Sociální procesy a osobnost 2007

Transcription

1 Sociální procesy a osobnost 2007 Sborník píspvk Pavel Humpolíek - Mojmír Svoboda Marek Blatný (Eds.) MSD, spol. s r.o. Brno 2007

2 Sborník píspvk 10. roníku konference na téma Sociální procesy a osobnost (13. a 14. záí 2007, Tel). Poádající instituce: Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity, Psychologický ústav Akademie vd R, Ústav experimentálnej psychológie SAV v Bratislav, Spoloenskovedný ústav SAV v Košicích Vdecký výbor: Mojmír Svoboda, Marek Blatný, Pavel Humpolíek, Organizaní výbor: Iva Burešová, Pavel Humpolíek, Alena Slezáková Sociální procesy a osobnost 2007 Editoi: Pavel Humpolíek Mojmír Svoboda Marek Blatný Autorsky pipravil: Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Vydavatel/Tisk: MSD, spol. s r.o., Brno 2007 ISBN Publikace neprošla jazykovou korekturou. 2

3 Obsah MOBBING A JEHO ZDRAVÍ POŠKOZUJÍCÍ NÁSLEDKY... 6 Rudolf O. Zucha... 7 SÚ UDIA PRIDRŽIAVAJÚCI SA MORÁLNYCH NORIEM ŠASTNEJŠÍ? ANALÝZA VZÁJOMNÉHO VZAHU ŽIVOTNEJ SPOKOJNOSTI A HODNOTENIA MORÁLNYCH NORIEM Peter Babinák, Beáta Ráczová ZVYŠOVANIE CITLIVOSTI NA PÔSOBENIE REKLAMY Viera Baová, Bibiána Holevová ROZDIELY V PONÍMANÍ KVALITY ŽIVOTA U ZAMESTNANÝCH A NEZAMESTNANÝCH JEDINCOV Alena Bašistová, Alena apinová NASTUPUJÚCA DOSPELOS AKO PERIÓDA OSOBNOSTNÉHO VÝVOJA VO SVETLE EMPIRICKÝCH ZISTENÍ PROJEKTU ESS František Baumgartner SUBJEKTÍVNA PRAVDEPODOBNOS V STARŠOM ŠKOLSKOM VEKU Jozef Bavoár KOGNÍCIA V MÚDROSTI AMERICKÝCH A SLOVENSKÝCH ŠTUDENTOV Jana Benedikoviová ANALÝZA PSYCHOFYZIOLOGICKÝCH REAKCIÍ LOVEKA V ZÁAŽOVÝCH SITUÁCIÁCH Igor Brezina POSTOJE K MÚDROSTI VO VYBRANÝCH KULTÚRACH ÁZIE Ivan Brezina K PÍINÁM VZNIKU A MOŽNOSTEM PREDIKCE ROZVOJE RIZIKOVÉHO A DELIKVENTNÍHO CHOVÁNÍ V ADOLESCENCI Iva Burešová PRIEREZOVÝ VÝSKUM TVORIVÝCH SCHOPNOSTÍ OD PREDŠKOLSKÉHO VEKU PO RANÚ DOSPELOS Vladimíra avojová, Klaudia Danišková ZISOVANIE HODNOTOVÝCH ORIENTÁCIÍ PROSTREDNÍCTVOM NADNÁRODNÝCH PRIESKUMOV PROBLÉM ALEBO SAMOZREJMOS? Martin ižmárik VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY PRIMÁRNEHO RODINNÉHO PROSTREDIA TYPICKÉ PRE OBETE ŠIKANOVANIA Mária Ddová SOCIÁLNE DETERMINANTY INTELEKTOVÝCH VÝKONOV PREDŠKOLSKÝCH DETÍ Vladimír Dokal VÝVINOVÉ TRENDY V ŠKOLSKEJ PRIPRAVENOSTI DETÍ NA NADŠTANDARDNÚ EDUKÁCIU Eva Farkašová THE IMPACT OF NATURAL DISASTER ON OPINIONS AND ATTITUDES OF ESS ROUND 2 RESPONDENTS IN SLOVAKIA Denisa Fedáková, Michal Kentoš, Jozef Výrost KVALITA ŽIVOTA OBJEKTÍVNE VS. SUBJEKTÍVNE UKAZOVATELE Miroslav Frankovský PROMNY EDUKANÍHO PROSTEDÍ DOSPÍVAJÍCÍCH Ilona Gillernová MOVEMENT THERAPY OF PATIENTS SUFFERING FROM ALZHEIMER S DEMENTIA Hatlova B. 1, Kirchner J. 2, Sucha J MOVEMENT THERAPY IN SCHISZOPHRENIA TREATMENT Hátlová, B., Šprková, A., Adamková, M IMPLICITNÍ DESKRIPTORY PRO POSUZOVÁNÍ NORMALITY Havigerová, Jana, Haviger, Jií

4 SOCIÁLNÍ KOGNICE PO JEDENÁCTI LETECH Daniel Heller ANALÝZA TYPOV NEVERBÁLNYCH KOMUNIKANÝCH SPÔSOBILOSTÍ U VYSOKOŠKOLSKÝCH ŠTUDENTOV A ICH ŠPECIFIKÁ Adriána Hronová RODOVÉ STEREOTYPY NAPÍ GENERACEMI Martina Hebíková ROZVOJ PRAKTICKÉ VÝUKY STUDENT PSYCHOLOGIE A SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY A PORADENSTVÍ: SHRNUTÍ INNOSTI DVOULETÉHO P SOBENÍ AKADEMICKÉHO CENTRA PORADENSTVÍ A SUPERVIZE Pavel Humpolíek, Alena Uhrová, Renáta Bendová HODNOTY A HODNOTOVÉ ORIENTÁCIE MLADÝCH SLOVÁKOV V RÁMCI DRUHÉHO A TRETIEHO KOLA EUROPEAN SOCIAL SURVEY Lucia Ištvániková MOTIVACE OBÉZNÍCH PACIENT K REDUKCI HMOTNOSTI - ANEB PRO CHTJÍ OBÉZNÍ ŽENY A MUŽI HUBNOUT? Anna Janyšková, Štpán Konený VYUŽÍVANIE INTERNETU V PRÁCI NA SÚKROMNÉ ÚELY Iveta Jeleová REFLEXE ŽIVOTNÍ ZMNY ZAÍNAJÍCÍMI UITELI: VÝVOJ VÝZKUMNÉ KONCEPCE A DÍLÍ VÝSLEDKY Kateina Juklová VARIABILITA SOCIÁLNEJ KOMPETENCIE TVORIVÝCH ADOLESCENTOV Marta Jurová MERANIE EMOCIONÁLNEJ SUBJEKTÍVNEJ POHODY POMOCOU OBRÁZKOV Tatiana Jusková STRATÉGIE ZVLÁDANIA A FAKTORY OSOBNOSTI U DOSPIEVAJÚCICH S TELESNÝM POSTIHNUTÍM Eva Karaffová OSOBNOSTNÉ A KOGNITÍVNE POZADIE SILNÝCH STRÁNOK OSOBNOSTI. Jana Kordaová MISCELANEA Z VÝVOJA PSYCHOLÓGIE V ESKOSLOVENSKU: MY FIRST ORAL HISTORY Damián Ková STEDNÍ ŠKOLA JAKO VÝZNAMNÝ INITEL ROZVOJE SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ ADOLESCENT Lenka Krejová INTERAKTÍVNE PREJAVY DETÍ POSTIHNUTÝCH STRATOU SLUCHU V OBDOBÍ VASNÉHO VÝVINU ubica Kroanová AUTONÓMNY TVORCA A ATRIBUNÉ PROCESY: KE JE DEVIÁCIA POZITÍVNA Daniela Kusá MORÁLNE ÚSUDKY ADOLESCENTOV Petra Lajiaková SUBJEKTÍVNE VNÍMANIE KVALITY ŽIVOTA U NEZAMESTNANÝCH UDÍ Alena apinová, Alena Bašistová VLIV KOMUNIKACE PES INSTANT MESSENGER NA PRÁCI V TÝMECH Václav Linkov ZISOVANIE ZVLÁDANIA AGRESIE Ladislav Lovaš, Ivana Matejovská ZMENY PRÍSTUPOV ENVIRONMENTÁLNEJ PSYCHOLÓGIE V KONTEXTE SMEROVANIA K TRVALEJ UDRŽATENOSTI Zuzana Makovská NÁSILIE V ZARIADENIACH PRE LIEBU ZÁVISLOSTÍ Ivana Matejovská

5 VZAHY ÚZKOSTLIVOSTI A HNEVLIVOSTI S PREMENNÝMI RODINNÉHO PROSTREDIA V OBDOBÍ PUBERTY Medve ová uba STRATÉGIE ZVLÁDANIA A KVALITA ŽIVOTA ONKOLOGICKÝCH PACIENTIEK Mesárošová Margita 1, Ostró Alexander 2 a Grešová Andrea METODOLOGICKÝ A DIAGNOSTICKÝ VÝZNAM VÝSKYTU VULGÁRNYCH OBSAHOV V MDZT Eva Mikušková OSOBNOSTNÉ SÚVISLOSTI ZVLÁDANIA ZÁAŽE Katarína Millová, Marek Blatný, Tomáš Kohoutek K PROBLEMATICE EMPATIE A JEJÍHO VÝZKUMU Zdenk Mlák VÝVOJ NADÁNÍ Z POHLEDU NADANÝCH DTÍ A JEJICH RODI : VÍCEPÍPADOVÁ STUDIE Jií Mudrák VERTIKÁLNA DIFÚZIA EXPERTNÉHO POZNANIA V SÚVISLOSTI S EREKTILNOU (DYS)FUNKCIOU: FÓKUSOVÉ SKUPINY SO SLOVENSKÝMI MUŽMI STREDNÉHO VEKU Magda Petrjánošová, Rado Masaryk HODNOTY AKCENTOVANÉ V ŽIVOTNOM SMEROVANÍ VYSOKOŠKOLÁKOV Poliach Vladimír OSOBNOS, PSYCHICKÝ DISTRES A NESPOLUPRÁCA S LIEBOU U PACIENTOV PO TRANSPLANTÁCII OBLIKY Prihodova Lucia, Nagyova Iveta, Rosenberger Jaroslav, Roland Robert, Van Dijk Jitse P, Groothoff Johan W EPISTEMICKÉ TEÓRIE MÚDROSTI Imrich Ruisel ADOLESCENTI NORMY A SPRÁVANIE (ŠTRUKTÚRNY MODEL) Zdena Ruiselová, Tomáš Urbánek ZAMSTNANECKÁ ADAPTACE JAKO PROCES ZVLÁDÁNÍ PRACOVNÍCH ZMN Milan Rymeš PSYCHOLOGICKÝ PROJEKT NENÁBOŽENSKÉ SPIRITUALITY SPIRITUALITA FRÍ! Pavel ían ZPRÁVA Z VÝZKUMU MOŽNÝCH JÁ PATNÁCTILETÝCH ADOLESCENT Zuzana Sakaová ARGUMENT PERFORMANÝCH CHÝB V USUDZOVANÍ A DISKUSIA O RACIONALITE Miroslav Sirota PROŽÍVÁNÍ DOJMU ZE SETKÁNÍ SE SYMPATICKY A NESYMPATICKY P SOBÍCÍM LOVKEM V ZÁVISLOSTI NA POHLAVÍ Ivan Slamník, Jitka Herlesová, Petr Boschek TLESNÁ HMOTNOST, MÍRA PODKOŽNÍHO TUKU A MOTIVACE VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENT K FYZICKÉ AKTIVIT Zuzana Slováková, Jaroslava Dosedlová, Helena Klimusová OBANSKÁ ZRALOST JAKO KOMPONENTA KULTURY OSOBNOSTI Vladimír Smékal, POTREBA KOGNITÍVNEJ UZAVRETOSTI: TEORETICKÉ A EMPIRICKÉ SKÚSENOSTI V SLOVENSKÝCH PODMIENKACH Tomáš Sollár, Lucia Adamovová TEORETICKÁ KOMPARÁCIA PROJEKTÍVNYCH TESTOV Z HADISKA PODNETOV, PROJEKTÍVNEHO MATERIÁLU A VYHODNOCOVANIA Tomáš Sollár, Zuzana Beloviová, Eva Mikušková OCHRANA OSOBNÍCH DAT V PSYCHOLOGICKÉ PRAXI A VÝZKUMU Mojmír Svoboda, Helena Klimusová KOMPLEXNÍ PÍSTUP K OSOBNOSTI JEDINCE S ADHD Z POHLEDU PSYCHOLOGICKÝCH A BIOLOGICKÝCH TEORIÍ Alena Uhrová, Markéta Žáková

6 ZMNA Z POHLEDU DISKURZIVNÍ ANALÝZY Kateina Zábrodská, Mojmír Snopek, Lukáš Sedláek, Hana Chmelaová, Tomáš Kobes ANALÝZA KOGNITÍVNEHO VÝVINU SLUCHOVO POSTIHNUTÝCH ŽIAKOV V KONTEXTE ŠKOLSKEJ INTEGRÁCIE Katarína Zborteková KOMPLEXNÝ PRÍSTUP K DIAGNOSTIKE SOCIÁLNEHO ZALENENIA ŽIAKOV S PORUCHOU SLUCHU V ŠKOLE BEŽNÉHO TYPU Zborteková Katarína, Kroanová ubica, Gregussová Monika

7 MOBBING A JEHO ZDRAVÍ POŠKOZUJÍCÍ NÁSLEDKY Rudolf O. Zucha O vysoké naléhavosti výzkumu mobbingu vypovídá mimo jiné i fakt, že byla v poslední dob uskutenna dv mezinárodní sympózia, která se zabývala zdravotními, respektive psychologickosociálními následky mobbingu jako stžejním tématem. 1 Co rozumíme pod pojmem mobbing? Pojem mobbing popisuje psychologicko-sociální jev, kdy je na pracovišti uplatován psychický (emocionální) teror, pi nmž je jedinec na pracovišti po delší dobu systematicky napadán, šikanován i jinak vyvádn z míry. Další projevy mobbingu mohou být následující: systematické petžování nebo naopak nedostatené pracovní vytížení, bezdvodné a nedstojné píkazy, šíení pomluv, liché a neustálé kritizování a obviování, odpírání kontaktu vedoucí až k izolaci jedince, hrozby a násilnické pehmaty. Sexuální obtžování mže, ale nemusí nutn spadat pod mobbing. 2 Vznik: Píiny mobbingu jsou rozmanité Všechny výzkumy ukazují, že komplexnost jevu nazvaného mobbing nevykazuje žádné jednostranné píiny a proto i praktické zpracování tohoto jevu se musí vyznaovat komplexností. 1.Ekonomické hledisko Pestože se mobbing objevoval již v minulosti, vede k jeho prohloubení ekonomický rozkvt, pedevším následkem mezinárodního tlaku na konkurenceschopnost (globalizace), ale zárove následkem ásteného i úplného odklonu od sociálního tržního hospodáství (Thacherismus, Reagonomics, Sharholder value). Globalizace trh pedevším také finanních trh a jejich divoký rst, tlaí podniky z hospodárných dvod k fúzím, reorganizacím a novým formám organizaních struktur. Nové formy organizace práce a takzvané samoorganizace jsou usnadovány díky novým technologiím (IT) a v mnoha pípadech poprvé umožnny. Reengeneering Lean Management Lean Organization Outsourcování a Samoorganizace To jsou v podstat všechna opatení sloužící k co nejhlubšímu zasazení faktoru práce do podnikohospodáského kontextu. S tím jsou spojeny: zflexibilnní pracovníka, nejistota pracovních míst a nezamstnanost, atypické pracovní vztahy takzvané podniky nového typu bez sociálních práv, bez zdravotního pojištní, bez pojištní pro pípad nezamstnanosti (v Rakousku je bez sociálního zabezpeení osob z 2,4 milion zamstnaných, tedy jedna tetina) nesolidárnost, dog-eat-dog society ( homo homini lupus ) 3 1 Mobbing die leise Gewalt gesundheitliche und soziale Folgen, Humboldtova univerzita, Berlín, (Soziale) Konflikte im Arbeitsleben und deren Auswirkungen Maßnahmen zur psycho-sozialen Gesundheit im Arbeitsleben, v rámci 6. mezinárodního Bühler-Symposia ve Vídni. Bejach-Kowalski, Cornelia (2004), Wien und Berlin machen Front gegen Mobbing, in: ZSG, Jg.29.Heft 1, s Konrad Lorenz používal pojem mobbing v roce 1958 jako výraz pro útoné chování zvíat mezi jednotlivci. Ve stávajícím významu jako cílený psychologický teror na pracovišti byl výraz mobbing poprvé použit organizaním psychologem Heinzem Leymannem. Leymann, Heinz (1993), Mobbing: Psychoterror am Arbeitsplatz und wie man sich dagegen wehren kann, Rowohlt, Reinbeck 7

8 K mobbingu ale vždy nevedou jen zmínné ekonomické dvody. Mohou existovat i skupinov podmínné a individuáln psychologické dvody, které jeví známky perverznosti a psychopatologie. 2. Psychodynamika skupiny 4 Základní vzorec psychodynamiky zní: Každá skupina se utváí proti njakému protivníkovi. Z toho vyplývají mocenské a prestižní (vlivové) struktury, které vedou k tomu, že sociální uznání je dosažitelné pouze za cenu obtních beránk. Dynamika skupiny vede k tomu, že se ve skupin objeví tyi základní pozice (Alfa, Beta, Gama a Omega), které udávají typ cyklu afektivity. Jedinec Alfa stojí jako representant skupinové iniciativy proti protivníkovi skupiny tak, že se s ním velká ást skupiny identifikuje. Skupina je tak ízena nevdomými tendencemi jedince Alfa proti reálnému nebo imaginárnímu protivníkovi. Jedinec Omega zaujímající nejslabší pozici ve skupin hledá ochranu tím, že se identifikuje s protivníkem a reprezentuje ho tak ve skupin. Svou soudržnost a dynamiku získá skupina teprve poté, co zlikviduje protivníka a jeho reprezentanta ve skupin, jedince Omegu, který má uvnit skupiny pozici outsidera. Jedinec Beta se jako expert drží mimo, pestože na nj jedinec Alfa v mnoha ohledech spoléhá jako na poradce. Tím se z jedince Beta stává dležitá klíová osoba a kandidát na jedince Alfa. Jedinci Gama jsou pívrženci jedince Alfa, kteí provádí jedinci Omega (obtnímu beránkovi, outsiderovi) to, co oekávají od jedince Alfa vi protivníkovi skupiny. 5 Tento systém neracionální vlády pevedený na problém mobbingu znamená: ím vtší je skutené i jedincem Alfa vykonstruované ohrožení skupiny protivníkem (napíklad Nebezpeí globalizace), tím vtší je frustrace jedinc Omega a skrytá agrese vi nim. (Tu vytváí jedinci Gama, kteí mlky pouze plní svou povinnost a neznají solidaritu). Tím vtší je také ochota, skrytou agresi proti jedincm Omega formou mobbingu projevit. Obti mobbingu plní funkci obtních beránk a slouží tak jako hromosvod pro ohrožené, frustrované skupiny, které tak chtjí vyrovnat duševní poškození. Velmi asto se takové uvolování energie vyskytuje v obzvláš represivn ízených kolektivech, jaké jsou napíklad representovány v totálních Institucích, kde je útisk sadistických jedinc Alfa obzvláš silný: Vzení, Armáda, Sekty, ale také na internátech a v domovech dchodc Milgramv-experiment a autoritativní charakter Na základ laboratorních pokus 7 bylo možno ukázat, že až dsiv mnoho prmrných obyvatel bylo ochotno uposlechnout rozkazu a fyzicky zaútoit na lidi, jakmile o to bylo požádáno autoritami, k tomu zdánliv oprávnnými. V praxi nezstává jen u laboratorních pokus. Ukazují to pi souasné americké okupaci Íráku skandální nálezy ve vzení Abu Ghraib v Bagdádu, ve kterém píslušníci armády USA muili irácké vzn. (Nkdejší laboratorní pokusy ve Spojených Státech Amerických mly dokázat, že týrání a muení je možné všude, i ve Spojených Státech Amerických a nejen, jak se tehdy naivn pedpokládalo, v diktaturách potlaujících lidská práva pedevším v nacistické diktatue.) Klasické studie charakter autorit poskytují o vzniku pipravenosti muit a týrat lidi následující vysvtlení. 3 Zucha, Rudolf,O. Mobbing die leise Gewalt, in: ZSG, Jg.29, Heft 1, Schindler, R. Grundprinzipien der Psychodynamik der Gruppe!, in: Psyche, Heft 11, Zucha, Rudolf, O. Führungsstärke in der Praxi Leadership, Organisation und Kultur, WUV Universitätsverlag, Wien, 2001 (2. vydání) 6 Totální instituce se vyznauje odstupem, resp. ohraniením se od jiných sociálních jednotek díky neinformovanosti a izolaci. Klasický výklad totálních institucí se nachází u Goffmana, E. (1972), Asyle. Frankfurt/M. 7 Milgram, Stanley (1974), Das Milgram-Experiment Zur Gehorsamkeitsbereitschaft gegenüber Autorität, Rowohlt, Reinbeck 8

9 Pojem charakter má proto tak velký význam, protože v sob pojí dv protichdné tendence pud a vliv okolního prostedí, pípadn biologii a sociologii. Sociální složka charakteru je spolená všem lidem v urité spolenosti. Naproti stojí individuální složka charakteru, díky níž se lenové jedné spolenosti od sebe odlišují. Destruktivní charakter 8 se spojuje s autoritativním charakterem. 9 Co je to autoritativní syndrom popípad autoritativní charakter? Autoritativní osobnost se vyznauje píznanou slabostí EGA a fašistoidním postojem. Nové vlastnosti (promnné) mohou být na F-škále (Dotazník pro zjišování fašistoidních postoj) individuáln sledovány a meny. Nové vlastnosti (promnné) na F-škále jednotliv: 1. Konvencionalismus 2. Autoritativní poddanost (pokorné-nekritické chování vi idealizovaným morálním autoritám ve vlastní skupin) 3. Agresivní dychtivost po autorit (Sklon k odsuzování a trestání osob, které nedodržují konvenní hodnoty) 4. Povry a stereotypy 5. Sklony k ztotožnní se s pedstaviteli moci a k projevm tvrdosti a robustnosti až k oslav násilí pi souasném opovrhování slabými a potebnými 6. Sklony k pedstavám a k zdrazování tch sexuálních stejn tak obrana subjektivních pocit plných fantazie 7. Malá tolerance vi nejednoznanosti: Osobnost s vysokými hodnotami na F-škále neunese nejednoznané nerozhodné situace (Nejednoznanost - Ambiguita) 8. Malá tolerance vi nerozhodnosti: Tato osobnost neunese protichdné vnjší nároky (Ambivalence) 9. Slabé EGO: Osobnost není schopna se v procesu reflexní úpravy takového naptí pizpsobit nárokm na uplatnní, není schopna vytvoit si vlastní náhled a tak autonomní fundovanou akceschopnost (silné EGO). Hierarchické organizaní struktury, pedevším totální instituce a takové, kde jsou lidé udržování v závislosti, jsou pro sadistické charaktery vítaným polem psobnosti. Celkem vzato mžeme konstatovat, že existují následující píiny vzniku mobbingu: 1. Zrychlování hospodáských proces a všeobecná nejistota lidí (Strach z materiální bídy) 2. Psychodynamika skupiny, jací protivníci skupiny (vnjší nepátelé) a obtní beránci jsou zapotebí, aby došlo k soudržnosti skupiny 3. Autoritativní charaktery, které inklinují k sadismu a v hierarchických organizacích ze své pozice s chutí týrají podízené Protože se tyto píiny asto objevují smíšen v uritém pomru, jednotlivou píinu bychom však nenašli, mžeme hovoit o jakési smsici píin (multi-kauzálnosti), kdy váhy jednotlivých píin nabývají rzných hodnot. 8 Fromm, Erich (1974), Anatomie der menschlichen Destruktivität, Stuttgart 9 Adorno, Theodor, W. et al. (1950), Studien zum autoritären Charakter, New York 9

10 Mobbing jako spolupvodce nemocí Podíl neschopenek udlených na základ psychických potíží rapidn roste. V Nmecku je to každá tvrtá. Posttraumatické následky mobbingu zaujímají na tomto stavu vysoký podíl. 10 V 65 % pípad mobbingu mohlo být špatné pracovní prostedí dokázáno a špatné pracovní prostedí je pro mobbing živnou pdou. Zkoumání (ísla pochází z Mobbing Reportu 2000 zameného na Nmecko) ukazují, že 2,7 % pracujících je denn vystaveno mobbingu. Za rok (2000) to je 5,5 % pracovník a za celou svou pracovní kariéru okusí mobbing 11.3 % pracovník. Tendence je rostoucí. Kdo jsou pvodci mobbingu a kdo jsou obti? Pvodci nebo Pachateli mobbingu jsou z 39 % nadízení avšak 13% dohromady s jedním nebo více kolegy. 20% kolegové (spolupracovníci) stejné úrovn 22% jedinci Subjektivní následky obtí mobbingu mají z 99 % vliv na postoj k práci a k výkonu (ztráta motivace, nedvra, nervozita, nejistota, sociální ústup) 44 % pracovník onemocnlo následkem mobbingu, z toho tém polovina na více než šest týdn. 11 Peložení a propouštní ze strany zamstnavatele postihlo zeteln více obtí mobbingu než jeho pvodc. Symptomatika je projevem posttraumatického zátžového narušení 12 Následky jsou srovnatelné s tmi, které pozorujeme u obtí nejtžších nehod, muení a tyranie, u rukojmích, znásilnných, a svdk nebo obtí jiných tžkých zloin: Poruchy spánku, noní mry, velké vegetativní potíže s žaludeními a stevními poruchami jako jsou nevolnosti, zvracení prjmy, svírání u srdce, poruchy rytmu zesílené v úzkostné stavy s panickými ataky, období vyerpání s poklesem výkonu, pocení, závrat, srdení potíže, dýchací potíže. Hospodáské a spoleenské náklady zpsobené mobbingem Podnikm vznikají vysoké náklady spojené se ztrátami zpsobenými nemocností, s poklesem kvality a produktivity, narušením výroby, pekládáním pracovník, propouštním, s obnovením pvodního stavu, zaškolením a zapracováním nových pracovník. V neposlední ad ale také díky ztrát nespokojených zákazník. Systému sociálního zabezpeení vznikají náklady spojené s nemocností (lékaské ošetení, léky, psychoterapie, rehabilitaní opatení atd.) Díky pechodným nebo pedasným definitivním odchodm do dchodu a na základ nezamstnanosti a pracovní neschopnosti je systém sociálního pojištní nesmírn zatížen. Terapie, prevence a zásahy Protože psychologické následky mobbingu, pinejmenším ztráta sebevdomí a vznik pocitu méncennosti, vedou k depresím, vlastní agresi a sebevraždám, patí mezi nejdležitjší opatení zvyšovat u obtí mobbingu sebevdomí a dvru ve vlastní schopnosti a posilovat je. 10 Albrecht, Helmut (2004) Mobbing die Leise Gewalt. Soziale Diskriminierung als Ursache psychosomatischen Krankseins. Herausforderung für die Gesundheitsversorgung und - Politik, in: ZSG Jg.29, H. 2, s Meschkulta, B., Stackelbeck, G., Langenhoff, G. (2000), Der Mobbing Report Eine Repräsentativstudie für die Bundesrepublik Deutschland, Bremerhaven 12 Albrecht, Helmut (2004), Krank durch Mobbing, in: ZSG, Jg.29, Heft 1, s. 8 10

11 Ti, kteí byli mobbingem traumatizováni, které soužily nutkavé pedstavy pokoení a zahanbující zkušenosti, musí znovu najít víru v sama sebe a sílu v sebeuzdravení. To mžeme dokázat prostednictvím velkého množství specificky zameného poradenství, konzultací, fyzio- a psychoterapií. Profesionální pomoc je nabízena ze strany psychoterapie pomocí rozliných metod. Aby psychicky zesláblí jedinci hledající pomoc dviv nenaletli neseriózním praktikám, šarlatánm a sektám, kteí slibují jediné možné blažené uzdravení, musí být chránni. Mimo lékaskou pomoc by mli požadovat jen psychology a psychoterapeuty oprávnné k tomu ministerstvem zdravotnictví. (Ti, kteí jsou uvedeni v seznamu klinických a zdravotních psycholog, pop. psychoterapeut.) Nebezpeí materiálního i psychického poškození je velké! Takzvané svépomocné skupiny by ale nemly být požadovány jako první rozjezdový krok, obzvlášt potom ne, pokud nejsou ízeny kvalifikovanými a k tomu oprávnnými osobami. Ostatn i tady je teba se obávat patogenního skupinov-dynamického vývoje a traumatizujících konflikt. Snadno pochopitelným prvním krokem obti mobbingu mže být vyhledání pomoci u nadízeného i u personalisty. Ne vždy se však jedinec doká pochopení, v nž doufal, protože ídící pracovníci bývají velmi zídka poueni, jak se s mobbingem vypoádat. To i pesto, že zamstnavatel má vi zamstnanci ze zákona povinnost dbát na to, aby byly jakékoliv mobbingové praktiky zastaveny. V praxi se asto ukazuje, že je vina pisuzována samotné obti a ta je ve vtšin pípad následn peložena na jinou pozici i propuštna. (Existují dokonce i pípady, kdy se vedoucí pracovníci na mobbingu podílejí, popípad ho podpoí, aby se zbavili neoblíbených zamstnanc. Naléhav jsou doporuovány takzvané deníky mobbingu. To jsou záznamy obsahující pesné datum, popis událostí a zapojených osob. Pozdji mohou sloužit jako dkazní materiál nebo podklady pro psychoterapeuty. Protože píiny mobbingu pochází asto z organizaní struktury, stylu ízení a personální politiky (výbr, ohodnocení, podpora, další vzdlávání), je nutné pokusit se o prevenci pedevším prostednictvím pouení a dalšími vzdlávacími opateními. Špatné pracovní prostedí je, jak známo, hnízdem mobbingu. Podniková strategie každé organizace by mla obsahovat opatení zajišující, aby se ídícím pracovníkm dostalo odborného vzdlání v oblasti ízení lidí ped tím, než se ujmou své funkce (prevence mobbingu!). Naproti tomu by mli být trénováni i zamstnanci, jak se vypoádat se stresem, mobbingem a diskriminací. Podcenní klasického výrobního faktoru práce vede v dlouhém období k spoleenským konfliktm, které mohou v závru zpochybnit samotnou existenci organizace. Možnosti zásah jsou tudíž rozmanité Mobbingové poradenství, osvta, dohled, kouování, psychoterapie, fyzioterapie, rozhodí ízení prostednictvím komise rovného jednání a nakonec pracovní právo jsou stupn opatení, kterými mohou psychologové z organizací jako odborníci podstatn a kvalifikovan pomoci. Bezplatné poradenství nabízí v Rakousku obchodní komora a odbory (napíklad GÖD má svou mobbingovou poradnu). Další mobbingové poradenství a péi poskytují lékai, klinití a zdravotní psychologové a psychoterapeuti. Nutná psychoterapeutická pomoc je ásten hrazena zdravotní pojišovnou, ásten z vlastních zdroj pacienta. Od pouhého pedstírání psychosomatických následk mobbingu jsou tak jedinci naléhav odrazováni. Na tomto míst musím ujasnit, že problematika mobbingu je ješt píliš málo prozkoumána, popípad rozpoznána. Pesto je naléhav nutné plynule informovat a školit potenciální pomocníky. Cílem by mlo být zjednodušení prbhu a ulehení návaznosti jednotlivých krok v rámci pomoci obtem mobbingu nadízenými a personálním oddlením zaínaje, pes lékae a psychology a právním postihem (zákonem) kone, piemž by jednotlivé instituce pracovaly ruku v ruce. Obzvlášt nutné je však, aby zákonodárce reagoval na tento spoleenský jev co nejrychleji, položil základy pro obranu proti mobbingu a v pravém slova smyslu pro jeho odsouzení. 11

12 Charakteristický prbh mobbingu a jeho zdravotní následky 13 Systematické poškozování sebevdomí obti pes: Záludná Stigmatizace (zlehování soukromého života) Desinformace Zlehování soukromí a pracovního výkonu Absurdní a ponižující pracovní píkazy Šikanování, nadávky, kivá obvinní Odpírání komunikace: Nevnování pozornosti, vyhýbání se, stranní se Vyprovokování k chybám v innosti Pobláznní z Double Bind - dilema jako vztahová léka Ob je nucena zapojit se do zvrácené komunikace a stát se provinilcem Zdravotní a spoleenské následky: Stavy úzkosti Poruchy spánku Psychosomatická onemocnní s poruchami funkce vnitních orgán, vysoký krevní tlak, Prjem, dýchací potíže, pocení Zneužití alkoholu a lék Deprese, vyerpání, záchvaty zlosti Narstající pochyby o vlastní osob Narušení pátelských, partnerských i rodinných vztah Trvalá pracovní neschopnost Sebevražda Okamžitá opatení: Vyjmutí z patogenní situace/zásah nadízeného Psychoterapeutická pomoc: otevený pístup k poruchám sebevdomí, pocitm studu a provinní První krok obtí: Piznat si potebnost pomoci, pijmout pomoc Pozdji: Provést trestnprávní oznámení a požadovat odškodnní Dalši literární zdroje: Rudolf O. Zucha: Praktická píprava manažera, Nové metody ve svtovém kontextu, Management Press, Praha 1993 Rudolf O. Zucha: Führungsstärke in der Praxis Leadership, Organisation, Kultur, WUV Universitätsverlag, Wien 2001 (2. Auflage) ZSG: Zeitschrift für Sozialpsychologie und Gruppendynamik in Wirtschaft und Gesellschaft, A 1120 Wien, Fraungrubergasse 4/5/13, rudolf.zucha@blackbox.at 13 Albrecht (2004), Mobbing die leise Gewalt, in: ZSG, Jg. 29, Heft 2, s

13 SÚ UDIA PRIDRŽIAVAJÚCI SA MORÁLNYCH NORIEM ŠASTNEJŠÍ? ANALÝZA VZÁJOMNÉHO VZAHU ŽIVOTNEJ SPOKOJNOSTI A HODNOTENIA MORÁLNYCH NORIEM Peter Babinák, Beáta Ráczová Katedra psychológie Filozofická fakulta, Prešovská univerzita, Prešov Abstrakt V štúdii overujeme predpoklad o súvislosti medzi spokojnosou so životom a hodnotením morálnych noriem. Spokojnos zisujeme otázkou na celkové hodnotenie/oceovanie života ako celku osoby mierou spokojnosti. Hodnotenie morálnych noriem obsahuje vnútorný morálny štandard osoby zisovaný ako závažnos morálnych noriem pre osobu a vnímanie dôležitosti morálnych noriem cez ich porušovanie. Vychádzame z naznaených súvislosti medzi premennými v údajoch European Social Survey. Vzah spokojnosti k obom aspektom hodnotenia morálnych noriem je alej overovaný samostatne na dvoch vzorkách úastníkov/ok výskumu. Abstract The study checks up an assumption of relation between life satisfaction and evaluating of moral norms. The satisfaction is verified by question on overall evaluation of life as a whole given to an individual (satisfaction degree). Evaluation of moral norms includes internal moral standards of an individual checked up as relevance of moral norms from an individual s point of view and perception of moral norms relevance through their breach. The study is based on coherence of variables in the European Social Survey data. The relation between life satisfaction and each of two aspects of moral norms evaluation is checked up on two samples of respondests of research further. Výskumná štúdia bola iastone podporená grantovou agentúrou KEGA MŠ SR v rámci projektu.: 3/5210/07 Nájs jednoznanú odpove na to, v om spoíva podstata šastného života, je len ažko realizovatená úloha, i ke samotné hadanie odpovedí je celkom iste zmysluplná a uskutonitená vec. Koncepcie viacerých autorov zaujímavým spôsobom a z rôznych uhlov pohadu analyzujú povahu šastia. V sociálnych vedách sa pod šastím (happiness) zvyajne chápe subjektívne hodnotenie života osoby, ktoré má kognitívnu povahu, ale nechýba v om emocionálny obsah. Veenhoven (2000, str.17) rozlišuje dve formy použitia pojmu šastia, ako subjektívne hodnotenie života a ako celkové ohodnotenie života ako celku. Na úrovni merania sa šastie zisuje ako odpove osoby na otázku o spokojnosti so svojim životom ako celkom. Tatarkiewicz (1976, poda Veenhoven, 2000) upresuje, že sa jedná o tzv. opodstatnenú spokojnos, ktorá neobsahuje len prosté potešenie zo života, ale aj také aspekty života ako napríklad jeho užitonos pre iných. Citovaný autor na inom mieste delí pohady na podstatu dobrého života na hedonistickú a moralistickú, priom druhá podoba obsahuje život žitý poda morálnych princípov (Veenhoven, 2003). Istý morálny aspekt v subjektívnom hodnotení života je možné nájs už koncepciách filozofov antického grécka. Používaným pojmom je eudaimonia rsp. blaženos, ktorá v sebe obsahuje okrem rozumovej innosti a dosahovania radosti aj mravný rozmer; je to každodenné úsilie o cnos (Kebza, Šolcová, 2003). Podobne konfucionizmus považuje morálku za prvú podmienku toho, aby osoba žila dobrý život (Zhang Guoqing, Veenhoven, 2007). V aktuálnom psychologickom diskurze o subjektívnej pohode a špecificky o životnej spokojnosti je jedným z popredných odborníkov Ed Diener. Diener zaha morálne usudzovanie do konceptu životnej spokojnosti. Predpokladá, že vzah subjektívnej pohody k morálnym štruktúram je perspektívnou témou, ktorá prinesie nové myšlienky do problematiky kvality života (Diener, Tov, 2005). Všeobecne formulované morálne obsahy konceptualizujeme v predkladanej práci do pojmov presvedení o morálnych normách. Morálna norma je bežne chápaná ako záväzné pravidlo udského správania s etickým obsahom, daným prostým ustálením a tradíciou udského správania a vzájomných 13

14 mravných úsudkov. Avšak morálne presvedenie tvoria odlišnú kvalitu. V rámci nášho výskumu ich vnímame ako kvalitu, ktorá presahuje mravné vedomie (teda nejde len o znalos noriem a ich porozumenie) a obsahuje aj citovú zložku (teda obsahuje aj vnútorný citový náboj v súvislosti s morálnym princípom) (Vacek, 2005). Podstatou vytvárania mravných presvedení je interiorizácia (alebo internalizácia) morálnych noriem. Tento proces je napríklad poda klasických teórií vysvetovaný ako posun od vonkajšej regulácie k autoregulácii (Kotásková, 1987). Objasni vzah medzi správaním a mravnými kvalitami nie je ahké. Pohybova sa môžeme len v hypotetickej rovine, pretože všetky sú súasou komplexného mravného rozvoja osobnosti a význam nadobúdajú až v rámci celku. Na tomto mieste aspo strune nartneme štruktúru vzahov morálnych kvalít, ktorú navrhol Lickona (1992). V tejto štruktúre spolu mravné vedomie a mravné cítenie vytvárajú obsah mravných presvedení, ktoré spolu s vôovými charakterovými vlastnosami, ale stále pod vplyvom situaných faktorov, formujú mravné správanie jedinca. Vzhadom k tomu môžeme len predpoklada, akým spôsobom sa bude jedinec správa, pretože jeho reálne konanie závisí od všetkých predošlých komponentov a je výsledkom reálneho rozhodovacieho procesu. Avšak je možné uvažova o morálnych presvedeniach ako o prediktoroch správania. Pre potreby nášho výskumu sme problematiku morálnych presvedení zúžili na hodnotenie morálnych noriem. Domnievame sa, že vnútorný morálny štandard osoby sa odrazí v posúdení závažnosti morálnych noriem pre osobu a taktiež v percepcii dôležitosti morálnych noriem cez ich porušenie. Ciele Výskumným zámerom bolo analyzova vzah medzi spokojnosou so životom a presvedeniami o morálnych normách. Predkladaná štúdia má charakter predvýskumu bez ambícií v podobe generalizácie výskumných zistení, ale s cieom uskutoni úvodnú sondu do naznaenej problematiky. Výskumný problém a hypotézy Predpokladali sme, že medzi spokojnosou so životom a otázkami týkajúcimi sa presvedení o morálnych normách nájdeme štatisticky významnú súvislos. Oakávali sme, že tesnos vzahu bude odlišná poda rôznych vekových skupín, prípadne rodu. Nepredpokladali sme, že absolútne hodnoty korelaných koeficientov budú vemi vysoké. Prípadná súvislos medzi presvedeniami o morálnych normách a spokojnosou nejestvuje nezávisle od mnohých iných možných premenných, ktoré ju ovplyvujú, moderujú i inhibujú. Zárove sme oakávali, že pri rôzne formulovaných položkách presvedení o morálnych normách bude možné odhali štruktúru položiek viac i menej korelujúcich so spokojnosou so životom, ktoré by mohli by základom pre metodiku v plánovanom nasledujúcom výskume. Postup zberu údajov Predvýskum bol realizovaný v dvoch krokoch. Prvým krokom empirického overovania bolo hadanie relevantných údajov v niektorej z vekých sociálnych štúdií s online dostupnými databázovými zdrojmi. Zvolili sme European Social Survey (ESS), ktorý medzi viac než 300 otázkami dotazníka obsahuje položky o spokojnosti so životom, kvalite života, a tiež o presvedeniach týkajúcich sa platnosti morálnych noriem. V druhom kroku sme s väším množstvom položiek realizovali analýzu na vlastných vzorkách participantov. Vzorka úastníkov/ok predvýskumu Údaje z ESS pochádzajú z druhého kola administrácie dotazníka ESS v r.2004, priom boli použité údaje slovenskej vzorky (N=1496). Údaje vlastnej vzorky predvýskumu zbierali študenti a študentky psychológie v rámci cvienia základov štatistiky. Do výskumu boli získavaní úastníci v nasledovnej vekovej štruktúre: 20% stredoškoláci; 20% vysokoškoláci; 40% dospelí medzi r.; 20% nad 60r.; s ohadom na vyrovnané zastúpenie mužov a žien. Muži vo vzorke tvorili 41% a ženy 59% úastníkov rsp. úastníok. Výber bol príležitostný, nezodpovedá distribúcii veku v slovenskej populácii, ale plánovanému porovnaniu rôznych vekových skupín. 14

15 Metodika ESS Pre zisovanie spokojnosti so životom ako celkom sa používa rôzne variovaná formulácia otázky na globálne hodnotenie života osoby. ESS používa nasledovnú formuláciu: Berúc do úvahy všetky okolnosti, ako ste v tomto období celkovo spokojný so svojim životom? s možnosami odpovede na škále 1-10 (mimoriadne nespokojný mimoriadne spokojný). Pre oblas presvedení o morálnych normách sme použili 7 položiek zoskupených do dvoch blokov. Prvý predstavuje subjektívne hodnotenie morálnych noriem ako záväzných. Položky sa týkajú hodnotenia miery nesprávnosti porušovania morálnych noriem ako sú platenie bez bloka, zatajenia chyby tovaru, žiadanie neoprávneného poistného nároku a žiadosti o úplatok. Základná otázka znela "Za ako nesprávne, ak vôbec, považujete nasledujúce správanie?". Druhý blok položiek sa týkal miery súhlasu s niekokými všeobecne formulovanými morálnymi normami. Dotazovanie malo podobu otázky: "Nakoko súhlasíte alebo nesúhlasíte s týmito výrokmi o tom, ako udia vnímajú pravidlá a zákony". Vlastná metodika Inšpirovaný dvoma blokmi otázok ESS sme pripravili dve obdobné sady položiek. Prvý i druhý blok otázok pozostával z 9 položiek a jednej otázky na celkovú spokojnos so životom. Vzhadom k možnostiam zberu údajov sme každý blok otázok administrovali separátne na samostatnej vzorke respondentov. Po vylúení neprávne vyplnených údajov tvorilo prvú vzorku 180 a druhú 170 úastníkov/ok výskumu s obdobnou vekovou a rodovou štruktúrou. Výsledky Výsledky týkajúce sa údajov z ESS spolu so znením jednotlivých položiek sú uvedené v tabuke 1. a 2. Jednoduchá korelaná analýza (Pearsnov korelaný koeficient) potvrdzuje signifikantné vzahy medzi premennými, ktoré však vysvetujú len nepatrnú as celkovej variability údajov. Tabuka.1. Vzah medzi presvedeniami o morálnych normách a spokojnosou údaje z ESS 1.blok otázok Spokojnos so životom ako Za ako nesprávne považujete, ak...? celkom (r)... niekto platí v hotovosti bez bloku... 0,07 **...niekto predáva nieo zánovné a zatajuje chyby toho 0,07 ** tovaru......niekto žiada od poisovne viac ako by mal... 0,06 *...úradník žiada o službiku alebo úplatok... 0,03 Respondenti zo slovenskej vzorky ESS N = (chýbajúce hodnoty odstránené v koreláciách párovo) Tabuka.2. Vzah medzi presvedeniami o morálnych normách a spokojnosou údaje z ESS 2.blok otázok Nakoko súhlasíte s týmito výrokmi o tom, ako udia Spokojnos so životom ako vnímajú pravidlá a zákony? celkom (r) Ke chcete prís k peniazom, nemôžete sa stále správa 0,09 *** estne. Stále by sa mal prísne dodržiava zákon, dokonca aj ke -0,04 vaka tomu prídem o dobrú príležitos. Z asu na as je v poriadku ignorova zákon a urobi si 0,07 ** o chcem. Respondenti zo slovenskej vzorky ESS N = (chýbajúce hodnoty odstránené v koreláciách párovo) 15

16 Pre alšiu analýzu sa ponúkali dve možnosti: 1. Pozmeni metodiku, rozšíri spektrum kladených otázok, s cieom odhali štruktúru presvedení o morálnych normách vo vzahu k životnej spokojnosti. 2. Hada špecificitu vzorky; pre aké osoby je sledovaný vzah charakteristický viac, pre aké menej. Obe možnosti sme skombinovali a realizovali samotný predvýskum. Výsledky sú znázornené v tabukách 3. a 4. Vysoké hodnoty štatistickej významnosti vo vzahu k spokojnosti dosahujú položky o platení bez "bloku" a braní zvyšných vecí v práci - to v prípade položiek o porušovaní pravidiel a noriem. Uvedené dve položky (r = 0,173 rsp. 0,164) zodpovedajú sociálne tolerovaným a tradiným porušeniam pravidiel, ktoré sa považujú za bežné. Iné podobné položky však vzah k spokojnosti nevykazujú - napríklad práca naierno i opisovanie na skúške. Pri všeobecne formulovaných položkách o platnosti morálnych noriem súviselo využívanie medzier v zákone so spokojnosou negatívne, pozitívnu koreláciu k spokojnosti sme zaznamenali pre dodržiavanie subov a dodržiavanie zákonov, i ke to osi stojí. Pre všetky spomínané korelané vzahy platí pozitívne spojenie spokojnosti s dodržiavaním pravidiel a noriem a negatívne s ich porušovaním. Výnimkou je položka "ke chcete prís k peniazom, nemôžete sa stále správa estne", ktorá pozitívne koreluje so spokojnosou i ke predstavuje neestné konanie. Tabuka.3. Vzah medzi presvedeniami o morálnych normách a spokojnosou - 1. skupina respondentov Za ako nesprávne, ak vôbec, považujete nasledujúce správanie? N = 180 Spokojnos so životom ako celkom (r) 1...niekto platí v hotovosti bez bloku, aby sa vyhol plateniu 0,173 * DPH alebo iných daní 2...úradník/verejný inite za svoje služby niekoho žiada o 0,071 službiku alebo úplatok 3... niekto je jednorazovo neverný manželskému/ej 0,103 partnerovi/ke 4...niekto prechádza cez prechod na ervenú 0, niekto si z práce berie domov zvyšné veci 0,164 * 6...niekto využíva pracovné auto na súkromné úely bez 0,052 vedomia nadriadeného 7...študent opisuje na skúške -0, niekto pracuje naierno a zárove poberá podporu v 0,070 nezamestnanosti alebo sociálne dávky 9...niekto cestuje v autobuse bez lístka naierno 0,003 Tabuka.4. Vzah medzi presvedeniami o morálnych normách a spokojnosou - 2. skupina respondentov Nakoko súhlasíte alebo nesúhlasíte s týmito výrokmi o Spokojnos so životom tom, ako udia vnímajú pravidlá a zákony. ako celkom N = 170 (r) Ke chcete prís k peniazom, nemôžete sa stále správa 0,158 * estne. Stále by sa mal prísne dodržiava zákon, dokonca aj ke 0,229** vaka tomu prídem o dobrú príležitos. Z asu na as je v poriadku ignorova zákon a urobi si o -0,087 chcem. Sub sa má dodrža za každú cenu, i ke to prinesie vea 0,197* problémov a starostí. Je v poriadku, ak niekto využíva medzery v zákone, aby zvýšil -0,265 *** svoj zisk. Klamstvo, ak poslúži dobrej veci, nie je zlé. -0,050 16

17 Nakoko súhlasíte alebo nesúhlasíte s týmito výrokmi o tom, ako udia vnímajú pravidlá a zákony. N = 170 Poctiví udia na svoju poctivos spravidla doplatia, nepoctiví sa dostanú alej. Obchádzanie pravidiel a zákonov je prirodzené, väšina udí to tak robí. Zákony je nutné dodržiava vždy, i vtedy, ke je zaruené, že to nik nezistí. Spokojnos so životom ako celkom (r) -0,013 0,033 0,079 Takéto výsledky korelanej analýzy neumožujú jednoduché a zmysluplné (jedno, i dvoj faktorové) vysvetlenia štruktúry presvedení o morálnych normách vo vzahu k spokojnosti. K odhaleniu štruktúry stojacej v pozadí týchto presvedení je potrebné zostroji komplexnejší, rozsiahlejší a citlivejší nástroj. Posledným krokom v realizácii predvýskumu bola analýza na úrovni podskupín, ktoré sú špecifické poda veku i rodu. Oakávali sme, že pre niektoré z nich bude charakteristické spojenie presvedení o morálnych normách a spokojnosti. Oakávali sme takýto vzah u starších osôb a u žien. Tabuky 5. a 6. usporadúvajú hodnoty prináležiacich korelaných koeficientov. Tabuka.5. Vzah medzi presvedeniami o morálnych normách a spokojnosou vzhadom k veku a rodu - skupina 1 Spokojnos Otázka.: do 19 r. N = 43 do 26 r. N = 29 do 55 r. N = a viac N = 37 Muži N = 73 Ženy N = ,15 0,02 0,23 0,62 *** 0,10 0,22 * 2-0,25-0,08 0,13 0,36 * 0,21-0,04 3-0,31 * -0,07 0,19 0,25 0,15 0,05 4-0,23 0,30 0,12 0,44 ** 0,16 0,07 5-0,02 0,14 0,10 0,54 *** 0,32 ** 0,05 6-0,10 0,01 0,09 0,23 0,32 ** 0,15 7-0,29 0,15 0,07 0,14-0,04-0,04 8 0,03 0,22 0,04 0,20 0,19-0,02 9-0,19 0,15 0,01 0,26 0,15-0,11 Tabuka.6. Vzah medzi presvedeniami o morálnych normách a spokojnosou vzhadom k veku a rodu - skupina 2 Spokojnos Otázka.: do 19 r. n=38 do 26 r. n = 28 do 57 r. n = 62 nad 57r. n=32 Muži N=66 Ženy N = ,04 0,19 0,26* -0,03 0,22 0,17 2 0,15 0,07 0,32* 0,30 0,04 0,34 *** 3-0,04-0,25 0,05-0,34-0,08-0,06 4 0,10 0,30 0,07 0,57 *** 0,13 0,24* 5-0,06-0,34-0,27 * -0,49 ** -0,12-0,37 *** 6-0,24-0,35 0,05 0,08 0,08-0,11 7-0,25 0,34-0,12 0,23-0,05 0,02 8-0,07 0,11 0,02 0,09 0,05 0,03 9-0,16 0,36 0,04 0,25-0,12 0,21 * Vysoké a signifikantné hodnoty korelaných koeficientov sa týkajú viacerých položiek týkajúcich sa morálnych noriem v podskupine starších osôb. Možnosti pre interpretáciu sa ponúkajú i pri rodovom 17

18 porovnaní, kde signifikantné vzahy u mužov súvisia s niektorými porušeniami pravidiel a u žien skôr s postojom k morálnym normám ako takým. Závery Na základe výsledkov teda možno konštatova, že vzah medzi spokojnosou a presvedeniami o morálnych normách môže by moderovaný rodom a vekom; pre vybrané z presvedení platí, že súvisia so spokojnosou u osôb stredného a vyššieho veku, rsp. vzhadom k rodu. Vzahy nadobúdajú na významnosti pri analýze špecifických skupín respondentov. Vzhadom k výberu vzorky, charakteru metodiky a úelu analýzy k predvýskumu v problematike nebudú uvedené zistenia alej vyažované a interpretované. Prvý kontakt s údajmi takéhoto typu pre úely vnorenia sa do problematiky bol splnený. V skratke je možné naformulova niekoko nasledovných možností pre alšiu výskumnú prácu: - aplikova metodologické štandardy na výber úastníkov/ok výskumu; - rozšíri analýzu o alšie indikátory šastia a subjektívnej kvality života; - vytipova špecifické komunity, pre ktoré je pridžanie morálnych noriem vemi dôležité pre ich celkové hodnotenie života ako takého (náboženské komunity, študenti filozofie,...) a overi predpoklady; - zostroji citlivý nástroj na zachytenie štruktúry morálnych presvedení v komplexnejšej podobe. Takýto charakter skúmania síce nemohol poskytnú vyerpávajúcu odpove na problémové otázky formulované v texte, tendencie ale naznail. Vyššia spokojnos so životom sa asi nebude typicky vzahova na porušovanie pravidiel a noriem, skôr je predpoklad oakáva vzah k presvedeniam potvrdzujúcim platnos zákonov a pravidiel, i už písaných alebo nepísaných. Lepšou, i skôr nádejnejšou, cestou pre hadanie zmysluplných vzahov medzi presvedeniami o platnosti morálnych noriem a spokojnosou so životom sa zdá by analýza na špecifických vzorkách viac, ako samotné hadanie štruktúry morálnych presvedení. Oba úrovne analýzy by však mali prebieha súasne. Použitá literatúra Diener, E., Tov, W. (2005): Culture and Subjective Well-Being. In: Kitayama, S., Cohen, D. (eds) Handbook of Cultural Psychology. New York, Guilford. Kebza, V., Šolcová, I. (2003): Well-being jako psychologický a zárove meziodborov založený pojem. eskoslovenská psychologie. 47, 4, Kotásková, J. (1987): Socializace a morální vývoj dítte. Praha, Academia. Lickona, T. (1992): Educating for charakter. How our schools teach respect and responsibility. New York, Bantam Books. Vacek, P. (2005): Prhledy do psychologie morálky. Hradec Králové, Gaudeamus. Veenhoven, R. (2000): The four qualities of life. Ordering Concepts and Measures of the Good Life. Journal of Happiness Studies, 1, Veenhoven, R. (2003): Arts-of-living. Journal of Happiness Studies, 4, Zhang Guoqing, Veenhoven, R. (2007): Ancient Chinese Philosophical Advice: Can it help us find happiness today? Accepted for publication in Journal of Happiness Studies [dostupné online od na ] 18

19 ZVYŠOVANIE CITLIVOSTI NA PÔSOBENIE REKLAMY Viera Baová, Bibiána Holevová Inštitút psychológie, Filozofická fakulta Prešovskej univerzity, Prešov, SR Abstrakt Reklamná gramotnos bude oraz viac potrebná. Vo výskume sme preto zisovali vplyv dvoch rôznych foriem senzitizovania na vnímanie a hodnotenie reklám. Úastníkami výskumu bolo 113 študentiek 1. roníka Pedagogickej fakulty Prešovskej univerzity v Prešove vo veku rokov. Dve formy senzitizácie na reklamy boli: 1. prednáška o reklame (forma všeobecná a priama), 2. analýza odkrývajúca skryté významy konkrétnej reklamy znázorujúcej ženu a deti (forma špecifická a analytická). Porovnaním kontrolnej skupiny a dvoch experimentálnych skupín sme zistili významné rozdiely v hodnotení rôznych aspektov vybraných reklám znázorujúcich ženské telo. Úastníky, ktorým bola prezentovaná prednáška (všeobecná a priama forma), hodnotili viaceré aspekty reklamy viac zmiernene v porovnaní s ostatnými skupinami. Úastníky, ktorým bola prezentovaná analýza konkrétnej reklamy (špecifická, analytická forma), hodnotili isté aspekty reklamy protikladne ako kontrolná skupina. Výsledky naznaujú možnosti výcviku ku kritickému mysleniu. Kúové slová: reklama, senzitizácia na reklamu, reklamná gramotnos Výskumná štúdia bola iastone podporená grantovou agentúrou VEGA MŠ SR a SAV v rámci výskumného projektu. 1/2523/05. Abstract Sensitisation to advertisements Advertising techniques literacy will be needed more and more. The authors aimed at the study of effectiveness of two forms of sensitisation on perception and evaluation of advertisements. The participants were 113 young women, students of the Presov University in Presov, Faculty of Education, aged The two forms of sensitisation were: 1/ the lecture on advertisement (general and direct form), 2/ the analysis of particular advertisement depicting woman and children (specific and analytical form). The authors compared the subsequent evaluation of advertisements depicting women s bodies in the experimental groups and control group. The significant differences in the evaluation of various aspects of selected advertisements were found. Those participants with the lecture (general and direct form of sensitisation) valued some aspects of selected advertisements more moderate compared to other research groups. Those participants with the analysis of particular advertisement (specific and analytical form of sensitisation) valued some aspects of selected advertisements contrary to the control group. The results indicate the possibilities of critical thinking training. Key words: advertisement, sensitivity to advertising, advertising techniques literacy The research study was partially supported by the Slovak Ministry of Education grant agency VEGA within the grant project No 1/2523/05. 19

20 Reklama V literatúre možno nájs mnohé rôzne definície reklamy. Definície aj nastoujú, aj potvrdzujú viaceré možné uhly pohadu a prístupy k problematike reklamy. Napríklad zákon. 147/2001 Slovenskej republiky, definuje reklamu ako prezentáciu produktov v každej podobe s cieom uplatni ich na trhu (Zákon. 147/2001 Z. z. o reklame, v znení neskorších zmien a doplnkov, 2 ods. 1 písm. a). Etický kódex Slovenskej republiky definuje reklamu ako komunikaný proces, ktorého úelom je prostredníctvom komunikaných médií poskytnú spotrebiteovi informácie o produktoch. (Etický kódex Rady pre reklamu, I. as, l. 1.1). Niektorí autori a autorky kriticky pristupujú k tomu vymedzeniu reklamy, ktoré sa usiluje predstavova reklamu ako totálne neutrálny sociálny jav. Baová a Jeleová (2001) k problematike definovania poznamenávajú, že definície reklamy sa vyhýbajú zahrnú do definícií, kto konkrétne reklamu potrebuje, a preo ju potrebuje; aké je ekonomické a politické iže mocenské, ale aj filozofickoideologické postavenie a status zadávatea reklamy;, aké je v porovnaní s tým postavenie cieovej skupiny ; kto má možnos a priamu moc urova, aká reklama bude iže ako bude postupova pri ovplyvovaní iných; kto z reklamy najviac profituje a ako; aké konkrétne metódy môže pri tom používa. Definície reklamy vynechávajú akúkovek zmienku o tom, ako sa možno pôsobeniu reklamy vyhnú, ako sa bráni, aké sú možnosti ochrany pred reklamou tých (neorganizovaných alebo slabo organizovaných a inštitúciami slabo chránených) udí, ktorí sú objektom reklamy. Možnosti udí, ktorí priamo riadia ekonomiku, iže zadávateov reklamy, sú neporovnatene lepšie v porovnaní s bežnou populáciou udí, na ktorých je reklama zacielená. Preto aj v psychológii prevládajú poznatky, ktoré sú užitoné pre objednávateov a tvorcov reklamy. Ovea menej máme poznatkov aj psychologických o tom, i, ako, a ako dlho sú reklamou rôzneho druhu ovplyvnené rôzne skupiny udí, nielen v trhovom správaní, pri nákupoch, ale aj v iných oblastiach ich života. Snahy bližšie spozna a vysvetli pôsobenie reklamy na psychiku loveka sa datujú už od zaiatku 19. storoia, kedy do širšieho vedomia dostala dodnes citovaná pouka AIDA (Attention-Interest- Desire-Action): ak má by reklama úspešná, musí vzbudi pozornos, záujem, prianie, a musí tiež dôjs k akcii, jednaniu, inu, ktorým by malo by nákupné správanie (Vysekalová, Mikeš, 2003). Gerard J. Tellis vo svojej knihe Reklama a podpora predaja (2000) opisuje niektoré reklamné stratégie tvorcov reklamy. Autor v kontexte reklamy definuje presvedovanie ako zmenu názorov, postojov alebo správania navodenú komunikáciou. Táto definícia je zámerne široká, nešpecifikuje typ komunikácie, ktorou je zmena vyvolaná. Autor uvádza komunikané stratégie: klasické podmieovanie, opakovanie, zaangažovanos a spracovanie, presviedanie pomocou informácií a argumentov a emócií, presvedovanie využívajúce odporúanie iných, využívanie stereotypov. Keže reklama je neodmysliteným javom súasnosti (nedá sa jej vyhnú), má mnoho kritikov i stúpencov, priom obe strany vyslovujú svoje názory vemi vyhranene. Zárove, napriek poetnosti výskumov reklamy nevieme, ako presne funguje a o spôsobuje. Jedno je isté reklama ovplyvuje naše správanie, má vplyv na formovanie udských pohadov na svet, životný štýl, základné hodnoty, postoje, návyky a predstavy. Je však ažké oddeli vplyv reklamy od iných vplyvov na naše životy (Bjurnstrom, in Hanuláková, 2002). Reklamná gramotnos Ale aj v kritike reklamy je menej odpovedí na otázku, o alej s toko kritizovanou reklamou. Opakovane poúvame apely na to, aby lovek nebol len pasívnym konzumentom, ale aby rozvíjal svoje schopnosti kriticky hodnoti (nielen) reklamu, ktorá sa naho valí zo všetkých strán. Ako však možno tieto schopnosti rozvíja? Helen Ingham (1997) píše, že práve skúmaním reklamy a spôsobov jej fungovania sme schopní/é vidie, ako a preo reklamní inzerenti na nás pôsobia tak, ako pôsobia. Uvedomíme si naše vlastné reakcie na reklamu, a tiež to, preo sú niektoré jej aspekty pre nás príažlivé a iné nie; preo nás reklama osloví v priebehu 30 sekúnd alebo dvomi riadkami textu. Citlivos k viacerým významom reklamy, jednak priamych významov, ale aj tých zdanlivo vedajších, mimochodných, druhoplánových, nám pomôže explicitne si uvedomi ako reklamu vnímame, interpretujeme, ako rozmýšame, aké úlohy spotrebiteov máme plni, a i a ako nám všetky tieto úlohy vyhovujú. 20