MUDr. Radek Kokaisl, Praha, Czech Republic

Transcription

1 Recenzovany cï asopis CÏ eskeâ ortodontickeâ spolecïnosti Published by the Czech Orthodontic Society RocÏ nõâk (Volume): 19 Rok (Year): 2010 CÏ õâslo (Number): 1 Indexova no: Bibliographia Medica CÏ echoslovaca od roku 1992 _ Obsah (Contens): SpolecÏ enskaâ rubrika str. 5 Zpra vy z vyâ boru str. 7 ZajõÂmavosti v ortodoncii str. 9 Odborna praâ ce str. 13 Zhodnocenõ uâ stnõâ hygieny ortodontickyâ ch pacientuê (Evaluation of oral hygiene in orthodontic patients) FaÂzeruÊ stu podle kefalogramu a ortopantomogramu (Phases of growth according to cephalogram and OPG) Kongres CÏ OSstr. 36 Ze zahranicï nõâch cï asopisuê str. 40 Informace str. 42 _ Vydavatel: CÏ eskaâ ortodontickaâ spolecï nost (Published by the Czech Orthodontic Society) Vedoucõ redaktor (Editor in Chief): Doc. MUDr. MilosÏ SÏ pidlen, Ph.D., Olomouc, Czech Republic RedakcÏ nõâ rada (Editorial Board): MUDr. Karel Floryk, VysÏ kov, Czech Republic MUDr. Milada Ha lkovaâ, Strakonice, Czech Republic MUDr. Jan Horal, Praha, Czech Republic MUDr. Martin HoraÂcÏ ek, HavlõÂcÏkuÊ v Brod, Czech Republic Prof. MUDr. Milan KamõÂnek, DrSc., Olomouc, Czech Republic MUDr. Ivana KyralovaÂ, Hradec Kra loveâ, Czech Republic MUDr. Ivo Marek, BrÏeclav, Czech Republic Dr. Malgorzata Sitarek - Madaj, PoznanÂ, Polska MUDr. Milada StehlõÂkovaÂ, KromeÏrÏõÂzÏ, Czech Republic MUDr. Marie SÏ tefkovaâ, CSc., Olomouc, Czech Republic MUDr. Hana TycovaÂ, Praha, Czech Republic Dr. Mariusz Wilk, LodzÂ, Polska Vedoucõ redaktor web stran (Editor in Chief web pages) MUDr. Radek Kokaisl, Praha, Czech Republic Adresa redakce (Contact Address): Olomouc, PalackeÂho12 fax: , tel.: ISSN: 1210± [email protected], CÏ asopis je veden v rejstrïõâku recenzovanyâch, neimpaktovanyâch cï asopisuê. Je vydaâvaâ n 5x rocïneï ( is published in 5 issues per year) Sazba (Type setting): FIS Print Olomouc. Tisk (Printed by): Tiska rna Mor. TrÏebova Cena (Payment): 200,± KcÏ (8,± EUR), CÏ.uÂ.: /0100, konst. symbol: 0558, variab. symbol: rodneâ cï õâslo. CÏ asopis je bezplatneï zasõâlaân cï lenuê m CÏ eskeâ ortodontickeâ spolecï nosti. A copy of the is sent to all members of the Czech Orthodontic Society in good spending with their subscription. UzaÂveÏ rky (Dedline for the next year): 6. 3, , a [email protected] 3

2 SpolecÏ enskaâ rubrika V lednu a uâ noru roku 2010 sveâ vyâznamneâ zïivotnõâ jubileum oslavili: MUDr. Eva VelõÂsÏkovaÂ, CSc., Brno MUDr. Margita VõÂtovaÂ, Praha 10 MUDr. Jana FisÏerovaÂ, Podolõ MUDr. Miroslava UrbancÏõÂkovaÂ, Brno MUDr. Ivan MalyÂ, SÏ teïtõâ MUDr. Jan SÏ edivec, CõÂnovec MUDr. Eva BoulovaÂ, BruntaÂl MUDr. BlazÏena JanõÂkovaÂ, ValasÏske MezirÏõÂcÏõ MUDr. Miroslava Petra kovaâ, Dolnõ Branna SrdecÏneÏ blahoprï ejeme! SpecializacÏnõ atestace Ve dnech probeï hly specializacï nõâ atestacï nõâ zkousï ky a specialisty v oboru ortodoncie se uâ speï sï neï stali MUDr. Ladislav BernaÂt MUDr. ZdeneÏ k Haken MUDr. Anna MateÏ jkovaâ MUDr. Lusine Samsonyanova MUDr. Zuzana Szostkova MUDr. Marke ta Vinkla rkovaâ BlahoprÏejeme Recenzenti cï asopisu Ortodoncie MUDr. Hana BoÈ hmovaâ MUDr. PavlõÂna CÏ ernochovaâ, Ph.D. Prof. MUDr. Milan KamõÂnek, DrSc. MUDr. Martin Kotas, Ph.D. MUDr. Magdalena Kot'ovaÂ, Ph.D. MUDr. Ivo Marek, Ph.D. MUDr. JirÏõ Petr Prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc. Doc. MUDr. MilosÏ SÏ pidlen, Ph.D. MUDr. Marie SÏ tefkovaâ, CSc. MUDr. Miroslava SÏ vaâ bovaâ, CSc. MUDr. JirÏõ Tvardek, Ph.D. MUDr. Hana Tycova MUDr. Wanda Urbanova Recenzenti pro hranicïnõâ obory MUDr. Oliver Bulik, Ph.D. Prof. MUDr. Miroslav Eber, CSc. Prof. MUDr. Tat'jana Dosta lovaâ, DrSc., MBA MUDr. Rene Folta n, Ph.D. MUDr. PrÏemysl KrejcÏ õâ, Ph.D. Doc. MUDr. Milan Macha lka, CSc. Doc. RNDr. Eva MatalovaÂ, Ph.D. Prof. MUDr. JirÏõ Maza nek, DrSc. Doc MUDr. KveÏ toslava Nova kovaâ, CSc. Prof. MUDr. JindrÏich Pazdera, CSc. Doc. MUDr. LudeÏ k PerÏinka, CSc. Doc. MUDr. Lenka RoubalõÂkovaÂ, Ph.D. Doc. MUDr. Radovan Sleza k, CSc. Doc. MUDr. Martin Starosta, Ph.D. Doc. MUDr. Jitka StejskalovaÂ, CSc. Doc. MUDr. AntonõÂn SÏ imuê nek, CSc. Prof. MUDr. JirÏõ VaneÏ k, CSc. Doc. MUDr. AntonõÂn Zicha, Ph.D. [email protected] 5

3 ZpraÂvyzvyÂboru ZpraÂvyzvy boru 1) Diplom cï estneâho cï lena CÏ OS prïedala dr. Kot'ova osobneï prof. Rakosimu. Toto duê stojneâ prïedaâ nõâ bylo spojeno s zï ivotnõâm jubileem prof. Rakosiho. 2) VyÂbor schvaâ lil pravidla pro smlouvy s firmami a sponzory kongresuê CÏ OS (viz samostatnaâ prïõâloha). 3) VyÂbor vzal na veï domõâinformaci dr.marka z jednaânõâ na VZP, zï e se nepodarïilo prosadit do dohodovacõâho rïõâzenõâ zlepsï enõâ ekonomickeâ podpory pro pacienty s rozsïteï py. Bude uâ kolem vyâboru znovu na to upozornï ovat a navrhovat. 4) VyÂbor schvaâlil Na vrh zaâ sad financï nõâ podpory klinickyâ ch pracovnõâkuê prïi jejich zahranicï nõâch aktivitaâ ch (viz samostatnaâ prïõâloha). 5) Vy bor prodiskutoval problematiku podpory zahranicï nõâch lektoruê pro sekcizubnõâch technikuê prïikongresech CÏ OS a vyjaâdrïil se, zïecï OS nebude tyto lektory financïneï podporovat. 6) VyÂbor s poteïsï enõâm prïijal zpraâ vu dr. Marka o pozitivnõâm ekonomickeâ m vyâ sledku 2.cÏ esko-slovenskeâ ho kongresu a 10.kongresu CÏ OS. Vy bor konstatoval, zï e kongres se vydarïil odborneï, ekonomicky i spolecï ensky a osveïdcï ila se spolupraâ ce s firmou Guarant int. VyÂbor doporucïil odmeï nit cï leny organizacï nõâho vyâ boru, konkreâ tnõâ cï aâ stky stanovõâ dr. AlexandrovaÂ, prezidentka kongresu. 7) VyÂbor odsouhlasil, zïe v r by se meï l uskutecïnit opeï t cï esko-slovenskyâ kongres, a to tentokraât na Slovensku. 8) VyÂbor schvaâlilnaâ vrh cï lenuê akreditacï nõâ komise pro obor ortodoncie na dalsï õâ funkcï nõâ obdobõâ. 9) VyÂbor vzal na veï domõâ informaci dr. Marka o probleâ mech s novelizacõâ vyhlaâ sï ky MZCÏ Rou hradaâ ch zdravotnõâ peâ cï e na rok PrÏiprojednaÂva nõâ v legislativnõâ komisi vlaâ dy z formaâ lnõâch duê voduê vypusïteï na u ortodontickyâ ch vyâ konuê formulace, zï e materiaâ l pro fixnõâ ortodontickeâ aparaâ ty nenõâ hrazen zdravotnõâ pojisï t'ovnou. To by v praxiprïineslo nerïesï itelneâ ekonomickeâ probleâ my. Mohlo by to veâ st u ortodontistuê ik masoveâ mu rozvazovaâ nõâ smluv s pojisï t'ovnami. Vy bor poveï rïil sveâ zaâ stupce, aby daâlerïesïili scï SK a MZCÏ R. 10) Vy bor prïijal informaci sï eâ fredaktora cï asopisu Ortodoncie doc. SÏ pidlena o tom, zïe redakcï nõâ rada cï asopisu bude redukovaâ na a naopak bude vytvorïena skupina recenzentuê, jejichzï seznam bude zverïejneïnvcï asopise. 11) Vy bor schvaâ lil naâ vrh termõânuê specializacï nõâch zkousï ek z oboru ortodoncie pro rok 2010: Praha, Praha. Vy bor CÏ eskeâ ortodontickeâ spolecï nosti s poteï sï e- nõâm konstatuje, zïesevrïadaâ ch privaâ tnõâch ortodontistuê nasï li kolegoveâ, kterïõâ sponzorskyâ m darem prïispeï li na postgraduaâ lnõâ vyâ uku oboru ortodoncie na stomatologickyâch klinikaâ ch. MUDr. JirÏõ Petr Shrnutõ pravidel pro firmy a sponzory kongresuê CÏ OS 1) Bude pouze jeden generaâ lnõâ partner. Pokud se objevõâ võâce zaâ jemcuê o tuto pozici, bude generaâ lnõâ partner ¹vysouteÏ zï enª (ve sponzorskeâ m manuaâ lu bude stanovena cï aâ stka pro tuto pozici, generaâ lnõâm partnerem se vsï ak stane ta firma, kteraâ nabõâdne veï tsï õâ cï aâ stku nad raâ mec stanoveneâ ). VysouteÏzÏ enõâ probeï hne ve firmeï Guarant za prïõâtomnostõâ vsï ech zaâ jemcuê, nabõâdky od jednotlivyâch zaâ jemcuê budou zalepeny v obaâ lce, ktereâ zaâ stupce Guarantu za prïõâtomnostivsï ech postupneï otevrïe. 2) Genera lnõâ partner obdrzï õâ poteâ od Guarantu dopis snaâ vrhem smlouvy, rastrem vyâstavy a datem, do kdy si musõâ vybrat sveâ mõâsto. 3) Genera lnõâ partner maâ praâ vo osobnõâho vyâbeï ru vyâstavnõâho prostoru. Nebude vsï ak mocizasahovat do rozmõâsteï nõâ dalsï õâch firem ani si urcï ovat dalsï õâ podmõânky spojeneâ svyâstavnõâm prostorem. 4) Genera lnõâ partner bude mõât mozï nost zvyâ hodneï neâ prezentace na webovyâ ch straâ nkaâ ch spolecï nosticï OS po dobu jednoho roku od podepsaâ nõâ smlouvy 5) HlavnõÂch partneruê muê zï e byâ t neomezeneï. V jeden den Guarant posï le vsï em zaâ jemcuê m o pozici hlavnõâho partnera dopis s naâ vrhem smlouvy a rastrem vyâstavy a stanovõâ datum, do kdy simusõâ hlavnõâ partnerïivybrat mõâsto. RozhodujõÂcõ pro vyâ beï r nabõâzenyâ ch ploch bude prïesnaâ doba podpisu smlouvy v Guarantu. 6) PartneruÊ muêzïebyât rovneïzï neomezeneï. PoteÂ, co si hlavnõâ partnerïivyberou sveâ mõâsto, posï le Guarant v jeden den naâ vrh smlouvy a rastr vyâstavy vsïem zaâ jemcuê m o pozici partnera. RozhodujõÂcõ pro vyâbeï r nabõâzenyâch ploch bude prïesnaâ doba podpisu smlouvy v Guarantu. 7) Fakturace probeï hne do 14 dnuê od podpisu smlouvy. Rozpis plateb bude stanoven tak, aby Guarant obdrzï el celou platbu minimaâ lneï 2 meï sõâce prïed zahaâ jenõâm akce. 8) ZÏ aâ dnyâ ze sponzoruê sinebude mocisvou vyâ stavnõâ plochu rozdeïlit na neï kolik mensï õâch a mõât tõâm võâce vyâstavnõâch mõâst. 9) Nakonec zasï le Guarant rastr vyâstavy v jeden den vsï em zaâ jemcuê m o vyâ stavu a kdo zareaguje drïõâve, bude simocivybõârat. 10) Prostory pro prezentacifirem bude Guarant vybõârat vhodneï umõâsteïneâ a dostatecïneï velkeâ a v pruêbeïhu prïõâprav kongresu je jizï nebude meï nit. 11) SponzorÏiivystavovatele se budou mociprezentovat pouze ve sveâ vyznacï eneâ plosï e, jinak plochu navõâc doplatõâ dle prïõâslusïneâ kategorie. 12) SponzorÏianivystavovatele sinebudou mocidodatecï neâ prostory a dalsï õâ sluzïby vcï etneï cateringu do- [email protected] 7

4 ZpraÂvyzvyÂboru mlouvat prïõâmo s dodavatelem, ale jen prostrïednictvõâm firmy Guarant. 13) Pokud po skoncï enõâ kaâ voveâ prïestaâ vky bude zbyâvat jõâdlo cï ipitõâ, nebude odnaâsï eno a bude tudõâzï nabõâdnuto takeâ touto formou vystavovateluê m.prïed zahaâ jenõâm coffee breakuê nebude mozï no obcï erstvenõâ nabõâzet prïednostneï vystavovateluêm. 14) SponzorÏibudou mocimõât võâce log, ale bude stanoven prïesnyâ rozmeï r prostoru pro jednotliveâ sponzorskeâ kategorie. Sponzor, kteryâ bude mõât v urcï eneâ m prostoru jen jedno logo, bude mõât tudõâzï toto logo veïtsï õâ, nezï sponzor, kteryâ bude mõât loga dveï a võâce. 15) PrÏizaha jenõâ kongresu na zaâ veï r uâ vodnõâho projevu prezidenta kongresu bude podeï kovaâ no vyâ znamnyâ m sponzoruê m (generaâ lnõâm partneruê m, hlavnõâm partneruê m a partneruê m). Na plaâ tneï budou po tu dobu prezentovaâ na jejich loga. 16) BeÏ hem prezidentskeâ recepce budou zaâ stupcifirem zarïazenyâ ch v jednotlivyâ ch sponzorskyâ ch kategoriõâch pozvaânivzïdy soucï asneï, bude jim podeï kovaâ no, dostanou certifikaâ t a bude jim prïedaâ n malyâ dar. 17) Za stupcijednotlivyâ ch sponzorskyâ ch kategoriõâ budou vcï as vyrozumeï nio dobeï a mõâsteï, kdy jim bude podeï kovaâ no. Granty CÏ eskeâ ortodontickeâ spolecï nosti v roce 2010 Granty CÏ OS jsou vypisovaâ ny pro cï leny CÏ OS - klinickeâ pracovnõâky k podporïe uâcï astina zahranicï nõâch kongresech a zahranicï nõâch odbornyâ ch staâ zï õâch. Grant je pausïaâ lnõâ cïaâ stka slouzïõâcõâ pouze k cïaâ stecïneâ mu pokrytõâ naâ kladuê, tj. prïedpoklaâ daâ se financï nõâ spoluuâ cï ast zï adatele. Jednoho zï adatele lze podporïit pouze jednõâm grantem v roce. 1. Podpora aktivnõâ uâ cï asti na zahranicï nõâch kongresech v r VyÂbor CÏ OS udeï lõâ grant pro podporu aktivnõâ uâcï astina zahranicï nõâm kongresu nebo sympoziu porïaâ daneâ m v roce 2010 za naâ sledujõâcõâch podmõânek: ZÏ adatel o grant: ± je rïaâ dnyâm cï lenem CÏ eskeâ ortodontickeâ spolecï nosti; ± je ortodontickyâ m specialistou zameï stnanyâ m plnyâ m uâ vazkem (min. 0,8) na klinice, kde na ortodontickeâ oddeï lenõâ jsou nejmeâneï trïirezidentskaâ sï kolicõâ mõâsta pro vyâ chovu ortodontickyâ ch specialistuê pro praxi (dolozï õâ cï estnyâ m prohlaâ sï enõâm); ± je prvnõâm autorem abstraktu uâ stnõâho nebo posteroveâ ho sdeï lenõâ prïõâslusïneâ ho kongresu (plneâ zneï nõâ abstraktu je soucï aâ stõâ zïaâ dosti); ± abstrakt je prïijat k prezentaci na kongresu (tato podmõânka nemusõâ byâ t splneï na v dobeï prïihlaâ sï enõâ grantu, je vsï ak podmõânkou v dobeï cï erpaâ nõâ grantu). Odborna komise jmenovanaâ vyâ borem CÏ OS posoudõâ vyâ znam zahranicï nõâho kongresu a abstrakty podaneâ kuâcï astina kongresu a doporucïõâ vyâboru CÏ OS udeïlit grant. FinancÏ nõâ cï erpaâ nõâ grantu doporucï eneâ ho odbornou komisõâ bude realizovaâ no pouze s dokladem o prïijetõâ abstraktu. V roce 2010 muêzïebyât grant pro uâcï ast na zahranicï nõâm kongresu udeï len max. 3 zï adateluê m. VyÂbor CÏ OS podporïõâ naâ klady na cestu a pobyt v celkoveâ cïaâ stce do ,- KcÏ na jednoho uâ speïsïneâ ho uchazecïe.ponaâ vratu je uâcï astnõâk povinen do jednoho meïsõâce poskytnout vyâboru CÏ OS cestovnõâ zpraâ vu a publikovat poznatky z kongresu nebo sympozia v cï asopise Ortodoncie. 2. FinancÏ nõâ prïõâspeï vek CÏ OSna zahranicï nõâ staâ zï Vy bor CÏ OS udeï lõâ grant pro podporu zahranicï nõâ staâzïe v roce 2010 k pokrytõâ naâ kladuê na dopravu a pobyt uchazecï e za naâ sledujõâcõâch podmõânek: ZÏ adatel o grant: ± je rïaâ dnyâm cï lenem CÏ eskeâ ortodontickeâ spolecï nosti; ± je ortodontickyâ m specialistou zameï stnanyâ m plnyâ m uâ vazkem (min. 0,8) na klinice, kde na ortodontickeâ oddeï lenõâ jsou nejmeâneï trïirezidentskaâ sï kolicõâ mõâsta pro vyâ chovu ortodontickyâ ch specialistuê pro praxi (dolozï õâ cï estnyâ m prohlaâ sï enõâm); ± uvede v zïaâ dosti specifikaci studijnõâho pobytu (deâ lku pobytu, naâ zev prïijõâmacõâ instituce); ± uvede v zïaâ dostiplaâ novaneâ aktivity studijnõâho pobytu (raâ mcovyâ studijnõâ plaâ n); ± uvede v zïaâ dosticõâle a ocï ekaâ vanyâ prïõânos studijnõâho pobytu pro osobu zï adatele a jeho klinickeâ pracovisïteï; ± prïilozï õâ doporucï enõâ vedoucõâho ortodontickeâ ho oddeïlenõâ sveâ ho pracovisï teï ivedoucõâho ortodontickeâ ho oddeï lenõâ prïijõâmacõâ instituce. Odborna komise jmenovanaâ vyâ borem CÏ OS posoudõâ prïõânos zahranicï nõâ staâzïe a doporucïõâvyâboru CÏ OS udeïlit grant. V roce 2010 muêzïe byât grant na zahranicï nõâ staâzï udeï len max. 2 zï adateluêm.vyâbor CÏ OS podporïõânaâ klady na cestu a pobyt v celkoveâ cïaâ stce do ,- KcÏ na jednoho uâ speïsïneâ ho uchazecïe.ponaâ vratu je uâcï astnõâk do jednoho meï sõâce po ukoncï enõâ staâzï e povinen poskytnout vyâ boru CÏ OS cestovnõâ zpraâ vu a publikovat nabyteâ poznatky a zkusï enostize zahranicï nõâ staâzïe v cï asopise Ortodoncie. Adresa pro zasõâlaânõâzïaâ dostõâ o grant MUDr. Martin Kotas, Ph.D., veï deckyâ sekretaârï CÏ eskeâ ortodontickeâ spolecï nosti TrÏ. TomaÂsÏ e Bati4008, ZlõÂn Tel.: , Fax: , [email protected] [email protected]

5 ZajõÂmavosti v ortodoncii LeÂcÏ ba II. trïõâdy a vyuzï itõâ kotevnõâch mini-implantaâtuê v klinickeâ praxi Dne 20. a 21. listopadu se v prïõâjemneâ m prostrïedõâ hotelu Holliday Inn v BrneÏ konalo sï kolenõâ porïaâ daneâ firmou 3M Unitek a JPS s.r.o. Program byl 1. den veï novaân aparaâ tu Forsus a 2. den miniimplantaâtuêm. 1. den kurzu Dr. Pascal Baron z Francie prïednesl problematiku leâcï by II. trï. ZacÏa tek prïednaâsï ky byl veï novaâ n klasickeâ leâcï beï II. trï. s intermaxilaâ rnõâmitahy a fixnõâmi funkcï nõâmiaparaâ ty typu Herbst, Jusper Jumper, Bite fixer, Eureka spring a Turbo spring. Apara t Forsus byl probraâ n podrobneï. Dr. Baron vysveï tlil jeho konstrukci, spraâ vnyâ vyâbeï r a aplikaci. RovneÏzÏ zduê raznil podmõânky, ktereâ majõâ byâ t prïipouzï itõâ Forsus aparaâ tu splneï ny. V dalsï õâ cï aâ stise veï noval biomechanice, kterou podporïil resï ersï emivyâ zkumuê (naprï. Dr. Baron: The Forsus Fatique resistant Device better then elastic for Class II., Orthodontic Perspeet, 2006, 13, 9-19). Indikace pouzï itõâ Forsus aparaâ tu dle Dr. Barona jsou: skeletaâ lnõâ II. trï., Angle II. trï. dentaâ lneï rïesï enaâ neextrakcï neï, kontraindikace intermaxilaâ rnõâch tahuê (handikepovanyâ pacient, alegie na latex, nespolupraâ ce pacienta prïinosï enõâ intermaxilaâ rnõâch tahuê ). Zvla sï t' vhodnyâm prïõâpadem pro pouzï itõâ Forsus aparaâ tu jsou asymetrickeâ prïõâpady II. trïõâd. PrÏednaÂsÏ ka byla rovneï zï doplneï na kazuistickyâmiprïõâpady. Odpoledne jsme simohliprakticky vyzkousïet vyâbeï r, nasazenõâ a sejmutiforsus aparaâ tu pod vedenõâm Dr. Barona. 2. den kurzu Dr. Musilli z Francie prïednesl teâ ma Absolutnõ kotvenõâ s miniimplantaâ ty. V zacï aâ tku se veï noval bezpecï nyâ m mõâstuê m pro zavaâ deï nõâ minisï roubuê. Probral biologickeâ a mechanickeâ vlastnosti, osteointegraci aduê lezï itou primaâ rnõâ stabilitu. Ta zaâ visõâ na tlousït'ce kortikaâ lnõâ kosti a vlastnosti miniimpantaâ tu v nõâ. ZatõÂzÏ it miniimpantaâ t doporucï uje ihned slabou silou nebo pak azï za 6 tyâ dnu, kdyzï uzï je kost remodelovanaâ, silou veï tsï õâ. VeÏ noval se takeâ smeï ru zatõâzïenõâ a jeho vlivu na stabilitu. Jako bezpecï nou sõâlu pro zatõâzï enõâ miniimplantaâ tu povazï uje g. Jednou z nejzajõâmaveï jsï õâch cï aâ stõâ prïednaâsï ky byl chirurgickyâ protokol. KromeÏ standardnõâho postupu naâ m ukaâ zal isvaâ ruê znaâ vylepsï enõâ (naprï. vymezenõâ mõâsta pro bezpecï neâ zavedenõâ sï roubu). Pozornost byla veï novaâ na rovneï zï komplikacõâm prïi implantaci, jejich prïedchaâ zenõâ a rïesï enõâ. PrÏedna sï ku zakoncï il kazuistickyâmiprïõâpady ze sveâ praxe a ukaâ zkamirïesï enõâ jednotlivyâch prïõâpaduê. Pak naâ sledovala praktickaâ cïaâ st, kde jsme si, pod vedenõâm Dr. Musilliho, vyzkousï eliimplantacia explantaci minisï roubu jak uâ hlovyâm, tak rovnyâm zavadeïcï em do typodontu. PrÏõÂnosne bylo, zï e jsme simohlizkontrolovat naâ mizavedeneâ implantaâ ty z vnitrïnõâ strany, kde byl model pruê hlednyâ a bylo patrneâ, jak daleko jsme od korïenuê jednotlivyâch zubuê. TõÂmto deï kujeme firmaâ m 3M Unitek a JPS s.r.o. za zajõâmaveâ a prïõânosneâ sï kolenõâ, zajisï teï nõâ skveï lyâch prïednaâsï ejõâcõâch, materiaâ loveâ ho vybavenõâ, dõâky ktereâ mu jsme si ihned vyzkousï elicï erstveï nabyteâ informace, daâle za vyâbornou organizaci a prïõâjemneâ prostrïedõâ. TeÏ sï õâme se na dalsï õâ hodnotneâ sï kolenõâ. MUDr. DubovskaÂ, MUDr. MehlerovaÂ, MUDr. Kvapilova IOS 2009 Prvnõ adventnõâ võâkend se v kraâ sneâm prostrïedõâ prazï skeâ ho Nosticke ho palaâ ce konalo jizï sedmeâ Mezina rodnõâ ortodontickeâ symposium (7 th IOS). NosnyÂm teâ matem byla problematika anomaâ liõâ III. trïõâdy se zameï rïenõâm na soucï asneâ mozï nosti diagnostiky a modernõâ metody leâcï by. Jako jizï tradicï neï,prïijela do li- [email protected] 9

6 ZajõÂmavosti v ortodoncii stopadoveâ Prahy velkaâ skupina ortodontistuê z NeÏmecka, prïicestovaly i pocï etneâ delegace koleguê z Polska, Ruska, Ita lie a Mad'arska. V mezinaâ rodnõâm publiku imeziprïednaâsï ejõâcõâminechybeï lianicï esï tõâ ortodontisteâ. Prvnõ den symposia probõâhal kurz Dr. Mahonyho, kteryâ probral mozï nostileâ cï by progennõâch stavuê u pacientuê vsï ech veï kovyâch kategoriõâ ± od traineruê, ktereâ pouzï õâvaâ u deï tõâ v docï asneâ dentici, prïes vyuzï itõâ modifikovaneâ Delairovy masky ve smõâsï eneâ dentici, prïes mozï nostikompenzace anomaâ lie pomocõâ miniimplantaâ tuê, azï po slozïiteâ ortodonticko-chirurgickeâ postupy u dospeï lyâ ch. Dr. Mahony je zakladatelem a vedoucõâm trïõâ uâ speï sï nyâ ch ortodontickyâ ch praxõâ na trïech kontinentech ± v australskeâ m Sydney, v brazilskeâ m Rio De Janeiro a v LondyÂneÏ. Proto byl organizaâ tory symposia pozïaâdaâ n, aby cï aâ st prïednaâ sï ky veï noval takeâ efektivnõâ organizaciortodontickeâ praxe a vsï ichni prïõâtomnõâ ocenili jeho cenneâ rady a doporucï enõâ vychaâ zejõâcõâ z mnohaletyâch zkusï enostõâ. Pa tecï nõâ dopoledne bylo veï novaâ no prïednaâsï kaâ m o vyuzï itõâ cone-beam CT v ortodontii a jeho diagnostickeâmu prïõânosu. Na prïõâkladech kazuistik se tomuto teâmatu veï novalidr. Bumann a Dr. HofmanovaÂ.Na sledovalo zajõâmaveâ sdeï lenõâ o kefalometrickeâ analyâ ze bez pouzï itõâ rentgenoveâ ho zaâ rïenõâ, ktereâ vyâ razneï kontrastovalo s prïedchozõâmiprïednaâsï kami. Pomocõ prïõâstroje NoXrayCeph, kteryâ generuje magnetickeâ pole, a extraoraâ lneï a intraoraâ lneï stanovenyâch boduê, je pacientovi zhotovena kefalometrickaâ analyâ za. Vy hodou tohoto aparaâ tu je sice nulovaâ radiacïnõâ zaâteïzï, je vsïak na zvaâzïenõâ kazïdeâ ho ortodontisty, zda bude leâcï it pacienty bez jakeâ hokoliv rentgenoveâ ho snõâmku. Odpolednõ program zacï al prïednaâsï kou prezidenta kongresu Prof. Radlanske ho o vyâ vojovyâ ch aspektech a novyâ ch poznatcõâch o embryogenezistrïednõâ oblicï e- joveâ etaâzïe, na ktereâ naâ s, kromeï jineâ ho, zaujaly velmi prïehledneâ trojdimenzionaâ lnõâ animace vyâ voje centrofaciaâ lnõâ oblasti. Da le pokracï ovala Dr. Habersack sdeï lenõâm o indikacõâch a kontraindikacõâch rychleâ palatinaâ lnõâ expanze a soucï asnyâ ch mozï nostech kombinace teâ to leâcï ebneâ metody s protrakcõâ hornõâ cï elisti. Pa tecï nõâ vecï ernõâ program symposia pokracï oval v pivovarskeâ hospodeï Kolkovna-Olympia, kde na uâcï astnõâky kongresu cï ekalo typicky cï eskeâ menu servõârovaneâ za doprovodu harmoniky a zpeï vu originaâ lnõâho vojaâka SÏ vejka. Kombinace pivo, svõâcï kovaâ a dobryâ vojaâksï vejk se vsï em hostuê m moc lõâbila a zarucï ila dobrou zaâ bavu na celyâ vecï er. Ze sobotnõâch prïednaâsï ek byly dveï zameï rïeny na myofunkcï nõâ terapii ± prvnõâ sdeï lenõâ detailneï rekapitulovalo indikace a pouzï itõâ prefabrikovanyâ ch traineruê m, v druheâ m se Prof. Lux veï noval FraÈ nkelovu funkcïnõâmu regulaâ toru. Problematiku ortognaâ tnõâ chirurgie u pacientuê s III. trïõâdou naâmprïednesl Dr. Berens, soustrïedil se prïedevsï õâm na mozïneâ dlouhodobeâ komplikace a probleâ my pacientuê bezprostrïedneï po operaci. VsÏ ichni prïõâtomnõâ velmiocenilijeho otevrïenost, prïedevsïõâm prïiprezentovaâ nõâ ¹chybª chirurga. Odpoledne Dr. Wilmes prïedstavil svuê j koncept hyraxu skeletaâ lneï kotveneâ ho palatinaâ lneï pomocõâ miniimplantaâ tuê. V poslednõâ prïednaâsï ce se Dr. Winsauer veï noval distalizaci molaâruê skeletaâ lneï kotvenyâ m aparaâ tem TopJet. VsÏ echny prïõâtomneâ poneï kud zaskocï il tvrzenõâm, zï e pro leâcï bu rostoucõâch [email protected]

7 ZajõÂmavosti v ortodoncii pacientuê III. trïõâdy staâ le pouzïõâvaâ bradoveâ peloty, ktereâ vsï ichni prïedchozõâ prïednaâsï ejõâcõâ jednoznacï neï zamõâtli. Na zaâveï r bych raâ da podeï kovala firmeï ROD a.s. za organizaci celeâ ho kongresu, pecï livyâ vyâbeï r teâ matu a prïednaâ sï ejõâcõâch iza vstrïõâcnyâ postoj k mozï nostivstupu postgraduaâ lnõâch studentuê ortodoncie na celou akci. MUDr. Wanda Urbanova OddeÏ lenõâ ortodoncie a rozsï teï povyâ ch vad FNKV Praha SÏ kolenõâ - kotevnõâ mikrosï rouby - teorie a praxe V sobotu 28. listopadu 2009 jsme se zuâcï astnili kurzu docenta Starosty a doktora Marka porïaâ daneâ ho firmou Altis Group spol. s r.o. v hotelu Hesperia v Olomouci. V prvnõâ, dopolednõâ cï aâ stinaâ m doktor Marek nastõânil mozï nostiortodontickeâ ho kotvenõâ a rozdeï lenõâ kotevnõâch implantaâ tuê. DozveÏ deï lijsme se, z jakyâ ch materiaâ luê jsou mikrosï rouby nejcï asteï jizhotoveny a co jsou to pojmy primaâ rnõâ a sekundaâ rnõâ stabilita miniimplantaâ tu. Doktor Marek naâ m ukaâ zal istudie zabyâvajõâcõâ se hodnocenõâm pro naâs duê lezïiteâ klinickeâ uâ speï sï nostijednotlivyâ ch typuê miniimplantaâ tuê. RovneÏ zï naâ m vysveï tlil rozdõâl mezisamovrtnyâ mia samorïeznyâ mimikrosï rouby a nezapomneïl naâ s seznaâ mit s teoriõâ zavaâdeïnõâ teï chto miniimplantaâtuê. Nakonec jsme se doveïdeï li, v jakyâch prïõâpadech jsou kotevnõâ miniimplantaâ ty indikovaâ ny a kdy jich naopak nenõâ trïeba. Po obeï deï naâ sledovala kazuistickaâ cï aâ st, ve ktereâ naâ m doktor Marek s docentem Starostou prezentovali sveâ velice zajõâmaveâ a v mnoheâ m pro naâ s poucïneâprïõâpady. Po skoncï enõâ teoretickeâ cï aâ stinaâ sledovala pro naâ s asinejocï ekaâ vaneï jsï õâ cï aâ st praktickaâ, kde jsme meï limozïnost sivyzkousï et zavaâdeï nõâ mikrosï roubu do umeï leâ cï e- listi a do prasecï õâ kosti. ObeÏ ma prïednaâ sï ejõâcõâm iporïaâ dajõâcõâ firmeï patrïõâ naâsï velkyâ dõâk. FirmeÏ Altis Group spol. s r.o. deï kujeme za vyâbornou organizaci celeâ ho dne a hlavneï za zapuê jcï enõâ materiaâ lu a prïõâstrojuê k praktickeâ cï aâ stisï kolenõâ. TeÏ sï õâme se, azï se znovu setkaâ me prïiprïõâlezï itosti dalsï õâch vzdeï laâvacõâch akcõâ. MUDr. Tat'a na Kvapilova IVOS 2009 Ve dnech prosince 2009 se ve VõÂdnõ konal 5. mezinaâ rodnõâ võâdenï skyâ ortodontickyâ kongres ± International Vienna Orthodontic Symposium ± IVOS LetosÏnõÂte ma bylo ¹Jak prïedchaâ zet probleâmuê m v ortodonciiª. Mezi hlavnõâ prïednaâsï ejõâcõâ patrïili: dr. Lars Christensen z Da nska, dr. Frank Weiland z Rakouska a dr. Monica Palmer z NeÏ mecka. Dr. Christensen se veï noval lepenõâ zaâ mkuê a ruê znyâm vazebnyâ m systeâ muê m v beï zï neâ praxi. Dr. Weiland odprïednaâsï el svou 100. prïednaâsï ku, veï noval se AngloveÏ [email protected] 11

8 ZajõÂmavosti v ortodoncii Kurz leâcï ba II. trïõâd od Dr. Sabbagha konanyâ dne II. trïõâdeï 1. oddeï lenõâ a finishingu. NejvõÂce ocï ekaâ vanaâ byla prïednaâ sï ka dr. Palmer, kteraâ jako vzï dy nezklamala a byla uâ zï asnaâ a inspirujõâcõâ. Ty kala se chirurgicko-ortodontickeâ leâcï by a mezioboroveâ spolupraâce prïileâcï beï dospeïlyâch pacientuê. Dr. Palmer probleâ my nerada rïesïõâ ± radeï jise probleâ muê m vyhyâbaâ tõâm, zï e od zacï aâ tku prïesneï plaâ nuje postavenõâ zubuê po chirurgickeâm zaâkroku a nespoleâhaâ se na vsï emocnost chirurguê. JejõÂm mottem je ¹MalicÏ kostideï lajõâ kvalitu. A kvalita nenõâ zïaâdnou malicï kostõâ.ª NaÂvsÏteÏ vnost kongresu je rok od roku veïtsïõâ, uâcï astnõâcise sesïlizruê znyâch koutuê Evropy ± nejen z okolnõâch zemõâ ale iz Da nska, Slovinska, SÏ paneï lska nebo Velke Brita nie. TermõÂn kongresu poskytl nejen mozï nost vzdeï laâ vat se, ale ivychutnat sikraâ snou prïedvaâ nocï nõâ atmosfeâ ru ve VõÂdnia naladit se na nadchaâ zejõâcõâ adventnõâ cï as. MUDr. Aleksandra Skupien GoÈ bel, MUDr. Beata Konkolska V paâ tek probeï hl v Praze v prostoraâ ch IKEMU seminaâ rï od znaâ meâ ho neï meckeâ ho ortodontisty Dr.Aladina Sabbagha porïaâ danyâ firmou ROD Praha. Dr.Sabbagh se na seminaârïizabyâval efektivnõâ leâcï bou II.- trïõâd pomocõâ fixnõâho funkcï nõâho aparaâ tu SUS 2(Sabbagh universal spring), kteryâ saâ m zkonstruoval a nechal sijej patentovat v roce Tento aparaâ t kombinuje vyâ hody Herbstova aparaâ tu a Jasper-Jumperu, dõâky teâ to kombinacizvysï uje efektivitu leâcï by spojenõâm rigidity Herbstova aparaâ tu a pruzï nostijasper-jumperu a je universaâ lnõâ pro vsï echny pacienty. Apara t SUS2 je urcï enyâ pro leâcï bu II.- trïõâd a velmivyâ hodnyâ je pro leâ cï bu hranicï nõâch chirurgicko-ortodontickyâ ch pacientuê. Zaujala mne kasuistika dospeï leâ pacientky uâ speï sï neï leâcï eneâ tõâmto aparaâ tem, cozï svedcï õâ o tom zï e lze leâcï it tõâmto zpuê sobem idospeïleâ pacienty. Zna mou kontraindikacõâ pouzï itõâ SUS2 aparaâ tu (a fixnõâch funkcï nõâch aparaâtuê obecneï ) je protruze dolnõâch rïezaâ kuê nebo jejich steï snaâ nõâ, ale ito se daâ prïekonat v kombinaci s kotevnõâmi minisï rouby a vyhnout se nestabilnõâ protruzi dolnõâch rïezaâkuê. Apara t se daâ takeâ vyuzïõât k leâcï beï TMK dysfunkcõâ a Dr. Sabbagh prïedvedl novinku, tzv. Aqua-splint, speciaâ lnõâ elastickou dlahu pro leâ cï bu TMK dysfunkcõâ, kterou saâ m zkonstruoval. Je obzvlaâ sï teï vyâhodnaâ v kombinaci s ortodontickou leâcï bou a s pouzïitõâm SUS aparaâ tu. Kurz byl velmiprïõânosnyâ a obohatil mne o noveâ informace o efektivnõâ modernõâ leâcïbeï II. trïõâd s pouzï itõâm fixnõâch funkcï nõâch aparaâtuê. MUDr. Pavel MichalõÂk PodeÏkovaÂnõ vyâznacïnyâm osobnostem cïeskeâ stomatologie Na slavnostnõâm sneïmu CÏSK v aule Karolina v Praze, kteryâ se konal 24. rïõâjna 2009, prïevzali podeïkovaânõâza dlouholetou spolupraâci a prïõânos CÏ eskeâ stomatologickeâ komorïe osobnosti z CÏ eskeâ republiky i ze zahranicïõâ. Mezi oceneïnyâmi, kterïõâ prïevzali cïestnyâ titul Osobnost cïeskeâ stomatologie byli i kolegoveâ z rïad ortodontistuê MUDr. VaÂclav BednaÂrÏ, MUDr. ZÏ iva MuÈ llerovaâ, CSc., MUDr. Olga StecherovaÂ, MUDr. Irena SÏubrtovaÂ. VyÂbor CÏeske ortodontickeâ spolecïnosti se prïipojuje ke gratulaci [email protected]

9 Zhodnocenõ uâ stnõâ hygieny ortodontickyâ ch pacientuê Evaluation of oral hygiene in orthodontic patients *MUC. Martina RÏ õâmskaâ, **MUDr. Dagmar MalotovaÂ, ***doc. MUDr. KveÏ toslava Nova kovaâ, CSc., *doc. MUDr. MilosÏ SÏ pidlen, Ph.D. * Ortodonticke oddeï lenõâ Kliniky zubnõâho leâ karïstvõâ, LF UP Olomouc, **LaboratorÏ klinickeâ mikrobiologie, SÏ ternberk, ***DeÏ tskeâ oddeï lenõâ Kliniky zubnõâho leâ karïstvõâ, LF UP Olomouc *Department of Orthodontics, Clinic of Dental Medicine, Medical Faculty, Palacky University, Olomouc ** Laboratory of Clinical Microbiology, SÏ ternberk ***Pedodontic Department, Clinic of Dental Medicine, Medical Faculty, Palacky University, Olomouc Souhrn Ortodonticka leâ cï ba fixnõâm aparaâ tem umozïnï uje pacientovi funkcï nõâ i estetickeâ zlepsï enõâ stavu chrupu, ale jejõâ pruêbeï h a vyâ sledek muê zï e byâ t negativneï ovlivneï n nedodrzï ovaâ nõâm dostatecï neâ uâ stnõâ hygieny. Tato studie je zameïrïena na sledovaâ nõâ a hodnocenõâ uâ stnõâ hygieny pacientuê s fixnõâmi aparaâ ty a na srovnaâ nõâ zjisï teï nyâ ch vyâ sledkuê s kontrolnõâ skupinou pacientuê bez fixnõâho aparaâ tu. Zvy sledkuê praâ ce vyplyâvaâ,zïe nosï enõâ fixnõâch aparaâtuê zteïzïuje provaâdeï nõâ kvalitnõâ uâ stnõâ hygieny. Byla zjisïteï na vysïsïõâ kumulace plaku, prïedevsï õâm na vestibulaâ rnõâch plosïkaâ ch zubuê, zvyâsï enaâ krvaâ civost daâ snõâ, a takeâ vysïsï õâ pruêmeï rneâ hodnoty plakoveâ ho indexu. Sledovana kvantita Streptococcus mutans a Lactobacilus species ve stimulovaneâ slineï vsï ak neukaâ zala veïtsïõâ rozdõâly u obou skupin. Lze proto usuzovat, zï e ortodontickaâ leâ cï ba fixnõâm aparaâ tem nemaâ prïõâmyâ vliv na kazivost chrupu (Ortodoncie 2010, 19, cï. 1, s ). Abstract Orthodontic treatment with fixed appliance results in the improved function and esthetics of dentition. However, the course and results of the treatment may be negatively affected by the lack of oral hygiene. Our study focuses on evaluation of oral hygiene in patients with fixed orthodontic appliances. The data obtained are compared with those found in the control group of patients without fixed appliances. The results suggest that fixed appliances make oral hygiene rather difficult. There is a higher accumulation of plaque (especially on vestibular surfaces of teeth), increased papilla bleeding, and higher mean values of plaque index. Nevertheless, there were found no greater differences in the quantity of Streptococcus mutans and Lactobacillus species in stimulated saliva in both groups. Therefore, we may conclude that the orthodontic treatment with fixed orthodontic appliance does not directly influence tooth decay (Ortodoncie 2010, 19, No. 1, p ). KlõÂcÏ ovaâ slova: fixnõâ ortodontickyâ aparaât, uâ stnõâ hygiena, indexy PI, PBI, CPITN, Streptococcus mutans, Lactobacilus species Key words: fixed orthodontic appliance, oral hygiene, PI, PBI, CPITN, Streptococcus mutans, Lactobacillus species [email protected] 13

10 U vod U stnõâ hygiena je neodmyslitelnou soucï aâ stõâ leâ cï by fixnõâmiortodontickyâ miaparaâ ty. U pacientuê sï kolnõâho veï ku, dospõâvajõâcõâch, cï idospeï lyâch vzï dy vznikaâ nasazenõâm fixnõâch aparaâtuê stejneâ riziko. TõÂm je vznik mnoha novyâ ch retencï nõâch mõâst pro zubnõâ plak (ortodontickeâ krouzï ky, zaâ mky, oblouky, ligatury, pruzï inky apod.) [1, 2, 3]. UlpõÂvajõÂcõ plak je nebezpecï nyâ prïedevsï õâm tõâm, zïe se v neï m nachaâ zejõâ cï etneâ patogennõâ mikroorganismy. V dutineï uâ stnõâ bylo nalezeno võâce nezï 300 druhuê bakteriõâ [4]. Za nejvõâce patogennõâ z hlediska kariogenity jsou povazï ovaâ ny prïedevsï õâm Streptococcus mutans a Lactobacilus species [2, 5, 6]. U Streptococcus mutans je spojitost se vznikem kazu daâna prïedevsï õâm jeho vyâ jimecï nou metabolickou aktivitou v plaku, tj. schopnostõâ tvorïit kyseliny i prïiph 5,0-5,2 a tõâm ph daâ le snizïovat a prohlubovat demineralizaci [7]. Plak je nutneâ pravidelneï a co nejleâ pe mechanicky odstranï ovat. To je duê lezïiteâ jak z hlediska prevence posï kozenõâ zubnõâch tkaâ nõâ v pruêbeïhuleâcï by, tak ipro dosazï enõâ co nejlepsï õâch vyâ sledkuê po jejõâm skoncï enõâ [5, 8]. PruÊmeÏ rnaâ deâ lka leâcï by fixnõâm aparaâ tem je asi18 meïsõâcuê. V tomto obdobõâ nelze cï asto vznik kazu prokaâ zat. SnõÂmek bitewing je prïileâ cï beï teï zï ko zhotovitelnyâ a ne vzï dy pruê kaznyâ. Je nezbytneâ, aby pacient spraâ vneï ovlaâdal techniky cïisïteïnõâ.jetrïeba vyzdvihnout potrïebu hygienickyâch instruktaâzïõâ a to jizï prïed zapocï etõâm leâcï by. Po spraâ vneâm naâ cviku se staâvaâ pacient zrucïneïjsï õâ a je prïipraven na to, aby sisnadneï jiosvojil noveâ zmeï ny techniky cï i sïteï nõâ spojeneâ se zmeï namiv dutineï uâ stnõâ po nasazenõâ aparaâ tu. Pokud pacient nedodrzï uje hygienickaâ doporucï enõâ, je nejcï asteï jsï õâm projevem jeho nespraâ vneâho prïõâstupu demineralizace skloviny, v podobeï mleâ cï nyâ ch skvrn azï rozsaâ hlyâ ch defektuê, a hyperplastickaâ gingivitis (Obr. 1) [6, 7, 11]. Je snahou ortodontistuê, aby bylipacientina leâcïbu prïedem prïipraveni. Z hlediska motivace pacientuê je lze deï li t do trïõâ skupin na lehce motivovatelneâ, na pacienty vyzï adujõâcõâ intenzivneï jsï õâ uâ silõâ prïi jejich motivaci a na skupinu, u ktereâ se i prïes velkou snahu nepodarïõâ hygienu zlepsï it [4]. ZlepsÏ enõâ lze dosaâ hnout opakovanyâ mi a duê slednyâ mikontrolami, raâ mcovyâ m vysveï tlenõâm vzniku kazu, gingivitid cï i parodontitid a naâ zornyâ miinstruktaâ zï emi hygieny dutiny uâ stnõâ prïed zapocï etõâm leâ cï by iv jejõâm pruêbeï hu. TõÂm se vyârazneï snizïuje riziko vzniku naâ slednyâ ch komplikacõâ. Tato studie je zameï rïena na sledovaâ nõâ a hodnocenõâ uâ stnõâ hygieny pacientuê s fixnõâmi aparaâ ty a na srovnaânõâ zjisï teï nyâ ch vyâ sledkuê s kontrolnõâ skupinou pacientuê bez fixnõâho aparaâ tu. Introduction Oral hygiene is an inseparable component part of the treatment with fixed orthodontic appliance. In patients of school age, adolescents, and adults there is the same risk arising from the use of fixed appliance - creation of new retention areas for plaque formation (orthodontic bands, brackets, arches, ligatures, springs, etc.) [1, 2, 3]. The accumulated plaque contains a number of pathogenic microorganisms. More than 300 different bacteria were found in oral cavity [4]. Streptococcus mutans and Lactobacillus species are amongst the most pathogenic ones [2, 5, 6]. Streptococcus mutans is very active in plaque, i.e. able to form acids even at ph values The ph value is further reduced, demineralization increased and thus Streptococcus mutans is the leading cause of tooth decay [7]. It is necessary to remove plaque regularly, especially mechanically. This prevents the damage to dentition tissues during the treatment, and leads to favorable results [5, 8]. The treatment with fixed appliance takes 18 months, on average. During the time it is often impossible to identify caries formation. Bitewing shot is virtually impossible to take and not always evidential. The patient should be instructed in toothbrush techniques well before the beginning of the treatment. The patients are then prepared to learn new toothbrush techniques related to changes in the oral cavity after the application of fixed appliance. One of the symptoms of poor oral hygiene is enamel demineralization manifesting itself by white spots or larger defects, and hyperplastic gingivitis (Fig.1) [6, 7, 11]. Patients should be prepared for the treatment well before. They may be divided into three groups - patients well motivated, patients requiring more attention and motivation, and patients with poor oral hygiene [4]. Obr. 1: Na sledek nedodrzï ovaâ nõâ rïaâ dneâ uâ stnõâ hygieny vedoucõâ k hyperplastickeâ gingivitideï (obraâ zek laskavostõâ MUDr. J. Rohela). Fig. 1: Lack of oral hygiene - hyperplastic gingivitis (picture thanks to MUDr. J. Rohel) [email protected]

11 Materia l a metodika Soubor tvorïilo 100 pacientuê leâ cï enyâ ch na Klinice zubnõâho leâ karïstvõâ LF UP v Olomouci. PruÊ meï rnyâ veï k souboru byl 15,0 let v rozmezõâ let. Pacienti byli rozdeï lenina dveï skupiny. Ve skupineï A bylo 50 pacientuê leâ cï enyâ ch fixnõâm ortodontickyâ m aparaâ tem, ve skupineï B bylo 50 pacientuê bez ortodontickeâholeâcï enõâ. U obou skupin byla sledovaâ na kvalita jejich uâ stnõâ hygieny pomocõâ indexuê PI (Plaque Index), PBI (Papilla Bleeding Index) a CPITN (Community Index of Periodontal Treatment Need) [6] a sklon k tvorbeï kariesnõâch leâzõâ.daâ le byl proveden odbeï r slin a laboratornõâ rozbor na zjisï teï nõâ mnozï stvõâ Streptococcus mutans pomocõâ testu s bacitracinem a Lactobacilus species pomocõâ testu Dentocult LB [9]. SrovnaÂnõ uâ stnõâ hygieny pomocõâ indexuê PI, PBI a CPITN u obou skupin a srovnaâ nõâ kvantity vyâskytu bakteriõâ Streptococcus mutans a Lactobacilus species bylo provedeno oboustrannyâ m dvouvyâ beï rovyâ m t-testem. Vy sledky Hodnoty PBI Krva civost daâ snõâ (index PBI) võâce nezï 50 % se u pacientuê bez leâ cï by se teâ meï rï nevyskytuje, vyâ skyt indexu PBI nad 50 % je u pacientuê s fixnõâm aparaâ tem vysokyâ (Obr. 2). Za kladnõâ charakteristiky obou skupin se nachaâ zõâ v Tab. 1. Ve vysï etrïovaneâ skupineï pacientuê s fixnõâmi aparaâ ty byla pruê meï rnaâ hodnota krvaâ civosti daâ snõâ (PBI) 48 ± 29 % s minimaâ lnõâ nameïrïenou hodnotou 0 % a maximaâ lnõâ hodnotou 100 %. Media n byl 46 % U pacientuê bez fixnõâch aparaâtuê byla pruê meï rnaâ hodnota indexu 18 ± 16 %, minimaâ lnõâ hodnota 0 % a maximaâ lnõâ hodnota 81 %, mediaâ n 14 %. U hodnot indexu PBI byl nalezen statisticky vysoce vyâ znamnyâ rozdõâl (p < 0,001) meziobeï ma sledovanyâ mi skupinami pacientuê. Media n krvaâ civosti daâ snõâ je u leâcï enyâch pacientuê asi3x vysïsïõâ nezï u pacientuê bez aparaâtuê. Repeated and thorough check-ups, explanation of caries or gingivitis formation, and instructions in oral hygiene may improve the situation. Appropriate oral hygiene reduces the risk of further complications. The study focuses on the evaluation of oral hygiene in patients with fixed appliances. The results were compared with the condition in the control group of patients without fixed appliance. Material and methods The sample included 100 patients of Clinic of Dental Medicine, Medical Faculty of Palacky University in Olomouc. The mean age was 15.0 years, the range years. The patients were divided into two groups. Group A included 50 patients treated with fixed appliance, Group B included 50 patients without orthodontic therapy. In both groups the quality of oral hygiene was monitored, with the help of PI (Plaque Index), PBI (Papilla Bleeding Index), and CPITN (Community Index of Periodontal Treatment Need) [6]. Caries lesions formation was also observed. We took a sample of saliva; the sample then underwent the laboratory analysis for the amount of Streptococcus mutans (bacitracine test), and Lactobacillus species (Dentocult LB test) [9]. The comparison of the data of both groups was performed with t-test. Results PBI values Papilla bleeding (PBI) of more than 50% does not appear in patients without orthodontic treatment; PBI over 50% exists in patients treated with fixed appliance (Fig. 2). Table 1 gives characteristics of both groups. In the group of patients with fixed appliances the mean value of PBI was 48 ± 29%, the minimum value 0%, the maximum one 100%. Median 46%. In patients without fixed appliance the mean value of PBI was 18 ± 16%, the Frequency to to to to to to to to to to 100 PBI mean % fixed appliance without appliance Obr. 2: CÏ etnost vyâskytu hodnot PBI u 50 pacientuê s fixnõâm aparaâ tem a 50 pacientuê bez aparaâtu Fig. 2: Number of PBI values in 50 patients with fixed appliance and in 50 patients of the control group Tabulka 1: Index PBI u pacientuê s fixnõâm aparaâtem a pacientuê bez aparaâtu Table 1: Index PBI in patients with fixed appliance and in the control group Fixed appliance Control group Mean 48 % 18 % Median 46 % 14 % SD 29 % 16 % Minimum 0 % 0 % Maximum 100 % 81 % Number Mean - aritmetickyâ pruêmeï r. SD - standard deviation, smeï rodatnaâ odchylka. Number - pocïet [email protected] 15

12 Frequency CPITN 2 fixed appliance without appliance 3 Tabulka 2: Index CPITN u pacientuê s fixnõâm aparaâ tem a pacientuê bez aparaâtu Table 2: Index CPITN in patients with fixed appliance and in the control group Fixed appliance Control group Mean Median SD Minimum Maximum Number Mean - aritmetickyâ pruêmeï r. SD - standard deviation, smeï rodatnaâ odchylka. Number - pocïet Obr. 3: CÏ etnost vyâskytu nejvysïsï õâch hodnot CPITN u 50 pacientuê s fixnõâm aparaâ tem a 50 pacientuê bez aparaâtu Fig. 3: Number of the highest CPITN values in 50 patients with fixed appliance and in 50 patients of the control group Hodnoty CPITN CÏ etnost vyâskytu nejvysïsï õâch hodnot CPITN u 50 pacientuê s fixnõâm aparaâ tem a 50 pacientuê bez aparaâtuje na Obr. 3. Graf ukazuje mnozïstvõâ pacientuê, u kteryâch byla minimaâ lneï v jednom sextantu chrupu nalezena ta hodnota, u nõâzï jsou zapocï teni, jako nejvysïsï õâ nalezenaâ.u zïaâ dneâ ho pacienta (s leâcï bou, cï ibez leâcï by) nebyla nalezena hodnota 4 (parodontaâ lnõâ chobot nad 3,5 mm). Za kladnõâ charakteristiky obou skupin se nachaâ zõâ v Tab. 2. Ve skupineï pacientuê s fixnõâm aparaâ tem byla zjisïteï na pruêmeï rnaâ hodnota CPITN 0,8 ± 0,4 a u skupiny pacientuê bez aparaâ tu pruêmeï rnaâ hodnota CPITN 0,4 ± 0,4. Media n skupiny pacientuê s aparaâ ty je võâce nezï 3x vysï sï õâ (dosahuje hodnoty 1, tj. krvaâ cenõâ parodontu). U hodnot indexu CPITN byl nalezen statisticky vysoce vyâznamnyâ rozdõâl (p < 0,001) meziobeï ma sledovanyâmi skupinami pacientuê. Hodnoty PI U plakoveâ ho indexu (Obr. 4 a Obr. 5, Tab. 3 a Tab. 4) bylo k hodnocenõâ sledovanyâch zubuê (16, 21, 24, 36, 41, 44) vypocï õâtaâ no procentuaâ lnõâ zastoupenõâ v kazïdeâ skupineï zvlaâ sï t' a poteâ dohromady s nalezenõâm vyâ znamnyâch rozdõâluê u zubuê 24(p< 0,001), 36 (p < 0,05), a 44 (p < 0,05). RozdõÂl pruêmeï rnyâch hodnot PI byl na hranici vyâ znamnosti(p < 0,05). U PI s hodnotaminameï rïenyâ mi vestibulaâ rneï mezi skupinami byl rozdõâl statisticky vyâznamnyâ (p < 0,01), oraâ lneï byl rozdõâl takeâ statisticky vyâznamnyâ (p < 0,05). MeziobeÏ ma plosï kamibyl vyâ raznyâ rozdõâl ve skupineï pacientuê bez fixnõâch aparaâtuê u vsï ech sledovanyâ ch zubuê kromeï rïezaâ ku 21. U pacientuê s fixnõâm aparaâ tem byl rozdõâl meziobeï ma plosï kamiu zubuê 36 (p < 0,01), 41 (p < 0,01) a 44 (p < 0,001). U deï tõâ bez ortodontickeâ leâ cï by je vyâ razneï veï tsï õâ kumulace plaku na oraâ lnõâch plosï kaâ ch ve srovnaâ nõâ s plosï kamivestibulaâ rnõâmi(p < 0,001). minimum value 0%, the maximum 81%; median 14%. In the values of PBI, the statistically significant difference (p < 0.001) was found between the two groups. In patients treated with fixed appliance median is 3 times higher than in patients without the appliance. CPITN values The diagram shows the number of patients with the highest values found at least in one dentition sextant (Fig. 3). No patient had 4 (i.e. periodontal pocket over 3.5 mm). Table 2 shows the basic characteristic features of both groups. The mean value of CPITN 0.8 ± 0.4 was found in the group of patients with fixed appliance; the mean value of CPITN 0.4 ± 0.4 was recorded in the group of patients without fixed appliance. Median is more than thrice of the value in the group of patients with fixed appliance (the value is 1, i.e. periodontal bleeding). The statistically significant difference (p 0.001) of CPITN values was found. PI values For establishing the plaque index (Fig.4, 5, Table 3, 4) of the teeth monitored (16, 21, 24, 36, 41, 44) the proportion was calculated for each group separately, and then for both groups. The significant differences were found in teeth 24 (p < 0.001), 36 (p < 0.05), and 44 (p < 0.05). The difference of mean values of PI was on the level of significance (p 0.05). In PI values measured vestibularly there was the statistically significant difference between the groups (p < 0.01), as well as orally (p 0.05). There was a significant difference between the two surfaces in the group of patients without fixed appliance in all teeth with the exception of incisor 21. The difference between the two surfaces in the group of patients with fixed appliance was the following: 36 (p < 0.01), 41 (p < 0.01), and 44 (p < 0.001). Significantly larger accumulation of [email protected]

13 1,40 1,40 1,20 vestibular 1,20 vestibular oral 1,00 oral 1,00 Plaque Index 0,80 0,60 0,40 Plaque Index 0,80 0,60 0,40 0,20 0,20 0, , Teeth Teeth Obr. 4: Index plaku u pacientuê bez fixnõâch aparaâtuê Fig. 4: PI in patients without fixed appliance Tabulka 3: Index plaku u pacientuê bez fixnõâch aparaâtuê Table 3: PI in patients with fixed appliance Tooth Vestibular Oral Obr. 5: Index plaku u pacientuê s fixnõâmi aparaâty Fig. 5: PI in patients with fixed appliance Tabulka 4: Index plaku u pacientuê s fixnõâmi aparaâty Table 4: PI in the control group Tooth Vestibular Oral MnozÏ stvõâ Streptococcus mutans a Lactobacilus species ve slineï nebylo mezi skupinami signifikantneï rozdõâlneâ. U pacientuê s aparaâ ty je ve slinaâchveïtsï õâ pocïet streptokokuê, avsï ak nalezenyâ rozdõâl nebyl tak vyâ raznyâ, aby byla nalezena statistickaâ vyâznamnost. Diskuse PrÏiporovna vaâ nõâ vyâ slednyâ ch hodnot obou skupin se potvrdilo, zïeudeï tõâ s fixnõâmi aparaâ ty jsou vyârazneï vysïsïõâ hodnoty krvaâ civosti daâ snõâ. StejneÏ vyârazneâ rozdõâly byly zjisïteï ny iu pruêmeï rnyâch hodnot indexu CPITN. Pro porovnaâ nõâ hygieny v nejveïtsïõâmõârïe prïispeïlomeïrïenõâ plak indexu (PI). Vy razneâ rozdõâly byly zjisï teï ny u zubuê 24, 36 a 44 s nizïsï õâmihodnotamiu skupiny bez aparaâtuê. Da le byla porovnaâ na kumulace plaku na vestibulaâ r- nõâch plosï kaâ ch meï rïenyâ ch zubuê mezi skupinami. U skupiny pacientuê s fixnõâmi aparaâ ty byla prïõâtomnost plaku vyâ razneï vysï sï õâ s vyâ znamnyâ m rozdõâlem. Obdobne vyâsledky, ikdyzï s nizï sï õâ vyâ znamnostõâ, byly iu hodnocenõâ oraâ lnõâch plosï ek zubuê. Hodnoty meziplosï kamizubuê byly porovnaâ ny i v raâ m- cipacientuê kazïdeâ skupiny. Ve skupineï pacientuê s aparaâ ty byly zjisïteïnyvyârazneï vysïsï õâ hodnoty plaku na oraâlnõâch plosïkaâ ch zubuê dolnõâ cï elisti - tedy na zubech 36, 41 a 44. U skupiny bez aparaâtuê byly velkeâ rozdõâly hodnot uvsï ech meïrïenyâch zubuê pouze s vyâjimkou rïezaâ ku 21. Vy znamneâ bylo zjisï teï nõâ,zï e deï tibez ortodontickyâ ch aparaâ tuê majõâ plaku vyâ razneï võâce na oraâ lnõâch plosï kaâ ch zubuê. Sledovana kvantita Streptococcus mutans a Lactobacilus species ve stimulovaneâ slineï vsï ak neukaâ zala veïtsï õâ rozdõâly u obou skupin. Lze se proto se domnõâvat, plaque in oral surfaces was found in children without orthodontic treatment (p < 0.001). The amount of Streptococcus mutans and Lactobacillus species in saliva was virtually the same in both groups. There is a higher number of streptococcus in the saliva of patients treated with fixed appliance; however the difference between the groups is not statistically significant. Discussion When comparing the resulting values of both groups it was proved, that the values of PBI are significantly higher in children treated with fixed appliance. The same differences were found for mean CPITN values, too. For the comparison of hygiene, PI values were the most useful. Significant differences were recorded for teeth 24, 36, and 44; lower values were obtained in the group without fixed appliance. Plaque accumulation on vestibular surfaces of the teeth was also compared. The values were significantly higher in the group with fixed appliance; the difference between the groups was significant. Similar results (however - not so significant) were obtained also for oral surfaces. The values were also compared between the patients within each group. Significantly higher values of PI on oral surface of the teeth 36, 41 and 44 in the mandible, were found in the group treated with fixed appliance. Significant differences in all values of all teeth measured (with the exception of incisor 21) were found in the group of patients without fixed appliance. [email protected] 17

14 zï e ortodontickaâ leâ cï ba nemaâ prïõâmyâ vliv na kazivost chrupu [9,10,11]. Ze zjisï teï nyâ ch skutecï nostõâ vyplyâ vaâ nutnost, aby se pacient aktivneï podõâlel na pruê beï hu leâcï by a snazïil se osvojit si naâ vyky adekvaâ tnõâ uâ stnõâ hygieny, pouzï õâval vhodneâ pomuê cky, prïõâpadneï podstupoval opakovaneâ hygienickeâ instruktaâ zï e. Ze strany osï etrïujõâcõâho zdravotnickeâ ho personaâ lu je nutnaâ duê slednaâ kontrola hygieny avyâbeï r pacientuê, kterïõâ si ji natolik osvojili, zïe mohou zacïõâtsleâcï bou bez obav ze vzniku nezïaâ doucõâch naâ sledkuê. NavõÂc je velkyâ m pozitivem, zï e pacienti se spraâ vneï osvojenyâ mi hygienickyâ mi naâ vyky pokracï ujõâ v peâ cï i o svuê j chrup ipo ukoncï enõâ leâcï by. ZaÂveÏr NosÏ enõâ fixnõâch aparaâ tuê zteï zï uje provaâ deï nõâ kvalitnõâ uâ stnõâ hygieny, cozï vyplynulo ze zjisï teï neâ vysï sï õâ kumulace plaku, prïedevsï õâm na vestibulaâ rnõâch plosï kaâch zubuê, zvyâsï eneâ krvaâ civostõâ daâ snõâ a takeâ vysï sï õâch pruêmeï rnyâch hodnot plakoveâ ho indexu. Z toho mohou vyplyâ vat idalsï õâ rizika v podobeï demineralizacõâ skloviny a hyperplastickeâhozaâneïtudaâ snõâ. Sledovana kvantita Streptococcus mutans a Lactobacilus species ve stimulovaneâ slineï vsï ak neukaâ zala veïtsï õâ rozdõâly u obou skupin. Lze proto usuzovat, zïe ortodontickaâ leâcï ba nemaâ prïõâmyâ vliv na kazivost chrupu. Literatura/References 1. KyralovaÂ, I.: Ora lnõâ hygiena u ortodontickyâ ch pacientuê. Ortodoncie 1996, 5, cï. 2, s TichaÂ, R., TichyÂ, J., BoÈ hmovaâ, H.: U stnõâ hygiena a ortodoncie - jak na to? CÏ es. Stomat. 2007, 107, cï. 3, s TichaÂ, R., BoÈ hmovaâ, H.: Vy znam uâ stnõâ hygieny prïileâ cï beï fixnõâm ortodontickyâ m aparaâ tem. Ortodoncie 2005, 14, cï. 1, s Hendriks, J., Schneller, T.: PatientenfuÈ hrung, Beratung und Motivierung in der Zahnarztpraxis. Berlin: Quintessenz, Ogaard, B., Rolla, G., Arends, J.: Orthodontic appliances and enamel demineralization. Part 1. Lesion development. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1988, 94, cï. 1, s Ogaard, B., Rolla, G., Arends, J.: Orthodontic appliances and enamel demineralization. Part 2. Prevention and Children without fixed appliance had significantly higher amount of plaque on oral surfaces. There were found virtually no differences between the groups in the amount of Streptococcus mutans and Lactobacillus species in stimulated saliva. Therefore, we may conclude that orthodontic treatment does not directly affect tooth decay [9, 10, 11]. From the above described it clearly follows that a patient has to take an active part during the therapy in terms of adequate oral hygiene, use of appropriate tools, and pass repeated hygienic instructions. Dental professionals should pay close attention to hygiene; patients should be indicated for the treatment only after they learn how to properly take care of their dentition and oral cavity. The patients with correct hygiene skills take care of their dentition even after the therapy is finished. Conclusion The use of fixed orthodontic appliance makes the oral hygiene more difficult (as proved by the values of PI, PB, and CPITN). This may result in other risks, e.g. enamel demineralization, hyperplastic gingivitis. However, there were not significant differences between the groups monitored in the quantity of Streptococcus mutans and Lactobacillus species in stimulated saliva. Therefore, we may conclude that orthodontic treatment does not directly contribute to tooth decay. treatment of lesions. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1988, 94,, cï. 1, s Kilia n, J. et al.: Prevence ve stomatologii, Praha: GaleÂn, Lovrov, S., Hertrich, K., Hirschfelder, U.: Enamel Demineralization during Fixed Orthodontic Treatment - Incidence and Correlation to Various Oral - hygiene Parameters, J. orofacial Orthop. 2007, 68, s Batoni, G. et al.: Effect of removable orthodontic appliances on oral colonisation by mutans streptococci in children. Eur. J. oral Sci. 2001,109, s Heinrich-Weltzien, R., Kneist, S., Fischer, T.: Je ortodontickaâ leâ cï ba prevencõâ zubnõâho kazu, nebo zvysï uje jeho vyâskyt? Quintessenz 1999, 50, cï. 11, s Pender, N.: Aspects of Oral Health in Orthodontic Patients, Brit. J. Orthod. 1986, 13, s MUC. Martina RÏ õâmskaâ Klinika zubnõâho leâ karïstvõâ LF FN Palacke ho 12, Olomouc [email protected]

15 FaÂzeruÊ stu podle kefalogramu a ortopantomogramu Phases of growth according to cephalogram and OPG MUDr. Monika Penkova Ortodonticke oddeï lenõâ, stomatologickaâ klinika FN v Hradci Kra loveâ Department of Orthodontics, Clinic of Stomatology, Hradec Kra loveâ Souhrn Studie oveïrïovala vztahy mezi faâ zemi vyâ voje korïene dolnõâho sï picïaâ ku, kostnõâm zraâ nõâm ruky a krcïnõâpaâ terïe. OtaÂzkou je, zda je mozïneâ stanovit faâzi ruê stu jen hodnocenõâm kefalogramu a ortopantomogramu chrupu, bez doplnï u- jõâcõâho snõâmku ruky se zaâpeï stõâm. SnõÂzÏilo by se ozarïovaâ nõâ pacienta a naâ klady na osï etrïenõâ. Una hodneï vybraneâ ho souboru 182 adolescentuê, 53 chlapcuê veveï ku 11,5-15,5 let a 129 dõâvek ve veï ku 10,5-14,5 let bylo hodnoceno kostnõâ zraâ nõâ obratluê C2, C3, C4 na kefalogramech sï esti stadii CVMI metody Hassela a Farmana a na rtgpraveâ ruky podle SMA metody Fishmana. Stadia vyâ voje korïene dolnõâch staâlyâchsï picïaâkuê F, G, H dle Demirjiana byla urcï ena na ortopantomogramech. U chlapcuê lze nahradit rentgen ruky hodnocenõâm vyâ voje dolnõâho sï picïaâ ku na ortopantomogramu a kostnõâho zraâ nõâ krcïnõâpaâ terïe na kefalogramu, protozïe sama o sobeï korelujõâ s kostnõâm zraâ nõâm ruky, ale mezi nimi vzaâ jemnaâ korelace nenõâ, z odhadu kefalogramu nelze odvodit stav zubnõâho vyâ voje a naopak. U dõâvek lze nahradit rentgen ruky hodnocenõâm dolnõâho sï picï aâ ku na ortopantomogramu, ale kostnõâ zraâ nõâ krcï nõâch obratluê na kefalogramu s kostnõâm zraâ nõâm ruky nekoreluje, v vyâ jimkou trïõâ indikaâ toruê, ktereâ se vaâ zïõâ k uâ plneâ mu zacï aâ tku a konci ruê stu. ProtozÏ e nekoreluje kostnõâ zraâ nõâ krcï nõâ paâ terïe a vyâ voj dolnõâho sï picï aâ ku navzaâ jem, nelze z pohledu na jeden ze snõâmkuê usuzovat na stadium zraânõâcïivyâ voje snõâmku druheâho(ortodoncie 2010, 19, cï. 1, s ). Abstract The relationship between the development of the lower canine, bone maturation of hand and cervical spine was studied. The question is whether it is possible to establish the phase of growth using only cephalogram and OPG, without the X-ray of hand and wrist. This would minimize the amount of radiation and costs. In the sample of randomly chosen 182 adolescents (53 boys between 11.5 and 15.5 years of age, and 129 girls between 10.5 and 14.5) we evaluated the bone maturation of C2, C3, C4 vertebras usingsix stages CVMI according to Hassel and Farman in cephalograms, and X-ray of right hand according to Fishman. The stages of lower permanent canines (F, G, H accordingto Demirjian) root development were assessed with the help of OPGs. In boys the X-ray of hand may be substituted with the evaluation of lower canine development in OPG, and skeletal maturation in cephalogram, as they correlate with bone maturation of a hand. However, there is no correlation between the two - cephalogram assessment does not tell us anything about canine development, and vice versa. In girls the X-ray of hand may be substituted with the assessment of canine development in OPG. However, the bone maturation of cervical vertebrae in cephalogram does not correlate with bone maturation of a hand, the only exception being three indicators related to the very beginning and to the very end of growth (Ortodoncie 2010, 19, No. 1, p ). KlõÂcÏ ovaâ slova: stanovenõâ faâ ze ruê stu, kostnõâ zraâ nõâ ruky a paâ terïe, zubnõâ vyâ voj korïene dolnõâch staâ lyâ ch sï picï aâ kuê Key Words: growth phase assessment, bone maturation of hand and cervical vertebrae, dental development of lower permanent canine roots [email protected] 19

16 U vod V naâ vrhu ortodontickeâ terapie je duê lezïiteâ individuaâ lnõâ zhodnocenõâ biologickeâ ho veï ku kazïdeâ ho pacienta. Ke stanovenõâ faâze ruê stu jsou pouzïõâvaâny ruê zneâ metody, mimo jineâ odhad kostnõâho zraâ nõâ z rentgenuê ruky, hodnocenõâ krcï nõâch obratluê z kefalogramuê a urcï enõâ zubnõâho veï ku na ortopantomogramech. RuÊ st terapii muê zï e podporovat, stejneï jako jikomplikovat cïicï init nevhodnou. Proto maâ velkyâ vyâ znam spolehliveï prïedvõâdat ocï ekaâvanyâ ruê st v jeho intenziteï, cï ase a smeï ru, prognoâza smeïruruê stu je nejvõâce problematickaâ.ruê stovyâ potenciaâ l, to je vesï keryâ, jesïteïocï ekaâ vanyâ ruê st, lze odvodit ze sumace intenzity, kterou lze jesï teï ocï ekaâ vat do ukoncï enõâ ruê stu. Kostnõ veï k pro ortodontickeâ uâcï ely klasifikujeme do neï kolika stadiõâ, kteraâ lze jednodusï e identifikovat, a kteraâ naâ s orientujõâ zejmeâ na o relativnõâm vztahu k pubertaâ lnõâmu ruê stoveâ mu zrychlenõâ a ukoncï enõâ ruê stu. Jednotlive znaky osifikace jsou ve stejneâ m vztahu k intenziteï ruê stu u deïvcï at iu chlapcuê. [1,2]. DospõÂvaÂnõ je obdobõâ charakteristickeâ variabilnõâmi prïõâruê stky kostnõâch zmeï n, ktereâ se vyskytujõâ ve velmirozdõâlneâ m chronologickeâmveï ku, cozï snizï uje validitu veï ku pro identifikaci stadiõâ vyâvoje. Odhad stavu deï tskeâ ho zraâ nõâ pomaâhaâ k lepsï õâmu stanovenõâ optimaâ lnõâ doby pro neï ktereâ typy ortodontickeâ leâcï by. MezijednotlivyÂmideÏ tmije znacïnyâ rozdõâl ve veï ku, kdy dosaâ hnou podobnyâ ch vyâ vojovyâch udaâ lostõâ. NavõÂc konstitucï nõâ rozdõâly v cï asovaâ nõâ zraâ nõâ, nemoci, systeâ moveâ poruchy a zevnõâ faktory mohou ovlivnit fyziologickeâ zraâ nõâ dõâteï te. Akcelerace ruê stu postavy prïedchaâ zõâ faciaâ lnõâ ruê st o puê l azï jeden rok. VeÏ tsï ina autoruê uvaâ dõâ,zïe ruê stovyâ spurt prïichaâ zõâ asirok po objevu adduktoroveâ ho sezamoidu palce [3, 4, 5,6,7,8,10]. Materia l a metodika U naâ hodneï vybraneâ ho souboru 182 adolescentuê, 53 chlapcuê veveï koveâ m rozmezõâ 11,5-15,5 let a 129 dõâ- Introduction In the plan of orthodontic therapy an important role is played by the individual assessment of biological age of each patient. Various methods are employed to establish the growth phase, e.g. estimation of bone maturation of hand (with X-rays of hand), assessment of cervical vertebras using cephalograms, and the determination of lower canine development according to OPGs. The growth may help in treatment; however, it may also complicate or make the treatment inappropriate. Therefore, we have to be able to make a reliable growth prediction in terms of its intensity, duration and direction (the prediction of growth direction is the most difficult). Growth potential, i.e. expected growth, may be deduced from the intensity which can be expected until the growth will be finished. Skeletal age may be classified (for orthodontics) into several stages which should be easily identified, and which provide the information about relative relationship with pubertal growth spurt and the end of growth. Individual symptoms of ossification are in the same relation to the growth intensity both in boys and girls [1,2]. Adolescence is the period characterized by various bone changes which can appear in a different chronological age, and thus the age is not really valid for the identification of growth stages. The assessment of maturation in children helps to determine the optimum time for some types of orthodontic treatment. The children with the similar development are often of a very different chronological age. Moreover, physiological maturation of a child may be affected by different maturation timing, diseases, syndromes, and exogenous factors. The growth acceleration in body build precedes facial growth by six or twelve months. Most authors state that growth spurt starts about one year after the occurrence of adductor sesamoid of thumb [3,4,5,6,7, 8,10]. Tabulka 1: Klasifikace kostnõâho zraâ nõâ ruky podle Fishmana [4] Table 1: Skeletal Maturity Assessment (SMA) according Fishman[4] Skeletal maturity indicators (SMI) I stadium: EpifyÂza dosahuje stejneâ sïõârïky jako diafyâza SMI 1. proximaâ lnõâ cïlaâ nek trïetõâho prstu PP3= SMI 2. prostrïednõâ cïlaâ nek trïetõâho prstu MP3= SMI 3. prostrïednõâ cïlaâ nek paâteâ ho prstu MP5= II stadium: Osifikace SMI 4. ulnaâ rnõâ sesamoid palce S III stadium: CÏ epicï kovaâ nõâ epifyâz SMI 5. distaâ lnõâ cïlaâ nek trïetõâho prstu DP3cap SMI 6. prostrïednõâ cïlaâ nek trïetõâho prstu MP3 cap SMI 7. prostrïednõâ cïlaâ nek paâteâ ho prstu MP5 cap IV stadium D: Spojenõ epifyâz a diafyâz SMI 8. distaâ lnõâ cïlaâ nek trïetõâho prstu DP3u SMI 9. proximaâ lnõâ cïlaâ nek trïetõâho prstu PP3u SMI 10. prostrïednõâ cïlaâ nek trïetõâho prstu MP3u SMI 11. radius Ru 11 SMI indikaâ toruê na 6 mõâstech palce, trïetõâho prstu, paâteâho prstu a kostivrïetennõâ urcï uje 4 stadia zralosti kostõâ. Skeletal maturity indicators (SMI) Stage I: Epiphysis as wide as diaphysis SMI 1. Third finger - proximal phalanx PP3= SMI 2. Third finger - middle phalanx MP3= SMI 3. Fifth finger - middle phalanx MP5= Stage II: SMI 4. Adductor sesamoid of thumb S Stage III: Capping of epiphysis SMI 5. Third finger - distal phalanx DP3cap SMI 6. Third finger - middle phalanx MP3 cap SMI 7. Fifth finger - middle phalanx MP5 cap Stage IV: Fusion of epiphysis and diaphysis SMI 8. Third finger - distal phalanx DP3u SMI 9. Third finger - proximal phalanx PP3u SMI 10. Third finger - middle phalanx MP3u SMI 11. Radius Ru 11 SMI indicators on 6 places of thumb, 3rd and 5th finger and radius show 4 stages of bone development [email protected]

17 Tabulka 2: CVMI klasifikace kostnõâho zraâ nõâ obratluê dle Hassela a Farmana [3] Table 2: CVMI classification of cervical vertebrae maturation according Hassel and Farman [3] Stadium 1 - INICIACE Spodnõ hranice C2, C3 a C4 je rovnaâ.hornõâ hranice je sï ikmaâ zezadu doprïedu, obratle majõâ tvar klõânu OdpovõÂda stadiõâm SMI 1 a SMI 2 Puberta lnõâ ruê st praâveï zacïõânaâ, % pubertaâ lnõâho ruê stu se ocïekaâvaâ Stadium 2 - ZRYCHLENI Spodnõ hranice C2, C3 je konkaâ vnõâ a C4 je rovnaâ. TeÏ la C3 a C4 tvar kvaâ dru horizontaâ lnõâ OdpovõÂda stadiõâm SMI 3 a SMI 4 ZacÏ alo ruê stoveâ zrychlenõâ, bude jesïteï % pubertaâ lnõâho ruê stu. Stadium 3 - ZMEÏ NA ZrÏetelne konkavity na spodnõâ hranici C2 a C3, pocï õânajõâcõâ konkavita na spodnõâ hranici C4.StõÂny teï la obratluê C3 a C4 tvar kvaâ dru horizontaâ lnõâ OdpovõÂda stadiõâm SMI 5 a SMI 6 Prepuberta lnõâ ruê st se zrychluje smeï rem ke spurtu (peak velocity), bude jesïteï % pubertaâ lnõâho ruê stu. Stadium 4 - ZPOMALENI ZrÏetelne konkavity spodnõâ hranice teï l obratluê C2, C3 a C4.Puberta lnõâ ruê st se dramaticky zpomalõâ, % ruê stu ocï ekaâvaâ. StõÂny teï la obratluê C3 a C4 tvar cï tvercuê OdpovõÂda stadiõâm SMI 7 a SMI 8 Stadium 5 - ZRA NI DokoncÏ enõâ zraâ nõâ krcï nõâch obratluê, ale 5-10% ruê stu ocï ekaâvaâ.vyârazneâ konkavity spodnõâ hranice krcï nõâch obratluê C2, C3 a C4.StõÂn teï la obratluê C3 a C4 tvar cï tvercuê. OdpovõÂda stadiõâm SMI 9 a SMI 10 Stadium 6 - UKONCÏ ENI Hluboke konkavity spodnõâ hranice krcï nõâch obratluê C2, C3 a C4. StõÂny teï l obratluê C3 a C4 se vertikaâ lneï prodluzïujõâ OdpovõÂda stadiu SMI 11 RuÊ st je povazï ovaâ n za ukoncï enyâ, minimaâ lnõâ zmeï ny lze ocï ekaâ vat. Tabulka 3: Pozdnõ stadia vyâvoje dolnõâho sïpicïaâ ku F-H podle Demirjiana [12] Table 3: Later stages of lower canine development F-H according to Demirjian [12] Stadium F SteÏ ny drïenï oveâ dutiny tvorïõâ rovnoramennyâ trojuâ helnõâk. KorÏenova deâ lka je stejnaâ, nebo delsï õâ nezï koronaâ rnõâ vyâsï ka Stadium G SteÏ ny korïenoveâ ho kanaâ lku jsou paralelnõâ a apikaâ lnõâ konec je cïaâstecïneï otevrïen Stadium H Apika lnõâ konec korïenoveâ ho kanaâ lku je zcela uzavrïen. Periodonta lnõâ membraânamaâ stejnou sïõârïku podeâ l celeâ ho korïene iapexu. INITIATION Inferior borders of C2, C3, and C4 are flat at this stage. The vertebrae are wedge shaped, and the superior vertebral borders are tapered from posterior to anterior Corresponded to a combination of SMI 1 and 2 Adolescent growth is just beginning and 80% to 100% of adolescent growth is expected ACCELERATION Concavities are developing in the inferior borders of C2 and C3. The inferior border of C4 is flat. The bodies of C3 and C4 are nearly rectangular in shape Corresponded to a combination of SMI 3 and 4 Growth acceleration is beginning at this stage, with 65% to 85% of adolescent growth expected. TRANSITION Distinct concavities are seen in the inferior borders of C2 and C3. A concavity was beginning to develop in the inferior border of C4. The bodies of C3 and C4 are rectangular in shape Corresponded to a combination of SMI 5 and 6 Adolescent growth is still accelerating at this stage toward peak height velocity, with 25% to 65% of adolescent growth expected. DECELERATION Adolescent growth decelerates dramatically at this stage, with 10% to 25% of adolescent growth expected. Distinct concavities are seen in the inferior borders of C2, C3, and C4. The vertebral bodies of C3 and C4 are becoming more square in shape Corresponded to a combination of SMI 7 and 8 MATURATION Final maturation of the vertebrae took place during this stage, with 5% to 10% of adolescent growth expected. More accentuated concavities are seen in the inferior borders of C2, C3, and C4. The bodies of C3 and C4 are nearly square to square in shape Corresponded to a combination of SMI 9 and 10 COMPLETION Deep concavities are seen in the inferior borders of C2, C3, and C4. The bodies of C3 and C4 are square or are greater in vertical dimension than in horizontal dimension Corresponded to SMI 11 Growth is considered to be complete at this stage. Little or no adolescent growth is expected. Stage F The walls of the pulp chamber form an isosceles triangle. The root length is equal to or greater than the crown height Stage G The walls of the root canal are parallel, but the apical end is partially open. Stage H The root apex is completely closed.the periodontal membrane surrounding the root and apex is uniform in width throughout. vek ve veï ku 10,5-14,5 let byly hodnoceny rtg snõâmky z archivu ortodontickeâ ho oddeï lenõâ Kliniky zubnõâho leâkarïstvõâ Fakultnõ nemocnice v Olomouci. Byly hodnoceny vizuaâ lneï a srovnaâ ny s tabelaâ rnõâmia grafickyâmi standardy podle trïõâ nõâzï e uvedenyâ ch metodik. Kostnõ veï k byl hodnocen na rentgenech praveâ ruky a distaâ lnõâ cï aâ stiprïedloktõâ urcï enõâm 11 SMI indikaâ toruê podle SMA Material and method In the randomly chosen sample of 182 adolescents (53 boys between the ages of , 129 girls between the ages of 10.5 and 14.5) the X-rays from the archives of the Department of Orthodontics, Clinic of Dental Medicine, University Hospital in Olomouc, were evaluated. The assessment was visual, and then follo- [email protected] 21

18 metody Fishmana [4] (Tab. 1). Na kefalogramech byla urcï ena stadia osifikace obratluê krcï nõâ paâ terïe u obratluê C2, C3 a C4 metodou CVMI podle metody Hassela a Farmana [3] (Tab.2). Byla urcï ena stadia vyâvoje korïene dolnõâch staâlyâch sïpicïaâkuê F, G, H podle Demirjiana na ortopantomogramech [10] (Tab. 3). Byla zaznamenaâvaâ na zaâ vislost kostnõâho zraânõâ krcï nõâch obratluê CVMI 1-6 a procentuaâ lnõâ hodnoty hodnocenyâ ch indikaâ toruê kostnõâho zraâ nõâ ruky a stadiõâ vyâ voje korïene staâ leâ ho dolnõâho sï pi cï aâ ku. Pro lepsï õâ prïehlednost jednotlivyâch zaâ vislostõâ kostnõâch a zubnõâho veï ku byly v souboru vybraâ ny dle Fishmanova hodnocenõâ jen nejpokrocï ilejsï õâ SMI indikaâ tory zastizï eneâ u jednotlivyâch osob, a ty byly vztazï eny k vyâvojidolnõâho sïpicïaâ ku. DaÂle byly tyto nejpokrocï ilejsï õâ SMI indikaâ tory rozcï leneï ny tak, jak jejich souvislost se stadii CVMI 1-6 popsali Hassel a Farman [3], a byly vztazïeny k vyâvojisïpicïaâ ku. VyÂpocÏty byly provedeny statistickyâ m systeâ mem STATISTI- CA.cz. Jako testovacõâ statistiky byly uzï ity testy FisheruÊ v a chõâ-kvadraâ t dobreâ shody vzïdy na hladineï vyâznamnostip < 0,05. Vy sledky U chlapcuê pro indikaâ tory kostnõâho zraâ nõâ ruky vzhledem ke kostnõâmu zraâ nõâ krcï nõâ paâ terïe byla statisticky potvrzena zaâ vislost, p 0,05 s vyâjimkou ulnaâ rnõâho sezamoidu, ale prïesto byla variabilita zrïejmaâ. Pro ulnaâ rnõâ sezamoid nebyl vztah statisticky potvrzen. Vztah mezi kostnõâm zraâ nõâ krcï nõâ paâ terïe a vyâ vojem korïene dolnõâho sï picïaâ ku byl statisticky nepotvrzen (p > 0,05), tj. jsou nezaâvisleâ. Pro vztah mezikostnõâm zraâ nõâ ruky a dolnõâm sïpicïaâ kem byla statisticky potvrzena zaâ vislost. P-hodnoty vsï eobecneï nabyâ valy vysï sï õâch hodnot nezï pro vztahy mezi kostnõâm zraâ nõâ ruky a krcïnõâpaâ terïe. Pouze pro ulnaâ rnõâ sezamoid a vyâvoj sïpicïaâ ku byl vztah nepotvrzen (p > 0,05). Pro dõâvky byla statisticky potvrzena signifikantnõâ zaâvislost mezi kostnõâm zraâ nõâm ruky, hodnoceneâ podle Fishmana a kostnõâm zraâ nõâm krcï nõâch obratluê hodnoceneâ metodou Hassela a Farmana CVMI 1-6 pouze pro indikaâ tory SMI 1, SMI 9 a SMI 11, p < 0,05. Ostatnõ indikaâ tory jsou nezaâ visleâ. Vztah mezikostnõâm zraâ nõâ krcïnõâ paâ terïeavyâvojem dolnõâho sïpicïaâ ku je nezaâ vislyâ (p > 0,05). Byla statisticky potvrzena zaâ vislost mezi kostnõâm zraâ nõâm ruky a vyâ vojem sï pi cï aâ ku, kromeï ulnaâ r- nõâho sezamoidu. Ve sledovaneâ m souboru veï tsï ina chlapcuê ocï ekaâ vaâ ruêstbeï hem stadiõâ F a G vyâvoje sïpicïaâ ku, prïedevsïõâmbeïhem stadia F, kolem 47-57% indikaâ toruê kostnõâho zraâ nõâ ruky SMI 1,2 a 3, a asitrïetina chlapcuê beï hem G stadia, uzavrïeneâ apexy meï lo 5% v SMI 1 a po 20% v indikaâ torech SMI 2 a 3. BeÏ hem stadia F se takeâ nevyskytl zïaâ dnyâ indikaâ tor kostnõâho zraâ nõâ ruky ve stadiu unite, sveï dcï õâcõâ pro zpomalenyâruê st. Indika tor SMI 4 se objevil u veïtsï iny, tj. 61 % chlapcuê,prïiuzavrïenyâch apexech a u 19,4 % wed the comparison with tabular and graphic standards according to the three methods given below. Skeletal age was evaluated in X-rays of right hand and wrist - 11 SMI indicators were stated according to the SMA Fishman method [4] (Table 1). Stages of cervical vertebrae C2, C3, C4 ossification were determined in cephalograms using CVMI method according to Hassel and Farman [3] (Table 2). Stages of the lower permanent canines F, G, H root development were determined in OPGs according to Demirjian [10] (Table 3). The relationship between bone maturation of cervical vertebrae CVMI 1-6 and proportion of bone maturation of hand indicators and the stages of lower permanent canine root development was recorded. Only the most advanced SMI indicators in individual persons were chosen according to Fishman, and these were related to canine development. These most advanced SMI indicators were further divided according to Hassel and Farman relation with CVMI stages 1-6 [3], and then they were related to canine development. Calculations were made with the help of the statistical system STATISTI- CA.cz. Fisher and chi-quadrat tests were used as test statistics, the level of significance was p < Results In boys the dependence was statistically proved, p < 0.05, for indicator of bone maturation of hand related to bone maturation of cervical spine, with the exception of ulnar sesamoid. Nevertheless, the variability was apparent. The relationship was not statistically proved for ulnar sesamoid. The relationship between the bone maturation of cervical spine and dental age was not proved statistically (p > 0.05), i.e. they are independent. The interdependence was statistically proved for the relationship between the bone maturation of hand and dental age. In general, P-values were higher than for relationships between the bone maturation of hand and cervical spine. The relationship was not proved only for the relationship between ulnar sesamoid and dental age (p > 0.05). In girls a significant dependence between bone maturation of hand (assessed according to Fishman) and bone maturation of cervical vertebrae (assessed according to Hassel and Farman by CVMI 1-6) only for the indicators SMI 1, SMI 9, and SMI 11 was statistically proved, p < Other indicators are independent. The relation between bone maturation of cervical spine and dental age is independent (p > 0.05). The relationship between bone maturation of hand and dental age was proved, except ulnar sesamoid. In the sample, most boys expect the growth during F and G phases of canine development; especially during F phase (about 47-57% of indicator of bone maturation of hand SMI 1, 2 and 3), and G phase (about one [email protected]

19 beï hem stadia F a G vyâvoje sïpicïaâ ku. VeÏtsÏ ina chlapcuê, tj. 58,4 %, bylo v CVMI 1 stadiu kostnõâho zraâ nõâkrcï nõâch obratluê beï hem F stadia vyâvoje sïpicïaâ ku, trïetina meïla G stadium. CVMI 2 stadium se u veïtsï iny chlapcuê shodovalo s F a G stadii vyâvoje dolnõâho sïpicïaâ ku. V souboru dõâvek veïtsï ina ocï ekaâvaâruêstbeï hem stadiõâ H a G, mensïõâ cïaâ st souboru ve stadiu F vyâvoje sïpicïaâ ku. Od indikaâ toruê kostnõâho zraâ nõâ ruky SMI 1 k 3 klesaâ pocï et dõâvek v H stadiu a stoupaâ pocï et v G stadiu. Naopak SMI 4 maâ veïtsï ina, tj. 69,2 %, dõâvek v H stadiu vyâ voje sï picï aâ ku. Stadium kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê CVMI 1 u 60 % dõâvek nastalo beï hem F stadia vyâvoje sïpicïaâ ku, 10 % beï hem G stadia a 30 % prïiuzavrïenyâch apexech. Stadium kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê CVMI 2 u veïtsïiny dõâvek nastalo beï hem G a H stadiõâ vyâvoje dolnõâho sïpicïaâ ku, u 42,9 % beï hem G a 46,4 % beï hem H, u 10,7 %beï hem F stadia. Na rozdõâl od chlapcuê, kde roste pocï et H stadiõâ od SMI 1 k 3. Shoda obou pohlavõâ je ve vyâskytu stadia kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê CVMI 1 beïhem F stadia vyâvoje sïpicïaâ ku, ale u chlapcuê prïevlaâdaâg stadium a u dõâvek H stadium. V CVMI 2 stadiu maâ võâce chlapcuê F a G stadium vyâvoje dolnõâho sïpicïaâ ku, u dõâvek prïevlaâdaâ G a H stadium. U 11 % chlapcuê nastalo stadium CVMI 3 kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê beï hem F stadia vyâvoje sïpicïaâkuaveïtsï ina souboru maâ H stadium, shodneï u dõâvek je veïtsï ina v H stadiu, roste ale i pocïet v G stadiu vyâvoje sïpicïaâ ku. Indika tory kostnõâho zraânõâ ruky SMI 5, 6, 7, sveïdcï õâcõâ pro ruê stovyâ spurt chlapcuê, nastaly v 70-86% s uzavrïenyâ miapexy, u 10-16,7 % chlapcuê beï hem F stadia vyâ voje dolnõâho sï picï aâ ku a u 14,3-20 % beï hem G stadia. CVMI 3 kostnõâho zraânõâ krcï nõâch obratluê nastalo u 88,9 % chlapcuê. RuÊ stovyâ spurt nastal u veïtsï iny dõâvek, 52,9-62,5 %, prïiuzavrïenyâch apexech, asiu trïetiny beï hem G stadia a u zbyâvajõâcõâch beï hem F stadia zubnõâho vyâvoje. Za rovenï CVMI 3 kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê nastalo u 61,3% dõâvek prïiuzavrïenyâch apexech, u 35,5 % beï hem G stadia a u zbylyâch v F stadiu zubnõâho vyâvoje. Ve spurtu byla shoda pro obeï pohlavõâ, u dõâvek byly pocï ty H stadiõâ zubnõâho vyâvoje a CVMI 3 asio 10 % nizïsï õâ nezï u chlapcuê. U 77-87,5 % chlapcuê se indikaâ tory kostnõâho zraâ nõâ ruky SMI 7-10 vyskytovaly soucï asneï s uzavrïenyâmi apexy zubu, u 12,5-23% soucï asneï s G stadiem zubnõâho vyâ voje. Stadium kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê CVMI 4 (zpomalenõâ) u 83,3% chlapcuê beï hem H stadia, u 16,7 % nastalo beï hem G stadia zubnõâho vyâvoje, CVMI 5 nastalo u 60% beï hem H a pro zbytek chlapcuê beï hem G stadia zubnõâho vyâvoje. V CVMI 6 meïlivsï ichni chlapciuzavrïeneâ apexy. U 85-96,3 % dõâvek se indikaâ tory kostnõâho zraâ nõâ ruky SMI 7-10 vyskytovaly soucï asneï s uzavrïenyâ miapexy zubu, u 3,7-15 % soucï asneï s G stadiem zubnõâho vyâvoje. Za rovenï stadium zraâ nõâ krcï nõâch obratluê CVMI 4 (zpomalenõâ) nastalo u 86,4 % dõâvek beï hem H stadia third of boys); 5% had closed apexes in SMI 1, and 20% in SMI 2 and 3. During F phase there was no indicator of bone maturation of hand at unite stage, i.e. slow growth. Indicator SMI 4 was present in majority of boys (61%) together with closed apexes, and in 19.4% during F and G phases of dental development. Most boys, i.e. 58.4%, cervical vertebrae maturation index (CVMI) was 1 during the F phase of dental development; in one third of boys there was G phase of dental development. In most boys CVMI 2 corresponded to F or G phase of dental development. Majority of girls expected growth during H and G phases, the rest in F phase of dental development. From the indicators of hand bone maturation SMI 1-3 the number of girls in H phase of dental development decreases and the number in G phase of dental development increases. SMI 4 is in majority of girls, i.e. 69.2%, at H phase of dental development. CVMI 1 in 60% of girls occurred at F phase, in 10% of girls at G phase of dental development, and in 30% of girls at closed apexes. CVMI 2 in majority of girls occurred at G and H phases of dental development: in 42.9% at G phase, in 46.4% in H phase, and in 10.7% at F phase of dental development. This is the contrary to the situation in boys - H phase increases in SMI 1-3. CVMI 1 at F phase of dental development prevails both in boys and girls; in boys G phase prevails, in girls H phase. In CVMI 2 F and G phases prevail in boys, whilst in girls G and H phases of dental development. CVMI 3 during F phase of dental development was recorded in 11% of boys, majority of boys had H phase of dental development; in majority of girls there was H phase, however the number of girls in G phase of dental development was also increasing. Indicators of hand bone maturation SMI 5, 6, 7 (suggesting growth spurt) were found in 70-86% of boys with closed apexes, in % during F phase of dental development, and in % during G phase. CVMI 3 started in 88.9% of boys. In most girls ( %) growth spurt appeared with closed apexes, in about 30% during G phase, and in the remaining girls during F phase of dental development. CVMI 3 occurred in 61.3% of girls with closed apexes, in 35.5% during G phase, and the rest of girls were at F phase of dental development. During the growth spurt the situation was virtually the same in boys and in girls; H phase of dental development and CVMI 3 was 10% less frequent in girls than in boys. In % of boys indicators of hand bone maturation SMI 7-10 occurred together with closed dental apexes, in % together with G phase of dental development. CVMI 4 (deceleration) was recorded in 83.3% of boys during H phase, and in 16.7% during G phase of dental development. CVMI 5 was recorded in 60% of boys during H phase, and in the rest during G [email protected] 23

20 a u 13,6 % beï hem G stadia zubnõâho vyâvoje, CVMI 5 nastalo u 91,3 % beï hem H a u zbylyâch dõâvek beï hem G stadia zubnõâho vyâ voje. Stadium kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê CVMI 6 nastalo u 93,3 % dõâvek prïiuzavrïenyâch apexech a u 6,7 % beï hem G stadia zubnõâho vyâvoje. ShodneÏ pro obeï pohlavõâ zpomalenõâ a ukoncï enõâ ruê stu podle kostnõâho zraâ nõâ ruky aniobratluê nenastalo nikdy beï hem F stadia zubnõâho vyâvoje a shodneâ byly ivyâskyty stadiõâ kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê CVMI 4 a 6. U chlapcuê byl asio 10 % nizïsïõâ vyâskyt H stadiõâ a võâce G stadiõâ zubnõâho vyâvoje, rozdõâl byl takeâ v CVMI 5, kde uveïtsï iny dõâvek prïevlaâ daly H stadia, ale u chlapcuê byl vyâskyt o 30 % mensïõâ. Vztah zubnõâho a kostnõâho zraâ nõâ je tabelaâ rneï sumarizovaâ n v Tab.4, Tab.5, Tab.6 a Tab.7 a graficky znaâ zorneï n zvlaâsït'pro chlapce na Obr. 1a azï 4a a pro dõâvky na Obr. 1b azï 4b. Tabulka 4: Vztah kostnõâho zraâ nõâ ruky a vyâvoje sïpicïaâkuv% Table 4: Relationship of skeletal maturation of a hand and canine development in % Canine development phase Boys Girls F G H F G H DP3= PP3= MP3= MP5= S=S DP3cap MP3cap MP5cap PP3cap DP3u PP3u MP5u MP3u Ru F, G, H: canine development stages acc. Demirjian F, G, H: vyâvojovaâ stadia sïpicïaâ ku podle Demirjiana Tabulka 5: Vztah kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê a vyâvoje sï picï aâ kuv% Table 5: Relationship between skeletal maturation of cervical vertebrae and canine development in % Canine development phase Boys Girls F G H F G H CVMI CVMI CVMI CVMI CVMI CVMI CVMI 1-6: klasifikace kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê podle Hassela a Farmana CVMI 1-6: classification of cervical vertebrae maturation acc. Hassel and Farman phase of dental development. At CVMI 6 all boys had closed apexes. In % of girls indicators of hand bone maturation SMI 7-10 were recorded together with closed dental apexes, in % during G phase of dental development. CVMI 4 (deceleration) was recorded in 86.4% of girls during H phase, and in 13.6% of girls during G phase of dental development. CVMI 5 was recorded in 91.3% of girls during H phase, and in the rest of girls during G phase of dental development. CVMI 6 was recorded in 93.3% of girls with closed apexes, and in 6.7% of girls during G phase of dental development. Deceleration and the end of growth according hand bone maturation and cervical vertebrae were not recorded during F phase of dental development neither in girls nor in boys. The same situation for both boys and girls was recorded for CVMI 4 and 6. In boys H Tabulka 6: Vztah kostnõâho zraâ nõâ ruky a vyâvoje sïpicïaâkuv% Table 6: Relationship between hand bone maturation and canine development in % Canine development phase Boys Girls F G H F G H SMI SMI SMI SMI , SMI SMI SMI SMI SMI 1-11: indikaâ tory kostnõâho zraâ nõâ ruky metodou podle Fishmana SMI 1-11: indicators of hand bone maturation acc. Fishman Tabulka 7: Vztah zraâ nõâ ruky podle uâ rovnõâ CVMI a vyâvoje sïpicïaâkuv% Table 7: Relationship between hand maturation according to CVMI and canine development in % Canine development phase Boys Girls F G H F G H SMI 3,4 ~ CVMI SMI 6 ~ CVMI SMI 7,8 ~ CVMI SMI 9,10 ~ CVMI SMI 11 ~ CVMI CVMI 1-6: klasifikace kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê dle Hassela a Farmana CVMI 1-6: classification of skeletal maturation of cervical vertebrae acc. Hassel and Farman SMI 1-11: indikaâ tory kostnõâho zraâ nõâ ruky metodou SMA podle Fishmana SMI 1-11: indicators of hand bone maturation SMA acc. Fishman [email protected]

21 VeÏtsÏ inou se indikaâ tory kostnõâho zraâ nõâ ruky SMI 1, 2, 3, tj. ocï ekaâvaânõâruê stu, vyskytly u chlapcuê beï hem stadiõâ kostnõâho zraâ nõâkrcï nõâch obratluê CVMI 1, 2 a SMI 1, 2 meïly klesajõâcõâ trend do CVMI 3, ale naposledy se objevily v CVMI 4 stadiu. U chlapcuê meï l SMI 1 maximum v CVMI 1, SMI 2,3 v CVMI 2. Polovina dõâvek ocï ekaâ vala ruêstbeïhem CVMI 2 a indikaâ tory se vyskytly od CVMI 1-3, kdy nastaly naposledy. SMI 1, 2, 3 meï ly podobneâ vyâskyty a nastaly u trïetiny dõâvek beï hem CVMI 1, u poloviny beïhem CVMI 2 a u zbylyâch v CVMI 3. Indika tor kostnõâho zraâ nõâ ruky SMI 4 se vyskytl u chlapcuê iu dõâvek beï hem vsï ech CVMI stadiõâ kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê 1-6. U cï tvrtiny chlapcuê beï hem CVMI 2,3, 16,7 % beï hem CVMI 4, s klesajõâcõâm trendem k CVMI 6. U cï tvrtiny dõâvek se vyskytl beï hem stadia CVMI 3, kolem 20 % beï hem CVMI 2,5, u 17,5 % v CVMI 4, u 12,5 % beï hem stadia CVMI 6. VeÏtsÏ ina vyâskytu indikaâ toruê kostnõâho zraâ nõâ ruky sveïdcï õâcõâch pro spurt, SMI 5 a 6 nastala u chlapcuê beï hem CVMI 2-4 stadiõâ kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê, pro SMI 7 v CVMI 3-5. U poloviny dõâvek se indikaâ tory spurtu vyskytly beï hem CVMI 3, ale objevily se od CVMI 1-5. Indika tor kostnõâho zraâ nõâ ruky SMI 5 nastal u trïetiny chlapcuê beï hem stadia CVMI 2, u poloviny chlapcuê beïhem CVMI 3 a u 16,7 % beï hem CVMI 4. SMI 6 nastal utrïetiny chlapcuê beï hem CVMI 3, po 20 % beï hem CVMI 2 a 4, u 15 % beï hem CVMI 5 a u 10 % beï hem CVMI 1. Indika tor SMI 7 nastal u 42,9 % beï hem stadia CVMI 3, u 35,7 % beï hem CVMI 4, u zbylyâchbeï hem CVMI 2,5. Indika tory kostnõâho zraâ nõâ ruky SMI 5-7 nastaly u veïtsï iny dõâvek, tj ,3 %, v CVMI 3 a hodnoty klesaly v porïadõâ SMI 5,7,6. Indika tory SMI 5,6 nastaly takeâ u teâmeïrïtrïetiny dõâvek v CVMI 2, pokles od CVMI 4 k 6. Indika tor SMI 7 se u dõâvek nevyskytoval v CVMI 1 a 6, nastal u veï tsï iny, tj. 44,6 % ve stadiu kostnõâho zraânõâ krcï nõâch obratluê CVMI 3, u 21,4 % beï hem CVMI 2, u 28,6 % beï hem CVMI 4 a u zbylyâch v CVMI 5 stadiu. VeÏtsÏ ina vyâskytu indikaâ toruê kostnõâho zraâ nõâ ruky sveïdcïõâcõâch pro ukoncï enõâ ruê stu nastala u chlapcuê pro SMI 8 a 10 v CVMI 4-6. Indika tor kostnõâho zraâ nõâ ruky SMI 8 nastal u 30,8 % v CVMI 4, u veïtsï iny chlapcuê, tj. 38,5 %, v CVMI 5 stadiu autrïetiny v CVMI 6. Indika tor SMI 9 se vyskytoval beïhem CVMI 2-6, u veïtsï iny chlapcuê, 31,3 %, nastal beïhem CVMI 5 stadia kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê,u trïetiny v CVMI 4, po 18,8 % beï hem CVMI 3 a 6 a u zbylyâch v CVMI 2. Indika tor kostnõâho zraâ nõâ ruky SMI 10 nastal u poloviny chlapcuê v stadiu CVMI 6, u trïetiny v CVMI 5 a v CVMI 3 u 16,7 % chlapcuê. Indika tor kostnõâho zraânõâ ruky SMI 11 nastal u 50% chlapcuê v obou CVMI 5 a 6. VeÏtsÏ ina vyâskytu indikaâ toruê sveïdcï õâcõâch pro ukoncï enõâ ruê stu nastalo u dõâvek pro SMI 8 a 9 beï hem stadiõâ kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê CVMI 4-6, pro SMI 10 a 11 beï hem CVMI 5 a 6. phase was 10% less frequent, whilst G phase was more frequent. During CVMI 5 in girls H phase prevailed, whilst in boys the phase was by 30% less frequent. The relationship between canine and bone maturation is summarized in Tables 4-7, and in Figures 1-4 where a) figure is for boys, and b) figure for girls. In boys, indicators of hand bone maturation SMI 1, 2, 3 (growth expectation) occurred mostly during CVMI 1, 2. SMI 1, 2 tended to decrease till CVMI 3, at CVMI 4 they appeared for the last time. The SMI 1 maximum was at CVMI 1, SMI 2, 3 at CVMI 2. In 50% of girls the growth was expected (SMI 1, 2, 3) during CVMI 2, the indicators occurred from CVMI 1 to 3 (at CVMI 3 for the last time). The incidence of SMI 1, 2, 3 was similar, and appeared in one third of girls during CVMI 1, in half of the girls during CVMI 2, and in the rest at CVMI 3. The indicator of hand bone maturation SMI 4 occurred both in boys and girls during all CVMI stages, i.e. 1-6: in 25% of boys during CVMI 2, 3, in 16.7% of boys during CVMI 4, the trend decreased towards CVMI 6. The indicator of hand bone maturation SMI 4 occurred in 25% of girls during CVMI 3, in about 20% of girls during CVMI 2, 5, in 17.5% during CVMI 4, and in 12.5% of girls during CVMI 6. In boys most indicators of hand bone maturation suggesting growth spurt, SMI 5 and 6, occurred during CVMI 2-4; in SMI 7 CVMI was between 3 and 5. In 50% of girls the indicators of growth spurt occurred during CVMI 3, however, they were also recorded since CVMI 1-5. In one third of boys the indicator of hand bone maturation SMI 5 occurred during CVMI 2 phase; in a half of boys during CVMI 3, and in 16.7% of boys during CVMI 4. SMI 6 was recorded during CVMI 3 in one third of boys, during CVMI 2 and 4 in 20% of boys, in 15% during CVMI 5, and in 10% during CVMI 1. SMI 7 indicator was recorded in 42.9% of boys during CVMI 3, in 35.7% during CVMI 4, and in the rest during CVMI 2 and 5. In most girls (i.e %) the indicators of hand bone maturation SMI 5-7 occurred during CVMI 3, the values decreased from CVMI 4 to CVMI 6. SMI 7 indicator was not found in girls in CVMI 1 and 6. In most girls (44.6%) it occurred in CVMI 3, in 21.4% during CVMI 2, in 28.6% in CVMI 4, and in the rest in CVMI 5. Most indicators suggesting the finished hand bone maturation, SMI 8,10, was found in boys during CVMI 4-6. SMI 8 indicator of hand bone maturation occurred with CVMI 4 in 30.8% of boys; with CVMI 5 in 38.5% of boys, and CVMI 6 in one third of boys. SMI 9 was found during CVMI 2-6, in majority of boys it was recorded during CVMI 4, 5, in one third of boys in both, CVMI 3 and 6 in 18.8% each, and CVMI 2 in the rest of boys. SMI 10 indicator of hand bone maturation appeared in CVMI 6 in 50% of boys, in CVMI 5 in one third of [email protected] 25

22 Indika tor kostnõâho zraâ nõâ ruky SMI 8 se u dõâvek nevyskytoval beï hem CVMI 1 a 2, nastal u 30,4 % v CVMI 4, veïtsï ina byla u 37,5 % beï hem CVMI 5 a u 26,8 % dõâvek v CVMI 6, u zbylyâch v CVMI 3. Indika tor SMI 9 nastal u 28,3 % v CVMI 4, veïtsï ina byla u 36,7 % dõâvek beï hem CVMI 5 a u 25 % v CVMI 6, u zbylyâch v CVMI 1,2. IndikaÂtor kostnõâho zraâ nõâ ruky SMI 10 nastal u 17,1 % dõâvek v CVMI 4 a veïtsï ina byla u 46,3 % v CVMI 5 a u 36,6 % beï hem CVMI 6 stadia kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê. Indika tor kostnõâho zraâ nõâ ruky SMI 11 nastal u 37 % beï hem CVMI 5 a veïtsï ina byla u 55,6 % beï hem CVMI 6 stadia kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê, u zbylyâch v CVMI 4. boys, and in CVMI 3 in 16.7% of boys. SMI 11 occurred with CVMI 5-6 in 50% each. In girls most indicators suggesting the finished growth, SMI 8 and 9 occurred with CVMI 4-6, SMI 10 and 11 with CVMI 5 and 6. SMI 8 was not recorded during CVMI 1 and 2; it was found in CVMI 4 in 30.4%, CVMI 5 in 37.5%, CVMI 6 in 26.8%, CVMI 3 in the remaining girls. SMI 9 occurred with CVMI 4 in 28.3%, CVMI 5 in 36.7%, CVMI 6 in 25%, and CVMI 1 and 2 in the remaining girls. SMI 10 was recorded together with CVMI 4 in 17.1%, CVMI 5 in 46.3%, CVMI 6 in 36.3%. SMI 11 occurred with CVMI 5 in 37%, with CVMI 6 in 55.6%, and with CVMI 4 in the remaining girls. Ru MP3u MP5u PP3u DP3u PP3cap MP5cap MP3cap DP3cap S=S MP5= MP3= PP3= DP3= F G H 0% 20% 40% 60% 80% 100% Obr. 1a: Vztah kostnõâho zraâ nõâ ruky a vyâvoje sïpicïaâ ku v % - chlapci. F, G, H: vyâvojovaâ stadia sïpicïaâ ku podle Demirjiana Fig. 1a: Relationship of skeletal maturation of a hand and canine development in % - boys. F, G, H: canine development stages acc. Demirjian Ru MP3u MP5u PP3u DP3u PP3cap MP5cap MP3cap DP3cap S=S MP5= MP3= PP3= DP3= F G H 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Obr. 1b: Vztah kostnõâho zraâ nõâ ruky a vyâvoje sïpicïaâ ku v % - dõâvky. F, G, H: vyâvojovaâ stadia sïpicïaâ ku podle Demirjiana Fig. 1b: Relationship of skeletal maturation of a hand and canine development in % - girls. F, G, H: canine development stages acc. Demirjian [email protected]

23 CVMI 6 CVMI 5 CVMI 4 CVMI 3 F G H CVMI 2 CVMI 1 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Obr. 2a: Vztah kostnõâho zraâ nõâkrcï nõâch obratluê avyâvoj sïpicïaâ ku v % - chlapci. CVMI 1-6: klasifikace kostnõâho zraâ nõâkrcïnõâch obratluê dle Hassela a Farmana. F, G, H: vyâvojovaâ stadia sïpicïaâ ku dle Demirjiana Fig. 2a: Relationship between skeletal maturation of cervical vertebrae and canine development in % - boys. CVMI 1-6: classification of cervical vertebrae maturation acc. Hassel and Farman. F, G, H: canine development stages acc. Demirjian CVMI 6 CVMI 5 CVMI 4 CVMI 3 F G H CVMI 2 CVMI 1 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Obr. 2b: Za vislost kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê na vyâvojisï pi cï aâ ku v % - dõâvky. F, G, H: vyâvojovaâ stadia sï pi cï aâ ku dle Demirjiana Fig. 2b: Relationship between skeletal maturation of cervical vertebrae and canine development in % - girls. CVMI 1-6: classification of cervical vertebrae maturation acc. Hassel and Farman. F, G, H: canine development stages acc. Demirjian Diskuse ZvyÂsledkuÊ studie plyne, zï e u chlapcuê by bylo mozïneâ nahradit rentgen ruky po celou dobu trvaâ nõâ pubertaâlnõâho ruê stu, ale u dõâvek je to mozïneâ pouze v uâ plneâ mu zacï aâ tku a konciruê stu. Velka variabilita mezi indikaâ tory kostnõâho zraâ nõâ navzaâ jem ivuêcï izubnõâmu veï ku podle vyâvoje dolnõâho sï pi cï aâ ku byla zrïejmaâ u jednotlivcuê na prvnõâ pohled. Je nutneâ prïedpoklaâ dat docï asneâ disharmonie mezizubnõâm a teï lesnyâ m/kostnõâm vyâ vojem. Mnoho autoruê sejizï zabyâvalo touto problematikou. Discussion The results show that radiographs of a hand could be substituted with indicators of canine development during the whole period of pubertal growth in boys, whilst in girls this can be applied only at the very beginning and end of their growth. The great variability between the individual indicators of bone maturation, and between bone maturation and development of lower canine, was evident. We have to assume temporary disharmonies between dental and body/bone development. This has been already discussed by many experts. [email protected] 27

24 VsÏ edesaâtyâch letech ve sveâ studii Green, Lammons a kol. hodnotili zubnõâ veï k podle pocï tu zubuê prorïezanyâch do uâ st a studie Demishe a kol. se tyâkala kalcifikace võâcehrbolkovyâ ch zubuê, ktereâ obvykle ukaâ zaly malyâ vztah mezizubnõâm veï kem a ostatnõâmi indikaâ tory zraâ nõâ. Take Garn a spol. popsalive sveâ studii jen slabyâ vztah mezitrïetõâmimolaâ ry a kostnõâm vyâvojem. EngstroÈ m, EngstroÈ m a Sagne v longitudinaâ lnõâ studii popsalivysokou shodu mezivyâ vojem dolnõâho trïetõâho molaâ ru, kostnõâm zraâ nõâm a chronologickyâm veï kem. Shuttleworth popsal, zïe dõâvky s cï asnyâm vrcholem ruêstoveâ ho zrychlenõâ majõâ drïõâveï jsï õâ vyâmeï nu zubuê [1]. Bushang, Tanguay a Patterson popsaliv roce 1985, zïe mechanismus kontroly zubnõâho vyâ voje je nezaâ vislyâ na teïlesneâ m a pohlavnõâm zraâ nõâ. PruÊ meï rnyâ veï k vyâ skytu jednotlivyâ ch udaâ lostõâ se signifikantneï li sï il, ale byla signifikantnõâ shoda veï kuvyâ skytu ulnaâ rnõâho sezamoidu, 75 % kostnõâho zraâ nõâ, menarche a vrcholu pubertaâ lnõâho ruêstoveâ ho zrychlenõâ. Chronologicky veï k, kdy dõâvky dosaâhly 90 % zubnõâho vyâ voje nesouvisel signifikantneï s ostatnõâmi indikaâ tory zraâ nõâ a nastalo u nejmladsï õâch ve veï ku 9,90 let, 75 % kostnõâho zraâ nõâ ve veï ku 10,39 let, objevenõâ ulnaâ rnõâho sezamoidu nastalo v 10,98 letech, vrchol ruê stoveâ ho spurtu v 11,97 letech, menarche v 12,91 letech. Vrchol ruê stoveâ ho spurtu a objev sezamoidu byly nejvariabilneï jsï õâ indexy, ale menarche a zubnõâ zraâ nõâ byly meâ neï variabilnõâ [1]. BjoÈ rk a Helm jizï drïõâve popsalirozdõâl 1 rok meziobjevenõâm ulnaâ rnõâho sezamoidu a vrcholem ruê stoveâ ho zrychlenõâ, Chapman udaâ val rozdõâl mezizmõâneï nyâ mi9,4 meïsõâcuê ve studii rentgenuê, zõâskaâ vanyâch kazïdeâtrïimeïsõâce [8,9]. Nekonzistence vyâ sledkuê je zpuê sobena rozdõâlnyâ mimetodamia blõâzï õâ se shromaâ zï deï nyâ m datuê m. NeÏ kterïõâ autorïipouzï ili jedno stadium zubnõâho vyâ voje, zatõâm co jinõâ pouzï ili odlisïneâ zpuê soby pro analyâzu vyâsledkuê (tj. pouzï itõâ specifickyâch veï kuê, nebo kombinaci vsï ech veïkuê ) [1]. Fishman v roce 1979 zkoumal vztahy mezi chronologickyâm a kostnõâm veï kem v populacia potvrdil, zïe meïrïenõâhornõâa dolnõâcï elisti vykazuje nejveïtsï õâshodu s vrcholem ruê stoveâ ho zrychlenõâ postavy, veï tsï ina vrcholuê krïivek faciaâ lnõâho ruê stu se s vrcholem ruê stu postavy neshoduje. AcÏ kolidõâvky majõâ chronologicky cï asneï jsïõâ ruêstoveâ rychlosti, vztah mezi celkovyâ m a kraniofaciaâ lnõâm ruê stem je pro obeï pohlavõâ stejnyâ. Jedinci s cï asneïjsïõâm kostnõâm veï kem majõâ cï asneïjsï õâ pubertaâ lnõâ faciaâ lnõâ ruê st, naopak jedinci s opozï deï nyâ m kostnõâm veï kem majõâ opozïdeï nyâ pubertaâ lnõâ faciaâ lnõâ ruê st. PruÊ meï rneï zrajõâcõâ deïvcï ata majõâ naâ stup menarcheâ brzy po maximu pubertaâ lnõâho ruê stoveâ ho spurtu, pozdneï zrajõâcõâ deâ le po maximu pubertaâ lnõâho ruê stoveâ ho spurtu [10]. Fishman v roce 1987 po rozsaâ hleâ smõâsï eneâ longitudinaâ lnõâ studii 4000 osob vytvorïil SMA systeâ m urcï enõâ kostnõâho zraâ nõâ. MeÏ rïenõâm urcï ityâ ch rozmeï ruê maxily In the 60s, Green, Lammons et al., evaluated dental age according to the number of erupted teeth. The work by Demish et al. dealt with calcification of teeth with more cusps. These works showed only a slight association between dental age and other indicators of maturation. Garn et al. reported only a slight association between third molars and bone development. In their longitudinal study, EngstroÈ m, EngstroÈ m and Sagne recorded a great correspondence between the development of lower third molar, bone maturation, and chronological age. Shuttleworth concluded in girls early growth spurt is related to earlier change of dentition [1]. In 1985, Bushang, Tanguay and Patterson proved that the mechanism controlling dental development does not depend on physical or sexual maturation. The mean age of individual events was significantly different; however, there was a congruity of the age when ulnar sesamoid occurred together with 75% of bone maturation, menarche, and the maximum of growth spurt. Chronological age in which girls were at 90% of dental development was not related to other indicators of maturation; the earliest occurrence was reported at the age of 9.90, 75% of bone maturation at the age of 10.39, ulnar sesamoid at the age of 10.98, peak of height velocity at 11.97, menarche at the age of The most variable indexes were represented by peak of height velocity and sesamoid, whilst menarche and dental development were less variable [1]. BjoÈ rk and Helm stated that between ulnar sesamoid occurrence and the maximum of growth spurt there is 1 year lap. Chapman stated the period at 9.4 months based on his evaluation of X-rays taken every three months [8,9]. Inconsistent results are due to different methods used. Some authors worked with just one stage of dental development, others used different techniques for the analysis of the data (e.g. specific age groups or combinations of different age groups) [1]. In 1979, Fishman focused on the relationship between chronological and bone age in the population, and proved that measurements of the maxilla and the mandible correspond best with the maximum of body growth spurt. However, most peaks of facial growth do not correspond to the peaks of the growth spurt of the body. From the chronological point of view, the girls have earlier growth spurt, however, the relationship between the overall growth and craniofacial growth is the same in both sexes. Individuals with earlier bone age have earlier pubertal facial growth; on the contrary, individuals with late bone age have late pubertal facial growth. Girls with the average time of maturation have menarche soon after the maximum of pubertal growth spurt; those with later maturation reach the menarche later after peak of pubertal growth spurt [10] [email protected]

25 SMI 11 SMI 10 SMI 9 SMI 8 SMI 7 SMI 6 F G H SMI 4 SMI 3 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Obr. 3a: Vztah kostnõâho zraâ nõâ ruky a vyâvoje sïpicïaâ ku v % - chlapci. SMI 1-11: indikaâ tory kostnõâho zraâ nõâ ruky podle Fishmana Fig. 3a: Relationship between skeletal maturation of cervical vertebrae and canine development in % - boys. SMI 1-11: indicators of hand bone maturation acc. Fishman SMI 11 SMI 10 SMI 9 SMI 8 SMI 7 SMI 6 F G H SMI 4 SMI 3 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Obr. 3b: Za vislost kostnõâho zraâ nõâ ruky SMA na vyâvojisïpicïaâ ku v % - dõâvky. SMI 1-11: indikaâ tory kostnõâho zraâ nõâ ruky metodou SMA dle Fishmana Fig. 3b: Relationship between skeletal maturation of cervical vertebrae and canine development in % - girls. SMI 1-11: indicators of hand bone maturation acc. Fishman a mandibuly potvrdil, zï e chlapcizrajõâ deâ le nezï dõâvky, mandibula roste rychleji nezï maxila, a potvrdil pozdnõâ mandibulaâ rnõâ ruê stoveâ spurty pro obeï pohlavõâ. CÏ asneï zralõâ obou pohlavõâ obecneï vykazujõâ shodneï kratsï õâ trvaânõâ obdobõâ adolescence, pruê meï rneï a pozdneï zralõâ chlapci majõâ kratsï õâ trvaâ nõâ obdobõâ adolescence, nezï pruê meï rneï a pozdneï zraleâ dõâvky. VyÂvoj zraânõâcï asto zuê staâvaâ v relativneï stejneâm raâ mci- cï asnyâ, pruêmeï rnyâ a pozdnõâ - beïhem prodlouzï eneâ cï asoveâ periody a cï asto iskrz celeâ adolescencï nõâ obdobõâ, ale neï kdy muêzïe pruêbeï h adolescence zahrnovat posun z jedneâ relativnõâ etapy zraânõâ do Following the extensive longitudinal study of 4000 individuals, Fishman in 1987 created a SMA system for the assessment of bone maturation. Based on measurements of some dimensions of maxilla and mandible, he deduced that in boys the maturation takes more time than in girls, that mandible grows more rapidly than maxilla. He also confirmed late mandibular growth spurt for both boys and girls. In general, early mature boys and girls show shorter adolescence; in boys with average or late maturation adolescence is usually shorter than in girls with average or late maturation. [email protected] 29

26 SMI 11 ~ CVMI 6 SMI 9,10 ~ CVMI 5 SMI 7,8 ~ CVMI 4 F G H SMI 6 ~ CVMI 3 SMI 3,4 ~ CVMI 2 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Obr.4a: Vztah zraâ nõâ ruky podle uâ rovnõâ CVMI a vyâvoje sïpicïaâ ku v % - chlapci. CVMI 1-6: klasifikace kostnõâho zraâ nõâ krcïnõâch obratluê dle Hassela a Farmana. SMI 1-11: indikaâ tory kostnõâho zraâ nõâ ruky podle Fishmana. Fig. 4a: Relationship between hand maturation according to CVMI and canine development in % - boys. CVMI 1-6: classification of cervical vertebrae maturation acc. Hassel and Farman. SMI 1-11: indicators of hand bone maturation acc. Fishman SMI 11 ~ CVMI 6 SMI 9,10 ~ CVMI 5 SMI 7,8 ~ CVMI 4 F G H SMI 6 ~ CVMI 3 SMI 3,4 ~ CVMI 2 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Obr.4b: Za vislost zraâ nõâ ruky SMA dle uâ rovnõâ CVMI na vyâvojisïpicïaâ ku v % - dõâvky. CVMI 1-6: klasifikace kostnõâho zraânõâ krcï nõâch obratluê dle Hassela a Farmana. SMI 1-11: indikaâ tory kostnõâho zraâ nõâ ruky podle Fishmana. Fig. 4b: Relationship between hand maturation according to CVMI and canine development in % - girls. CVMI 1-6: classification of cervical vertebrae maturation acc. Hassel and Farman. SMI 1-11: indicators of hand bone maturation acc. Fishman jineâ.veïtsï ina z SMI stadiõâ a podskupin stadiõâ zraâ nõâ prokaâ zala pruê meï rnou chronologickou chybu okolo 3-5 meï sõâcuê. RozdõÂlne zaâ konitosti se objevily prïisrovnaânõâ podskupin navzaâ jem, nebo prïisrovnaâ nõâ obou pohlavõâ. Hodnoty chronologickeâ ho veï ku mohou byâ t odhadnuty v rozmezõâ asi5 meïsõâcuêameâneï [11]. Hassel a Farman v roce 1995 popsalisrovnaâ nõâ SMI- CVMI skupin, kde byly pozorovaâ ny vyâ razneâ anatomickeâ charakteristiky krcï nõâch obratluê, unikaâ tnõâ pro kazï- Maturation periods can be divided into three categories - early, average and late. The process remains usually within the same category over the whole period of adolescence. Sometimes there may be a shift from one category to another. Most SMI stages and phases of maturation showed mean chronological error of about 3-5 months. Differences were recorded between individual subgroups and/or between the two sexes. Chronological age may be estimated within 5 months or less [11] [email protected]

27 dou z teï chto skupin. Jedena ct SMI (kostnõâ maturacïnõâ index) stadiõâ odpovõâdaâ sï esti stadiõâm CVMI (index zraânõâ krcï nõâch obratluê ). Kostnõ zraâ nõâ odpovõâdaâ stupnivyâ voje osifikace kosti. RozmeÏ r a zraâ nõâ se mohou meï nit nezaâvisle na sobeï. Kostnõ zraânõâ teï sneï jisouvisõâ se sexuaâ lnõâm zraâ nõâm, nezï sruê stem postavy do vyâsï ky. BeÏ hem ruê stu prochaâ zejõâ vsï echny kostiseâ riõâ zmeï n, ktereâ lze pozorovat na kefalogramu. PorÏadõ zmeï n je relativneï staâleâ pro danou kost jedneâ osoby. CÏ asovaâ nõâ zmeï n je ruê zneâ a odpovõâdaâ biologickyâ m hodinaâ m kazï deâ ho jedince. AzÏ na vyâjimky lze vsï eobecneï rïõâci,zï e tyto jevy jsou reprodukovatelneâ a mohou byât zaâ kladem srovnaâ nõâ meziruê znyâmi jedinci [3]. Litt a Vaughan v roce 1987 zjistili z ruê stovyâch referencï nõâch dat americkyâch deï tõâ,zï e iniciace spurtu odpovõâdaâ stadiu F a stadium G trvaâ pruêmeï rneï 0,4 roku prïed vrcholem ruê stoveâ rychlostiu dõâvek a pruê meï rneï 1,3 roku prïed vrcholem ruê stoveâ rychlostiu chlapcuê. ShodneÏ se zaâveï ry studie Coutinho, Bushang a Miranda z roku 1993, kterïõâ zkoumalizaâ vislosti vyâ voje dolnõâho sï picï aâ ku a kostnõâho zraâ nõâ ruky, autorïidoporucï ujõâ vyâ voj dolnõâho sïpicïaâ ku jako indikaâ tor pro deï tskeâ kostnõâ zraâ nõâ [1]. Popsali, zï e indikaâ tory MP3, PP5 a sezamoid vykazujõâ nejvysïsï õâ shodu s vyâvojem dolnõâho sïpicïaâ ku pro obeï pohlavõâ. BeÏ hem F stadia vyâvoje dolnõâho sïpicïaâkuseveïtsïinou jesïteï nevyskytuje S, ale jsou stejneï sï irokeâ epifyâzy a diafyâ zy strïednõâho cï laâ nku prostrïednõâho prstu a paâ teâ ho prstu. Stadium G, ktereâ koinciduje s erupcõâ dolnõâho sï picï aâ ku do dutiny uâ stnõâ, nastaâ vaâ pruê meï rneï 1 rok prïed vrcholem ruê stoveâ ho zrychlenõâ u chlapcuê a 5 meï sõâcuê prïed vrcholem ruê stoveâ ho zrychlenõâ u dõâvek, zaâ rovenï 0,4 roku prïed vrcholem ruê stoveâ ho zrychlenõâ byl jizï u 81 % osob prïõâtomnyâ adduktorovyâ sezamoid a u 87 % byl capping epifyâzy a diafyâzy strïednõâho cïlaâ nku trïetõâho a paâteâho prstu. H stadium vyâvoje dolnõâho sïpicïaâ ku nastalo nejcïasteï jis fuâ zõâ epifyâ z a diafyâz. HaÈ gg a Taranger udaâ vajõâ, zï e vrchol ruê stoveâ ho zrychlenõâ maâ teï sneï jsï õâ vztah ke kostnõâmu stadiu trïetõâho prstu nezï ke stadiu radia, nebo adduktoroveâ ho sezamoidu [3,13]. Buschang popsal velmi teï snyâ vztah mezi MP3cap a vrcholem ruê stoveâ ho zrychlenõâ. Vza jemneâ vztahy mezikostnõâm, teï lesnyâ m a sexuaâ lnõâm zraâ nõâm se ukazujõâ shodneï silneâ. Na zubnõâm zraâ nõâ jsou nezaâ visleâ [12]. Chertkow v roce 1980 dolozï ila mozï nost klinicky pouzï õât stadium G vyâvoje dolnõâho sïpicïaâ ku jako indikaâtoru pubertaâ lnõâho ruê stoveâ ho spurtu pro beï losï skeâ deïti [14]. Pancherz a Szyska ve sveâ studii z roku 2000, kteraâ zahrnovala 48 osob ve veïku8azï 12 let, sledovalikorelacimezimetodou hodnocenõâ kostnõâho veï ku krcï nõâch obratluê Hassela a Farmana a rentgenuê distaâ lnõâ cï aâ sti ruky podle HaÈ gga a Tarangera a vrcholem ruê stoveâho zrychlenõâ teï lesneâ ho ruê stu. Uva dõâ, zï e kefalogram muê zï e plneï nahradit rentgeny distaâ lnõâ cï aâ stiruky [15]. In 1995, Hassel and Farman compared SMI-CVMI groups and reported substantial anatomical characteristics of cervical vertebrae, unique for each group. Eleven SMI stages correspond to six CVIM stages. Bone maturation corresponds to the degree of bone ossification. Dimensions and maturation may alter independent to each other. Bone maturation is closely related to sexual development rather than to body growth. During the growth all bones undergo a series of changes which are seen in cephalograms. The order of changes is relatively stable for a bone of one individual person. Timing of changes may be different and corresponds to biological clocks of each individual. These phenomena can be reproduced, and thus they may become the basis for comparisons between different individuals [3]. In 1987, Litt and Vaughan studied growth reference data of American children. They found out that the growth spurt beginning corresponds to F phase, and G phase lasts 0.4 years on average before the maximum of growth spurt in girls, and 1.3 years in boys. Their results correspond to those given by Coutinho, Bushang and Miranda (1993) who studied the relationship between the lower canine development and hand bone maturation. The authors recommended to take the development of the lower canine as the indicator for children bone maturation [1]. They stated that indicators MP3, PP5 and sesamoid show the maximum correspondence with the development of the lower canine in both girls and boys. In F phase of the lower canine development, S does not usually occur yet; however, the epiphyses are as wide as diaphyses in the middle phalanx of third finger and the fifth finger. G phase, coinciding with the lower canine eruption, starts 1 year before the growth spurt in boys, and 5 months in girls. Adductor sesamoid was already present 0.4 years before the growth spurt in 81% of individuals, capping of epiphysis and diaphysis of the middle phalanx of the third and fifth fingers was found in 87% of individuals. H phase of the lower canine development was most often accompanied with fusion of epiphyses and diaphyses. HaÈ gg and Taranger report that the maximum of growth spurt is more closely related to the bone phase of third phalangs than to radium or adductor sesamoid phase [3,13]. Buschang described a very close relationship between MP3cap and the maximum of growth spurt. Relationships between skeletal, physical and sexual development are very strong. They are independent of dental maturation [12]. In 1980 Chertkow informed about the possible clinical use of G phase of the lower canine development as the indicator of pubertal growth spurt for Caucasian children [14]. In their 2000 study of 48 individuals between the age of 8 and 12, Pancherz and Szyska focused on the correlation of the assessment method of skeletal age of cervical vertebrae (Hassel and Farman), and X- [email protected] 31

28 Snadne rozpoznaâ nõâ stadiõâ vyâ voje zubu, spolecï neï s beï zï neï pouzï õâvanyâ miintraoraâ lnõâmirentgeny a ortopanomogramy ve veï tsï ineï ortodontickyâ chadeï tskyâ ch stomatologickyâ ch praxõâch, jsou reaâ lnyâ m duê vodem pro zkusmeâ odhadnutõâ individuaâ lnõâho fyziologickeâ ho zraâ nõâ bez nutnostimnohonaâ sobneï zhotovovat rentgeny ruky a vycï kat s nimi azï do obdobõâ, kdy budou nezbytneï nutneâ pro leâ cï bu konkreâ tnõâho pacienta. Pohled na krcï nõâ obratle na kefalogramu pacienta muê zï e ortodontistovi pomociorientacïneï vyhodnotit kostnõâ veï k v daneâ chvõâli a poskytne mu zaâ rovenï informaci o tom, jakyâ ruêstmuêzïe v nejblizï sï õâ budoucnostiocï ekaâ vat. U neï kteryâ ch jedincuê vsï ak nejsou ruê stoveâ zmeï ny dostatecï neï zrïetelneâ a je tedy vhodneâ zhotovit rentgen ruky, zejmeâ na u dõâvek v obdobõâ spurtu, kdy korelace kostnõâch veï kuê nastala jen v SMI 1 (rovneâ epifyâ zy a diafyâ zy proximaâ lnõâho cïlaâ nku trïetõâho prstu), SMI 9 (fuâ ze epifyâzy a diafyâzy proximaâ lnõâho cïlaâ nku trïetõâho prstu), SMI 11 (fuâ ze epifyâzy a diafyâzy radia). RuÊ st je kontinuaâ lnõâ proces a indikaâ tory kostnõâho veï ku jsou pouze jasneï vymezeneâ dõâlcï õâ body v celeâm procesu ruê stu. KazÏda faâze ruê stu plynule prïechaâzõâ v naâsledujõâcõâ, proto nenõâ vzï dy snadneâ prïesneï zarïadit hranicïnõâprïõâpady. V souborech obou pohlavõâ jako nejzralejsï õâ indikaâ tory kostnõâho zraâ nõâ ruky nebyly zastizï eny SMI 1 (rovneâ epifyâzy a diafyâzy proximaâ lnõâho cïlaâ nku trïetõâho prstu), SMI 2 (rovneâ epifyâ zy a diafyâ zy mediaâ lnõâho cï laâ nku trïetõâho prstu), SMI 5 (capping epifyâ zy a diafyâ zy distaâ lnõâho cïlaâ nku trïetõâho prstu), cozï muêzïebyât zpuê sobeno vyâskytem teï chto indikaâ toruê v ranneï jsï õâm veï ku, nezï byla spodnõâ hranice veï koveâ ho rozmezõâ meâ ho souboru, daâle malyâ m souborem a veï tsï õâm podõâlem cï asneï zralyâch v souborech. Je mozïneâ,zï e pro odhad kostnõâho zraâ nõâjsou platneïjsïõâ pro obdobõâ ocï ekaâ vaâ nõâ ruê stu indikaâ tory kostnõâho zraâ nõâ ruky SMI 3 (rovneâ epifyâzy a diafyâzy mediaâ lnõâho cïlaâ nku paâteâ ho prstu) a SMI 4 (adduktorovyâ sezamoid) a pro spurt indikaâ tory kostnõâho zraâ nõâ ruky SMI 6 (capping epifyâzy a diafyâzy mediaâ lnõâho cïlaâ nku trïetõâho prstu) a SMI 7 (capping epifyâzy a diafyâzy mediaâ lnõâho cïlaâ nku paâteâho prstu), na rozdõâl od SMA dle Fishmana. RozdõÂly vyâ sledkuê teâ to studie vuê cï ifishmanoveï SMA, ale iobeï ma dalsï õâm metodaâ m, mohly nastat proto, zïe zde nebyl braâ n ohled na cï asneï, pruêmeï rneï a pozdneï zrajõâcõâ jedince a nesouladem mezi jednotlivyâmiveïky navzaâ jem. RozdõÂly vyâ sledkuê teâ to studie vuê cï iostatnõâm metodaâ m mohlo zpuê sobit pouheâ vizuaâ lnõâ hodnocenõâ krcï nõâch obratluê na kefalogramech, ale pro praxiby patrneï meïrïenõâ rozmeï ruê a uâ hluê obratlovyâch teï l mohlo byât cï asoveï naâ rocï neâ. rays of distal part of the hand (according to HaÈ gg and Taranger), and the maximum of body growth spurt. They came to the conclusion that a cephalogram can fully substitute radiographs of distal parts of hand [15]. Intraoral radiographs, OPGs, and rather easy recognition of the tooth development stages allow to estimate individual physiological maturation without multiple radiographs of hand. X-rays should be used only when required for the individual treatment plan made for a concrete patient. An orthodontist may assess actual skeletal age according to cervical vertebrae in cephalograms; he can also estimate the growth trend in the near future. However, in some individuals growth changes are not clear enough, and therefore, a hand radiograph is recommended esp. in girls at the period of growth spurt, in which the correlation of skeletal ages occurred only in SMI 1 (equal width of epiphyses and diaphyses of the proximal phalanx of the third finger), SMI 9 (fusion of epiphyses and diaphyses of the proximal phalanx of the third finger) and SMI 11 (fusion of epiphysis and diaphysis of radius). Growth should be seen as a continual process. Indicators of skeletal age are only points on the growth line. Each phase of growth passes smoothly into the following one; therefore, it is often difficult to decide about the borderline cases. SMI 1 (epiphyses and diaphyses of proximal phalanx of the third finger have equal width), SMI 2 (equal width of epiphyses and diphyses of medial phalanx of the third finger), SMI 5 (capping of epiphysis of distal phalanx of the third finger) were not recorded among the indicators of skeletal maturation of hand. This may be due to the occurrence of the indicators at the earlier age (which was not included in our sample), a small sample of individuals, and greater proportion of early mature individuals in the sample. It may be that SMI 3 (equal width of epiphyses and diaphyses of medial phalanx of the fifth finger), and SMI 4 (adductor sesamoid) are more important indicators at the period of growth expectation. SMI 6 (capping of epiphysis of medial phalanx of the third finger) and SMI 7 (capping of epiphysis of medial phalanx of the fifth finger) may be more appropriate indicators of growth spurt, contrary to SMA according to Fishman. Differences between our results and Fishman SMA, as well as the other two methods, may be due to the fact that we did not take into consideration individuals with early, average and late maturation, and also due to incongruity between individual ages. Differences may be also due to the fact that cervical vertebrae were evaluated only visually in cephalograms. Our study recorded high incidence of H phases of the lower canine development in girls. This suggests that in the sample there were more individuals with early dental maturation according to the lower canine [email protected]

29 U dõâvek se jevõâ v teâ to studii vysokyâ vyâskyt H stadiõâ zubnõâho vyâ voje dolnõâho sï pi cï aâ ku, v souboru bylo patrneï zastoupeno võâce osob s cï asnyâm zraâ nõâm podle vyâvoje dolnõâho sïpicïaâkuvuêcï iostatnõâm zraâ nõâm a projevil se vliv sexuaâ lnõâho dimorfismu. ZaÂveÏr 1. U obou pohlavõâ nebyl nalezen statisticky vyâznamnyâ vztah mezikostnõâm zraâ nõâm krcï nõâ paâ terïe a zubnõâm veï kem podle vyâvoje dolnõâho sïpicïaâ ku. 2. ZubnõÂ veï k podle vyâvoje dolnõâho sïpicïaâ ku nesouvisõâ s ostatnõâmivyâ vojovyâ misysteâ my a vykazuje nizï sï õâ kolõâsaânõâvzaâ vislosti na chronologickeâmveï ku a zdaâ se, zïe je kontrolovaâ n nezaâ visle. 3. Pro obeï pohlavõâ byl potvrzen statisticky vyâznamnyâ vztah mezikostnõâm zraâ nõâm ruky a zubnõâm veïkem podle vyâvoje dolnõâho sïpicïaâ ku, s vyâjimkou ulnaârnõâho sezamoidu, kde zaâ vislost nebyla zjisïteï na. 4. Korelace kostnõâho zraâ nõâ ruky a paâ terïe maâ teï sneïjsïõâ vztah nezï je vztah mezizraâ nõâm ruky a zubnõâm veï kem podle vyâvoje dolnõâho sïpicïaâ ku. 5. U chlapcuê byla potvrzena statistickaâ zaâ vislost kostnõâho zraâ nõâ ruky a kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâ paâ terïe, pouze pro ulnaâ rnõâ sezamoid byla korelace slabsï õâ. PrÏesto variabilita byla zrïejmaâ. 6. U dõâvek nebyl vztah mezikostnõâm zraâ nõâm ruky a kostnõâm zraâ nõâm krcï nõâch obratluê nalezen. Pouze pro indikaâ tory kostnõâho zraâ nõâ ruky SMI 1 (rovneâ epifyâzy a diafyâzy proximaâ lnõâho cïlaâ nku trïetõâho prstu), SMI 9 (fuâ ze epifyâ zy a diafyâ zy proximaâ lnõâho cï laâ nku trïetõâho prstu) a SMI 11 (fuâ ze epifyâzy a diafyâzy radia) byl vyâsledek statisticky signifikantnõâ. 7. U chlapcuê je mozïneâ nahradit rentgen ruky hodnocenõâm zubnõâho veï ku na ortopantomogramu a kostnõâho zraâ nõâ krcï nõâch obratluê na kefalogramu, protozï e sama o sobeï korelujõâ s kostnõâm zraâ nõâm ruky, ale mezinimi vzaâ jemnaâ korelace nenõâ, takzï e z odhadu kefalogramu nelze odvodit stav zubnõâho vyâ voje a aninaopak z ortopantomogramu nelze usuzovat na stav zraâ nõâ paâ terïe. U dõâvek je mozïneâ nahradit rentgen ruky hodnocenõâm zubnõâho veï ku na ortopantomogramu, ale kostnõâ zraânõâ krcï nõâch obratluê na kefalogramu s kostnõâm zraâ nõâm ruky nekoreluje, kromeï trïõâ indikaâ toruê SMI 1, SMI 9 a SMI 11, ktereâ sevaâzïõâkuâ plneâ mu zacïaâ tku a konciruê stu. ProtozÏe nekoreluje kostnõâ zraâ nõâ krcïnõâ paâ terïe a zubnõâ vyâvoj navzaâ jem, nelze z pohledu na jeden ze snõâmkuê usuzovat na stadium zraânõâcïivyâvoje snõâmku druheâ ho. 8. Studie potvrdila, zï e z praktickeâ ho hlediska je zaâsadnõâ hodnotit jednotliveâ ho pacienta jako celek, braât vuâ vahu komplex vsï ech jeho projevuê ruê stu a vyâvoje zraânõâ,azï e nelze spoleâ hat jen na jednu vysï etrïovacõâ metodu. development, and the fact may be also due to the impact of sexual dimorphism. Conclusion 1. There was found no statistically significant relationship between skeletal maturation of cervical spine and dental age assessed according to the lower canine development (valid for both sexes). 2. Dental age set according to the lower canine development does not relate to other systems of development, and shows smaller oscillation in relation to chronological age. It seems that dental age is controlled independently. 3. There was proved statistically significant relationship between hand bone maturation and dental age according to the lower canine development (valid for both sexes), the only exception being ulnar sesamoid in which the relationship was not found. 4. There is closer relationship between skeletal maturation of hand and spine than between hand maturation and dental age according to the lower canine development. 5. In boys the statistical dependence of hand bone maturation and skeletal maturation of cervical spine was proved; only in case of ulnar sesamoid the correlation was not so strong. However, the variability is rather evident. 6. In girls the relationship between hand bone maturation and skeletal maturation of cervical vertebrae was not found. The results were statistically significant only for the indicators SMI 1 (equal width of epiphyses and diaphyses of proximal phalanx of the third finger), SMI 9 (fusion of epiphysis and diaphysis of proximal phalanx of the third finger), and SMI 11 (fusion of epiphysis and diaphysis of radius). 7. In boys the radiograph of a hand may be substituted with assessment of dental age in OPG, and skeletal maturation of cervical vertebrae in cephalogram, as they correlate with hand bone maturation. However, there is no correlation between them. Therefore, we cannot use cephalogram to estimate dental development or OPG to assess the spine maturation. In girls radiograph of a hand may be substituted with the assessment of dental age in OPG. However, skeletal maturation of cervical vertebrae in cephalogram does not correlate with hand bone maturation - with exception of SMI 1, SMI 9, and SMI 11 related to the very beginning and end of growth. Since cervical vertebrae maturation does not correlate with dental development, we cannot use one radiograph to assess maturation stage or development of the other radiograph. 8. Our study proved that it is fundamental to assess a patient as the whole, to consider all manifestations of growth and maturation, and that it is not acceptable to rely only on one examination method. [email protected] 33

30 hips between mandibular canine calcification stages and skeletal maturity. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1993, 104, cï. 3, s KamõÂnek, M.; SÏ tefkovaâ, M.: Ortodoncie I. (skriptum). Olomouc: Nakladatelstvõ UP Olomouc, Hassel, B.; Farman, A. G.: Skeletal maturation evaluation using cervical vertebrae. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1995, 107, cï. 1, s Fishman, L. S.: Maturation patterns and prediction during adolescence. Angle Orthodont. 1987, 57, cï. 3, s Kra snicï anovaâ, H.; ZemkovaÂ, D.: RuÊ st a biologickyâ veïk. CÏ s. Pediat. 1991, 46, cï. 12, s Lebl, J.; Kra snicï anovaâ, H.: RuÊst deï tõâ a jeho poruchy, Praha: Galen, s. ISBN Kra snicï anovaâ, H.: Vztah sexuaâ lnõâ a kostnõâ maturace a hodnocenõâ biologickeâho veï ku v pediatrii. CÏ s. Pediat. 2005, 60, cï. 6, s BjoÈ rk, A.; Helm, S.: Prediction of the age of maximum puberal growth in body height. Angle Orthodont. 1967, 37, cï. 2, s Chapman, S. M.: Ossification of the adductor sesamoid and the adolescent growth spurt. Angle Orthodont. 1972, 42, cï. 3, s Fishman, L. S.: Chronological versus skeletal age, an evaluation of craniofacial growth. Angle Orthodont. 1979, 49, cï. 3, s Fishman, L. S.: Radiologic evaluation of skeletal maturation. Angle Orthodont. 1982, 52, cï. 2, s Demirjian, A.; Goldstein, H.; Tanner, J. M.: A new system of dental age assessment. Human Biology 1973, 45, cï. 2, s HaÈ gg, U.; Taranger, J.: Maturation indicators and the pubertal growth spurt (Abstract). Amer. J. Orthodont. 1982, 82, cï. 4, s Chertkow, S.: Tooth mineralization as an indicator of the pubertal growth spurt. Amer. J. Orthodont. 1980, 77, cï. 1, s Pancherz, H.; Szyska, M.: Analyse der Halswirbelkorper statt der Handknochen zur Bestimmung der skelettalen und somatischen Reife. Informationen aus Orthodontie & Kieferorthop., 2000, 32, cï. 2, s Literatura/References 1. Coutinho, S.; Buschang, P. H.; Miranda, F.: Relations- RozsÏteÏpy 2010 ± 1. informace OddeÏlenõ ortodoncie a rozsïteïpovyâch vad 3. LFUK FNKV Praha pro vaâs porïaâdaâ i v roce 2010 rozsïteïpovyâ seminaârï, ktereâho se kazïdorocïneï uâcïastnõâ prïednõâ cïesïtõâ odbornõâci na danou problematiku. Na rok 2010 pro VaÂs prïipravujeme takeâ prïednaâsïky zahranicïnõâch specialistuê. Akce se konaâ pod zaâsïtitou CÏ OS. Datum konaânõâ: CÏ as: , hod MõÂsto: OddeÏlenõ ortodoncie a rozsïteïpovyâch vad Stomatologicke kliniky FNKV Praha ± posluchaârna Dopolednõ cïaâst - pro postgraduaâlnõâ studenty ortodoncie: zaâkladnõâ principy leâcïby pacientuê s rozsïteïpem Odpolednõ cïaâst - pro odbornou verïejnost se zaâjmem o uvedenou problematiku Svou uâcïast, prosõâm, sdeïlte: [email protected] BlizÏsÏõ informace: Dr. M. Kot'ovaÂ, Dr. W. UrbanovaÂ: MUDr. Agata Mohammad TrÏinec-OldrÏichovice, Kurz pro ortodontickeâ asistentky, technika otiskovaânõâ, praâce sestry v soukromeâ ordinaci Kontakt: MUDr. Agata Mohammad, tel.: , , [email protected] [email protected]

31 Kongres CÏ OS Hlavnõ prïednaâsï ejõâcõâ XI. kongresu CÏ OS Prof. Sabine Ruf, Ph.D. Profesorka Ruf je v soucï asneâ dobeï prïednostou kliniky, profesorkou a vedoucõâ katedry ortodoncie na univerziteï Justus-Liebig-University v Giessenu v NeÏ mecku. V letech vystudovala fakultu stomatologie na univerziteï v Giessenu. Na stejneâ univerziteï daâ le postgraduaâ lneï vystudovala obor ortodoncie a zõâskala titul Ph.D. Profesorka Ruf zõâskala neï kolik naâ rodnõâch a mezinaâ rodnõâch cen za vyâ zkum, mezinimi Cenu za vyâ zkum W.J.B. Houstona (W.J.B. Houston Research Award) Evropske ortodontickeâ spolecï nosti (European Orthodontic Society) a SveÏ tovou cenu S.I.D.O. (S.I.D.O. World Award) Italske ortodontickeâ spolecï nosti. V letech puê sobila jako prïednosta kliniky, profesorka a vedoucõâ katedry ortodoncie na Bernske univerziteï ve SÏ vyâcarsku a naâ sledneï se vraâ tila do NeÏ mecka. Profesorka Ruf realizovala rozsaâ hlyâ vyâ zkum v oblastileâ cï enõâ funkcï nõâmiaparaâ ty a jejich efektu na funkcitmk (TMJ), prïicï emzï veï novala zvlaâ sï tnõâ pozornost Herbstovu aparaâ tu. Je jednou z autoruê a spoluautorkou knihy ¹HerbstuÊ v aparaâ tª a autorkou võâce nezï sï edesaâ tiveï deckyâ ch a klinickyâ ch statõâ v renomovanyâch odbornyâ ch periodikaâ ch. Je cï lenkou redakcï nõâ rady ve cï tyrïech naâ rodnõâch a mezinaâ rodnõâch odbornyâ ch periodikaâ ch o ortodoncii a aktivnõâ cï lenkou ruê znyâ ch organizacõâ, vcï etneï Angle Society of Europe, Evropske ortodontickeâ spolecï nosti (European Orthodontic Society) a NeÏ meckeâ ortodontickeâ spolecï nosti (German Orthodontic Society). PrÏestavba temporomandibulaâ rnõâho kloubu (TMK) u rostoucõâ a mladyâch dospeïlyâch pacientuê v pruê beïhu leâ cï by HerbstovyÂm aparaâ tem: Sledova nõâ pomocõâ magnetickeâ rezonance a kefalometrickeâ ho snõâmku. Temporomandibular joint remodelingin adolescents and youngadults duringherbst treatment: A prospective longitudinal magnetic resonance imaging and cephalometric radiographic investigation Sabine Ruf, Hans Pancherz Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthoped; 1999 cï. 6; s CõÂlem studie bylo srovnaâ nõâ adaptacï nõâch mechanizmuê TMK u rostoucõâch pacientuê a mladyâ ch dospeï lyâ ch po ukoncï enõâ ruê stu s II. skeletaâ lnõâ trïõâdou beï hem leâcïby Herbstovy m aparaâ tem. PrÏestavba temporomandibulaâ rnõâho kloubu (TMK) byla sledovaâ na pomocõâ magnetickeâ rezonance (MR) a kefalometrickeâ ho snõâmku (KS). Do studie bylo zarïazeno 25 rostoucõâch (12 dõâvek, 13 chlapcuê ) a 14 mladyâ ch dospeï lyâ ch (10 dõâvek a 4 chlapci) pro leâcï bu pomocõâ Herbstova aparaâ tu. ZarÏazenõ do skupin probõâhalo podle rentgenoveâho snõâmku ruky a zaâpeï stõâ. ObeÏ skupiny byly leâcï eny Herbstovy m aparaâ tem. PruÊ meï rnyâ veï k ve skupineï rostoucõâch byl 12,8 let a u mladyâch dospeïlyâch 16,5 let. BeÏ hem leâcï by byla u kazïdeâ ho pacienta cï tyrïikraâ t zhotovena magnetickeâ rezonance obou cï elistnõâch kloubuê: 1. prïedleâcï bou, 2. na zacïaâ tku leâcïby-prïinasazenõâ Herbstova aparaâ tu, 3. beï hem leâcï by (6-12 tyâdnuê po nasazenõâ), 4. po sejmutõâ aparaâ tu. Mimoto, byly zmeï ny na TMK sledovaâ ny na kefalometrickeâ m snõâmku z doby prïed a po leâcïbeï. Na zacïaâ tku leâcï by byly rïezaâkyuvsï ech pacientuê v pozici hrana na hranu. PruÊmeÏ rnaâ doba leâcï by HerbstovyÂm aparaâ tem se pohybovala v pruêmeï ru 7,1 meïsõâcuê u rostoucõâch pacientuê a 8,5 meïsõâcuê u mladyâch dospeïlyâch. PrÏiukoncÏ enõâ leâcï by bylivsï ichni pacienti v I. nebo superprvnõâ trïõâdeï podle Anglea. Porovna nõâm kefalometrickeâ ho snõâmku prïed leâcï bou a po nõâ bylo prokaâzaâ no, zïe mandibula se posunula doprïedu. ZmeÏ na uâ hlu SNPo byla ve skupineï rostoucõâch pacientuê 1,8 a ve skupineï mladyâch dospeïlyâch 1,3 (p < 0,001). Na magnetickeâ rezonancibyla patrnaâ prïestavba kondylu na jeho zadnõâm hornõâm okrajiu 48 z 50 kloubuê u adolescentuê a u 26 z 28 kloubuê u mladyâch dospeïlyâch. Oboustranna prïestavba veï tve mandibuly byla patrnaâ u 1 adolescenta a 2 mladyâch dospeïlyâch. Zna mky prïestavby kloubnõâ jamky na jejõâ prïednõâ steï neï byly patrny u 36 jamek ve skupineï adolescentuê a u 22 jamek u mladyâch dospeïlyâch. ZmeÏ ny na TMK beï hem leâcï by Herbstovy m aparaâ tem byly prïevaâ zï neï horizontaâ lnõâ a byly statisticky vyâznamneâ v obou sledovanyâch skupinaâ ch. JelikozÏ je HerbstuÊ v aparaâ t nejuâcï inneïjsï õâ u pacientuê s II. trïõâdou na konciruê stu a jak bylo prokaâzaâ no, je jejich kloub schopen ruê stoveâ adaptace, mohla by tato metoda slouzï it jako alternativa k chirurgickeâ mu rïesï enõâ u hranicï nõâch pacientuê. MUDr. Marta Balzarova [email protected] 37

32 Kongres CÏ OS Ortogna tnõâ chirurgie a dentofaciaâ lnõâ ortopedie uleâcï by dospeïlyâch pacientuê s II. trïõâdou 1. oddeï lenõâm dle Anglea: mandibulaâ rnõâ sagitaâ lnõâ osteotomie versus HerbstuÊ v aparaât Orthognathic Sumery and dentofacial orthopedics in andult Class II Division 1 treatment: Mandibular sagittal split osteotomy versus Herbst appliance Sabine Ruf, Hans Pancherz Am J Orthod Dentofacial Orthop 2004; 126: PrÏile cï beï dospeï lyâ ch pacientuê s II. trïõâdou a mandibulaâ rnõâ deficiencõâ maâ me obvykle dveï mozï nosti: 1. ortodontickaâ kompenzacï nõâ leâcï ba s extrakcõâ premolaâruê v hornõâ cï elisti a naâ slednou retrakcõâ frontaâ lnõâch zubuê, cï õâmzï dosaâ hneme prïijatelnyâ incizaâ lnõâ schuê dek a tudõâzï izamaskujeme puê vodnõâ probleâ m skeletaâ lnõâ, 2. ortognaâ tnõâ chirurgie s repozicõâ mandibuly smeï rem doprïedu. SlozÏita situace nastaâvaâ v hranicï nõâch prïõâpadech, ktereâ mohou byât rïesï eny obeï ma zpuê soby. V poslednõâch letech u dospeï lyâ ch pacientuê s II. trïõâdou prïileâcïbeïsuâ speï chem vyuzïõâvaâ me tzv. HerbstuÊ v aparaât. HerbstuÊ v aparaâ t stimuluje ruê st kondylu a remodelaci kloubnõâ jamky u deï tõâ a dospeïlyâch. Tento stimulacïnõâ efekt puê sobõâcõâ na struktury TMK (temporomandibulaârnõâho kloubu) byl takeâ histologicky prokaâ zaâ n u dospeïlyâch opic leâcï enyâch HerbstovyÂm aparaâ tem. Z toho duêvodu muêzïe byât HerbstuÊ v aparaâ t pouzïõâvaâ n jako nechirurgickyâ ortopedickyâ prostrïedek u neextrakcïnõâ leâcïby II. Angleovy trïõâdy u dospeïlyâch pacientuê. CõÂlem teâ to studie bylo zhodnocenõâ, do jakeâ mõâry je leâcï ba HerbstovyÂm aparaâ tem u dospeïlyâch pacientuê alternativou k ortognaâ tnõâm operacõâm. Porovna val se uâ cï inek dentoskeletaâ lnõâ leâcï by u 46 dospeïlyâch pacientuê s II. trïõâdou 1. oddeï lenõâm leâ cï enyâ ch ortodonticko-chirurgicky (mandibulaâ rnõâ sagitaâ lnõâ osteotomie bez genioplastiky) a 23 dospeïlyâch pacientuê s II. trïõâdou 1. oddeï lenõâm leâcï enyâch Herbstovy m aparaâ tem. K analyâ ze byly pouzï ity kefalometrickeâ snõâmky hlavy prïed a po leâcï beï.u vsï ech pacientuê zarïazenyâch do studie bylo na konci leâcï by dosazïeno artikulace v I. AngleoveÏ trïõâdeï, prïijatelneâ ho incizaâ lnõâho schuê dku a hloubky skusu. Ve skupineï pacientuê leâ cï enyâ ch chirurgicky bylo zlepsï enõâ okluze dosazï eno võâce zmeï nou skeletaâ lnõâ nezï dentaâ lnõâ; u pacientuê leâ cï enyâ ch Herbstovy m aparaâ tem tomu bylo naopak. U obou skupin se signifikantneï zmeï nil profil tvrdyâchimeï kkyâch tkaâ nõâ, ale u skupiny leâcï eneâ chirurgicky bylo celkoveâ zlepsï enõâ konvexity profilu oblicï eje veïtsï õâ. Z hlediska okluze byla uâ speïsïnost leâcï by u pacientuê leâ cï enyâ ch Herbstovy m aparaâ tem stejneï vysokaâ jako u pacientuê leâ cï enyâ ch chirurgicky. Proto tedy muê zï e byât povazïovaâ n HerbstuÊ v aparaâ t za alternativu k ortognaâ tnõâ chirurgii u dospeï lyâ ch pacientuê s hranicï nõâ II. trïõâdou, a to hlavneï v teï chprïõâpadech, kde nenõâ hlavnõâm cõâlem zlepsï enõâ estetiky profilu oblicï eje. MUDr. Zuzana KrizÏ anovaâ Vliv leâ cï by Herbstovy m aparaâ tem na uâ hel mandibulaâ rnõâ roviny : kefalometrickaâ rentgenografickaâ studie The effect of Herbst appliance treatment on the mandibular plane angle : A cephalometric roentgenographic study Sabine Ruf, Hans Pancherz Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthoped., 1996, 110; cï. 2; s U cï elem studie bylo zhodnotit dlouhodobyâ vliv leâcï by Herbstovy m aparaâ tem na vertikaâ lnõâ vztah prïednõâ baze lebnõâ a dolnõâ cï elisti, vyjaâ drïenyâ uâ hlem mandibulaâ rnõâ roviny ML/NSL. Do studie bylo zahrnuto 80 pacientuê (47 muzïuêa33 zï en) ve veï ku let s II. Angleovou trïõâdou. LeÂcÏba Herbstovy m aparaâ tem trvala v pruê meï ru 7 meï sõâcuê a na koncileâ cï by bylo v molaâ rech dosazï eno artikulace v I. trïõâdeï podle Anglea. U vsï ech pacientuê byly vyhodnoceny kefalometrickeâ snõâmky prïed leâcï bou (T1), prïinasazenõâ Herbstova aparaâ tu (T2), na koncileâ cï by HerbstovyÂm aparaâ tem (T3), 6 meïsõâcuêpoleâcïbeï (T4) a 4,5-5 let po leâ cï beï (T5). Podle velikosti uâ hlu mandibulaâ rnõâ roviny bylipacientiprïed leâcï bou rozdeï lenido 3 skupin: s hypodivergentnõâm uâ hlem ML/NSL 25 (11 pacientuê), s normodivergentnõâm uâ hlem 25,5 ML/NSL 38 (61 pacientuê ) a skupina s hyperdivergentnõâm uâ hlem ML/NSL ³ 38,5 (8 pacientuê ). Hodnoty byly zpracovaâ ny pomocõâ Studentova t-testu. Po nasazenõâ fixnõâho aparaâ tu (T1 - T2) se uâ hel ML/NSL zveïtsï il v pruêmeï ru o 0,8. Toto zveïtsï enõâ bylo zaprïõâcïineï no skusem rïezaâkuê hrana na hranu po nasazenõâ Herbstova aparaâ tu a vedlo k autorotacidolnõâ cï e- listi smeï rem doluê a dozadu. ZveÏtsÏ enõâ uâ hlu ML/NSL mohlo byât u teï chto pacientuê takeâ ovlivneï no malyâm prïekusem na zacïaâ tku leâcï by. BeÏ hem dalsï õâch intervaluê meïrïenõâ se uâ hel ML/NSL kontinuaâ lneï snizï oval. V intervalu T2-T3 to mohlo byât zaprïõâcïineï no autorotacõâ dolnõâ cï elisti doprïedu kvuê liheadgear efektu aparaâ tu, kteryâ intruduje hornõâ molaâ ry. CÏ õâm veï tsï õâ otevõâraâ nõâ skusu vzniklo nasazenõâm Herbstova aparaâ tu, tõâm võâce se uplatnï il kompenzacï nõâ mechanismus beï hem dalsïõâfaâze leâcï by (T2 - T3). PrÏisrovnaÂnõ uâ hlu ML/NSL prïed leâcï bou, po 6-timeÏ sõâcõâch po leâcïbeï (T4) se tento snõâzïil v pruêmeï ru o 0,2, prïi dalsïõâchmeïrïenõâch po leâcïbeï o 1,8 (T5). Tyto zmeï ny byly shledaâ ny jako duê sledek normaâ lnõâho ruê stoveâ ho procesu. ZmeÏ ny uâ hlu ML/NSL u hypodivergentnõâ skupiny beï hem leâcï by a po nõâ byly stejneâ jako u normodivergentnõâ skupiny. U hyperdivergentnõâ skupiny bylo zveï tsï nõâ uâ hlu ML/NSL po nasazenõâ Herbstova aparaâtu teâ meï rï dvakraâ t takoveâ nezï u ostatnõâch dvou skupin. Mimoto, uâ hel ML/NSL se neustaâ le zveï tsï oval jesï teï 6meÏsõÂcuÊ po sejmutõâ aparaâ tu. BeÏ hem dalsïõâho cï aso [email protected]

33 Kongres CÏ OS veâ ho obdobõâ se uâ hel ML/NSL zmensï oval stejneï jako u hypodivergentnõâ a normodivergentnõâ skupiny. Studie nepotvrdila, zïeleâcï ba HerbstovyÂm aparaâ tem ve vyâsledku ovlivnï uje uâ hel ML/NSL. Po leâcïbeï bylo zaznamenaâ no kontinuaâ lnõâ snizï ovaâ nõâ uâ hlu ML/NSL. U muzïuê byly tyto zmeïnyvyârazneïjsï õâ nezï uzï en. Nebyly nalezeny zï aâ dneâ statisticy vyâ znamneâ rozdõâly mezipacienty s hypodivergentnõâm, normodivergentnõâm a hyperdivergentnõâm uâ hlem ML/NSL. MUDr. Hana Knoppova Je leâcï ba HerbstovyÂm aparaâ tem uâcï inneïjsï õâ u dospõâvajõâcõâch jak u dospeïlyâch? Is Herbst-Multibracket Appliance Treatment More Efficient in Adolescent than in Adults? Julia von Bremen, Niko Bock, Sabine Ruf Angle orthod. 2009,79: V poslednõâch letech je hlavnõâ snahou ortodontistuê nabõâdnout pacientovi leâcï bu, kteraâ je vysoce kvalitnõâ auâcï innaâ, co mozïnaâ nejkratsï õâ a financïneï meâneï naâkladnaâ. U dospeï lyâ ch pacientuê s vadou typu Angleova II. trïõâda 1. oddeï lenõâ je terapie ve srovnaâ nõâ s rostoucõâmi pacienty omezenaâ. TradicÏ nõâmizpuê soby leâ cï by jsou (1) pouzï itõâ fixnõâho aparaâ tu v kombinaci s elastickyâmi tahy II. trïõâdy, ktereâ je indikovaâ no v lehcï õâch prïõâpadech distookluze, (2) ¹camouflageª terapie, kteraâ zahrnuje extrakce dvou prvnõâch premolaâruê v hornõâ cï elisti a retrakcifrontaâ lnõâho uâ seku, (3) ortodonticko-chirurgickaâ leâ cï ba u extreâ mnõâch skeletaâ lnõâch diskrepancõâ, (4) pouzï itõâ Herbstova aparaâ tu v kombinaci s fixnõâm ortodontickyâ m aparaâ tem. CõÂlem teâ to studie bylo zjistit, zda je terapie Herbstovy m aparaâ tem uâ cï inneï jsï õâ u dospõâvajõâcõâch pacientuê nezï u dospeïlyâch. U rostoucõâch pacientuê se ukaâ zalo, zïe dochaâ zõâ ke korekciprïedkusu a distookluze v molaâ rech kombinacõâ skeletaâ lnõâch a dentaâ lnõâch zmeï n. Skeleta lnõâ zmeï ny jsou vyâ sledkem modelace kondylu a kloubnõâ jamky jako reakce na reaktivaci ruê stu v temporomandibulaâ rnõâm kloubu. NicmeÂneÏ stupenï skeletaâ lnõâch zmeï nje u dospeïlyâch pacientuê leâcï enyâch HerbstovyÂm aparaâ tem nizïsïõâ,leâcï ba je delsï õâ a pohyb zubuê pomalejsï õâ dõâky opozïdeï nõâ pocï aâ tecï nõâ odpoveï dina ortodontickou sõâlu. Proto byla vyslovena na pocïaâ tku teâ to studie hypoteâ za, zïe - leâcï ba HerbstovyÂm aparaâ tem bude u dospeïlyâch meâneï uâcï innaâ. Studie byla provedena na souboru 77 pacientuê s Angleovou II. trïõâdou 1. oddeï lenõâm, kterïõâ bylileâcï eni Herbstovy m aparaâ tem na ortodontickeâ m oddeï lenõâ University v Giessenu beï hem let VsÏ ichni pacienti splnï ovali tato kriteria: (1) leâcï ba byla zapocï ata v kompletnõâm staâleâ m chrupu (s nebo jesïteï neprorïezanyâmitrïetõâmimolaâ ry), (2) v molaâ rech byla Angleova II. trïõâda (nejmeâ neï polovicï nõâ), (3) incizaâ lnõâ schuê dek ³ 5 mm, (4) kompletnõâ dokumentace a minimaâ lneï dvou-leteâ sledovaâ nõâ po ukoncï enõâ leâcï by. Na zaâ kladeï kostnõâ zralostihodnoceneâ na rtg ruky a zaâpeï stõâ, byly pacienti rozdeï lenido dvou skupin: (1) adolescenti- MP3-F azï MP3-H, n=49, pruêmeï rnyâ veï k byl 13,5 let a (2) dospeï lõâ- R-IJ azï R-J, n=28, pruêmeï rnyâ veï k byl 20,7 let. Po nasazenõâ Herbstova aparaâ tu byly rïezaâky v postavenõâ hrana na hranu. Za mky byly nalepeny na rïezaâ ky a sï picï aâ ky v hornõâ cï elisti, po sejmutõâ Herbstova aparaâ tu byly dosazeny zbyleâ zaâ mky. Hodnocenõ vyâsledkuê se provaâ deï lonasaâ drovyâ ch modelech zhotovenyâchprïed a po ukoncï enõâ leâcï by pomocõâ okluzaâ lnõâho indexu PAR (Peer Assessment Rating). Redukce PAR skoâ re byla porovnaâ na v raâ mci obou skupin. Pro statistickeâ vyâ pocï ty byl pouzï it Kolmogorov-SmirnovuÊ v test a Mann-Whitney U test. PrÏed leâ cï bou meï ly obeï skupiny teï zï kou Angleovu II. trïõâdu 1. oddeï lenõâ. PruÊ meï rnyâ PAR index u adolescentuê byl lehce nizïsï õâ (27,8) nezï u dospeïlyâch (28,8). Po ukoncï enõâ terapie bylo dosazï eno dobreâ ho vyâ sledku v obou skupinaâ ch a pruêmeï rnyâ PAR index byl hodnocen u obou skupin jako srovnatelnyâ (adolescenti4,5 a dospeï lõâ 4,8). PruÊmeÏ rneâ snõâzïenõâ PAR indexu bylo 82,7 % (23,3 boduê ) pro adolescenty a 82,9 % (24,0 boduê) pro dospeï leâ. Celkova deâ lka leâ cï by byla prïiblizïneï stejnaâ u adolescentuê (21,5 meïsõâcuê ) iu dospeïlyâch (21,8 meïsõâcuê ), ikdyzï deâ lka terapie fixnõâm aparaâ tem po sejmutõâ Herbstova aparaâ tu byla kratsï õâ u dospeïlyâch. DõÂky rychlejsï õâ adaptaciv oblastitemporomandibulaâ rnõâho kloubu je deâ lka nosï enõâ Herbstova aparaâ tu kratsï õâ u adolescentuê (7,5 meï sõâce) nezï u dospeïlyâch (9,0 meïsõâcuê). ZaÂveÏ rem bylo zjisïteï no, zïe leâcï ba malokluze pomocõâ Herbstova aparaâ tu v kombinaci s fixnõâm aparaâ tem u pacientuê s Angleovou II. trïõâdou je srovnatelneï uâ cï innaâ v terapii adolescentuê idospeï lyâ ch. Celkova doba leâ cï by zaâ visõâ na veï ku. MUDr. Ilona Chmelova [email protected] 39

34 Ze zahranicï nõâch cï asopisuê Efekt ruê znyâ ch technik a sil na posï kozenõâ keramickyâch zaâ mkuê beï hem snõâmaâ nõâ na set-upech. Effects of different debondingtechniques on the debondingforces and failure modes of ceramic brackets in simulated clinical set-ups Chen H.Y., Su M.Z. et al. Am. J. Otrhodont. dentofacial Orthop. 2007, 132, cï. 5, s CõÂlem teâ to studie bylo zhodnocenõâ ruê znyâch zpuê sobuê sejmutõâ keramickyâch zaâ mkuê, zhodnocenõâ sil nutnyâch k odstraneï nõâ zaâ mku a hodnocenõâ mõâry posï kozenõâ skloviny po sejmutõâ keramickyâch zaâ mkuê. V sedmdesaâ tyâ ch letech byly, jako estetickaâ alternativa kovovyâch zaâ mkuê, pouzïõâvaâny zaâ mky plastoveâ, ktereâ byly posleâ ze nahrazeny barevneï stabilneï jsï õâmi a odolneï jsï õâmi zaâ mky keramickyâmi. Za mek keramickyâ je velmitvrdyâ, ale krïehkyâ, cozï provaâ zela rïada probleâ muê prïisejmutõâ zaâ mku, jako je posï kozenõâ zaâ mku isamotneâ skloviny zubu. VyÂrobciteÏ chto zaâ mkuê se snazï õâ vyvõâjet lepsï õâ a jednodusïsï õâ zpuê soby sejmutõâ zaâ mkuê, kteryâ by neposï kodily povrch skloviny. Vte to studii byly pouzïity zaâ mky Clarity ( 3M Unitek) - zaâ mek s kovovou draâzïkou pro snõâzïenõâ trïenõâ v draâzïce a s vertikaâ lnõâ draâzïkou pro snadneâ sejmutõâ, Inspire a zaâmky Inspire Ice (Ormco) - ktereâ majõâ speciaâ lnõâ kulatou baziupravenou zirkonem, a ktereâ je nutno snõâmat speciaâ lnõâmiplastovyâ miklesï teï miinspire (Ormco). Bylo pouzï ito 90 premolaâ ruê extrahovanyâ ch z ortodontickyâch duê voduê. Premola ry byly rozdeï leny do 3 skupin, ve vsï ech byl rovnomeï rneï zastoupen stejnyâ pocï et vsï ech trïõâ typuê zaâ mkuê,vsï echny zaâ mky byly lepeneâ jednõâm lepicõâm systeâ mem (ENLight, Ormco). Po nalepenõâ zaâ mkuê byly zuby ulozï eny do termostatu a ponechaâ ny v destilovaneâ vodeï na 12 hod prïiteploteï 37 C. Za mky byly poteâ sejmuty dveï ma zpuê soby. Jedna skupina (po 10 zaâ mcõâch od vsï ech typuê zaâ mkuê) byla sejmuta rucïneï, druhaâ skupina (20 od kazïdeâho typu zaâ mku) byla sejmuta pomocõâ testovacõâho stroje, vzï dy byly pouzï ity klesï teï doporucï eneâ vyâ robcem. Povrch skloviny po sejmutõâ zaâ mkuê byl hodnocen pomocõâ elektronoveâ ho mikroskopu, vyâ sledky byly shrnuty do peï tiskupin: I. rozlomenõâ zaâ mku, II. odlomenõâ v mõâsteï pryskyrïice, III. odlomenõâ skloviny, IV. odlomenõâ na rozhranõâ keramika - pryskyrïice, V. odlomenõâ na rozhranõâ sklovina - pryskyrïice. Byla hodnocena zbytkovaâ vrstva lepidla po sejmutõâ, cï etnost fraktur zaâ mku a rozsah posï kozenõâ skloviny. Zby vajõâcõâ vrstva lepidla byla hodnocena pomocõâ ARI (Adhesive Remnant Index): 0 - na zubu nezuê stalo zïaâdneâ lepidlo, 1 - meâneï nezï cï tvrtina zbytkoveâ ho lepidla na povrchu zubu, 2 - meâneï nezï polovina zbytkoveâ ho lepidla, 3 - võâce nezï 50% meâneï nezï 75% lepidla 4 - võâce nezï 75% lepidla, 5 - lepidlo celkoveï ulpeï lo na zubu. U veï tsï iny zaâ mkuê selhala prïisejmutõâ vazba v mõâsteï rozhranõâ zaâ mek-lepidlo, rozlomenõâ zaâ mkuê se vyskytlo uvsï ech trïõâ typuê zaâ mkuê, Inspire 70%, Inspire Ice 20%, Clarity 10%. Rozlomenõ zaâ mku Clarity bylo ve veïtsïineï prïõâpaduê v mõâsteï krïideâ lek a v mõâsteï draâzï ky. Nebylo zjisï teï no zïaâ dneâ posï kozenõâ skloviny po odstraneï nõâ zaâ mku. Ze studie vyplyâvaâ,zï e novyâ tvar a design zaâ mku snizï uje cï etnost rozlomenõâ zaâ mku prïisejmutõâ. MUDr. Beata Konkolska Preventivnõ puê sobenõâ ozoâ nu na vyâ voj bõâlyâ ch skvrn beï hem terapie pomocõâ fixnõâho aparaâtu Preventive Effect of Ozone on the Development of White Spot Lesions DuringMultibracket Appliance Therapy Kronenberg O., LussiA., Ruf S. Angle Orthodont. 2009, 79, cï. 1, s Ozon patrïõâ mezinejsilneïjsïõâ prïõârodnõâ antioxidanty a efektivneï likviduje Streptococcus Mutans. AvsÏakinhibicÏ nõâ vliv ozoâ nu na vznik zubnõâho kazu je staâ le kontroverznõâ. CõÂlem teâ to studie bylo zjistit, zda ozoâ n maâ veï tsï õâ ochrannyâ vliv nezï beï zï neï pouzï õâvaneâ laky s fluoridy a chlorhexidinem. PruÊbeÏ h studie: Bylo vybraâ no 20 pacientuê - pravaâkuê - 12 zï en, 8 muzïuê, s velmisï patnou oraâ lnõâ hygienou. Tito pacienti podstupovali terapii fixnõâm aparaâ tem a bylisledovaâni po celou dobu leâcïbybeï hem meïsõâcuê (pruêmeï rnaâ doba leâcïby26meïsõâcuê ). PruÊmeÏ rnyâ veï k byl 15 let. Chrup kazïdeâ ho pacienta byl rozdeï len na 4 kvadranty, ktereâ byly osï etrïovaâ ny bud' pomocõâ ozonu, nebo kombinacõâ Cervitecu a Fluor Protectoru nebo bez osï etrïenõâ jako kontrolnõâ. Cervitec je ochrannyâ lak, kteryâ obsahuje chlorhexidin a tymol. Chlorhexidin snizï uje produkcikyselin v povlaku a potlacï uje vyâ skyt Streptococcus Mutans. Fluor Protector je fluoridovyâ lak, kteryâ zlepsï uje remineralizacizubuê. Ozo n byl aplikovaâ n pomocõâ prïõâstroje HealOzon, KaVo. po dobu 30s. Prvnõ aplikace probeï hla 4 tyâdny po nalepenõâ zaâ mkuê, dalsï õâ opakovaneï kazïdeâ3meïsõâce do ukoncï enõâ ortodontickeâ leâcï by. Aplikace ochrannyâch lakuê byla provaâ deï na ve stejnyâ ch intervalech. PrÏed kazïdou aplikacõâ byl hodnocen vyâ skyt bõâlyâ ch leâ zia mnozï stvõâ plaku v okolõâ zaâ mkuê. Plak byl hodnocen jako prïõâtomen nebo neprïõâtomen. PrÏõÂtomnost bõâlyâ ch skvrn byla hodnocena klinicky pohle [email protected]

35 Ze zahranicï nõâch cï asopisuê dem, pomocõâ sveï tlem indukovaneâ fluorescence QLF (kteraâ zviditelnõâ mõâsta demineralizace) a pomocõâ prïõâstroje DIAGNOdent (KaVo), kteryâ pomocõâ fluorescence nevytvaârïõâ obraz zubu, ale obraz bakteriaâ lnõâ aktivity. Vy sledky: MnozÏstvõ plaku bylo stejneâ vevsï ech kvadrantech. V kvadrantech osï etrïovanyâ ch ochrannyâ milaky byl vznik skvrn v 0,7%, cozï je signifikantneï mensï õâ mnozïstvõâ nezï v kvadrantech osï etrïovanyâ ch ozoâ nem (vznik skvrn v 3,2%). BõÂle skvrny nalezeneâ pomocõâ sveï tlem indukovaneâ fluorescence QLF pouze cï aâ stecï neï odpovõâdaly klinickeâ mu hodnocenõâ pohledem. Pomocõ prïõâstroje DIAG- NOdent nebyly nalezeny zïaâ dneâ zmeï ny aniu vyâraznyâch bõâlyâ ch skvrn. Tento vyâ sledek neguje tvrzenõâ, zï e fluorescence odhalõâ vznik bõâlyâ ch skvrn jesï teï prïed klinickou manifestacõâ. MUDr. Aleksandra Skupien GoÈ bel Metoda maturace krcï nõâch obratluê ± slabaâ reprodukovatelnost Cervical Vertebrae Maturation Method: Poor Reproducibility Gabriel D. B. et al Amer. J. of Orthodont. Dentofacial Orthop., 2009, 136, cï. 4, s Metoda maturace cervikaâ lnõâch obratluê byla zavedena pro stanovenõâ faâze ruê stu, cozï je duê lezïiteâ pro spraâ vneâ nacï asovaâ nõâ ortodontickeâ leâ cï by. Prvnõ vyâzkumy tyâ kajõâcõâ se korelace morfologie krcï nõâch obratluê sruê stem mandibuly zverïejnil Benche, v 70. letech minuleâ ho stoletõâ vytvorïil Lamparski standardy zraâ nõâ krcï nõâch obratluê. V soucï asneâ dobeï je velkyâm zastaâncem Baccetti, kteryâ prïedstavil i prïesnou prïõârucï ku, jak odecï õâst a stanovit aktuaâ lnõâ faâziruê stu. VyÂhodou teâ to metody je vyuzï itõâ beï zïneâ ho kefalometrickeâ ho snõâmku, tõâm odpadaâ nutnost zhotovenõâ dalsï õâch rentgenovyâch snõâmkuê. Podle vyâsledkuê nedaâ vnyâch studiõâ jde o techniku spolehlivou a snadno reprodukovatelnou - v teï chto studiõâch hodnotiteleâ odecï õâtaline prïõâmo rentgenoveâ snõâmky, ale jen obkresleneâ obratle a spektrum pacientuê bylo znacï neï sï irokeâ. V soucï asneâ studii bylo pouzï ito 30 individuaâ lnõâch a 30 paâ rovyâ ch telerentgenovyâ ch snõâmkuê, vsï ichni pacienti byly ve veï ku kolem puberty. Aby z rentgenogramuê nebylo mozïneâ zõâskat pomocneâ informace (prï. stav dentice), byly snõâmky orïõâznuty tak, zï e ukazovaly pouze krcï nõâ obratle C1-C4. SnõÂmky hodnotilo deset privaâ tnõâch ortodontistuê s pruê meï rnou deâ lkou praxe let, kazïdyâ byl detailneï seznaâ men a zacvicï en s Baccettiho prïõârucï kou. Le karïinejdrïõâve odecï õâtali individuaâ lnõâ snõâmky a potom paâ roveâ, o kteryâchveïdeïli,zïe byly zhotoveny stejneâ mu pacientovi s odstupem dvou let a faâze ruê stu muêzïe byât bud' stejnaâ nebo odlisïnaâ. TrÏityÂdny po prvnõâm hodnocenõâ bylileâ karïiopeï t zacvicï enia odecï õâtali stejneâ snõâmky, jen v odlisïneâ m porïadõâ. PrÏiprvnõÂm hodnocenõâ se ortodontisteâ shodlive 45% prïõâpaduê a po trïech tyâdnech byla shoda u 49% prïõâpaduê. Pouze u neï kolika snõâmkuê (10%) se vsï ichni leâ karïina faâzi ruê stu shodli. VeÏtsÏ ina odlisïnyâchvyâsledkuê selisï ila o 1 ruêstovou faâ zi(74% prïiprvnõâm hodnocenõâ a 68% prïidruheâm) a o 2 ruê stoveâ faâ ze (18% prïiprvnõâm a 25% prïidruheâ m odecïõâtaâ nõâ). Po trïech tyâdnech se leâ karïise svyâmi prïedchozõâmivyâ sledky shodliv 62% prïõâpaduê. RozdõÂly byly opeïtveïtsï inou o jedno stadium (66%) nebo o dveï stadia (26%). Aby byla technika stanovenõâ ruê stu klinicky pouzïitelnaâ,meï la by prïinaâ sï et konstantnõâ vyâ sledky. Ze zaâ veï ruê teâ to studie vyplyâvaâ,zï e metoda maturace krcï nõâch obratluê mezityto techniky nepatrïõâ a meï la by byâ t doplneï na dalsï õâm vysï etrïenõâm. CVMSI: Dolnõ okraje vsï ech trïõâ obratluê jsou plocheâ s mozï nou vyâjimkou konkavity prïidolnõâm okrajic2 u takrïka poloviny prïõâpaduê.teï la jak C3 tak C4 jsou trapezoidnõâho tvaru (hornõâ hranice obratloveâ ho teï la se zuzï uje zezadu doprïedu). Vrchol v mandibulaâ rnõâm ruê stu se neobjevõâ drïõâve nezï 1 rok po tomto staâ diu. CVMSII: Konkavity jsou prïõâtomny prïidolnõâch okrajõâch jak C2 tak C3. TeÏ la C3 a C4 mohou byât bud'trapezoidnõâ, nebo mõât tvar horizontaâ lneï orientovaneâ ho obdeâ lnõâku. Vrchol v mandibulaâ rnõâm ruê stu se objevõâ beï hem 1 roku po tomto staâ diu. CVMSIII: Konkavity jsou nynõâ prïõâtomny prïidolnõâch okrajõâch C2, C3 a C4. TeÏ la jak C3 tak C4 jsou ve tvaru horizontaâ lneï orientovaneâho obdeâ lnõâku. Vrchol v mandibulaâ rnõâm ruê stu se objevil beï hem 1 nebo 2 let prïed tõâmto stadiem. CVMSIV: Konkavity dolnõâch okrajuê C2, C3 a C4 jsou staâle prïõâtomny. NejmeÂneÏ jedno z teï l C3, C4 je ve tvaru cï tverce. JestlizÏeteÏ la ostatnõâch krcï nõâch obratluê nejsou cï tvercovaâ, jsou jesï teï ve tvaru horizontaâ lneï orientovaneâ ho obdeâ lnõâku. Vrchol mandibulaâ rnõâho ruê stu se neobjevil pozdeï ji nezï 1 rok prïed tõâmto stadiem. CVMSV: Konkavity dolnõâch okrajuê C2, C3 a C4 jsou staâ le evidentnõâ. Minima lneï jedno z teï l C3, C4 je ve tvaru vertikaâ lneï orientovaneâ ho obdeâ lnõâku, nebo maâ tvar cï tverce. Vrchol mandibulaâ rnõâho ruê stu se neobjevil pozdeï ji nezï 2 roky prïed tõâmto stadiem. Vrchol mandibulaârnõâho ruê stu se objevuje mezicvms II a CVMS III a nebyl dosazïen bez zavrsï enõâ jak CVMS I tak CVMS II. (citace Chen H.Y., Su M.Z. et al, Am. J. Otrhodont. dentofacial Orthop. 2007, 132, cï. 5, s ) MUDr. Elia sï ovaâ Petra [email protected] 41

36 Informace PrÏehled chystanyâch zahranicï nõâch akcõâ Datum ± Washington, DC USA 14.± Viareggio, Versilia, Italy 15.± Athens, Greece 15.± PortorozÏ, Slovenia 8.± London, UK 18.± Santiago, Chile 16.± Vilnius, Lithuania 18.± Brighton, UK Warszawa, Polsko 21.± Verona, Italy 10.± Frankfurt, Deutschland 25.± Florence, Italy 17.± Mangalore, India 13.± Chicago, III. USA 18.± Istanbul, Turkey 4.± Honolulu, Hawaii USA 18.± Santiago de Compostela, Spain 26.± New York, NY USA Reykjavik, Iceland June 2014 Warszawa, Polsko Na zev (jednacõâ jazyk jinyâ nezï angl.) 110th Congress of the American Association of Orthodontics Spring Meeting and 2nd MOIP Congress Societa Italiana di Ortodonzia 11th International Symposium of the Greek Orthodontic Society 86th Congress of the European Orthodontic Society 9th Lingual Orthodontic Congress XIII International Orthodontic Congress Sociedad de Ortodoncia de Chile 2nd Congress of Microscope Dentistry British Orthodontic Conference 2010 Zjazd Polskiego Towarzysztwa Ortodonticznego (polsky, anglicky) XIII International Symposium on Dentofacial Development and Function 83. Wissenschaftliche Jahrestagung der Gesellschaft fuè r KieferorthopaÈdie (Deutsch) 22nd International Congress Societa Italiana di Ortodonzia 45th Indian Orthodontic Conference Indian Orthodontic Society 111th Congress of the American Association of Orthodontics 87th Congress of the European Orthodontic Society 112th Congress of the American Association of Orthodontics 88th Congress of the European Orthodontic Society 113th Congress of the American Association of Orthodontics 89th Congress of the European Orthodontic Society 90th Congress of the European Orthodontic Society Informace American Association of Orthodontics, 401 North Lindbergh Boulevard, ST. LOUIS, MO , USA. Tel.: Fax: , Website: Website: Website: [email protected] Cankarjev dom, Cultural and Congress Centre, Presernova 10, SI-1000 Ljubljana, Slovenia. Tel.: [email protected], Website: Website: Website: [email protected] Website: [email protected] Website: Website: Website: Congress Partner, Markgrafenstr. 56, D Berlin, Germany Tel.: , Fax: Website: [email protected] Website: Website: [email protected] American Association of Orthodontics, 401 North Lindbergh Boulevard, ST. LOUIS, MO , USA. Tel.: Fax: , Website: Cnidus PCO, Valikonagi Cad, Akkavak Sok No 17/7, Nisantasi, Istambul, Turkey Tel.: , [email protected] Website: American Association of Orthodontics, 401 North Lindbergh Boulevard, ST. LOUIS, MO , USA. Tel.: Fax: , Website: Atlantico Organizers SL, Senra 7-9, 2A, Santiago de Compostela, Spain Tel.: , Website: American Association of Orthodontics, 401 North Lindbergh Boulevard, ST.LOUIS MO , USA. Tel.: Fax: , Website: Congress Reykjavik, Engjateigi 5, 105 Reykjavik, Iceland Tel.: [email protected] Website: Mazurkas Travel, Congress&Conference Bureau, 27 Wojska Polskiego Av, Warsaw, Poland Tel.: [email protected] [email protected]

37 Informace PrÏehled chystanyâch domaâ cõâch akcõâ Datum Na zev Informace 12.± CÏ eladnaâ 19.± Praha Bratislava SK Ostrava Ostrava 9.± Praha Praha Praha Praha 23.± CÏ eskeâ BudeÏ jovice Humenne SK Humenne SK 14.± Praha OldrÏichovice cï erven 2010 Brno Praha listopad 2010 Praha Praha MUDr. JirÏõ Petr, MUDr. Rene Folta n, Ph.D. ¹Kombinovana ortodonticko-chirurgickaâ terapie skusovyâch vadª - kurz pro ortodontisty Prof. Dr. Tiziano Baccetti, DDS, PhD ¹Modernõ prïõâstup k plaâ novaâ nõâ a nacï asovaâ nõâ v ortodontickeâ leâcïbeïª MUDr. Petra HofmanovaÂ, Mgr. JirÏõ BeÏl ¹VyuzÏitõ 3D v ortodonciiª - kurz pro ortodontisty Dr. Wilk Mariusz (LodzÂ) ¹PraktickeÂ, etickeâ a technickeâ straâ nky praâ ce ortodontickeâ sestry v soukromeâ praxiª - praktickyâ kurz pro sestrïicïky MUDr. Petra HofmanovaÂ, Mgr. JirÏõ BeÏl ¹VyuzÏitõ 3D v ortodonciiª - kurz pro ortodontisty MUDr. Ivo Marek, Ph.D., Doc. MUDr. Martin Starosta, Ph.D. ¹Spolupra ce ortodontisty, parodontologa a implantologaª ¹RozsÏteÏ py 2010ª MUDr. Milada Solda novaâ ¹3D lingvaâ lnõâ technika LIVE KURZª ± lepenõâ a vaâzaâ nõâ fixnõâho aparaâ tu na pacientovi Maria n Svorad ¹Hyrax aparaâ t ± rozsïõârïenõâ patroveâhosï vuª ± praktickyâ kurz pro techniky 10. rocï nõâk JihocÏ eskyâch ortodontickyâch dnuê ± pro ortodontisty a zubnõâ techniky Mgr. JirÏõ BeÏl ¹Digita lnõâ fotografie v ortodonciiª - praktickyâ kurz pro ortodontisty Mgr. JirÏõ BeÏl ¹AnalyÂza telertg a modeluê u SW Kefaloª - kurz pro ortodontisty MUDr. Rene Folta n, Ph.D., MUDr. JirÏõ Petr ¹Interceptivnõ leâcï ba pacientuê jako prïõâprava na ortognaâ tnõâ operaciª MUDr. Agata Mohammad Kurz pro ortodontickeâ asistentky, technika otiskovaâ nõâ, praâ ce sestry v soukromeâ ordinaci MUDr. Ivana Dubovska ¹NeprÏõÂme lepenõâ zaâ mkuê ª - praktickyâ kurz pro ortodontisty (omezenyâ pocïetuâcï astnõâkuê) Maria n Svorad ¹Herbst ± fixnõâ funkcï nõâ aparaâtª ± praktickyâ kurz pro techniky JuÈ rikurol, D.D.S., Odont. dr. Prof. Dr. James A. McNamara, Jr., DDS, PhD ¹Ortodonticka leâcï ba a zmeï na profilu oblicï eje: Prakticke poznatky a ponaucï enõâ z meâ 40-tilete praxeª Inf.: ROD Ostrava - Olga BeÏ lovaâ, MojmõÂrovcuÊ 799/45, Ostrava-Maria nskeâ Hory Tel.: , , [email protected] Inf.: ROD a.s., Na Sa dce 780/20, Praha 4 Tel.: , [email protected] Inf.: ROD Ostrava - Olga BeÏ lovaâ, MojmõÂrovcuÊ 799/45, Ostrava-Maria nskeâ Hory Tel.: , , [email protected] Inf.: ROD Ostrava - Olga BeÏ lovaâ, MojmõÂrovcuÊ 799/45, Ostrava-Maria nskeâ Hory Tel.: , , [email protected] Inf.: ROD Ostrava - Olga BeÏ lovaâ, MojmõÂrovcuÊ 799/45, Ostrava-Maria nskeâ Hory Tel.: , , [email protected] Inf.: Altis Group spol. s.r.o., ZÏ erotõânova 901/12, BrÏeclav Tel./fax: , [email protected] Zelena linka: Inf.: Dr. M. Kot'ovaÂ, Ph.D., Dr. W. Urbanova Tel.: , [email protected] Inf.: ItalDent, Rousovicka 623/2, Praha 8 - J. Pochvalovska Tel.: , [email protected] Inf.: ROD a.s., Na Sa dce 780/20, Praha 4 Tel.: , [email protected] Inf.: MUDr. M. Ha lkovaâ Tel.: , [email protected] Inf.: ROD Ostrava - Olga BeÏ lovaâ, MojmõÂrovcuÊ 799/45, Ostrava-Maria nskeâ Hory Tel.: , , [email protected] Inf.: ROD Ostrava - Olga BeÏ lovaâ, MojmõÂrovcuÊ 799/45, Ostrava-Maria nskeâ Hory Tel.: , , [email protected] Inf.: Altis Group spol. s.r.o., ZÏ erotõânova 901/12, BrÏeclav Tel./fax: , [email protected] Zelena linka: Inf.: MUDr. Agata Mohammad, TrÏinec-OldrÏichovice 787 Tel.: , [email protected] Inf.: ROD Ostrava - Olga BeÏ lovaâ, MojmõÂrovcuÊ 799/45, Ostrava-Maria nskeâ Hory Tel.: , , [email protected] Inf.: ROD a.s., Na Sa dce 780/20, Praha 4 Tel.: , [email protected] Inf.: Altis Group spol. s.r.o., ZÏ erotõânova 901/12, BrÏeclav Tel./fax: , [email protected] Zelena linka: Inf.: ROD a.s., Na Sa dce 780/20, Praha 4 Tel.: , [email protected] [email protected]