VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU

Transcription

1 EVROPSKÝ POLYTECHNICKÝ INSTITUT, S.R.O., KUNOVICE SBORNÍK VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU IV. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE leden, Kunovice, Česká republika

2 Kolektiv autorů VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU IV. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2008 Vydavatel, nositel autorských práv, vyrobil: (C) Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2008 Publikace neprošla jazykovou úpravou. Za obsahovou správnost odpovídají autoři. ISBN

3 VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU IV. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2008 Organizován EVROPSKÝM POLYTECHNICKÝM INSTITUTEM, s.r.o., KUNOVICE ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně, Ruskou ekonomickou akademií Plechanova v Moskvě, Moskevskou podniaktelskou akademií v Moskvě, Akadémiou policajného zboru v Bratislave, Vysokou školou ekonómie a manažmentu v Bratislave, Univerzitou Mateja Bela v Banskej Bystrici, Žilinskou univerzitou Fakultou riadenia a informatiky v Žiline, Trenčianskou univerzitou Alexandra Dubčeka v Trenčíne, Vysokou školou v Sládkovičove, Vysokou školou mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, Univerzitou Palackého v Olomouci Institutem pro výzkum a vzdělávání, o.p.s., Praha. Předseda programového výboru konference Ing. Oldřich Kratochvíl, Honorary professor, Dr. h. c.

4 ROGRAMOVÝ VÝBOR KONFERENCE Prof. Ing. Jozef Benčo, PhD. Univerzita Matěja Bela v Banské Bystrici, SR Prof. PhDr. Bohumír Blížkovský, CSc. Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice, ČR Doc. Ing. Viera Cibáková, CSc. Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy, Bratislava, SR Mgr. Zuzana Domesová místostarostka města Hodonín, ČR Prof. Zw. Dr. hab. Krystyna Duraj-Nowakowa Akademia Swietokrzyska, Kielce, PL Ing. et. Bc. Michal Dvouletý, DiS. Dobrý den s Kurýrem, Uherské Hradiště, ČR Prof. Ing. Jaroslav Ďaďo, PhD. Univerzita Matěja Bela v Banské Bystrici, SR Prof. Ing. Štefan Hittmár, Ph.D. Žilinská univerzita, Žilina, SR Prof. Ruslan I. Khasbulatov, Dr.Sc. - Ruská Ekonomická Akademie, Moskva, RU Prof. PhDr. Beata Kosová, CSc. - Univerzita Matěja Bela v Banské Bystrici, SR Plk. Prof. JUDr. Josef Králík, CSc. - Akadémia policajného zboru Bratislava, SR Ing. Oldřich Kratochvíl, Honorary professor, Drh.c. předseda programového výboru Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc. - Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice, ČR Plk. Doc. JUDr. Jozef Kuril, CSc. - Akadémia policajného zboru Bratislava, SR Prof. PhDr. Karel Lacina, Dr.Sc. - Univerzita Pardubice, ČR Mgr. Iveta Matušíková, h. doc. - Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice, ČR Dr. h. c. Prof. Ing. Karol Polák, DrSc. University of Sladkovičovo, SR JUDr. Pavel Matoušek Univerzita Palackého, Olomouc, ČR Doc. Ing. Miroslav Mečár, CSc. Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka, Trenčín SR Prof. Ing. Imrich Rukovanský, CSc. - Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice, ČR Prof. Dr. Genadij N. Smirnov, Dr.Sc. - Ruská Ekonomická Akademie, Moskva, RU Doc. Ing. Judita Šťouračová, CSc. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů, Praha, ČR Prof. Vladimir. V. Tabolin Moskevská podnikatelská akademie, Moskva, RU Ing. Jiří Vařecha - starosta města Kunovice, ČR Prof. Ing. Milota Vetráková, PhD. - Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici, SR Prof. Vitaly Ivanovich Vidyapin, Dr.Sc. Ruská Ekonomická Akademie, Moskva, RU Doc. PhDr. Milan Vinklárik, CSc. - Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice, ČR Doc. Sergej Vojtovič, DrSc. - Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka, Trenčín, SR Doc. Ing. Juraj Wagner, PhD. Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka, Trenčín, SR Prof. Dr. Hab. Jan W. Wiktor - Ekonomická akademie, Krakow, PL Sekce č. 1: Vysoká škola jako facilitátor rozvoje společnosti a regionu Moderátor: Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc. Sekce č. 2: Nové modely výuky vysoké školy podporující specifické potřeby regionu Moderátor: Doc. Ing. Jozef Strišš, CSc. Oponentní rada: Prof. PhDr. Karel Lacina, Dr.Sc. vedoucí ústavu veřejné správy a práva, Univerzita Pardubice Plk. Prof. JUDr. Jozef Králik, CSc. prorektor Akadémie policajného zboru, Bratislava Prof. Ing. Jaroslav Ďaďo, Ph.D. Univerzita Matěja Bela v Banskej Bystrici

5 Obsah ÚVODNÍ SLOVO... 9 HLAVNÍ PROBLÉMY PODNIKÁNÍ A KONKURENCESCHOPNOSTI ČR ALAN GUINN, OLDŘICH KRATOCHVÍL, IVETA MATUŠÍKOVÁ, HERBERT STRUNZ ROLE VYSOKÝCH ŠKOL VE VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU KAREL LACINA RETROSPEKTÍVA PRIEBEŽNÝCH VÝSLEDKOV VEDECKÉHO VÝSKUMU ZAMERENÉHO NA PODIEL VPLYVU VYSOKEJ ŠKOLY NA ROZVOJ REGIÓNU JOZEF KRÁLIK POZNÁMKA K PŘÍSPĚVKŮM KONFERENCE EUA V BRNĚ V R NA TÉMA UNIVERZITY A REGIONÁLNÍ ROZVOJ JAN M. HONZÍK PODPORA SOUKROMÉHO VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE YVONA LEGIERSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA - REGION - GLOBALIZOVANÝ SVĚT PAVEL MATOUŠEK SEKCE 1 INFORMAČNÁ GRAMOTNOSŤ V INFORMAČNEJ SPOLOČNOSTI ANNA JACKOVÁ ANALÝZA STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY S DŮRAZEM NA REGIONÁLNÍ ROZVOJ TIBOR HLAČINA, PŘEMYSL MICHÁLEK, MILAN VINKLÁRIK VÝZNAMNÝ PRVOK PÔSOBIACI NA ROZVOJ REGIÓNU - REGIONALNY MANAŽMENT KATARÍNA RIPLOVÁ, MARIÁN HRUBIZNA SOCIAL NETWORKS AND DATA MINING BASED ON DATA FROM THE INTERNET PAWEL KUNAT, TOMASZ WALKOWIAK, TOMASZ WIECLAWEK PRÍSPEVOK TRENČIANSKEJ UNIVERZITY ALEXANDRA DUBČEKA V TRENČÍNE K VYPRACOVANIU REGIONÁLNEJ INOVAČNEJ STRATÉGIE KRAJA WAGNER, J, SLABEYCIUS, J., SEDLÁČEK, M KONCEPTY MARKETINGOVEJ ORIENTÁCIE PODNIKU JANA LICHVÁROVÁ EDUCATION AS AN ESSENTIAL PHENOMENON OF CONSTANT DEVELOPMENT IN POPRAD REGION MILAN DROPPA ZUR ÖKONOMISIERUNG DER BILDUNG HERBERT STRUNZ KLASTRE V REGIONÁLNOM MANAŽMENTE - KONCEPCIA KLASTROV V ŽILINSKOM KRAJI JAKUB SOVIAR ÚLOHA MARKETINGU PRI ROZVOJI REGIÓNOV IVETA MATUŠÍKOVÁ, JOZEF STRIŠŠ

6 MODEL CRM A POSTUP JEHO IMPLEMENTÁCIE V PODNIKU VILIAM LENDEL, MILAN KUBINA VYBRANÉ STRATÉGIE TERMÍNOVÝCH OBCHODOV ALEŠ KOZUBÍK WEATHER DERIVATES AS THE RISK TRANSFER TOOL ZUZANA KOZUBÍKOVÁ, JAROSLAV SLEPECKÝ ZNAČKA A JEJ BUDOVANIE NA TRHU MARGARÉTA NADÁNYIOVÁ VZTAH SOUKROMÉ VYSOKÉ ŠKOLY A JEJÍHO STUDENTA ROBERT JURČA NĚKTERÉ AKTUÁLNÍ PROBLÉMY HROMADNÉ DOPRAVY, SOUVISEJÍCÍ SE VZÁJEMNOU SPOLUPRACÍ REGIONŮ JINDŘICH KLAPKA TRVALÝ VÝZNAM BAŤOVÝCH MYŠLENEK O ÚČASTI DĚLNÍKŮ NA ZISKU ROBERT JURČA, LADISLAV OBDRŽÁLEK SEKCE 2 DEMOGRAFICKÁ VÝZVA PRE NOVÉ MODELY VÝUČBY VYSOKEJ ŠKOLY JURAJ DUBOVEC, TIBOR HLAČINA POZNATKY AKO ZDROJ V MANAŽMENTE PODNIKU ŠTEFAN HITTMÁR FINANČNÉ PRÁVO A TRANSFORMÁCIA JEHO ZMIEN V RÁMCI VYUČOVACIEHO PROCESU NA AKADÉMII POLICAJNÉHO ZBORU JANA ŠIMONOVÁ VZDELÁVANIE PRÁCOU A UČENÍM KAROL POLÁK ŠTÚDIUM NA AKADÉMII POLICAJNÉHO ZBORU V BRATISLAVE V OBLASTI OCHRANY PRED POŽIARMI MARIAN SUJA EDUKÁCIA PRACOVNÍKOV KRÍZOVÉHO MANAŽMENTU VO VEREJNEJ SPRÁVE V AKADÉMII POLICAJNÉHO ZBORU V BRATISLAVE JÁN BUZALKA, VLADIMÍR BLAŽEK PRÍSTUPY K MODERNIZOVANIU SYSTÉMU A METÓD RIADENIA UČEBNÉHO PROCESU V PODMIENKACH SÚKROMNEJ VYSOKEJ ŠKOLY DANIELA HRICIŠÁKOVÁ, PETER LIPTÁK EURÓPSKÝ SYSTÉM ĎALŠIEHO VZDELÁVANIA JOZEF BALGA, BRANISLAV ČERVENKA, ELENA ZACHAROVÁ NOVÉ POŽIADAVKY NA PROCES VZDELÁVANIA HELENA STRÁŽOVSKÁ, LUDMILA STRÁŽOVSKÁ RIADENIE ĽUDSKÝCH ZDROJOV V PROGRAMOCH VYSOKOŠKOLSKÉHO ŠTÚDIA SERGEJ VOJTOVIČ, EMÍLIA KRAJŇÁKOVÁ

7 CATASTROPHE MODELS AND INSURANCE ALEŠ KOZUBÍK DELAPORTOVO ROZDELENIE V NEŽIVOTNOM POISTENÍ GALINA HORÁKOVÁ, ALEŠ KOZUBÍK TVORBA CRM STRATÉGIE VILIAM LENDEL NOVÁ EKONOMIKA A GOVERNANCE OLDŘICH KRATOCHVÍL, SERGEJ VOJTOVIČ PODNIKÁNÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI SLUŽBY TURISTÚM MILAN BŘEZINA, TÍMEA TŘOSOVÁ, KAMIL TŘOS JMENNÝ REJSTŘÍK

8 8

9 ÚVODNÍ SLOVO Vážení přátelé, Oldřich Kratochvíl Ing., H. prof., Dr.h.c. dne jsem měl tu čest zahájit v pořadí již šestou mezinárodní konferenci ICSC - International Conference on Soft Computing Applied in Computer and Economic Environments a čtvrtou mezinárodní konferenci Vysoká škola jako facilitátor rozvoje regionu. Bylo mně velikou ctí přivítat mezi účastníky ctěné rektory vysokých škol z ČR a SR, jeho magnificenci pana rektora VUT v Brně - prof. Ing. K. Raise, CSc., MBA, jeho magnificenci pana rektora TU AD v Trenčíně - prof. Ing. Juraja Wágnera, Ph.D., Dr.h.c. a její magnificenci rektorku VŠEMVS v Bratislavě - paní prof. Ing. Věru Cibákovou, CSc., paní a pány prorektory vysokých škol: Prof. JUDr. J. Králika, CSc., prorektora Policejní akademie v Bratislavě Prof. Ing. Helenu Strážovskou, Ph.D. z VŠEMVS v Bratislavě Hostující docentku, Mgr. Ivetu Matušíkovou, prorektorku pro pedagogickou činnost EPI, s.r.o. Prof. Ing. Wlodzimiera Marka Baranskieho, Ph.D. z Ústavu kybernetiky Wroclawské University RNDr. Ing. Miroslava Rösslera, CSc., MBA z Moravské vysoké školy v Olomouci Prof. Dr. Herberta Strunze z University of Applied Science Zwickau Doc. Mgr. Sergeje Vojtoviče, Dr.Sc. prorektora EPI, s.r.o. Měl jsem tu čest přivítat představitele veřejné správy v čele s panem ředitelem odboru Ministerstva vnitra PaedDr. Františkem Menšíkem, starosty měst a obcí v čele s panem starostou Uherského Hradiště panem Ing. Liborem Karáskem, místostarostku města Hodonín paní Mgr. Zuzanu Domesovou, starostu města Kunovice pana Ing. Jiřího Vařechu, pana Jiřího Práška starostu obce Kuželov, pana Františka Krause starostu obce Tasov, paní Mgr. Annu Černobýlovou starostku obce Hrubá Vrbka a pana Ing. Bc. Milana Březinu z Městského úřadu Veselí nad Moravou. Přínosem pro naši práci byl pan Ing. Efstathios Kefalidis zastupující řecké regionální aktivity v oblasti čerpání Evropských fondů a paní Ing. Yvona Legierská z firmy Singular Czech, s.r.o., kteří představili možnosti financování aktivit z ESF. Měli jsme tu čest přivítat na konferenci skupinu skvělých matematiků pana prof. RNDr. Jana Chvalinu, Dr.Sc., Prof. RNDr. Josefa Diblíka, Dr.Sc., doc. RNDr. Zdeňka Šmardu, CSc., doc. RNDr. Jaromíra Baštince, CSc. a pana doc. RNDr. Josefa Zapletala, CSc. Naší společné práce se zúčastnili také mnozí významní zahraniční akademičtí pracovníci: p. prof. Ing. Wlodzimier Marek Baranski, Ph.D. z Ústavu kybernetiky Wroclawské University p. prof. Wojciech Zamojski z Ústavu kybernetiky Wroclawské University p. prof. Katarzyna Michalska z Ústavu kybernetiky Wroclawské University p. Mgr. Efstathios Amoutzas z firmy Euroconsultant, s.r.o. p. prof. Ing. Štefan Hitmár, CSc. z Žilinské univerzity K úspěchu konference přispěli také předsedové hospodářských komor z okresů Hodonín a Uherské Hradiště, páni Luděk Šebesta a Ing. Jiří Zezulák i zástupci podnikatelské sféry, p. Ing. Vladimír Vojkovský, p. Igor Tinka a p. Jiří Havlíček. Na naší konferenci se stejně jako v minulých létech sešli skvělí lidé v takovém počtu, že je všechny k mé lítosti nemohu vyjmenovat. Přesto bych však rád věnoval poděkování muži, který se ctí končí těžké poslání, které na jeho bedra položil osud. Jeho magnificence, pan rektor TU AD v Trenčíně, doc. Ing. J. Wagner, Ph.D., Dr.h.c. končí druhé období ve funkci rektora a protože mu zákon již nedovolil pokračovat, s pocitem uspokojení předá insignie a moci rektora svému nástupci. Jako výraz úcty a poděkování za vykonanou práci jsem proto spolu se všemi účastníky předal panu rektorovi Zlatou medaili naší vysoké školy. 9

10 Vážení přátelé, tento sborník má presentovat vysokou vědeckou a společenskou úroveň průběhu této mezinárodní vědecké konference. V závěru tohoto úvodu sděluji všem účastníkům, že mezinárodní vědecká konference Jak úspěšně podnikat v příhraničních regionech proběhne dne v nádherně jarně zelených lázních Luhačovicích. Jsem přesvědčen, že se na této konferenci opět všichni ve zdraví sejdeme. V Uherském Hradišti, dne Oldřich Kratochvíl Ing., H. prof., Dr.h.c. rektor Evropského polytechnického institutu, s.r.o. první soukromé vysoké školy na Moravě 10

11 HLAVNÍ PROBLÉMY PODNIKÁNÍ A KONKURENCESCHOPNOSTI ČR Alan Guinn 1, Oldřich Kratochvíl 2, Iveta Matušíková 2, Herbert Strunz 3 1 Rushmore univerzity 2 Evropský polytechnický institut, s.r.o. 3 University of Applied Sciences Zwickau Abstrakt: Autoři se v příspěvku zaobírají některými problémy, kterým musí čelit podnikatelské prostředí v ČR. Vychází z výzkumu CES VŠEM (2006), ze statistický údajů World bank (2006), WEF a dalších strategických materiálů. Z těchto informací vychází nejproblémovější faktory podnikán v ČR. Přestože počet nově založených firem v letech významně roste, pokládají si autoři v článku dále otázku, zda podnikatelské prostředí se všemi svými problémy dostatečně podporuje konkurenceschopnost ČR a úkoly stanovené Lisabonskou strategií pro roky V této souvislosti si autoři všímají zabezpečení cílů Lisabonské dohody s ohledem na výši výdajů na vědu a výzkum, zabezpečení výdajů na ICT a plnění žádoucích ukazatelů sociální soudržnosti. V závěru článku si autoři všímají inovačního potenciálu a vyhodnocují úroveň a dynamiku ekonomické výkonnosti krajů ČR. Abstract: In this paper the authors deal with problems that must be addressed by the entrepreneurial community in the Czech Republic. They have used the research of CES VŠEM (2006), the statistics of the World Bank (2006), WEF and other strategic resources. The most problematic factors come out of this information. Since the number of new established companies grew from 2003 to 2007 reasonably, the authors ask the question whether the entrepreneurial environment with all its problems sufficiently encourages the competitiveness of the Czech Republic and the targets stated in the Lisbon strategy for the period of Under these circumstances the authors touch upon the way of meeting the targets of the Lisbon agreement regarding the expenditure for science and research, ICT and fulfilling the parameters of the social cohesion. In the conclusion of this paper the authors comment on the innovation potential and evaluate the level of the economic performance dynamics in the CR districts. Klíčová slova: Podnikání, Bílá kniha, konkurenceschopnost ČR, konkurenceschopnost EU, Evropská rada, Lisabonská strategie, pilíře Lisabonské strategie, HDP, index globální konkurenceschopnosti, index znalostní ekonomiky, ICT, ukazatele sociální soudržnosti, ukazatele životního prostředí, inovační potenciál, konkurenceschopnost krajů ČR, dynamika ekonomické výkonnosti krajů ČR Key words: Entrepreneurship, White Book, competitiveness of the Czech Republic, competitiveness of EU, European Committee, Lisbon Strategy, GDP, Global competitiveness indices, Knowledge economy indices, ICT, Social cohesion indices, Environment indices, innovation potential, competitiveness of the Czech Republic districts, Economical performance dynamics in the Czech Republic districts. Text Mezi faktory komplikující podnikání v ČR patří především skutečnost, že podnikání v ČR je regulováno téměř 200 zákony, na něž navazuje téměř 300 podzákonných norem. Sama vláda ČR konstatovala, že v roce 2006 museli podnikatelé vynaložit na splnění svých povinností vyplývajících z platné legislativy až 86 miliard Kč. Následující tabulka klasifikuje důležité problémy podnikatelského ČR prostředí podle jejich priority tak, jak je uvádí výzkum CES VŠEM v roce Časté změny daňových předpisů, metodických stanovisek, formulářů 1, 25 Délka soudního řízení 1, 25 Rozsah a složitost daňových předpisů 1, 36 Složitá a nestabilní právní úprava podnikání 1, 37 Neefektivní potírání korupce a netransparentního lobbingu v politice 1, 38 Příliš štědrý a málo kontrolovaný nemotivující sociální systém 1, 39 Vysoké bankovní poplatky 1, 42 Nepředvídatelnost soudních rozhodnutí 1, 43 11

12 Nekvalitní výkon a osobní neodpovědnost úředníků státní a veřejné správy 1, 45 Bující korupce a s ní související hospodářská kriminalita 1, 50 Tabulka č. 1: Nejaktuálnější problémy podnikatelského prostředí v ČR Zdroj: [1] Popis hodnotící škály 1..Problémy zásadní, nutno bezodkladně řešit 2. Důležité problémy, jejichž řešení nelze odkládat 3. Důležité problémy, jejichž řešení lze odložit World Bank 2006 uvádí umístění ČR v hodnocení kvality dílčích složek podnikání v mezinárodním srovnání. Následující tabulka ukazuje, že se umístění ČR v roce 2006 oproti roku 2005 v tomto hodnocení zhoršilo: pořadí ČR 2007 pořadí ČR 2006 pořadí ČR 2005 Změna 2005/2006 Získávání úvěru Zahraniční obchod Regulace zaměstnávání Vynutitelnost smluv Registrace vlastnictví Zahájení podnikání Ochrana investorů Získávání povolení Placení daní Ukončení podnikání Celkové hodnocení Tabulka č. 2: Změna podmínek podnikání v ČR Zdroj: [1,5] Světová banka hodnotí pořadí zemí podle ukazatelů podnikání v roce 2006 u 175 zemí a u 24 zemí EU mimo Lucembursko, Maltu a Kypr, protože jde o malé země. Následující tabulka ukazuje, že nejlepší podmínky pro podnikání jsou geograficky na severu Evropy. (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) Celkem zahájení podnikání udělování povolení regulace zaměstnanosti registrace vlastnictví získávání úvěrů ochrana investorů platba daní Zahraniční obchod vynutitelnost smluv ukončení podnikání Velká Británie Dánsko Irsko Švédsko Finsko Litva Estonsko Belgie Německo Nizozemsko Lotyšsko Rakousko Francie Slovensko Španělsko Portugalsko Rumunsko Česká republika Bulharsko Slovinsko Maďarsko Polsko Itálie Řecko Tabulka č. 3: Pořadí zemí podle ukazatelů podmínek podnikání (rok 2006) Zdroj: [1] 12

13 WEF 1 (2004, 2006) vidí jako nejproblematičtější faktory v ČR (% respondentů) viz graf č Daňový systém Daňové sazby Neefektivní veřejná správa Dostupnost financování Regulace trhu práce Korupce Graf č. 1: Nejproblémovější faktory podnikání v ČR (% respondentů) Zroj: [2] a. s. s.r.o. Graf č. 2: Počet nově založených firem v letech Zroj: [7] I přesto, že se podmínky pro podnikání v ČR podle Světové banky v roce 2006 oproti roku 2005 zhoršily, obchodních společností v ČR v roce 2006 přibylo. V roce 2007 bylo v ČR založeno nových firem, což je o 27 % více než v předešlém roce. Téměř polovina společností byla založena v Praze. Praha spolu s Jihomoravským, Středočeským a Moravskoslezským krajem vykazuje v roce 2007 ¾ nově vzniklých firem ve všech krajích v ČR. Z nově vzniklých institucí působí téměř polovina v oblasti nemovitostí a stavebnictví. Česku stále dominují společnosti s ručením omezeným, podíl akciových společností však roste. Zatímco v roce 2004 byla akciovka každá osmnáctá nově založená společnost, v minulém roce to byla již každá devátá. Na konci minulého roku v Česku fungovalo společností, z toho 92,2 procenta z nich bylo s ručením omezeným. Založených evropských společností bylo pouhých 27. KONKURENCESCHOPNOST ČESKÉ REPUBLIKY V roce 1994 vydala Evropská unie tzv. Bílou knihu nazvanou Výzvy a cesty vpřed do 21. století. V ní konstatovala, že se konkurenceschopnost EU vůči globálním konkurentům (USA, Japonsko) zhoršila. Již tehdy chyběla tomuto materiálu širší vize. Materiál neviděl blízký nástup Číny, Indie a celé ASEAN. Materiál však správně viděl zaostávání EU v době nástupu globalizace v mnoha oblastech (v oblasti ekonomické výkonnosti, v míře nezaměstnanosti, v objemu výdajů na výzkum, v oblasti rozsahu inovace atd.). Proto se EU v té době snažila nalézt cestu, jak tomuto nepříznivému trendu čelit. Proto po mnoha jednáních na jaře v roce 2000 přijala Evropská rada pro roky tzv. Lisabonskou strategii, kterou schválilo všech 10 tehdejších členů EU 2. Cílem Lisabonské strategie bylo vytvořit z EU nejkonkurenčnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností. Scénář komplexní hospodářské, sociální a ekologické obnovy má být pro země EU řešen v tomto období prostřednictvím následujících tří pilířů: a) Ekonomický pilíř má připravit EU na přechod k ekonomice a společnosti založené na znalostech a udržovat zdravou ekonomickou prosperitu. b) Sociální pilíř má modernizovat evropský sociální model. c) Ekologický pilíř - udržitelný rozvoj a kvalitu života. Předpokládané řešení v rámci jednotlivých pilířů: a) V rámci ekonomického pilíře Lisabonské strategie: informační společnost pro všechny 1 Světové ekonomické fórum 2 Lisabonskou strategii schválilo 10 členů EU Belgie, Dánsko, Francie, Irská republika, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Velká Británie. 13

14 vytvoření evropského výzkumného prostoru odstranění překážek pro podnikání, zvláště u malých a středních podniků ekonomická reforma a dokončování vnitřního trhu vytvoření integrovaných výkonných, transparentních a spolehlivých finančních trhů lepší koordinace makroekonomických politik b) V rámci sociálního pilíře Lisabonské strategie: aktivní politiku nezaměstnanosti modernizaci evropského sociálního modelu c) V rámci ekologického (enviromentálního) pilíře Lisabonské strategie chce EU dosáhnout udržitelného rozvoje a kvality života. Vstupem ČR do EU je konkurenceschopnost České republiky výše stanovenými cíli Lisabonské strategie významně ovlivňována. Pokusme se posoudit prostřednictvím souboru vybraných ukazatelů, jak se plní cíle Lisabonské strategie v ČR: V oblasti výzkumu a vývoje vykazuje ČR stále nedostatečné výdaje na tuto oblast včetně zaostávání výdajů na vzdělávání v poměru k HDP. ČR vykazuje slabou patentovou aktivitu a nedostatečné využívání ICT 3 technologií. EU-27 EU-15 ČR ,86 s 1,92 s 1, ,88 s 1,94 s 1, ,88 s 1,95 s 1, ,87 s 1,93 s 1, ,84 s 1,91 s 1, ,84 s 1,91 s 1, ,84 s 1,91 s 1,54 Poznámka: s odhad EUROSTATu. Pramen: EUROSTAT New Kronos, Science and Technology (k ) Tabulka č. 4: Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj Zdroj: [1,6] 3,86 3,48 2,51 2,44 2,36 2,13 1,82 1,78 1,73 1,56 1,42 1,25 1,22 1,12 1,10 0,94 0,94 0,81 0,76 0,61 0,61 0,57 0,57 0,50 0,50 0,40 0,39 SE FI DE DK AT FR BE NL UK LU CZ IE SI ES IT EE HU PT LT MT GR LV PL SK BG CY RO Poznámka: SE Švédsko; FI Finsko; DE Německo; DK Dánsko; AT Rakousko; FR Francie; BE Belgie; NL Nizozemsko; UK USA; LU Lucembursko; CZ Česká republika; IE Irsko; SI Slovinsko; ES Španělsko; IT Itálie; EE Estonsko; HU Maďarsko; PT Portugalsko; LT Litva; MT Malta; GR Řecko; LV Lotyšsko; PL Polsko; SK Slovenská republika; BG Bulharsko; CY Kypr; RO - Rumunsko Graf č. 3: Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj roce v 2006 vybraných zemí Zdroj: [1] 3 ICT informační a komunikační technologie (Information and Communication Technologies) 14

15 V oblasti ekonomiky významně poklesly státní podpory a zvýšil se tlak na průhlednost státních zakázek. Přetrvává vysoká administrativní náročnost na podnikatele, roste cena elektřiny a postupně se integrují trhy. V ČR je relativně nízká nezaměstnanost. Problémem je odkládání penzijní reformy. V oblasti environmentální udržitelnosti je problémem vysoká energetická náročnost české ekonomiky. Podle indexu globální konkurenceschopnosti v rámci EU se ČR umístila pod průměrem EU viz graf č. 4. Světová banka však přiřazuje České republice podprůměrnou pozici v hodnocení indexu znalostní ekonomiky. Graf č. 4: Index globální konkurenceschopnosti v EU Zdroj: [1] Poznámka: Vyšší hodnota (max. 10) = lepší výsledek. Graf. č. 5: Hodnoty indexu znalostní ekonomiky Zroj: [2] Viděli jsme, že jedním z důvodů zaostávání ČR v hodnocení indexu znalostní ekonomiky jsou nízké výdaje na vědu a výzkum. Je však realitou, že ani výdaje na vědu a výzkum v % HDP EU v tomto období nezabezpečuje cíle Lisabonské dohody s ohledem na výši výdajů na vědu a výzkum v % HDP v USA. ČR FIN EU-27 EU-15 USA Výdaje na VaV v %HDP 1,42 2,43 1,84 1,91 2,67** - podíl podnikových výdajů 54,1 69,3** 54,5 54,8 61,4* na VaV Patentové přihlášky u EPO 15,9 305,6 128,0 160,7 167,6 na mil obyvatel* Rizik. kapit.: poč. fáze, (Expanze), v % HDP 0,00 (0,06) 0,44 (0,52) ,22 (1,15) 0,35 (1,47) Podíl high-tech vývozů na 14,0 18,0 18.0*** 17,7 27,0 vývozech** Abs. Přír. A tech. Oborů (v % pop ) 8,2 17,7 13,2 10,6 * rok 2003, ** rok 2004, ***EU-25 Tabulka č. 5: Výdaje na výzkum a vývoj (rok 2005) Zdroj: [1] 15

16 Tvrzení, že výdaje v ČR na informační technologie nejsou dostatečné prokazuje tabulka č. 6. ČR FIN EU-27 EU-15 Výdaje na informační technologie v 2,9 3,7 3,0 2) 3,1 % HDP Výdaje na telekomunikační 3,7 3,3 3,4 2) 3,3 technologie v %HDP % domácnosti s internetovým přístupem % obratu podniků z e-commerce 3,1... 4,0 4,1 Míra penetrace širokopásmového 8,4 24,9 14,8 16,5 připojení připojení % jednotlivců užívání e ) government % podniků užívání e-government Tabulka č. 6: Výdaje na ICT a jejich využití (rok 2006) Pozn.: 1) rok 2005, 2) EU 25 Zdroj: [4] Cílům Lisabonské strategie zcela jistě nesvědčí skutečnost, že EU vykazuje v současné době nízkou ekonomickou výkonnost. To má dopad na uplatnění problémových skupin (mladí lidé a lidé s nízkou kvalifikací) na trhu práce a na skutečnost, že se riziko chudoby v EU v posledních letech mírně zvyšuje. ČR má doposud procento populace, která je pod prahem rizika chudoby nižší, než je průměr EU-27. ČR však má v rámci EU-27 jednu z nejnižších hodnot podílu důchodu a průměrné mzdy. Také míra nezaměstnanosti žen je v ČR významně vyšší než v EU-27, což také snižuje výkon ekonomiky ČR. ČR FIN EU-27 EU-15 % populace v riziku chudoby před soc. transfery* ** 26 % populace v riziku chudoby po soc. transferech* ** 16 Nerovnost rozdělení důchodů* 3,7 3,6 4,9** 4,8 Rozpětí regionálních měr zaměstnanosti (VAR) 5,5 5,5 11,9 10,9 Dlouhodobá nezaměstnanost v % aktivní populace 3,9 1,9 3,6 3,1 -ženy 4,9 1,8 4,0 3,5 -muži 3,1 2,1 3,3 2,8 % populace let v domác. bez zaměstnání 7,3 9,5 9,9 9,5 % dětí 0-17 let v domácnost. bez zaměstnání 8,2 4,9 9,7 9,3 * rok 2005, ** EU-25 Tabulka č. 7: Ukazatele sociální soudržnosti (rok 2006) Zdroj: [1] ČR pokračuje v rozvoji využívání obnovitelných zdrojů přesto, že sama vyprodukuje relativně málo skleníkových plynů. Hlavní problémy ČR v této oblasti spočívají v tom, že se nedaří snížit rozsah nákladní přepravy a že má vysokou spotřebu energie v průmyslové výrobě: ČR FIN EU-27 EU-15 Emise skleníkových plynů* 79,9 114,5 92,7** 99,1 Spotřeba energie/hdp, kgoe na 823,4 241,5 208,1 184,9 1000EUR Intenzita nákladní dopravy, t-km/hdp 83,4 86,1 104,6** 104,8 Vytvořený městský odpad v kg/obyv. za rok Elektřina z obnov. Zdrojů v % vyrob. elektřiny 4,5 26,9 14,0 14,5 * rok 2004, ** EU-25 Tabulka č. 8: Ukazatele životního prostředí (rok 2005) Zdroj: [1] Světové ekonomické fórum vydává od roku 2002 ve dvouleté periodicitě dokument Lisbon Review. Tento dokument z roku 2006 ukazuje, že ČR i nadále zaostává vyplnění Lisabonské strategie za průměrem EU-15 i EU-27. Zvlášť nepříznivá je situace začínajících firem, kde se ČR umístila až na 21. pozici. Nepříznivě jsou hodnoceny také finanční 16

17 služby, a především složitý přístup firem k rizikovému kapitálu. CZ FI EU-12 EU-15 EU-27 Informační společnost 4,10 5,41 4,02 4,83 4,47 Inovace, výzkum a vývoj 3,85 5,90 3,56 4,62 4,15 Liberalizace 4,96 5,58 4,37 5,19 4,83 Síťová odvětví 5,16 5,93 4,59 5,76 5,24 Efektiv. a int. fin. služby 4,84 6,29 4,84 5,99 5,48 Podnikové prostředí 3,99 5,24 4,14 4,82 4,51 Sociální začlenění 4,44 5,35 3,95 4,60 4,31 Udržitelný rozvoj 4,90 6,23 4,22 5,47 4,91 Celkem 4,53 5,74 4,21 5,16 4,74 Tabulka č. 9: Hodnocení Lisabonské strategie (2006) Zdroj: [2] Graf č. 6 ukazuje, že v současnosti Česká republika přechází z fáze konkurenceschopnosti tažené efektivností do fáze konkurenceschopnosti tažené inovacemi. Oproti roku 2004 šetření WEF ukazuje, že došlo k mírnému zlepšení situace. Mimo WEF lze získat informace o konkurence schopnosti ČR v Ročence světové konkurenceschopnosti (World Competitivenes Yearbook). Tuto ročenku publikuje Mezinárodní institut pro rozvoj managementu v Lausanne (IMD), který řadí země podle jejich schopností vytvářet a rozvíjet prostředí, která podporuje konkurenceschopnost podniku. Sledovány jsou čtyři základní faktory: ekonomická výkonnost, efektivnost vlády, efektivnost podniků a infrastruktura. Dále se každý faktor člení na pět subfaktorů. Analýza v roce 2007 hodnotí 55 zemí a u každé země 323 kritérií rozdělených podle čtyř hledisek: ekonomická efektivnost vlády efektivnost firem infrastruktura Graf č. 6: Skóre pilířů konkurenceschopnosti WEF Zroj: [2] 17

18 Graf č. 7 ukazuje stále ještě neutěšenou pozici ČR v této oblasti v roce DK NL SE AT IE DE FI UK EE BE FR ES LT CZ SK HU GR PT SI BG IT RO 47 PL Graf č. 7: Skóre světové konkurenceschopnosti (2007) Zdroj: [1] Světové ekonomické fórum dne uveřejnilo zprávu Global Competitiveness report v Ženevě, v níž konstatuje, že ČR je v roce 2007 dokonce méně konkurenceschopná než v roce ČR se umístila na 33. místě. Výzkum probíhal ve 13 zemích u manažerů. Index globální konkurenceschopnosti vyvinulo Světové ekonomické fórum ve spolupráci s profesorem Kolumbijské univerzity Xaverem Salou-i-Martinem a poprvé jej představilo v roce Celkem se žebříček zakládá na porovnání dvanácti faktorů: instituce, infrastruktura, makroekonomická stabilita, zdravotnictví a základní vzdělávání, vysokoškolské vzdělávání, efektivita trhu zboží, efektivita trhu práce, stupeň vývoje finančních trhů, stupeň vývoje technologií, velikost trhu, stupeň vývoje firem a inovace. V druhé části zprávy se pak hodnotí i specifické faktory u firem. Výstupem výzkumu je následující tabulka. Pořadí 2007 Pořadí 2006 Pořadí 2005 Země USA Švýcarsko Dánsko Švédsko Německo Finsko Singapur Japonsko Velká Británie Nizozemí Česká republika Čína Slovinsko Slovensko Lotyšsko Maďarsko Polsko Ukrajina 18

19 Bulharsko Čad Tabulka č. 10: Žebříček konkurenceschopnosti podle Světového ekonomického fóra Zdroj: [3] Slabá konkurenceschopnost ČR vyplývá také z nedostatečně rozvinutého inovačního potencionálu. Následující graf výstižně ukazuje, že v oblasti inovačního potenciálu vykazuje ČR vůči rozvinutým zemím zpoždění. 6 5,56 5,51 5, ,0 4,9 4,89 4,8 4,68 4,65 4,59 4,54 4,36 4,08 3,98 3,83 3,82 3,81 3,71 3,68 3,51 3,5 3,47 3,43 3,35 3,3 3,26 3,19 3,14 2, Finsko Německo Švédsko Dánsko Nizozemsko Velká Británie Francie Belgie Rakousko EU-15 Irsko Lucembursko EU-27 Česká republika Estonsko Maďarsko Portugalsko Slovinsko Španělsko Slovensko Itálie Polsko Řecko Litva Kypr Malta Lotyšsko Rumunsko Bulharsko Graf č. 8: Hodnota pilíře inovačního potenciálu (rok 2006) Zdroj: [1] Dosud jsme hodnotili konkurenceschopnost celé ČR. V další části textu uvádíme hodnocení konkurenceschopnost regionů NUTS3 4. K hodnocení konkurenceschopnosti regionů používáme tří složek: ekonomické výkonnosti inovační výkonnosti kvality života V tabulce č. 11 uvádí zdroj [1] celkové pořadí úrovně a dynamiky vývoje konkurenceschopnosti krajů ČR. Úroveň (2005) Úroveň ( ) Kraj Hodnota Pořadí Hodnota Pořadí Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina NUTS 3 - Jednotka odpovídá úrovni nejnižšího územně správního regionu státní správy (okresy). U menších států Evropské unie se velikost pohybuje mezi obyvatel. Rozloha jednotek se pohybuje mezi km 2. I tyto jednotky mají přímou návaznost na Strukturální fondy Evropské unie. NUTS byl zaveden Statistickým úřadem Evropské unie (Eurostat) pro potřeby statistického sledování a zpracovávání analýz sociální a ekonomické situace v jednotlivých regionech a pro samotné potřeby regionální politiky. 19

20 Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Tabulka č. 11: Celkové pořadí úrovně a dynamiky vývoje konkurenceschopnosti krajů ČR Zdroj: [2] Ekonomickou výkonnost krajů ČR v grafu č. 9 hodnotíme podle indexu ekonomické výkonnosti, který vychází z HDP/na obyvatele, produktivity práce, míry nezaměstnanosti a tvorby hrubého fixního kapitálu. Graf č. 9: Složky konkurenceschopnosti krajů (rok 2005) Zdroj: [2] Graf č. 10: Úroveň a dynamika ekonomické výkonnosti krajů ČR (percentily, ) Zdroj: [2] Vztah úrovně a dynamiky ekonomické výkonnosti krajů ČR ukazuje graf č. 10. Kraj HDP Produkt. PZI na obyv. práce Nezaměstnanost v % HDP Praha Středočeský Moravskoslezský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Kraj Výdaje na V a V VŠ vzdělání HPH v high-tech Trestné činy Emise znečištění Praha Středočeský Moravskoslezský Jihočeský Plzeňský Karlovarský