ROČNÍK (Volume): 24 ROK (Year): 2015 ČÍSLO (Number): 4

Transcription

1 ROČNÍK (Volume): 24 ROK (Year): 2015 ČÍSLO (Number): 4

2 ORTODONCIE rocïnõâk24 kterou se rozhodneme pouzïõât.maâ me k dispozici vsï e potrïebneâ. NemozÏne na pocïkaânõâ,zaâ zraky do trïõâ dnuê.zï e takoveâhozaâ zraku ortodontisteâ dosaâ hnou, neveï rïil v dobeï porïadnõâkuê nikdo. UzavrÏel jsem saâ zku o bednu sï ampanï skeâ ho, zïe dokaâ zïu na stupenï okres dostat fixnõâ aparaâ ty. Sa zku jsem vyhraâ l a sï ampanï skeâ nedostal. Takova to byla veselaâ doba. Ale to vsï echno se nestalo samo sebou ani ze dne na den. Za tõâm zaâ zrakem je dvacet peï t let drïiny kolegynï a koleguê ortodontistuê v tereâ nu. RÏ õâ kaâ m jim ¹Stara cõâsarïskaâ gardaª. Ma m je moc raâ d!!! ZpeÏ t k jedenaâ cti duê voduê m. Tak co s tõâm? Co poradit, jak odpovõâdat na jedenaâctduê voduê k sebevrazïdeï. Je to prïece tak snadneâ. Parazity ignorovat, nad pozlaâ tky se usmõâvat, na sprostotu odpovõâdat slusï nostõâ, nebyâ t sluhou mocnyâ ch, hloupost porazit chytrostõâ, neopustit pravdu, i kdyzï je ostatnõâm pro smõâch, a zlu se dõâvat prïõâmodoocïõâ. SnadneÂ?VuÊ bec to nenõâ snadneâ. Ani trochu to nenõâ snadneâ.a? Ano, bude huêrï. William Shakespeare ve sveâ m dõâle popsal vsï echny odstõâny zïivota a Martin Hilsky vsï echny tyto odstõâny prïelozïil. Oba je tedy znajõâ. Lidske poselstvõâ prof. Martina Hilske ho, letosï nõâho nositele oceneïnõâcï eskaâ hlava, je toto: ¹K võâteï zstvõâ zla stacï õâ, aby slusï nõâ lideâ nedeï lali nic.ª A na dobrou noc versï Jana Ska cela... Do strïõâbra jsem Ti vyryl, sine amore nihil... bez laâ sky nenõâ nic... Ale abych nebyl za naivku. VõÂm dobrïe, zïe je dost indiciõâ, ktereâ podporujõâ naâ zor Karla Kryla, zïe ¹demokracie rozkveâtaâ, lecï s kosmetickou vadou, ti co kradli po leâ ta, daâ l nepokryteï kradouª.azïe s tou opravdovou svobodou to nenõâ tak horkeâ.zï enaâm ¹jenom vymeï nili postrojeª.prïesneïjisetorïõâci nedaâ.a¹blbstvõâ zõâvajõâcõâ naâmveâcï ka z prstuê vzaloª. Smutek v dusï i, Karle Kryle. A takeâ nechci vytvorïit dojem, zïe chudoba je zaâ sluha o mravnost. NenõÂ. Je lepsïõâbyâ t zdravyâ a bohatyâ nezï nemocnyâ a chudyâ. Ale neï co mezi Nebem a Zemõ prïece jenom JE. NeÏ co, ¹co nelze rozïniti s cibulõâ a zhltnoutiª, jak pravõâ MUDr. Vladislav VancÏ ura, uzï oneï m byla rïecï. Je to Tajemno a La ska. Sine amore nihil. AzÏ budete mõât vsï echno, na co jste si kdy pomysleli, a vy to mõât budete, pomyslõâte si, zïe v tom, neï co mõât, vlastnit, sïteï stõâ neveïzõâ.daâ vejte si pozor na to, co si prïejete, mohlo by se Va m to splnit. SÏ teï stõâ je vedlejsï õâ produkt, neï co jako koks (Huxley). Ale je to jako s horkyâ mi kamny. KazÏdy si musõâ saâ hnout saâ m, jinak neuveïrïõâ. Ja uzïsisaâ hl. Novinka to vsï ak nenõâ. Vy stava myâch fotografiõâ v sõâdle CÏ SK byla uvedena Viollnovou Baladou. Tak asponï kousek. ¹Ja u pramene jsem a zïõâznõâ hynu, horkyâ jak ohenï zuby drkotaâm... MneÏ leâ kem je, co jineâ poranõâ, mneï prïi zaâ baveï oddech nenõâ prïaâ n... jaâ sõâlu maâmazïaâ dnyâ prospeï ch z nõâ... A tu FrantisÏ ek napsal v roce 1458 svou znalost vdeïcïõâmnaâ hlyâmnaâ hodaâm, vsï e vyhraâ vaje cïõâmdaâ l smolneï j hraâm... MaÂmvsÏ e, co chci, nic na cï em srdce lpõâ, srdecï neï prïijat, kazïdyâ m odmõâtaân... Ale naâsïzaâ zracïnyâ,baâ jecïnyâ a kouzelnyâ sveï t je mozïneâ videï t i prizmatem HoraÂcÏ kova põâsnï oveâ ho textu: ¹SÏ teï stõâ je kraâ snaâ veïc, ale prachy si za neï nekoupõâsï...ª. Je to otaâ zka naâ zoru. Autor vigilie se klonõâ k meâneï pragmatickeâ mu pohledu Plato novu. JesÏteÏ,zÏe vypaâ lili tu irskou whiskey. Dr. Karel Floryk staryâ sï edyâ vlk Akela z Domu U rovneâ ho zubu versï e: William Shakespeare, Karel Kryl, Jan Ska cel, Francois Villon P.S. Poprve võâm,ocï em budu psaâtprïõâsïteï. Bude-li mi daâ no. Vigilie se bude jmenovat ¹Mala nocï nõâ vigilie o cï loveï ku, aneb Ecce homo, Carolus Quartus, Rex Bohemorumª. UzÏ seteïsïõâm.vaâsïsuâ ctou Akela. redakce@orthodont-cz.cz 227

3 rocïnõâk24 ORTODONCIE Cha pu, zï e tyto zaâ zïitky, poznatky a mysï lenkoveâ i skutecï neâ toulky nechybõâ cï lenkaâ macï lenuê mneï kdejsï õâch poulicï nõâch vyâ boruê. Ale jsem velmi raâd, zïe dnes jizï nechybõâ ani mneï. Nepoukazuji na to, kde vsï ude mi bylo byâ t, ale na to, co vsï echno naâ m bylo ostnatyâ mi draâ ty totalitnõâho rezïimu odpõâraâ no. A v teâ VõÂdni jsem uzï takeâ byl, na vyâ staveï obrazuê Gustava Klimta. Kra sa nesmõârnaâ. A kam smeïrïuje dnesï nõâ vigilie? Tedy co je mezi jedenaâ cti duêvody k sebevrazïdeï a suspektnõâm sï estyâ m smrtelnyâ m hrïõâchem? Zda sevaâm,zïe ¹sprostota se saâ pe na slusï nost, zïe umeï nõâ je porïaâ d sluzïkou mocnyâ ch, zïe trapneï zaârïõâ pozlaâ tko vsï ech poct, zïe hloupost zpupneï chytryâ m poroucï õâ, zïe prostaâ pravda je vsï em prosteï pro smõâch a zlo se dobru chechtaâ do ocï õâª? Nezda se Va m to, moji milõâ cï tenaâ rïoveâ, nezdaâ. Je to tak. PrÏesneÏ tak a nejinak. VsÏimneÏ te si, jak dokonale ta slova 400 let mrtveâhobaâ snõâka sedõâ dnes! Ke kazïdeâmu versï isevaâ m vybavõâ i tvaâ rï neï koho ze soucï asnõâkuê.aprïesto! Nebo praâ veï proto! VzÏdycky staveï jme proti jedenaâ cti duê voduê m ten jeden, WilliamuÊv. La sku. I rovnaâ tka se dajõâ deï lat s laâ skou. Jen je trïeba milovat pacienty a ne bankovnõâ konta. I kdyzï je nebezpecï õâ smrtelnyâchhrïõâ- chuê pouze suspektnõâ, cï tenaâ rïi sporïitelnõâch knõâzïek k nim nakonec vzï dycky sklouznou, k tomu sï esteâ mu spolehliveï. A obzïerstvõâ nenõâ jen sobeckaâ, rozezïranaâ mastnaâ huba a chlastot võâna bez polykaâ nõâ hltuê z obrazu Hieronyma Bosche. Obrazu, kteryâ visel v lozïnici sï paneï lskeâho kraâ le v El Eskorialu. KacõÂrÏsky obraz kacõârïskeâ ho malõârïe v lozïnici katolickeâ ho kraâ le. Setkali se malõârï, kteryâ meï l co rïõâci a chytryâ kraâ l.to se nestaâvaâcï asto. Objevil jsem skveïlyâ citaâ t. Hodõ se na dnesï nõâ stav nasï eho stavu. UzÏ nejsme na zïebracï enkaâchamuêzïeme si leccos dovolit. AvsÏ ak pozor! ¹DÏ aâ bel dnesï nõâch dnuê je daleko prohnaneïjsï õâ nezï drïõâve. Aby naâ s pokousï el, cï inõâ naâ s bohatyâ mi, ne chudyâ mi.ª Ma m pocit, zïeprïesneïjisemeâ dnesï nõâ pocity nedajõâ vyjaâdrïit. Doplnil jsem si vzdeïlaâ nõâ a vygoogloval autora citaâ tu. Je to anglickyâ baâ snõâk, satirik a esejista Alexander Pope. Cita t napsal neï kdy kolem roku Nema m, co bych dodal. Ale mozïnaâ se zeptaâ te, kdezïe je neï co pro ortodontistky a ortodontisty. No toto vsï echno!!! PrÏedcÏ asem jsme nemeï li nic. Tak to zas ne, meï li jsme holeâ ruce a holeâ zadnemeï li jsme mozïnost se vzdeïlaâ vat (tedy opravdu vzdeïlaâ vat), nemeï li jsme materiaâ l. NemeÏ li jsme podmõânky k praâ ci. JesÏteÏ v roce 1993 v normaâ lnõâ praâ ci ¹za kony braâ nily naâ mª. A zïe o tom neï co võâm. MeÏ l jsem põâsemnyâ doklad, ¹zÏe umõâm s fixyª põâsemnyâ praâ vnõâ zaâ kaz, ¹zÏe nesmõâm s materiaâ lem, kteryâ nenõâ majetkem OU NZ pracovatª. V majetku nebylo nic z fixuê, no a co, chod'te do praâ ce a drzïte drzï..., ale co to põâsï i, tomu prïece nikdo nemuêzïe veïrïit, jesïteï v roce 1993??? PrycÏ odtud, z OUÂ. My jsme neprivatizovali proto, abychom mohli podnikat, my museli podnikat, abychom mohli normaâ lneï pracovat!!! Tedy to hlavnõâ, co jsme nemeï li, byla svoboda. Svoboda rozhodovaâ nõâ. Ale pozor, nerozhodli jsme se jen cestovat po Americe. Sva Lambare ne jsme budovali doma. My naprïõâklad cï tyrïikraâ t zbrusu novaâ pracovisïteï ve dvou meï stech. Na zeleneâ louce. Podle toho, co vyzïadovala peâcï e o nasï e pacienty. S filosofiõâ sluzïby, nikoliv podnikaâ nõâ. Bylo to nasï e svobodneâ rozhodnutõâ. Nikdy, ani na vterïinu, jsem jej nelitoval. V prvnõâm cïlaâ nku o zrïizovaâ nõâ praxe jsem prïed dvaceti lety citoval irskou lidovou põâsenï. ¹UzÏ võâm,vcï em je ten kousek sï tõâstka, penõâze neï kdy nejsou nic, maâ võâc kdo po sveâmsi põâskaâ ª. PõÂskat si po sveâ m nenõâ samozrïejmost. Ja zazïil dobu, kdy to nesï lo. UzÏ bych to zazïõât nechteï l. ZatõÂm nemusõâm ve svyâch prïedchozõâch cïlaâ ncõâch meï nit ani põâsmenko. Ta k, koupili jsme si kraâ sneâ ordinace (veseleâ historky vynechaâ m, ale jsou vyâzïivneâ ). Ale co pacienti, k cï emu jim to bylo? Mladõ si nepamatujõâ. Bylo by to dobrïe, zïe si nepamatujõâ, kdyby to nebyl chybeïjõâcõâcïlaâ nek rïeteï zu poznatkuê. PorÏadnõÂky byly na vsï echno, od trabantuê azï po rovnaâ tka. TakzÏ e jsme sestavovali porïadnõâky. Na Silvestra jsme je na mejdanu hodili do odpadkoveâ ho kosï e a po Nove m roce zacï ali znova. Ne pracovat, psaâ t noveâ porïadnõâky. PeÏ t let jsem psal ponõâzïeneâ supliky se zïaâ dostmi oprïideï lenõâ deviz (to jsou normaâ lnõâ penõâze, ale my jsme meï li penõâze nenormaâ lnõâ, info pro mladeâ ) na materiaâ l fixnõâ ortodoncie. A pak jednou prïisï el balõâk. Na stupni kraj jej zpola vykradli. Ale zacïaâ tek to byl. Fix dorazil do tereâ nu na maleâ meï sto. HuraÂ. A dnes? KdyzÏ byli na naâvsïteïveï v nasï õâ praxi stomatologoveâ z Francie, konstatovali, zïe dobryâ, no a co, jako u naâ s, v ParÏõÂzÏi. NeuveÏ domili si, jak dlouho jsme meï li nesvobodu v rozhodovaâ nõâ. My ve VysÏ koveï to võâme velmi, velmi dobrïe. Dnes, v okamzïiku prvnõâho vysï etrïenõâ zacï õânaâ komplexnõâ diagnostika. SÏ picï kovaâ diagnostika. A terapie, kteraâ je potrïebnaâ, je zahaâ jena ihned, bez ohledu na techniku, redakce@orthodont-cz.cz

4 ORTODONCIE rocïnõâk24 A pak najednou na hranicõâch nebyly ostnateâ draâ ty ani samopalnõâci s vycvicï enyâ mi psy. NepotrÏebovali jsme vyâ jezdnõâ dolozïky ani devizoveâ prïõâsliby. Ba ani doporucï enõâ poulicï nõâho vyâ boru. Pasy byly skutecïneï pasy a zacï aly se plnit razõâtky võâz zemõâ vsï ech kontinentuê. Novodobõ nevolnõâci odsouzenõâ k dozï ivotnõâmu nenavsï tõâvenõâ VõÂdneÏ najednou mohli leteï t do New Yorku, San Franciska, Rio de Janeira, nebo... kamkoliv. Pokud Va m to prïipadaâ samozrïejmeâ, koupit si letenku a leteï t si kamkoliv, tak nenõâ. NenõÂ, nenõâ to samozrïejmeâ!!! NENIÂ. DoprcÏ icuzïjednou!!! Jak rïõâkaâ klasik JirÏõ SuchyÂ. Zkra tka otevrïela se klec. Jako ilustraci uvedu extreâ my kraâsazaâzïitkuê naâ m dosud zakaâ zaneâ ho SveÏ ta, kam jsme nakoukli. VecÏerÏeli v cï õânskeâ restauraci dveï patra pod zemõâ v Chine Townu v New Yorku. A takeâ ve strïesï nõâ restauraci hotelu Mark Hopkins v San Francisku. Nad hlavami naâ m leteïl kondor v nadmorïskeâ vyâ sï ce 5000 metruê v uâ dolõâ Colca v Peru a fotografovali jsme kolibrïõâky ze vzdaâ lenosti 30 centimetruê ve volneâ prïõârodeï Karibiku. NavsÏ tõâvili jsme bohosluzï bu peruaâ nskyâ ch indiaâ nuê i jazzovou bohosluzïbu afroamericï anuê v babtistickeâ m kostele. Obojõ skveï leâ. Byli jsme v divadle na Broodwayi a sledovali streat akrobaty v Central parku. NahlõÂzÏeli jsme do DÏ aâ blova chrïtaâ nu na argentinskeâ straneï vodopaâ duê Iguasu na rïece Parana z BatlicÏ kovyâ ch klukovskyâ ch dobrodruzïnyâ ch knõâzïek. A slysï eli jsme na vlastnõâ usï i temnyâ hukot padajõâcõâch vod Niaga ry, o ktereâ zpõâvajõâ trampoveâ utaâ boraâkuê odedaâ vna. A to je tedy opravdu temnyâ hukot. ProjõÂzÏdeÏ li jsme Nevadskou pousïtõâuâ dolõâm smrti. A staâ li jsme na Mysu Dobre nadeï je. PrÏed smrtõâ je vzïdycky nadeï je. Bez nadeï je nenõâ nic. A takeâ u kaplicï ky, ve ktereâ se modlil Vasco da Gama prïed vyplutõâm na oceaâ n. Na oceaâ n, ne na morïe, v tom je velkyâ rozdõâl a duê vod k delsï õâ modlitbeï. Taky jsem poklekl u oltaâ rïe. A na druheâ straneï oceaâ nu pak na mõâsteï, kde prïirazily ke brïehu karavely Santa Maria, Pinta a NinÏ a Christofera Colomba. Kra cï eli jsme po prvnõâ kamenneâ evropskeâ cesteï v palaâ coveâ m komplexu Kno ssos na Kre teï. Tam, kde v podzemnõâm labyrintu, postaveneâ m Daidalem, otcem Ikarovy m, zï il MõÂnotaurus. NapuÊ l byâ k a napuêlcï loveï k. PraÂveÏprÏiuÂteÏ ku z Kre ty se Ikaros spaâ lil, kdyzï seprïiblõâzïil ke Slunci tak, zïe se vosk jeho krïõâdel roztavil. Na KreÂteÏ, kde v dobeï mõânojskeâ kultury muzïi zdobili zïeny zlatyâmisï perky s motivem vcï el. A takeâ po vrïeleâ mcï erneâ m põâsku plaâ zïõâ ostrova Santorini. Tam, kde se propadla let prï. Kr. Atlantida, baâ jnaâ zemeï dokonalosti. Plato nem popisovanaâ v roce 360 prï. Kr. v psanyâ ch dialozõâch Timaios a Kritias. ¹Domy zde staveï li z kamenuê cï ernyâ ch, bõâlyâchacï ervenyâ chª. A staveï jõâ je dodnes. PrÏicÏ etbeï Plato na na tomto mõâsteï lze cõâtit absolutnõâ magicï nost ostrova. MorÏe kolem je jineâ nezï jinaâ morïe. NeumõÂm to vysveï tlit, a kdybych to nezazïil, neuveïrïõâm. V noci se cï loveï k divõâ, zïe se na hladinu nevynorïõâ daâ vnõâ prïedkoveâ RÏ ekuê. Je pro mne fascinujõâcõâ, jak se hodõâ do dnesï nõâ vigilie Plato novo vysveï tlenõâ, procï tato civilizace zanikla. Tady je mõâsto pro vysveï tlivku druheâ poloviny jejõâho naâ zvu. Sedm smrtelnyâ chhrïõâchuê nenõâ sedm nejveï tsï õâch zlocï inuê ani soubor cï inuê prïedurcï enyâ ch k trestuê m smrti. Jsou to hrïõâchy vychaâ zejõâcõâ z lidskeâ hlavy (lat. caput), proto neï kdy nazyâ vaneâ capitaâ lnõâ. Tedy lidskeâ vlastnosti. Py cha, lakomstvõâ, zaâ vist, hneï v, smilstvo, sï estyâ je nestrïõâdmost, tedy obzïerstvõâ a lenost. Kra sneï je vytesal do kamene socharï Matya sï Bernard Braun na zaâ mku Kuks. Jsou to tedy lidskeâ vlastnosti. Jsou to hrïõâchy v lidskyâ ch hlavaâ ch. SÏ patneâ lidskeâ vlastnosti. KdyzÏ nabudou vrchu, znicï õâ i geniaâ lnõâ civilizaci. Katolickou tradicõâ jsou pojmenovaânynaprïelomu 5. a 6. stoletõâ po Kr. v dobeï RÏ ehorïe I. Velike ho. Tedy asi 1000 let po napsaâ nõâ spisuê Plato novyâ ch a cca let po zaâ niku Atlantidy. PlatoÂnpõÂsÏe: Atlant'ane byli poslusïnizaâ konuê, meï li smyâ sï lenõâ pravdiveâ a veskrze usï lechtileâ... pomõâjejõâce vsï e, mimo mravnõâ a teï lesnou dokonalost, maâ lo cenili vezdejsï õâ statky a lhostejneï nesli spoustu sveâ ho zlata a ostatnõâho majetku. Nebyli opojeni rozmarïilostõâ ani neupadali do chyb, kdyzï by pro bohatstvõâ ztraâ celi vlaâ du nad sebou samyâ mi, nyâ brzï byli strïõâzlivõâ a bystrïe pozorovali, zïe vsï echny tyto statky rostou ze spolecïneâhoprïaâ telstvõâ spojeneâ ho s dokonalostõâ, kdezïto shonem za teï mito veï cmi a jejich ceneï nõâm hynou tyto veï ci samy a prïaâ telstvõâ hyne spolu s nimi. Ale pak lidskaâ povaha nabyâ vala prïevahu, a kazili se. Ztratili nejvzaâ cneïjsï õâ duchovnõâ statky a plnili se nespravedlivou zisï tnostõâ a mocõâª. SÏ patneâ lidskeâ vlastnosti nabyly vrchu a znicï ily celou civilizaci. MozÏna neï kdo namõâtne, zïe to nenõâ konstatovaâ nõâ explicitneï veï deckeâ. NicmeÂneÏ bylo napsaâ no v roce 360 prï. Kr. a jeho autor je dnes povazïovaân za nejveïtsï õâho myslitele vsï ech dob. Zamyslet se nad vyâ rokem myslitele, je tedy, myslõâm, na mõâsteï. AzcÏ erneâ plaâzïe Plato novy Atlantidy do jihoamerickeâ ho Ria. Norma lneï nebeïhaâ m, necï inõâm dobrovolneï tak zbytecïnyâ ch pohybuê. Po rozzï haveneâ m põâsku plaâ zï e Copacabana jsem beï zïel, tak byl horkyâ. Pla zï e bytostneï nesnaâ sï õâm. Tyhle dveï jsem strpeï l. KamõÂnky z vody jsem vylovil na brïehu jezera Titicaca i v prïõâstavu ostrova Rhodos, odkud kdysi vyplulo deveï t galeâ r, aby se prïidaly k flotile ithackeâ ho kraâ le Odyssea. To kdyzï jeli RÏ ekoveâ dobyâ t Tro ju. A bohuzïel takeâ flotila JohanituÊ, kdyzï jej neubraâ nili proti OsmanuÊ m. Na ostroveï Kos jsme sedeï li a prïemyâ sï leli pod legendaâ rnõâm platanem, kde ucï il sveâ zïaâ ky Hippokrates. Platanovy list maâ m jesï teï schovanyâ. A navsï tõâvili jeho nemocnici. A takeâ uâ zïasnou nemocnici na Rhodu. Nemocnici zrïõâzenou a provozovanou rytõârïi Suvere nnõâho rytõârïskeâ ho vojenskeâ ho a hospitaâ lnõâho rïaâ du svateâ ho Jana KrÏtitele v JeruzaleÂmeÏ, na Rhodu a na MalteÏ. JohaniteÂ, kterïõâmeï li jednu z prvnõâch komend na nasïemuâ zemõâ nedaleko VysÏ kova. Na Malte zskeâmnaâmeï stõâ v Praze majõâ staâ le sveâ VelkoprÏevorstvõÂ. Tito rytõârïi jsou jedinõâ, kterïõâ o sobeï mohou rïõâci ono slavneâ ¹Sta t jsme my.ª Majõ staâ t, majõâ vlajku, majõâ vlastnõâ meï nu, nejen penõâze, meï nu. Majõ zastoupenõâ v OSN, diplomatickyâ sbor a velvyslanectvõâ v kazï deâ duê lezï iteâ zemi. Ale nemajõâ vlastnõâ uâ zemõâ. Sta t jsou tedy opravdu jen ti rytõârïi,tizïivõâ muzïiskrïõâzïi na plaâsï tõâch. A na MalteÏ pak nelze opomenout citaâ t Sira Whinstona Churchilla o pilotech RAF. ¹Nikdy v deï jinaâ ch nevdeïcï ili tak mnozõâ, za tak mnoho, tak maleâ skupineï lidõâª. MyslõÂm, zïe praâveï na MalteÏ to bylo podobneâ v 16. stoletõâ. RÏ aâ doveï stovky rïaâ dovyâ ch rytõârïuê (700 muzïuê, po jejich boku bojovaly i zïeny, deï ti a starci) dokaâ zaly odrazit obrovskou, invazi flotily 140 bojovyâ ch galeâ r Sulejmana I. Na dherneâ ho se dokonale vycvicï enyâ mi vaâ lecï nõâky Osmanske rïõâsï e. Byli to janicïaârïi, zvlaâsït'krutõâ bojovnõâci, puê vodem veïtsï inou balkaânsï tõâ SlovaneÂ. Jak znaâ mo, poturcï enec horsï õâ Turka. ZajatcuÊm urïezali hlavy, stejneï jako dnes neturek John, a teï la prïibitaâ na krïõâzï e hodili do morïe, aby je proud donesl do prïõâstavu. Velmistrem rïaâ du byl tehdy Jean Parisot de la Vallette. Tento muzï odpoveïdeï l stejnou mincõâ, ani nechteï jte veïdeï t jak. A v dvaasedmdesaâti (72)letech osobneï vedl s mecï em v ruce sveâ rytõârïe do vyâ paduê proti OsmanuÊ m. NejlepsÏ õâ motivacõâ je vlastnõâ prïõâklad. Byl dobryâ m prïõâkladem. Doka zal tak zachovat Evropu krïest'anskou. Rhodos braâ nilo 7500 rytõârïuê a geniaâ lnõâ pevnost dokaâ zali braâ nili proti prïesile muzïuê sï est meï sõâcuê. Rhodos neubraâ nili, Maltu ano. Evropsky mi panovnõâky byli Johanite bohateï odmeï neï ni. Tehdy. VõÂme, zïe podobenstvõâ s dnesï kem je mnohem võâc. A teskno je naâmzveïdeïnõâ. redakce@orthodont-cz.cz 225

5 rocïnõâk24 ORTODONCIE Mala nocïnõâ vigilie o Va nocõâch 2015 aneb mezi jedenaâ cti duê vody k sebevrazïdeï a suspektnõâm sï estyâ m smrtelnyâmhrïõâchem jak se kraâtõâmuêjcï as, tak se prodluzïujõâ meâ vigilie, takeâ slov prïibyâ valo beï hem psanõâ, prvnõâ verze byla hotova jizï daâ vno... k adventnõâmu cï asu duchovnõâho zklidneï nõâ patrïõâ i zamysï lenõâ nad minulyâ m a naâ sledujõâcõâm rokem. PrÏõÂsÏ tõâ rok skyâ taâ mnohaâ velmi uâzïasnaâ vyâ rocï õâ, kteraâ laâ kajõâ k snadnyâ m a jasneï pozitivnõâm uâ vahaâ m. NejskveÏ lejsï õâ literaâ t William Shakespeare a pro naâ s nejvyâ znamneï jsï õâ panovnõâk, Karel IV., majõâ svaâ, takrïõâkajõâc nadcï asovaâ a nadnaâ rodnõâ vyâ rocï õâ. 700 a 400 let. Narozenõ a smrt, obojõâ patrïõâ do zïivota. ProcÏ nenapsat vigilii na snadneâ a skveïleâteâ ma??? A nevnõâmat dnesï ek, reaâ lnyâ dnesï ek. A byâ t populaâ rnõâ na vsï e strany. SklõÂzet ovoce stromuê zasazenyâ ch geniaâ lnõâmi prïedky. Na cï inech Karlovy ch se budou prïizïivovat uâ plneï vsï ichni. ZvlaÂsÏteÏ politici, kterïõâoneï m do vcï erejsïkaveïdeï li velkyâ kulovyâ. V lesku koruny cï eskeâ ho kraâle si ti z nejbystrïejsï õâch porïõâdõâ i selfõâcï ka. Ale zamyslet se nad tõâm, co sklõâzõâme z vlastnõâ setby, nenõâ na sï kodu. Realita soucï asnosti meï nutõâ k ne zcela prïõâjemneâ mu pozastavenõâ a ohleâ dnutõâ, nejen o jeden rok. TakzÏe praâ veï proto. PraÂveÏ proto, nenõâ-lizï pravda!!! Dnes poprveâ budou vigilii provaâ zet vysveï tlivky, delsï õâ odbocï ky a budou to samaâ podobenstvõâ. Vra tõâm se azï do doby normalizace. Doby, kdy jsme byli odsouzeni k dozï ivotnõâmu nevycestovaâ nõâ do zaâ padnõâ ciziny. S hruê zou jsem zjistil, zï e ani ti mladõâ, kterïõâ by i z vlastnõâ zkusï enosti seznati mohli, neveï dõâ, jakaâ doba to byla. Chra neï ni peâ cï õâ svyâ ch rodin nijak dramaticky netrpeï li. Mne ochraâ nili mõâ rodicï e (ti jesï teï zvuê li obou totalitnõâch rezïimuê zazï ili na vlastnõâ kuêzïi) a my pak nasïedeï ti, v jizï mnohem meâneï agresivnõâm prostrïedõâ. A to je dobreâ si uveï domit. Ja a mõâ vrstevnõâci (i kdyzï jaâ se cõâtõâm neï kde mezi trilobity a hneïdyâ m uhlõâm) a mladsï õâ nezazïili vaâ lku, hladomor, nebyli veï zneï ni v koncentracï nõâch taâ borech ani vystaveni organisovaneâmunaâ silõâ dvou zlocï innyâ ch ideologiõâ minuleâ ho stoletõâ. NasÏera ny jsou tedy pohrïõâchu necï etneâ a nehlubokeâ. Ale je trïeba znaâ t historii. Jak znaâ mo, kdo ji neznaâ, bude ji muset znova prozïõât. Egypt'an Sinuhet rïõâkaâ,zïe co se stalo, stane se znova. JisteÏ zïe jsem nezapomneï l na komunistickou okupaci v roce 1968, kdy ¹Pod nasï ima oâ knyª rachotily tanky s rudyâ mi hveï zdami na veïzïõâch a ostrïe nabityâ mi kanoâ ny. Do oken mõârïily kalasï nikovy. Sranda na bodeï nula!!! A takeâ zaâ sadneï nesdõâlõâm naâ zor, zïe ¹ za nacistickeâ okupace beï hem 2. sveï toveâ vaâ lky se naâ m zase tak moc nedeï loª. Takovy pohled na vaâ lku je pozoruhodnyâ zuâst JUDr. Va lkoveâ, ministryneï SPRAVEDLNOSTI CÏ eskeâ republiky. Lidice, LezÏa ky, heydrichiaâ da. V deï tstvõâ ji podle jejõâch vlastnõâch slov ucï ili, zïe nejlepsï õâ umeï nõâ je neï meckeâ. TakzÏe stacïõârïõâci Josef CÏ apek a Vladislav VancÏ ura, zïe.vzïdycky, kdyzï beru do ruky vydaânõâ RozmarneÂhole ta s ilustracemi Josefa CÏ apka, a to je velmi cï asto, si na neï vzpomenu. A takeâ na jejich vrahy, na nadlidi. MinistryneÏ spravedlnosti. Chucpe. No ANO, bude lõâp. UznaÂva m tedy, zïe nesnaâ z mojõâ generace nebyla jizï tak krutaâ. SpõÂsÏ e neuveïrïitelnaâ a absurdnõâ. IlustracÏ nõâ historka. Autobus odboraâ rïuê jede na dva dny do bratrskeâ Mad'arske lidoveâ republiky. A dospeï lõâ lideâ, leâ karïi a zdravotnõâ sestry NESMEÏ LI mõât penõâze!!! Lega lneï vydeï laneâ a zdaneï neâ.v raâ mci oficiaâ lnõâ zïebracï enky, odborneï nazyâ vaneâ mzda. Byli jsme na hranicõâch sï acovaâ ni jak pasï eraâ ci drog, vsï ichni ven z autobusu. NeÏ ktereâ odvedli celnõâci se samopalem na rameni do budovy celnice a zda tam prohlõâzïeli i teï lnõâ otvory nevõâm. Skla dacõâ desï tnõâky otevõârali a prohledaâ vali, to võâm naprosto jisteï. Ja jsem vyvaâ zl s bankovkou v boteï. Jel jsem si totizï pro LP (vinylovou dlouhohrajõâcõâ desku, to je informace pro ty mladeâ ) Leonarda Cohena. NesmeÏ li jsme mõât penõâze a nesmeï li jsme si koupit hudebnõâ nosicï. NevõÂm, co tehdy vadilo. ZÏ e je Cohen Kanad'an, zïe zpõâvaâ anglicky, nebo zïe je puê vodem Hebrejec? Asi byla cõâlem jen mozïnost ponõâzïit ty druheâ. Ale jaâ jsem nebyl zïaâ dnyâ pasï eraâ ckyâ amateâ r. KromeÏ bankovky jsem meï l prïipravenou i samolepku s nõâzkou cenou, abych mohl sveâ ho celnõâka veï rohodneï oklamat falesïnou cenovkou na obalu desky. Bylo by to k smõâchu, kdyby to nebylo k plaâ cï i. UveÏ domte si, vy mladõâ, zï e toto nenõâ verbaâ lnõâ zï e- rtovaâ nõâ. Je to holaâ skutecï nost. Tuto neuveï rïitelnou dobu v podobenstvõâ ilustruji ¹jedena cti duê vody k sebevrazïdeï ª, jak rïõâkaâ pan prof. Martin HilskyÂ. Znaven tõâm vsïõâm,jaâ chci jen smrt a klid, jen nevideï t, jak zï ebraâ poctivec, jak pyâ chou dme se pouhyâ parazit jak pokrïivõâ se kazïdaâcï istaâ veï c, jak trapneï zaârïõâ pozlaâ tko vsï ech poct, jak dõâvcï õâ cudnost brutaâ lneï rve chtõâcï, jak sprostota se saâ pe na slusï nost, jak blbost na schopneâ si bere bicï, jak umeï nõâ je porïaâ d sluzï kou mocnyâ ch, jak hloupost zpupneï chytryâ m poroucïõâ, jak prostaâ pravda je vsï em prosteï pro smõâch, jak zlo se dobru chechtaâ doocïõâ. Znaven tõâm vsïõâm,jaâ umrïel bych tak raâd, jen nemuset tu tebe zanechat. Je to 66 sonet Williama Shakespeara, kteryâ naâ m pomaâ hal prïezï õât diktaâ t blbstvõâ. A k zamõâtnutõâ sebevrazïdy stacï il Williamovi jeden duê vod, procï zuê stat. La ska. A nebyâ t letosï nõâho prezidentskeâ ho staâ tnõâho vyznamenaâ nõâ LudvõÂka Karla, asi bychom mnozõâ ani neveïdeï li, zïe jsme meï li docela sïteï stõâ. Nejen v sedmdesaâtyâ ch letech, ale i osmdesaâtyâ ch, kdy ve veï zenõâ ubili Pavla Wonku a kdy byli jesïteï lideâ v otrockyâch veï znicõâch, nejdrïõâve rïõâzenyâ ch a po privatizaci vlastneïnyâ ch. Ha dejte kyâ m, no tõâm, dnes vyznamenanyâ m. KromeÏ neuveïrïitelneâho blbstvõâ, staâ le stejnaâ arogantnõâ krutost redakce@orthodont-cz.cz

6 rocïnõâk24 Informace ORTODONCIE PrÏehled chystanyâch domaâ cõâch akcõâ Datum Na zev Informace 22.± Praha 1.± Vysoke Tatry 26.± Brno Praha 7.± Bratislava 6.± KosÏ ice Stomatochirurgicky seminaârï Kongres Slovenske ortodontickeâ spolecï nosti 2016 InDent ± Mezina rodnõâ dentaâ lnõâ veletrh akonference Vincent O. Kokich, Jr., DMD, MSD MUDr. Ivo Marek, Ph.D. ¹Esteticke rïesï enõâ ageneze a ztraâ ty zubu uâ razemª Kongres Slovenske ortodontickeâ spolecï nosti 2017 Kongres Slovenske ortodontickeâ spolecï nosti 2018 Inf.: CÏ SCHS, Slavojova 22, Praha 2, Zuzana Hroma dkovaâ Tel.: hromadkova@dent.cz Inf.: Inf.: Veletrhy Brno, LenkaBednaÂrÏova Tel.: ibednarova@bvv.cz Inf.: CÏ eskaâ akademie dentaâ lnõâ estetiky o.s., Ivana BartuÊnÏ kovaâ Tel.: info@czade.cz Inf.: Inf.: Do nasï eho tyâmu hledaâ me ortodontistku nacïaâ stecïnyâuâ vazek. Jsme zubnõâ klinikanapraze 3, ZÏ izïkov, moderneï zarïõâzena. Mlady aprïõâjemnyâ kolektiv, ale chybõâ naâ m ortodontista. VprÏõÂpadeÏ VasÏ eho zaâ jmu zasõâlejte zïivotopisy na vojavica@gmail.com. CÏ lenskyâ poplatek pro rok 2016 cï inõâ 2500,- KcÏ nebo 100,- EUR. CÏ lenoveâ v zameï stnaneckeâ m vztahu 800,- KcÏ nebo 35,- EUR. Postgraduanti, duê chodci a zïeny na materïskeâ dovoleneâ 300,- KcÏ nebo 15,- EUR. RegistracÏ nõâ polatek cï inõâ 500,- KcÏ nebo 20,- EUR. PrÏedplatne cï asopisu Ortodoncie pro necï leny CÏ OSje 1000,- KcÏ za rok nebo 50,- EUR. U hrada poplatku do , cï.uâ.: /0100, konst. symbol: 0558, variab. symbol: rodneâ cï õâslo. PrÏi nezaplacenõâ prïõâspeï vkuê po dvou põâsemnyâch urgencõâch bude ukoncï eno cï lenstvõâ v CÏ OS redakce@orthodont-cz.cz

7 ORTODONCIE Informace rocïnõâk24 Datum 22.± Palm Springs, California, USA 11.± Cairo, Egypt 19.± Melbourne, Australia 7.± Miami, Florida, USA 11.± Rome, Italy 1.± SÏ trbskeâ Pleso, Slovensko 16.± Athens, Greece ± Orlando, Florida, USA 11.± Stockholm, Sweden ± Athens, Greece 24.± Santiago de Chile 1.± Nusa Dua, Bali, Indonesia 14.± Hannover, Deutschland 15.± Charlottetown, Canada 22.± Olsztyn, Polska 7.± Bratislava, Slovensko 21.± San Diego, CA, USA 6.± Montreaux, Switzerland 6.± KosÏ ice, Slovensko 17.± Edinburgh, UK 12.± Nice, France PrÏehled chystanyâch zahranicï nõâch akcõâ Na zev (jednacõâ jazyk jinyâ nezï angl.) Winter Conference of the American Association of Orthodontics International Congress of the Egyptian Orthodontic Society (joint Meeting with the Greek Orthodontic Society) 25th Australian Orthodontic Congress Asociacion Mexicana de Ortodoncia XLIX Annual Congress Spring Meeting of Italian Society or Orthodontics Kongres Slovenskej Ortodontickej SpolocÏ nosti th International Symposium of the Greek Orthodontic Society (joint Meeting wit the Egyptian Ortodontic Society) 116th Congress of the American Association of Orthodontists 92nd Congress of the European Orthodontic Society 12th Congress of the European Society of Lingual Orthodontics XVI International Congress of Orthodontics 10th Asian Pacific Orthodontic Conference 89. Wissenschaftliche Jahrestagung der DGKFO Canadian Asociation of Orthodontics Annual Session 19. Zjazd Poskiego Towarzystwa Ortodontycznego Kongres Slovenskej Ortodontickej SpolocÏ nosti th Congress of the American Association of Orthodontists 93rd Congress of the European Orthodontic Society Kongres Slovenskej Ortodontickej SpolocÏ nosti th Congress of the European Orthodontic Society 95th Congress of the European Orthodontic Society Informace Website: Website: Website: Website: Website: Website: Website: American Association of Orthodontists. 401 North Lindbergh Boulevard, ST.LOUIS, MO, USA Website: Website: MCI, PO Box 6911, SE Stockholm, Sweden Website: Tel.: Website: Website: Website: Website: Website: Website: American Association of Orthodontists. 401 North Lindbergh Boulevard, ST.LOUIS, MO, USA Website: Professor Christos Katsaros Website: Dr. Dirk Bister Professor Olivier Sorel

8

9 U cï innost leâ cï by fixnõâm ortodontickyâ m aparaâ tem s pouzï itõâm FORSUS u pacientuê s malokluzõâ II. trïõâdy Effectiveness of comprehensive fixed appliance treatment used withthe Forsus Fatigue Resistant Device in Class II patients Franchi L., Alvetro L., Giuntini V., Masucci C., Defraia E., Baccetti T. Angle Orthod Jul; 81(4): CõÂl praâ ce: Zhodnotit dentaâ lnõâ askeletaâ lnõâ zmeï ny areakci meï kkyâ ch tkaâ nõâ u pacientuê s distookluzõâ leâ cï e- nyâ ch fixnõâm ortodontickyâ m aparaâ tem kombinovanyâ m s FORSUS aparaâ tem Materia l a metodika: 32 pacientuê s distookluzõâ (pruêmeï rnyâ veï k 12,7 ± 1,2 roku) leâcï enyâch pomocõâ terapeutickeâ ho protokolu, kteryâ zahrnuje nasazenõâ FORSUS aparaâ tu, bylo porovnaâ vaâ no s kontrolnõâm vzorkem 27 pacientuê s distookluzõâ (pruêmeï rnyâ veï k 12,8 ± 1,3 roku), kterïõâ nepodstoupili zïaâ dnou terapii. BocÏ nõâ kefalometrickeâ snõâmky byly porïõâzeny prïed zahaâ jenõâm terapie apo jejõâm ukoncï enõâ. PruÊ meï rnaâ dobaceleâ leâcï by byla 2,4 ± 0,4 roku. Vy sledky byli statisticky zpracovaâ ny StudentovyÂm t-testem (P <.05) Vy sledky: MõÂrau speï sï nosti leâcï by byla87,5%. Skupinale cï enaâ terapeutickyâ m protokolem s FORSUS aparaâ tem vykazovala signifikantnõâ zmensï enõâ prognaâ tnõâ pozice maxily (nejen kostnõâch struktur, ale i meï kkyâch tkaâ nõâ), daâ le signifikantnõâ prïõâruê stek deâ lky mandibuly atakeâ signifikantnõâ zlepsï enõâ sagitaâ lnõâho vztahu bazõâ hornõâ adolnõâ cï elisti. U leâcï eneâ skupiny bylo daâ le prokaâzaâ no signifikantnõâ zvyâsï enõâ hloubky skusu apozitivnõâ posun ve vztahu molaâruê. Signifikantnõ byla takeâ protruze aintruze dolnõâch rïezaâkuê, zatõâmco u prvnõâch dolnõâch molaâ ruê dosï lo k mezializaci a vertikaâ lnõâmu pohybu. ZaÂveÏr: Le cï ebnyâ protokol s FORSUS aparaâ tem je uâ cï innyâ prïi leâ cï beï distookluze dõâky vlivu naskeletaâ lnõâ slozï ku anomaâ lie (prïedevsï õâm v hornõâ cï elisti) i nadentoalveolaâ rnõâ komplex (prïedevsï õâm v cï elisti dolnõâ). MDDr. Martin Linka

10 Hlavnõ prïednaâsï ejõâcõâ XVII. kongresucï OS CÏ asnaâ ortodontickaâ leâ cï ba s aparaâ tem lip bumper v kombinaci s naâ kusnou deskou Early treatment witha maxillary lip bumper-bite plateau combination. Marcel Korn, Brite Melsen Angle orthodontist, Vol 78, No 5, 2008 CõÂl praâ ce: Vyhodnotit zmeï nu postavenõâ hornõâch prvnõâch staâ lyâ ch molaâ ruê po leâ cï beï aparaâ tem typu lipbumper v kombinaci s naâ kusnou deskou. U vod: Le cï badistookluze zuê staâvaâ v centru zaâ jmu soucï asneâ ortodoncie a pro terapii bylo navrzï eno mnoho ruê znyâch postupuê a aparaâtuê. Apara t, jemuzï byla zatõâm veï novanaâ pouze omezenaâ pozornost, je maxilaâ rnõâ lip-bumper. Popisovany efekt puê sobenõâ lip-bumperu nahornõâ prvnõâ staâ leâ molaâ ry zahrnuje mõârnyâ distaâ lnõâ sklon aeliminaci nezïaâ doucõâho anteriornõâho pohybu teï chto zubuê. KromeÏ toho dochaâzõâprïi jeho pouzïitõâ k protruzi rïezaâkuê arozsï õârïenõâ zubnõâho oblouku. VesÏ kereâ tyto zmeï ny jsou zïaâ doucõâ prïi leâcïbeï steï snaâ nõâ ve smõâsï eneâm chrupu u pacientuê s tendencõâ k distookluzi. Dista lnõâ rotace molaâ ruê v kombinaci se snõâmatelnou naâ kusnou deskou zaâ rovenï dovolõâ posun aruê st dolnõâ cï elisti vprïed, cozï vduê sledku prïispõâvaâ ke korekci distookluze. Studie bylavypracovaâ napro zjisï teï nõâ uâ cï inku lipbumperu v kombinaci se snõâmacõâ naâ kusnou deskou. Materia l a metodika: NastudijnõÂch modelech 40 pacientuê (17 chapcuê, 23 dõâvek, veï k 9, 3-11, 5 roku) se smõâsï enyâ m chrupem zhotovenyâ ch prïed apo ortodontickeâ leâcïbeï uvedenou kombinacõâ aparaâtuê byly hodnoceny zmeï ny v postavenõâ prvnõâch staâ lyâ ch molaâ ruê trojdimenzionaâ lnõâ digitaâ lnõâm skenerem. PruÊ meï rnaâ deâ lkaterapie byla18 meïsõâcuê. PrÏi leâ cï beï byl pouzï it maxilaâ rnõâ prefabrikovanyâ flexibilnõâ lip-bumper zhotovenyâ z 1 mm silneâ ho nerezaveï jõâcõâho oceloveâ ho draâ tu. V hornõâm vestibulu jsou klicï ky odstaâ vajõâcõâ 1-3 mm od vestibulaâ rnõâho svahu alveolaâ r- nõâho vyâbeï zï ku, prïed kanylami krouzïkuê nasazenyâch na prvnõâ staâ leâ molaâ ry jsou bajonetoveâ ohyby klicï ky, ktereâ slouzï õâ jako stopky. Lip-bumper byl vzï dy individuaâ lneï prïizpuê soben vestibulu pacienta. SoucÏ asneï byla nasazenasnõâmacõâ naâ kusnaâ deska. BeÏ hem terapie byly postupneï indikovaâ ny extrakce docï asnyâch sï picï aâ kuê amolaâruê. Obr.: Typicky pacient z vysï etrïovaneâ ho souboru prïed leâ cï bou (A), s nasazenyâmi aparaâ ty (B) apo dokoncï enõâ terapie (C). Obra zek je publikovanyâ se souhlasem autora. Posun prvnõâch staâ lyâ ch molaâ ruê byl vyjaâ drïen translacõâ ve smeï ru meziodistaâ lnõâm abukolingvaâ lnõâm, rotacõâ kolem dlouheâ osy ameziodistaâ lnõâm sklonem zubu. DaÂle bylahodnocenazmeï nave vztahu prvnõâch hornõâch adolnõâch staâlyâch molaâruê. Vy sledky: ZmeÏ napostavenõâ molaâruê byladaânaprïevaâzïneï distaâ lnõâ rotacõâ (pruêmeï r 9,7 ; od 6,5 do 26 ) adistaâ lnõâm sklonem (v pruêmeïru 5 ; od -3,9 do 18 ). Dista lnõâ posun byl patrnyâ nejmeâneï (v pruêmeï ru 0,3 mm; smeï rodatnaâ odchylka1,6 mm), posun probeï hl spõâsïe v bukaâ lnõâm smeï ru (v pruêmeï ru 1,6 mm; smeï rodatnaâ odchylka1,5 mm). Vztah hornõâch adolnõâch prvnõâch staâlyâch molaâruê se zlepsïil ve vsï ech prïõâpadech u 36 ze 40 pacientuê aplneâ I.trÏõÂdy dle Angleabylo dosazï eno v 65 z 80 vysï etrïovanyâch polovin chrupu. ZaÂveÏr: CÏ asnaâ leâcï bamaxilaâ rnõâm lip-bumperem v kombinaci s naâ kusnou deskou maâ pozitivnõâ vliv navyâvoj spraâ vneâ okluze u deï tõâ s II. TrÏõÂdou dle AngleaasteÏsna nõâm. Tento postup lze doporucï it zejmeâ naz hlediska dobreâ ho pomeï ru mezi zaâteïzïõâ pacienta a efektem leâcï by. MUDr. W. UrbanovaÂ, MUDr. M. Kot'ova Ph.D.

11

12

13 ORTODONCIE rocïnõâk24 Literatura/References 1. KamõÂnek, M.: Ortodoncie. 1. vydaâ nõâ, Praha: Gale n, Proffit, W. R.; Fields, H. W.; Sarver, D. M.: Contemporary orthodontics. 4th ed., St. Louis: Mosby, PalmovaÂ, E.: Postnata lnõâ ruê st kraniofaciaâ lnõâho skeletu akostnõâ veï k. Odborna praâ ce ke specializacï nõâ atestaci z oboru ortodoncie. Praha, Moyers, R. E.: Handbook of orthodontics. 4th ed., Chicago, London, Boca Raton: Year Book Medical Publishers, Haken, Z.: Prostorove pomeï ry v dolnõâ cï elisti, distaâ lnõâ steï snaâ nõâ. Odborna praâ ce ke specializacï nõâ zkousï ce v oboru ortodoncie. Praha, Nanda, R. S.; Ghosh, J.: Longitudinal growth changes in the sagittal relationship of maxilla and mandible. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1995, 107, cï. 1, s Hunter, C. J.: The correlation of facial growth with body height and skeletal maturation at adolescence. Angle Orthodont. 1966, 36, cï. 1, s Singer, J.: Posttreatment change: A reality. Amer. J. Orthodont. 1975, 67, cï. 3, s Formby, W. A.; Nanda, R. S.; Currier, G. F.: Longitudinal changes in the adult facial profile. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1994, 105, cï. 5, s Brodie, A. G.: Late growth changes in the human face. Angle Orthodont. 1953, 23, cï. 3, s Sinclair, P. M.; Little, R. M.: Dentofacial maturation of untreated normals. Amer. J. Orthodont. 1985, 88, cï. 2, s Forsberg, C. M.: Facial morphology and ageing: A longitudinal cephalometric investigation of young adults. Eur. J. Orthodont. 1979, 1, cï. 1, s Bishara, S. E.; Peterson, L. C.; Bishara, E. C.: Changes in facial dimensions and relationships between the ages of 5 and 25 years. Amer. J. Orthodont. 1984, 85, cï. 3, s Foley, T. F.; Mamandras, A. H.: Facial growth in females 14 to 20 years of age. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1992, 101, cï. 3, s Love, R. J.; Murray, J. M.; Mamandras, A. H.: Facial growth in males 16 to 20 years of age. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1990, 97, cï. 3, s Gormely, J. S.; Richardson, M. E.: Linear and angular changes in dentofacial dimensions in the third decade. Brit. J. Orthodont. 1999, 26, cï. 1, s West, K. S., McNamara, J. A.: Changes in the craniofacial complex from adolescence to midadulthood: A cephalometric study. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1999, 115, cï. 5, s Forsberg, C. M.; Odenrick, L.: Changes in the relationship between the lips and the aesthetic line from eight years of age to adulthood. Eur. J. Orthodont. 1979, 1, cï. 4, s Lewis, A. B.; Roche, A. F.: Late growth changes in the craniofacial skeleton. Angle Orthodont. 1988, 58, cï. 2, s Behrents, R. G.: Growth in the aging craniofacial skeleton, Monograph 17, Craniofacial Growth Series. Center for Human Growth and Development, University of Michigan, Ann Arbor, [Cit. in: Proffit, W. R.; Fields, H. W.; Sarver, D. M.: Contemporary orthodontics. 4th ed., St. Louis: Mosby, 2007.] 21. Behrents, R. G.: A treatise on the continuum of growth in the ageing craniofacial skeleton. Center for Human Growth and Development, University of Michigan, Ann Arbor, [Cit. in: Proffit, W. R.; Fields, H. W.; Sarver, D. M.: Contemporary orthodontics. 4th ed., St. Louis: Mosby, 2007.] 22. BjoÈ rk, A.; Skieller, V.: Normal and abnormal growth of the mandible. A synthesis of longitudinal cephalometric implant studies over a period of 25 years. Eur. J. Orthodont. 1983, 5, cï. 1, s BjoÈ rk, A.: Variations in the growth pattern of the human mandible: longitudinal radiographic study by the implant method. J. dental Res. 1963, 42, cï. 1, s Enlow, D. H.; Hans, M. G.: Essentials of facial growth. Philadelphia: W. B. Saunders company, Israel, H.: Recent knowledge concerning craniofacial aging. Angle Orthodont. 1973, 43, cï. 2, s Baccetti, T.; Franchi, L.; McNamara, J. A.: Growth in the untreated class III subject. Semin. Orthodont. 2007, 13, cï. 3, s Reyes, B. C.; Baccetti, T.; McNamara J. A.: An estimate of craniofacial growth in class III malocclusion. Angle Orthodont. 2006, 76, cï. 4, s Kuc-Michalska, M.; Baccetti, T.: Duration of the pubertal peak in skeletal Class I and Class III subjects. Angle Orthodont. 2010, 80, cï. 1, s Lee, Y. S.; Lee, S. J.; An, H.; Donatelli, R. E.; Kim, S. H.: Do Class III patients have a different growth spurt than the general population? Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2012, 142, cï. 5, s Riesmeijer, A. M.; Prahl-Andersen, B.; Mascarenhas, A. K.; Joo, B. H.; Vig, K. W. L.: A comparison of craniofacial Class I and Class II growth patterns. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2004, 125, cï. 4, s Baccetti, T.; Stahl, F.; McNamara, J. A.: Dentofacial growth changes in subjects with untreated Class II malocclusion from late puberty through young adulthood. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2009, 135, cï. 2, s MDDr. Michal SÏ õâr stomatologickaâ klinika FN PlzenÏ Alej Svobody 80, PlzenÏ redakce@orthodont-cz.cz 215

14 rocïnõâk24 ORTODONCIE (nad 16 let). Lee a kol. [29] vsï ak ve sveâ studii naopak rïõâkajõâ, zïe rozdõâl mezi ruê stem dolnõâ cï elisti u jedincuê s I. aiii. skeletaâ lnõâ trïõâdou nenõâ. RuÊ st dolnõâ cï elisti u jedincuê se skeletaâ lnõâ III. trïõâdou sleduje podobnyâ trend jako jejõâ ruê st u jedincuê s I. skeletaâ lnõâ trïõâdou, ato jak u muzïuê, tak u zï en. RozdõÂl v ruê stu dolnõâ cï elisti mezi jedinci s I. aii. skeletaâ lnõâ trïõâdou byl popsaâ n ve studii Riesmeijeraakol. [30]. V nõâzkeâm veï ku (do 12 let) nalezli u jedincuê se skeletaâ lnõâ II. trïõâdou kratsï õâ dolnõâ cï elist, od 14. roku veï ku jizï rozdõâl mezi I. aii. trïõâdou nenalezli. Baccetti a kol. [31] pozorovali rozdõâlnost ruê stu mezi II. skeletaâ lnõâ trïõâdou ai. trïõâdou v obdobõâ od pozdnõâ puberty do mladeâ dospeï losti (pruêmeï rnyâ veï k 15,5-19 let) stanoveneâ m podle metody zraânõâ krcï nõâch obratluê (CVMS 6). Absolutnõ velikost dolnõâ cï e- listi bylau jedincuê s II. skeletaâ lnõâ trïõâdou mensï õâ, ale rozdõâl v intenziteï prïõâruê stku prokaâzaâ n nebyl. ZaÂveÏr V postpubertaâ lnõâm obdobõâ (16-31 let) dochaâ zõâ k dalsïõâm prïõâruê stkuê m dolnõâ cï elisti ve smeï ru u muzïuêiuzï en. MuzÏ i vykazovali veïtsïõâ prïõâruê stky veï tve i celkoveâ deâ lky dolnõâ cï elisti nezï zï eny. PrÏõÂruÊ stky teï ladolnõâ cï elisti jsou u muzïuêizïen podobneâ. IntenzitaruÊ stu cï elistõâje v sagitaâlnõâm i vertikaâ lnõâ smeï ru u muzïuê prïiblizïneï dvojnaâ sobnaâ nezï u zï en. IntenzitaruÊ stu dolnõâ cï elisti u muzïuê rovnomeï rneï klesala. Intenzita ruê stu dolnõâ cï elisti u zïen zpocïaâ tku takeâ klesala, ale od 20. roku veï ku bylo patrneâ zrychlenõâ ruê stu veï tve i deâ lky celeâ dolnõâ cï elisti. Po 23. roce jizï prïõâruê stky opeï t klesaly. U muzïuê tento docï asnyâ trend nenõâ pozorovaâ n. Dolnõ cï elist vykazovala prïevaâ zïneï lehce naznacï enou ruê stovou anteriorotaci - goniovyâ uâ hel se zmensï oval, uâ hel betazveï tsï oval, a to võâce uzï en. Uka zalo se, zï e u pacientuê s I., II. nebo III. skeletaâ lnõâ trïõâdou nenõâ v postpubertaâ lnõâm obdobõâ v intenziteï ruê stu dolnõâ cï elisti rozdõâl. Z vyâ sï e uvedenyâ ch skutecï nostõâ vyplyâ vaâ pro klinickou praxi neï kolik duê sledkuê : I v tomto cï asoveâ m obdobõâ musõâme pocï õâtat s malyâmi, ale prïõâtomnyâmi, ruê stovyâmi zmeïnami dolnõâ cï elisti. JestlizÏ e se dolnõâ cï elist, ajisteï ta keâ celyâ stomatognaâ tnõâ systeâ m v postpubertaâ lnõâm obdobõâ meï nõâ, prïizpuê sobuje se teï mto novyâ m podmõânkaâ m takeâ jisteï jeho dentoalveolaâ rnõâ slozï ka. Jinak rïecï eno, dentoalveolaâ rnõâ kompenzacï nõâ mechanismus se daâ le uplatnï uje aprïizpuê sobuje postavenõâ zubuê meï nõâcõâ se situaci na uâ rovni baâ zõâ cï elistõâ. Proto by bylo chybou povazï ovat dvacetileteâ jedince zastabilnõâ, co se tyâcï e postavenõâ zubuê.vsï echny zaâ veï ry je vhodneâ braâ t v uâ vahu prïi plaâ novaâ nõâ aktivnõâ i retencï nõâ faâ ze ortodontickeâ leâ cï by, cï i prïi plaâ novaâ nõâ ortodonticko - chirurgickeâ korekce skeletaâ lnõâch vad a v neposlednõâ rïadeï prïi plaâ novaâ nõâ osï etrïenõâ pomocõâ dentaâ lnõâch implantaâ tuê. ZaÂveÏ ry teâ to studie jsou tudõâzï vhodneâ jak pro ortodontisty, tak pro praktickeâ zubnõâ leâkarïe. with Skeletal Class I under the age of 12, but the difference was not found after the age of 14. Baccetti et al. [31] report different growth between Skeletal Class I and II in the period from late puberty till young adulthood ( years) set according cervical vertebral maturation (CVMS 6). The total size of the mandible was smaller in individuals with Skeletal Class II, the difference in the growth rate was not proved. Conclusion In postpubertal period (16-31 years) the mandible continues to grow in both men and women. In men the growth gains of the mandible ramus and the total length of the mandible are bigger than in women. The growth gains in the body of the mandible are similar in both sexes. In men, the jaws growth rate in both sagittal and vertical directions is approximately twice as big as in women. The mandible growth rate was decreasing evenly in men. In women the mandible growth rate was decreasing at the beginning, but since the age of 20 the mandible ramus as well as the total length of the mandible started to increase. After the age of 23 the growth decreased again. The temporary increase in the growth rate was not observed in men. There was moderate anteriorotation - the gonion angle was decreasing whilst the Beta angle was increasing - observed, more often in women. No difference in the mandible growth rate was found in postpubertal patients with Skeletal Class I, II and III. The results have several implications for clinical practice. In this period we have to take into consideration small, however present, growth changes of the mandible. The mandible, and the whole stomatognathic system, changes in postpubertal period, and the dentoalveolar component is sure to adjust to the new conditions. In other words, dentoalveolar compensation mechanisms adjust the teeth position to the changing situation of jaw bases. Therefore, it would be incorrect to consider twenty-year olds stable in terms of teeth position. This should be taken into account in the planning of both active and retention phases of orthodontic treatment, or in the planning of orthodontic-surgical correction of skeletal malocclusions, and in the planning of treatment with dental implants. Thus the conclusions of the current study are useful for orthodontists as well as for general dentists. The authors have no commercial, ownership or financial interests in the products or companies mentioned in the article. AutorÏi nemajõâ komercï nõâ, vlastnickeâ nebo financï nõâ zaâ jmy na produktech nebo spolecï nostech popsanyâ ch v tomto cïlaâ nku redakce@orthodont-cz.cz

15 ORTODONCIE rocïnõâk24 tech (52 muzïuê a52 zï en) ukaâ zala, zï e v postpubertaâ lnõâm obdobõâ dochaâzõâ k prïõâruê stkuê m dolnõâ cï elisti. Z na sï ich vyâ sledkuê vyplyâ vaâ, zï e v postpubertaâ lnõâm obdobõâ prïevlaâ dala pruê meï rnaâ ruê stovaâ anteriorotace dolnõâ cï elisti. Goniovy uâ hel se zmensï oval, uâ hel Beta se zveï tsï oval. PokracÏ ujõâcõâ anteriorotaci dolnõâ cï elisti prokaâ zali takeâ autorïi Formby akol. [9], Sinclair alittle [11], Bishara a kol. [13], Foley a Mamandras [14], Love a kol. [15] a Gormely a Richardson [16]. Naopak Palmova [3], West amcnamara[17], Forsberg aodenrick [18] popisovali u zï en tendenci k posteriorotaci zatõâmco u muzï uê uvedli opeï t anteriorotacï nõâ zmeï ny. Vna mi sledovaneâ m obdobõâ dochaâ zelo v prïõâruê stcõâch lineaâ rnõâch azmeï naâ ch uâ hlovyâ ch parametruê k rozdõâlu mezi muzï i azï enami. Vy jimku tvorïiladeâ lkateï ladolnõâ cï e- listi. VsÏ eobecneï je uznaâvaâ no, zïe muzïi vykazujõâ procentuaâ lneï vysïsïõâprïõâruê stky nezï zï eny. Je tomu tak i v postpubertaâ lnõâm obdobõâ ruê stu kraniofaciaâ lnõâm systeâ mu [9, 11, 16, 19]. Studie Nandy a Ghoshe [6] ukazuje azï dvakraât veïtsï õâ rozdõâl v prïõâruê stcõâch u muzïuê.acï koliv jsou prïõâruê stky u muzïuêveïtsï õâ, procentuaâ lnõâ zmeï ny jsou u obou pohlavõâ jak v nõâzkeâ m, tak ve vysïsïõâm veï ku (18-24 let) srovnatelneâ. V nasï õâ studii jsme popsali lineaâ rnõâ pokles intenzity ruê stu dolnõâ cï elisti u muzïuê, naopak u zï en bylo pozorovaâ no docï asneâ obnovenõâ ruê stu. K podobnyâm vyâ sledkuê m dosï li Behrents [19, 20], Formby akol. [9] apalmovaâ [3]. Toto pozorovaâ nõâ vysveï tluje Formby [9] v souvislosti s teï hotenstvõâm aprïidruzï enyâ mi hormonaâ lmi zmeï nami. Je ale nutneâ podotknout, zïe Formby svuêj naâ zor prezentoval v 90. letech, kdyby byl pruêmeï rnyâ veï k oteï hotneïnõâzïen nizïsï õâ, nezï je tomu v dnesïnõâ dobeï.daâ le je nutneâ uveâ st, zïevnasï õâ studii nebylavelkaâ veï tsï inapacientek teï hotnyâ ch, tudõâzï se k Formbyho naâzoru neprïiklaâ nõâme, nadruhou stranu nejsme schopni prïõâcï inu docï asneâ ho vzestupu intenzity ruê stu zïen jisteï vysveï tlit. PrÏikla nõâme se vsï ak k mozïneâ neurohumoraâ lnõâ prïõâcï ineï tohoto deï je. Zjistili jsme, zïe lze symfyâzu dolnõâ cï elisti v tomto obdobõâ povazï ovat za tvaroveï staâ lou strukturu s rovnomeï rnyâm ruê stovyâmi zmeï nami. O symfyâze dolnõâ cï elisti, zvlaâsïteï o konturïe jejõâ vnitrïnõâ kortikalis, je cï asto v odborneâ literaturïe psaâ no jako o stabilnõâ strukturïe, vhodneâ k potrïebaâ m prïekryâ vaâ nõâ rentgenovyâ ch snõâmkuê [22, 23]. VneÏjsÏ õâ oblast symfyâzy je v bazaâ lnõâch cïaâ stech, v mõâsteï bodu Menton apogonion, apozicï nõâ oblastõâ [24]. Ve vysï sï õâm veï kumaâ tedy symfyâ zatendenci se ztlusï t'ovat [25]. V postpubertaâ lnõâm obdobõâ nebyl nalezen rozdõâl v intenziteï ruê stu dolnõâ cï elisti mezi jedinci s I., II. nebo III. skeletaâ lnõâ trïõâdou stanovenou podle uâ hlu ANB. V tomto panujõâ v literaturïe ruê zneâ zaâveï ry. Baccetti [26], Reyes a kol. [27] a Kuc-Michalska [28] ukazujõâ, zï e existuje rozdõâl v ruê stu dolnõâ cï elisti mezi jedinci se skeletaâ lnõâ I. aiii. trïõâdou. Ti s progennõâ vadou vykazujõâ delsï õâ trvaâ nõâ pubertaâ lnõâ ruê stoveâ ho spurtu zasahujõâcõâ azï do vysïsïõâho veïku prevailed. The gonion angle was reducing, the Beta angle increasing. Continuing anteriorotation of the mandible was proved also by Formby et al. [9], Sinclair and Little [11], Bishara et al.[13], Foley and Mamandras [14], Love et al. [15], Gormely and Richardson [16]. On the contrary, Palmova [3], West and Mc Namara [17], Forsberg and Odenrick [18] reported about the tendency to posteriorotation in women, and anteriorotation in men. We found sex differences of linear and angular parameters. The length of the mandible body was the only exception. It is generally accepted that in men the growth gains are proportionally bigger than in women. The same holds true for the growth of craniofacial system in postpubertal period [9, 11, 16, 19]. Nanda and Gosh [6] give double growth gains in men. Though growth gains in men are bigger, the proportional changes are comparable in men and women both in early and higher age (18-24). We determined linear decrease in the rate of the mandible growth in men, while in women we determined temporary renewal of growth. Similar results were given by Behrents [19, 20], Formby et al. [9] and Palmova [3]. Formby assigned the fact to pregnancy and accompanying hormonal changes. However, it should be pointed out that Formby gave his opinion in the 90s, when the mean age of pregnant women was lower than today. Most women included in our study were not pregnant and therefore we cannot accept Formby's view. However, we are not able to identify the cause of the temporary increase in the growth rate in women. We tend to explain the fact by neurohumoral causes. In postpubertal period, symphysis of the mandible can be considered a stable structure in terms of shape, with steady growth changes. Symphysis of the mandible, its inner cortical bone contour in particular, is commonly described as a stable structure, appropriate for radiographs superimposition [22,23]. Outer area of symphysis is in basal parts, at menton and pogonion points, appositional area [24]. Therefore, in higher age symphysis tends to thickening [25]. In postpubertal period, there was found no difference in the mandible growth rate among individuals with Skeletal Class I, II and III, determined by ANB angle. Authors are not consensual in that. Baccetti [26], Reyes et al. [27], and Kuc-Michalska [28] show that there is a different growth of the mandible in Skeletal Class I and III. In individuals with prognathism the pubertal growth spurt is longer (over the age of 16). However, Lee et al. [29] found no sex differences in the growth of the mandible between Skeletal Class I and III. Riesmeier et al. [30] described the different growth of the mandible in individuals with Skeletal Class I and II. They found a shorter mandible in individuals redakce@orthodont-cz.cz 213

16 rocïnõâk24 ORTODONCIE Tab. 1. VyÂbeÏ rovaâ korelacï nõâ matice pro rozmeï ry celkoveâ deâ lky mandibuly. Tab. 1. Sample correlation matrix of the mandible total length parameters. Ar - Me p Ar - Gn p Ar - Pg p muzïi men zïeny women Ar - Me < 0.001*** 0.75 < 0.001*** Ar - Gn 0.84 < 0.001*** 0.87 < 0.001*** Ar - Pg 0.75 < 0.001*** 0.87 < 0.001*** Ar - Me 0.76 < 0.001*** 0.59 < 0.001*** Ar - Gn 0.76 < 0.001*** 0.72 < 0.001*** Ar - Pg 0.59 < 0.001*** 0.72 < 0.001*** p - hladina vyâznamnosti Spearmanova koeficientu, level of significance of Spearman coefficient; p*** - test je statisticky signifikantnõâ na 0,001 % hladineï vyâznamnosti; test is statistically significant at the level of %. povazï ovali za smeï rodatnou pro mensï õâpocï et probanduê v tomto veï ku. Pro zjisï teï nõâ, zdase symfyâ zadolnõâ cï elisti v postpubertaâ lnõâm obdobõâ meï nõâ, bylazjisï t'ovaâ nakorelace mezi pruê meï rnou rocï nõâ zmeï nou celkoveâ deâ lky mandibuly (Ar - Me, Ar - Gn a Ar - Pg) (Tab. 1). Hodnoty naznacï ujõâ silnou zaâ vislost vsï ech charakteristik jak v muzï skeâ, tak i zï enskeâ populaci. Na 0,1 % hladineï vyâ znamnosti bylo prokaâzaâ no, zï e lze zmeï ny nasymfyâze dolnõâ cï elisti v postpubertaâ lnõâm obdobõâ povazï ovat za stabilnõâ a proporcionaâ lneï rovnomeï rneâ. Statisticky nebylo prokaâ zaâ no, zï e by intenzitaruê stu dolnõâ cï elisti v postpubertaâ lnõâm obdobõâ souviselase sagitaâ lnõâmi vztahy cï elistõâ. CÏ aâ stecï nou vyâ jimku tvorïõâ rozdõâl v gonioveâm uâ hlu u zïen auâ hlu Betau zï en. Zde se na 5% hladineï vyâ znamnosti prokaâ zalo, zï e se lisï õâ goniovyâ uâ hel u pacientek s II. a III. skeletaâ lnõâ trïõâdou adaâ le, zïe se se lisïõâuâ hel betau pacientek s I. aii. skeletaâ lnõâ trïõâdou. Tato vyâ jimkavsï ak byla pravdeï podobneï zpuê sobena nestejnyâm pomeï rem v pocï tu probanduê v jednotlivyâch skupinaâ ch skeletaâ lnõâch trïõâd, aproto ji nepovazï ujeme zavyâznamnou (Obr. 5). Obr. 5. Srovna nõâ skupin cï leneïnyâch dle uâ hlu ANB. ZÏ luteâ boxy ilustrujõâ statisticky vyâ znamnyâ rozdõâl meï rïeneâ ho parametru mezi skeletaâ lnõâmi trïõâdami. Fig. 5 Comparison of groups according to ANB angle. Yellow boxes represent the statistical signifikance of differences of the parameter measured between skeletal classes. Diskuse VnasÏ õâ studii bylo prokaâzaâ no, zï e v obdobõâ po 16. roce veï ku dochaâ zelo ke statisticky vyâznamnyâm rocïnõâm prïõâruê stkuê m nadolnõâ cï elisti. RuÊ stem kraniofaciaâ lnõâho systeâ mu u ortodonticky neleâ cï enyâ ch jedincuê se v obdobõâ pozdnõâ adolescence a mladeâ dospeï losti v odborneâ literaturïe zabyâ valo mnozï stvõâ autoruê. Odborna literatura astudie ukazujõâ, zï e nejveï tsï õâ ruê stoveâ zmeï ny se objevujõâ prïevaâzïneï prïed 18. rokem veï ku, ale nejsou kompletnõâ adaâ le pokracï ujõâ [6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15]. Foley a Mamandras [14] nalezli postpubertaâ lnõâ zmeï ny, ktereâ byly prïiblizïneï dvakraât veï tsïõâ ve veï ku let nezï poteâ ve veï ku let. Dolnõ cï elist vykazovala dvakraâtveïtsïõâ prïõâruê stky nezï hornõâ cï elist. NameÏ rïeneâ vyâ sledky jsou vysï sï õâ nezï vyâ sledky nasï õâ studie. Love akol. [15] nasï li ruê stoveâ zmeï ny u muzïuê se skeletaâ lnõâ I. trïõâdou mezi lety. MeÏ rïeneâ rozmeï ry se ve sledovaneâ m obdobõâ zveï tsï ovaly. Po prïepocï tu najeden kalendaâ rïnõâ rok jsou vyâ sledky srovnatelneâ s nasï õâ studiõâ. CelkoveÏ byly zmeï ny ve studii Love akol. veïtsï õâ v prvnõâ polovineï sledovaneâ ho obdobõâ (16-18 let). Take Palmova [3] v atestacï nõâ praâ ci na104 pacienannual growth gains of the mandible. A number of authors have dealt with the growth of the craniofacial system in orthodontically untreated persons during late adolescence and young adulthood. The literature and studies show that the most profound growth changes occur largely before the age of 18; however, the growth is not completed and continues [6-15]. Foley and Mamandras [14] identified postpubertal changes at the age that were twice as big as changes occurring at the age The growth gains of the mandible were twice as big as the growth gains of the maxilla. The results show higher values than those found in our study. Love et al. [15] determined growth changes in men with Skeletal Class I between the age 16 and 20. The parameters were increasing during the period monitored. After recalculation to one calendar year, the results are similar to those reported in our study. The changes in the study by Love et al. were more profound during the first half of the period monitored (16-18 yrs.). Palmova [3], in her work involving 104 patients (52 males and 52 females), reported the growth gains of the mandible during postpubertal period. Our results suggest that in the postpubertal period the moderate growth anteriorotation of the mandible redakce@orthodont-cz.cz

17 ORTODONCIE rocïnõâk24 Obr. 3. PruÊmeÏ rnaâ rocï nõâ zmeï nav intenziteï prïõâruê stkuê veï tve dolnõâ cï elisti (Ar - Go) v zaâ vislosti naveï ku ajejõâ citlivost - muzï i. PruÊmeÏ rnaâ rocïnõâ zmeï na(modraâ krïivka) udaâvaâ, o kolik se meïnõâdeâ lkadolnõâ cï elisti prïepocï tenaâ najeden rok v okolõâ daneâho veïku (± 1,5 roku) a parametr smeï rnice (cï ervenaâ krïivka) pak urcï uje, zdaje vyâsledek ¹stabilnõª, tj. pokud se zmeï nõâ veï k, zdalze ocï ekaâ vat podobneâ zmeï ny (to nastane ve chvõâli, kdy je bude parametr smeï rnice nulovyâ) nebo zdalze ocï ekaâvat, zïe prïõâruê stky se s veï kem snizïujõâ (parametr smeï rnice zaâ pornyâ). Fig. 3. Mean annual change in the rate of growth gains of the mandibular ramus (Ar - Go) related to age and its sensitivity - men. The mean annual change (the blue curve) gives the change of the mandible length recalculated to one year around the given age (± 1,5 years) and the guideline parameter (the red curve) then determines whether the result is ¹stableª, i.e. whether similar changes are to be expected with changing age (which occurs at the moment when the parameter is zero) or whether the growth gains decrease with age (the parameter is negative). se trïõâletyâ ch intervalech byly sestrojeny grafy zvlaâ sï t' pro muzïeazïeny (Obr. 3, 4). Z vyâ sledkuê pro muzï skou populaci uvedenyâ ch na Obr. cï. 3 je zrïejmeâ, zïe s veï kem se pruê meï rnaâ rocï nõâ zmeï na prïõâruê stkuê veï tve dolnõâ cï elisti lineaâ rneï snizï uje (modraâ krïivka) a kolem 22. roku veï ku se jizï nemeï nõâ (zelenaâ krïivka). Zelena krïivkase pohybuje zpocï aâ tku v zaâpornyâch hodnotaâ ch, to znamenaâ,zï e se prïõâruê stky s veïkem snizï ujõâ. MõÂsta, kde se zelenaâ krïivkablõâzï õâ nule, naznacï ujõâ, zï e se intenzitaruê stu s veï kem nemeï nõâ - tedy nemaâ klesajõâcõâ ani vzruê stajõâcõâ tendenci. VzruÊ stajõâcõâ intenzitu prïõâruê stkuê kolem 23. roku veï ku jsme nepovazïovali za smeï rodatnou z duê vodu mensï õâho mnozïstvõâ probanduê v teâto veï koveâ oblasti. Obr. 4 PruÊmeÏ rnaâ rocï nõâ zmeï nav intenziteï prïõâruê stkuê veï tve dolnõâ cï elisti (Ar - Go) v zaâ vislosti naveï ku ajejõâ citlivost - zïeny. PruÊmeÏ rnaâ rocïnõâ zmeï na(ruêzï ovaâ krïivka) udaâvaâ, o kolik se meïnõâdeâ lkadolnõâ cï elisti prïepocï tenaâ najeden rok v okolõâ daneâho veïku (± 1,5 roku) a parametr smeï rnice (modraâ krïivka) pak urcï uje, zdaje vyâsledek ¹stabilnõª, tj. pokud se zmeïnõâveï k, zdalze ocï ekaâ vat podobneâ zmeï ny (to nastane ve chvõâli, kdy je bude parametr smeï rnice nulovyâ) nebo zdalze ocï ekaâ vat, zïe prïõâruê stky se s veï kem snizï ujõâ (parametr smeï rnice zaâ pornyâ). Fig. 4. Mean annual change in the rate of growth gains of the mandibular ramus (Ar - Go) related to age and its sensitivity - women. The mean annual change (the pink curve) gives the change of the mandible length recalculated to one year around the given age (± 1,5 years) and the guideline parameter (the blue curve) then determines whether the result is ¹stableª, i.e. whether similar changes are to be expected with changing age (which occurs at the moment when the parameter is zero) or whether the growth gains decrease with age (the parameter is negative). Nagrafu pro zïenskou populaci na Obr. cï. 4 jsou patrny rozdõâly v prïõâruê stcõâch veï tve dolnõâ cï elisti u zïen od muzï skeâ populace. PrÏõÂruÊ stek zde neklesaâ se zvysï ujõâcõâm se veï kem, ale kolem 20. roku se opeï t navysï uje (ruêzï ovaâ krïivka). SmeÏ rnice zmeï ny (zelenaâ krïivka) se zpocï aâ tku pohybuje v zaâ pornyâch hodnotaâ ch, to znamenaâ,zï e lze ocï ekaâ vat, zïe se v tomto obdobõâ budou prïõâruê stky s veïkem snizï ovat, a toto ocï ekaâvaâ nõâ je tõâm veïtsïõâ,cï õâm je hodnotasmeï rnice zaâ porneïjsï õâ. Kolem 20. roku se smeï rnice dostaâvaâ do pozitivnõâch hodnot, takzï e lze ocï ekaâ vat zvysï ovaânõâprïõâruê stkuê sveï kem. Kolem 22. roku lze opeïtocïekaâ vat pokles intenzity ruê stu (zaâ porneâ hodnoty) av okolõâ 24. roku jsou jizï vyâ sledky stabilnõâ (zelenaâ krïivka) azmeï natedy nenõâ citlivaâ naveï k. Vzestup intenzity ruêstu ve veï ku okolo 26 let jsme, stejneï jako u muzïuê, necurve reaches positive values, i.e. increased growth gains are expected with higher age. Around the age of 22 the rate decreases (negative values), and at the age of 24 the results are stable. Increased rate around the age of 26 was not seen as decisive due to a small number of subjects of that age. To determine whether the mandible symphysis changes in postpubertal period, we examined the correlation between the mean annual change of the total length of the mandible (Ar-Me, Ar-Gn, Ar-Pg) (Table 1 and 2). The values in Table 1 suggest strong dependency of all parameters in both men and women. It was proved (at the level of significance of 0.1%) that changes in the mandible symphysis in late puberty can be assessed as stable and proportionately balanced. It was not statistically proved that the rate of the mandible growth in postpubertal perios is related to sagittal jaw relations. A partial exception is represented by the difference in the gonion angle in female patients with skeletal class II and III, and in the Beta angle in female patients with skeletal class I and II. However, this exception might result from the different number of subjects in individual groups of skeletal classes, and therefore it was not considered as statistically significant (Fig. 5). Discussion The current study proved that during the period following the age of 16 there were statistically significant redakce@orthodont-cz.cz 211

18 rocïnõâk24 ORTODONCIE Pg) we used Spearman rank correlation coefficient. Kruskal-Wallis ANOVA test was used to determine sex differences and skeletal class differences in the rate of the mandible growth. The test was performed separately for men and women. Obr. 2. PruÊmeÏ rneâ rocï nõâ zmeï ny rozmeïruê u muzïuêazï en. ZÏ luteâ boxy ilustrujõâ statistickou vyâ znamnost rozdõâlu meï rïeneâ ho parametru mezi muzïiazï enami. Fig. 2. Mean annual changes in the measured parameters in men and women. Yellow boxes represent the statistical signifikance of the sex difference in the parameter measured. tenziteï ruê stu dolnõâ cï elisti mezi pohlavõâmi a podle skeletaâ lnõâch trïõâd danyâch uâ hlem ANB nai., II. aiii. skeletaâ lnõâ trïõâdu byl pouzïit Kruskal - WallisuÊ v test (Kruskal - WallisovaANOVA). Test byl proveden zvlaâsït' pro muzïe azvlaâ sï t' pro zï eny. Vy sledky Na0,1 % hladineï vyâ znamnosti se podarïilo prokaâ zat, zï e v postpubertaâ lnõâm obdobõâ dochaâzõâk prïõâruê stkuê m lineaâ rnõâch parametruê dolnõâ cï elisti. ZveÏ tsï ovala se celkovaâ deâ lkadolnõâ cï elisti, daâlevyâsïkaveï tve dolnõâ cï elisti i deâ lka teï ladolnõâ cï elisti. PrÏõÂruÊ stky byly pozorovaâ ny u muzïuê uizï en (Obr. 2). Na0,1 % hladineï vyâznamnosti se podarïilo prokaâ zat, zï e v postpubertaâ lnõâm obdobõâ prïevlaâ daâ pruê meï rnaâ ruê stovaâ anteriorotace dolnõâ cï elisti. Goniovy uâ hel se zmensï oval, uâ hel betazveïtsï oval u muzïuêiuzïen (Obr. 2). Na0,1 % hladineï vyâ znamnosti bylo prokaâzaâ no, zï e v postpubertaâ lnõâm obdobõâ existuje rozdõâl v intenziteï ruê stu mezi muzïi azï enami ve vyâsïceveï tve dolnõâ cï elisti acelkoveâ deâ lce dolnõâ cï elisti. ZÏ eny vykazovaly oproti muzïuê m veï tsï õâ zmensï ovaânõâ gonioveâho uâ hlu. Nadruhou stranu se uâ hel betana5 % hladineï vyâznamnosti zveïtsï oval võâce u muzïuê. Existuje tedy rozdõâl v intenziteï ruê stoveâ rotace dolnõâ cï elisti mezi muzï i azï enami. I prïes tyto rozdõâly dolnõâ cï elist prïevaâ zï neï anteriorotuje. Naopak rozdõâl mezi pohlavõâmi nebyl prokaâ zaân v deâ lce teï ladolnõâ cï elisti (Obr. 2). Da le bylo zjisï t'ovaâ no, jak se meï nõâ rychlost prïõâruê stku vyâsïky veï tve dolnõâ cï elisti (rozmeï r Ar - Go) acelkoveâ deâ lky dolnõâ cï elisti (rozmeï r Ar - Me) u muzï skeâ azïenskeâ populace v zaâ vislosti naveï ku. VyuzÏ itak tomu bylanameï rïenaâ data, kteraâ bylavyhodnocovaâ nametodou plovoucõâ regrese spocï õâvajõâcõâ v postupneâ m vyhodnocovaâ nõâ ruê stovyâ ch zmeï n v pohybliveâ mtrïõâleteâ m intervalu. SlozÏ e- nõâm jednotlivyâ ch prïõâruê stkuê v jednotlivyâ ch prolõânajõâcõâch Results We proved that in postpubertal period there are growth gains in linear parameters of the mandible (the level of significance was set at 0.1%). Increase was observed in total length of the mandible, height of the mandible ramus, length of the mandible body. Growth gains were recorded in both men and women (Fig. 2). We proved that in postpubertal period the moderate anteriorotation of the mandible prevails (the level of significance was set at 0.1%). The gonion angle reduced, the Beta angle increased in both men and women. We proved that in postpubertal period there were sex differences in growth rate regarding the height of the mandible ramus and the total length of the mandible (Fig. 2). In women the gonion angle reduced more significantly than in men. On the other hand, the Beta angle increased more significantly in men (the level of significance = 5%). In spite of the differences mentioned, anteriorotation of the mandible prevails. The sex difference in the length of the mandible body was not proved (Fig. 2). We also determined the change of the increase rate of the mandible ramus height (parameter Ar-Go) and of the total length of the mandible (parameter Ar-Me) in male and female populations related to age. The data were processed with floating-point regression, i.e. gradual assessment of growth changes during a movable (floating) three-year interval. The results were represented in graphs constructed separately for men and for women (Fig. 3, 4). The results for males (Fig. 3) show that with age the mean annual change in the growth gain of the mandible ramus decreases linearly (blue curve), and stops around the age of 22 (green curve). At the beginning, the green curve is in negative values, i.e. the growth gains are decreasing with age. The places where the green curve is close to zero suggest that the growth rate does not change with age. Increasing rate around the age of 23 was not seen as decisive due to a small number of subjects of that age. The results for females (Fig. 4) show different growth gains in the mandible ramus in comparison with males. The growth gain does not decrease with higher age, and increases around the age of 20 (pink curve). At the beginning, the green curve fluctuates in negative values, i.e. it is expected that the growth gains will decrease with higher age. Around the age of 20 the green redakce@orthodont-cz.cz

19 ORTODONCIE rocïnõâk24 definovanyâch naskeletu dolnõâ cï elisti: Ar - Go (vyâsïkaveïtve dolnõâ cï elisti v milimetrech), Go - Me (deâ lkateï ladolnõâ cï elisti v milimetrech), Ar - Me, Ar - Gn, Ar - Pg (celkovaâ deâ lkadolnõâ cï elisti v milimetrech), ArGoMe (goniovyâ uâ hel ve stupnõâch) aar - Gn/ML (uâ hel betave stupnõâch) (Obr. 1). ChybameÏ rïenõâ bylastanovenapro lineaâ rnõâ i uâ hloveâ parametry podle Dahlbergova vzorce. Bylo takeâ zjisït'ovaâ no, zdanedosï lo k systematickeâ chybeï meï rïenõâ. VyÂsledek systematickou chybu zamõâtnul. VsÏ echny testy byly provedeny nahladineï statistickeâ vyâznamnosti p 0,05. Ke statistickyâ m vyâ pocï tuê m byl pouzï it software MATLABÁ, verze R2013a, MathWorks, Inc., Massachusetts, USA, vyâpocï ty provedl Ing. Marek Patrice, Ph.D. ZduÊ vodu ruê zneâ deâ lky celeâ ho sledovaneâ ho obdobõâ kazïdeâ ho pacienta, pro ktereâ byladostupnaâ pouze dveï meï rïenõâ, bylazjisïteï nacelkovaâ zmeï nazaceleâ sledovaneâ obdobõâ atabylaprïepocï tenanajeden rok podle vzorce:, [mm/rok], kde PRZ - pruêmeï rnaâ rocï nõâ zmeï na, M2 -meïrïenõâ v cï ase T2, M1 -meïrïenõâ v cï ase T1. Ke zhodnocenõâ zmeï ny rozmeï ru vsï ech sledovanyâch lineaâ rnõâch auâ hlovyâ ch parametruê po prïepocï tu najeden kalendaârïnõâ rok, ato zvlaâsït' pro muzïe azïeny, byl pouzïit neparametrickyâ jednovyâbeï rovyâ WilcoxonuÊ v test. Vedle kvantifikace pruê meï rneâ intenzity ruê stu dolnõâ cï elisti ve vsï ech jednotlivyâ ch parametrech, bylo snahou zobrazit zmeï nu rychlosti ruê stu dolnõâ cï elisti u muzïskeâ a zï enskeâ populace v zaâ vislosti naveï ku. Pro zobrazenõâ, jak byl prïõâruê stek v okolõâ daneâho veï ku stabilnõâ, byla vyuzï itametodaplovoucõâ regrese s odecï tem smeï rnice prïõâmky v daneâ m bodeï. S ohledem namnozï stvõâ dat byla plovoucõâ regrese pocï õâtaâ na vzï dy z poslednõâch trïõâ let. PruÊmeÏ rnaâ rocï nõâ zmeï naudaâvaâ, o kolik se meï nõâ danyâ parametr prïepocï tenyâ najeden rok v okolõâ daneâho veï ku (± 1,5 roku) a parametr smeï rnice urcï uje, zdaje vyâsledek ªstabilnõª, tj. pokud se zmeïnõâveï k, zdalze ocï ekaâvat podobneâ zmeï ny (to nastane ve chvõâli, kdy bude parametr smeï rnice nulovyâ) nebo zdalze ocï ekaâ vat, zïe prïõâruê stky se s veï kem snizï ujõâ (parametr smeï rnice zaâ pornyâ). Ke zhodnocenõâ zmeï n symfyâzy dolnõâ cï elisti byly stanoveny trïi lineaâ rnõâ parametry reprezentujõâcõâ rozmeï r celkoveâ deâ lky dolnõâ cï elisti. Jedna se o rozmeï ry: Ar - Me, Ar - Gn, Ar - Pg, u kteryâch bylo zjisït'ovaâ no, zdamezi sebou korelujõâ s cõâlem zjistit, zdase ve sledovaneâ m obdobõâ meï nõâ tvar symfyâzy, azdaje mozïneâmeïrïit deâ lku cï elisti ke ktereâ mukoliv z teï chto boduê bez obav z rozdõâlnyâch vyâ sledkuê danyâ ch zmeï nou anteriornõâho a kaudaâ lnõâho povrchu symfyâ zy. Pro zjisï teï nõâ korelace mezi pruê meï r- nou rocï nõâ zmeï nou deâ lky mandibuly (Ar - Me, Ar - Gn aar - Pg) byl pouzï it SpearmanuÊ v koeficient porïadoveâ korelace. Ke zhodnocenõâ zda je mozï neâ najõât rozdõâly v in- Obr. 1. RozmeÏrymeÏrÏene na kefalogramech Fig. 1. Parameters measured in cephalograms To evaluate the change in all linear and angular parameters after conversion into one year, separately for men and women, the nonparametric one-sample Wilcoxon test was used. The aim was to represent the change in the rate of mandibular growth in men and women related to age. To represent the stability of growth gains around a given age, the method of floating-point regression with reading of the slope of a straight line at a given point was applied. Floating-point regression was always calculated from the last three years. Mean annual change states the change of a given parameter converted to one year around a given age (± 1.5 yrs). Slope of a straight line determines whether the result is ªstableª, i.e. whether with a changed age similar changes are to be expected (this will appear at the moment when the slope parameter will be zero), or whether growth gain diminishes with age (the slope parameter is negative). To evaluate changes in the mandibular symphysis three linear parameters representing total length of the mandible were set: Ar-Me, Ar-Gn, Ar-Pg. We examined whether the parameters correlated and whether the shape of symphysis was changing, as well as whether we can measure the mandibular length related to any of the points without risk of different results due to the change of anterior and caudal surfaces of symphysis. To identify correlation between mean annual change of the mandibular length (Ar-Me, Ar-Gn, Ar- redakce@orthodont-cz.cz 209

20 rocïnõâk24 ORTODONCIE pohlavõâ na 219 muzïuê (44%) a274 zïen (56 %). PruÊmeÏ rnyâ veï k muzïuêvcï ase T1 byl 17,72 ± 2,33 let s mediaâ nem 16,90 let. PruÊmeÏ rnyâ veï k muzïuêvcï ase T2 byl 20,21 ± 2,66 let s mediaâ nem 19,50 let. PruÊmeÏ rnaâ dobamezi dveï ma, ve studii pouzï ityâ mi, rentgenovyâ mi snõâmky byla 2,49 let. PruÊmeÏ rnyâ veïkzïenv cï ase T1 byl 17,77 ± 2,55 let s mediaâ nem 16,80 let. PruÊmeÏ rnyâ veïk zïen v cïase T2 byl 20,13 ± 3,00 let s mediaâ nem 19,10 let. PruÊmeÏ rnaâ dobamezi dveï ma, ve studii pouzï ityâ mi, rentgenovyâ mi snõâmky cï inila2,36 let. NejnizÏsÏ õâ mozïnyâ veï k pacienta pro zarïazenõâ pacienta do souboru byl fixneï stanoven na16 let. Hornõ veï kovaâ hranice zuê stala neomezenaâ. NejstarsÏõ veï k pacienta ve studii cï inil v cï ase T1 27,20 let u muzïuê a31,00 let u zïen, v cï ase T2 29,60 let u muzïuê a32,30 let u zïen. Da le byli jedinci kazïdeâ ho pohlavõâ rozdeï leni podle sagitaâ lnõâho vztahu cï elistõâ daneâho uâ hlem ANB v cïase zhotovenõâ prvnõâho bocï nõâho kefalometrickeâ ho snõâmku (T1) na: I. skeletaâ lnõâ trïõâda= hodnotaanb uâ hlu -1 azï +5, II. skeletaâ lnõâ trïõâda= hodnotaanb uâ hlu +5,1 avõâce aiii. skeletaâ lnõâ trïõâda= hodnotaanb uâ hlu -1,1 ameâ neï. PocÏ et muzïuê v I. skeletaâ lnõâ trïõâdeï cï inil 135 jedincuê, ve II. skeletaâ lnõâ trïõâdeï 55 jedincuê ave III. skeletaâ lnõâ trïõâdeï 29 jedincuê. PocÏetzÏen v I. skeletaâ lnõâ trïõâdeï cï inil 167 jedincuê,ve II. skeletaâ lnõâ trïõâdeï 77 jedincuê ave III. skeletaâ lnõâ trïõâdeï 30 jedincuê. Metodika ZjisÏ t'ovaâ no bylo, zdav postpubertaâ lnõâm obdobõâ: 1) dochaâzõâ k prïõâruê stkuê m dolnõâ cï elisti; 2) prïevlaâdaâ pruêmeï rnaâ ruê stovaâ anteriorotace dolnõâ cï elisti; 3) v intenziteï ruê stovyâch zmeï n dolnõâ cï elisti je v tomto obdobõâ rozdõâl mezi muzïiazï enami; 4) symfyâzadolnõâ cï elisti je v tomto obdobõâ tvaroveï stabilnõâ struktura; 5) intenzita ruê stu dolnõâ cï elisti se v postpubertaâ lnõâm obdobõâ lisï õâ mezi pacienty s I., II. nebo III. skeletaâ lnõâ trïõâdou. MeÏrÏenõ ruê stovyâch zmeï n bylo provaâdeï no u kazïdeâho ze 493 pacientuê nadvou daâ lkovyâ ch bocï nõâch kefalometrickyâ ch snõâmcõâch porïõâzenyâ ch v minimaâ lneï puê lrocï nõâm cï asoveâ m odstupu. VsÏ echny snõâmky byly zhotoveny naobou pracovisï tõâch tyâmzï prïõâstrojem PaX - Uni3D (Vatech, Vatech - Global, Korea) za standardnõâch podmõânek, se stejnou kalibracõâ na vsï ech snõâmcõâch, k vyloucï enõâ zkreslenõâ lineaâ rnõâch meï rïenõâ. Kefalometricka analyâ zabylaprovaâ deï nadigitaâ lneï v pocï õâta cï oveâ m programu OnyxCeph3 TM (Image Instruments, Chemnitz, NeÏ mecko) zamaximaâ lnõâho mozïneâ ho zveïtsï enõâ. Byly definovaâ ny akonstruovaâ ny naâ sledujõâcõâ kefalometrickeâ body a linie: Nasion (N), Sella (S), Articulare (Ar), Gonion (Go), Menton (Me), Mandibula rnõâ linie (ML), Gnathion (Gn), Pogonion (Pg), bod B, bod A. Po urcï enõâ kefalometrickyâ ch boduê bylo naobou bocï nõâch daâ lkovyâ ch rentgenovyâ ch snõâmcõâch kazï deâ ho pacienta provaâ deï no meï rïenõâ 5 lineaâ rnõâch a2 uâ hlovyâ ch parametruê blished. The oldest men were at T1, at T2; the oldest women were at T1, at T2. The patients were further subdivided according to sagittal jaw relationship given by ANB angle at T1 into: Skeletal Class I = ANB angle values between -1 and +5 ; Skeletal Class II = ANB angle values +5.1 and more; Skeletal Class III = ANB angle values -1.1 and less. There were 135 men in Skeletal Class I, 55 in Skeletal Class II, 29 in Skeletal Class III. There were 167 women in Skeletal Class I, 77 in Skeletal Class II, and 30 in Skeletal Class III. Method We aimed to answer the following questions: 1) Does the mandible continue to grow in late puberty; 2) Does moderate growth anteriorotation of the mandible prevail; 3) Are there any sex differences in terms of the mandible growth changes rate; 4) Is the mandible symphysis a stable structure in terms of its shape; 5) Are there differences in the mandible growth rate between Skeletal Classes I, II, and III? In each patient growth changes were measured in two distant lateral cephalograms taken at the minimum interval of 6 months. All scans in both workplaces were made with PaX-Uni3D (Vatech, Vatech-Global, Korea) under standard conditions, with the same calibration to avoid distortion of linear measurements. Cephalometric analysis was performed digitally with Onyx- Ceph3 TM software (Image Instruments, Chemnitz, Germany) in maximum magnification. The following cephalometric points and lines were set and constructed: Nasion (N), Sella (S), Articulare (Ar), Gonion (Go), Menton (Me), Mandibular line (ML), Gnathion (Gn), Pogonion (Pg), point B, point A. After the cephalometric landmarks were set measurements of 5 linear and 2 angular parameters were done: Ar-Go (height of the mandibular ramus in mm), Go-Me (length of the mandibular body in mm), Ar-Me, Ar-Gn, Ar-Pg (total length of the mandible in mm), ArGoMe (the gonion angle in degrees), Ar-Gn/ML (the Beta angle in degrees) (Fig. 1). Measurement error for both linear and angular parameters was set according the Dahlberg formula. All tests were performed at the level of significance p Statistical data were processed with MATLABÁ software, version R2013a (MathWorks, Inc., Massachusetts, USA). Since the follow-up period was different in each patient, the overall change was determined and converted into one year according to the formula:, [mm/year], where PRZ = mean annual change, M2 = measurement at T2, M1 = measurement at T redakce@orthodont-cz.cz