci svým příspěvkem upozornit. Numerické výpočty vytvářejí při kvantitativním hodnocení rizika dojem spolehlivých exaktních výsledků. Vzhledem k povaze podkladů, z nichž byly odvozeny expoziční limity, k omezené spolehlivosti podkladů o expozicích a k dalším okolnostem jde však jen o velmi přibližné odhady. Proces hodnocení rizika není soustavou exaktních důkazů, ale pouze prognózou, odborně fundovanou aproximací budoucího stavu. Pracuje se zde s pravděpodobností, nikoli s nespornými fakty. Zhodnocení rizika tedy zdaleka nemá stejnou míru určitosti jako výsledky vědeckého výzkumu. Vychází se zde z trojích údajů: o míře nebezpečnosti látky (poměr dávka - odpověď), o expozici, o přijaté dávce (působící koncentraci). Všechny jsou zatíženy značnou chybou. Podklady pro nebezpečnost látky vycházejí především z pokusů na zvířatech, kde extrapolace výsledků na člověka je vesměs značně nejistá ( člověk není 70-kilové morče ), nebo z údajů o havarijních a jiných expozicích lidí vysokým dávkám, někdy akutním nebo subakutním, kde zdrojem nejistoty je extrapolace do oblasti dávek nízkých a případně do oblasti extrémně chronických expozic. Mnoha neurčitostmi jsou zatíženy též expoziční scénáře, které vycházejí jednak z rozptylových a jiných studií, zatížených rovněž mnoha metodickými problémy, jednak z odhadů průměrného celoživotního chování lidí dané populace. Vesměs se zde jedná o více nebo méně nejisté úvahy. Tím vším je pak zatížena i přesnost vypočtené dávky (zejména celoživotní) resp. dlouhodobě působících průměrných koncentrací. Kompetentní instituce, zpracovávající vědecké podklady pro Risk Assessment (1, 2, 3), zejména US EPA (US Environmental Protection Agency), jsou si těchto problémů plně vědomy, vysloveně na ně upozorňují a požadují kromě bezchybného metodického provedení i velmi uvážlivou interpretaci výsledků. Považuje se za nezbytné, aby společně s výsledky výpočtů byly uvedeny i bližší charakteristiky výchozích podkladů (diskuse o podkladech, z nichž byly odvozeny referenční ukazatele, uvedení použitých bezpečnostních faktorů, diskuse o povaze a rozsahu expozice, informace o způsobu odvození přijímaných průměrných a 9

12 maximálních dávek resp.koncentrací, diskuse o celkovém stupni nejistoty a pochybností atp.). Aby pro metodické nepřesnosti nedocházelo k nepřiměřeně příznivým závěrům, vycházejí zmíněné mezinárodní instituce ze zásady předběžné opatrnosti, tj. z nejhorších možných variant (výsledky studií s nejzávažnějšími udávanými dopady, účinky na nejcitlivější druhy pokusných zvířat, na nejcitlivější vrstvy obyvatelstva, odvozování ukazatelů z horních hranic karcinogenního potenciálu aj.). Výsledky pak charakterizují vždy nejhorší myslitelnou konstelaci a jsou vesměs horší než budoucí realita. Tento opatrný (konzervativní) přístup spolu se zavedením dostatečných bezpečnostních pásem má zaručit spolehlivost výsledků i v podmínkách výše uvedené neurčitosti. Doporučené koeficienty jsou proto velmi přísné a obvykle zaručují bezpečnostní pásmo v hodnotě několika řádů. Přesto se v praxi běžně setkáváme se zamítavými stanovisky i při nepatrném numerickém překročení požadované hraniční úrovně. Velmi často k tomu dochází při posuzování látek karcinogenních. U nich se předpokládá bezprahové působení, takže se nepožaduje nulové riziko, ale riziko přijatelné, za něž je mezinárodně obvykle považováno celoživotně 1 x 10-6, tedy 1 úmrtí na nádor v populační skupině milionu lidí po celoživotní (70leté) expozici. Je to hledisko mimořádně přísné. Např. u průmyslového zařízení, kolem něhož v dané úrovni koncentrací škodliviny v ovzduší žije 10 tisíc lidí, by to znamenalo 1 případ za 7000 let. Přesto jsem se setkal v obdobném případě s odmítavými kritickými diskusemi při numerickém výsledku 1,2 x US EPA a další kompetentní instituce připravují rizikové koeficienty jednotlivých látek velmi svědomitě, na základě kritických rozborů existující literatury resp. vlastních vědeckých studií. Vydávají proto jen koeficienty, které považují za přijatelně odůvodněné. Poněvadž však pro mnohé látky a cesty expozice (ovzduším, potravou apod.) zatím spolehlivé vědecké podklady neexistují, nejsou v řadě případů oficiální rizikové koeficienty k dispozici. Tato skutečnost diletantské pracovníky obvykle zaskočí a oni si pak bez rozpaků vypomáhají různými improvizacemi resp. lidovou tvořivostí. Někteří poctivější vyhledají v literatuře epidemiologickou studii, která se vlivem dané škodliviny zabývá a bez kritického zhodnocení dané práce, jejích možných chyb a z nich pramenících nejistot uveřejněný koeficient (procento nemocných při dané koncentraci škodliviny apod.) použijí a mnozí ostatní to od pak od nich dále opisují. Každému, kdo je si vědom nesčetných úskalí a pastí při snahách o průkaz kauzality v epidemiologických studiích, je zřejmé, že takový postup je sotva přípustný, a pokud ano, pak pouze s zevrubným a kritickým zhodnocením použitého pramene. S takto svědomitým přístupem jsem se však u nás nesetkal. Jiní se dokonce pouštějí do vlastních spekulací na základě předpokládaných analogií s jinými látkami apod. Ještě jiní si připravují koeficienty sami na základě vlastních, metodicky krajně sporných populačních šetření. A tak máme v Česku např. k dispozici navržené a v praxi používané grafy o tom, jak v rozmezí běžných úrovní městského uličního hluku (již od ekvivalentní hladiny cca 35 db!) narůstá vlivem tohoto hluku výskyt katarů horních dýchacích cest, hypertenzí, infarktů myokardu a celkového počtu civilizačních nemocí. Kam vedou takové přemrštěné podklady v praxi, zejména ujmou-li se jich další laici, si lze snadno představit. Jako příklad je možno uvést i oxidy dusíku (resp. NO 2 ), pro něž US EPA nevydala rizikové koeficienty, zřejmě mj. proto, že údaje z epidemiologických studií nepovažuje za zcela průkazné, neboť v nich vesměs není možné spolehlivě oddělit vlivy NO 2 od jiných potenciálně zúčastněných faktorů. U nás se přesto užívají a doporučují pro NO x koeficienty převzaté z různých jednotlivých epidemiologických studií. I při užití oficiálních, kompetentními institucemi vydaných koeficientů je někdy výpočet velmi problematický. Mohu to doložit na příkladu benzo/a/pyenu (BaP). US EPA nestanovila rizikové koeficienty pro inhalační expozici BaP, přestože některé pokusy na zvířatech jeho karcinogenní působení zjišťují. Pro lidi však nepovažuje karcinogenní účinek za prokázaný, neboť v relevantních epidemiologických studiích jde vždy o směsi PAU a případně i jiných 10

13 škodlivin, z nichž nelze izolovaný účinek BaP odlišit. WHO je v této otázce méně striktní a již v roce 1987 ve svých známých směrnicích pro kvalitu ovzduší v Evropě (4) uvádí pro BaP riziko 8,7 x 10-2 pro celoživotní vdechování koncentrace 1 mg BaP na m 3. Totéž je zopakováno i v novém vydání téže monografie z roku 2000 (5). Setkal jsem se s tím, že použití tohoto limitu bylo hygienickou službou tvrdě vyžadováno bez ohledu na zdroj emisí. Pátráme-li však, z čeho byl uvedený koeficient odvozen, zjišťujeme, že z jedné americké práce z roku 1976 o úmrtnosti koksárenských dělníků na rakovinu (6). Američtí autoři z ní vyvodili rizikový faktor pro koksárenské plyny a autoři příslušné kapitoly zmíněných Guidelines to poněkud krkolomným a vědecky sporným způsobem převedli na riziko pouhého BaP. V novém vydání Guidelines z roku 2000 k tomu ničím novým nepřispěli a uvedenou hodnotu opakují, ovšem opět s upozorněním, že je to odvozeno od koksárenských dělníků. Je zřejmé, že koksárenské ovzduší s vysokými koncentracemi komplexní směsí různých PAU (včetně karcinogenních) v polovině minulého století v USA a jejich neméně rizikových nitračních a oxidačních derivátů v polovině minulého století v USA je diametrálně odlišné od poměrů v okolí jiných zdrojů v našem dnešním zevním ovzduší. V jiné publikaci Světové zdravotnické organizace z roku 1998 (7), pojednávající o PAU, jsou uvedeny jiné kvalifikované odhady karcinogenního rizika pro člověka, který by po celý život vdechoval ovzduší s koncentrací 1 ng BaP/m 3 vzduchu. Jsou odvozeny z 9 experimentálních prací, jejichž závěry se navzájem liší. Riziko je proto stanoveno v rozmezí, a to mezi maximem 1,1x 10-6 a minimem 7,0 x Ve srovnání s výše uvedeným rizikovým koeficientem je tedy o 1 až 4 řády mírnější. Je ovšem odvozeno pouze z pokusů na zvířatech. Výběr použitelného koeficientu tedy může radikálně ovlivnit výsledky. Bude tedy v každém jednotlivém případě hodnocení rizika BaP nutné bedlivě zvážit uvedené vědecké podklady a jejich vhodnost pro daný případ a teprve poté zvolit některý z koeficientů. Současně je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že BaP není považován za prokázaný lidský karcinogen. Podle US EPA je řazen do skupiny B2 (průkaz u zvířat dostatečný, u člověka nedostatečný nebo žádný), podle IARC do skupiny 2A (látky pravděpodobně karcinogenní pro člověka). Obdobné problémy jsou u mnoha dalších škodlivin. Mechanické užití matematických vzorečků při výpočty Risk Assessment může často nadělat víc škody než užitku. Je proto třeba požadovat, aby výpočty rizika byly svěřovány pouze lidem s náležitou odbornou úrovní a průpravou. Literatura: 1. US Environmental Protection Agency: Guidelines for Cancer Risk Assessment, Federal Register 51 (185) US Environmental Protection Agency: Proposed Guidelines for Cancer Risk Assessment, Federal Register 61 (79) World Health Organization - CEMP: Environmental and health impact assessment. A handbook for practitioners. Elsevier Applied Science, London and New York 1992, 282 s. 4. World Health Organization: Air Quality Guidelines for Europe. (WHO Regional Publications, European Series, No. 23). WHO, Cpoenhagen 1987, 426 s. 5. World Health Organization: Air Quality Guidelines for Europe. Second Edition. (WHO Regional Publications, European Series, No. 91). WHO, Cpoenhagen 2000, 274 s. 6. Redmond, C.K.: Epidemiological studies of cancer mortality in coke plant workers. In: Seventh Conference on Environmental Toxicology Washington, DC, US EPA, 1976, s World Health Organization: Environmental Health Criteria 202. Selected Non-heterocyclic Polycyclic Aromatic Hydrocarbons. Geneva, 1998, 884 s. 11

14 Ž ivotné podmienky a zdravie, 2003 VNÍ MANIE RIZIKA 1 J. Adá mik 1, J. Voleková 2, D. Nikodémová 3, Ľ. Ághová 2 1 Vojenský ústav hygieny a epidemioló gie, Bratislava riaditeľ : plk. MUDr. I. Š avrda 2 Ú stav hygieny Leká rskej fakulty UK, Bratislava prednostka: prof. MUDr. Ľ. Ághová, CSc. 3 Ú stav preventívnej a klinickej medicíny, Bratislava riaditeľ : prof. MUDr. T. Trnovec, DrSc. Ľudia často nezdieľ ajú dôveru v odhady expertov o riziká ch a ohrozeniach, ktoré sa tý kajú dopadov na ich zdravie alebo na ž ivotné prostredie, pokiaľ nedostanú primerané vysvetlenie. Ani primerané vysvetlenie odborníkov však často laikom nestačí. Postupy v identifiká cii a v odhadoch rizík a ohrození, ktoré zahŕňajú účasť širokej verejnosti a zaangaž ovaný ch ohrozený ch občanov laikov na komuniká cii s expertmi pri rozhodovaní o akceptá cii jednotlivý ch riešení environmentá lnych a zdravotný ch ohrození a ich manaž mente, by mohli byť prínosom pre zníž enie ich reá lneho rizika. Podstata tohoto pozitívneho efektu v rozhodovacom procese spočíva v zahrnutí pohľ adu zaangaž ovaný ch občanov laikov na ďalšie mož né súvislosti v náväznosti na ich zaangaž ovanosť na vymedzené a posudzované riziko. Jedinečný mnohorozmerný pohľ ad jednotlivý ch skupín laikov vyplý va z pocitov mnohoraký ch ohrození nimi odvodzovaný ch od základného posudzovaného rizika. Výsledkom riadeného zvaž ovania rizík zaangaž ovaný mi laikmi by mohlo byť ich spoločné odporúčanie. Ú skalia vnímania a akceptá cie objektívneho rizika u laikov môž eme chá pať ako úskalia, prekážky, ktoré spočívajú v rozmanitosti a rôznorodosti jednotlivý ch subjektínych rizík, ktoré sú výsledkami rôzneho vnímania objektívnych, čiž e nejaký m spôsobom objektívne kvantifikovaný ch rizík (1). Tieto úskalia nespočívajú iba v poznateľ nosti problematiky konkrétnych objektívnych rizík, ale v miere zaangaž ovania a predovšetký m v osobnostný ch vlastnostiach posudzujúcich laikov, v ich rôznych osobný ch názoroch a psychologický ch postojov k problematike hodnotenia rizík. Tento aspekt potom môž e vysvetliť skutočnosť, keď sa po rovnakom pochopení úrovne objektívneho rizika vyskytnú rôzne spôsoby riešenia rizikovej problematiky u rôznych skupín ľ udí. Samotné riziko môž e byť laikmi chá pané: ako pravdepodobnosť vzniku nepriaznivej udalosti, čo predstavuje najprijateľ nejšie pochopenie rizika, ako ná sledky nepriaznivej udalosti, ako kombiná cia pravdepodobnosti nepriaznivej udalosti a jej ná sledkov, alebo tak, ž e spočíva v podstate nepriaznivej udalosti, čo predstavuje najmenej prijateľ ný spôsob chá pania rizika (2, 3, 4, 5). Odborníci by v komuniká cii o riziku s laikmi mali toto riziko popísať tak, ž e ho najprv identifikujú. Druhý m stupňom je odhad dávkovej závislosti, tretím je odhad expozície. Tieto odhady opisujú konkrétne riziko, jeho závaž nosť, rozsah dopadu a potenciá l. Š tvrtý m stupňom je charakterizá cia rizika, ktorá je zhodnotením predchá dzajúcich stupňov (6). 1 Táto práca bola realizovaná s finančnou podporou grantu VEGA MŠ SR a SAV 1/0533/33 12

15 Kaž dý tento stupeň objektívneho odhadu rizika je subjektívne vnímaný laikami samostatne a rozdielne podľ a jedinečný ch charakteristík jednotlivý ch skupín ľ udí: Jedna skupina ľ udí považ uje prírodu a udalosti okolo nás za prevaž ne stabilné, predvídateľ né, po vychý leniach smerujúce k bezpečnému a stabilnému stavu. Ide o postoj, ktorý ospravedlňuje prijímanie veľ mi riskantný ch riešení (2, 3, 4, 5). V tomto postoji často prevlá dnu egoistické a individualistické tendencie psychologickej akceptá cie rizík, kde hlavnú úlohu pri rozhodovaní o akceptá cii vysokého rizika zohrá va výška zisku alebo odmeny za podstúpenie rizika. Trochu odlišný postoj reprezentuje skupina ľ udí, ktorí považ ujú prírodu a udalosti okolo ná s za stabilné a predvídateľ né, ale len pokiaľ sa tieto nachá dzajú v určitý ch stanovený ch podmienkach (2, 3, 4, 5). Za hranicami týchto stabilný ch oblastí a po prekročení stanovený ch podmienok, čiž e medzí sú udalosti labilné a vývoj často smeruje k nepriaznivý m udalostiam. Tento tzv. hierarchický prístup je východiskom pre optimalizačné stanovenia tak nízkych limitov ohrození jednotlivcov a spoločnosti rizikový mi faktormi, ako je to pre danú spoločnosť ekonomicky a spoločensky únosné. Celkom iný postoj reprezentuje skupina ľ udí, ktorí už nenachá dzajú v prírode a v udalostiach okolo nás ž iadne jadrá stability (2, 3, 4, 5). Podľ a tohoto prístupu sú všetky udalosti okolo nás vždy v nestabilite, hoci sa pripúšťa ich predvídateľ nosť. Keďž e po nedostatočnej regulá cii udalosti vždy smerujú ku katastrofá m, je trvalá reštriktívna regulá cia väčšiny rizikový ch udalostí nutnou podmienkou ich vratkej stability. Snaž ia sa o úplné odstrá nenie rizík, čo je nereá lne. V psychologickej akceptá cii jednotlivý ch rizík sa zástupcovia tohoto prístupu dostá vajú často do radiká lnych, extrémistický ch a paradoxný ch pozícii, keď bojujú proti údajne veľ mi vysoký m riziká m podstúpením a akceptá ciou rizík ešte omnoho väčších (napríklad členovia organizá cie Greenpeace). Riziká m ž ivota sa nevyhnú ani zástupcovia filozofie nepredvídateľ nosti a neovplyvniteľ nosti prírody a udalostí okolo nás (2, 3, 4, 5). Nesnaž ia sa o ž iadnu regulá ciu rizík. V psychologickej akceptá cii rizikový ch udalostí sú potom títo ľ udia ochotní prijímať riziká akékoľ vek, malé i veľ ké, ktoré im ž ivot vždy prinesie úplne ná hodný m spôsobom. Ož iarenie z cyklotrónu alebo uskladneného jadrového paliva Rakovina v dô sledku RTG ož iarenia Choroba z ož iarenia v dô sledku havá rijného ož iarenia Rakovina pľú c z radónu Byť zasiahnutý bleskom Stať sa alkoholikom alebo narkomanom Rakovina v dô sledku jadrového ož iarenia Byť obeťou teroristickej akcie Ochorieť na AIDS Byť zdravotne poškodený pož itím modifik. potravín 1 Padnúť z výšky Utopiť sa pri kú paní Byť zdravotne poškodený v dô sledku globá lnych zmien v ovzduší Rakovina pľú c z fajčenia Zdravotné poškodenie zo znečistenia prostredia Zhorieť pri pož iari Dostať srdcový infarkt Pracovný ú raz Byť prepadnutý Byť účastníkom dopravnej nehody 1,72 2,03 2,07 2,1 2,14 2,17 2,24 2,28 2,28 2,62 2,79 2,79 2,83 2,93 3,03 3,07 3,24 3,38 3,38 3,57 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 Obr. 1. Vnímanie osobného rizika u zamestnancov rezortu Ministerstva obrany SR 13

16 Zdravotné poškodenia zo znečistenia prostredia Utopenia Dopravné nehody Pá dy z výšky Pracovné ú razy Výskyt rakoviny v dô sledku RTG ož iarenia Výskyt rakoviny pľú c z radónu Výskyt rakoviny v dô sledku jadrového ož iarenia Výskyt rakoviny pľú c z fajčenia Kriminalita v spoločnosti Srdcovocievne ochorenia Riziko z pož iarov Zdravotné poškodenia pož itím modfikovaných potravín Výskyt alkoholizmu a narkomanie Zasiahnutia bleskom Ná rast terorizmu Výskyt ož iareníz cyklotrónu alebo uskladneného jadrového paliva Výskyt ochorenína AIDS Výskyt choroby z ož iarenia v dô sledku havá rijného ož iarenia Zdravotné poškodenia v dô sledku globá lnych zmien v ovzduší 1 1,86 2 2,21 2,24 2,34 2,38 2,41 2,55 2,66 2,69 2,75 2,86 2,93 2,93 3,1 3,15 3,31 3,34 3,72 3,79 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 Obr. 2. Vnímanie spoločenský ch ohrození u zamestnancov rezortu Ministerstva obrany SR Mnohé prieskumy názorov ľ udí na vnímanie a akceptá ciu rizík a ohrození uká zali, ž e u tý chto skupín sa názory odlišujú podľ a stupňa pochopenia pravdepodobnostnej charakteristiky rizika, podľ a veku, vzdelania, profesie, spoločenského prostredia, osobnostný ch a psychologický ch charakteristík, ale predovšetký m podľ a konkrétnej zaangaž ovanosti v riziku alebo ohrození. Stať sa alkoholikom alebo narkomanom Ož iarenie z cyklotrónu alebo uskladneného jadrového paliva Byť obeťou teroristickej akcie Byť zdravotne poškodený pož itím modifik. potravín Rakovina pľú c z fajčenia Rakovina pľú c z radónu Byť zasiahnutý bleskom Ochorieť na AIDS Rakovina v dô sledku RTG ož iarenia Utopiť sa pri kú paní 1 Choroba z ož iarenia v dô sledku havárijného ož iarenia Dostať srdcový infarkt Padnúť z výšky Rakovina v dô sledku jadrového ož iarenia Zhorieť pri pož iari Byť zdravotne poškodený v dô sledku globálnych zmien v ovzduší Zdravotné poškodenie zo znečistenia prostredia Pracovný ú raz Byť prepadnutý Byť účastníkom dopravnej nehody 1,89 1,90 2,03 2,11 2,13 2,14 2,18 2,21 2,44 2,50 2,54 2,55 2,62 2,63 2,68 2,84 2,95 3,11 3,38 3,64 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 Obr. 3. Vnímanie osobného rizika u študentov medicíny 14