Univerzita Komenského v Bratislave Pedagogická fakulta Katedra špeciálnej pedagogiky Ministerstvo školstva SR Štátny pedagogický ústav

Transcription

1 Univerzita Komenského v Bratislave Pedagogická fakulta Katedra špeciálnej pedagogiky Ministerstvo školstva SR Štátny pedagogický ústav Trendy a nové výzvy v špeciálnej pedagogike Autor kresby: A. K. Spojená škola, Dúbravská cesta, Bratislava Zborník príspevkov z III. medzinárodnej špeciálnopedagogickej konferencie konanej v dňoch 23. a 24. septembra 2010 v Bratislave Bratislava 2010

2 Zborník vedeckých a odborných príspevkov a referátov z III. medzinárodnej špeciálnopedagogickej konferencie na tému Trendy a nové výzvy v špeciálnej pedagogike ktorá sa uskutočnila v dňoch 23. a 24. sepembra 2010 na Pedagogickej fakulte UK v Bratislave, Račianska 59, Bratislava Zborník zostavili : Prof. PaedDr. Alica Vančová, CSc. Doc. PaedDr. Darina Tarcsiová, CSc. PaedDr. Silvia Šuverová, PhD. Zborník recenzovali: Doc. PhDr. Emília Fulková, CSc. Doc. PhDr. Kornel Čajka, CSC. PaedDr. Marek Kmeť Za odbornú a jazykovú úroveň príspevkov zodpovedajú autori. Zborník prezentuje výsledky projektu KEGA č. 3/6023/08 Identifikácia, analýza, návrh a deskripcia aktivít celoživotného vzdelávania pre učiteľov ZŠ a SŠ v oblasti vzdelávania žiakov a študentov so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami. Zborník prezentuje výsledky projektu KEGA č. 3/6453/08 Analýza, komparácia a inovácia terminologického aparátu špeciálnej pedagogiky z internacionálneho aspektu a transfer do oblasti pregraduálnej a postgraduálnej prípravy špeciálnych pedagógov. Vydal: IRIS, s.r.o Vydavateľstvo pre Pedagogickú a tlač, s.r.o. fakultu pre UK Pedagogickú v Bratislave fakultu UK v Bratislave Vydanie: prvé ISBN: Bratislava 2010

3 Úvod Predložený zborník reflektuje potreby a úsilie popísať, prezentovať, analyzovať, vyhodnotiť a podrobiť diskusii aktuálne trendy špeciálnej pedagogiky a výzvy pre jej ďalší vývoj. V tomto duchu je spracovaný zborník príspevkov, ktoré boli prezentované na III. medzinárodnej špeciálnopedagogickej konferencii, ktorá bola zorganizovaná v spolupráci Ministerstva školstva SR, Štátneho Pedagogického ústavu a katedry špeciálnej pedagogiky Pedagogickej fakulty UK v Bratislave. Zároveň v rámci bohatej medzinárodnej spolupráce katedry špeciálnej pedagogiky Pedagogickej fakulty UK v Bratislave do zostavy vedeckých garantov prijali účasť mnohí významní špeciálni pedagógovia, poprední odborníci vo svojich oblastiach pôsobenia či už z Česka, Nemecka, Poľska, Ruskej federácie, Ukrajiny alebo Slovenska. Ceníme si ich spoluprácu a veríme, že do budúcnosti sa bude rozvíjať. Medzinárodná vedecká konferencia bola zameraná na tri relatívne samostatné oblasti, ktoré sa dotýkajú teórie aj praxe súčasnej špeciálnej pedagogiky a sú významne ovplyvnené paradigmatickými a trendovými posunmi a výzvami. Cieľom konferencie bolo identifikovať a analyzovať trendy a zmeny a načrtnúť nové perspektívy rozvoja odboru v nasledujúcich oblastiach: 1. teoretické, koncepčné a systémové otázky špeciálnej pedagogiky, 2. príprava pedagógov, celoživotné a kontinuálne vzdelávanie v oblasti špeciálnej pedagogiky, 3. špeciálno-pedagogická diagnostika a poradenstvo. Zborník ponúka v prvej časti predovšetkým príspevky zamerané na teoretické, koncepčné a systémové otázky špeciálnej pedagogiky. V druhej časti sú prezentované príspevky z problematiky prípravy pedagógov, z oblasti celoživotného a kontinuálneho vzdelávania v poli pôsobnosti špeciálnej pedagogiky Nepovšimnuté nezostali ani otázky skvalitnenia špeciálnopedagogického poradenstva, ktoré sú obsahom tretej časti zborníka. Zborník obsahuje taktiež príspevky našich zahraničných partnerov v pôvodnom znení. V jednotlivých referátoch sú dokladované aj výsledky výskumov v uvedených tematických oblastiach. Zborník prezentuje výsledky projektu KEGA č. 3/6023/08 Identifikácia, analýza, návrh a deskripcia aktivít celoživotného vzdelávania pre učiteľov ZŠ a SŠ v oblasti vzdelávania žiakov a študentov so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami. Zborník prezentuje tiež výsledky projektu KEGA č. 3/6453/08 Analýza, komparácia a inovácia terminologického aparátu špeciálnej pedagogiky z internacionálneho aspektu a transfer do oblasti pregraduálnej a postgraduálnej prípravy špeciálnych pedagógov. Veríme, že predkladaný zborník zaujme pozornosť odbornej ako aj laickej verejnosti a svojím širokým zameraním a úsilím priblíži aktuálne trendy a prebiehajúce procesy zmien v teórii a praxi špeciálnej pedagogiky. Zostavovateľky

4 Vedeckí garanti konferencie : prof. PhDr. Štefan Vašek, CSc., UK PedF Bratislava prof. PaedDr. Alica Vančová, CSc., UK PedF Bratislava prof. Dr. hab. Adam Stankowski, PhD., Sliezska Univerzita Katovice prof. PhDr. Libuše Ludíková, CSc., UP PedF Olomouc prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc., KU Praha prof. Dr. Anette Leonhardt, Ludwig Maximilians Universität Mníchov prof. PhDr. Marie Vítková, CSc., MU Brno prof. Dr. Viačeslav V. Zasenko, Dr.ped.vied, Akadémia pedagog.vied Ukrajiny prof. Dr. Maria K. Sheremet, Dr.ped.vied, Pedag. Univ. Dragomanova, Kyjev prof. PhDr. Peter Seidler, PhD., UKF PedF Nitra doc. PaedDr. Hedviga Gregušová, CSc., Uk PedF Bratislava doc. PaedDr. Darina Tarcsiová, CSc., UK PedF Bratislava doc. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D., MU Brno doc. PaedDr. Peter Franiok, Ph.D., OU Ostrava doc. PaedDr. Ladislav Horňák, CSc., PU PedF Prešov doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D., KU Praha Dr. Danuta Wolska, PhD., PU Krakov Organizačný výbor konferencie : prof. PaedDr. Alica Vančová, CSc. doc. PaedDr. Darina Tarcsiová, PhD. Mgr. Terézia Harčaríková, PhD. Mgr. Adriana Gajdošíková, PhD. PhDr. Ondrej Németh, PhD. PaedDr. Tatiana Morochovičová PaedDr. Andrea Štefanovičová PaedDr. Alena Jancurová Mgr. Katarína Plačková Mgr. Michaela Vladovičová PhDr. Jozef Štefan Mgr. Zuzana Patassyová PhDr. Zuzana Hricová

5 5 ZBORNÍK PRÍSPEVKOV Program konferencie: 23. september registrácia účastníkov slávnostné otvorenie konferencie Prof. Dr. Oto Majzlan, PhD., dekan Pedagogickej fakulty UK v Bratislave PhDr. Július Hauser, riaditeľ Štátneho pedagogického ústavu PaedDr. Mária Tekelová, Ministerstvo školstva SR Prof. PhDr. Štefan Vašek, CSc., katedra špeciálnej pedagogiky PedF UK BA Doc. PaedDr. Darina Tarcsiová, CSc., prodekanka pre vedu PedF UK BA Prof. PaedDr. Alica Vančová, CSc., vedúca katedry špec. pedagogiky PedF UK hlavné referáty s diskusiou, miestnosť R 10 veľká aula, plenárne rokovanie moderuje PaedDr. T. Harčaríková, PhD. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE NA ZÁKLADĚ VÝZKUMU. Prof. PhDr. Marie Vítková, CSc., Masarykova univerzita, Brno DAMIT INKLUSION GELINGT WIE GUT ARBEITEN LEHRER DER ALLGEMEINEN SCHULE UND HÖRGESCHÄDIGTENLEHRER ZUSAMMEN? Prof. Dr. Anette Leonhardt, Ludwig-Maximilians- Universität München, Nemecko VYSOKOŠKOLSKÁ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A SIMULTÁNNÍ PŘEPIS PŘEDNÁŠEK PRO STUDENTY S AKUSTICKOU NEBO JINOU BARIÉROU. Prof. PhDr. Beáta Krahulcová,, CSc., Univerzita Karlova, Praha cofee break, catering kultúrny program hlavné referáty s diskusiou SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ JAKO NEVIDITELNÁ PŘEKÁŽKA PŘI STUDIU NA VYSOKÉ ŠKOLE. Doc, Ph.Dr. Lea Květoňová, Ph.D. - Doc., PaedDr. Vanda Hájková, Ph.D. - Doc. PhDr. Iva Strnadová, Ph.D. Univerzita Karlova, Praha 4 CELOŽIVOTNÉ VZDELÁVANIE V OBLASTI VZDELÁVANIA ŽIAKOV SO ŠPECIÁLNYMI VÝCHOVNO-VZDELÁVACÍMI POTREBAMI Z POHĽADU PEDAGÓGOV STREDNÝCH ŠKÔL SLOVENSKEJ REPUBLIKE. Doc. PaedDr. Darina Tarcsiová, PhD., Univerzita Komenského, Bratislava ANALÝZA, KOMPARÁCIA A INOVÁCIA TERMINOLOGICKÉHO APARÁTU ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY MENTÁLNE POSTIHNUTÝCH Z INTERNACIONÁLNEHO ASPEKTU A TRANSFER DO OBLASTI PREGRADUÁLNEJ A POSTGRADUÁLNEJ PRÍPRAVY ŠPECIÁLNYCH PEDAGÓGOV. Prof. PaedDr. Alica Vančová, CSc., Univerzita Komenského, Bratislava obed hlavné referáty s diskusiou ABSOLVENTI PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A JEJICH SOCIÁLNÍ INTERAKCE V ZÁKLADNÍM VZDĚLÁVÁNÍ. Doc. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D., Masarykova univerzita, Brno PRAVOHEMISFÉROVÉ DEFICITY V OBLASTI NARUŠENÉ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI A JEJICH DOPAD NA EDUKACI. doc. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D, Univerzita Palackého, Olomouc KONTINUÁLNE VZDELÁVANIE V OBLASTI ŽIAKOV SO ŠPECIÁLNYMI VÝCHOVNO- VZDELÁVACÍMI POTREBAMI VÝCHODISKÁ PRE REALIZÁCIU VZDELÁVACÍCH AKTIVÍT V PODMIENKACH VYSOKEJ ŠKOLY. Doc. PaedDr. Darina Tarcsiová, PhD., Univerzita Komenského, Bratislava

6 IDENTIFIKÁCIA, ANALÝZA, NÁVRH A DESKRIPCIA AKTIVÍT CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA PRE PEDAGOGICKÝCH A ODBORNÝCH ZAMESTNANCOV V OBLASTI VÝCHOVNO- VZDELÁVACÍCH A ODBORNÝCH AKTIVÍT PRE ŽIAKOV A ŠTUDENTOV SO ŠPECIÁLNYMI VÝCHOVNO-VZDELÁVACÍMI POTREBAMI. Prof. PaedDr. Alica Vančová, CSc., Univerzita Komenského, Bratislava KIERUNKI ZMIAN SYSTEMIE EDUKACJI DZIECI I MŁODZIEŻY O SPECJALNYCH POTRZEBACH ROZWOJOVYCH I EDUKACJNYCH W POLSCE. Mgr. Andrzej Wolski, Zespół Szkół Specjalnych, Kraków cofee break, catering rokovanie v jednotlivých sekciách Sekcia č. 1 TEORETICKÉ, KONCEPČNÉ A SYSTÉMOVÉ OTÁZKY ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY, miestnosť č. R 10, sekciu vedie prof. PaedDr. Alica Vančová, CSc. Sekcia č. 2 PRÍPRAVA PEDAGÓGOV, CELOŽIVOTNÉ A KONTINUÁLNE VZDELÁVANIE V OBLASTI ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY, miestnosť č. 125, sekciu vedie doc. PaedDr. Darina Tarcsiová, CSc. Sekcia č. 3 ŠPECIÁLNO-PEDAGOGICKA DIAGNOSTIKA A PORADENSTVO, miestnosť č. 112, sekciu vedie prof. Dr. Anette Leonhardt a Mgr. Margita Schmidtová, PhD. * * * * * * * Sekcia č. 1 TEORETICKÉ, KONCEPČNÉ A SYSTÉMOVÉ OTÁZKY ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY ODRAZ PARADIGMAT V TRANSFORMAČNÍCH PROCESECH ČESKÉHO SPECIÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ. Mgr. Lenka Ficová, MŠMT, Praha TRANSFORMACE SYSTÉMU NÁHRADNÍ VÝCHOVNÉ PÉČE VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH PRO OHROŽENÉ DĚTÍ A MLÁDEŽ. PhDr. Pavla Doležalová, MŠMT, Praha HIERARCHY OF VALUES AND ATTITUDES OF HIGH-SCHOOL YOUTH TOWARDS THE DISABLED. Dr. Agnieszka Buczek, Commission of National Education University of Pedagogy, Krakow VÝCHODISKÁ ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY V KONTEXTE TERMINOLOGICKEJ ROZMANITOSTI A ŠIROKOSPEKTRÁLNEHO POJMOVÉHO APARÁTU. Mgr. Renáta Polakovičová - PaedDr. Tomáš Turzák, Univerzita Konštantína Filozofa, Nitra ACQUIRING PROFESSIONAL COMPETENCIES OF REHABILITATION PEDAGOGUE IN THE PROCESS OF THE UNIVERSITY PEDAGOGY EDUCATION. Dr. Barbara Jezierska, Instytut Pedagogiki, Uniwersytetu Wrocławskiego, Wrocław DIAGNOSTIKA PORÚCH UČENIA V MATERSKÝCH ŠKOLÁCH. PaedDr. Mária Vargová, PhD.- Ing. Barbora Popracová, Katolícka univerzita, Ružomberok VYBRANÉ ASPEKTY ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY NA BÁZE KRESŤANSKEJ FILOZOFIE A TEOLÓGIE. PaedDr. Oľga Račková, PhD., Katolícka univerzita, Ružomberok TOWARDS POSITIVE PSYCHOLOGY OF REHABILITATION. Dr. Piotr Majewicz, Akademia Pedagogiczna, Kraków Sekcia č. 2 PRÍPRAVA PEDAGÓGOV, CELOŽIVOTNÉ A KONTINUÁLNE VZDELÁVANIE V OBLASTI ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ SPECIÁLNÍCH PEDAGOGŮ TYFLOPEDŮ PROSTŘEDNICTVÍM E- LEARNINGU. Mgr. Dita Finková, Ph.D.- Mgr. et Bc. Veronika Růžičková, Ph.D., Univerzita Palackého, Olomouc VYUŽITÍ MODERNÍCH INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ PŘI STUDIU VIZUÁLNĚ-MOTORICKÝCH KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ OSOB SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM. Mgr. Jiří Langer, Ph.D., Univerzita Palackého, Olomouc

7 7 ZBORNÍK PRÍSPEVKOV VÝZNAM MEDIÁLNEJ GRAMOTNOSTI PEDAGÓGOV V SÚVISLOSTI S NARASTAJÚCIM VPLYVOM MÉDIÍ NA SPRÁVANIE DETÍ A ADOLESCENTOV. PaedDr. Zuzana Lengyelová, Univerzita Konštantína Filozofa, Nitra ZAČIATKY PREGRADUÁLNEJ PRÍPRAVY UČITEĽOV A VYCHOVÁVATEĽOV NA PEDAGOGICKEJ FAKULTE UNIVERZITY MATEJA BELA V BANSKEJ BYSTRICI NA PRÁCU SO ŽIAKMI SO ŠPECIÁLNYMI VÝCHOVNO-VZDELÁVACÍMI POTREBAMI. PaedDr. Vlasta Belková, PhD., Univerzita Mateja Bela, Banská Bystrica VÝZNAM EXPRESÍVNYCH TERAPIÍ V PREGRADUÁLNEJ PRÍPRAVE ŠPECIÁLNYCH PEDAGÓGOV. Mgr. Barbara Valešová Malecová, PhD., Univerzita Karlova, Praha 1 ANDRAGOGIKA SPECJALNA SZANSĄ NA ZWIĘKSZENIE JAKOŚCI ŻYCIA OSÓB DOROSŁYCH NIEPEŁNOSPRAWNYCH. Dr. Danuta Wolska, PhD., Pedagogical University, Kraków Sekcia č. 3 ŠPECIÁLNO-PEDAGOGICKA DIAGNOSTIKA A PORADENSTVO VYUŽITIE DIDAKTICKÝCH POMÔCKY PRE ŠTUDENTOV SO ŠPECIFICKÝMI PORUCHAMI. PhDr. Mgr. Rebeka Ralbovská, Ph.D. - Prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc., Institut vzdělávání a poradenství ČZU, Praha VÝZNAM REMINISCENCE VE SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÉ PÉČI O SENIORY S DEMENCÍ. Mgr. Oldřich Müller, Ph.D., Univerzita Palackého, Olomouc RANÁ STAROSTLIVOSŤ O DETI S MENTÁLNYM POSTIHNUTÍM V RODINE V PREDŠKOLSKOM VEKU. PhDr. Helena Orieščiková, PhD., Katolícka univerzita, Ružomberok ODPORNOŚĆ W KONTEKŚCIE PRESJI RÓWIEŚNICZEJ NA PRZYKŁADZIE UŻYWANIA SUBSTANCJI PSYCHOAKTYWNYCH. Dr. Piotr Kwiatkowski, Instytut Pedagogiki Uniwersytetu Wrocławskiego, Wrocław INTEGROVAŤ, ALEBO NEINTEGROVAŤ ŽIAKA DO ŠKOLY? Mgr. Mária Vajová, PhD., Katolícka Univerzita, Ružomberok DLHODOBÉ INTERVENČNÉ PROGRAMY V PREDŠKOLSKOM VEKU. PaedDr. Kvetoslava Mojtová, Súkromné CŠPP, Nová Dubnica AKTUÁLNE VÝZVY V CHÁPANÍ PORÚCH ČÍTANIA A ŠPECIÁLNOPEDAGOGICKEJ DIAGNOSTIKE PORÚCH ČÍTANIA. PaedD. Erik Žovinec, PhD., Univerzita Konštantína Filozofa,Nitra MODELS OF SPECIALISTS COOPERATION IN THE PROCESS OF DIAGNOSING A CHILD WITH INTELLECTUAL DISABILITY. Dr. Elżbieta Lubińska-Kościółek Dr. Ewa Dyduch, Pedagogical University of the National Education Commission, Cracow 24. september rokovanie v jednotlivých sekciách cofee break, catering diskusia a závery z konferencie, veľká aula R 10 Sekcia č. 1 TEORETICKÉ, KONCEPČNÉ A SYSTÉMOVÉ OTÁZKY ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY PROBLÉMY V SPRÁVANÍ DETÍ A MLÁDEŽE. Prof. PhDr. Miron Zelina, DrSc., Dr.h.c. Univerzita Komenského, Bratislava VZDELÁVANIE INTELEKTOVO NADANÝCH SÚČASŤ ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY. PhDr. Jana Jurášková, PhD.,- Mgr. Martina Mátychová, PhD., CENTRUM NADANIA, n.o., Bratislava 4 DETSKÝ DOMOV RODINNÉHO TYPU PSEUDOLÓGIA FANTASTICA ALEBO MARKETINGOVÝ ŤAH? Doc. PhDr. Albín Škoviera, PhD., Univerzita Komenského, Bratislava

8 TRENDY A NOVÉ VÝZVY V ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKE 8 DESKRIPCIA VZDELÁVANIA POSTIHNUTÝCH JEDNOTLIVCOV V NEMECKU. PaedDr. Adriana Gajdošíková, PhD., Univerzita Komenského, Bratislava ROZVOJ ŽIVOTNÝCH ZRUČNOSTÍ V RÁMCI VYUŽITIA PRVKOV INTEGROVANÉHO TEMATICKÉHO VYUČOVANIA V PROCESE EDUKÁCIE U ŽIAKOV S VIACNÁSOBNÝM POSTIHNUTÍM. Mgr. Alena Jancurová., Univerzita Komenského, Bratislava ŠPECIÁLNOPEDAGOGICKÉ TERAPIA - ARTETERAPIA, KOMPONENT ŠPECIÁLNOPEDAGOGICKÉHO PORADENSTVA A EDUKATÍVNEJ REHABILITÁCIE JEDNOTLIVCOV SO ZDRAVOTNÝM ZNEVÝHODNENÍM. PhDr. Jozef Štefan, Univerzita Komenského, Bratislava VOĽNOČASOVÁ POHYBOVÁ AKTIVITA AKO PROSTRIEDOK PODPORY ZDRAVÉHO ŽIVOTNÉHO ŠTÝLU OSÔB SO SLUCHOVÝM POSTIHNUTÍM. PaedDr. Silvia Šuverová, PhD., Univerzita Komenského, Bratislava TRENDY VO VÝUČBE CUDZIEHO JAZYKA U ŽIAKOV SO SLUCHOVÝM POSTIHNUTÍM. Mgr. Michaela Vladovičová, Univerzita Komenského, Bratislava KVALITA INTEGRÁCIE U DETÍ SO SLUCHOVÝM POSTIHNUTÍM V PRIMÁRNOM A NIŽŠOM SEKUNDÁRNOM VZDELÁVANÍ NA ZÁKLADNÝCH ŠKOLÁCH. Mgr. Margita Schmidtová,, PhD. Univerzita Komenského, Bratislava Sekcia č. 2 PRÍPRAVA PEDAGÓGOV, CELOŽIVOTNÉ A KONTINUÁLNE VZDELÁVANIE V OBLASTI ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY CELOŽIVOTNÉ VZDELÁVANIE A ANALÝZA STAVU KVALIFIKOVANOSTI PEDAGOGICKÝCH ZAMESTNANCOV PRACUJÚCICH V OBLASTI PEDAGOGIKY TELESNE POSTIHNUTÝCH, CHORÝCH A ZDRAVOTNE OSLABENÝCH. PaedDr. Tatiana Morochovičová, Univerzita Komenského, Bratislava IDENTIFIKÁCIA, ANALÝZA, NÁVRH A DESKRIPCIA AKTIVÍT CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA PRE UČITEĽOV ŠPECIÁLNYCH ZÁKLADNÝCH ŠKÔL V BRATISLAVSKOM, BANSKOBYSTRICKOM, KOŠICKOM A NITRIANSKOM KRAJI. PaedDr. Adriana Gajdošíková, PhD. Univerzita Komenského, Bratislava PROBLEMATIKA CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA Z POHĽADU UČITEĽOV ŠKÔL PRE ŽIAKOV S TELESNÝM POSTIHNUTÍM NA SLOVENSKU. PaedDr. Terézia Harčaríková, PhD., Univerzita Komenského, Bratislava SPÄTNÝ POHĽAD NA KATEDRU PEDAGOGIKY TELESNE POSTIHNUTÝCH, CHORÝCH A ZDRAVOTNE OSLABENÝCH V PRIEREZE JEJ ZAMERANIA. PhDr. Vilma Hudáčová, PhD., Univerzita Komenského, Bratislava ŠPECIFIKÁ A KOMPARÁCIA ŠTUDIJNÝCH PROGRAMOV ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY NA SLOVENSKU. PhDr. Alexandra Kastelová, PhD., Univerzita Komenského, Bratislava IDENTIFIKÁCIA, ANALÝZA, NÁVRH A DESKRIPCIA AKTIVÍT CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA PRE UČITEĽOV ŠPECIÁLNYCH ZÁKLADNÝCH ŠKÔL V PREŠOVSKOM, TRENČIANSKOM, TRNAVSKOM A ŽILINSKOM KRAJI. PaedDr. Rastislava Brťková, PhD., Univerzita Komenského, Bratislava IDENTIFIKÁCIA A ANALÝZA AKTIVÍT CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA PEDAGOGICKÝCH ZAMESTNANCOV ŠKÔL PRE ŽIAKOV SO ZRAKOVÝM POSTIHNUTÍM NA SLOVENSKU. PhDr. Ondrej Németh, PhD., Univerzita Komenského, Bratislava POSTGRADUÁLNE VZDELÁVANIE PEDAGÓGOV AKO SÚČASNÝ TREND A POTREBA V OBLASTI VZDELÁVANIA ŽIAKOV SO ŠPECIÁLNYMI VÝCHOVNO-VZDELÁVACÍMI POTREBAMI. Mgr. Katarína Plačková, Univerzita Komenského, Bratislava VNÍMANÁ PROFESIJNÁ ZDATNOSŤ UČITEĽA V SÚVISLOSTI S INTEGROVANÝM VZDELÁVANÍM POSTIHNUTÝCH ŽIAKOV. PaedDr. Silvia Šuverová, PhD., Univerzita Komenského, Bratislava POSTGRADUÁLNE VZDELÁVANIE PEDAGÓGOV ZÁKLADNÝCH ŠKÔL PRE SLUCHOVO POSTIHNUTÝCH. Doc. PaedDr. Darina Tarcsiová, PhD., Univerzita Komenského, Bratislava

9 9 ZBORNÍK PRÍSPEVKOV Sekcia č. 3 ŠPECIÁLNO-PEDAGOGICKA DIAGNOSTIKA A PORADENSTVO DIAGNOSTIKA KOGNITÍVNYCH A PSYCHO-SOCIÁLNYCH FUNKCIÍ U DETÍ ZO SOCIÁLNE ZNEVÝHODNENÉHO PROSTREDIA. MOŽNOSTI NÁSTROJA: DEFICITY ČIASTKOVÝCH FUNKCIÍ. Mgr. Gabriela Kvasničková - doc. PhDr. Mária Glasová, PhD., Univerzita Komenského, Bratislava ROZVÍJANIE SOCIÁLNYCH ZRUČNOSTÍ SLUCHOVO POSTIHNUTÝCH DETÍ INTEGROVANÝCH V BEŽNÝCH MATERSKÝCH ŠKOLÁCH. PhDr. Ľubica Kročanová, Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie,bratislava RANÉ PORADENSTVO V PRÁCI TERÉNNEHO ŠPECIÁLNEHO PEDAGÓGA. Mgr. Mária Štefková, Štátny pedagogický ústav, Bratislava ŠPECIFICKÉ SCHOPNOSTI NEPOČUJÚCICH A MOŽNOSTI ICH VZDELÁVANIA. PhDr. Katarína Zborteková, Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychologie, Bratislava ŠKOLSKÉ SEBAHODNOTENIE ŽIAKOV S TELESNÝM POSTIHNUTÍM. PaedDr. Terézia Harčaríková, PhD., Univerzita Komenského, Bratislava SYSTEMATICKÉ POZOROVANIE SPRÁVANIA ŽIAKA AKO METÓDA NA DOPLNENIE ŠKOLSKEJ ANAMNÉZY. PhDr. Zuzana Hricová, Univerzita Komenského, Bratislava ŠPECIFIKÁ KOMUNIKÁCIE ŠPECIÁLNEHO PEDAGÓGA S EMOCIONÁLNE NARUŠENÝM DIEŤAŤOM. PhDr. Renata Knezović, PhD. - Mgr. Peter Knezović, Univerzita Komenského, Bratislava PODPORA ZRAKOVÉHO VNÍMANIA PROSTREDNÍCTVOM STIMULÁCIE ZRAKU U DETÍ SO ZRAKOVÝM POSTIHNUTÍM. PaedDr. Jana Lopúchová, PhD., Univerzita Komenského, Bratislava MANAŽMENT V PORADENSTVE U KLIENTOV SO SLUCHOVÝM POSTIHNUTÍM. Mgr. Klaudia Guštafíková, Univerzita Komenského, Bratislava CESTA K SOCIÁLNEJ INKLÚZII ĽUDÍ S MENTÁLNYM POSTIHNUTÍM PROSTREDNÍCTVOM VOĽNOČASOVÝCH AKTIVÍT. Ing. Mgr. Helena Kusá, Univerzita Komenského, Bratislava REFLEKTUJÚCE PROBLÉMY ČITATEĽSKEJ GRAMOTNOSTI V KONTEXTE EDUKÁCIE ŽIAKOV SO SLUCHOVÝM POSTIHNUTÍM. Mgr. Katarína Plačková, Univerzita Komenského, Bratislava

10 Odborné príspevky SEKCIA 1 : TEORETICKÉ, KONCEPČNÉ A SYSTÉMOVÉ OTÁZKY ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY Miroslava Bartoňová - ABSOLVENTI PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A JEJICH SOCIÁLNÍ INTERAKCE V ZÁKLADNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 16 Agnieszka Buczek - HIERARCHY OF VALUES AND ATTITUDES OF HIGH-SCHOOL YOUTH TOWARDS THE DISABLED 28 Pavla Doležalová - TRANSFORMACE SYSTÉMU NÁHRADNÍ VÝCHOVNÉ PÉČE VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH PRO OHROŽENÉ DĚTÍ A MLÁDEŽ 34 Lenka Ficová - ODRAZ PARADIGMAT V TRANSFORMAČNÍCH PROCESECH ČESKÉHO SPECIÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ 40 Adriana Gajdošíková - DESKRIPCIA VZDELÁVANIA POSTIHNUTÝCH JEDNOTLIVCOV V NEMECKU 49 Alena Jancurová - ROZVOJ ŽIVOTNÝCH ZRUČNOSTÍ V RÁMCI VYUŽITIA PRVKOV INTEGROVANÉHO TEMATICKÉHO VYUČOVANIA V PROCESE EDUKÁCIE U ŽIAKOV S VIACNÁSOBNÝM POSTIHNUTÍM 55 Barbara Jezierska - ACQUIRING PROFESSIONAL COMPETENCIES OF REHABILITATION PEDAGOGUE IN THE PROCESS OF THE UNIVERSITY PEDAGOGY EDUCATION 68 Jana Jurášková - Martina Mátychová - VZDELÁVANIE INTELEKTOVO NADANÝCH SÚČASŤ ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY 77 Beáta Krahulcová - VYSOKOŠKOLSKÁ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A SIMULTÁNNÍ PŘEPIS PŘEDNÁŠEK PRO STUDENTY S AKUSTICKOU NEBO JINOU BARIÉROU 88 Lea Květoňová -Vanda Hájková - Iva Strnadová - SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ JAKO NEVIDITELNÁ PŘEKÁŽKA PŘI STUDIU NA VYSOKÉ ŠKOLE. 95 Anette Leonhardt - DAMIT INKLUSION GELINGT WIE GUT ARBEITEN LEHRER DER LLGEMEINEN SCHULE UND HÖRGESCHÄDIGTENLEHRER ZUSAMMEN? 104 Piotr Majewicz - TOWARDS POSITIVE PSYCHOLOGY OF REHABILITATION 109 Renáta Polakovičová - Tomáš Turzák - VÝCHODISKÁ ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY V KONTEXTE TERMINOLOGICKEJ ROZMANITOSTI A ŠIROKOSPEKTRÁLNEHO POJMOVÉHO APARÁTU 114 Mária Vargová - Barbora Popracová - DIAGNOSTIKA PORÚCH UČENIA V MATERSKÝCH ŠKOLÁCH. 125 Oľga Račková - VYBRANÉ ASPEKTY ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY NA BÁZE KRESŤANSKEJ FILOZOFIE A TEOLÓGIE 130 Margita Schmidtová - KVALITA INTEGRÁCIE U DETÍ SO SLUCHOVÝM POSTIHNUTÍM V PRIMÁRNOM A NIŽŠOM SEKUNDÁRNOM VZDELÁVANÍ NA ZÁKLADNÝCH ŠKOLÁCH 138 Albín Škoviera - DETSKÝ DOMOV RODINNÉHO TYPU PSEUDOLÓGIA FANTASTICA ALEBO MARKETINGOVÝ ŤAH? 154

11 Jozef Štefan - ŠPECIÁLNOPEDAGOGICKÉ TERAPIA - ARTETERAPIA, KOMPONENT ŠPECIÁLNOPEDAGOGICKÉHO PORADENSTVA A EDUKATÍVNEJ REHABILITÁCIEJEDNOTLIVCOV SO ZDRAVOTNÝM ZNEVÝHODNENÍM 157 Silvia Šuverová - VOĽNOČASOVÁ POHYBOVÁ AKTIVITA AKO PROSTRIEDOK PODPORY ZDRAVÉHO ŽIVOTNÉHO ŠTÝLU OSÔB SO SLUCHOVÝM POSTIHNUTÍM 182 Alica Vančová - ANALÝZA, KOMPARÁCIA A INOVÁCIA TERMINOLOGICKÉHO APARÁTU ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY MENTÁLNE POSTIHNUTÝCH Z INTERNACIONÁLNEHO ASPEKTU A TRANSFER DO OBLASTI PREGRADUÁLNEJ A POSTGRADUÁLNEJ PRÍPRAVY ŠPECIÁLNYCH PEDAGÓGOV 191 Marie Vítková - ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE NA ZÁKLADĚ VÝZKUMU 212 Kateřina Vitásková - PRAVOHEMISFÉROVÉ DEFICITY V OBLASTI NARUŠENÉ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI A JEJICH DOPAD NA EDUKACI 221 Michaela Vladovičová - TRENDY VO VÝUČBE CUDZIEHO JAZYKA U ŽIAKOV SO SLUCHOVÝM POSTIHNUTÍM 228 Andrzej Wolski - KIERUNKI ZMIAN SYSTEMIE EDUKACJI DZIECI I MŁODZIEŻY O SPECJALNYCH POTRZEBACH ROZWOJOVYCH I EDUKACJNYCH W POLSCE 241 Miron Zelina - PROBLÉMY V SPRÁVANÍ DETÍ A MLÁDEŽE 252 SEKCIA 2 : PRÍPRAVA PEDAGÓGOV, CELOŽIVOTNÉ A KONTINUÁLNE VZDELÁVANIE V OBLASTI ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY Vlasta Belková - ZAČIATKY PREGRADUÁLNEJ PRÍPRAVY UČITEĽOV A VYCHOVÁVATEĽOV NA PEDAGOGICKEJ FAKULTE UNIVERZITY MATEJA BELA V BANSKEJ BYSTRICI NA PRÁCU SO ŽIAKMI SO ŠPECIÁLNYMI VÝCHOVNO-VZDELÁVACÍMI POTREBAMI 260 Rastislava Brťková - IDENTIFIKÁCIA, ANALÝZA, NÁVRH A DESKRIPCIA AKTIVÍT CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA PRE UČITEĽOV ŠPECIÁLNYCH ZÁKLADNÝCH ŠKÔL V PREŠOVSKOM, TRENČIANSKOM, TRNAVSKOM A ŽILINSKOM KRAJI 263 Dita Finková, - Veronika Růžičková - MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ SPECIÁLNÍCH PEDAGOGŮ TYFLOPEDŮ PROSTŘEDNICTVÍM E-LEARNINGU. 274 Adriana Gajdošíková - IDENTIFIKÁCIA, ANALÝZA, NÁVRH A DESKRIPCIA AKTIVÍT CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA PRE UČITEĽOV ŠPECIÁLNYCH ZÁKLADNÝCH ŠKÔL V BRATISLAVSKOM, BANSKOBYSTRICKOM, KOŠICKOM A NITRIANSKOM KRAJI 281 Terézia Harčaríková PROBLEMATIKA CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA Z POHĽADU UČITEĽOV ŠKÔL PRE ŽIAKOV S TELESNÝM POSTIHNUTÍM NA SLOVENSKU 301 Vilma Hudáčová - SPÄTNÝ POHĽAD NA KATEDRU PEDAGOGIKY TELESNE POSTIHNUTÝCH, CHORÝCH A ZDRAVOTNE OSLABENÝCH V PRIEREZE JEJ ZAMERANIA 307 Alexandra Kastelová - ŠPECIFIKÁ A KOMPARÁCIA ŠTUDIJNÝCH PROGRAMOV ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY NA SLOVENSKU 313 Jiří Langer - VYUŽITÍ MODERNÍCH INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ PŘI STUDIU VIZUÁLNĚ- MOTORICKÝCH KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ OSOB SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM 325 Zuzana Lengyelová - VÝZNAM MEDIÁLNEJ GRAMOTNOSTI PEDAGÓGOV V SÚVISLOSTI S NARASTAJÚCIM VPLYVOM MÉDIÍ NA SPRÁVANIE DETÍ A ADOLESCENTOV 329

12 Tatiana Morochovičová - CELOŽIVOTNÉ VZDELÁVANIE A ANALÝZA STAVU KVALIFIKOVANOSTI PEDAGOGICKÝCH ZAMESTNANCOV PRACUJÚCICH V OBLASTI PEDAGOGIKY TELESNE POSTIHNUTÝCH, CHORÝCH A ZDRAVOTNE OSLABENÝCH 339 Ondrej Németh - IDENTIFIKÁCIA A ANALÝZA AKTIVÍT CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA PEDAGOGICKÝCH ZAMESTNANCOV ŠKÔL PRE ŽIAKOV SO ZRAKOVÝM POSTIHNUTÍM NA SLOVENSKU 345 Katarína Plačková - POSTGRADUÁLNE VZDELÁVANIE PEDAGÓGOV AKO SÚČASNÝ TREND A POTREBA V OBLASTI VZDELÁVANIA ŽIAKOV SO ŠPECIÁLNYMI VÝCHOVNO-VZDELÁVACÍMI POTREBAMI 353 Silvia Šuverová - VNÍMANÁ PROFESIJNÁ ZDATNOSŤ UČITEĽA V SÚVISLOSTI S INTEGROVANÝM VZDELÁVANÍM POSTIHNUTÝCH ŽIAKOV 361 Darina Tarcsiová - KONTINUÁLNE VZDELÁVANIE V OBLASTI ŽIAKOV SO ŠPECIÁLNYMI VÝCHOVNO-VZDELÁVACÍMI POTREBAMI VÝCHODISKÁ PRE REALIZÁCIU VZDELÁVACÍCH AKTIVÍT V PODMIENKACH VYSOKEJ ŠKOLY 368 Darina Tarcsiová - POSTGRADUÁLNE VZDELÁVANIE PEDAGÓGOV ZÁKLADNÝCH ŠKÔL PRE SLUCHOVO POSTIHNUTÝCH 378 Darina Tarcsiová - CELOŽIVOTNÉ VZDELÁVANIE V OBLASTI VZDELÁVANIA ŽIAKOV SO ŠPECIÁLNYMI VÝCHOVNO-VZDELÁVACÍMI POTREBAMI Z POHĽADU PEDAGÓGOV STREDNÝCH ŠKÔL SLOVENSKEJ REPUBLIKE 390 Darina Tarcsiová - ZMENY V PEDAGOGIKE SLUCHOVO POSTIHNUTÝCH A POSTGRADUÁLNE VZDELÁVANIE PEDAGÓGOV STREDNÝCH ŠKÔL PRE SLUCHOVO POSTIHNUTÝCH 402 Barbara Valešová Malecová VÝZNAM EXPRESÍVNYCH TERAPIÍ V PREGRADUÁLNEJ PRÍPRAVE ŠPECIÁLNYCH PEDAGÓGOV 411 Alica Vančová - IDENTIFIKÁCIA, ANALÝZA, NÁVRH A DESKRIPCIA AKTIVÍT CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA PRE PEDAGOGICKÝCH A ODBORNÝCH ZAMESTNANCOV V OBLASTI VÝCHOVNO-VZDELÁVACÍCH A ODBORNÝCH AKTIVÍT PRE ŽIAKOV A ŠTUDENTOV SO ŠPECIÁLNYMI VÝCHOVNO-VZDELÁVACÍMI POTREBAMI 419 Danuta Wolska - ANDRAGOGIKA SPECJALNA SZANSĄ NA ZWIĘKSZENIE JAKOŚCI ŻYCIA OSÓB DOROSŁYCH NIEPEŁNOSPRAWNYCH 435 SEKCIA 3 : ŠPECIÁLNO-PEDAGOGICKA DIAGNOSTIKA A PORADENSTVO Klaudia Guštafíková - MANAŽMENT V PORADENSTVE U KLIENTOV SO SLUCHOVÝM POSTIHNUTÍM 444 Terézia Harčaríková - ŠKOLSKÉ SEBAHODNOTENIE ŽIAKOV S TELESNÝM POSTIHNUTÍM 453 Zuzana Hricová - SYSTEMATICKÉ POZOROVANIE SPRÁVANIA ŽIAKA AKO METÓDA NA DOPLNENIE ŠKOLSKEJ ANAMNÉZY Renata Knezović - Peter Knezović - ŠPECIFIKÁ KOMUNIKÁCIE ŠPECIÁLNEHO PEDAGÓGA S EMOCIONÁLNE NARUŠENÝM DIEŤAŤOM 469 Ľubica Kročanová - ROZVÍJANIE SOCIÁLNYCH ZRUČNOSTÍ SLUCHOVO POSTIHNUTÝCH DETÍ INTEGROVANÝCH V BEŽNÝCH MATERSKÝCH ŠKOLÁCH 476 Helena Kusá - CESTA K SOCIÁLNEJ INKLÚZII ĽUDÍ S MENTÁLNYM POSTIHNUTÍM PROSTREDNÍCTVOM VOĽNOČASOVÝCH AKTIVÍT 481

13 Gabriela Kvasničkov - Mária Glasová - DIAGNOSTIKA KOGNITÍVNYCH A PSYCHO-SOCIÁLNYCH FUNKCIÍ U DETÍ ZO SOCIÁLNE ZNEVÝHODNENÉHO PROSTREDIA. MOŽNOSTI NÁSTROJA: DEFICITY ČIASTKOVÝCH FUNKCIÍ 486 Piotr Kwiatkowski - KONTEKŚCIE PRESJI RÓWIEŚNICZEJ NA PRZYKŁADZIE UŻYWANIA SUBSTANCJI PSYCHOAKTYWNYCH 493 Jana Lopúchová - PODPORA ZRAKOVÉHO VNÍMANIA PROSTREDNÍCTVOM STIMULÁCIE ZRAKU U DETÍ SO ZRAKOVÝM POSTIHNUTÍM 502 Elżbieta Lubińska Kościółek, - Ewa Dyduch - MODELS OF SPECIALISTS COOPERATION IN THE PROCESS OF DIAGNOSING A CHILD WITH INTELLECTUAL DISABILITY 516 Kvetoslava Mojtová - DLHODOBÉ INTERVENČNÉ PROGRAMY V PREDŠKOLSKOM VEKU 525 Oldřich Müller - VÝZNAM REMINISCENCE VE SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÉ PÉČI O SENIORY S DEMENCÍ 539 Helena Orieščiková - RANÁ STAROSTLIVOSŤ O DETI S MENTÁLNYM POSTIHNUTÍM V RODINE V PREDŠKOLSKOM VEKU 543 Katarína Plačková - REFLEKTUJÚCE PROBLÉMY ČITATEĽSKEJ GRAMOTNOSTI V KONTEXTE EDUKÁCIE ŽIAKOV SO SLUCHOVÝM POSTIHNUTÍM 556 Rebeka Ralbovská, Ph.D. - Prof. PhDr. Beáta Krahulcová - VYUŽITIE DIDAKTICKÝCH POMÔCKY PRE ŠTUDENTOV SO ŠPECIFICKÝMI PORUCHAMI 564 Mária Štefková - RANÉ PORADENSTVO V PRÁCI TERÉNNEHO ŠPECIÁLNEHO PEDAGÓGA 571 Mária Vajová - INTEGROVAŤ, ALEBO NEINTEGROVAŤ ŽIAKA DO ŠKOLY? 575 Katarína Zborteková - ŠPECIFICKÉ SCHOPNOSTI NEPOČUJÚCICH A MOŽNOSTI ICH VZDELÁVANIA 583 Erik Žovinec - AKTUÁLNE VÝZVY V CHÁPANÍ PORÚCH ČÍTANIA A ŠPECIÁLNOPEDAGOGICKEJ DIAGNOSTIKE PORÚCH ČÍTANIA 589

14

15 UNIVERZITA KOMENSKÉHO V BRATISLAVE Pedagogická fakulta Katedra špeciálnej pedagogiky TRENDY A NOVÉ VÝZVY V ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKE Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie SEKCIA 1: TEORETICKÉ, KONCEPČNÉ A SYSTÉMOVÉ OTÁZKY ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY Bratislava 2010

16 TRENDY A NOVÉ VÝZVY V ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKE 16 ABSOLVENTI PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A JEJICH SOCIÁLNÍ INTERAKCE V ZÁKLADNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Miroslava Bartoňová, ČR Abstrakt: V následující stati prezentujeme výsledky kvalitativně orientovaného šetření zaměřeného na analýzu sociálního klimatu ve třídách vzdělávající žáky se sociálním znevýhodněním. Jedná se o dílčí výzkumné šetření realizované v rámci výzkumného záměru Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Šetření bylo realizováno v základních školách města Brna v oblasti vyloučených lokalit, ve školách, při kterých jsou zřízené přípravné třídy. Klíčová slova: žák se sociálním znevýhodněním, klima třídy, přípravná třída základní školy, učitel, edukace, vyloučené lokality, základní škola. Abstract: The article presents outcomes of a qualitative research focusing on an analysis of class climate in classes educating students with social disadvantage. It is a partial research carried out in the framework of the research project Special Needs of Pupils in the Context of the Framework Educational Programme for Basic Education. The research took place at primary schools in Brno in socially deprived areas, at schools having preparatory classes. Key words: student with social disadvantage, class climate, preparatory class of primary school, teacher, education, socially deprived areas, primary school. Uvedení do problematiky Česká společnost považuje vzdělání za rozhodující nástroj pro překonání marginalizace sociálně vyloučených. Vzdělanostní nerovnosti se v současné době stávají určující pro sociálně-ekonomické nerovnosti ve společnosti. Mezi skupiny ohrožené sociálním vyloučením se řadí etnické menšiny. Romská národnostní menšina patří k největším u nás a právě pro podmínky České republiky je charakteristické, že romští žáci žijí častěji v rodinách s vyšší nezaměstnaností svých rodičů, což přináší větší kumulaci znevýhodňujících faktorů. Přestože nezájem o školní výsledky je jedním z prvků života v sociálním vyloučení, není tento fakt pro všechny sociálně vyloučené rodiny společný. Sociálně ekonomická situace sociálně vyloučených romských rodin ovlivňuje vzdělanostní a profesní aspirace jejich dětí, jejichž profesní ambice obvykle nepřekračují horizont každodenního života ve vyloučených lokalitách, děti nemají ambice vykročit z životních podmínek svých rodičů. Zde existuje značný potenciál k zesílení role školy, která svým vlivem může pomoci v překonání deficitu profesních a vzdělanostních aspirací žáků (srov. Bartoňová, M. 2009). Inkluzivní vzdělávání naplňuje nároky na cílenou podporu znevýhodněných žáků. Je zaměřeno proti sociální exkluzi, kterou se v současné době snažíme eliminovat pomocí přijetí legislativních norem a opatření. Jedním z materiálů, který překračuje rámec školství a je významným příspěvkem k rozvoji lidských zdrojů je Národní akční plán inkluzivního vzdělávání (2010). Jeho přijetím a následnou realizací dosáhneme maximální míry rozvoje

17 17 ZBORNÍK Z KONFERENCIE inkluzivního vzdělávání v České republice. V jeho kontextu v rámci legislativních změn, probíhá proces schvalování novelizace vyhlášky č. 73/2005 Sb., v níž jsou žáci se sociálním znevýhodněním charakterizováni jako děti žijící v prostředí bez dlouhodobé dostatečné podpory ke vzdělávání či přípravě na tento proces, jejichž zákonní zástupci dlouhodobou nespoluprácí se školou nenaplňují oprávněné zájmy žáků, žijící v prostředí sociálně vyloučených lokalit nebo v lokalitách, jimž toto vyloučení hrozí, příslušející k etnické nebo národnostní skupině či specifickému sociálnímu prostředí, které je znevýhodňuje ve vzdělávání především z důvodu nedostatečné znalosti vyučovacího jazyka (návrh vyhlášky 2010, 1). Školní prostředí a školní klima Kvalita celého školského systému se stále mění. Škola jako vzdělávací instituce je nositelem přirozeného sociálního prostředí a přirozené sociální situace. V případě školního vzdělávání má na žáky a jejich úspěšnost zásadní vliv mikrosociální prostředí konkrétní školní třídy a školy, kterou navštěvují (srov. Němec, J., Vojtová, V. 2010, Novotná, E., Pružinská, L. 2006). Sociální klima, které se ve škole utváří, je ovlivňováno působením mnoha sociálních vlivů, které na sebe navzájem spolupůsobí. Mezi determinanty ovlivňujícími strukturu edukačního procesu řadíme sociokulturní úroveň, styly učení, postoje, vztah a specifika etnika ke vzdělání, vztah multikultur ke klimatu třídy, výchovné vlivy rodiny. Oblast vzdělávání žáků romského etnika (žáků se sociálním znevýhodněním) a celá tato problematika je velmi široká a je složité vymezit hranice působení. V přístupu k vzdělávání musí žáci často překonávat náročné překážky. Jde především o dominující sociální znevýhodnění, jazykovou bariéru, nepodnětné prostředí, ve kterém vyrůstají. Děti, žáci si pod vlivem majoritní společnosti ve většině případů vyvářejí dvojí identitu. Sociokulturně odlišné prostředí znevýhodňuje jedince též z důvodu nedostatečné znalosti jazyka a kultury majoritní společnosti (návrh novely vyhlášky č. 73/2005. Sb). K. Vitásková uvádí, že mnohdy jsou děti ovlivněny tzv. sekvenčním bilingvismem vyplývajícím z osvojování druhého jazyka po osvojení jazyka prvního (In Lechta, V. 2010). Výzkumy dále ukazují, že děti z etnických menšin komunikaci v jazykovém kódu mnohdy ovládají, ale méně ji využívají. Proces socializace je realizován na základě interakce mezi jedincem a okolím, přispívá k rozvoji osobnosti, ovlivňuje jeho chování a prožívání. Jedinec tak získává systém hodnot a společenských norem. Ty mají kvantitativní povahu, pozitivní normy se jeví jako rozkazy, negativní normy jako zákazy. Sociokulturně podmíněné jsou hodnoty a normy, rozvoj iniciativy a nezávislosti, konformita, vztah ke vzdělání, obsah rolí, způsob uvažování, strategie řešení problémů. Sociokulturní zkušenosti, které dítě získává, mu pomáhají orientovat se v prostředí a poskytují mu pocit jistoty a bezpečí. Někteří odborníci se vyjadřují, že dětem z rodin s nízkým socioekonomickým statusem chybí zejména vhodné postoje a hodnotové orientace (důvěra v sebe, nezávislost, seberegulace) (Vágnerová, M., Hajd- Moussová, Z., Štech, S. 2004). Školní a rodinné prostředí představuje nejvýznamnější sociální prostředí. Důležitost mu je přisuzována především na počátku školní docházky. Poskytuje model společenského života a zároveň nabízí dostatek intimity, čímž usnadňuje přechod dítěte z rodiny do širšího sociálního prostředí (Řezáč, J. 1998). Školní třída může být chápána jako soubor žáků, kteří ji tvoří, pro všechny jejich aktivity a charakteristiky nebo také jako sociální skupina jako celostní útvar, který je závislý na řadě podmínek a činitelů, ale který je sám činitelem, ovlivňujícím interakci a vztah s učitelem,

18 TRENDY A NOVÉ VÝZVY V ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKE 18 žáků mezi sebou i rozvoj dispozic svých členů. Svou účastí na sociálním životě třídy může samotný žák prostředí třídy ovlivnit a průběžně měnit. Jeho pozice je ovlivňována také kvalitou školního výkonu a hodnocením učitele (srov. Lašek, J. 2001, Řezáč, J. 1998). Výzkumy vznikající v našich podmínkách jsou v současnosti zaměřeny na zjištění sociálního klimatu školy a třídy a lze je považovat za jedno z aktuálních témat v rámci současného pedagogického výzkumu. Metoda výzkumu a cílová skupina Výzkumné šetření, jehož některá získaná data budeme v stati prezentovat, je součástí výzkumného šetření řešeného ve čtvrtém roce výzkumného záměru (řešitel prof. Marie Vítková). Spolupracovali jsme se základními školami z vyloučených lokalit města Brna, při kterých jsou zřízeny přípravné třídy základní školy. Do těchto škol docházejí především žáci romského etnika. Výzkumné šetření jsme orientovali na kvalitativní strategii za podpory statistického zpracování. Pro triangulaci zkoumaných dat jsme využili spolupráce s pěti základními školami z vyloučených lokalit města Brna. Vzhledem k rozsáhlosti šetření se v prezentované stati blíže zaměříme na užší výčet některých výsledků šetření. Pro účely výzkumného projektu jsme zvolili jako metodologický nástroj sociometrii, volný rozhovor s učiteli a přímé pozorování, řízený rozhovor zaznamenaný pomocí záznamového archu, který obsahoval 10 základních oblastí specifikujících očekávané výstupy v počátku základního vzdělávání. Jednalo se o oblasti: praktická samostatnost, citová samostatnost, oblast komunikace, lateralita, sociální samostatnost, oblast percepce, pracovní chování, logika, pozornost. Každá oblast dále obsahuje několik podoblastí. Ve stati prezentujeme pouze oblast, vztahují se k osvojení sociálních vědomostí a dovedností. Získané výsledky byly sumarizovány a hodnoceny pomocí pěti stupnicové škály. Vzhledem k malému počtu informantů získané výsledky nemůžeme zevšeobecňovat, ale shodujeme se s výsledky jiných výzkumů z dané problematiky. Jedním z kritérií výběru výzkumného souboru byla snaha zaměřit se na sociální interakci žáků na počátku školní docházky, kdy jsou rozdíly mezi jednotlivými žáky nejvýraznější a na vliv předškolní přípravy na jejich vztahy ve skupině. Dalším kritériem byl předpoklad větší pravděpodobnosti ustálenosti vztahů v třídním kolektivu a lepší schopnosti žáků v tomto věku vzájemné vztahy projevovat a charakterizovat, než je tomu u mladších žáků na prvním stupni základní školy. (Pajurková, Š., Bartoňová, M. 2010). Šetření bylo zaměřeno na analýzu povahy sociální interakce u žáků se sociálním znevýhodněním na počátku školní docházky v kontextu současných vzdělávacích přístupů. Dílčím cílem bylo získat informace o charakteru speciálních vzdělávacích potřeb žáků se sociálním znevýhodněním, jejich sociální kompetence a osvojené sociální dovednosti a vědomosti, dále zachytit postavení jednotlivých žáků v třídním kolektivu a analyzovat celkové sociální klima třídy. Empirické šetření se orientovalo na dvě základní otázky: - Je absolvování předškolní přípravy či přípravné třídy u sociálně znevýhodněných dětí důležitým předpokladem pro úspěšný start školní docházky? - Jsou přístupy k vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků zaměřeny na rozvoj sociálních kompetencí, osvojení si sociálních vědomostí a dovedností u žáků a na kvalitu jejich vzájemných interakcí?

19 19 ZBORNÍK Z KONFERENCIE Sociometrické šetření bylo realizováno pomocí sociometrického dotazníku, volného rozhovoru a pozorování. Výzkumného šetření se zúčastnily základní školy ve městě Brně, při nichž jsou zřízeny přípravné třídy základní školy. Výzkumný soubor zahrnoval 16 učitelů základních škol a 47 žáků. Převážně šlo o žáky třetích tříd základních škol. Na všech zúčastněných školách měli jednoznačnou převahu žáci ze sociokulturně znevýhodněného rodinného prostředí. Situace vychází i z faktu, že základní školy se nacházejí v oblasti vyloučených lokalit města Brna. Pro realizaci šetření byly zajištěny nezbytné podmínky: - pevné stanovení hranic sociální skupiny, v níž se šetření odehrávalo, - možnost každého člena realizovat libovolný počet výběrů, - stanovení jednoznačného kritéria výběru, - ověření pochopení smyslu položených otázek všemi účastníky šetření. Výsledky získané ze sociometrických dotazníků jsme zaznamenali do sociometrických matic. Celkem byly vytvořeny čtyři matice, odpovídající jednotlivým třídám účastnícím se výzkumného šetření. Sociometrické matice představují tabulky shrnující všechny výběry, které jednotliví žáci vyslali a obdrželi. Vyslané výběry jsou zaznačeny v řádcích, získané výběry ve sloupcích. Dalšími údaji v tabulce jsou indexy měřící určité vlastnosti jednotlivých žáků ve skupině. Tato vlastnost je tím výraznější, čím více se blíží číslu 1. Graficky byly výsledky sociometrického šetření zpracovány pomocí terčového sociogramu. Někteří žáci vysílají převážně pozitivní, jiní převážně negativní výběry. Sleduje se také vzájemnost výběrů mezi žáky (Řezáč, J. 1998). Vzhledem k přehlednější prezentaci grafické stránky výzkumného šetření uvádíme terčové sociogramy a sociometrické matice pouze z jedné základní školy, výsledky z dalších základních škol participujících na výzkumu již pouze komentujeme slovně. Legenda: p o pozitivní výběr obdržený, n o negativní výběr obdržený, p v pozitivní výběr vyslaný, n v negativní výběr vyslaný, N počet členů skupiny.

20 TRENDY A NOVÉ VÝZVY V ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKE 20 Graf č.1: Sociogram pozitivních výběrů ZŠ, třída 3. A (I. ZŠ výzkumného šetření) David Mário Věra Samuel Drahomíra Armando Jessica Marian Ladislav Lenka Max 6 Sára Marek 5 4 Michaela Danciu 2 Legenda: pozitivní výběr.. negativní výběr.. vzájemný výběr.. chlapec dívka Komentář: Nejvíc pozitivních výběrů obdržel Ladislav. Zvolilo ho celkem 6 žáků. Druhý nejvyšší počet obdržených výběrů byl 5 a připadl 5 žákům. Celkem 4x bylo zvoleno 6 žáků. Nejméně spolužáci volili Dancia a Armanda, ti získali 2 výběry. Také nejvyšší počet vyslaných pozitivních výběrů připadl Ladislavovi, vybral 13 spolužáků. Druhý nejvyšší počet pozitivních výběrů realizoval David, bylo jich celkem 10. Věra pozitivně ohodnotila 8 spolužáků, Samuel, Michaela a Jessica učinili 6 výběrů, Sára 5, Marian 4 a nejméně výběrů vyslal Marek, zvolil 3 spolužáky. Počet jednosměrných výběrů převýšil počet výběrů vzájemných. Nejvíce vzájemných výběrů vzhledem k počtu vyslaných výběrů se objevil u Sáry a Mariana. U ostatních žáků došlo k vzájemnému výběru vždy alespoň jednou. Nejčastějšími zdůvodněními pozitivních výběrů bylo to, že je s někým legrace, že ostatním půjčuje své věci. Často svou volbu žáci komentovali také slovy je hodná, milá, je to kamarád. Dalšími uváděnými důvody byly společné zájmy, ochota pomoci a poradit. Ve dvou případech rozhodoval také hezký vzhled.