JAK ÚSPĚŠNĚ PODNIKAT V PŘÍHRANIČNÍCH REGIONECH JIHOVÝCHODNÍ MORAVY

Transcription

1 EVROPSKÝ POLYTECHNICKÝ INSTITUT, s.r.o. KUNOVICE 1. SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA NA MORAVĚ SBORNÍK JAK ÚSPĚŠNĚ PODNIKAT V PŘÍHRANIČNÍCH REGIONECH JIHOVÝCHODNÍ MORAVY V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE květen 2009, Luhačovice, Česká republika

2

3 Kolektiv autorů V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE JAK ÚSPĚŠNĚ PODNIKAT V PŘÍHRANIČNÍCH REGIONECH JIHOVÝCHODNÍ MORAVY Vydavatel, nositel autorských práv, vyrobil: (C) Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2009 Publikace neprošla jazykovou úpravou. Za obsahovou správnost odpovídají autoři ISBN

4

5 JAK ÚSPĚŠNĚ PODNIKAT V PŘÍHRANIČNÍCH REGIONECH JIHOVÝCHODNÍ MORAVY V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009 Organizován EVROPSKÝM POLYTECHNICKÝM INSTITUTEM, s.r.o. KUNOVICE ve spolupráci s Plechanovou ruskou ekonomickou akademii v Moskvě, Trenčianskou univerzitou A. Dubčeka v Trenčíne, VŠEM v Bratislave, Vysokou školou v Sládkovičove, Vysokou školou ekonomie, turismu a sociálních věd v Kielcích, Moskevskou podnikatelskou akademií v Moskvě, Akadémiou policajného zboru v Bratislave, Univerzitou M. Bela v Banskej Bystrici, Žilinskou univerzitou, Fakultou riadenia a ekonomiky v Žiline, Institutem ekonomiky v Podolsku. Předseda programového výboru konference: Ing. Oldřich Kratochvíl, Honorary professor, Dr.h.c., MBA

6 PROGRAMOVÝ VÝBOR KONFERENCE Předseda: Ing. Oldřich Kratochvíl, Honorary Professor, Dr.h.c., MBA rektor EPI, s.r.o., Kunovice, ČR MVDr. Stanislav Mišák - hejtman Zlínského kraje, ČR Libor Lukáš - statutární zástupce hejtmana Zlínského kraje, ČR Prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA rektor Vysokého učení technického v Brně, ČR Dr. Viktor I. Grišin, honorary professor rektor REA Moskva, RU Dr. Jan Telus rektor College of Economy, Tourism and Social sciences in Kielce, Kielce, PL Gen. Prof. JUDr. Jozef Kuril, CSc. - rektor Akadémie policajného zboru Bratislava, SK Prof. Ing. Karol Polák, Dr.Sc., Dr.h.c. - rektor VŠ Sládkovičovo, SK Doc. Ing. Miroslav Mečár, CSc. rektor Trenčianskej univerzity A. Dubčeka v Trenčíne, SK Prof. PhDr. Beata Kosová, CSc. - rektorka Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici, SK Prof. Ing. Viera Cibáková, CSc. rektorka VŠ ekonomie a manažmentu verejnej správy v Bratislave, SK Prof. Dr. Genadij N. Smirnov, Dr.Sc. - Ruská Ekonomická Akademie, Moskva, RU Mgr. Iveta Matušíková, Ph.D., h. doc. prorektorka EPI, s.r.o. Kunovice, ČR Ing. Jozef Habánik, Ph.D., h.doc. státní tajemník ministerstva školství SR Dr. Gábor Vertésy, Dr.Sc. - Hungarian Academy of Sciences, HU Prof. Vladimír V. Tabolin, Dr.Sc. - Moskevská podnikatelská akademia, RU Prof. Ruslan I. Khasbulatov, Dr.Sc. - Ruská Ekonomická Akademie, Moskva, RU Prof. Michaelov Manilich, Ph.D., CSc. - Bukovian University, Chernivstvi, Ukrajina Ing. Marek Šimčák, Ph.D. - EPI, s.r.o., Kunovice, ČR Ing. Jindřich Petrucha, Ph.D. - EPI, s.r.o., Kunovice, ČR JUDr. Dušan Ružič, Ph.D. - EPI, s.r.o., Kunovice, ČR Prof. Alan Guinn - Rushmore University Doc. Ing. Petr Dostál, CSc. - VUT Brno, ČR Doc. Ing. Judita Šťouračová, CSc. - Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů, Praha, ČR Mgr. Jiří Janda - radní Jihomoravského kraje Mgr. Zuzana Domesová - místostarostka města Hodonín Mgr. Josef Slovák - radní Zlínského kraje Prof. Dr. Herbert Strunz - Westsächsische Hochschule Zwickau, DE Prof. Denys Y. Khusainov, Dr.Sc. - Kiev State University OPONENTNÍ RADA Prof. Ing. Jaroslav Ďaďo, Ph.D., Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici, SR Plk. Prof. JUDr. Jozef Králik, CSc., Akadémia policajného zboru Bratislava, SR Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc., Univerzita Pardubice, ČR Recenzenti: Prof. JUDr. Anton Slovinský, CSc. Prof. Ing. Pavel Vinčúr, CSc. Doc. JUDr. Karel Marek, CSc. Sekce 1: Rozvoj lidských zdrojů v regionech Moderátor: prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc., Ing. Juraj Dubovec, Ph.D. Sekce 2: Podpora přeshraniční spolupráce Moderátor: Prof. Ing. Jaroslav Ďaďo, Ph.D., Doc. Ing.Jozef Strišš, CSc.

7 OBSAH ÚVODNÍ SLOVO PODNIKÁNÍ, ROZVOJ A CESTOVNÍ RUCH SEVERNÍ MORAVY A SLEZSKA MILAN BŘEZINA, KAMIL TŘOS K NIEKTORÝM AKTUÁLNYM PROBLÉBOM PERSONÁLNÉHO MANAŽMENTU V ORGANIZÁCIÍCH NA SLOVENSKU VIERA CIBÁKOVÁ, ANNA KACHAŇÁKOVÁ SÚČASNÁ GLOBÁLNA FINANČNÁ KRÍZA A OPATRENIA PRIJATÉ VLÁDOU SR NA PODPORU STABILITY FINANČNÉHO SEKTORA VIERA CIBÁKOVÁ, VIERA SYSÁKOVÁ DOSAH GLOBÁLNEJ HOSPODÁRSKEJ KRÍZY NA MANAŽMENT ĽUDSKÝCH ZDROJOV. 31 IVAN DLUGOŠ VYUŽITÍ FUZZY LOGIKY U REGIONÁLNÍCH POJIŠŤOVEN RADEK DOSKOČIL THE INFLUENCE OF A UNIVERSITY ON THE SOCIAL WEB OF THE REGION JURAJ DUBOVEC, TIBOR HLAČINA ZAJIŠTĚNÍ DEVIZOVÉHO RIZIKA PŘI INVESTOVÁNÍ V ČR JURAJ DUBOVEC, TIBOR HLADINA, PŘEMYSL MICHÁLEK VÝZNAM VÝSLEDKU HOSPODÁRENIA PEŇAŽNÉHO TOKU PRE MANAŽMENT PODNIKU MÁRIA ĎURIŠOVÁ VEDOMOSTNÁ SPOLOČNOSŤ A HOSPODÁRSKA KRÍZA JOZEF HABÁNIK ŠROTOVNÉ, MOC NEBO POMOC? LENKA HALOUZKOVÁ AFGANISTAN A ÓPIUM (PARADOXY A SÚVISLOSTI) JAROSLAV HORVÁTH, ALENA HORVÁTHOVÁ POZNÁMKA K ZAVEDENIU POJMU URČITÝ INTEGRÁL, ALEBO DVA POHĽADY NA VÝPOČET PLOCHY ELEMENTÁRNEJ OBLASTI DANIELA HRICIŠÁKOVÁ VYUŽITÍ MONITOROVACÍHO PROSTŘEDKU PRO POTŘEBY ČESKÉ POLICIE MARTIN HRINKO ĽUDSKÝ POTENCIÁL AKO FAKTOR SOCIÁLNO-EKONOMICKÉHO ROZVOJA REGIÓNU91 ANNA JACKOVÁ MANAŽERSKÝ PŘÍSTUP V ŘÍZENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY ROBERT JURČA, ALENA PONCAROVÁ HOSPODÁRSKY ROZVOJ A ŠTRUKTÚRA SPOTREBY V REGIÓNOCH EMÍLIA KRAJŇÁKOVÁ, MILAN VINKLÁRIK

8 MARKETINGOVÁ STRATEGIE PODNIKŮ V CENTRÁLNÍM REGIONU JIŽNÍ MORAVY MAREK GREGOR, KRISTÍNA KRÁLIKOVÁ, JOZEF KRÁLIK PRÍSTUPY A MODELY VYHODNOCOVANIA PODNIKOVÉHO VZDELÁVANIA ALŽBETA KUCHARČÍKOVÁ PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ V PŘÍHRANIČNÍCH REGIONECH JIHOVÝCHODNÍ MORAVY MŮŽE ŠKOLA AKTIVNĚ POMOCI? PAVEL MATOUŠEK VÝVOJ TECHNICKÉ OCHRANY PROTI PADĚLÁNÍ JAROSLAV MÜLLER, MILOSLAV MUSIL POLITIKA ROZVOJA MALÝCH A STREDNÝCH PODNIKOV V EURÓPSKEJ ÚNII LÁSZLÓ NAGY ODDELENIE ĽUDSKÝCH ZDROJOV AKO STRATEGICKÝ PARTNER V ČASE HOSPODÁRSKEJ KRÍZY LADISLAV NIŽNÍK HOW TO CARRY ON A SUCCESSFUL BUSINESS IN THE FRONTIER REGIONS OF SOUTHEAST MORAVIA PAVEL P. PANKRATIEV REGIONÁLNA POLITIKY EURÓPSKEJ ÚNIE A JEJ FINANČNÉ NÁSTROJE ALENA PAULIČKOVÁ KTO ZANEDBAL VYSOKÉ ŠKOLSTVO KAROL POLÁK VÝCHOVNÁ DVOJICA DOBRODINEC - JEDINEC KAROL POLÁK NOVÉ FORMY SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÉHO OŽIVENÍ PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ JAN PRACHAŘ SMLOUVA O PŮJČCE VERSUS SMLOUVA O ÚVĚRU DUŠAN RUŽIČ ŘÍZENÍ O DOHODĚ O VINĚ A TESTU VE SLOUVENSKÉ REPUBLICE A MOŽNOSTI VYUŽITÍ TÉTO PRÁVNÍ ÚPRAVY V ČESKÉ REPUBLICE KAREL ŠABATA, ONDŘEJ ŠABATA PODPORA ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA VOŠE ZLÍN HANA ŠEĎOVÁ PŘÍSTUPY K PROBLEMATICE E-GOVERNMENTU V ČR A SR DAN SLOVÁČEK, JINDŘICH PETRUCHA OPATŘENÍ ČESKÉ REPUBLIKY KE ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE TAŤÁNA ŠPÍRKOVÁ ANALÝZA SÚČASNÝCH PROBLÉMOV A PERSPEKTÍV ROZVOJA MALÝCH A STREDNÝCH PODNIKOV (MSP) LUBOMÍRA STRÁŽOVSKÁ, HELENA STRÁŽOVSKÁ

9 GLOBALISIERUNG: FLUCH ODER SEGEN? HERBERT STRUNZ, SERGEJ VOJTOVIČ ÚLOHA MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY PŘI PŘEKONÁVÁNÍ PROBLÉMŮ MĚSTA VLADIMIR V. TABOLIN VYUŽITIE SOCIÁLNÝCH SIETÍ V PRIHRANIČNÝCH REGIÓNOCH EMESE TOKARČÍKOVÁ FLEXIBILNÉ MODELY ORGANIZÁCIE PRACOVNÉHO ČASU A ICH VPLYV NA REGIONÁLNY ROZVOJ LUCIA TULEJOVÁ KREATÍVNA KLASTERY AKO MODEL ROZVOJA ĽUDSKÝCH ZDROJOV V REGIÓNOCH SERGEJ VOJTOVIČ MOŽNOSTI ROZVOJA CEZHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE V OBLASTI VEDY, VÝSKUMU A VZDELAVANIA V MIKROREGIÓNE HODONÍNSKO JURAJ WAGNER, RŮŽENA WAGNEROVÁ PUBLIC HEARINGS IN SOCIO-ECONOMIC DEVELOPMENT OF MUNICIPALITY ZENIN S. S IMPROVING OF OPERATIVE MARKETING BY BAYESIAN METHOD FOR SHORT-TERM SALES FORECASTING MILAN MARČEK, DUŠAN MARČEK JMENNÝ REJSTŘÍK

10 10

11 ÚVODNÍ SLOVO Vážený pane hejtmane, Vážený pane náměstku hejtmana, Vážený pane radní Brněnského kraje, Vážené paní a páni poslanci, Vaše magnificence, Honorabilis, spektabilis, Vážené paní a páni profesoři, docenti, odborní asistenti, Vážený pane zástupče předsedy Senátu ČR p. MUDr. Sobotky, Vážený pane náměstku ministra, Vážené paní a páni starostové, ředitelé, Moji milí kolegové a studenti, Vážení přátelé, dovolte, abych Vás stejně jako v minulých létech v tomto období přivítal na V. Mezinárodní vědecké konferenci Jak úspěšně podnikat v příhraničních regionech Jihovýchodní Moravy. Scházíme se v období, kdy náš globalizující se svět čelí globální krizi a kdy my a naše regiony hledáme řešení. Stejně jako v minulých létech se schází akademická obec s politiky, pracovníky veřejné správy a podnikatelského sektoru. Krize, které čelíme, nepatří do kategorie obvyklých ekonomických krizí Schumpeterova cyklu. Domnívám se, že jde o globální fenomén, po jehož ukončení bude svět zcela jiný, než je dnes nejen v oblasti technologií, ale i v oblasti ekonomické, politického rozdělení světa, globální politiky, sociálních vztahů. O osudu světa bude rozhodovat triáda NAFTA, EU a ASEAN. Zcela jistě se v politice v následujícím období významně uplatní Rusko. Jsme svědky plné aplikace Khunovy teorie, podle níž se svět dramaticky mění co 400 let. Náš život na konci 20. století, byť to je jen před několika léty, se nám již dnes jeví jako hladina tichého jezera. Nastupuje Asie a tomuto fenoménu může ČR i naše regiony čelit jen v rámci členství v EU. Svět se mění a my hledáme takové strategické inovace, které nám dovolí začlenit se do vyspělé světové ekonomiky v den poté, co skončí krize. Na naší mezinárodní vědecké konferenci budeme společně hledat odpověď na otázky, které musí náš region v následujícím období řešit. Scházíme se také u příležitosti 10. výročí existence naší vysoké školy pod českou legislativou. Činnost našeho vzdělávacího komplexu, který sdružuje SGaSOŠ, VOŠP a soukromou vysokou školu jsme zahájili dne 11. března Vážení přátelé, srdečně mezi námi vítám hejtmana Zlínského kraje, pana MVDr. Stanislava Mišáka. Muže, jehož posláním je převést Zlínský kraj přes krizi a nastavit hospodářskou a sociální soustavu kraje tak, aby i po skončení krize kraj vzkvétal. Pan hejtman již po několikáté garantuje naše vědecké konference. Je také členem naší AR. Dovolte, abych panu hejtmanovi předal vyznamenání naší vysoké školy s pořadovým číslem 1. Současně zvu jeho statutárního zástupce, pana Libora Lukáše, abychom mu mohli udělit v pořadí první zlatou medaili naší vysoké školy. Je mně velikou ctí přivítat mezi námi zástupce pana předsedy senátu, pana MUDr. Sobotky, pana ředitele Edvarda Kožušníka. Prosím jej, aby panu předsedovi Senátu panu MUDr. Přemyslu Sobotkovi předal naši zlatou medaili jako projev úcty k muži, kterého můžeme označit za v Česku výjimečný příklad slušného, korektního a taktního politika. 11

12 Je mně velikou ctí předat zlatou medaili panu Mgr. Jiřímu Jandovi, radnímu Jihomoravského kraje. Po celou dobu existence naší vysoké školy byl mezi námi pan rektor VUT v Brně, jeho magnificence profesor Ing. Karel Rais, CSc., MBA. Dnes máme tu čest předat mu vyznamenání jako výraz úcty a díků. Болшее десяти лет мы сотрудничаем с РЭА в Москве. Проходит общирная программа обменом студентами, академическими работниками, професор Гришин, професор Хазбулатов и професор Смирнов являются нашими гонорарными професорами и помогают нам с обучением кандидатов наук, организуем совместно много исследований. РЕА АП в Москве сегодня представленно на нашей международной конференции господином проректором, професором Брагиным. Разрешите, чтобы с его помощью послал награду господину ректору проф. Гришену. Господин Гришин является членом нашего Академического совета. Совместно с этим разрешите попросить господина професора Брагина передать золотую медаль професору Кабановой. Также награждаем золотой медалью господина проректора, проф. Брагина. Приглашаю Вас господин проректор для получения наград. Velice rád předávám vyznamenání náměstkovi ministra, jeho excelenci, panu Ing. Jiřímu Kolibovi a presidentovi ASMSP ČR, panu Ing. Břeťovi Ošťádalovi. S potěšením Vám sděluji, že vyznamenání bylo naší vysokou školou uděleno její magnificenci, paní rektorce VŠEM, prof. Ing. Vieře Cibákové, CSc. a honorabilis, paní prorektorce prof. Ing. Heleně Stražovské, PhD. Srdečně mezi námi vítám a s mimořádnou úctou prosím o převzetí vyznamenání jeho magnificenci, pana rektora VŠ ve Sládkovičove, pana prof. Ing. Karola Poláka, DrSc, Dr.h.c. Prosím také honorabilis, paní prorektorku doc. JUDr. Alenu Poulíčkovou, Ph.D., aby si převzala zlatou medaili. S radostí předám ocenění práce také akademickému pracovníkovi TUAD, panu doc. PhDr. Sergejovi Vojtovičovi, DrSc. I je prosím o převzetí: Дорогие друзья, Разрешите, предоставить награды предствителем нашей товарещиской Московской академии предпринимательства. Господину професору В.Таболину, DrSc. Сердечно преветствую между нами уважаемого ректора Буковинианского университета в Чернице, Украина, господина професора Михаила Манилиха. Мне очень приятно передать ему золотую медаль, такж как и его господину проректору, професору Выклюку. Vyznamenání společně udělíme také prorektorovi Policejní Akademie, panu prof. JUDr. J. Králikovi, PhD.a zlatou medaili panu docentovi JUDr. Dušanovi Korgovi, CSc. 12

13 Z našich akademických pracovníků oceňujeme vyznamenáním následující: Prof. Ing. Imricha Rukovanského, CSc. Prof. Ing. Jaromíra Brzobohatého, CSc. Poslankyni Parlamentu ČR Mgr. Zuzanu Domesovou Prof. Ing. Jana M.Honzíka, CSc. Prof. PhDr. Karla Lacinu, DrSc. Doc. Ing. Jozefa Strišše, CSc. Doc. RNDr. Josefa Zapletala, CSc. Ing. Vladimíra Vojkovského Plk. Viktora Krejču Doc. PhDr. Milana Vinklárika, CSc. Ing. Juraje Dubovce, Ph.D Doc. Ing. Pavla Ošmeru, CSc. Doc. Ing. Petra Dostála, CSc. Prof. Ing. Jaroslava Ďaďa, PhD. Kvestorku, paní Jarmilu Šáchovou Ing. Andreu Šimonovou Prorektorku pro pedagogickou činnost paní h. doc. Mgr. Ivetu Matušíkovou, PhD. Prorektora pro zahraniční vztahy pana Ing. Jaroslava Kavku Ředitele ústavu Ing. Tibora Hlačinu Ředitele ústavu Ing. Jindřicha Petruchu, PhD. Paní ředitelku Ing. Zdenku Pospíšilovou Ředitele OHK v Uherském Hradišti Ing. Jiřího Zezuláka GR Mesit, p. Ing. Josefa Hudečka Vážení přátelé, dovolte, abychom společně předali zlaté medaile následujícím našim kolegům: Státnímu tajemníkovi MŠ SR, panu host. Doc. Ing. J. Habánikovi, PhD: Prof. Ing. Štefanovi Hittmárovi, Ph.D. RNDr. Ing. Miroslavovi Röslerovi, CSc., MBA Ing. Kamilu Třosovi Ing. Milanu Březinovi Ing. Lásló Nagymu, PhD., z Univerzity J. Selyeho v Komárně. Dále potom: Mgr. Pavlu Nedbalovi Mgr. Lubomíru Vývodovi Mgr. Zdeňku Miloškovi Mgr. Josefu Talašovi Mgr. Petru Vrágovi Mgr. Petru Kubáčkovi Mgr. Bohumíře Černé Mgr. Marii Galdové Mgr. Jiřině Markytánové Mgr. Vratislavu Podzimkovi Honorabilis, prorektorovi VŠFS v Praze, panu prof. PhDr. Vladimírovi Čechákovi, CSc. Prof. Ing. Vladislavu Musilovi, CSc., VUT Brno Ing. Františku Kinclovi, GŘ ČSAD Hodonín JUDr. Pavlu Matouškovi, z UP v Olomouci Doc. Ing. Antonínu Malachovi, CSc. z MU v Brně Ing. Andree Riedlové Zlaté medaile také naše vysoká škola udělila: MUDr. Liboru Šimečkovi, starostovi Hodonína Ing. Jiřímu Vařechovi, starostovi Kunovic Ing. Liboru Karáskovi, starostovi Uherského Hradiště PhDr. Františkovi Hubáčkovi, starostovi Luhačovic RNDr. Jaroslavu Hanákovi, starostovi města Veselí nad Moravou 13

14 Vážení přátelé, je mně velikou ctí, že Vás mohu informovat o tom, že jsme mezi sebe přijali nového honorárního profesora. Dovolte, abych Vám představil nového člena naší akademické obce, honorární profesorku naší vysoké školy, paní docentku Ing. Ľubku Stražovskou, PhD. Vážené dámy a pánové ještě jednou blahopřeji všem, jejichž poctivá práce byla oceněna. Bylo mně velikou ctí a potěšením s Vámi spolupracovat a prosím Vás, abyste i nadále usilovali o rozvoj naší společné vysoké školy. Dovolte také, abych co nejsrdečněji poděkoval všem členům naší akademické obce. Za uplynulých deset let udělali ohromný kus práce. Mnozí ztratili své zdraví a všichni jsme v této službě mladé generaci zestárli. Já si však nedovedu představit pěknější úděl než ten, který na sebe tito lidé vzali. Vážené dámy a pánové, naším společným údělem je sloužit lidem, pomáhat jim prožít šťastný život. Budeme se radit tak, aby až se za dalších deset let sejdeme, abychom mohli znovu konstatovat: Za uplynulých dvacet let jsme udělali ohromný kus práce. Mnozí jsme ztratili své zdraví a všichni jsme v této službě mladé generaci zestárli. Nedovedeme si však představit pěknější úděl než ten, který jsme na sebe vzali. Poctivě jsme sloužili lidem, pomáhali jsme jim prožít šťastný život. Na naší mezinárodní vědecké konferenci se budeme společně radit, co je třeba na poli výzkumu, vývoje udělat, aby až se za dalších deset let sejdeme, abychom mohli konstatovat, že to je již 20 let, co nejen že působíme pod českou legislativou, ale i úspěšně společně ovlivňujeme našim výzkumem a vývojem a další činností životy našich spoluobčanů v regionu. 14

15 PODNIKÁNÍ, ROZVOJ A CESTOVNÍ RUCH SEVERNÍ MORAVY A SLEZSKA. Milan Březina, Kamil Třos 1 Městský úřad Veselí nad Moravou, 2 Sdružení zdravotně postižených občanů a jejich přátel Abstrakt: V příspěvku jsou analyzovány základní nástroje strategie programu podpory podnikání a rozvoje regionu severní Moravy a Slezska. Zpracování strategických dokumentů, zabývajících se nezaměstnaností, podporou a rozvojem jednotlivých oblastí severní Moravy a Slezska. Dokumenty strategie regionální podpory podnikání a rozvoje oblasti severní Moravy a Slezska jsou Programy podpory podnikání a rozvoje příhraničních oblastí regionů. Klíčová slova: Severní Morava a Slezsko, Evropská unie, strategie, region, program, infrastruktura, ekonomika, strukturální fondy, investice, veřejná správa, příhraniční oblast, doprava, komunikační technologie, cestovní ruch, turistika, ekonomika, podnikání, životní prostředí, lidské zdroje, vzdělávání, nezaměstnanost, transformace. Region severní Moravy a Slezska představuje okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava, Šumperk a Vsetín, je oblastí s nejvyšší koncentrací hospodářského potenciálu v České republice. Přestože zde od poloviny 19. století dominoval těžký průmysl, vede v současnosti omezování těžby uhlí a hutnictví k restrukturalizace průmyslové základny a rozvoji infrastruktury. Vedle rozšiřování nových forem podnikání vznikají podmínky pro vyšší turistický zájem v tomto regionu. Zejména v oblasti průmyslové turistiky. Návštěvníkům Slezska se nabízejí možnosti seznámit se zde jak s tradičními rukodělnými výrobami papíru, skla a textilu, tak s výslednými produkty moderních průmyslových provozů, prezentovanými v široce rozvětvené obchodní síti. V severozápadní části Slezska v okresech Jeseník, Šumperk, Bruntál převládají podniky dřevozpracující, sklářské, kovodělné, strojírenské, plastikářské a zejména textilní, vyrábějící a zpracovávající lněné, vlněné a hedvábné tkaniny. V podhůří Jeseníků se nacházejí významná ložiska rud i stavebních surovin (žula, mramor, vápenec aj.). Zemědělsko - průmyslový region Opavska tvoří se svými výrobnami kovů a kovodělných výrobků, strojů a zařízení, s rozvinutými papírenskými, chemickými a farmaceutickými provozy, s podniky textilního a oděvního průmyslu a zejména s výrobou potravin a nápojů jakousi spojnici s nejprůmyslovějšími okresy Ostravou, Karvinou a Frýdkem-Místkem. Po zahájení útlumového programu těžby a zpracování uhlí sehrávají zde důležitou úlohu především výrobci kovů a kovodělných výrobků, strojů a zařízení, celulózy, chemických produktů, elektromotorů, alternátorů, elektřiny a plynu. Významné zastoupení tu má i průmysl potravin a nápojů. V okresech Nový Jičín a Vsetín jsou lokalizovány četné závody vyrábějící stroje a zařízení, dopravní prostředky, elektroniku, svítidla, své místo si uhájili zpracovatelé chemických surovin, dřeva, skla, vlny, potravin a tabáku. Region severní Moravy a Slezska je podle mého názoru vedoucím regionem v oblasti průmyslu. Převládá tedy, když to shrneme důlní, energetický a hutnický průmysl, ve kterém je zaměstnána téměř polovina pracovních sil. Dalšími významnými sektory jsou chemický a farmaceutický průmysl, strojírenský a elektrotechniky. Pokud se jedná o vlastnictví, převažují privátní společnosti. Navíc v posledních letech roste podíl nově vznikajících malých a středních podniků v regionu. Tento region tvoří také významnou základnu pro dopravu a odvozenou infrastrukturu: Z mezinárodního letiště Ostrava - Mošnov, druhého největšího letiště v České republice jsou poskytovány pravidelné letecké služby do Prahy, Amsterodamu a Vídně a plánuje se další rozvoj na tomto strategickém dopravním uzlu. Regionem bude procházet dálnice D 47 (Budapešť-Gdaňsk), která je nyní ve výstavbě a mezinárodní trasa E 462 (Brno-Krakov). 15

16 Dochází k rychlému rozvoji existujících mezinárodních telekomunikačních služeb. TYPOLOGIE REGIONŮ V ČR: Problémové regiony Strukturálně postižené regiony. Zaostávající regiony. Regiony s rozvojovou dynamikou Hlavní město Praha. Aglomerace regionálních metropolí. Regiony atraktivní pro zahraniční kapitál. Západočeské lázeňské oblasti Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně. Pohraniční regiony sousedící s regiony s prosperující tržní ekonomikou. Trh práce nezaměstnanost, kde pružnost trhu práce se někde hodnotí pouze mírou nezaměstnanosti. Jenomže podle mého názoru v nejbližších pěti letech budou na trh práce ještě vstupovat silné populační ročníky v příznivé kvalifikační struktuře. Každý podnikatel by měl vědět, že si musí svůj lidský kapitál vytvořit, investovat do něj a motivovat jej. Také dlouhodobá nezaměstnanost narůstá vzhledem k současné ekonomické krizi jak v České republice tak hlavně ve světě. Nezaměstnaných déle než jeden rok je dnes již hodně. Pro mnohé z nich je příčinou to, že se nerealizuje účinná územní politika, zejména v příhraničních oblastech. Nezáleží to v první řadě na výši státních dotací. Případné subvence jsou až na dalším místě. Hlavní příčinou je to, že celostátně nefunguje tržní informace o lidech, kteří jsou v konkrétních územích k dispozici, a nejsou nabízeny informace o externích výhodách těm, kdo podnikatelsky uvažují o zřízení pracovních míst. Nezaměstnanost má v České republice výrazně regionální charakter. Na rozdíl od regionální politiky Evropské unie která je příliš drahá a počítá s velkými centrálními fondy, naše metoda má základ ve vypracování analýz celého příslušného území. Typickým příkladem je Bruntálsko. Zkoumá se zde zejména dostupný lidský potenciál, protože se tam nemůže zřizovat výroba na tři směny, např. pro matky po mateřské dovolené. Musíme prověřit jakou strukturu obyvatel máme je v tom či onom regionu a oblasti, jaké výhody poskytují jednotlivé obce apod. Když se taková nabídka zformuluje a dostane se do informační sítě, potom přicházejí firmy, které ve svých dosavadních sídlech nemohou sehnat lidi, nebo by měly podstatně vyšší investiční náklady a zřizují tam provozovny. Často bývá u nás kritizována nízká mobilita pracujících. Musíme ale počítat s tím, že na trhu práce budou neustále vznikat lokality se specifickými důvody pro vyšší nezaměstnanost. Vůbec se například neumím představit, že když je v Praze trojnásobek volných míst než třeba na severní Moravě, že by se lidé z Vidňan nebo z Osoblažska měli odstěhovat do Prahy. To nejsou lidé, pro které by byly v Praze pracovní místa. Náš stát je tak malý, že představa, že budeme některá území vylidňovat je nereálná. Nemůžeme více vylidnit Šumavu. Naopak, tam musí dojít k oživení. Jakmile by odsud odešli zejména mladší lidé nebo lidé kvalifikovanější, pak tyto oblasti odsoudíme k zániku. Představa prostorové mobility pracovních sil vyšla z nekompetentního srovnání s jinými kontinenty. V České republice je vysoká prostorová mobilita. V Praze, kde je největší stavební boom, přece pracují vedle desetitisíců zahraničních pracovníků tisíce našich lidí, někteří i z již zmíněné oblasti severní Moravy a Slezska. Nezaměstnanost poroste v nejbližších měsících podstatně rychleji z důvodu současné světové ekonomické krizi, která se v plné míře dostala i do České republiky. Podle odborníků bude bez práce cca 7-10 % lidí. Již dnes jsou v naší republice oblasti, kde je až třetina lidí v produktivním věku bez práce. To přinutilo ministerské úředníky dát hlavy dohromady a připravit projekt pomoci nejvíce ohroženým oblastem, mezi něž patří především severní regiony jako Mostecko, Karvinsko, Jesenicko či Ostravsko, ale i některé oblasti jižní Moravy. Šéfové úřadů práce připravovaný projekt vítají, např. na úřadu práce v Karviné, kde je 14 tisíc nezaměstnaných, což je nejvíce v celé republice. Cílem všech resortů, které se na tomto programu podílejí je vytvořit nová pracovní místa. Řada kroků je však vázána na změnu legislativy a to v návaznosti zejména na současnou ekonomickou celosvětovou krizi, která dopadá v plné míře i na Českou republiku. A tak se připravovaný program projeví snížením počtu lidí bez práce až pravděpodobně po roce Nové 16

17 pracovní příležitosti by do postižených oblastí mělo přinést hlavně zlepšení podmínek pro podnikání garantované vládou a jejímy pobídkami včetně příchodu nových investorů, ať již budováním průmyslových zón nabízejících kompletní servis za výhodných podmínek, ale i možností daňových a celních úlev jak pro zahraniční tak i naše vlastní zájemce. Nezaměstnanost v některých regionech může snížit lepší dopravní obslužnost, výstavba bytů, budování infrastruktury a podpora revitalizace některých podniků v souvislosti se světovou ekonomickou krizí, o níž by se rozhodovalo přímo v samosprávě obcí a měst takto postižených. Pomoc postiženým obcím a městům přitom nebude levná. Největším problémem nezaměstnanosti se ale přidali absolventi zejména středních škol. Města a obce téměř nevyužívají možnost zdarma zaměstnat lidi za státní peníze. Lidé, kteří jsou měsíce anebo i roky nezaměstnaní, by mohli za státní peníze najít uplatnění při úklidu obcí. Troufám si říct, že kdyby města předložila rozumné projekty, našly by se i dodatečné finanční prostředky. Jednalo by se o tedy o nabídku oboustranně výhodnou. Obce si mohou zvelebit své ulice za peníze státu. Veřejně prospěšné práce pak dávají šanci na výdělek především lidem se základním vzděláním. Samozřejmě to s sebou nese i některá pozitiva. Zaměstnávání pracovníků na veřejně prospěšné práce není organizačně jednoduché a vyžaduje důkladnou přípravu. V porovnání se sociálními důsledky transformace jsou regionální rozdíly v ekonomické výkonnosti významné. V letech se sice intenzita stěhování snížila. Bylo to dáno především díky odkládání sňatků a významnou roli zde hrál jistě i nedostatek bytů. Kladné saldo osob stěhujících se v letech mělo jen 19 okresů. Především to byla většina velkoměst v Čechách a okresy v jejich okolí, na Moravě okresy Brno-město a Olomouc. Migrační ztráty zaznamenaly venkovské okresy a většina pohraničních okresů. Mladí lidé zde nenacházejí dostatek pracovních příležitostí. Mezi další příčiny stěhování patří také i zdravotně či ekologicky motivované důvody, přičemž podle mého, zde můžeme zařadit vystěhování obyvatel z nejvíce znečištěných podkrušnohorských okresů a z Prahy. Za regionální politiku považujeme takovou hospodářskou politiku státu, která podporuje efektivní fungování trhu na území republiky jako celku z hlediska regionální dimenze hospodářství. Jde o přerozdělovací proces, kde v zásadě platí, že přerozdělené prostředky, které vždy jsou na úkor výkonnějších regionů, musí přinést v budoucnu ve vytypovaných regionech dlouhodobě větší efekt nebo alespoň stejný, nežli by přinesl v dobře fungujících regionech. V rámci regionální politiky můžeme rozlišovat různé typy nástrojů - finanční, nefinanční, podporu rozvoje podnikání, zpracovávání programových a plánovacích dokumentů apod. Regionální politika v jednotlivém regionu se pak vytváří kombinací těchto nástrojů. Dotační programy představují různé druhy a formy podpor, poskytovaných z veřejných prostředků centrální úrovně pro subjekty v území obce, fyzické a právnické osoby, jejichž zdrojem je státní rozpočet, státní fondy, zahraniční subjekty apod. Nyní bych Vám chtěl uvést některé z nich a k nim přiložit také i jejich poslání: Název podpory: Státní fond životního prostředí Poslání: Zabezpečuje podporu ekologických akcí v regionech. Název podpory: Program péče o krajinu z prostředků Státního fondu životního prostředí Poslání: Podporuje tvorbu a údržbu územních systémů ekologické stability, regeneraci významných krajinných prvků, hospodaření v lesích a zvláště chráněná území. Název podpory: Program obnovy vesnice Poslání: Podporovány jsou akce k zachování, obnově a údržbě venkovské zástavby, úprava veřejných prostranství a zeleně, rekonstrukce místních komunikací a veřejného osvětlení, zpracování územních plánů. Název podpory: Program CBC PHARE Poslání: Cílem programu je podporovat akce v pohraničních regionech. Mezi nástroje regionální politiky nefinančního charakteru lze zařadit tyto formy podpory rozvoje regionů. V některých případech mohou být kombinovány i se získáním finančních prostředků. Název podpory: Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Ostrava Poslání: Posláním agentury je přispívat ke koordinaci ekonomické obnovy a rozvoje v regionu severní Moravy a Slezska. 17

18 Název podpory: REGION Program podpory malého a středního podnikání ve vybraných regionech Poslání: Cílem programu je zvýšit přitažlivost malého středního podnikání ve vybraných hospodářsky problémových oblastech s rozsáhlými změnami struktury výroby a přispět k tvorbě nových perspektivních pracovních míst. Agentura pro regionální rozvoj, a.s., byla založena v Ostravě v roce 1993 jako pilotní projekt Evropské unie v České republice. Jejím posláním je přispívat ke koordinaci ekonomické a sociální transformace a k rozvoji regionu severní Moravy a Slezska. Tato agentura se stala nejen jednotkou řízení programu PHARE, ale také regionálním centrem pro mezinárodní spolupráci. Mezi nejvýznamnější projekty koordinované Agentury pro regionální rozvoj, a.s. patří: Řešení využití průmyslové zóny letiště Ostrava Mošnov. Příprava Vědecko-technologického parku Ostrava. Zřízení Centra podpory podnikání v Ostravě, v Krnově a v Kopřivnici. Vybudování regionálního informačního centra. Založení Agentury pro rozvoj cestovního ruchu. V rámci Agentury bylo zřízeno regionální korespondenční středisko EURO INFO, které poskytuje informaci o Evropské unii a zprostředkovává kontakty na podnikatelské subjekty v zahraničí. REGIONÁLNÍ POLITIKA EU FINANCOVANÁ ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ Strukturální fondy jsou tvořeny Evropským fondem pro regionální rozvoj ERDF, Evropským sociálním fondem ESF. Usměrňovací sekcí Evropského zemědělského záručního a usměrňovacího fondu a Finančním nástrojem na usměrňování rybolovu. V roce 1988 bylo rozhodnuto předsedy vlád členských zemí EU o nutnosti koordinace politik financovaných z jednotlivých strukturálních fondů. Bylo proto vybráno 5 hlavních Cílů. V roce 1995 bylo těchto 5 Cílů doplněno o šestý Cíl, reagující na specifickou situace v arktických zalidněných oblastech: Podpora rozvoje a strukturálních změn v zastávajících regionech. Do této kategorie tedy spadá nejen celé Řecko, Portugalsko, Irsko a většina Španělska, ale i např. Merseyside - Velká Británie. Zde lze žádat o podporu především následujících typů aktivit: přímé investice do výroby za účelem vytvoření nebo záchrany pracovních míst, podpora malým a středním firmám, rozvoj infrastruktury, vědy vzdělávání, investice směřující k ochraně životního prostředí. 1. Konverze ekonomické struktury v regionech postižených úpadkem průmyslu. Tyto regiony se musejí vyznačovat nadprůměrnou nízkou mírou nezaměstnanosti. 2. Boj s dlouhodobou nezaměstnaností a usnadňování zaměstnávání mladých lidí a okrajových skupin obyvatelstva. Prostřednictvím fondu ESF jsou podporována opatření v oblasti odborného školství, rekvalifikace, podpora vzdělávacích systémů apod. 3. Napomáhat adaptaci pracovních sil v podmínkách rychlého vědecko-technického pokroku. 4a. Změna struktury zemědělské produkce. 4b. Rozvoj zemědělských oblastí. 4c. Pomoc arktických oblastem s mimořádně nízkou hustotou zalidnění. CÍLE A PRINCIPY REGIONÁLNÍ POLITIKY EU snaha věnovat největší prostředky do regionů s největšími problémy, a to na projekty, které přinesou maximální užitek spolupráce významných subjektů na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, a to jak z veřejného, tak i ze soukromého sektoru snaha o integrovaný a nikoli krátkodobý, ale střednědobý přístup k řešení regionálních problémů formou víceletých plánovacích období prostředky poskytnuté ze zdrojů EU musí být doplněny stanoveným podílem zdrojů ze strany státu, regionu, města. 18