Obsah (Contens): SpolecÏ enskaâ rubrika

Transcription

1 rocïnõâk17 cï asopis CÏ eskeâ ortodontickeâ spolecï nosti Published by the Czech Orthodontic Society RocÏ nõâk (Volume): 17 Rok (Year): 2008 CÏ õâslo (Number): 3 _ Obsah (Contens): SpolecÏ enskaâ rubrika str.5 ZpraÂ vy z vyâ boru str.6 ZajõÂmavosti v ortodoncii str.8 OdbornaÂ praâ ce str.12 KotevnõÂ minisï rouby v ortodoncii. 2. dõâl. DotaznõÂkovaÂ studie, mozïneâ komplikace (Miniscrews as orthodontic anchorage. Part 2. Retrospective questionnaire study, possible complications.) Retence premolaâruê (Unerupted premolars) VyuzÏ itõâ kmenovyâ ch buneï k a tkaâ nï oveâ ho inzï enyâ rstvõâ pro naâ hradu zubuê (Stemcells and tissue engineering for tooth substitute) Pro praxi Protokol peâcï e o pacienty s rozsïteï povou vadou oblicï eje na KPECH Brno Kongres CÏ OS Ze zahranicï nõâch cï asopisuê Informace str.40 str.48 str.50 str.52 _ Vydavatel: CÏ eskaâ ortodontickaâ spolecï nost Published by the Czech Orthodontic Society VedoucõÂ redaktor (Editor in Chief): Doc. MUDr. MilosÏ SÏ pidlen, Ph.D., Olomouc, Czech Republic RedakcÏ nõâ rada (Editorial Board): MUDr. Karel Floryk, VysÏ kov, Czech Republic MUDr. Milada HaÂ lkovaâ, Strakonice, Czech Republic MUDr. Jan Horal, Praha, Czech Republic MUDr. Martin HoraÂcÏ ek, HavlõÂcÏkuÊ v Brod, Czech Republic MUDr. Marie JurisÏ icovaâ, CSc., Martin, Slovak Republic Prof. MUDr. Milan KamõÂnek, DrSc., Olomouc, Czech Republic MUDr. Ivana KyralovaÂ, Hradec KraÂ loveâ, Czech Republic MUDr. Ivo Marek, BrÏeclav, Czech Republic Dr. Malgorzata Sitarek - Madaj, PoznanÂ, Polska MUDr. Milada StehlõÂkovaÂ, KromeÏrÏõÂzÏ, Czech Republic MUDr. Marie SÏ tefkovaâ, CSc., Olomouc, Czech Republic MUDr. Hana TycovaÂ, Praha, Czech Republic Dr. Mariusz Wilk, LodzÂ, Polska VedoucõÂ redaktor web stran (Editor in Chief web pages) MUDr. Radek Kokaisl, Praha, Czech Republic Adresa redakce (Contact Address): Olomouc, PalackeÂho12 fax: , tel.: ISSN: 1210±4272, CÏ asopis je vydaâvaâ n 4x rocïneï ( is published in 4 issues per year) Sazba (Type setting): FIS Print Olomouc. Tisk (Printed by): TiskaÂ rna Mor. TrÏebovaÂ Cena (Payment): 200,± KcÏ (8,± EUR), CÏ.uÂ.: /0100, konst. symbol: 0558, variab. symbol: rodneâ cï õâslo. CÏ asopis je bezplatneï zasõâlaân cï lenuê mcï eskeâ ortodontickeâ spolecï nosti. A copy of the is sent to all members of the Czech Orthodontic Society in good spending with their subscription. UzaÂveÏ rky (Dedline for the next year): 20.9.a , 24.1., 7.3.a

2 SpolecÏ enskaâ rubrika rocïnõâk17 VcÏervenci a srpnu roku 2008 sveâ vyâznamneâ zïivotnõâ jubileum oslavõâ: MUDr.Helena OkunovaÂ, Ostrava MUDr.ElisÏka AschenbrennerovaÂ, PlzenÏ MUDr.AlzÏbeÏta AdaÂ mkovaâ, FrensÏtaÂ t p.radhosïteïm MUDr.Ivana DouchovaÂ, Praha 5 MUDr.Miroslava SÏ vaâ bovaâ, CSc., Praha 5 MUDr.Marie SÏ uraâ nkovaâ, ProsteÏjov MUDr.Eva MaresÏovaÂ,UÂ stõâ nad Labem - VanÏov MUDr.Olba KrejcarovaÂ,CÏ eskeâ BudeÏjovice SrdecÏneÏ blahoprï ejeme! Prof. MUDr. Milan KamõÂnek, DrSc., F.D.S.R.C.S. Eng. Nechce se tomu ani veïrïit, zïe prof. KamõÂnek slavõâ letos 70. narozeniny. ZnaÂ me ho jako cï loveï ka plneâ ho energie, kteryâ zvlaâ daâ neuveï rïitelneâ mnozï stvõâ praâ ce a staâ le patrïõâ k nejaktivneï jsï õâm cï lenuê m nasï õâ spolecï nosti. MuÊ zï eme rïõâci: ªVavrÏõÂny maâ, ale neusõânaâ na nichª. Narodil se v KolõÂneÏ. Studium stomatologie na LeÂ karïskeâ fakulteï Univerzity PalackeÂ ho ukoncï il promocõâ v roce ZacÏ al pracovat jako asistent, pozdeï ji odbornyâ asistent na ortodontickeâ m oddeï lenõâ stomatologickeâ kliniky LeÂ karïskeâ fakulty v Olomouci. V letech absolvoval studijnõâ pobyt v DaÂ nsku na ortodontickeâ m oddeï lenõâ v Aarhusu a v Kodani. Po naâ vratu zavedl, prïes obtõâzïneâ ekonomickeâ podmõânky, na oddeï lenõâ fixnõâ ortodontickeâ aparaâ ty a vybudoval pracovisïteï vyhledaâ vaneâ ke studijnõâm pobytuê m ortodontisty zcï eskeâ a SlovenskeÂ republiky, z byâ valeâ NDR, z Mad'arska a Polska. Publikoval 7 monografiõâ a ucï ebnõâch textuê, 70 veï deckyâ ch publikacõâ a prïednesl võâce nezï 200 prïednaâ sï ek na veï deckyâ ch akcõâch. KromeÏ zlepsï ovacõâch naâ vrhuê je drzï itelem jednoho patentu a dvou pruê myslovyâ ch vzoruê. V roce 1981 zõâskal cenu CÏ eskeâ stomatologickeâ spolecï nosti. Od Univerzity PalackeÂ ho obdrzïel zlatou medaili UP v roce 2003 a v roce Byl cï estnyâmcï lenem Gesellschaft fuè r OrthopaÈ dische Stomatologie der DDR a v roce 1993 byl jmenovaâ ncï lenem korespondentem Deutsche Gesellschaft fuè r KieferorthopaÈ die. V roce 2000 se stal cï estnyâmcï lenem PolskeÂ ortodontickeâ spolecï nosti. V roce 2002 byl jmenovaâ n Fellow in Dental Surgery of The Royal College of Surgeons of England (F.D.S.R.C.S.). V cï ervnu 2008 obdrzï el Cenu FrantisÏ ka PalackeÂ ho, kterou dosud nezõâskal zï aâ dnyâ cï len akademickeâ obce LeÂ karïskeâ fakulty Univerzity PalackeÂ ho v Olomouci. Je mõâstoprïedsedou CÏ eskeâ ortodontickeâ spolecï nosti, cï lenem rady (Council) European Federation of Orthodontic Specialist Associations a redakcï nõâch rad cï asopisuê Ortodoncie (Olomouc) a Ortopedia Szczekowa i Ortodoncia (LodzÂ ). V letech byl prezidentem EOS a prezidentem kongresu EOS v Praze v roce Ve vyâ zkumneâ a publikacï nõâ cï innosti se veï noval zejmeâ na metodice praâ ce s fixnõâmi ortodontickyâ mi aparaâ ty, problematice objektivizace terapeutickeâ uâ cï innosti, dlouhodobeâ stabiliteï leâ cï ebnyâ chvyâ sledkuê, propracovaâ nõâ diagnostickyâ ch postupuê a indikacõâ leâcï ebnyâ ch metod. Pracoval v EUROQUAL, Biomed I a Biomed II komisõâch EvropskeÂ unie pro vyâ zkum kriteâ riõâ kvality ortodontickeâ peâcïe. Prof. KamõÂnek je prïedevsï õâm veï dec a ucï itel, kteryâ ucï õâ rozumeï t ortodoncii, etickeâ mu a zodpoveï dneâ muprïõâstupu k pacientovi racionaâ lnõâ a efektivnõâ leâ cï bou. Probojoval a zavedl u naâ s kvalitnõâ trïõâletou postgraduaâ lnõâ prïõâpravu ortodontistuê. PravidelneÏ prïednaâsï õâ na kurzech nejen u naâ s, ale i v Polsku a na Slovensku. Tyto kurzy prïispeï ly k tomu, zïe se zde leâcïba fixnõâmi aparaâ ty stala samozrïejmostõâ. Spolu s kolektivem autoruê dokoncï uje ucï ebnici ortodoncie. K jeho zaâ libaâ m patrïõâ vaâ zï naâ hudba, volnyâ cï asveï nuje sveâ rodineï - manzï elce, dveï ma synuê mleâ karïuê macï tyrïem vnucï kaâ m. Na zacï aâ tku profesnõâ karieâ ry byla jeho koncepce ortodoncie - dostupnost fixnõâch aparaâ tuê v kazïdeâ ortodontickeâ praxi a systematickaâ trïõâletaâ postgraduaâ lnõâ vyâ chova, povazïovaâ na za utopii. DeÏ kujeme, zïe se staly beïzïnou skutecïnostõâ a v praxi fungujõâ. VyÂ bor CÏ eskeâ ortodontickeâ spolecï nosti SpecializacÏ nõâ atestace Ve dnech probeï hly specializacï nõâ atestacï nõâ zkousï ky a specialisty v oboru ortodoncie se uâ speïsïneï stali MUDr. Petr Jindra, Ph.D., MUDr. Darina HeringovaÂ MUDr. Michaela PetrovaÂ, MUDr. OndrÏej SuchyÂ MUDr. Blanka ZÏ aâcï kovaâ BlahoprÏejeme 5

3 ZpraÂvyzvyÂboru ZpraÂvyzvyÂ boru 1) Na zaâ kladeï rozhodnutõâ vyâboru z byly Ministerstvu zdravotnictvõâ CÏ R poslaâny prïipomõânky CÏ e- skeâ ortodontickeâ spolecï nosti k VyhlaÂ sï ce o dispenzaâ rnõâ peâcïicï. 386/2007 Sb. (viz samostatnaâ prïõâloha). 2) SpecialisteÂ v ortodoncii z CÏ R jsou konecïneï uznaâvaâ ni v zemõâch EU! Dle smeï rnice EU 2007/C 165/07 z 19.cÏ ervence 2007 byly pozmeï neï ny prïõâloha B smeï r- nice 78/686/EEC a prïõâloha V, cïlaâ nek V.3, bod smeï rnice 2005/36/EC v tomto smyslu: V EU jsou uznaâvaâ ni specialisteâ z CÏ R, kterïõâ majõâ ¹Diplom o specializaci v oboru ortodoncieª udeï lenyâ 1) InstitutempostgraduaÂ lnõâho vzdeï laâvaâ nõâ ve zdravotnictvõâ nebo 2) MinisterstvemzdravotnictvõÂ. 3) V raâ mci letosï nõâho kongresu CÏ OS probeï hnou volby do orgaânuêcï OS (viz samostatnaâ prïõâloha). MUDr.JirÏõÂ Petr PrÏipomõÂnky CÏ eskeâ ortodontickeâ spolecï nosti k VyhlaÂsÏ ce o dispenzaâ rnõâ peâcïicï. 386/2007 Sb. CÏ eskaâ ortodontickaâ spolecï nost navrhuje vypustit z prïõâlohy teâ to vyhlaâsï ky a tõâmz dispenzaâ rnõâ peâcï e tyto vady: progenie, otevrïeneâ skusy a rozsaâ hleâ aplasie zubuê. ZduÊ vodneï nõâ: JednaÂ se o beï zïneâ ortodontickeâ vady, ktereâ mohou mõât ruê znyâ rozsah a tõâmi dopad na pacienta. VeÏ tsï inou jde o prïevaâ zï neï estetickaâ postizï enõâ, kteraâ stejneï jako ostatnõâ ortodontickeâ vady nevyzï adujõâ speciaâ lnõâ sledovaâ nõâ. OrtodontickaÂ leâ cï ba vsï ech teï chto vad maâ rovneïzï spolecïneâ rysy. Z nemocõâ se vztahem k oboru ortodoncie doporucï u- jeme v prïõâloze teâ to vyhlaâ sï ky ponechat pouze postizï enõâ s vyâ raznyâ mpodõâlemzdravotnõâho handicapu a potrïebou specifickeâ peâcï e,a teï mi jsou rozsïteï poveâ vady a vrozeneâ vyâvojoveâ vady s ortodontickyâmi projevy. Za CÏ eskou ortodontickou spolecï nost MUDr.JirÏõÂ Petr, prïedseda VaÂ zï eneâ kolegyneï,vaâ zï enõâ kolegoveâ, milõâ cï lenoveâ CÏ OS! Dovoluji si VaÂ s upozornit, zï e v tomto roce koncï õâ funkcï nõâ obdobõâ orgaâ nuê CÏ OS. Na plenaâ rnõâ schuê zi CÏ OS, kteraâ se bude konat v dobeï letosï nõâho kongresu v KrkonosÏ õâch, probeï hnou volby do vyâboru a reviznõâ komise CÏ OS. ZÏ aâdaâmvaâs vsï echny o hojnou uâcï ast na letosïnõâm kongresu nejen z duê voduê odbornyâ ch a spolecï enskyâ ch, ale i pro uplatneï nõâ VasÏ eho vlivu na cï innost CÏ OS. Proto VaÂ mdoporucï uji porozmyâsï let, jak byste si prïedstavovali dalsï õâ fungovaânõâ CÏ OS a koho (vcï etneï sebe) byste proto raâ di videï li v jejõâmvedenõâ. Ty kolegyneï a ti kolegoveâ, kterïõâ VaÂsprÏesveÏdcÏ ili, zï e jimmuêzï ete veïrïit po straâ nce odborneâ i lidskeâ azï e jejich jednaâ nõâ je pro VaÂ s srozumitelneâ, budou mõât dobreâ prïedpoklady pracovat pro VaÂ s stejneï duê veï ryhodneï ve vedenõâ VasÏ õâ odborneâ spolecï nosti. Proto, prosõâm, rozmyâsï lejte pecï liveï, koho byste volili a procï, a kdo byste meï l jizï prïedemneï jakeâ naâ vrhy kandidaâtuê, posï lete je laskaveï na mou adresu (lze i anonymneï ): MUDr. JirÏõÂ Petr, UruguayskaÂ 3, Praha 2 nebo em: [email protected] DeÏ kuji VaÂ mza prïedemvasï i aktivitu a teïsï õâmse na VaÂs na letosï nõâmkongresu v KrkonosÏ õâch! MUDr.JirÏõÂ Petr SpraÂ vy zo Slovenska PlenaÂ rna schoã dza Slovenskej ortodontickej spolocïnosti s odbornyâ mprogramomsa tento rok konala na TaÂ loch v hoteli Stupka 18. aprõâla 2008, zuâcï astnilo sa jej 117 cï lenov Slovenskej ortodontickej spolocï nosti. SuÂ cï ast'ou bola ako kazï dorocï ne vyâ stava firiems ortodontickyâ mmateriaâ lom. V odbornej cï asti sme si vypocï uli erudovanuâ, kraâ sne dokumentovanuâ prednaâsï ku Dr. H. PatocÏ kovej z CÏ eskej republiky o spolupraâ ci ortodontistu a parodontoloâ ga v nasï ej kazï dodennej praxi. Zaujala vyâ bornaâ prednaâ sï ka dr. A. PasÏ kovej o skrõâzï enomzhryze, taktiezï vyâ borne dokumentovanaâ s kraâ snymi liecï ebnyâ m i vyâ sledkami. Dr. J. VancÏonaÂ s oboznaâ mil ako sa pripravit' a ako postupovat' v nasï ich ambulanciaâ ch pri prechode SR na EURO. TeÂ ma vel'mi aktuaâ lna a potrebnaâ sa stretla s vel'- kyâmzaâ ujmom, cï o sa prejavilo bohatou diskusiou. PlenaÂ rna schoã dza mala tradicï nyâ program. V spraâve o cï innosti spolocï nosti, ktoruâ predniesla MUDr. G. AlexandrovaÂ oboznaâ mila prõâtomnyâ ch s podanõâmprihlaâ sï ky nasï ej spolocï nosti do EFOSA. VyÂsledok bude znaâmy na zasadanõâ GAM EFOSA v juâ ni 2008, pri prõâlezïitosti EOS kongresu v Lisabone. SuÂcÏ asne uviedla, zï e situaâ cia v postgraduaâ lnomvzdelaâ vanõâ sa nezmenila, v roku 2007 sa nekonali sï pecializacï neâ atestaâ cie, takzï e do tereâ nu nepribudol ani jeden novyâ cï el'ustnyâ ortopeâ d. MozÏ no celuâ situaâ ciu zmenõâ fakt, zïe na SZU bola vytvorenaâ Katedra cï el'ustnej ortopeâ die, ktorej vedenõâmbola poverenaâ Dr. S. DianisÏ kovaâ, PhD. NovovytvorenaÂ samostatnaâ katedra preberaâ na seba organizaâ ciu a priebeh sï pecializacï neâ ho sï tuâ dia v cï el'ustnej ortopeâ dii. II. spolocï nyâ kongres CÏ OS a SOS sa bude konat'v Mikulove Hlavnou teâ mou kongresu je problematika otvoreneâ ho zhryzu a hlavnyâ mprednaâ sï a- juâ cimprof. R. Nanda z USA. PlenaÂ rna schoã dza odsuâ hlasila znõâzï enie cï lenskeâ ho prõâspevku do SOS pre postgraduantov plnyâmuâvaè zkom na klinike, pre zï eny na materskej dovolenke a kolegov v plnomstarobnomdoã chodku z 1000 Sk na 500 Sk. Dr.Gabriela AlexandrovaÂ 6

4 ZajõÂmavosti v ortodoncii 8. rocïnõâk JihocÏ eskyâ ch orto dnuê Ve dnech se konalo v CÏ eskyâch BudeÏ jovicõâch v hotelu MalyÂ pivovar tradicï nõâ setkaâ nõâ jihocï eskyâch, zaâ padocï eskyâch i jinyâch ortodontistuê. OpeÏt byl zajisïteï n vysoce kvalitnõâ odbornyâ program, prïednesenyâ jak klinickyâ mi pracovnõâky, tak i kolegy z tereâ nnõâch praxõâ. DobryÂ dojemna mne udeï lala precizneï prïipravenaâ prïednaâsï ka MUDr. SÏ vaâ choveâ z PlzenÏ skeâ kliniky na teâma korekce vertikaâ lneï otevrïeneâ ho skusu s vyuzï itõâmkotevnõâch implantaâ tuê. SoucÏ asneâ nejmoderneï jsï õâ naâ zory na fluoridovou prevenci a na osï etrïovaâ nõâkazuê u docï asnyâch molaâ ruê u nasï ich malyâ ch pacientuê velice hezky prïednesla MUDr. IvancÏ aâ kovaâ z KraÂ loveâ hradeckeâ kliniky. KraÂ sneâ vyâ sledky aplikace mezenchymaâ lnõâch sïteïpuê u dospeïlyâch pacientuê s fixnõâmi rovnaâ tky prezentovala MUDr. UÂ lehlovaâ z PõÂsku. KazÏdyÂ z naâ s musõâ neïkdy osï etrïovat pacienta s rozsïteï pem. Proto naâmprïisïla velice vhod prïednaâsï ka MUDr. Kot'oveÂ z PrazÏ skyâch Vinohrad. Ani dalsï õâ prïednaâ sï ejõâcõâ nezuê stali nic dluzï ni dobreâ odborneâ uâ rovni tohoto setkaânõâ. Je velkaâ sï koda, zïe v nasï ich rïadaâ ch staâle prïevlaâ dajõâ kolegoveâ strïednõâho veï ku, mladsï õâ kolegoveâ v nasï em kraji jsou zastoupeni maâ lo. Na tomto setkaânõâmeï li svou sekci poprveâ i zubnõâ technici, kterïõâ pracujõâ v oboru ortodoncie. BeÏ hemteï chto dnuê meïlimozï nost vyslechnout prezentace svyâ ch koleguê, porovnat sveâ pracovnõâ postupy s jinyâmi a posoudit, zda by bylo co vylepsï ovat. ZaÂmeÏ remzubnõâch technikuê bylo zamyslet se nad problematikou zubnõâch technikuê ortodontistuê, sjednotit se a zalozï it organizaci, kteraâ by se teï mito probleâ my zabyâvala. To se skutecïneï podarïilo a to 8.5., 2008, kdy byla ustanovena v prostoraâ ch hotelu Akcent v Praze Asociace Orto Tech. NasÏ e dõâky patrïõâ organizaâ toruêmteâ to akce MUDr. MiladeÏ HaÂ lkoveâ a AleneÏ PodlahoveÂ z firmy ROD, ktereâ zajistily dalsïõâprïõâjemneâ setkaânõâ.uzï dnes se teï sï õâme na dalsïõâ rocïnõâk. MUDr.Alena ZapletalovaÂ 8

5 ZajõÂmavosti v ortodoncii rocïnõâk17 JihocÏ eskeâ ortodontickeâ dny Letos poprveâ se k akci JihocÏ eskeâ orto dny pro leâkarïe ortodontisty v CÏ eskyâ ch BudeÏ jovicõâch prïidruzï ila i sekce pro zubnõâ techniky pracujõâcõâ v oboru ortodoncie. NejveÏ tsï õâ zaâ sluhu na vzniku, doufejme, noveâ tradice maâ MUDr. Milada HaÂ lkovaâ, kteraâ toto spojenõâ leâ karïuê a zubnõâch technikuê umozï nila a podporïila za pomoci Aleny PodlahoveÂ z firmy ROD CÏ eskeâ BudeÏ jovice. Na straneï zubnõâch technikuê to byla VeÏ ra KarlovaÂ, kteraâ na podneï t MUDr. Ireny SÏ ubrtoveâ s tõâmto naâ vrhem MUDr. HaÂ lkovou oslovila a cï aâ stecï neï zorganizovala prïednaâ sï kovou cï aâ st pro zubnõâ techniky. Akce probeï hla v prïekraâ sneâ mprostrïedõâ hotelu MalyÂ pivovar v CÏ eskyâch BudeÏ jovicõâch. PrÏednaÂsÏ ky probõâhaly dva dny a prïinesly mnoho uzïitecï nyâ ch informacõâ. SveÂ zkusï enosti prezentovali jak leâkarïi, tak zubnõâ technici. TeÂ mata prïednaâ sï ek byla ruê znorodaâ od dokumentacï nõâch modeluê,prïes materiaâ ly pouzï õâvaneâ v ortodoncii, diagnostickeâ prïestavby, vyâ robu splintuê pro ortognaâ tnõâ chirurgii. PrvnõÂ den prïednaâsï ek zakoncï ila prezentace hornõâ desky s pelotou. Jako vyhlaâ sï enaâ kapacita ve sveâ moboru prïedal uâ vodemdruheâ ho dne svoje zkusï enosti i MUDr. VaÂ clav BednaÂ rï a jeho laâ ska k funkcï nõâmaparaâ tuê mprosvõâtila sobotnõâ dopoledne. Pak naâ sledovaly prïednaâ sï ky o laboratornõâmzhotovenõâ funkcï nõâch aparaâtuê, transfer systeâm v ordinaci, typy patrovyâch trïmenuê, Wiliamsova a Nancyho desticï ka, lakovaâ nõâ ortodontickyâ ch aparaâ tuê a zhotovenõâ distalizaâ toru. KladneÂ ohlasy teâ m eï rï trïiceti zuâ cï astneï nyâ ch zubnõâch technikuê udeï laly organizaâ toruê mvelkou radost a tõâm jimvynahradily obrovskyâ kus praâ ce, kteryâ byl samozrïejmeï s prïõâpravou celeâ akce spojen. ZakoncÏ enõâ se konalo okolo trïetõâ hodiny odpolednõâ, kdy zubnõâ technici podeï kovali doktorce HaÂ lkoveâ za zorganizovaâ nõâ celeâ akce a pak jizï naâ sledovalo loucï enõâ. VsÏ e provaâ zelo kraâ sneâ pocï asõâ a usmeï vaveâ naladeï nõâ vsï ech prïõâtomnyâ ch. SÏ aâ rka EibichovaÂ a VeÏ ra KarlovaÂ I toto je cõâlemnoveï vznikajõâcõâ Asociace - zviditelnit zubnõâ techniky, ortodontisty a umozï nit dosazï enõâ dokonalejsï õâho vzdeïlaâvaâ nõâ v oboru, ale i zlepsï enõâ ekonomickyâ ch podmõânek, ktereâ jsou v soucï asnosti jizï zcela neudrzï itelneâ a proto dochaâ zõâ k tomu, zï e nasï i kolegoveâ s velkyâmi zkusï enostmi v oboru odchaâ zõâ za vidinou vysïsïõâch prïõâjmuê. Po prïivõâtaânõâ a prïedstavenõâ hlavnõâch akteâruê, kteryâmi byli Jana VintrovaÂ, MariaÂ n Svorad a VeÏ ra KarlovaÂ, probeï hlo seznaâ menõâ se stanovami, poteâ naâ sledovalo jejich prïipomõânkovaâ nõâ, daâ le diskuze o jizï zm õâneï neâ m naâ zvu organizace, logu a takeâ o znaku Asociace. PrÏedbeÏzÏneÏ byla dohodnuta vyâsïecï lenskyâch prïõâspeï vkuê. PoteÂ naâ sledovalo prïedstavenõâ kandidaâ tuê na funkci prezidenta a viceprezidenta. ZatõÂmneoficiaÂ lnõâmprezidentembyla zvolena Jana VintrovaÂ a viceprezidentem MariaÂ n Svorad. VsÏ echna hlasovaâ nõâ byla jednomyslnaâ. Po oficiaâ lnõâmzalozï enõâ Asociace bude naâ sledovat jizï oficiaâ lnõâ volba do jednotlivyâ ch funkcõâ dle stanov. Bude teâ zï jmenovaâ na rïõâdõâcõâ a dozorcï õâ rada. Jsou võâtaâ ny naâ vrhy zrïad zubnõâch technikuê - ortodontistuê na tyto funkce. Velice by pomohlo ¹zmapovaÂ nõâª pocï tu zubnõâch technikuê, kterïõâ pracujõâ v oboru ortodoncie. PrÏihlasÏ te se, prosõâm, co nejdrïõâve na adresu [email protected] nebo posï tou na adresu VeÏ ra KarlovaÂ, PrÏesÏ tickaâ 9, PlzenÏ. Od Asociace obdrzïõâte prïihlaâsï ku a pokud budete mõât zaâ jem, prïihlaste se. SÏ aâ rka EibichovaÂ a VeÏ ra KarlovaÂ Asociace Orto Tech PrvnõÂ, zatõâmneoficiaâ lnõâ, sjezd zubnõâch technikuê - ortodontistuê, probeï hl v prostoraâ ch hotelu Akcent v Praze. CõÂlembylo seznaâ mit prïõâtomneâ s rozhodnutõâmzalozïit organizaci zubnõâch technikuê, ortodontistuê, pro nõâzï byl schvaâ len naâ zev Asociace Orto Tech. Pravdou je, zï e neprïõâlisï pocï etnaâ skupina ortodontickyâ ch technikuê byâ vaâ neustaâ le opomõâjena prïi duê lezï ityâ ch jednaâ nõâch, z velkeâ cïaâ sti za to muêzï e i nasï e vlastnõâ nepruêbojnost. ¹Non-compliance orthodonticsª PrazÏskyÂ hotel OlsÏ anka byl v sobotu, 24. kveï tna 2008 deï jisï teï mcelodennõâho prïednaâ sï koveâ ho maratonu pod naâ zvem¹non-compliance orthodonticsª. PrÏednaÂ sï ejõâcõâmbyl italskyâ ortodontista Dr. Stefano Velo, prezident EvropskeÂ spolecï nosti lingvaâ lnõâ ortodoncie. Na vysoce profesionaâ lnõâ uâ rovni seznaâ mil do poslednõâ zï idle obsazenyâ prïednaâsï kovyâ saâ l kongresoveâ ho centra s ortodontickyâmi postupy leâcï by II. trïõâd, u nichzï jsou minimalizo- 9

6 ZajõÂmavosti v ortodoncii V pruêbeïhuprïednaâsï ek padala rïada dotazuê, na ktereâ dr. Velo okamzï iteï odpovõâdal a hledal ve sveâ mpocï õâtacï i zcela neplaâ novaneï dalsï õâ a dalsï õâ kasuistiky, aby odpoveï deï l co nejleâpe a vsï e zaâ rovenï dokumentoval. CelaÂ prïednaâ sï ka, kterou porïaâ dala firma Italdent byla velmi dobrïe zajisïteï na a k jejõâmu uâ speï chu zaâ sadneï prïispeï l i bezchybnyâ prïeklad dr. KopeckeÂ. MUDr.M.Kot'ovaÂ, Ph.D KotevnõÂ mikrosï rouby vaâ ny pozï adavky na spolupraâ ci pacienta. V prvnõâ cïaâ sti byly probraâ ny aparaâ ty typu ¹Jetª na distalizaci molaâ ruê, ktereâ lze v pruêbeïhuleâcï by snadno modifikovat na prïechodneâ retencï nõâ aparaâ ty, na neï zï navazuje terapie fixnõâmi aparaâ ty (vestibulaâ rnõâmi i lingvaâ lnõâmi) s kotevnõâm vyuzï itõâmmikrosï roubuê M.A.S. DaÂ le dr. Velo ukaâ zal mozïnosti expanze hornõâho zubnõâho oblouku s pomocõâ palatinaâ lnõâho aparaâ tu typu ªSpring - Jetª, postup prïi naprïimovaâ nõâ molaâ ruê pruzï inovyâ mnaprïimovacï ema efekt terapie hlubokeâ ho skusu s vyuzï itõâmspeciaâ lnõâch lingvaâ lnõâch zaâ mkuê upravenyâch pro naâ kus. PrÏi leâcïbeï hlubokeâ ho skusu si dr. Velo vypomaâhaâ nejen palatinaâ lnõâmi zaâ mky, ale i naâ kusnyâmi plosï kami vytvorïenyâ mi z volneâ ruky kompozitnõâm materiaâlempalatinaâ lneï na hornõâch rïezaâ cõâch. PoneÏ kud netradicï nõâ postup leâ cï by vertikaâ lneï otevrïeneâ ho skusu ve smõâsï eneâ dentici tzv. rychlou intruzõâ molaâruê vyvolal otaâ zky na teâ ma, zda jsme si jisti indikacõâ chirurgickyâ ch rïesï enõâ ortodontickyâ ch vad a zda maâ m e vzï dy s definitivnõâmnaâ vrhemleâcï by cï ekat na ukoncï enõâ ruê stu. VeÏ tsï inu ortodontickyâ ch anomaâ liõâ zacï õânaâ dr. Velo leâcï it v obdobõâ smõâsï eneâ dentice, kdy klade duê raz na dosazï enõâ optimaâ lnõâho vztahu prvnõâch staâ lyâ ch molaâ ruê, kteryâ je prïedpoklademvytvorïenõâ dobreâ artikulace, kteraâ jedinaâ zajistõâ dlouhodobeï dobryâ vyâ sledek leâ cï by. Dne se pro velkyâ zaâ jemortodontistuê konal jizï potrïetõâ velmi uâ speï sï nyâ kurz KOTEVNIÂ MIKRO- SÏ ROUBY MUDr. I. Marka a doc. M. Starosty, Ph.D. TentokraÂ t bylo mõâsto konaâ nõâ prïesunuto z Moravy do hotelu ILF v Praze. Na zacï aâ tku prïednaâ sï ky naâ mmudr. Marek podal souhrn informacõâ o historii a evoluci skeletaâ lnõâho kotvenõâ. DaÂ le se zabyâval rozdeï lenõâmkotvenõâna prïõâmeâ a neprïõâmeâ a jeho typy (subperiostaâ lnõâ, enoseaâ lnõâ, kostnõâ desticï ky a kotevnõâ kostnõâ sï rouby. PodrobneÏ ji hovorïil o enoseaâ lnõâch implantaâ tech, jejich umõâsteï nõâ pomocõâ referencï nõâ desticï ky (tj. stanovenõâ mõâsta aplikace) a jejich vyuzï itõâ k distalizaci hornõâch molaâ ruê.daâ le se zabyâ val kostnõâmi mikrosï rouby, jejich materiaâ lem, stabilitou, klinickou uâ speï sï nostõâ a typy. ZnaÂ me dva zaâ kladnõâ typy mikrosï roubuê : self tapping (samorïezneâ ) a self dribling (samovrtneâ ). ZduÊ raznil, zïe deâ lka sï roubu nemaâ vliv na stabilitu, naopak ta je zaâ vislaâ na diametru sï roubu. Doc. Starosta uvedl, zïe nejcï asteïji pouzïõâvaâ pruêmeï r 1,6 mm a deâ lku 8 mm (nebo 10 mm). MUDr. Marek podrobneï ji popsal korejskyâ systeâm JEIL, kteryâ saâ mpouzïõâvaâ. Podle MUDr. Marka je nejlepsï õâk intruzi a neprïõâmeâ mu kotvenõâvyuzïõât typ JD. Typ G2 je nejuniverzaâ lneïjsï õâ a typ JB nejcï asteï ji pouzïõâvaâ k mesializaci molaâruê, naopak k intruzi molaâruê je nedoporucï uje. NejuÂ speï sï neï jsï õâ mõâsto pro zavedenõâ implantaâ tu urcï il palatinaâ lneï v hornõâ cï elisti. DoporucÏ il zavaâdeï t kotevnõâ mikrosï rouby vzïdysï ikmo: v hornõâ cï elisti k dlouheâ ose zubu, v dolnõâ cï elisti ZõÂskali jsme podrobnyâ prïehled o zaâ sadaâ ch zavaâdeï nõâ a vyuzïitõâ kotevnõâch mikrosï roubuê v praxi. K intruzi molaâruê MUDr. Marek doporucï uje uzï õât sõâlu 150 g. Den nabityâ informacemi koncï il praktickou cï aâ stõâ. KazÏdyÂ z uâcï astnõâkuê pod vedenõâmdoc. Starosty mohl zaveâ st kotevnõâ mikrosï rouby do prasecï õâ kosti. Kurz byl velkyâmprïõânosemnejen pro ortodontisty, ale takeâ pro vsï echny, kterïõâ se touto teâ matikou chteï jõâ zabyâ vat. Na zaâveï r nezbyâvaâ nezï podeï kovat obeïmaprïednaâsïejõâcõâmza skveï le prïipravenou prïednaâsï ku, porïaâ dajõâcõâ firmeï Altis Group za hladkyâ pruêbeï h akce a teïsïit se na dalsï õâ kvalitnõâ seminaârïe! MUDr.Barbora VelkaÂ 10

7 KotevnõÂ minisï rouby v ortodoncii. 2. dõâl. DotaznõÂkovaÂ studie, mozïneâ komplikace Miniscrews as orthodontic anchorage. Part 2. Retrospective questionnaire study, possible complications. MUDr.OndrÏej HajnõÂk, MUDr.Magdalena Kot'ovaÂ, Ph.D. OrtodontickeÂ oddeï lenõâ StomatologickeÂ kliniky 3. LF UK a FNKV Praha Department of Orthodontics, Clinic of Dental Medicine, 3rd Medical Faculty of Charles University, and University Hospital KraÂ lovskeâ Vinohrady Praha Souhrn Jsou probraâ ny mozïneâ komplikace prïi pouzïitõâ kotevnõâch minisï roubuê v ortodoncii, jejich indikace a kontraindikace. Byla provedena dotaznõâkovaâ studie ke zjisï teï nõâ postojuê pacientuê k zavedenõâ minisï roubuê z ortodontickyâ ch duêvoduê.z vyâ sledkuê studie vyplyâ vaâ, zï e 79 % pacientuê necõâtõâ bud'zï aâ dnou, nebo mõârnou bolest po zavedenõâ minisï roubu a 96 % necõâtõâ bud'zïaâ dnou, nebo mõârnou bolest po vyjmutõâ a võâce nezï 90 % pacientuê by si nechalo minisï roub v prïõâpadeï potrïeby zaveâ st znovu. ZaÂ teï zï pacienta prïi pouzï itõâ kotevnõâho minisï roubu je nepatrnaâ, terapeutickyâ efekt velmi dobryâ. ZavedenõÂ a zejmeâ na odstraneï nõâ minisï roubuê je instrumentaâ lneï, cï asoveï i ekonomicky nenaâ rocï neâ a pacienta netraumatizuje (Ortodoncie 2008, 17, cï. 3, s ). Abstract Potential complications accompanying the use of miniscrews as orthodontic anchorage are discussed, their indications and contraindications. The questionnaire study records patients' attitudes on miniscrews. The results suggest that 79% of patients have no pains or just moderate discomfort after the insertion of a miniscrew, 96% patients state no pains or just a moderate discomfort after the miniscrew was removed. More than 90% of patients would agree with a new application of the miniscrew if necessary. Demands on a patient with a miniscrew are insignificant; the effect of therapy is very good. The insertion of a miniscrew and its removal is undemanding in terms of armamentarium, time and economic costs and comfortable for a patient (Ortodoncie 2008, 17, No. 3, p ). KlõÂcÏ ovaâ slova: skeletaâ lnõâ ortodontickeâ kotvenõâ, docï asnaâ kotevnõâ zarïõâzenõâ, kotevnõâ minisï roub. Key Words: skeletal orthodontic anchorage, temporary anchorage devices, miniscrew as orthodontic anchorage UÂ vod Komplikace spojeneâ s minisï rouby a jejich rïesï enõâ V odborneâ literaturïe lze najõât mnozï stvõâ kazuistik a studiõâ, ze kteryâch je zrïejmeâ, zï e pouzï itõâ minisï roubuê v ortodoncii je metoda spolehlivaâ a takto vytvorïeneâ kotvenõâ je stabilnõâ. NicmeÂ neï bez rïaâ dneâ erudice a praktickeâ honaâ cviku muê zï e vyuzï itõâ tohoto druhu skeletaâ lnõâho kotvenõâ veâ st k ne uâ plneï ideaâ lnõâmvyâsledkuêma neï kdy muê zï e byâ t zdrojemzklamaâ nõâ a prïõâpadneï posï kozenõâ pa- Introduction Complications accompanying miniscrew application and their management In literature we can find many case studies suggesting the use of miniscrews in orthodontics is reliable and stable. However, experience and proper training is the prerequisite for successful application of miniscrews. Therefore, it is a must for an orthodontist to be well informed about potential complications and ways 12

8 rocïnõâk17 cienta. Znalost mozï nyâ ch komplikacõâ a jejich rïesï enõâ je nezbytnyâmprïedpokladempro uâ speï ch a spokojenost z hlediska osï etrïujõâcõâho leâ karïe i pacienta [8, 25, 26, 28, 29, 43]. NedostatecÏ naâ primaâ rnõâ stabilita je patrneï nejcï asteï ji uvaâdeï nou komplikacõâ, jde o stav, kdy je minisï roub po zavedenõâ do kosti nepatrneï pohyblivyâ, cozï daâ le vede k jeho zjevneâ mobiliteï s naâ slednyâ muvolneï nõâma selhaânõâm. SoucÏ asneâ poznatky sveïdcï õâ o tom, zï e maximum stability minisï roubu je zajisïteï no kompaktou a jen v mensïõâ mõârïe spongiosou. Je trïeba zvolit takoveâ mõâsto pro zavedenõâ, kde bude kompakty dostatek, poprïõâpadeï zvolit veï tsï õâ velikost minisï roubu. Bylo zjisï teï no, zïe prïi velkeâm uâ hlu kraniometrickyâch basõâ cï elistõâ je kompakta v dolnõâ cï elisti tencï õâ. U tohoto typu pacientuê je proto dobreâ zvolit minisï roub veïtsï õâch rozmeïruê [25]. DalsÏ õâm duê vodemnedostatecï neâ primaâ rnõâ stability muê zïe byât prïedvrtaânõâ prïõâlisï velkeâ sï toly, cozï se zpravidla stane v situaci, kdy osï etrïujõâcõâleâ karï neudrzï õâvrtaâ k v jedneâ rovineï a pruê meï r sï toly se tak zveï tsï õâ. PouzÏ itõâmsamovrtneâ ho minisï roubu se daâ komplikaci tohoto typu prïedejõât. OpozÏdeÏ naâ mobilita minisï roubu muê zïe prïijõât v naâ sledujõâcõâch dnech cï imeï sõâcõâch po zavedenõâ. Tento typ nestability je obvykle zpuê soben prïetõâzï enõâmnebo naopak nedostatecï nyâ mzatõâzï enõâmminisï roubu. OkamzÏ iteâ zatõâzï enõâ minisï roubu stimuluje formaci kosti a postupneï dochaâ zõâ k jeho upevnï ovaâ nõâ. Pokud nenõâ minisï roub zatõâzïen od zacï aâ tku, muê zï e dojõât k vruê staâ nõâ epiteliõâ mezi povrch minisï roubu a kosti, cozï vede k naâ sledneâ mobiliteï. PrÏi iniciaâ lnõâmzateï zï ovaâ nõâ je trïeba zmeï rïit sõâlu, kterou hodlaâ me minisï roub zatõâzïit - nemeïlabyprïesaâ hnout 50 g. Ne vsï echny pohybliveâ minisï rouby musõâ byât okamzï iteï vyjmuty. Pokud je mobilita jen nepatrnaâ, pacient nemaâ zï aâ dneâ obtõâzï e, nejsou patrneâ klinickeâ znaâ mky zaâneï tu a minisï roub je stabilnõâ natolik, aby odolal ortodontickyâmsilaâm,muêzï eme jej ponechat na mõâsteï. Pokud je vsï ak mobilita zjevnaâ, je nutneâ jej vyjmout a pokusit se zaveâ st novyâ minisï roub na jineâ mõâsto. PozdnõÂ mobilita muê zïe byât teâzï zpuê sobena takeâ prïetocï enõâmminisï roubu prïi sï roubovaâ nõâ do kosti. Je trïeba dbaâ t na to, abychom prïestali sï roubovat ve chvõâli, kdy dosaâ hne krcï ek minisïroubu periostu. Pokud nenõâ prïi prïedvrtaâ nõâ zajisï teï no dostatecï neâ chlazenõâ vrtaâ ku, muê zï e dojõât k prïehrïaâ tõâ kosti a neprïõâznivyâ osud minisï roubu je tak zpecï eteïn. PrÏi nedodrzï enõâ anatomickyâch zaâ sad muê zï e prïi zavaâdeï nõâ dojõât k porusï enõâ anatomickyâ ch struktur jako jsou ceâ vy, nervy, zubnõâ korïeny a maxilaâ rnõâ sinus. Z ceâv prïichaâzõâ v uâ vahu arteria palatina maior, z nervuê prïedevsï õâmnervus palatinus a nervus mentalis. V prïõâpadeï, zï e je osï etrïujõâcõâ leâ karï v topografickeâ anatomii dostatecï neï orientovaâ n, nemeï lo by k narusï enõâ ceâ v a nervuê dojõât. of their management. These are preconditions of successful results for both a professional and a patient [8, 25, 26, 28, 29, 43]. Insufficient primary stability is probably amongst the most frequent problems. The miniscrew - after the insertion into a bone - moves subtly, which further results in visible mobility of the screw, followed by its loosening and failure. In the light of current knowledge it is clear that the maximum stability of a miniscrew is facilitated by cortical bone and to a lesser degree by trabecular bone. Therefore, it is necessary to choose the place of insertion with sufficient amount of compact bone, or to use a bigger miniscrew. ¹High angleª patient is accompanied with a thinner cortical bone in the mandible. In such patients it is advisable to use a bigger miniscrew [25]. Insufficient primary stability may be the result of a too large predrilled passageway. This occurs in case an orthodontist fails to keep a drill in one and the same plane, and therefore the passageway diameter is changed. We can avoid the complication when we use a self drilling miniscrew. Delayed mobility of a miniscrew may occur within days or months after the insertion. This is usually the result of overloading or insufficient loading of a miniscrew. Immediate loading of a miniscrew stimulates bone formation, and thus the miniscrew is gradually fixed. In case the miniscrew is not loaded at the very beginning, epitheliummay grow between the surface of the miniscrew and the bone, which results in the mobility of the miniscrew. The initial loading should not exceed 50 g. However, not all mobile miniscrews must be removed immediately. In case the mobility is only moderate, the patient gives no discomfort, there are no symptoms of inflammation, and the miniscrew is stable enough to resist orthodontic forces, the miniscrew may be left in its place. Nevertheless, in case the mobility is visible, the miniscrew must be removed and a new one is inserted in another place. Delayed mobility may be also due to overwind of the miniscrew. We have to stop screwing at the moment when the neck of a miniscrew gets to periosteum. If the drill is not sufficiently cooled during predrilling, the bone may overheat and the treatment results in failure. Anatomical structures may be damaged during the insertion that does not respect anatomical principles. Veins, nerves, roots, and maxillary sinus are disrupted (especially arteria palatina maior, nervus palatinus, and nervus mentalis). Another situation arises in case of a randomcontact of a miniscrew and the tooth root or in case antrumis penetrated. During the insertion between the teeth 13

9 JinaÂ je situace prïi naâ hodneâ mkontaktu minisï roubu s korïenemzubu cï iprïi narusï enõâ antra. PrÏi zavaâdeï nõâ minisïroubu mezi korïeny zubuê m uê zï e ke kontaktu minisï roubu s korïenemzubu dojõât i v prïõâpadeï,zïe leâ karï postupuje naprosto exaktneï podle nejlepsïõâhoveï domõâ a sveïdomõâ. Po zvolenõâ mõâsta pro zavedenõâ a jeho rentgenoveâ verifikaci pomocõâ mõârky maâ totizï leâ karï k dispozici pouze dvourozmeï rnou informaci o postavenõâ zubuê. Pokud nenõâ intraoraâ lnõâ snõâmek prïõâsneï ortoradiaâ lnõâ, muê zïe se vhodneâ mõâsto pro inzerci projikovat nespraâ vneï. PorusÏ enõâ periodoncia cï i korïene zubu je pak dõâlemokamzï iku. MelsenovaÂ a rïada dalsï õâch doporucï uje rucï nõâ zavaâdeï nõâ sï roubovaâ kem, nebot' jen tak maâ leâ karï dostatecïnou taktilnõâ kontrolu nad minisï roubem[28]. V prïõâpadeï, zï e dochaâ zõâ ke kontaktu se zubem, leâ karï to zpravidla ucõâtõâ a mõârnyâ mvychyâ lenõâmosy minisï roubu se mu muê zï e podarïit korïen atraumaticky minout. PrÏi zavaâdeï nõâ je trïeba znecitliveï nõâ pouze mukoperiostu a pokud je zvolena spraâ vnaâ daâ vka anestetika, pacient prïõâpadnyâ kontakt minisï roubu s periodonciempocõâtõâ amuêzïe to daâtleâ karïi najevo [10]. Pokud k narusï enõâ periodoncia cï i korïene dojde, hrozõâ vznik ankyloâ zy zubu. Tsukiboshi ve sveâ studii vsï ak tvrdõâ, zïe narusï eneâ periodontaâ lnõâ ligamentum se zhojõâ vznikem noveâ ho attachmentu [41]. Andreasen a Kristerson zjistili, zï e pokud je defekt v periodonciu mensï õâ nezï 2 mm, dochaâ zõâ ke zhojenõâ ad integrumbez vzniku ankyloâ zy [42]. AsscherickxovaÂ a kol. ve sveâ mexperimentu na psech podrobili analyâze trïi zuby, jejichzï korïeny byly porusï eny zavedenyâmi minisï rouby. U vsï ech dosïlo beï hem18 tyâdnuê po vyjmutõâ minisï roubuê k teâmeï rï kompletnõâmu zahojenõâ defektuê [43]. ZaveÂ st nesï t'astnou naâ hodou minisï roub prïõâmo do korïene je teâ meï rï nemozïneâ. Pokud je zavaâ deï nõâ manuaâ lnõâ, taktilnõâ vjemprïi kontaktu s korïenemje natolik zrïejmyâ, zïe k penetraci do korïene dojõât nemuêzïe. Riziko zavedenõâ minisï roubu do antra vzruê staâ s pneumatizacõâ maxilaâ rnõâho sinu, kteraâ je zpravidla dobrïe patrnaâ na ortopantomogramu. NejveÏ tsï õâmrizikempo vzniku oroantraâ lnõâ komunikace je maxilaâ rnõâ sinusitis a chronickaâ oroantraâ lnõâ põâsï teï l. PorusÏ enõâ integrity antraâ lnõâ dutiny nemusõâ byâ t diagnostikovaâ no. SÏ roub zavedenyâ do antra muêzï e totizï fungovat v perforaci jako ¹zaÂtkaª, prïes nõâzï prïeroste antraâ lnõâ sliznice a po vyjmutõâ leâkarï opeï t nemusõâ prïedesï lou komunikaci vuê bec diagnostikovat. Periimplantitis se projevuje pouze v prïõâpadeï osteointegrovaneâ ho protetickeâ ho implantaâ tu, proto je prïi zaâ neï tu kolemminisï roubu vhodneï jsï õâ pouzï õâvat pojmu ¹periimplantitis okolo docï asneâ ho kotvenõâª (TAP - Temporary Anchorage Periimplantitis), jejõâzï prïõâcï inou byâvaâ, jako u praveâ periimplantitis, anaerobnõâ infekce. Mobilita minisï roubu se rozvõâjõâ rychle a je doprovaâ zenaâ bolestõâ. MinisÏ roub je nutneâ vyjmout. roots the contact between a miniscrew and a root may occur even if an orthodontist proceeds exactly. The orthodontist has at his disposal only two-dimensional information about the teeth position. In case the intraoral X-ray is not precisely directed, the appropriate place for the insertion may project incorrectly. Periodontal ligament or a root may be disturbed very easily. Melsen and others recommend manual insertion with a screwdriver as this allows for a good tactile control over the miniscrew [28]. The orthodontist usually feels when the contact occurs, he can moderately deflect the miniscrew axis and avoid the root. Only mucoperiosteum is anesthetized, and the patient may notice the contact of the miniscrew with a periodontal ligament and let the orthodontist know [10]. Disruption of periodontal ligament or a root may lead to ankylosis of the tooth. However, Tsukiboshi [41] states that a disturbed periodontal ligament heals with a creation of a new attachment. Andreasen and Kristerson recorded that in case the defect in periodontium does not exceed 2 mm, it is healed ad integrumwithout the thread of ankylosis [42]. Asscherickx et al. [43] experimented with dogs and made the analysis of three teeth that were disturbed by the inserted miniscrews. Within 18 weeks after the miniscrews were removed, all defects healed completely. To insert a miniscrew directly into the root by accident is virtually impossible. In manual insertion the tactile perception of the contact with a root is so clear that the penetration is impossible. The risk of inserting the miniscrew into antrum increases with pneumatization of maxillary sinus. This is rather obvious in OPG. After the oroantral communication occurs, the greatest risk is the maxillary sinusitis and a chronic oroantral fistula. However, disruption of the antrumintegrity may not be diagnosed. The screw introduced into the antrummay function in the perforation as a sort of a tap. Mucosa may overgrow the screw and an orthodontist may not notice the perforation at all. Periimplantitis occurs only with osseointegrated prosthetic implants, therefore it is better to use the term Temporary Anchorage Periimplantitis (TAP). The cause is usually, as with periimplantitis proper, anaerobic infection. Mobility of the miniscrew occurs very soon and is painful. In such a case the miniscrew must be removed. Lesion of soft tissues due to the insertion is not very frequent. There is no need to manipulate in any way with soft tissue during the insertion of miniscrews, because the place of insertion is in the area of marginal gingiva. If the insertion must be performed in the area of mucosa, mucous membrane tends to wind around the body of the screw. Therefore, we have to use a round mucotom or cut the mucosa with a scalpel - 14

10 rocïnõâk17 Trauma meï kkyâ ch tkaâ nõâ prïi zavaâ deï nõâ byâ vaâ komplikacõâ neprïõâlisï cï astou. PrÏi zavaâ deï nõâ minisï roubuê nenõâ trïeba jakkoli manipulovat s meï kkyâmi tkaâneï mi, nebot' zavaâdeï nõâ je lokalizovaâ no v oblasti prïipojeneâ gingivy. Pokud je nutneâ minisï roub zaveâ st v oblasti sliznice, maâ tato tendenci se omotaâ vat okolo teï la minisï roubu. Je nutneâ pouzï õât kruhovyâ mukotom nebo naâ rïez skalpelem, kteryâ mse vytvorïõâ otvor v mukoperiostu a tõâmto tunelem je poteâ mozïneâ minisï roub zaveâ st. K traumatizaci meïkkyâch tkaânõâmuêzï e dojõât nejen prïi zavaâdeïnõâ.ibeï hemortodontickeâ terapie je nutneâ pecï liveï kontrolovat, zda hlavicï ka minisï roubu cï i prïõâdavnaâ zarïõâzenõâ, jako jsou tazïneâ pruzï inky cï i elastickeâ rïetõâzky, neinterferujõâ s meï kkyâmi tkaâneï mi. NejmeÂneÏ vhodnyâm mõâstem pro zavedenõâ minisï roubu se zdaâ byât v teâ to souvislosti fornix vestibula. KromeÏ traumatizace se muêzï e objevit i zaâneït. Infekce meï kkyâ ch tkaâ nõâ spojenaâ se zavedenõâmminisï roubu se projevuje lehkyâ meryteâ mem. Tuto komplikaci zpravidla vyrïesï õâ zlepsï enaâ uâ stnõâ hygiena a vyâ plachy 0,12 % chlorhexidinempo dobu 1 tyâ dne; je trïeba vcï asnaâ diferenciaâ lnõâ diagnostika periimplantitis. Interference minisï roubu a zubu beï hemterapie je meâneïcï astou komplikacõâ. V pruêbeï hu ortodontickeâ terapie se muêzï e posunovanyâ zub prïiblõâzï it k minisï roubu natolik, zïe vznikne nebezpecï õâ resorpce korïene. MelsenovaÂ ale tvrdõâ, zï e pokud se zub postupneï k minisï roubu prïiblizï uje, dojde drïõâve nezï k resorpci korïene k uvolnï ovaâ nõâ minisï roubu. Fraktura minisï roubu prïi zavaâdeï nõâ cï i vyjmutõâ nenõâ cï a- staâ, ale je trïeba ji uveâ st. Ke zlomenõâ dochaâ zõâ, pokud je minisï roub prïõâlisï tenkyâ v oblasti krcï ku. PrÏi vyâbeï ru minisï roubu je nutneâ pecï liveï zvaâzïit kvalitu kosti v mõâsteï zavedenõâ a adekvaâ tneï tomu vybrat spraâ vnou velikost minisï roubu. Pokud k zalomenõâ dojde hloubeï ji v kosti, stojõâ za zvaâ zï enõâ, zda fragment v kosti neponechat. Pokud je vsï ak fragment v uâ zkeâ mvztahu k periodonciu zubu, cïije blõâzï e k povrchu, je nutneâ jej chirurgicky odstranit. Pokud je vyvõâjen prïi zavaâ deï nõâ samovrtneâ ho minisï roubu prïõâlisï velkyâ tlak, nebo je vrstva kompakty prïõâlisï silnaâ, muê zï e dojõât ke zlomenõâ gracilnõâho hrotu, kteryâ zajisï t'uje samovrtnost kotevnõâho zarïõâzenõâ. V tomto prïõâpadeï je nutneâ minisï roub vymeï nit za novyâ a o zavedenõâ se pokusit znovu pomocõâ mensï õâho tlaku, poprïõâpadeï proveâst lehkyâ naâ vrt kompakty [28]. NeÏ kdy byâvaâ komplikovaneâ odstraneï nõâ minisï roubu. Pokud je minisï roub po vyuzï itõâ v ortodontickeâ terapii osteointegrovaân, je prïõâlisï pevnyâ a nenõâ mozïneâ jej prïi prvnõâ naâvsïteï veï vyjmout, doporucï uje se neï kolik dnõâ prïed plaâ novanyâ modstraneï nõâm sï roubu s nõâmopakovaneï pootocï it. JizÏ samotnyâ prvnõâ pokus o vyjmutõâ sï roubu zpuê sobõâ v kosti mikrofraktury a dõâky vyvolanyâm tkaânï ovyâmzmeïnaâ mdojde za neï kolik dnõâ k samovolneâ mu uvolneï nõâ minisï roubu a poteâ jizï nebyâvaâ probleâm jej z kosti beï hem3-7 dnõâ vysï roubovat [13]. to make a hole in mucoperiosteum through which the miniscrew is then inserted. Soft tissues may be injured not only during the insertion. It is necessary to check during orthodontic treatment whether the miniscrew head or additional devices, e.g. traction springs or elastic chains, do not interfere with soft tissues. Fornix of oral vestibule seems to be the least appropriate place for the insertion of a miniscrew. Apart from lesions, an inflammation may arise. Infection of soft tissues due to the miniscrew insertion manifests itself as a mild erythema. The problem is usually solved with improved hygiene of the oral cavity and irrigations with 0.12% chlorhexidine applied for one week. Differential diagnostics for periimplantitis is required. Interference of a miniscrew and a tooth during the therapy is less frequent. The tooth which is moved may get so close to the miniscrew that the danger of a root resorption arises. However, Melsen states that in case the tooth approaches a miniscrew gradually, the miniscrew loosens before the resorption may appear. Fracture of a miniscrew during its insertion or removal is rather rare. The miniscrew that is too thin in the neck area may break. We have to consider the quality of the bone in the place of insertion, and choose an appropriate size of a miniscrew accordingly. In case the miniscrew breaks deeper in the bone, it may be possible to leave the fragment there. If the fragment is close to periodontal ligament, or close to the surface, it must be surgically removed. If there is an enormous pressure during the insertion of a self drilling miniscrew, or the compact bone layer is too thick, the delicate tip of the screw may break. In such a situation we have to use a new miniscrew and try to insert it using less pressure, or to predrill the compact bone [28]. Sometimes the problems may occur in removal of the miniscrew. In case a miniscrew is osseointegrated (after orthodontic therapy), it is too rigid, and we cannot remove it, it is recommended to screw or wobble the miniscrew repeatedly several days before the planned removal. The first attempt to remove the miniscrew results in minifractures of a bone. Thus the changes in tissues are elicited, and within a few days the miniscrew loosens itself. After 3-7 days the miniscrew may be screwed off without any problem [13]. However, complications may occur immediately after the miniscrew was removed. If there is pain, oedema or exudation near the wound, irrigations with 0.12% chlorhexidine are recommended. Late complications following the miniscrew removal are rather rare, and include ankylosis of the tooth close to the place of insertion. The tooth must be regularly controlled to avoid inner or outer resorption. 15

11 I bezprostrïedneï po vyjmutõâ minisï roubu se muêzïeme setkat s komplikacemi. Pokud po vyjmutõâ prïetrvaâvaâ bolest, otok nebo exsudace v okolõâ raâ ny, doporucï ujõâ se vyâ plachy 0,12% chlorhexidinempo dobu neï kolika naâ sledujõâcõâch dnuê. PozdnõÂ komplikace po odstraneï nõâ ortodontickeâho kotevnõâho minisï roubu jsou vzaâ cneâ a patrïõâ mezi neï ankyloâ za zubu, v jehozï blõâzkosti byl zaveden minisï roub. Pokud toto podezrïenõâ vznikne, je nutneâ zub pravidelneï kontrolovat, nebot'hrozõâ riziko vnitrïnõâ cï i vneï jsï õâ resorpce. Indikace a kontraindikace KotvenõÂ s pomocõâ minisï roubuê m uê zï eme vyuzïõât vsï ude tam, kde nejsme schopni dosaâ hnout kotvenõâ bez sï kodliveâhouâcï inku reciprocï nõâch sil. Dle MelsenoveÂ jsou minisï rouby kontraindikovaâny u pacientuê se systeâ movou poruchou kostnõâho metabolismu, zpuê sobenou bud'nemocõânebo leâ ky a u silnyâch kurïaâkuê [28]. DaÂ le jsou kontraindikovaâ ny u ozubeneâho alveolaâ rnõâho vyâbeï zïku ve smõâsï eneâ mchrupu z duê vodu nebezpecï õâ posï kozenõâ zaâ rodkuê staâ lyâ ch zubuê. Pokud jsou dodrzï eny kontraindikace, nenõâ pouzï itõâ kotevnõâch minisï roubuê veï koveï omezeno. U starsï õâch veïkovyâ ch kategoriõâ pacientuê je vsï ak nutno dbaâ t na fakt, zï e kostnõâ metabolismus jizï nenõâ tak aktivnõâ jako u mladistvyâ ch, rovneï zï u zï en po menopauze lze prïedpoklaâ dat, zïe z duê vodu mozïneâ osteoporoâ zy bude riziko selhaânõâ minisï roubu zvyâsï eneâ. CõÂlemstudie bylo zjistit, jak pacienti akceptujõâ osïetrïenõâ ortodontickyâ mkotevnõâmminisï roubem. MateriaÂ l a metodika Do souboru bylo vybraâ no 55 pacientuê a byl jimprïedlozï en dotaznõâk. KriteÂ riempro vybraâ nõâ do souboru bylo pouzï itõâ kotevnõâch minisï roubuê cï i palatinaâ lnõâch implantaâ tuê beï hemortodontickeâ terapie fixnõâmaparaâ tem. DotazovanõÂ pacienti byli leâ cï eni na OrtodontickeÂ moddeïlenõâ StomatologickeÂ kliniky 3. LFUK FNKV Praha, na OrtodontickeÂ moddeï lenõâ StomatologickeÂ kliniky LFUK v Plzni, v soukromeâ ortodontickeâ praxi MUDr. Marka, MUDr. Vandase, MUDr. Petra, MUDr. SÏ rytra a MUDr. HofmanoveÂ. Byl zjisït'ovaâ n typ implantaâ tu a otaâ zky byly OtaÂ zka cï.1.cõâtili jste po zavedenõâ implantaâ tu bolest? (po odezneï nõâ anestesie) (zïaâ dnou/mõârnou/strïednõâ/velkou/krutou - jak dlouho?). OtaÂ zka cï.2.cõâtili jste po vyjmutõâ implantaâ tu bolest? (po odezneï nõâ anestesie) (zïaâ dnou/mõârnou/strïednõâ/velkou/krutou - jak dlouho?). OtaÂ zka cï.3.meï li jste v souvislosti se zavedenõâm implantaâtu neï jakeâ jineâ obtõâzïe? OtaÂ zka cï.5.bylo-li by nezbytneâ, nechali byste si v prïõâpadeï dalsï õâ terapie fixnõâm aparaâ tem implantaâ t znovu zaveâ st? (ano/ne) Indications and contraindications Miniscrews as orthodontic anchorage may be used whenever we are not able to establish anchorage without a harmful effect of reciprocal forces. According to Melsen, miniscrews are contraindicated in patients with systemic alterations in the bone metabolism due to disease, medication, or heavy smoking (28). They are also contraindicated in toothed alveolar process in mixed dentition - there is a risk of damage to permanent dentition buds. The use of miniscrews as orthodontic anchorage does not depend on the patient's age, and is not limited by the age. However, in older patients the bone metabolism is not as active as in adolescents; in postmenopausal women the risk of a miniscrew failure can be higher due to potential osteoporosis. The aimof our study was to find out about how patients accept the treatment with an orthodontic miniscrew anchorage. Material and methods The sample included 55 patients who were asked to answer the questionnaire. In all patients miniscrews or palatal implants were applied during the orthodontic treatment with fixed appliance. The patients were treated at the Department of Orthodontics, Clinic of Dental Medicine, 3rd Medical Faculty of Charles University in Prague; Department of Orthodontics, Clinic of Dental Medicine, Medical Faculty in PlzenÏ, in the private practices of MUDr. Marek, MUDr. Vandas, MUDr. Petr, MUDr. SÏ rytr, and MUDr. HofmanovaÂ. First, the type of implant was determined. The questionnaire included the following questions: Q1. Did you experience any pain after the insertion of the miniscrew? (after anesthesia subsided) (no/minor/moderate/major/severe - how long?) Q2. Did you experience any pain after the miniscrew was removed? (after anesthesia subsided) (no/minor/moderate/major/severe - how long?) Q3. Did you experience any discomfort due to the inserted miniscrew? Q5. In case it is inevitable, during another therapy with fixed appliance - would you agree to have the miniscrew inserted again? (yes/no) Results Type of TAD (palatal implant or miniscrew) Out of 55 patients 52 had a miniscrew, 3 a palatal implant. At the time of questionnaire distribution, 42 patients were already without the miniscrew. The sample of patients with palatal implants is small, so we cannot give detailed results. However, 16

12 rocïnõâk17 Obr.1.Bolest, kterou pacienti cõâtili po zavedenõâ kotevnõâho minisï roubu. PocÏ ty pacientuê a procenta. Fig.1.Pain after the insertion of the miniscrew. Number of patients and percentage. Obr.2.Bolest, kterou pacienti cõâtili po vyjmutõâ kotevnõâho minisï roubu. PocÏ ty pacientuê a procenta. Fig.2.Pain after the miniscrew was removed. Number of patients and percentage. VyÂ sledky Typ implantaâ tu (patrovyâ implantaâ t nebo miniimplantaât) Z celkoveâ ho pocï tu 55 pacientuê meï lo 52 zavedeno kotevnõâ minisï roub a 3 palatinaâ lnõâ implantaât. PrÏi sbeï ru dat meï lo 42 pacientuê kotevnõâ minisï roub jizï vyjmut. Vzhledemk maleâ mu souboru pacientuê s palatinaâ l- nõâmi implantaâ ty nejsou u teï chto pacientuê podaâ ny detailnõâ vyâ sledky, nicmeâ neï bolest se u nich pohybovala spõâsï e v rozmezõâ charakteristik mõârnaâ cï i strïednõâ a vsï ichni 3 pacienti by si nechali zaveâst v prïõâpadeï potrïeby patrovyâ implantaâ t znovu. DotaznõÂk: OtaÂ zka cï.1.cõâtili jste po zavedenõâ implantaâ tu bolest? (po odezneï nõâ anestesie) (zïaâ dnou/mõârnou/strïednõâ/velkou/krutou - jak dlouho?). ZÏ aâ dnou bolest udalo 21 pacientuê (41 %), mõârnou bolest oznacï ilo 20 pacientuê (38 %). ZÏ aâ dnou nebo mõârnou bolest udaâ valo tedy 79 % pacientuê (Obr. 1). StrÏednõÂ bolest pocit'ovalo 8 pacientuê (15 %), velkou 2 pacienti (4 %) a krutou 1 pacient (2 %). Na dobu bolesti po zavedenõâ minisï roubu neodpoveïdeï lo 36 pacientuê, proto nenõâ tato cïaâ st otaâ zky prïi zpracovaâ nõâ dat hodnocena OtaÂ zka cï.2.cõâtili jste po vyjmutõâ implantaâ tu bolest? (po odezneï nõâ anestesie) (zïaâ dnou/mõârnou/strïednõâ/velkou/krutou - jak dlouho?). Pacienti popsali mõâru bolestivosti po vyjmutõâ minisï roubu (Obr. 2). ZÏ aâ dnou bolest udalo 26 pacientuê (63 %), mõârnou bolest oznacï ilo 14 pacientuê (33 %). 96 % pacientuê tedy prakticky nemeï lo obtõâzïe v souvislosti s odstraneï nõâmimplantaâ tu. Na dobu bolesti po vyjmutõâ minisï roubu neodpoveïdeï lo 38 pacientuê, proto nenõâ tato cïaâ st otaâ zky prïi zpracovaâ nõâ dat hodnocena. Obr.3.SubjektivnõÂ pocity pacientuê se zavedenyâmkotevnõâmminisï roubem. PocÏ ty pacientuê. Fig.3.Discomfort due to the inserted miniscrew. Number of patients. the pain was characterized as minor or moderate. All three patients would agree with a new implant. Questionnaire: Q1. Did you experience any pain after the insertion of the miniscrew? (after anesthesia subsided) (no/minor/moderate/major/severe - how long?) No pain was reported by 21 patients (41 %), minor pain was reported from20 patients (38 %). No or minor pain reported 79 % of patients ( Fig. 1). Eight patients had moderate pain (15 %), major 2 patients (4 %) and severe 1 patient (2 %). 36 patients did not specify the time/duration of pain, therefore this part of the question is not evaluated. Q2. Did you experience any pain after the miniscrew was removed? (after anesthesia subsided) (no/minor/moderate/major/severe - how long?) No pain was reported from26 patients (63 %), 14 patients (33 %) had minor pain. So 96% of patients reported no problems after the miniscrew was removed (Fig. 2). 17

13 OtaÂ zka cï.3.meï li jste v souvislosti se zavedenõâm implantaâtuneï jakeâ jineâ obtõâzïe? 38 pacientuê bylo bez obtõâzï õâ, 14 meï lo subjektivnõâ obtõâzï e. Byly to zejmeâ na gingivitis (3 pacienti), prïeruê staâ nõâ sliznice (4 pac.), vzaâ cneï ji jineâ (viz obr. 3). OtaÂ zka cï.4.bylo-li by nezbytneâ, nechali byste si vprïõâpadeï dalsï õâ terapie fixnõâm aparaâ tem implantaâ t znovu zaveâ st? (ano/ne) VprÏõÂpadeÏ potrïeby by si minisï roub nechalo opeï t zaveâ st 92 % pacientuê a 8 % pacientuê nikoliv. Diskuse PlaÂ novaâ nõâ dentoalveolaâ rnõâch, prïõâpadneï skeletaâ lnõâch zmeï n v raâ mci ortodontickeâ leâ cï by dostaâ vaâ s mozï nostõâ vyuzï itõâ teï chto zarïõâzenõâ novyâ rozmeï r. Dle Kurody je nejveï tsï õâ starostõâ pacienta prïi ortodontickeâ terapii praâveï bolest. Ve sveâ praâ ci uvaâdõâ,zï e pro pacienty jsou komfortneï jsï õâ minisï rouby zavaâ deï neâ bez odklaâ peï nõâ mukoperistaâ l- nõâho laloku [27]. KotevnõÂ zarïõâzenõâ s jednoduchou faâ zõâ zavaâdeï nõâ jsou pro pacienty mnohem snesitelneï jsï õâ nezï ta, u kteryâ ch se musõâ odklaâ peï t mukoperiostaâ lnõâ lalok. ZaÂveÏr Vzhledemk obavaâ mpacientuê, zda je osï etrïenõâ, spojeneâ s pouzï itõâmminisï roubuê bolestiveâ, jsou prezentovaânynaâ zory pacientuê na tento zpuê sob osï etrïenõâ. Z vyâsledkuê dotaznõâkoveâ studie vyplyâvaâ, zï e 79 % pacientuê necõâtõâ bud'zï aâ dnou, nebo mõârnou bolest po zavedenõâ minisï roubu a 96 % necõâtõâ bud' zïaâ dnou, nebo mõârnou bolest po vyjmutõâ a võâce nezï 90 % pacientuê by si nechalo minisï roub v prïõâpadeï potrïeby zaveâ st znovu. Tyto vyâsledky jsou pro uvedenõâ kotevnõâch minisï roubuê do beï zïneâ ortodontickeâ praxe velice povzbudiveâ pro leâ karïe i pacienty. PrÏi vyâbeï ru nejvhodneï jsï õâho kotevnõâho systeâ mu doporucï ujeme rïõâdit se slozï itostõâ manipulace s kotevnõâm systeâ mem. Pokud jsou zvoleny kotevnõâ minisï rouby, je nutneâ pecï liveï zvaâ zï it spraâ vnou kombinaci minisï roubu a kvality kosti, dostupneâ v mõâsteï plaâ novaneâ inzerce. ZaÂ teï zï pacienta prïi pouzï itõâ kotevnõâho minisï roubu je nepatrnaâ, terapeutickyâ efekt velmi dobryâ. ZavedenõÂ a zejmeâ na odstraneï nõâ minisï roubuê je instrumentaâ lneï, cï a- soveï i ekonomicky nenaâ rocï neâ a pacienta netraumatizuje. 38 patients did not specify the time/duration of pain, therefore this part of the question is not evaluated. Q3. Did you experience any discomfort due to the inserted miniscrew? 38 patients reported no problems; 14 patients reported subjective problems. They were mostly gingivitis (3 patients), mucosa overgrowth (4 patients), others were rare (see Fig. 3). Q4. In case it is inevitable, during another therapy with fixed appliance - would you agree to have the miniscrew inserted again? (yes/no) 92% of patients answered Yes, 8% No. Discussion Planning of dentoalveolar or skeletal changes within orthodontic therapy has a new dimension thanks to the new devices. According to Kuroda the fear of pain is the main patients concern in orthodontic therapy. In his study, Kuroda states that miniscrews placed without flap surgery are more comfortable for patients [27]. Thus the anchorage devices which are inserted with ¹simple surgical stageª are better tolerated. Conclusion Our study presents the views of patients with regard to the application of miniscrews. Results of the retrospective questionnaire study suggest that 79% of patients experience no or moderate pains after the insertion of a miniscrew, 96% experience no or moderate pains after the removal of the miniscrew, and over 90% of patients would agree with repeated placement of a miniscrew if necessary. The results are therefore encouraging for both orthodontists and patients. Difficulty in manipulation should play the main role in choice of an appropriate anchorage system. If we decide for miniscrews, we have to consider in detail the right combination of a miniscrew with regard to the quality of a bone in the place of the planned insertion. In case of a miniscrew as orthodontic anchorage, patients experience only minor discomfort, while the effect of the therapy is very good. Placement of a miniscrew and its removal is undemanding in terms of armamentarium, time and economic costs, and it is comfortable for a patient. Literatura/References: 1. Cope, J. B.: Temporary Anchorage Devices in Orthodontics : A ParadigmShift. Semin. Orthodont. 2005, cï. 11, s Melsen, B.: Is the intraoral - extradental anchorage changing the spectrumof orthodontics? PoznaÂ mky ke kurzu. IOS, Praha, Linkow, L. I.: Implanto-Orthodontics. J. clin. Orthodont. 1970, 4, cï.12, s Melsen, B.; Petersen, J. K.; Costa, A.: Zygoma ligatures: an alternative formof maxillary anchorage. J. clin. Orthodont. 1998, 32, cï.3, s

14 rocïnõâk17 5. Creekmore, T. D.; Eklund, M. K.: The possibility of skeletal anchorage. J. clin. Orthodont. 1983, 17, cï. 4, s Kanomi, R.: Mini-implant for orthodontic anchorage. J. clin. Orthodont. 1997, 31, cï. 11, s Costa, A.; Raffaini, M.; Melsen, B.: Miniscrews as orthodontic anchorage: A preliminary report. Int. J. Adult Orthodont. Orthognath. Surg. 1998, 13, cï. 3, s Mah, J.; Bergstrand, F.; Graham, J. W.: Temporary anchorage devices: A status report. J. clin. Orthodont. 2005, 39, cï. 3, s P-I Branemark Institute Bauru Brazil [online]. DostupneÂ z: Melsen, B. - osobnõâ sdeï lenõâ 2006, Praha. 11. Wilmes, B.; Rademacher, C.; Olthoff, G.; Drescher, D.: Parameters Affecting Primary Stability of Orthodontic Mini-implants. J. Orofac. Orthop. 2006, 67, cï. 3, s Bumann, A - osobnõâ sdeï lenõâ 2006, Praha. 13. Melsen, B.; Verna, C.: Miniscrew Implants: The Aarhus Anchorage System. Semin. Orthodont. 2005, cï. 11, s Kyung, H. M.; Park, H. S.; Bae, S. M.; Sung, J. H. ; KimI. B.: OVERVIEW Development of Orthodontic Micro-Implants for Intraoral Anchorage. J. clin. Orthodont. 2003, 37, cï. 6, s Park, H. S.; Kwon, T. G.: Sliding Mechanics with Microscrew Implant Anchorage. Angle Orthodont. 2004, 74, cï. 5, s Roth, A.; Yildrim, M.; Diedrich, P.: Forced eruption with microscrew anchorage for preprosthetic leveling of the gingival margin. J. orofac. Orthop. 2004, 65, s Ohnishi, H.; Yagi, T.; Yasuda, Y.; Takada, K.: A Mini-Implant for orthodontic anchorage in a deep overbite case. Angle Orthodont. 2005, 75, cï. 3,s Kuroda, S.; Sugawara, Y.; Yamashita, K.; Mano, T.; Takano-Yamamoto, T.: Skeletal Class III oligodontia patient treated with titaniumscrew anchorage and orthognathic surgery. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2005, 127, cï. 6, s Gray, J. B.; Smith R.: Transitional implants for orthodontic anchorage. J. clin. Orthodont. 2000, 34, cï. 11, s Park, H. S.; Jeong, S. H.; Kwon, O. W.: Factors affecting the clinical success of screw implants used as orthodontic anchorage. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2006, 130, cï. 1, s Absolon, K. et al.: VsÏ eobecnaâ encyklopedie Diderot, Praha, Diderot, ISBN Bumann, A.: Latest advancements in temporary orthodontic anchorage devices. PoznaÂ mky ke kurzu. IOS, Praha, Carano, A.; Velo, S.; Leone, P.; Siciliani, G.: Clinical applications of the miniscrew anchorage system. J. clin.orthodont. 2005, 39, cï. 1, s Titan a slitiny titanu [online]. DostupneÂ z: Miyawaki, S.; Koyama, I.; Inoue, M.; Mishima, K.; Sugahara, T.; Takano-Yamamoto, T.: Factors associated with the stability of titaniumscrews placed in the posterior region for orthodontic anchorage. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2003, 124, s Motoyoshi, M.; Hirabayashi, M.; Uemura, M.; Shimizu, N.: Recommended placement torque when tightening an orthodontic mini-implant. Clin. Oral Impl. Res. 2006, 17, cï. 1, s Kuroda, S.; Sugawara, Y.; Deguchi, T.; Kyung, H. M.; Takano-Yamamoto, T.: Clinical use of miniscrew implants as orthodontic anchorage: Success rates and postoperative discomfort. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2007, 131, cï. 1, s Melsen, B.: OVERVIEW Mini-Implants: Where Are We? J. Clin. Orthod. 2005, 39, cï. 9, s Graham, J. W.; Cope, J. B.: Miniscrew Troubleshooting. Orthodontic Products. 2006, April 2006, s. 1-6 [online]. DostupneÂ z: issues/articles/ _04.asp. 30. Dalstra, M.; Cattaneo, P. M.; Melsen, B.: Load transfer of miniscrews for orthodontic anchorage. Orthodontics 2004, cï. 1, s Chen, Y. J.; Chen, Y. H.; Lin, L. D.; Yao, C. C.: Removal torque of miniscrews used for orthodontic anchorage - a preliminary report. Int. J. Oral Maxillofac. Implants 2006, 21, cï. 2, s Deguchi, T.; Takano-Yamamoto, T.; Kanomi, R.; Hartsfield, J. K.; Roberts, W. E.; Garetto, L. P.: The Use of Small Titanium Screws for Orthodontic Anchorage. J. Dent. Res. 2003, 82, cï. 5, s Ohmae, M.; Saito, S.; Morohashi, T.; Seki, K.; Qu, H.; Kanomi, R.; Yamasaki, K.; Okano, T.; Yamada, S.; Shibasaki, Y.: A clinical and histological evaluation of titanium mini - implants as anchors for orthodontic intrusion in the beagle dog. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2001, 119, cï. 5, s Motoyoshi, M.; Yano, S.; Tsuruoka, T.; Shimizu, N.: Biomechanical effect of abutment on stability of orthodontic mini-implant. A finite element analysis. Clin. Oral Impl. Res. 2005, 16, s Heidemann, W.; Gerlach, K. L.; Grobel K. H.; Kollner, H. G.: Drill Free Screws: a new formof osteosynthesis screw. J. Craniomaxillofac. Surg. 1998, 26, cï. 3, s Tracey, S.: The Nuts And Bolts of Miniscrews. Orthodontic Products. 2006, February 2006, s. 1-6 [online]. DostupneÂ z: articles/ _12.asp. 37. Kim, J. W.; Ahn, S. J.; Chang, Y. I : Histomorphometric and mechanical analyses of the drill-free screw as orthodontic anchorage. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2005, 128, cï. 2, s Melsen, B.; Costa, A.: Immediate loading of implants used for orthodontic anchorage Clin. Orthodont. Res. 2000, cï. 3, s Maino, B. G.; Mura, P.; Bednar, J.: Miniscrew implants: The Spider Screw Anchorage System, Semin. Orthodont. 2005, cï. 11, s Poggio, P. M.; Incorvati, C.; Velo, S.; Carano, A.: ¹Safe Zonesª: A guide for miniscrew positioning in the maxillary and mandibular arch. Angle Orthodont. 2006, 76, cï. 2, s

15 41. Tsukiboshi, M.; Asai, Y.; Nakagawa, K.: Wound healing in transplantation and replantation. In: Tsukiboshi, M. : Autotransplantation of Teeth. Tokyo, Japan: Quintessence, 2001, s (Cit. in: [29]) 42. Andreasen, J. O.; Kristerson, L.: The effect of limited drying or removal of the periodontal ligament: Periodontal healing after replantation of mature permanent incisors in monkeys. Acta Odontol. Scand. 1981, 29, s (Cit. in:[29]) 43. Asscherickx, K.; Vannet, B. V.; Wehrbein, H.; Sabzevar, M. M.: Root repair after injury frommini - screw. Clin. Oral Impl. Res. 2005, 16, cï. 5, s MUDr.OndrÏej HajnõÂk StomatologickaÂ klinika 3.LF UK Praha SÏ robaâ rova 50, Praha 10 Altis Group, spol. s r. o. ±vyâhradnõâ zastoupenõâ pro CÏ eskou republiku a Slovensko RaÂdi bychom VaÂs pozvali na pokracïovaânõâ dvoudennõâho kurzu Prof. Dr. Bjorn U. Zachrissona DDS, MSD, PhD., Norsko TermõÂn: 7.±8. listopadu 2008 MõÂsto konaânõâ kurzu: ANDEL'S HOTEL PRAGUE (StroupezÏnickeÂho 21, Praha 5) TeÂmata kurzu: 1. PrÏestavba alveolaârnõâch tkaânõâ a kosti ortodontickyâm posunem zubu pro zlepsïenõâ estetiky implantaâtu 2. LeÂcÏebnyÂ plaân a kefalometrie - skeletaâlnõâ analyâza a analyâza meïkkyâch tkaânõâ. VyuzÏitõÂ VTO. 3. DuÊ lezïiteâ aspekty dlouhodobeâ stability vyâsledkuê ortodontickeâ leâcïby. 4. Extrakce jednoho dolnõâho rïezaâku v ortodoncii. 5. KlinickeÂ novinky u fixnõâch lepenyâch retianeruê. 6. LepenõÂ na atypickeâ povrchy (porcelaân, amalgaâm, zlato, kompozitum atd.) v klinickeâ praxi - nesrovnalosti mezi laboratornõâmi a klinickyâmi fakty. 7. SpolupraÂce s estetickou stomatologiõâ a uzavõâraânõâ mezer u pacientuê s chybeï jõâcõâmi hornõâmi lateraâlnõâmi rïezaâky. ÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐ Praha, hotel ILF ± jednodennõâ seminaârï TeÂma: KlõÂcÏovaÂ prïednaâsïka: DalsÏõÂprÏednaÂsÏejõÂcõÂ: KotevnõÂ mikrosïrouby v praxi MUDr. JirÏõÂ Baumruk MUDr. I. Marek, MUDr. K. Iha, MUDr. B. Chadim, MUDr. O. HajnõÂk, MUDr. J. KucÏera, MUDr. S. NovaÂcÏkovaÂ, MUDr. O. SuchyÂ a dalsïõâ PrÏijd'te se s kolegy podeïlit o zkusïenosti z praxe! Altis Group, s. r. o., 17. listopadu 5, BrÏeclav, provozovna: Husova 25, BrÏeclav Tel./fax: , orthoorganizer.cz@ .cz, Petra KarafovaÂ , Marie PõÂsarÏõÂkovaÂ ± ZelenaÂ linka: Slovakia Altis Group, s. r. o., K. SÏmidkeho 2424/20, TrencÏõÂn, mobil: , tel./fax: , [email protected] CÏ lenskyâ poplatek pro rok 2008 cï inõâ 1500,- KcÏ nebo 45,- EUR. CÏ lenoveâ v zameï stnaneckeâ m vztahu 800,- KcÏ nebo 25,- EUR. Postgraduanti, duê chodci a zïeny na materïskeâ dovoleneâ 300,- KcÏ nebo 10,- EUR. RegistracÏ nõâ polatek cï inõâ 500,- KcÏ. PrÏedplatneÂ cï asopisu Ortodoncie pro necï leny CÏ OS je 1000,- KcÏ za rok nebo 35,- EUR. UÂ hrada poplatku do , cï.uâ.: /0100, konst. symbol: 0558, variab. symbol: rodneâ cï õâslo. PrÏi nezaplacenõâ prïõâspeï vkuê po dvou põâsemnyâch urgencõâch bude ukoncï eno cï lenstvõâ v CÏ OS. 20

16 Retence premolaâruê Unerupted premolars MUDr.Hana BenesÏ ovaâ, MUDr.Magdalena Kot'ovaÂ, Ph.D. OddeÏ lenõâ ortodoncie a rozsïteï povyâch vad, stomatologickaâ klinika 3. LF UK, FN KraÂ lovskeâ Vinohrady Praha Department of Orthodontics and Cleft Defects, Clinic of Dental Medicine, 3rd Medical Faculty of Charles University, University Hospital KraÂ lovskeâ Vinohrady Prague Souhrn SledovanyÂ soubor tvorïilo 75 pacientuê s retinovanyâ m premolaâ rem a kontrolnõâ soubor tvorïilo 80 pacientuê s fyziologickou vyâ meï nou chrupu. CõÂlem studie byla analyâ za znakuê vyskytujõâcõâch se v chrupu pacientuê s retencõâ/impaktacõâ premolaâruê. Na ortopantomogramech pacientuê jsme sledovaly odchylky erupcï nõâ draâ hy premolaâ ruê a porïadõâ prorïezaâ vaâ nõâ lateraâ lnõâch staâlyâ ch zubuê beï hem druheâ faâzevyâmeï ny chrupu. Na saâ drovyâ ch modelech jsme sledovaly ztraâ tu mõâsta v opeï rneâ zoâneï. DalsÏ õâmi znaky sledovanyâ mi v souvislosti s retencõâ premolaâruê byla ageneze jednoho z premolaâruê, prïõâtomnost nadpocï etnyâ ch zubuê v oblasti premolaâ ruê a reinkluze docï asnyâ ch molaâ ruê. SnazÏ ily jsme se urcï it nejcï asteï jsï õâ kombinace sledovanyâ ch znakuê, ktereâ se u retinovanyâ ch/impaktovanyâ ch premolaâ ruê vyskytovaly a z jejichzï manifestace by prïõâpadneï bylo mozïneâvcï as usuzovat na poruchy erupce premolaâruê. NejcÏ asteï ji retinovanyâ m zubem byl levyâ dolnõâ druhyâ premolaâ r, a nejcï asteï jsï õâ kombinacõâ znakuê, kteraâ se vyskytovala v chrupu pacientuê s retencõâ/impaktacõâ premolaâruê, byla ztraâ ta mõâsta v opeï rneâ zoâ neï a odchylka uâ hlu sklonu erupcï nõâ draâ hy premolaâ ru. Velmi pravdeï podobneï je tedy retence nebo impaktace premolaâ ruê vyâ sledkem võâce potenciaâ lneï patologickyâ ch jevuê a teprve jejich soucï asnyâ m vyâ skytem v daneâ oblasti dochaâ zõâ k retenci nebo impaktaci premolaâ ru(ortodoncie 2008, 17, cï. 3, s ). Abstract The sample involved 75 patients with an unerupted premolar; the control sample included 80 patients with physiological transition of dentition. The aim was to make the analysis of characteristic features in the dentition of patients with unerupted/impacted premolars. In panoramic X-ray pictures we observed deviations of the eruption paths of premolars, and sequence of eruption of lateral permanent teeth during the second phase of transition of dentition. In casts we observed the loss of space in the area. Further we observed agenesis of premolar, supernumerary teeth in the premolar area, submerged deciduous molars. We tried to establish the most frequent combinations of features observed in unerupted premolars, which may help in the early diagnosis of premolar eruption problems. The lower second premolar was the most frequent impacted tooth; the loss of space in the area together with deviation in the inclination of eruption path of premolar was the most frequent combination of characteristic features. It is highly probable, that unerupted or impacted premolars are the result of several potentially pathological phenomena, and that the uneruption and/or impaction occur only if these phenomena co-occur (Ortodoncie 2008, 17, No. 3, p ). KlõÂcÏ ovaâ slova: retence premolaâruê, impaktace Key Words: unerupted premolars, impaction 22

17 rocïnõâk17 UÂ vod Retence zubu je tehdy, kdyzï zalozï enyâ zub neprorïezal ve fyziologickeâ mobdobõâ jeho prorïezaâvaâ nõâ a zub maâ ukoncï enyâ vyâvoj korïene. NaÂ zev retence se vsïak uzïõâvaâ i v pruêbeï hu obdobõâ, kdy zub jesïteï m uêzïe fyziologicky prorïezat, ale jeho ulozïenõâ je tak anomaâ lnõâ, zï e mozïnost prorïezaâ nõâ do dutiny uâ stnõâ je velmi nepravdeï podobnaâ [2, 3]. Definice zadrzïeneâ erupce, cï i impaktace zubu je naâsledujõâcõâ: zub neprorïezal pro urcï itou prïekaâ zï ku, naprï. prïespocï etneâ zuby, cï i uzaâveï r prostoru sousednõâmi zuby [2]. VyÂ znampremolaâ ruê spocï õâvaâ, vedle jejich mastikacï nõâ funkce, v udrzïenõâ vyâsï ky skusu [1], podle jejich interkuspidace se diagnostikuje I. klõâcï okluze podle Andrewse [2]. PremolaÂ ry jsou z hlediska protetickeâ ho pilõârïe II. trïõâdy. Dojde-li ke sblokovaâ nõâ sousednõâch premolaâ ruê, lze je povazï ovat za protetickyâ pilõârï I. trïõâdy [1]. NezanedbatelnaÂ je takeâ jejich uâ loha v oblasti estetiky tzv. bukaâlnõâch koridoruê [3, 4, 5, 6, 7, 8]. SledovaÂ nõâmjednotlivyâ ch znakuê a kombinacõâ znakuê, ktereâ by mohly veâ st k retenci/impaktaci premolaâ ruê, jsme se snazï ily odhalit mozï nou prïõâcï inu retence/impaktace premolaâruê. ZajõÂmalo naâ s rovneï zï, zda lze vyâ voj neprïõâzniveâ situace prïi erupci premolaâruê ovlivnit ortodonticky. MateriaÂl NasÏ e pozorovaâ nõâ bylo provaâdeï no na souboru pacientuê s retencõâ/impaktacõâ premolaâruê (soubor B) a na souboru pacientuê s fyziologickou vyâmeï nou chrupu (soubor A). Soubor A (kontrolnõâ) zahrnoval 80 pacientuê s fyziologickyâ mpruê beï hemvyâ m eï ny chrupu, cozï bylo mozï no dokladovat na ortopantomogramech. Pro zarïazenõâ do kontrolnõâho souboru A byla stanovena naâ sledujõâcõâ kriteâ ria: 1. minimaâ lneï 3 na sebe navazujõâcõâ ortopantomogramy v dobeï vyâvoje a erupce premolaâruê, 2. prvnõâ rentgenovyâ snõâmek byl zhotoven po skoncï enõâ I. faâze vyâmeï ny chrupu, 3. zaâ rodky premolaâruê byly v odpovõâdajõâcõâmstadiu vyâ voje zubu a nachaâ zely se ve fyziologickeâ mpostavenõâ, 4. na dalsï õâch rentgenovyâ ch snõâmcõâch bylo mozï no prokaâ zat pokracï ujõâcõâ fyziologickyâ pruê beï h erupce premolaâruê. Soubor B (retence/impaktace premolaâruê ) zahrnoval 75 pacientuê, u kteryâch bylo mozïno dokladovat na saâdrovyâ ch modelech chrupu a na ortopantomogramech retenci/impaktaci premolaâ ru. Pro zarïazenõâ do sledovaneâ ho souboru B byla stanovena naâ sledujõâcõâ kriteâ ria : Introduction Unerupted tooth occurs when the germinated tooth did not erupt in the physiological phase of its eruption and its root development is finished. However, the termis used also for the period when a tooth may still erupt physiologically but its location is so abnormal that the potential eruption into the oral cavity is very improbable [2, 3]. The definition of arrested eruption, or impaction of a tooth, is the following: the tooth did not erupt due to some obstacle, e.g. supernumerary teeth, or closure of its eruption path by adjacent teeth [2]. Apart from mastication, premolars play an important role in maintaining the overbite [1], their occlusion serves in diagnostics of the 1st key of occlusion according to Andrews [2]. Fromthe prosthetic viewpoint, premolars serve as the prosthetic pillar of the 2nd grade. In case the adjacent premolars create a block, they may be considered a prosthetic pillar of the 1st grade [1]. They also play an important role in the esthetics of the so-called buccal corridors [3, 4, 5, 6, 7, 8]. We monitored individual features and their combinations that may result in uneruption/impaction of premolars, and thus we wanted to find out potential cause of premolars uneruption/impaction. We were also interested in whether the development of unfavorable situation may be affected with orthodontic treatment. Material We worked with the sample of patients with unerupted/impacted premolars (sample B), and with the sample of patients with physiological change of dentition (sample A). The sample A (control) included 80 patients with natural change of dentition (which was documented with panoramic X-ray pictures - OPG). The sample A met the following criteria: 1) minimum of 3 OPG taken during the development and eruption of premolars; 2) the first OPG was taken after the 1st phase of dentition change had been finished; 3) premolar teeth had normal stage of tooth development and their location was physiological; 4) following OPG proved the on-going physiological eruption of premolars. The sample B (unerupted/impacted premolars) included 75 patients in which unerupted/impacted premolars were found in casts and OPG. The sample B met the following criteria: 1) there exists at least one OPG for each patient; OPG may help in diagnostics of premolar uneruption and may help to identify that the development of the 23

18 1. pacient maâ zhotovenyâ minimaâ lneï jeden ortopantomogram, kde je mozï no diagnostikovat retenci premolaâ ru a urcï it, zïevyâvoj retinovaneâ ho zubu je, dle morfologie korïene skutecï neï ukoncï en, nebo, zï e se jednaâ o impaktaci, 2. pacient maâ zhotoven saâ drovyâ model chrupu soucï asneï s analyzovanyâ mrentgenovyâ m snõâmkem. Za duê lezï iteâ povazï ujeme upozorneï nõâ,zï e rentgenoveâ snõâmky nebyly zhotoveny pro uâcï ely teâ to studie. Metodika Na rentgenovyâ ch snõâmcõâch a saâ drovyâ ch modelech chrupu jsme sledovaly potenciaâ lneï patologickeâ znaky retence/impaktace premolaâruê (uâ hel sklonu erupcï nõâ draâ hy, ztraâ ta mõâsta v opeï rneâ zoâneï, porïadõâ erupce zubuê v lateraâ lnõâmuâ seku, ageneze premolaâruê, nadpocï etneâ zuby v oblasti remolaâruê, reinkluze docï asneâ ho molaâ ru). PrÏi pozorovaâ nõâ jednotlivyâ ch znakuê jsme sledovaly takeâ jejich kombinace. VyhodnocovaÂnõÂ erupcï nõâ draâ hy zaâ rodkuê premolaâruê (Obr. 1, 2) bylo provaâdeï no na ortopantomogramech. Byl meï rïen uâhel sklonu erupcï nõâdraâhy premolaâru vuê cï i okluznõâlinii, kteraâbyla urcï ena distaâlnõâm ruê zï kem dolnõâho centraâlnõâho rïezaâku a distaâlnõâm hrbolkem plneï prorïezaneâho prvnõâho staâleâho dolnõâho molaâru. PodeÂlnou osu zaârodku premolaâru tvorïila kolmice na spojnici dvou protilehlyâch boduê, ktereâse nachaâzely naproti sobeï v nejsï irsï õâm mõâsteï klinickeâkorunky. ProdlouzÏ enõâ konstruovaneâosy zaârodku premolaâru prïedstavovalo erupcï nõâdraâhu a protõânalo konstruovanou okluznõâ linii. UÂ hel erupcï nõâdraâhy premolaâru byl meï rïen k distaâlnõâmu konci okluznõâlinie. Na saâ drovyâch modelech chrupu pacientuê byla meïrïenõâmzjisït'ovaâna prïõâpadnaâ ztraâ ta mõâsta v opeï rneâ zoâ neï. Toto meï rïenõâbylo provaâdeï no standardnõâm zpuêsobem pomocõâposuvneâho meï rïidla. Pro zjisïteï nõâztraâty mõâsta v opeï rneâzoâneï byly pouzï ity zjednodusï eneâtabulky podle Moyerse k odhadu mõâsta potrïebneâho pro lateraâlnõâskupinu zubuê (staâleâ sï picïaâky a premolaâry). unerupted tooth is (according to the root morphology) finished, or that it is the case of impaction; 2) casts and analyzed OPG for each patient are present. We want to emphasize the fact that the OPG were not taken for the purpose of the presented study. Method In OPG and casts we observed potentially pathological features of uneruption/impaction of premolars (inclination of eruption path, loss of space for canines and premolars, sequence of teeth eruption in lateral segment, missing premolars, supernumerary teeth in the premolar area, submerged deciduous molar). We also paid attention to the combinations of individual factors. Evaluation of eruption path of premolar teeth (Fig. 1, 2) was made in OPG picture. We measured the inclination of premolar eruption path to the occlusal line. The occlusal line was determined by the distal corner of the lower central incisor, and distal cusp of the fully erupted first lower permanent molar. Long axis of the premolar germ was represented by the perpendicular to the connecting line of two opposite points located in the widest part of clinical crown. Prolongation of the constructed axis of the premolar represented eruption path and crossed constructed occlusal line. The angle of eruption path of premolar was measured with regard to the distal end of occlusal line. The potential loss of space in area of canines and premolars was measured in the casts. The measurement was performed with a calliper rule. Simplified version of Moyers tables was used to assess the loss of space in the area that is required for the group of lateral teeth (permanent canines and premolars). The sequence of teeth eruption in the lateral segment of dentition was assessed according to the position of tooth germs, or clinical crowns, in OPG. We focused especially on the eruption of second per- Obr.1: MeÏrÏenõÂuÂhlu erupcï nõâdraâhy - hornõâcï elist Fig.1: Measurement of eruption path angle - maxilla Obr.2: MeÏrÏenõÂuÂhlu erupcï nõâdraâhy - dolnõâcï elist Fig.2: Measurement of eruption path angle - mandible 24

19 rocïnõâk17 PorÏadõÂ erupce zubuê v lateraâ lnõâm uâ seku chrupu jsme hodnotily podle polohy zaârodkuê resp. klinickyâch korunek na ortopantomogramech pacientuê. V centru nasï eho zaâjmu byla zejmeâna erupce druheâho staâleâho molaâru, pokud nastala prïed erupcõâdruheâho premolaâru. SledovaÂnõÂ ageneze premolaâru bylo provaâdeïno opakovanyâm pozorovaânõâm na ortopantomogramech pacientuê. PrÏedmeÏ temnasï eho zaâ jmu se staly rovneïzï prïespocï etneâ zuby v oblasti premolaâ ruê, ktereâjsme pozorovaly na ortopantomogramech pacientuê. VyhodnocenõÂ reinkluze docï asneâ ho molaâ ru bylo provaâdeï no pozorovaânõâm na ortopantomogramech pacientuê a na saâdrovyâch modelech chrupu. ZõÂskanaÂ data u jednotlivyâ ch souboruê byla zpracovaâ na oddeï leneï a vyhodnocena metodou popisneâ statistiky. StatistickeÂ vyhodnocenõâ bylo provedeno StudentovyÂmt-testemrovnosti strïednõâch hodnot. VyÂ sledky Soubor A (kontrolnõâ) U kazïdeâ ho z 80 pacientuê v kontrolnõâmsouboru byly hodnoceny angulaâ rnõâ charakteristiky podeâ lneâ osy zaârodkuê vsï ech osmi premolaâruê vuê cï i konstruovaneâ okluznõâ linii. U kazïdeâ ho pacienta kontrolnõâho souboru bylo nameïrïeno 8 hodnot. ZõÂskaly jsme tak 640 nameïrïenyâch hodnot (n=640). Pro kazïdyâ premolaâ r byla stanovena strïednõâ hodnota (mediaâ n) vzestupneï serïazenyâ ch nameï rïenyâ ch hodnot uâ hluê jejich erupcï nõâ draâ hy. Takto zõâskanou hodnotu u kazï deâ ho premolaâ ru jsme povazï ovaly za ¹ideaÂ lnõâ uâ helª erupcï nõâdraâ hy pro sledovanyâ zub. Pro prïesneâ stanovenõâ ¹ideaÂ lnõâho uâ hluª erupcï nõâ draâ hy bylo pouzïito statistickeâ vyhodnocenõâ, jehozï vyâ sledky uvaâ dõâme v tabulce 1. Hodnotu ¹ideaÂ lnõâho uâ hluª jsme pouzïily k posouzenõâ uâ hlu sklonu erupcï nõâ draâhy zaâ rodkuê premolaâ ruê u souboru retinovanyâ ch/impaktovanyâ ch premolaâruê. Tato hodnota slouzï ila takeâ jako rozhranõâ pro stanovenõâ meziaâ lnõâho nebo distaâ lnõâho sklonu erupcï nõâ draâ hy premolaâ ruê v souboru retinovanyâ ch/impaktovanyâch premolaâruê. Pro dalsï õâ hodnocenõâ byla pouzï ita hodnota mediaâ nu uâ hlu erupcï nõâ draâ hy zjisïteïnaâ pro kazïdyâ premolaâ r zvlaâsït'. Tuto hodnotu lze povazï ovat za fyziologickou hodnotu uâ hlu erupcï nõâ draâ hy pro kazïdyâ jednotlivyâ premolaâ r (v Tabulce cï. 1 oznacï eno silneï). Soubor B (retence/impaktace premolaâruê ) U 75 pacientuê, kterïõâ splnï ovali stanovenaâ kriteria souboru B bylo nalezeno 108 retinovanyâ ch nebo impaktovanyâ ch premolaâ ruê (n=108). manent molar in case it preceded the eruption of second premolar. Missing premolar (agenesis) was assessed by repeated examination of OPG. We also paid attention to supernumerary teeth in the premolar area - we assessed the situation with the help of OPG. Submerged deciduous molar was assessed by examination of OPG and casts. The data obtained for individual samples of patients were processed separately, and evaluated with descriptive statistics. Statistic processing involved the t-tests. Results Sample A (control group) Inclination of long axes of the germs of all eight premolars to the constructed occlusal line was evaluated in 80 patients of the control group. For each patient 8 values were measured. The overall number was 640 (n=640). There was set the middle value (median) for each premolar - ascending sequence of the inclinations of their eruption paths. The middle value was taken as a ¹ideal inclinationª of the eruption path for the tooth observed. To state the ¹ideal inclinationª accurately, we use the statistical evaluation (the results are given in Table 1). The value of the ¹ideal inclinationª was used to assess the eruption path inclination of the germs of premolars in the group of impacted premolars. The value also served as the dividing line for setting of mesial or distal inclination of premolar eruption paths in the sample of impacted premolars. The median value of eruption path inclination set for each premolar separately was used. The value may be considered as the physiological inclination of eruption path for each individual premolar (in Table 1 in bold letters). Tabulka 1: StatistickeÂvyhodnocenõÂsledovanyÂch hodnot uâhlu erupcï nõâdraâhy kontrolnõâho souboru Table 1: Statistical evaluation of eruption path inclinations in the control group Tabulka 2: Skupiny souboru B. Znaky a kombinace znakuê v textu Table 2: Groups of sample B. Characteristic features and their combinations in text 25

20 SledovaneÂ znaky a jejich kombinace V souboru B byly zjisï teï ny naâ sledujõâcõâ znaky a jejich kombinace vytvorïily naâ sledujõâcõâ skupiny B1 - B9 (pocï ty zubuê ve skupinaâ ch v tabulce 2): B1 ZtraÂta mõâsta v opeï rneâzoâneï a odchylka uâhlu sklonu retinovaneâho premolaâru B2 ZtraÂta mõâsta v opeï rneâzoâneï, odchylka uâhlu sklonu retinovaneâho premolaâru a erupce druheâho staâleâho molaâru prïed druhyâm premolaârem B3 Odchylka uâhlu sklonu retinovaneâho premolaâru, ageneze sousednõâho nebo druhostranneâho premolaâru a ztraâta mõâsta v opeï rneâzoâneï B4 ZtraÂta mõâsta v opeï rneâzoâneï a odchylka uâhlu sklonu retinovaneâho premolaâru a reinkluze docï asneâho molaâru B5 Erupce druheâho staâleâho molaâru prïed druhyâm premolaârem a odchylka uâhlu sklonu retinovaneâho premolaâru B6 Odchylka uâhlu sklonu retinovaneâho premolaâru B7 Odchylka uâhlu sklonu retinovaneâho premolaâru a reinkluze docï asneâho molaâru B8 Odchylka uâhlu sklonu retinovaneâho premolaâru, erupce druheâho staâleâho molaâru prïed druhyâm premolaârem a reinkluze B9 Odchylka uâhlu sklonu retinovaneâho premolaâru, ageneze sousednõâho nebo druhostranneâho premolaâru, ztraâta opeï rneâzoâny a erupce druheâho staâleâho molaâru prïed druhyâm premolaârem. PrÏi zpracovaânõâvyâsledkuê nameïrïenyâch hodnot u jednotlivyâch skupin B1 - B9 jsme vyhodnocovaly uâ daje oddeï leneï pro kazï dou cï elist pacienta. U pacientuê souboru B jsme roztrïõâdily nameï rïeneâ uâ hly erupcï nõâ draâ hy jednotlivyâ ch premolaâ ruê podle jejich inklinace. Za rozhranõâ jsme povazï ovaly strïednõâ hodnotu (median) uâ hlu erupcï nõâ draâ hy zjisïteï nou pro jednotliveâ premolaâ ry v kontrolnõâmsouboru (soubor A). UÂ hly s hodnotou nizïsïõânezï je strïednõâhodnota uâhlu erupcï nõâdraâhy zjisïteï naâv kontrolnõâm souboru jsme daâle povazï ovaly za uâhly sveï dcï õâcõâ o meziaâ lnõâm sklonu erupcï nõâdraâhy. UÂ hly s hodnotou vysïsïõânezï je strïednõâhodnota uâhlu erupcï nõâdraâhy zjisïteï naâv kontrolnõâm souboru jsme daâle povazï ovaly za uâhly sveï dcï õâcõâ o distaâ lnõâm sklonu erupcï nõâdraâhy. ZaÂ kladnõâ vyhodnocenõâ souboru B Ze 75 pacientuê souboru B meï lo 49 pacientuê (65 %) jen jeden retinovanyâ/impaktovanyâ premolaâ r, u 22 pacientuê (29 %) jsme nalezly dva retinovaneâ /impaktovaneâ premolaâ ry. TrÏi retinovaneâ premolaâ ry byly u 2 pacientuê,daâ le byly registrovaânycï tyrïi (1 pacient) a peï t retinovanyâch premolaâruê (1 pacient). Retence/impaktace jednoho premolaâ ru se u pacientuê v souboru B vyskytovala dvakraâtcï asteï ji v dolnõâ cï elisti nezï v hornõâ cï elisti. Sample B (unerupted/impacted premolars) In 75 patients included in the sample B, there were 108 unerupted or impacted premolars (n=108). The features monitored, their combinations In the sample B the following features and their combinations were found and the following groups B1 - B9 were formed (number of teeth in groups are in Table 2): B1 Loss of space in area of canine and premolars, and deviation in inclination of unerupted premolar. B2 Loss of space in area of canine and premolars, deviation in inclination of unerupted premolar, and eruption of the second permanent molar preceding the second premolar. B3 Deviation in the inclination of unerupted premolar, missing neighbouring or opposite premolar, and the loss of space in area of canine and premolars. B4 Loss of space in area of canine and premolars, deviation in inclination of unerupted premolar, and submerged deciduous molar. B5 Eruption of the second permanent molar precedes that of the second premolar, and deviation in inclination of unerupted premolar. B6 Deviation in inclination of unerupted premolar. B7 Deviation in inclination of unerupted premolar, and submerged deciduous molar. B8 Deviation in inclination of unerupted premolar, eruption of the second permanent molar preceding that of the second premolar, and submergence. B9 Deviation in inclination of unerupted premolar, agenesis of the neighbouring or opposite premolar, loss of space in area of canine and premolars, and eruption of the second permanent molar preceding that of the second premolar. The results were processed for each group (B1-B9) and each jaw separately. The eruption path angles of individual premolars were classified according to their inclination. The borderline was the median of eruption path angle of individual premolars in the control sample (group A). Angles below the middle value of the eruption path angle found in the control sample, manifest mesial inclination of eruption path. Angles over the middle value of the eruption path angle found in the control sample, manifest distal inclination of eruption path. Basic evaluation of the sample B From the sample B (75 patients) one unerupted/impacted premolar was found in 49 (65 %) of them. 22 patients (29 %) had two unerupted/impacted premolars, three unerupted premolars were in 2 patients. There were registered also 4 (1 patient) and 5 (1 patient) unerupted premolars. 26

21 rocïnõâk17 Obr.3.RozdeÏ lenõâpacientuê podle pocï tu retinovanyâch/impaktovanyâch premolaâruê (soubor B) Fig.3.Patients according to the number of unerupted/impacted premolars (sample B) ZhodnocenõÂmsouboru pacientuê s retinovanyâ mi/impaktovanyâ mi premolaâ ry bylo zjisï teï no, zï e nejcï asteï ji retinovanyâ/impaktovanyâ premolaâ r byl zub 35 (38%) naâsledovanyâ zubem45 (28,7%). V premolaâ roveâ oblasti hornõâ cï elisti dosï lo nejcï asteï ji k retenci/impaktaci zubu 25 (14,8%). VyhodnocenõÂ znakuê a jejich kombinacõâ v souboru B Z celkoveâ ho pocï tu vyhodnocovanyâ ch znakuê a jejich kombinacõâ (n=108) bylo nejvõâce (44,4%) zarïazeno do skupiny B1 (ztraâ ta mõâsta v opeï rneâ zoâneï a odchylka uâ hlu sklonu erupcï nõâ draâ hy premolaâ ru). Druhou vyâ znamnou skupinu znakuê prïedstavovala skupina oznacï enaâ B2 (vyâ skyt ztraâ ty mõâsta v opeï rneâ zoâ neï, odchylka uâ hlu sklonu erupcï nõâ draâ hy premolaâ ru a erupce druheâ ho staâleâ ho molaâ ru prïed druhyâ mpremolaâ rem) jejõâzï podõâl byl 35,2 % souboru (Tab. 2). U skupin B4 - B9 je pocï et znakuê v kazïdeâ skupineï mensï õâ nebo roven trïem(n 3). Z tohoto duê vodu jsme v dalsï õâmzpracovaâ nõâ tyto skupiny v souboru B samostatneï nevyhodnocovaly, ale jsou zastoupeny v hodnocenõâ jevuê u jednotlivyâ ch premolaâ ruê. AnalyÂ za skupin znakuê a kombinacõâ znakuê v souboru B Skupina B1 Do teâ to skupiny pacientuê seztraâ tou mõâsta v opeï rneâ zoâneï a odchylkou uâ hlu sklonu erupcï nõâ draâ hy premolaâ ru (B1) bylo zarïazeno 48 retinovanyâch/impaktovanyâch zubuê. NameÏ rïeneâhodnoty uâhluê erupcï nõâdraâhy retinovanyâch/impaktovanyâch premolaâruê vykazujõâvelkou variabilitu. Lze rïõâci, zï e retinovaneâpremolaâry v teâto skupineï vyârazneï cï asteï ji dosahovaly meziaâlnõâho sklonu. V teâ to skupineï B1 byl nejcï asteï ji retinovanyâ/impaktovanyâ zub 35 a vykazoval meziaâ lnõâ sklon erupcï nõâ draâ hy. V hornõâ cï elisti byl v nasï empodsouboru cï asteï ji retinovanyâ/impaktovanyâ zub 25 a takeâ byl meziaâ lneï skloneï n. Obr.4.CÏ etnost retencõâ/impaktacõâ u jednotlivyâch premolaâruê - soubor B Fig.4.Number of unerupted/impacted teeth in individual premolars - sample B In sample B the unerupted/impacted one premolar in the mandible was two times more frequent than that in maxilla. The most frequent unerupted/impacted premolars were (in order of prevalence): the tooth 35 (38 %) and the tooth 45 (28.7 %). In the premolar area of the maxilla the tooth 25 was the most often unerupted/impacted one (14.8 %). Evaluation of features and their combinations in the sample B Within the total number of characteristic features evaluated, including their combinations (n=108), the group B1 prevailed (44.4 %), i.e. loss of space in area of canine and premolars and deviation of the premolar eruption path inclination. The group B2 (loss of space in the area, deviation of premolar eruption path inclination, and eruption of second permanent molar preceding that of the second premolar) represented 35.2 % (Table 2). In groups B4-B9 the number of features is three or below three (n 3). Therefore, these groups of the sample B were not evaluated separately. However, they are included in the evaluation of the phenomena in individual premolars. Analysis of the features and their combinations in the sample B Group B1 48 unerupted/impacted teeth were included in this group of patients with loss of space in area of canine and premolars and deviation of premolar eruption path inclination (B1). The values of angles of eruption path of unerupted/impacted premolars show great variability. Unerupted/impacted premolars inclined mesially most frequently. 27

22 Tab.3: ZtraÂta mõâsta a odchylka erupcï nõâdraâhy premolaâru - skupina B1 Table 3: Lost space and deviation of eruption path of premolar - group B1 Tabulka 4: Erupce druheâho staâleâho molaâru prïed druhyâm premolaârem - skupina B2 Table 4: Eruption of second permanent molar before the second premolar - group B2 Tabulka 5: Ageneze, ztraâta mõâsta a odchylka erupcï nõâdraâhy - skupina B3 Table 5: Agenesis, lost space a deviation of eruption path - group B3 K nejveïtsï õâztraâteï mõâsta v opeï rneâ zoâneï dosï lo v kvadrantu 3, kde hodnota maxima cï inila 9,2 mm a pocïetprïõâpaduê vyâskytu ztraâ ty mõâsta v opeï rneâ zoâ neï byl rovneï zï nejvysï sï õâ v tomto kvadrantu. PruÊmeÏ rnaâ hodnota ztraâ ty opeï rneâ zoâny uvsï ech kvadrantuê se pohybovala okolo 5 mm. Skupina B2 Ve skupineï pacientuê se ztraâ tou mõâsta v opeï rneâ zoâneï, odchylkou uâ hlu sklonu erupcï nõâ draâ hy premolaâ ru a erupcõâ druheâ ho staâleâ ho molaâruprïed druhyâm premolaâ rem (B2) jsme sledovaly 38 prïõâpaduê retinovanyâch/impaktovanyâch premolaâruê. Znaky skupiny B2 se nejcï asteï ji vyskytovaly v dolnõâm zubnõâmoblouku. V hornõâmzubnõâmoblouku byl zaznamenaâ n pouze jeden vyâskyt v kvadrantu 2, kvadrant 1 nebyl zastoupen vuê bec. NejveÏtsÏõÂvyÂskyt byl zaznamenaâ n v kvadrantu 3. Maximum ztraâ ty mõâsta v opeï rneâ zoâneï bylo nameïrïeno v dolnõâmzubnõâmoblouku a cï inilo 7,1 resp. 7,2 mm. Skupina B3 Do skupiny pacientuê s odchylkou uâ hlu sklonu erupcï nõâ draâ hy premolaâ ru, agenezõâ sousednõâho nebo druhostranneâ ho premolaâ ru a ztraâ tou mõâsta v opeï rneâ zoâ neï (B3) bylo zarïazeno 9 prïõâpaduê retinovanyâch/impaktovanyâch premolaâruê. Kombinace znakuê teâ to skupiny se vyskytla nejcï a- steï ji v kvadrantu 2. Ve trïech prïõâpadech ageneze nebyl zalozï enyâ premolaâ r, kteryâ by sousedil s premolaâ remretinovanyâ m/impaktovanyâm.cï asteï ji jsme vsï ak nalezly prïõâpady retinovaneâ ho/impaktovaneâ ho premolaâ ru spojeneâ s agenezõâ protilehleâ ho premolaâ ru daneâ cï elisti. U dvou trïetin pacientuê ze skupiny B3 se vyskytla ageneze jednoho premolaâ ru a retence/impaktace druhostranneâ ho premolaâ ru. V jednomprïõâpadeï retinovaneâ ho zubu 25 se druhostranneï vyskytla nejen ageneze druheâ ho premolaâ ru, ale takeâ transpozice staâ leâ hosï picï aâ ku a prvnõâho premolaâ ru. PrÏedcÏ asnaâ ztraâ ta mõâsta v opeï rneâ zoâneï postihla vyârazneï ji hornõâ zubnõâ oblouk. The prevailing unerupted/impacted tooth in the group B1 was 35. The tooth also showed mesial inclination of its eruption path. In the group, the most frequent unerupted/impacted tooth in the maxilla was 25. The tooth also inclined mesially. The greatest loss of space in area was found in the quadrant 3, with the maximum value of 9.2 mm. The loss of space in area of canine and premolars was also most frequently found in this quadrant. The mean value of the loss of space reached approximately 5 mm. Group B2 38 unerupted/impacted teeth were included in this group of patients with loss of space in area of canine and premolars, deviation of premolar eruption path, and the eruption of second permanent molar preceding that of second premolar (B2). Characteristic features for B2 were found especially in the lower dental arch. We recorded only one in the upper dental arch, quadrant 2; there were no features recorded in quadrant 1. The highest incidence was recorded in quadrant 3. The maximum loss of space in area of canine and premolars was measured in the lower dental arch mm, 7.2 mm respectively. Group B3 9 unerupted/impacted premolars were included in this group of patients with deviation of premolar eruption path, loss of adjacent or opposite premolar, and loss of space in area of canine and premolars (B3). The highest incidence of combinations of characteristic features was found in quadrant 2. 28

23 rocïnõâk17 Sklon erupcï nõâ draâ hy u retinovaneâ ho/ impaktovaneâ ho premolaâ ru vykazuje v prïõâpadeï zubuê 24, 25 a 35 meziaâ lnõâ tendenci, u premolaâruê 14 a 44 naleâzaâ me distaâ lnõâ sklon. NejcÏ asteï ji retinovanyâ mi/impaktovanyâ mi zuby souboru B byly dolnõâ druheâ premolaâ ry, proto jsme u teï chto prïõâpaduê vyhodnotily znaky (skupiny znakuê ), ktereâ se podõâlely na vzniku retence zubuê 35 a 45. Retence/impaktace dolnõâch premolaâruê Retence/impaktace leveâ ho dolnõâho druheâ ho premolaâru prïedstavovala v souboru B nejcï asteï ji se vyskytujõâcõâ retinovanyâzub (41 prïõâpaduê ). Na retenci/impaktaci zde participovalo 7 skupin znakuê, z nichzï 50% zaujõâmala kombinace znakuê - ztraâta mõâsta v opeï rneâ zoâneï, odchylka uâhlu sklonu erupcï nõâdraâhy premolaâru a erupce druheâho staâleâho molaâru prïed druhyâm premolaârem. DruhaÂnejcÏ asteï ji zastoupenaâkombinace znakuê (29%) byla ztraâta mõâsta v opeï rneâzoâneï a odchylka uâhlu sklonu erupcï nõâdraâhy premolaâru. Z dalsï õâch pozorovanyâ ch znakuê se ve trïech prïõâpadech objevila reinkluze docï asneâhoprïedchuê dce a v peï ti prïõâpadech se prïidruzïila ageneze protilehleâ ho zubu 45. ZtraÂ ta opeï rneâ zoânycï inila pruêmeï rneï 4,54 mm. Sklon erupcï nõâ draâ hy vykazoval prïevahu meziaâ lneï skloneï nyâch retinovanyâ ch/impaktovanyâ ch premolaâ ruê (58,54% prïõâpaduê ). NameÏ rïeneâ angulaâ rnõâ parametry vykazovaly velkyâ rozsah mezi minimaâ lnõâm a maximaâ lnõâmuâ hlem sklonu erupcï nõâ draâ hy. DruhaÂ nejpocï etneï jsï õâ skupina retinovanyâ ch/impaktovanyâ ch premolaâ ruê prïipadala na zub 45 (31 pacientuê ). Na patologickeâerupcï nõâsituaci se zde podõâlelo 6 skupin znakuê, nadpolovicïnõâveïtsï ina (56%) prïipadala na kombinaci znakuê - ztraâta mõâsta v opeï rneâzoâneï, odchylka uâhlu sklonu erupcï nõâdraâhy premolaâru a erupce druheâho staâleâho molaâru prïed druhyâm premolaârem. Ve 32% prïõâpaduê byla pozorovaâ na kombinace ztraâty mõâsta v opeï rneâ zoâneï a odchylky uâ hlu sklonu erupcïnõâ draâ hy premolaâ ru. Hodnota pruêmeï rneâ ztraâ ty mõâsta v opeï rneâ zoâneïcï inila 4,34 mm. PrÏi sledovaâ nõâ soucï asneâ ho vyâ skytu ageneze a ztraâ ty mõâsta byl nalezen pouze jeden pacient s nezalozï enyâ mprotilehlyâ mpremolaâ rem. Hodnoty uâ hlu erupcï nõâ draâ hy ukazujõâ na velmi vyrovnanou tendenci k meziaâ lnõâmu i distaâ lnõâmu sklonu retinovaneâ ho/impaktovaneâ ho premolaâ ru 45. UÂ hel sklonu erupcï nõâ draâ hy premolaâ ruê jevil nejvõâce nepravidelnostõâ u zubuê 35 a 45. Pro statistickeâ vyhodnocenõâ byl proveden vyâbeïrze vsï ech nameï rïenyâ ch hodnot uâ hlu sklonu erupcï nõâ draâ hy zubuê 35 a 45 u kontrolnõâho souboru a u souboru B. PaÂ rovyâ mt-testemrovnosti strïednõâch hodnot bylo zjisïteï no, zïe rozdõâl pruêmeï rneâho uâ hlu sklonu erupcïnõâ Three cases of agenesis were represented by the absence of premolar that would neighbour with the unerupted premolar. However, the unerupted premolar accompanied with the loss of the opposite premolar was more frequent. In 2/3 of patients in group B3 the agenesis of one premolar together with unerupted opposite premolar was found. In one unereupted tooth 25 there occurred agenesis of the second premolar together with the transposition of permanent canine and first premolar. The early loss of space in area of canine and premolars affected more often the upper dental arch. Inclination of the eruption path of the unerupted/impacted premolar shows mesial tendency in case of teeth 24, 25 and 35, while distal inclination is found in premolars 14 and 44. Lower second premolars were the most frequently unerupted/impacted teeth in group B. Therefore, in these cases we evaluated features (or groups of features) contributing to the uneruption of the teeth 35 and 45. Unerupted/impacted lower premolars Unerupted/impacted left lower second premolar represented the most frequently unerupted tooth in group B (41 patients). 7 groups of features contributed to the uneruption/impaction; 50% represented combination of the features - loss of space in area of canine and premolars, deviation of the eruption path of premolar, and eruption of second permanent molar preceding that of second premolar. The second most frequent combination of features (29%) included loss of space in the area, and deviation of the inclination of the eruption path of premolar. We should also mention three cases of submerged deciduous tooth, and five cases with agenesis of the opposite tooth 45. The average loss of area of canine and premolars was 4.54 mm. Inclination of eruption path was mostly represented by mesially inclined unerupted/impacted premolars (58.54%). Angular parameters showed great range between the maximum and minimum angle of inclination of the eruption path. The second most frequent group of unerupted/ impacted premolars was represented by the tooth 45 (31 patients). 6 groups of features contributed to the abnormal eruption. 56% represented combination - loss of space in area of canine and premolars, deviation of premolar eruption path, and eruption of second permanent molar preceding that of second premolar. The average loss of space in the area of canine and premolars was 4.34 mm. Only one patient with agenesis of opposite premolar was recorded. Angular parameters show balanced tendency to both mesial and di- 29

24 Obr.5.Retence/impaktace 35 - kombinace znakuê Fig.5.Unerupted/impacted 35 - features draâ hy souboru B a kontrolnõâho souboru je statisticky nevyâznamnyâ na hladineï vyâznamnosti 5% (p 0,5). UÂ hel sklonu erupcï nõâ draâ hy sledovanyâ ve skupinaâ ch souboru B (retence/impaktace premolaâ ru) vykazoval v hornõâ cï elisti tendenci k distaâ lnõâmu sklonu erupcï nõâ draâ hy, pro dolnõâ cï elist byl pomeï r tendence k meziaâlnõâmu nebo distaâ lnõâmu sklonu 1:1. Diskuse Problematikou uâ hlu sklonu erupcï nõâ draâ hy premolaâ ru se zabyâ val ve sveâ studii Wasserstein v Izraeli v roce 2002, kdyzï m eï rïil na ortopantomogramech angulaâ rnõâ parametry druheâ ho dolnõâho premolaâru u 85 deï tõâ s prïedcï asnou ztraâ tou docï asneâ ho druheâ ho molaâ ru. V teâ to studii zjistil, zï e po prïedcï asneâ ztraâteï dolnõâho docï asneâ ho druheâho molaâ ru druhyâ dolnõâ premolaâ r vykazuje veï tsï õâ variabilitu vuâ hlu sklonu sveâ erupcï nõâ draâ hy, ale tento rozdõâl oproti kontrolnõâ skupineï nenõâ statisticky vyâ znamnyâ (pacienti s prïedcï asnou ztraâ tou - druhyâ dolnõâ premolaâ r prorïezaâ val pod uâ hlem79,6, u pacientuê, kde nedosïlokprïedcï asneâ ztraâteï druheâ ho dolnõâho docï asneâ ho molaâ ru - druheâ dolnõâ premolaâ ry prorïezaâ valy pod uâ hlem83,2 ) [10]. MediaÂ n uâ hlu erupcï nõâ draâ hy v kontrolnõâ skupineï nasï eho souboru pro zuby 35 a 45 cï inil 87 (tedy rozdõâl 3,8 oproti WassesteinoveÏ skupineï kontrolnõâ). DalsÏ õâ Wassersteinova studie z roku 2003 je zameïrïenaâ opeï t na uâ hel sklonu erupcï nõâ draâ hy druheâ ho dolnõâho premolaâ ru v souvislosti s jeho opozïdeïnyâmvyâvojem. V teâ to praâcimeïrïil na ortopantomogramech u 101 pacientuê uâ hel sklonu erupcï nõâ draâhy vuê cï i mandibulaâ rnõâ linii ve trïech staâ diõâch vyâvoje zaâ rodku druheâ ho dolnõâho premolaâ ru [11]. KriteÂ riempro zarïazenõâ do souboru byl nejmeâneï devõâtimeï sõâcï nõâcï asovyâ odstup dvou ortopantomogramuê. Tohoto kriteria v nasï emsouboru nebylo dosazï eno, nebot' se pro snõâmkovaâ nõâ pacientuê v cï asoveâ m odstupu 9 meïsõâcuê nenasï lo klinickeâ opodstatneïnõâ. Obr.6.Retence/impaktace 45 - kombinace znakuê Fig.6.Unerupted/impacted 45 - features stal inclination of the unerupted/impacted premolar 45. The angle of premolar eruption path showed irregularities especially in teeth 35 and 45. For statistical processing, we selected out of all angular parameters (eruption path of 35 and 45) measured in the control sample and in sample B. The pair t-test of equal mean values revealed that the difference in angle of inclination in sample B and in control sample is statistically insignificant, the level of significance being 5% (p 0.5). The angle of eruption path monitored in individual groups of sample B (retention/impaction of premolar) showed tendency to distal inclination in the maxilla, while mesial and distal inclination was equally represented in the mandible. Discussion Wasserstein discussed the angle of premolar eruption path inclination in his study in He measured angular parameters of the second lower premolars in OPG in 85 children with early loss of the deciduous second molar. He found out that after the early loss of the lower temporary second molar, the second lower premolar showed greater variability of the angle of its eruption path. However, the difference was not statistically significant in comparison with the control group (patients with early loss - the lower second premolar erupted in 79.6, in the control group - the lower second premolar erupted in 83.2 ) [10]. Median of the of the eruption path angle in our control sample (teeth 35 and 45) was 87 (i.e. in comparison with Wasserstein's control group there was a difference of only 3.8 ). Another Wasserstein's study focuses on the angle of the second lower premolar eruption path connected with the late development of the tooth. In OPG of

25 rocïnõâk17 MeÏrÏenõÂmztraÂ ty mõâsta v opeï rneâ zoâneï v sledovanyâch skupinaâ ch u souboru B (retence/impaktace premolaâ ru) bylo zjisïteï no rozmezõâ pro hornõâ zubnõâ oblouk 1,5-7,6 mm (pruêmeï rnaâ hodnota 4,97 mm) a pro dolnõâ zubnõâ oblouk 0,7-9,2 mm (pruêmeï rnaâ hodnota 4,67 mm). Je patrneâ, zï e pruê meï rneâ hodnoty ztraâ ty mõâsta v opeï rneâ zoâneï v souboru B se pohybujõâ do 5 mm, tzn. meâ neï nezï je meziodistaâ lnõâ rozmeï r premolaâ ru. DaÂ le byla sledovaâ na erupce druheâ ho staâleâ ho molaâru prïed druhyâ mpremolaâ rem. Zde jsme takeâ m eï rïily, jak se tato skutecï nost projevõâ na prostorovyâ ch parametrech v oblasti opeï rneâ zoâ ny. V souboru B byla zjisïteï na pouze jedna hodnota pro hornõâ zubnõâ oblouk (2,5 mm), protozïe v hornõâ cï elisti byl nalezen pouze jeden druhyâ staâlyâ molaâ r prorïezaâ vajõâcõâ prïed druhyâ mpremolaâ rem. HledaneÂ rozmezõâ mohlo byâ t zjisï teï no v dolnõâmzubnõâmoblouku, protozï e zde je vyâskyt erupce druheâ ho staâleâ ho molaâru prïed druhyâ mpremolaâ rempodstatneï cï asteï jsï õâ. PruÊmeÏ rnaâ hodnota ztraâ ty prostoru pro dolnõâ zubnõâ oblouk cï inõâ 4,1 mm (rozmezõâ 0,2 mm - 7,2 mm). Je zrïejmeâ, zï e pruê meï rneâ hodnoty ztraâ ty mõâsta v opeï rneâ zoâ neï zpuê sobeneâ tlakemprorïezaâ vajõâcõâho druheâ ho staâleâ ho molaâ ru a hodnoty ztraâ ty mõâsta v opeï rneâ zoâ neï zpuê sobeneâ prïedcï asnou ztraâ tou docï asnyâ ch zubuê opeï rnou zoâ nu tvorïõâcõâch, jsou velmi podobneâ. PrÏedmeÏ temnasï eho zaâ jmu daâ le byly ageneze premolaâruê. V souboru B mõârneï zde prïevazïoval vyâskyt ageneze v hornõâcï elisti. TakeÂ bylo zjisïteï no, zï e v souboru B z devõâti pacientuê s agenezõâ premolaârusev6prïõâpadech objevila retence premolaâ ru protilehleâ ho (skupina B3), tedy u 2/3 souboru. V roce 2002 Shalish v Bostonu publikoval studii, kde se zabyâ val souvislostõâ ageneze premolaâ ru a odchylkou uâ hlu sklonu erupcï nõâ draâ hy premolaâ ru druhostranneâ ho [12]. Zkoumal druheâ dolnõâ premolaâ ry a jejich angulaâ rnõâ parametry v pruê beï hu erupce. Ve sveâ praâ ci Shalish nalezl souvislost ageneze druheâ ho dolnõâho premolaâ ru a distaâ lnõâho sklonu erupcï nõâ draâ hy druhostranneâ ho premolaâ ru. PrÏedpoklaÂ daâ, zï e distaâ lnõâ odchylka uâ hlu sklonu druheâ ho dolnõâho premolaâ ru a ageneze premolaâ ru druhostranneâhomaâ genetickou souvislost. V nasï õâ praâ ci se souvislost ageneze premolaâ ru a patologickaâ erupce premolaâ ru projevila takteâ zï. PatologickaÂ erupce se projevila u premolaâ ru druhostranneâ ho nebo sousednõâho. Skupina, kde se tato souvislost klinicky projevila (B3) vsï ak byla maâ lo pocï etnaâ pro potrïeby statistickeâ ho vyhodnocenõâ. DaÂ le jsme se zabyâvaly souvislostmi mezi kombinovanou manifestacõâ potenciaâ lneï patologickyâ ch definovanyâ ch znakuê u retencõâ/impaktacõâ premolaâ ruê. V souboru B (retence/impaktace premolaâ ru) se ve veï tsï ineï prïõâpaduê objevujõâ kombinace dvou a võâce potenciaâ lneï patologickyâ ch znakuê. patients he measured the angle of eruption path inclination to the mandible line during three stages of the development of the germ of second lower premolar [11]. There were two OPG made for each patient, the second one after 9 months. Our sample did not meet the criterion - there were no clinical reasons to make OPG after nine months in our patients. We measured the loss of space in the area of canine and premolars in the individual groups of the sample B (retention/impaction of premolar): in the upper dental arch the interval was mm (mean value = 4.97 mm), in the lower dental arch the interval was mm (mean value = 4.67 mm). The mean loss of space in the area of canine and premolars within the sample B was less than 5 mm, i.e. less than the mesiodistal parameter of the premolar. Further, we monitored the eruption of the second permanent molar that preceded that of the second premolar. We considered spatial parameters in the area of canine and premolars. In the sample B only one value was found for the upper dental arch (2.5 mm), because we found only one permanent second molar erupting prior to second premolar in the maxilla. The range of values was found in the lower dental arch - the occurrence of second permanent molar erupting prior second premolar was much more frequent there. The mean value of lost space for the lower dental arch is 4.1 mm (range from 0.2 mm to 7.2 mm). The mean values of lost space in the area of canine and premolars due to the pressure of the erupting second permanent molar, and values of lost space in the area due to the early loss of temporary dentition creating the area, are very similar. We also paid attention to the premolar agenesis. In the sample B the agenesis in maxilla prevailed. Out of the nine patients with premolar agenesis six showed unerupted opposite premolar (sample B3), i.e. 2/3 of the sample. In Boston 2002, Shalish published his study about the association between premolar agenesis and deviation of the eruption path inclination of the opposite premolar [12]. He focused on second lower premolars and their angular parameters during eruption. He found the link between the missing second lower premolar and the distal inclination of the opposite premolar eruption path. Shalish assumes that the distal deviation of the second lower premolar and agenesis of the opposite premolar are genetically conditioned. The agenesis of premolar and pathological eruption of other premolar occurred in our work, too. Abnormal eruption was found in the opposite or adjacent premolar. However, the group in which this connection was found (B3) was not large enough for the statistical evaluation. 31

26 Toto zjisïteï nõâ by naâ s mohlo do urcï iteâ mõâry prïiblõâzïit k osveï tlenõâ prïõâcï iny retence/impaktace premolaâ ru. Pro vznik retence/impaktace premolaâruê musõâ byât velmi pravdeï podobneï zastoupeno neï kolik neprïõâznivyâ ch okolnostõâ. VyÂ skyt jen jednoho potenciaâ lneï patologickeâ ho znaku ve veï tsï ineï prïõâpaduê nevede k retenci/impaktaci premolaâ ru. V souboru B byla nejcï asteïjsï õâ kombinace ztraâ ty mõâsta vopeï rneâ zoâneï a odchylky uâ hlu sklonu erupcï nõâ draâhy (skupina B1). Tuto kombinaci lze pravdeï podobneï povazï ovat za jednu z prïõâcï in retence/impaktace premolaâru. DruhaÂ nejcï asteï jsï õâ kombinace, kteraâ vedla k retenci/ impaktaci premolaâ ru byla ztraâ ta mõâsta v opeï rneâ zoâneï, odchylka uâ hlu sklonu erupcï nõâ draâhy zaâ rodku premolaâ ru a erupce druheâ ho staâleâ ho molaâru prïed druhyâm premolaâ rem (soubor B2). I tato kombinace vede k manifestaci retence/impaktace premolaâ ru. DomnõÂvaÂ me se, zïe je duê lezïiteâ prïedchaâ zet ztraâteï mõâsta v opeï rneâ zoâ neï pecï livou sanacõâ docï asnyâ ch zubuê tvorïõâcõâch opeï rnou zoâ nu, a tak udrzïovat jejõâ meziodistaâ lnõâ rozmeï r. Tento pozï adavek je trïeba akcentovat zejmeâ na u pacientuê, kde na ortopantomogramu nachaâ zõâme tendence k odchylkaâ mv erupcï nõâ draâ ze zaâ rodku premolaâ ru (sklon, vzaâ jemnaâ kolize) a u pacientuê s atypickyâ mporïadõâm erupce zubuê v lateraâ lnõâmuâ seku chrupu. Z potenciaâ lneï patologickyâ ch znakuê vedoucõâch k retenci/impaktaci premolaâruê dokaâzïeme vcï asnou ortodontickou intervencõâ efektivneï ovlivnit pouze ztraâtumõâ- sta v opeï rneâ zoâneï. DomnõÂvaÂ me se, zïe pro dalsï õâstudium tohoto probleâmujetrïeba hledat dalsï õâ souvislosti mezi puê sobenõâmjednotlivyâ ch potenciaâ lneï patologickyâch erupcï nõâch faktoruê premolaâruê a mezi jejich vyâvojem. ZaÂveÏr Absence premolaâruê zubuê v zubnõâch obloucõâch prïedstavuje probleâ m, kteryâ je v rïadeï prïõâpaduê m ozïneâ uâ speïsïneï ortodonticky vyrïesï it. Jednou z cest je co nejdrïõâve odhalit potenciaâ lneï patologickeâ prïõâcï inneâ faktory retence premolaâruê. U pacientuê s retencõâ nebo impaktacõâ premolaâruê dochaâ zelo k sumaci võâce znakuê. V tomto souboru byla ve 44% zastoupena kombinace ztraâ ty mõâsta v opeï rneâ zoâ neï a odchylky uâ hlu sklonu prorïezaâ vajõâcõâho premolaâ ru a v 35% byla zastoupena kombinace ztraâ ty mõâsta v opeï rneâ zoâ neï, odchylky uâ hlu sklonu prorïezaâ vajõâcõâho premolaâ ru a erupce druheâ ho staâleâ ho molaâruprïed druhyâ mpremolaâ rem. MõÂra odchylek v erupcï nõâ draâ ze nebyla pro retenci premolaâ ruê statisticky vyâ znamnaâ. Velmi pravdeï podobneï je tedy retence nebo impaktace premolaâ ruê vyâ sledkemvõâce potenciaâ lneï patologickyâch jevuê a teprve jejich soucï asnyâmvyâskytemv daneâ oblasti dochaâ zõâ k retenci nebo impaktaci premolaâ ru. We also considered the links between the combined manifestations of potentially abnormal features in impacted premolars. In the sample B (unerupted/impacted premolars) there were usually found combinations of two or more potentially pathological features. Therefore, we could try to explain the cause of unerupted/impacted premolars. Several unfavorable conditions must be probably present for the unerupted premolars. In most cases the occurrence of one potentially abnormal feature does not result in the uneruption/impaction of a premolar. Loss of space in the area of canine and premolars together with deviation of the eruption path was the most frequent combination in the sample B (B1). Therefore, the combination seems to be one of the causes of premolar uneruption/impaction. Loss of space in the area, deviation of the inclination of eruption path, and eruption of second permanent molar prior to that of second premolar represented the second most frequent combination (B2). It also resulted in premolar uneruption/impaction. We believe that a thorough care of temporary dentition is the best prevention of loss of space in the area. This should be emphasized especially in the patients whose OPG suggest tendency to deviation of the eruption path of a premolar germ (inclination, mutual collision), and in the patients with atypical order of eruption in the lateral segment. The early orthodontic intervention may effectively influence only the loss of space in the area. We are sure that it is necessary to search for other links between individual factors influencing abnormal eruption of premolars and their development. Conclusion Missing premolars in dental arches pose the problemthat can be successfully solved by the orthodontic treatment. It is essential to discover potentially pathological factors resulting in unerupted premolars as soon as possible. Several factors contributed to the unerupted/impacted premolars. The combination of the loss of space in the area and deviation of erupting premolar represented 44%; the combination of the loss of space in the area, deviation in inclination of premolar, and eruption of the second permanent molar preceding that of the second premolar represented 35%. The deviations of eruption path were not statistically significant for the unerupted premolars. Therefore, we assume that uneruption/impaction of premolars is the result of more potentially pathological phenomena, and only their co-occurrence may lead to the premolar uneruption/impaction. 32

27 rocïnõâk17 Literatura/References: 1. VoldrÏich, M. a kol.: StomatologickaÂ protetika. Praha: StaÂ tnõâ zdravotnickeâ nakladatelstvõâ, KamõÂnek, M.; SÏ tefkovaâ, M.: Ortodoncie I. Olomouc: Univerzita PalackeÂ ho, Proffit, W. R.; Fields, H. W.: Contemporary Orthodontics. 3rd ed., St. Louis: Mosby, Capelozza Filho, L.; Cardoso, Mde. A.; An, T. L.; Bertoz, F. A.: Maxillary canine-first premolar transposition. Angle Orthodont. 2006, 77, cï. 1, s Parekh, S. M.; Fields, H. W.; Beck, M.; Rosenstiel, S.: Attractiveness of variation in the smile arc and buccal corridor space as judged by orthodontists and laymen. Angle Orthodont. 76, cï. 4, s Roden-Johnson, D.; Gallerano, R.; English, J.: The effects of buccal corridor space and arch formon smile esthetics. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2005, 127, cï. 3, s Maulik, Ch.; Nanda, R.: Dynamic smile analysis in young adults. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2007, 132, cï. 3, s Moore, T.; Southard, K. A.; Casko, J. S.; Qian, F.; Southard, T. E.: Buccal corridors and smile esthetics. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2005, 127, cï. 2, s Kot'ovaÂ, M.: OrtodontickyÂ pruê vodce praktickeâ ho zubnõâho leâ karïe. Praha: Grada Publishing, Wasserstein, A.; Shalish, M.: Adequacy of mandibular premolar position despite early loss of its deciduous molar. ADSC J. Dent. Child. 2002, 69, cï. 3, s , Wasserstein, A.; Brezniak, N.; Shalish, M.; Heller, M.; Rakocz, M.: Angular changes and their rates in concurrence to developmental stages of the mandibular second premolar. Angle Orthodont. 2004, 74, cï. 3, s Shalish, M.; Peck, S.; Wasserstein, A.; Peck, L.: Malposition of unerupted mandibular second premolar associated with agenesis of its antimere. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2002, 121, cï. 1, s MUDr.Hana BenesÏ ovaâ StomatologickaÂ klinika 3.LF UK Praha SÏ robaâ rova 50, Praha 10

28 VyuzÏ itõâ kmenovyâ ch buneï k a tkaâ nï oveâ ho inzï enyâ rstvõâ pro naâ hradu zubuê Stem cells and tissue engineering for tooth substitute *,****doc.rndr.eva MatalovaÂ, Ph.D.; *,**RNDr. Jana FleischmannovaÂ, Ph.D.; ***MUDr. PrÏemysl KrejcÏõÂ, Ph.D.; *, ****prof. MVDr. Ivan MõÂsÏ ek, CSc. *LaboratorÏ embryologie zï ivocï ichuê,uâ stav zï ivocïisïneâ fyziologie a genetiky, AV CÏ R v.v.i., Brno **Katedra fyziologie zï ivocï ichuê, JihocÏ eskaâ univerzita, CÏ eskeâ BudeÏ jovice ***Klinika zubnõâho leâ karïstvõâ, LeÂ karïskaâ fakulta, Univerzita PalackeÂ ho, Olomouc ****VeterinaÂ rnõâ a farmaceutickaâ univerzita Brno *Laboratory of Animal Embryology, Institute of Animal Physiology and Genetics, v.v.i., AS CR Brno **Department of Animal Physiology, Faculty of Biological Science, University of South Bohemia, CÏ eskeâ BudeÏjovice ***Clinic of Dental Medicine, Medical Faculty, PalackyÂ University Olomouc ****University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno Abstrakt SoucÏ asnaâ stomatologickaâ praxe vyuzïõâvaâ celou rïadu konvencï nõâch (nebuneï cï nyâ ch) terapiõâ. Tento prïõâstup prïinaâ sïõâ neï ktereâ nevyâ hody vcï etneï zaâ neï tlivyâ ch procesuê a mozïneâ neprïõâzniveâ obranneâ reakce, stejneï jako probleâ my remodelace zubnõâho implantaâ tu v souladu s okolnõâ tkaâ nõâ jako je naprï. cï elistnõâ kost. TkaÂnÏ oveâ inzïenyâ rstvõâ je zalozïeno na schopnostech kmenovyâ ch buneï k, ktereâ jsou dostupneâ i v dospeï leâ m organismu, vytvaâ rïet virtuaâ lneï libovolnou tkaâ nï, vcï etneï epiteliaâ lnõâch a mezenchymaâ lnõâch cï aâ stõâ zubuê. V tomto cï laâ nku jsou diskutovaâ ny soucï asneâ prïõâstupy tkaânï oveâ ho inzï enyâ rstvõâ zalozï eneâ ho na kmenovyâ ch bunï kaâ ch a vyâ zvy v oblasti molekulaâ rnõâ stomatologie (Ortodoncie 2008, 17, cï. 3, s ). Abstract Recent dental practice largely applies conventional (non-cell-based) therapies. This approach carries various disadvantages including inflammation processes and potential immune reaction as well as inability of the tooth implants to remodel with recipient tissues, such as the jaw bone. Tissue engineering is based on the capability of stem cells available also in adults to generate virtually any tissue, including epithelial and mesenchymal parts of teeth. Recent approaches of stem cell-based tooth engineering and challenges of molecular dentistry are discussed in this paper (Ortodoncie 2008, 17, No. 3, p ). KlõÂcÏ ovaâ slova: molekulaâ rnõâ stomatologie, tkaâ nï oveâ inzï enyâ rstvõâ, kmenoveâ bunï ky, regenerace zubuê Key words: molecular dentistry, stem cell-based tissue engineering, tooth regeneration UÂ vod ChybeÏ nõâ zubuê doprovaâ zõâ nejenomgenetickeâ choroby [17], ale takeâ rïadu jinyâ ch onemocneï nõâ dutiny uâ stnõâ (zejmeâ na zubnõâ kazy a onemocneï nõâ periodoncia) azmeï ny souvisejõâcõâ s veï kem. SnõÂzÏenõÂ pocï tu zubuê trvaleâ dentice mohou zpuê sobit uâ razy nebo leâcï ba jako je che- Introduction Tooth loss accompanies not only genetic disorders [17] but also a variety of oral diseases (especially dental caries and periodontal disease) and age related alterations. Decreased number of permanent teeth may be a consequence of traumatic injuries, or treatment such 34

29 rocïnõâk17 moterapie a radioterapie u deï tõâ ve veï ku, kdy se vyvõâjejõâ staâleâ zuby [7, 9]. ZtraÂ ta zubuê se spojuje rovneïzï se stavemcï elistnõâch kostõâ, naprïõâklad se ztraâ tou kostnõâ tkaâneï zpuê sobenou u zï en v menopauze osteoporoâ zou [4]. Stav zubuê ovlivnï uje takeâ strava a vyâzï iva [10]. ZtraÂ ty zubuê jsou vysïsï õâ u kurïaâkuê nezï u nekurïaâkuê [1]. Tyto podmõânky je trïeba posuzovat nejen jako zdravotnõâ probleâm spojenyâ se ztõâzï enou mastikacõâ, ale prïedevsï õâmkvuê li rïecï ovyâ ma estetickyâ mkomplikacõâmjako spolecï enskyâ handicap, kteryâ ovlivnï uje dusï evnõâ pohodu pacienta. V soucï asnosti jsou dostupneâ ruê zneâ metody rïesï enõâ naâhrady zubuê, ktereâ jsou zalozïeny zejmeâ na na vyuzï itõâ rozlicï nyâ ch protetickyâ ch materiaâ luê, implantaâ tuê, prïõâpadneï na transplantacõâch tkaâ nõâ/orgaâ nuê [2]. BeÏ zïnyâmrïesï enõâm pro naâ hradu chybeï jõâcõâch zubuê jsou syntetickeâ zubnõâ implantaâ ty. Jejich uâ speï sï nost dokumentuje prïedevsï õâm trvanlivost teï chto naâ hrad [3]. NevyÂ hody syntetickyâ ch implantaâ tuê se spojujõâ s rizikemalveolaâ rnõâ atrofie, poruchou remodelace cï elistnõâ kosti a mozï nou imunitnõâ reakcõâ vuê cï i cizorodeâ mu materiaâ lu. Jejich duê sledkem mohou byâ t onemocneï nõâ vyvolaâ vajõâcõâ systeâ moveâ zm eï ny zdravotnõâho stavu pacienta. MozÏ nost prïirozeneâ naâhrady zubuê je proto rychle se rozvõâjejõâcõâ oblastõâ noveï vznikajõâcõâho oboru molekulaâ rnõâ stomatologie. TkaÂ nï oveâ inzï enyârstvõâ s vyuzï itõâm kmenovyâch buneï k ZaÂ kladnõâ koncept prïirozeneâ naâ hrady libovolneâ ho orgaâ nu (tkaâ nï oveâ inzï enyâ rstvõâ) zahrnuje kombinaci (1) kmenovyâ ch buneï k, ktereâ se diferencujõâ do odpovõâdajõâcõâch liniõâ, (2) biodegradovatelnyâ ch materiaâ luê, ktereâ vytvaârïejõâ formu pro budoucõâ orgaâ n a (3) ruê stovyâch faktoruê, ktereâ kmenovyâ mbunï kaâ mposkytujõâ diferenciacï nõâ a pozicï nõâ informace. UvedenyÂ koncept je tedy zalozïen na jedinecï nyâ ch vlastnostech kmenovyâ ch buneï k, ktereâ majõâ potenciaâ l diferencovat do mnoha buneï cï nyâ ch typuê vzaâ vislosti na signaâ lech z okolnõâho prostrïedõâ. OdontogennõÂ kmenoveâ bunïky BeÏ hemembryonaâ lnõâho vyâ voje daâ vajõâ kmenoveâ bunï ky vznik vsï emtkaâ nõâmorganismu a v dospeïlyâch tkaâ nõâch zarucï ujõâ kmenoveâ bunï ky jejich obnovu a podõâlejõâ se na udrzïovaâ nõâ homeostaâ ze. BeÏ hemdeï lenõâ kmenoveâ bunï ky udrzï uje jedna z buneï k dcerïinyâch zaâ sobu kmenovyâ ch buneï k, zatõâmco druhaâ diferencuje do specializovaneâ bunï ky, jejichzï typ zaâ visõâ na prostrïedõâ tkaâ neï. Tato jedinecï naâ schopnost kmenovyâ ch buneï k umozï nï u- jõâcõâ soucï asneï vlastnõâ obnovu a diferenciaci je podporovaâ na specifickyâ mmikroprostrïedõâm, ktereâ se nazyâ vaâ niche (nika). NejznaÂ m eï jsï õâ nikou kmenovyâ ch buneï k je kostnõâ drïenï, kmenoveâ bunï ky se vsï ak naleâ zajõâ teâmeï rï ve vsï ech tkaâ nõâch, vcï etneï zubuê [6]. KromeÏ kmenovyâch buneï k zubnõâ drïeneï se uvaâ deï jõâ i bunï ky v lidskyâ ch exfoliovanyâ ch zubech docï asneâ dentice [8]. ZdrojemkmenovyÂch buneï k mohou byât takeâ periodontaâ lnõâ vlaâ kna, as chemotherapy and radiotherapy in children during the age when permanent teeth develop [7, 9]. Tooth loss is also related to skeletal condition, such as osteoporosis conditioned bone loss in postmenopausal women [4]. Dental condition affects also diet and nutrition [10]. Tooth loss among smokers is higher than among non-smokers [1]. These conditions must be considered not only as a health problemrelated to mastication troubles but particularly as a social handicap due to speech and aesthetic problems with a high impact on emotional well-being of the patient. Several treatment options are currently available for tooth replacement, based particularly on use of different prosthetic materials, implants and tissue/organ transplantation [2]. Synthetic dental implants are a common procedure to replace missing teeth; their success is documented particularly by the longevity of such replacement [3]. Disadvantages of synthetic implants are associated with alveolar atrophy risk, failure of the jaw bone remodelling and the possible immune reactions against the artificial material. Such conditions may require therapies connected with the possible general health alterations of the patient. Therefore, natural tooth substitution is a rapidly developing area in scientific research related to the branch of emerging molecular dentistry. Stem cell-based tissue engineering The basic concept of natural replacement of any organ (tissue engineering) is combination of (1) stem cells that differentiate into appropriate cell lineages, (2) biodegradable materials that provide the form for the future organ and (3) growth factors that provide the stemcells with differentiation and positional cues. This concept is therefore based on unique features of stemcells that have the potential to differentiate into all or many kinds of cells depending on the signals present in the local environment. Odontogenic stem cells Stemcells give rise to all tissues in the organismduring embryogenesis, in adult tissue, stem cells guarantee tissue renewal and participate in homeostasis maintenance. During stem cell division, one daughter cell keeps the stemcell pool, whereas the other one differentiate into a specialized kind of cell depending on the tissue environment. This unique ability of stem cells to undergo simultaneous self-renewal and differentiation is supported by a specific microenvironment called stemcell niche. The best-known stemcell niche is the bone marrow, however stem cells can be found in almost every tissue, including teeth [6]. Apart from dental pulp stemcells, stemcells were reported also in human exfoliated deciduous teeth [8]. Also the periodontal ligament connecting the cementum and al- 35

30 kteraâ propojujõâ zubnõâ cement a alveolaâ rnõâ kost a fungujõâ prïedevsï õâmjako podpuê rnaâ cï aâ st zubu [12]. Pro libovolneâ vyuzï itõâ ve tkaâ nï oveâ minzï enyâ rstvõâ biologickyâ ch struktur se musejõâ kmenoveâ bunï ky instruovat pro diferenciaci dodaâ nõâmpozicï nõâch informacõâ. Tyto bunï ky navõâc musejõâ syntetizovat odpovõâdajõâcõâ extracelulaâ rnõâ matrix, aby vytvorïily tvar chybeï jõâcõâho orgaâ nu a jeho propojenõâ s okolnõâmi tkaâneï mi. SoucÏ asnyâ vyâzkumukaâ zal, zï e bunï ky izolovaneâ z rozlicïnyâch nik kmenovyâch buneï k mohou byât rïõâzeny k diferenciaci do rozlicï nyâ ch typuê buneï k odvozenyâ ch z libovolnyâ ch zaâ rodecï nyâ ch vrstev. Tato plasticita byla v nejsï irsïõâmõârïe ukaâzaâ na u buneï k kostnõâ drïeneï [15]. Zuby z kmenovyâch buneïk PrÏirozenaÂ regenerace, prïõâpadneï naâ hrada zubuê je jednou z aktuaâ lnõâch oblastõâ tkaâ nï oveâ ho inzï enyâ rstvõâ, kteraâ prïinaâsï õâ novaâ rïesï enõâ pro naâ hradu zubuê a takeâ obecneâ koncepty pro regeneraci dalsï õâch komplexnõâch orgaânuê.prïi prvnõâch experimentech tyâkajõâcõâch se regenerace zubuê byly zõâskaâ ny poznatky o regeneracï nõâ schopnosti zubnõâ korunky ze sï teï puê embryonaâ lnõâch zubnõâch pupenuê. S vyuzï itõâmorgaâ novyâch kultur se naâzorneï ukaâ zala mozï nost peï stovaâ nõâ zubuê v odpovõâdajõâcõâmprostrïedõâ [14]. Tyto experimenty vytvorïily zaâ klad pro soucï asnyâ vyâ zkumregenerace zubuê, kteryâ aktuaâ lneï vyuzïõâvaâ dva hlavnõâ prïõâstupy. PrvnõÂ prïedstavuje regeneraci zubuê s vyuzï itõâmpodpuê rnyâ ch biomateriaâ luê tvorïõâcõâch lesï enõâ, na ktereâ jsou vysety bunï ky. DruhyÂ prïõâstup je zalozï en na m ozï nosti napodobenõâ prïirozeneâ ho vyâ voje zubuê. V obou prïõâpadech jsou vytvorïeneâ zuby transplantovaâny do teï la hostitele, jehozï krevnõâ obeï h zajisï t'uje zaâ sobovaâ nõâ formujõâcõâ se tkaâ neï kyslõâkema zï ivinami. EnzymatickeÂ rozvolneï nõâ epiteliaâ lnõâch a mezenchymaâ lnõâch buneï k neprorïezanyâ ch zubuê je zacï aâ tkem k vytvorïenõâ noveâ ho zubu technikou vyuzï õâvajõâcõâ podpuê rneâ biolesï enõâ. VedoucõÂ laboratorïõâ v teâ to oblasti je skupina profesorky YelickoveÂ v USA [naprï. 13], kteraâ jako vhodnyâ model pouzïõâvaâ trïetõâ molaâ ry prasat. JednotliveÂ bunï ky jsou uvolneï ny z tkaâ nõâ a vysety na biodegradovatelneâ polymeroveâ lesï enõâ. Tato podpuê rnaâ lesï enõâ se prïipravujõâ ve tvarech odpovõâdajõâcõâch jednotlivyâ mzubuê ma spolecï neï s vnesenyâ mi bunï kami se implantujõâ do teï la hostitele. DrobneÂ cï aâ sti tkaâ neï prïipomõânajõâcõâ zuby lze pozorovat uvnitrï implantaâ tu beï hemasi 30 tyâ dnuê. PodobneÂ vyâ sledky se zõâskaly takeâ u jinyâ ch druhuê savcuê, naprï. u krys [5], kde kultivacï nõâ cï as odpovõâdal 12 tyâdnuêm. Je zrïejmeâ, zï e si bunï ky zubnõâch pupenuê udrzï ujõâ urcï ityâ programvyâvoje, kteryâ je zachovaâ n i po jejich disociaci. UÂ speïchteâ to techniky je vsï ak dosud pouze 25 % a pro dosazï enõâ plneï obnoveneâ ho, strukturneï i funkcï neï odpovõâdajõâcõâho zubu jsou nezbytneâ dalsï õâ studie [16]. VyÂ voj zubnõâch zaâ rodkuê rïõâdõâ epitelio-mesenchymaâ lnõâ interakce [17]. NejslibneÏ jsï õâm prïõâstupemtkaânï oveâ ho inveolar bone and functioning primarily as a support for the tooth may be a source of stem cells [12]. To make any functional biological structure by tissue engineering, the stemcells must be instructed to differentiate by receiving positional cues. Moreover, they must synthetize the appropriate extracellular matrix molecules to formthe shape and connect with surrounding tissues to replace the missing organ. Recent research showed that cell isolated fromdifferent stemcell niches can be forced to differentiate into different types of cells derived fromall germlayers. The widest plasticity has been shown for the bone marrow stem cells [15]. Stem cell-engineered teeth Natural tooth regeneration and/or substitution is one of the leading branches of tissue engineering that brings new solutions for tooth replacement as well as general concepts for regeneration of other complex organs. The early tooth regeneration experiments reported the regeneration of the whole tooth crown from ectopically grafted embryonic tooth buds. Organ culture approach demonstrated the possibility of growing teeth in appropriate environment [14]. These experiments created the background for current tooth regeneration research which recently uses two major approaches. The first one is tooth regeneration using seeding cells on scaffolding biomaterials. The second one makes effort to copy normal tooth development. In both cases the bioengineered tooth germs are transplanted into the host body where the blood supply provides the necessary nutrients and oxygen for further tissue formation. Enzymatic dissolution of epithelium and mesenchyme of unerupted teeth is the start to create new teeth by the scaffold using regeneration technique. The leading lab in the field is Professor Yelick group in the USA [e.g. 13] using the pig third molars as the suitable model. Single cells are released from tissues and seeded onto a biodegradable polymer scaffold. The scaffolds are constructed in tooth shaped formand together with seeded cells are implanted into the host body. Tiny tooth like tissues can be observed within the implant after approx. 30 weeks. Similar results were obtained also using other mammalian species, such as rats [5] where the cultivation period refers to 12 weeks. Apparently, the tooth bud cells retain a distinct programof development, which is kept also after dissociation. The success of this technique, however, is only 25 % and further studies are required to achieve reconstituted, structurally correct and fully functional tooth [16]. Tooth germs develop during embryogenesis following epithelio-mesenchymal interactions [17]. To copy the natural development of tooth germs in condi- 36

31 rocïnõâk17 zï enyâ rstvõâ zubuê je napodobenõâ prïirozeneâ ho vyâ voje zubuê v podmõânkaâ ch dospeï leâ ho organismu. Tento postup zavedl ve sveâ laboratorïi v LondyÂneÏ profesor Sharpe [15]. Jeho metoda je zalozï ena na programovaâ nõâ kmenovyâ ch buneï k, kteraâ koresponduje s normaâ lnõâm embryonaâ lnõâmvyâ vojemzubuê. Na mysï õâmmodelu byly testovaâ ny kmenoveâ bunï ky z ruê znyâ ch zdrojuê (zubnõâch i nezubnõâch). Tyto kmenoveâ bunï ky se pouzï ily jako naâhrada za mezenchymaâ lnõâ cï aâ st a prïekryly se embryonaâ l- nõâmepitelem. Takto rekombinovaneâ tkaâneï se vnesly do ledvinnyâ ch kapsulõâ hostitele (dospeï leâ m ysï i), kde dosï lo po dvou tyâdnech k vyâvoji plneï mineralizovanyâch zubuê. ProtozÏ e dialog mezi epitelem a mezenchymem odvozenyâ mz buneï k neuraâ lnõâ lisï ty zacï õânaâ instruktivnõâmi signaâ ly z epitelu [17], mezenchymaâ lnõâ cïaâ st zubnõâho zaârodku lze zcela nahradit kmenovyâ mi bunï kami. CelyÂ vyâslednyâ zub pak pochaâ zõâ z kmenovyâ ch buneï k s vyâ jimkou ameloblastuê, ktereâ jsou epiteliaâ lnõâho puê vodu. NaprÏõÂklad zubnõâ korunka zõâskanaâ z kmenovyâ ch buneï k kostnõâ drïeneï vykazuje jasneï odlisï itelneâ struktury skloviny a dentinu, s dobrïe vyvinutou zubnõâ drïenõâ. ExplantaÂty odvozeneâ z embryonaâ lnõâch kmenovyâ ch buneï k a buneï k neuraâ lnõâ lisï ty netvorïily zuby, ale exprimovaly odontogennõâ signaâ ly [11]. VyÂ sledky rekombinantnõâch experimentuê s mezenchymaâ lnõâmi bunï kami nezubnõâho puêvodu ukaâ zaly jejich schopnost vytvaâ rïet zuby, cozï potvrzuje mysï lenku, zï e odontogennõâ signaâ ly mohou urcï ovat utvaâ rïenõâ zubnõâ korunky bez podpuê rneâ ho lesï enõâ. Zuby vytvorïeneâ tõâmto zpuê sobemodpovõâdaly velikostõâ a tvaremnormaâ lnõâmmysï õâmmolaâruê m[14]. KlinickeÂ perspektivy SoucÏ asnaâ stomatologickaâ praxe sï iroce aplikuje konvencï nõâ (nebuneï cï neâ ) terapie. PouzÏ iteâ materiaâ ly jako je amalgaâ m, kompozitnõâ materiaâ ly, kovoveâ implantaâty a jineâ syntetickeâ materiaâ ly jsou pro teï lo pacienta cizorodeâ. Tyto prïõâstupy vsï ak majõâ prïes sï irokeâ a dlouhodobeâ vyuzï itõâ ruê zneâ nevyâ hody. TyÂ kajõâ se zejmeâ na mozï nyâ ch zaâ neï tlivyâ ch a obecneï imunitnõâch reakcõâ spolecï neï s neschopnostõâ plneâ integrace a remodelace s okolnõâmi tkaâneï mi prïõâjemce. V neï kteryâch prïõâpadech lze pro obnovu struktur zubuê, dutiny uâ stnõâ a kraniofaciaâ lnõâ oblasti vyuzïõât tkaânï oveâ sïteï py. SoucÏ asneâ tkaânï oveâ inzïenyârstvõâ je zalozï eno na schopnosti kmenovyâ ch buneï k dostupnyâ ch u dospeï lyâ ch organismuê vytvaâ rïet virtuaâ lneï libovolnou tkaâ nï. SkveÏ laâ budoucnost molekulaâ rnõâ stomatologie by tedy zahrnovala odbeï r kmenovyâch buneï k pacienta, prïõâpadneï prïõâpravu jejich populace v laboratorïi, prïekrytõâ kmenovyâ ch buneï k vrstvou obsahujõâcõâ instruktivnõâ signaâ ly jako epitel, daâ le by naâ sledoval vyâ voj zubu v kultivacï nõâ misce azï po stadiumzubnõâho pupenu, pak naâ hradu instruktivnõâ vrstvy jinou populacõâ kmenovyâch buneï k pacienta, daâlevyâvoj zubnõâho zaâ rodku v laboratorïi, vlozï enõâ zubnõâho zaâ rodku do cï elisti pacienta, intetions of an adult organism seems the most promising approach in tooth tissue engineering, introduced by Professor Sharpe lab in London [15]. This method is based on stem cell programming in the way of normal tooth germdevelopment. Stemcells obtained fromdifferent, dental and not dental, sources were tested in the mouse. These stem cells were used for mesenchymal part replacement and covered with embryonic epithelium. The recombined tissues were introduced into the host (adult mouse) kidney capsule for two weeks to develop into mineralized teeth. As the dialogue between the epitheliumand neural crest derived mesenchyme starts with instructive signals from the epithelium [17], the mesenchymal part of the tooth germ can be replaced by stemcells. Therefore, the whole future tooth originates fromthe stemcells apart fromthe ameloblasts of epithelial origin. For example, the tooth crown originating from the bone marrow stromal stem cells holds clearly distinguishable structures of enamel and dentin, with well developed pulp. Whereas explant derived fromembryonic stemcells and neural stem cells did not formteeth but expressed odontogenetic signals [11]. The results fromrecombinant experiments in mice with non-dental mesenchymal cells showed their ability to create teeth and reinforce the idea that odontogenic signals can instruct formation of tooth crown fromstemcells without the supportive scaffold. Teeth generated this way were of an appropriate size and shape for normal mouse molars [14]. Clinical perspectives Recent dental practice largely applies conventional (non-cell-based) therapies. The materials used, such as amalgam, composites, metallic implants and other synthetic materials are artificial for the patient's body. Despite wide and long-termusage, this approach carries various disadvantages. Particularly inflammations and general immune reaction together with the inability to fully integrate and remodel with recipient surrounding tissues, such as the jaw bone have been considered. Tissue grafts can be exploited to restore dental, oral and craniofacial structures in some cases. Recent tissue engineering is based on the capability of stem cells available in adults to generate virtually any tissue. The perfect future in molecular dentistry would cover collection of stemcells fromthe patient, preparation of stemcell population in the lab, overlay of the stem cells by instructive signals containing epithelium-like layer, development in the culture dish up to the tooth bell stage, replacement of the instructive layer by other population of patient's stemcells, development of the tooth germin the lab, insertion of the tooth germinto the patient's jaw, integration of the tooth germwith surrounding tissues and its further development up 37

32 grace zubnõâho zaâ kladu s okolnõâ tkaâ nõâ a jeho dalsïõâvyâvoj azï po erupci (Obr. 2). V prïõâpadeï nutnosti lze na tento de novo vytvorïenyâ zub pouzï õât ortodontickou leâ cï bu. SoucÏ asnaâ tvorba kostõâ a periodontaâ lnõâch tkaâ nõâ umozïnï uje komplexnõâ prïõâstup k leâcïbeï. TakeÂ je nutneâ urcï it prïesnou pozici zubu v cï elisti a pravidla pro tvorbu zubnõâch korïenuê. V uvedeneâ mpostupu vsïak zuê staâvaâ urcï iteâ riziko mozïneâ tvorby naâ doruê, cozï je hlavnõâ slabinou terapie pomocõâ kmenovyâ ch buneï k obecneï,a to z duê vodu vysokeâ ho proliferacï nõâho potenciaâlu teï chto buneï k.prïestozïe v tkaânï oveâ minzïenyârstvõâ s vyuzïitõâmkmenovyâch buneïkzuê staâvaâ mnoho otaâ zek, zdaâ se, zïe se jednaâ o elegantnõâ prïõâstup k prïirozeneâ naâ hradeï chybeï jõâcõâch zubuê v budoucnu. PodeÏ kovaânõâ VyÂ zkum molekulaâ rnõâ odontologie je podporovaâ n Grantovou agenturou Akademie veïd, CÏ R - grant B , vyâ zkum interakcõâ zubuê a kostõâ Grantovou agenturou CÏ R (524/08/J032). LEZÏ je podporovaâ na programem COST (grant OC B23.001) a vyâ zkumnyâ m zaâmeï rem UÂ ZÏ FG AVOZ DõÂky za spolupraâ ci pro Department of Craniofacial Development, King's College, London, UK (prof. PT Sharpe, dr. Abigail Tucker, to eruption (Fig. 2). If necessary, orthodontic treatment of this de novo tooth could be later applied. Additional engineered bone and periodontal tissues offer an approach for complex treatment. Also accurate positioning of the tooth in the jaw will have to be specified and rules of root formation investigated. The remaining risk is the possibility of tumour formation, the major concern reported in stemcell therapies due to high proliferation potential of stemcells. Many challenges remain in stem ell-based tissue engineering of teeth, however, this seems an elegant approach for the replacement of missing teeth in the future. Acknowledgement Molecular odontogenesis research is supported by the Grant Agency of the Academy of Sciences, Czech Republic - grant B , tooth-bone interaction research is supported by the Grant Agency of the Czech Republic (524/08/J032). The LAE runs under COST Programme B23 (grant OC B23.001) and IRP IAPG No. AVOZ Thanks for cooperation to the Department of Craniofacial Development, King's College, London, UK (prof. PT Sharpe, dr. Abigail Tucker, ObraÂ zek 1: Dva hlavnõâprïõâstupy k regeneraci zubuê. PrvnõÂprÏõÂstup vyuzïõâvaârozvolneï nõâbuneï k (A1) ze zubnõâch zaâkladuê a jejich agregaci (C1) na podpuê rneâm lesï enõâ(b1) pro tvorbu noveâho zubu (D1). VyÂvojovyÂ prïõâstup je zalozï en na opakovaânõâembryonaâlnõâho vyâvoje zubnõâch zaâkladuê. KmenoveÂbunÏ ky (A2) jsou izolovaâny, kultivovaâny a prïekryty embryonaâlnõâm epitelem (B2). Po vytvorïenõâmezenchymaâlnõâ cïaâsti zubnõâho zaâkladu muê zïe byât kmenovyâmi bunï kami nahrazena takeâepiteliaâlnõâcïaâst. CelyÂzubnõÂzaÂklad (C2) pak pochaâzõâz kmenovyâch buneïk adaâle se vyvõâjõâv normaâlnõâmineralizovanyâzub (D2). Figure 1: Two major approaches to tooth regeneration. The first approach uses dissolved tooth germ derived cells (A1) to aggregate them (C1) on a supportive scaffold (B1) to form a new tooth (D1). The developmental approach is based on repetition of embryonic tooth germ development. Stem cells (A) are isolated, cultured and cover by embryonic epithelium (B2). After formation of the mesenchymal part of the tooth germ, the epithelial part of the tooth germ can be also replaced by stem cells. Thus the entire tooth germ (C2) originates from stem cells and can further develop into a normal mineralized tooth (D2). ObraÂ zek 2: BudoucõÂklinickeÂperspektivy.KmenoveÂbunÏ ky(zï luteï ) budou izolovaâny z tkaânõâpacienta a kultivovaâny ex vivo v laboratorïi (A). Populace kmenovyâch buneï k bude pokryta instruktivnõâvrstvou odpovõâdajõâcõâ embryonaâlnõâmu epitelu (zeleneï, B) a zaârodek bude kultivovaâ n azï po stadium pupene, kdy bude epiteliaâlnõâcï aâst odstraneï na (D) a nahrazena dalsï õâpopulacõâkmenovyâch buneï k pacienta (E). VyÂslednyÂ zubnõâzaâklad nadaâle poroste v kulturïe (G) a nakonec bude implantovaâ n na odpovõâdajõâcõâ mõâsto v cï elisti pacienta (H). Figure 2: Future clinical perspectives.stem cells (yellow) will be isolated from tissues of the patient and ex vivo cultured in the lab (A). Stem cell population will be covered by instructive embryonic epithelium-like layer (green, B) and the germ will be cultured up to the bud stage when the epithelial part will be removed (D) and replaced by other stem cell population of the patient (E). The final tooth germ (F) will be further grown in the culture (G) and finally implanted into the requested position in patient's jaw (H). 38

33 rocïnõâk17 Literatura/References: 1. Al-Bayaty, F.H.; Wahid, N.A.; Bulgiba, A.M.: Tooth mortality in smokers and nonsmokers in a selected population in Sana'a, Yemen. J. Periodontal. 2008, 43, s Baum, B.J.; Money, D.J.: The impact of tissue engineering on dentistry. J. Amer. dent. Assoc. 2000; 131, s Dodson, T.B.: Predictors of dental implant survival. J. Mass. dent. Soc. 2006; 54, s Drozdzowska, B.; Pluskiewicz, W.; Michno, M.: Tooth count in elderly women in relation to their skeletal status.. Maturitas. 2006; 55, s Duailibi, S.E.; Duailibi, M.T.; Vacanti, J.P.; Yelick, P.C.: Prospects for tooth regeneration. Periodontol ; 41, s Farada, H.; Kettunen; Jung, T.; Mustonen, T.; Wang, Y.A.; Thesleff, I.: Location of putative stemcells in dental epitheliumand their association with notch and FGF signaling. J. Cell Biol. 1999; 147, s Kaste SC, Hopkins KP, Jones D, CromD, Greenwald CA, Santana VM.: Dental abnormalities in children treated for acute lymphoblastic leukemia. Leukemia. 1997; 11: s Mao, J.J.; Giannobile, W.V.; Helms, J.A.; Holismer, S.J.; Krebsbach, P.H.; Longaker, M.T.; Shi, S.: Craniofacial tissue engineering by stemcells. J. dent. Res. 2006; 85, s Marec-Berard, P.; Azzi, D.; Chaux-Bodard, A.G.; Lagrange, H.; Gourmet, R.; Bergeron, C.: Long-term effects of chemotherapy on dental status in children treated for nephroblastoma.pediatr. Hematol. Oncol. 2005; 22, s Nowjack-Raymer, R.E.; Sheiham, A.: Numbers of natural teeth, diet, and nutritional status in US adults. J. dent. Res. 2007; 86, s Ohazama A, Modino SA, Miletich I, Sharpe PT.: Stem-cell-based tissue engineering of murine teeth. J. Dent Res. 2004; 83: s Seo, B.M.; Miura, M.; Sonoyama, W.; Cope, C.; Stanyon, R.; Shi, S.: Recovery of stemcells fromcryopreserved peridontal ligament. J. dent. Res. 2005; 84, s Yelick, P.C.; Vacanti, J.P.: Bioengineered teeth fromtooth bud cells. Dent. Clin. North Amer. 2006; 50, s Yen, A.H.; Sharpe, P.T.: Regeneration of teeth using stemcellbased tissue engineering. Expert Opin Biol. Ther. 2006; 6, s Yen, A.H.; Sharpe, P.T.: Stemcells and tooth tissue engineering. Cell Tissue Res. 2008; 331, s Zouny, C.S.; Kim, S.W.; Qin, C.; Baba, O.; Butler, W.T.; Taylor, R.R.; Bartlett, J.D.; Vacanti, J.P.; Yelick, P.C.: Developmental analysis and computer modelling of bioengineered teeth. Arch. Oral Biol. 2005; 50, s KrejcÏ õâ, P.; FleischmannovaÂ, J.; MatalovaÂ, E.; MõÂsÏ ek, I.: MolekulaÂ rnõâ podstata hypodoncie. SoubornyÂ referaâ t. Ortodoncie 2007, 16, cï.1, s Doc RNDr.Eva MatalovaÂ, Ph.D. LaboratorÏ embryologie zïivocï ichuê UÂ ZÏ FG AV CÏ R VeverÏõÂ 97, Brno ItalDent s.r.o. ve spolupráci s American Orthodontics si Vás dovoluje pozvat na kurz: , Praha TECHNIKA SAMOLIGOVACÍCH ZÁMKŮ krok vstříc progresivní ortodontické praxi Zajímáte se o SL techniku? Chcete se dozvědět více, proč potřebujete SL ve své praxi? Hledáte jednoduchou, ale účinnou terapii, zkrácení doby a četnosti návštěv? Přejete si více spokojených pacientů, rodičů a tím i celého Vašeho týmu? Pak jste srdečně zváni na kurz! Přednáší: Mauro Cozzani, DMD, MScD profesor a odborný asistent na univerzitě ve Ferraře, Itálie Diplomate, American Board of Orthodontics Member, European Board of Orthodontists Pořádá: ItalDent s.r.o. Jana Pochvalovská, tel , [email protected] Více informací o kurzu najdete na 39

34 Pro praxi Protokol peâcï e o pacienty srozsïteï povou vadou oblicï eje na KPECH Brno MUDr.ZdeneÏ k DvorÏaÂ k, MUDr.TomaÂ sï VyÂsÏ ka, MUDr.TomaÂ sï MraÂ zek, MUDr.Lucie KucÏ erovaâ, MUDr.Ivana HalacÏ kovaâ, Prof.MUDr.JirÏõÂ VeselyÂ, CSc. Klinika plastickeâ a estetickeâ chirurgie FN U sv. Anny Brno SOUHRN: CõÂlem sdeï lenõâ je poskytnout informace o leâcï ebneâ m protokolu pro deï ti s rozsïteï pem oblicï eje, kteryâ je praktikovaâ n v rozsïteï poveâ m centru Kliniky plastickeâ a estetickeâ chirurgie FN U sv. Anny v BrneÏ. Timing zaâ kladnõâch leâcï ebnyâ ch krokuê je naâ sledujõâcõâ: 3meÏ sõâce sutura rtu 9meÏsõÂcuÊ sutura patra 15 meïsõâcuê naâ cvik rïecï i hrou 2,5 roku zapocï etõâ logopedickeâ a foniatrickeâ leâcï by 2,5 roku prodlouzïenõâ kolumely, korekce meï kkeâ ho nosu 4 roky event. prodlouzï enõâ patra, VFF 6 rokuê 1.faÂ ze ortodontickeâ terapie (cï asnaâ sm õâsï enaâ dentice) 8 rokuê implantace kostnõâho sïteï pu do alveolu, 12 rokuê 2.faÂ ze ortodontickeâ terapie (adolescentnõâ dentice) 16 rokuê korekce tvrdeâ ho nosu dospeï lost ortognaâ tnõâ chirurgie DaÂ le je pacient pravidelneï kontrolovaâ n ve 3, 6, 10 a 18 letech dle doporucï enõâ standarduê EUROCLEFT Project. KLIÂCÏ OVAÂ SLOVA: RozsÏteÏ p oblicï eje, rozsïteï p rtu a patra, timing, multidisciplinaâ rnõâ peâcï e, Eurocleft Project UÂ vod RozsÏ teï poveâ vady oblicï eje jsou nejcï asteï jsï õâ vrozenou vyâ vojovou vadou hlavy a krku. Incidence rozsï teï puê rtu, alveolu a/nebo patro je zhruba 1 na 500 azï 1 na 700 zïiveï narozenyâch deï tõâ v EvropeÏ [1]. VCÏ eskeâ republice je to zhruba 1,8 dõâteï te s rozsïteïpemna 1000 zdravyâch deï tõâ [2]. Tyto vrozeneâ vady s sebou nesou naâ sledneâ postizï enõâ oblicï ejoveâ ho a dentaâ lnõâho vyâvoje, postizïenõâ rïecïi a sluchu, cozï maâzanaâ sledek vznik sociaâ lnõâ - psycho- 40

35 Pro praxi rocïnõâk17 logickeâ neprïizpuê sobivosti. Pro zlepsï enõâ funkce a vzhledu oblicï eje je nezbytnaâ vysoce specializovanaâ korektivnõâ chirurgie v prvnõâmroce zï ivota. PeÂcÏe o deï ti s rozsïteï pemoblicï eje je prïevaâzïneï soustrïedeï na do rozsïteï povyâch center, kde se na jejich leâcïbeï podõâlõâ skupina specialistuê. Do multidisciplinaârnõâho tyâ mu patrïõâ plastickyâ a maxilofaciaâ lnõâ chirurg, ortodontista, protetik, stomatolog, pediatr, foniatr, logoped, ORL leâ karï, genetik a psycholog. V CÏ eskeâ republice jsou vytvorïena 2 centra pro leâcïbu rozsïteï povyâch vad - KPCH KraÂ lovskeâ Vinohrady v Praze pro region CÏ echy a KPECH FN U sv. Anny pro oblast Moravy a Slezka. DaÂ le je rocïneïneï kolik deï tõâ operovaâno na oddeï lenõâ plastickeâ chirurgie v TrÏinci. V poslednõâ dobeï jsou takeâ neï kterïõâ pacienti odoperovaâ ni v neonataâ lnõâm obdobõâ mimo centra v MotolskeÂ nemocnici v Praze a ve FDN v BrneÏ. The Eurocleft Project [3] PuÊ vodnõâ Eurocleft projekt (evropskaâ intercentrickaâ srovnaâ vacõâ studie) odhalil dramatickeâ rozdõâly mezi vyâsledky peâ cï e v jednotlivyâ ch rozsï teï povyâ ch centrech v EvropeÏ a stal se silnyâmpodneï temve snaze zlepsï it terapeutickeâ vyâ sledky jednotlivyâ ch tyâ m uê. Studie vyvinula prïedbeï zï nou metodiku pro srovnaâ nõâ jednotlivyâch klinickyâ ch praxõâ v raâ mci sï irsï õâ evropskeâ spolupraâ ce. Eurocleft projekt ¹Standardy peâcï e o pacienty s rozsïteïpemrtu a patra v EvropeÏ ª probõâhal mezi lety 1996 a 2000 a byl zameïrïen na pozvednutõâ kvality peâcïeaveïdeckeâhovyâzkumu v oblasti rozsïteïpuê rtu a patra. PruÊ zkumukaâ zal sï irokou rozmanitost modeluê peâcïe, naâ rodnõâ politiky a klinickeâ praxe v EvropeÏ. V 201 centrech, kteraâ byla registrovaâ na, bylo nalezeno 194 ruê znyâch protokoluê leâcï by a to jen pro celkoveâ jednostranneâ rozsïteï py. TakeÂ peâcï e o rozsïteï poveâ pacienty v jednotlivyâ ch zemõâch je vyâ razneï odlisï naâ. Ve skandinaâ vskyâ ch zemõâch je tradicï nõâ centralizace peâ cï e. V dalsï õâch zemõâch jako Francie, NeÏ mecko a ItaÂ lie (a azï do nedaâ vna UK) existovalo velkeâ mnozï stvõâ center pro peâ cï i o rozsïteï poveâ deï ti, ktereâ ale leâcï õâ jen neï kolik maâ lo pacientuê rocïneï.puê vodnõâ intercentrickaâ studie Eurocleftu upozornila na to, zïe malaâ centra s malyâmpocï temrozsï teï povyâ ch pacientuê mohou dosahovat horsï õâch vyâsledkuê. KonecÏ nyâmduê sledkemteâ to skutecï nosti je veï tsï õâ straâdaâ nõâ pacientuê a jejich rodin a teâzïnaâruêstvyâdajuê na peâ cï i dõâky dalsï õâmdodatecï nyâ mkorekcï nõâmoperacõâm a naâ sledneâ peâcï i. RelativneÏ malyâ pocï et prïõâpaduê a nezaâvislyâ vyâ voj rozsï teï povyâch tyâmuê v jednotlivyâch cï aâ stech majõâ za naâ sledek ruê zneâ standardy peâ cï e. ChirurgiõÂ rozsï teï povyâ ch vad se teâ zï zabyâvaâ võâce chirurgickyâ ch oboruê, ale doposud nebyla urcï ena leâ karïskaâ specializace odpoveï dnaâ za primaâ rnõâ operativu rozsï teïpovyâ ch vad. RozsÏ teï poveâ tyâ m y v raâ mci projektu uvedli porïadõâ jednotlivyâ ch chirurgickyâ ch specialistuê, provaâ deï jõâcõâch v daneâ mcentru chirurgickeâ vyâkony. NejcÏ asteï ji byli zmõâneï nõâ plasticï tõâ chirurgoveâ : 94 (46.7 %), maxilofaciaâ lnõâ chirurgoveâ : 59 (29.4 %) a deïtsï tõâ chirurgoveâ : 22 (10.9 %). JasnyÂ nedostatek evidence-base medicine se pozoruhodneï odrazil v rozmanitosti protokoluê peâcï e o pacienty s celkovyâ mjednostrannyâ mrozsï teï pemv celeâ EvropeÏ. Je praktikovaâ no 17 ruê znyâ ch sekvencõâ operacõâ k uzavrïenõâ rozsï teï poveâ ho defektu. AcÏ koliv 86 tyâmuê (42.8 %) prïi prvnõâmzaâ kroku uzavõâraâ ret a prïi druheâ mspolecïneï tvrdeâ a m eï kkeâ patro, teâmeïrï kazïdeâ dalsïõâmozïneâ porïadõâ operacõâ je v neï ktereâ mcentru provaâ deï no. Dle jednotlivyâch protokoluê v EvropeÏ je nejcï asteï ji sutura rtu provaâdeï na ve 3 m eï sõâcõâch zï ivota, patro je rekonstruovaâ no ve veïku 12 meïsõâcuê. Kolempoloviny registrovanyâch tyâmuê uzïõâvaâ prïedchirugickou ortopedii z toho 67 (65 %) ji uzïõâvaâ beï zïneï.veï tsï inou se uzï õâvajõâ pasivnõâ desky (70%). V raâ mci projektu Eurocleft vznikl registr vsï ech rozsï teï povyâ ch center v EvropeÏ s detailnõâmpopisemjednotlivyâ ch odbornyâch tyâ m uê, sluzï eb, organizacõâ, leâ cï ebnyâ ch protokoluê a informacõâ o zameï rïenõâ veï deckeâ ho vyâ zkumu. VyÂ sledkemprojektu byla praktickaâ sm eï rnice, deklarujõâcõâ minimaâ lnõâ doporucï enõâ pro peâcï i o rozsïteï poveâ pacienty a minimaâ lnõâ rozsah dokumentace terapeutickyâchvyâsledkuê (viz Tab. 1). Tuto smeï rnici by rozsïteï poveâ tyâmymeï li v praxi dodrzïovat, cozï do budoucna umozïnõâ intercentrickaâ srovnaâ nõâ vyâ sledkuê peâ cï e. MultidisciplinaÂ rnõâ tyâ movaâ peâ cï e a vlastnõâ leâ cï ebnyâ protokol KPECH v BrneÏ PeÂ cï e o dõâteï s rozsï teï pemoblicï eje zahrnuje mnozï stvõâ modalit, ktereâ m uê zï e postihnout jen multidisciplinaâ rnõâ tyâ mspecialistuê zahrnujõâcõâ plastickeâ ho chirurga, ortodontistu, maxilofaciaâ lnõâho chirurga, stomatologa, ORL leâ karïe, foniatra, logopeda, pediatra, genetika a psychologa [4]. NejvhodneÏ jsï õâ dobou pro prvnõâ kontakt postizïeneâho dõâteï te s odbornyâmtyâmem je v cï ase propusïteï nõâ novorozence z porodnice. LeÂcÏ ba od prvnõâch meï sõâcuê zï ivota do zhojenõâ sutury patra (obvykle do 1 roku zï ivota) je koordinovaâ na plastickyâ mchirurgem, v pozdeï jsï õâm veï ku je hlavnõâmkoordinaâ toremmultidisciplinaâ rnõâ peâcï e ortodontista. LeÂcÏ ba pacientuê probõâhaâ dle protokolu uvedeneâ ho v Tab. 2. PrÏehled peâ cï e jednotlivyâ ch specialistuê v raâ mci multidisciplinaâ rnõâho tyâ mu: Genetik (SpolupracujõÂcõÂmgenetikemrozsÏ teï poveâ ho centra KPECH Brno je MUDr. S. PraÂsÏ ilovaâ) CõÂlemgenetickeÂ ho vysï etrïenõâ je identifikace etiopatologickeâ ho cï initele odpoveï dneâ ho za vznik rozsï teï poveâ vady, predikuje prognoâ zu rozsïteï povyâch pacientuê a riziko opakovaâ nõâ vady v rodineï. OnemocneÏ nõâ m uê zïe byât projevem chromozomaâ lnõâ abnormality, ale nejcï asteï ji se jednaâ vyâ sledek multifaktoriaâ lnõâ deï dicï nosti zahrnujõâcõâ 41

36 Pro praxi Tabulka 1: Timing a rozsah minimaâ lnõâ dokumentace pro pacienty s ruê znyâmi typy rozïsï teï pu oblicï eje dle doporucï enõâ studie Eurocleft (ReprodukovaÂ no dle Shaw, W.C., Semb, G., Nelson, P., Brattstrom, V., Moised, K., Prahl-Andersen, B., Gundlach, K.K.H. The Eurocleft Project : overview, Journal of Cranio-Maxillofacial Surgery, Volume 29, Issue 3, June 2001, pages ). Celkový jednostranný nebo oboustranný rozštěp /ret, alveolus, patro/ Timing Model telertg Foto Řeč Audiometrie,ty mpanometrie Primární operace X X 3 roky X X 6 let X X X X 10 let X X X X X Spokojenost pacienta 18 let X X X X X Izolovaný rozštěp patra Timing Model telertg Foto Řeč Audiometrie,ty mpanometrie Primární operace X X 3 roky X X 6 let X X X Spokojenostpacienta 16 let X X X X X X Rozštěp rtu Timing Model Foto Spokojenostpacienta Primární operace X* X 3 roky 6 let X* X 10 let X 18 let X X * Jen v případech společného postižení alveolárního výběžku Implantace kostního štěpu do alveolu Timing OPG Fotodokumentace Před vložením štěpu X X 6 měsíců po implantaci štěpu X Po prořezání špičáků X X Faryngoplastika Timing Vyšetření řeči Před operací X 1 rok po operaci X Ortognátní chirurgie Timing telertg Model Před operací X X 1 rok po operaci X X 42

37 Pro praxi rocïnõâk17 Tabulka 2: PrÏehled leâcï ebneâ ho protokolu Léčebný protokol pacienta s rozštěpem obličeje na KPECH Brno Timing 1.týden konec 3. m. 6-8.měsíc Lékař a procedura /provedená vyšetření, dokumentace/ 1. kontakt - plastický chirurg /zhodnocení vady/ Pediatr /doplněná anamnéza/ Plastický chirurg - sutura rtu /fotodokumentace/ Genetické vyšetření 8. měsíc ORL vyšetření /audiometrie,tympanometrie konec 8.m. Pediatr, plastický chirurg - sutura patra /foto, otisk patra/ 2,5 roku Foniatrické vyšetření / á 6 m. do cca 5 let/ Logopedie 3 roky Kontrolní vyšetření: Plastický chirurg - kontrola, indikace korekčních operací, hlavně prodloužení kolumely /foto/ Ortodontické vyšetření /otisky pro muzejní modely dočasného chrupu/ ORL /audiometrie, tympanometrie event. nasoendoskopie / Foniatrie /+ nahrávka řeči ve 3-4 letech, vyšetření VPI - videofluoroskopie/ 4 roky Plastický chirurg prodloužení patra u případů VPI 5-6 let Kontrolní vyšetření: Plastický chirurg - kontrola /foto/ Ortodontické vyšetření /otisky pro musejní modely smíšeného chrupu, pravidelné KO 2x ročně, léčba snímatelnými aparáty/ ORL vyšetření /audio - tympanometrie/ Foniatrie / příp. nahrávka řeči/ 8-10 let Plastický chirurg implantace kostního štěpu /foto/ Ortodont /OPG+ KO za 6 m./ 10 let Kontrolní vyšetření: Plastický chirurg - kontrola /foto / ORL vyšetření /audio - tympanometrie/ Foniatrie Ortodontická léčba /telertg, ve smíšeném chrupu snímatelné aparáty, po výměně chrupu aparáty fixní/ let Kontrola protetikem, konzultace rozsahu budoucí náhrady chybějících zubů, event. indikace chirurgické korekce mezičelistních vztahů u pacientů s nepříznívým růstem /po dokončení růstu/ let Kontrola všemi specialisty /foto, trtg, otisky pro musejní modely po dokončení ortodontické léčby, audio-tympanometrie/ Chirurgické korekce nepříznivých mezičelistních vztahů, korekce tvrdého nosu. Dotazník spokojenosti pacientů a rodičů s výsledkem léčby interakci genetickeâ ho pozadõâ individua s vlivy zevnõâho prostrïedõâ [5,6]. Jak rozpoznal jizï Fogh-Anderson v roce 1942 [7], typickeâ rozsïteï poveâ vady lze rozdeï lit do dvou rozdõâlnyâch skupin, ktereâ ale majõâ tendenci se opakovat v postizïenyâ ch rodinaâ ch a nemõâsõâ se. PrvnõÂ skupinu zahrnujõâ rozsïteï py rtu a alveolu anebo celkoveâ rozsïteï py (ret, alveolus, patro). Jejich incidence je zhruba 1:1000, 10%- 20% deïtõâ maâ tento typ rozsïteï pu jako soucïaâ st syndromu. EmpirickeÂ riziko opakovaâ nõâ v rodineï prïi zdravyâch rodicï õâch je cca 4%. Druhou skupinu tvorïõâ izolovaneâ rozsïteï py patra. Jejich incidence v populaci je zhruba 1:2000 a vyskytujõâ se teâmeïrï v 50% jako soucïaâ st syndromuê. EmpirickeÂ riziko opakovanõâ u zdravyâ ch rodicï uê je 3%.VeÏ tsï inu syndromatickyâ ch rozsï teï puê lze identifikovat na zaâ kladeï rodinneâ anamneâ zy a klinickeâ ho vysïetrïenõâ. ChromozomaÂ lnõâ vysï etrïenõâ deï tõâ a rodicï uê je indikovaâ no v prïõâpadeï vyâ skytu prïidruzï enyâ ch malformacõâ u dõâteï te, prïi opozï deï nõâ ruê stu a vyâ skytu psychomotorickeâ retardace. 43

38 Pro praxi ORL specialista (SpolupracujõÂcõÂmi ORL leâ karïi jsou MUDr. P. HornõÂk a MUDr. SÏ. DolnõÂcÏ kovaâ ) Pacienti s rozsï teï pempatra majõâ vysï sï õâ riziko ztraâty sluchu z duê vodu vysokeâ ho rizika strïedousï nõâho insektu [8]. NavõÂc u teï chto deï tõâ je problematickyâ vyâvoj rïecïi a eventuaâ lnõâ ztraâ ta sluchu pro neï znamenaâ obrovskyâ handicap. PrevencõÂ je prakticky od narozenõâ pravidelnaâ kontrola ORL leâ karïem, kteryâ v prïõâpadeï poruchy odlisï õâ sensineuronaâ lnõâ (percepcï nõâ hluchotu) korigovatelnou sluchovyâ mi aparaâ tky od kondukcï nõâ poruchy vduê sledku strïedousï nõâho zaâneï tu. Ten je cï asneï leâcïen myringotomiõâ a event. implantacõâ ventilacï nõâch trubicïek do strïedousï õâ [9]. VysÏ etrïenõâ sluchu se provaâ dõâ kraâ tce po narozenõâ k obdrzï enõâ zaâ kladnõâ charakteristiky sluchu, nejleâ pe 1-2 tyâ den po narozenõâ dõâteï te prïed akumulacõâ seroâ znõâ tekutiny ve strïednõâmuchu, ke ktereâ dochaâ zõâ teâ meï rï uvsï ech deï tõâ s rozsï teï pempatra. VentilacÏ nõâ trubicï ky vklaâ daneâ do bubõânku k drenaâzï i se aplikuji obvykle ve 2-6 meï sõâci zïivota. PodmõÂnkou prïed provedenõâmsutury patra na KPECH je audiologickeâ vysï etrïenõâ, takzïe v neï kteryâch prïõâpadech se prïi suturïe patra simultaâ nneï zaklaâ dajõâ i ventilacï nõâ trubicï ky. V kojeneckeâ mveï ku je uâ kolemorl leâ karïe monitoring vyâ skytu obstrukcï nõâ spaâ nkoveâ apnoe, prevence ztraâ ty sluchu s vyâmeï nou ventilacï nõâch trubicï ek a event. aplikace sluchovyâch aparaâ tkuê. V prïedsï kolnõâmveï ku je nutneâ nadaâ le sledovat vyâ voj rïecï i a sluchu, je sledovaâ na prïõâtomnost velofaryngeaâ lnõâ insuficience nasoendoskopiõâ nebo teâzï mnohapohledovu videofluroskopiõâ se sledovaâ nõâmpohybu meï kkeâ ho patra prïi fonaci [10]. Ve sï kolnõâmveï ku pokracï uje monitoring a leâcïbarïecïi a sluchu. V dospeï losti prïi deformaci nosnõâ prïepaâzï ky a nosnõâ nepruê chodnosti se provaâdeï jõâ korekcï nõâ septorhinoplastiky. Pediatr (KlinickyÂ mpediatremje MUDr. E. KonvicÏ kovaâ vypustit, puê jde do duê chodu) Pediatr sleduje celkovyâ vyâ voj dõâteï te a podõâlõâ se na leâ cï beï prïidruzï enyâ ch onemocneï nõâ a na diagnostice syndromatickyâ ch vad a jinyâ ch anomaâ liõâ. ProvaÂ dõâ prïedevsï õâmpravidelnaâ prïedoperacï nõâ vysï etrïenõâ s cõâlem vyloucï enõâ akutnõâho respiracï nõâho infektu a zajisït'uje pooperacïnõâpeâcïi. PlastickyÂ chirurg (ChirurgoveÂ rozsï teï poveâ ho tyâ mu jsou prim. MUDr. T. VyÂsÏ ka, MUDr. T. MraÂ zek, MUDr. L. KucÏ erovaâ a MUDr. ZdeneÏ k DvorÏaÂk) RekonstrukcÏ nõâ operace u pacientuê s rozsï teï pems cõâlemobnovit normaâ lnõâ tvar a funkci postizï enyâ ch oblicï e- jovyâ ch struktur probõâhajõâ etapoviteï od narozenõâ do dospeï losti. V neonataâ lnõâ periodeï neï kterïõâ chirurgoveâ provaâ deï jõâ suturu rtu eventuelneï i patra. MedicõÂnskyÂ prïõânos tohoto postupu dosud nebyl prokaâzaâ n a vznikaâ vysï sï õâ riziko hlavneï anesteziologickyâ ch komplikacõâ [11] v cï asneâ pooperacï nõâ peâcï i na novorozeneckeâ JIP. PrÏõÂnos je zejmeâ na sociaâ lnõâ, kdy se matka vracõâz nemocnice s novorozencems uzavrïenyâ mrozsï teï pemrtu a daâ le ekonomickyâ, pro nemocnici, pro kterou je peâ cï e na novorozeneckeâ JIP rentabilnõâ. U teï chto operacõâ muê zïe snadneï ji dojõât k vzniku chirurgickyâ ch chyb vzhledem k malyâ mstrukturaâ msuturovaneâ ho rtu, tak jak jsme jizï meïlimozïnost pozorovat. Rekonstrukce rtu se rutinneï provaâ dõâ ve 3. meï sõâci zï ivota metodou trojuâ helnõâkoviteâho laluê cï ku dle Tennisona-Randalla [12] nebo metodou rotacï neï -posuvneâ ho laloku publikovaneâ ho Millardem[13]. V raâ mci podmõânek k operaci se dosud uzïõâvaâ ªpravidlo desõâtiª: veï k 10 tyâdnuê,vaâ ha 10 liber a hemoglobin 10 g/l. Adheze rtu prïed jeho definitivnõâ rekonstrukcõâ [14] nenõâ na pracovisï ti provaâdeï na. UzaÂveÏ r patra se obvykle provaâ dõâ po ukoncï enõâ 8. meï sõâce veïkumetodami dvojlalokoveâ plastiky nebo dvojitou reverznõâ Z- plastikou dle Furlowa [15]. Velofaryngofixace nenõâ na pracovisï ti prim aâ rneï provaâ deï na. V batolecõâmobdobõâ prïiblizïneï u 10 % deï tõâ prïetrvaâ vaâ velofaryngeaâ lnõâ insuficience i po operaci patra. Je evidentnõâ zhruba od 2-3 roku veïkudõâteï te. Pokud je indikovaâ na korekce, provaâ dõâ se prodlouzï enõâ patra dle Furlowa event. velofaryngofixace. Faryngoplastika, augmentace zadnõâ steï ny hltanu nebo obturaâ tory nejsou uzïõâvaâ ny. V prïedsï kolnõâmveï ku se obvykle teâzï u indikovanyâch pacientuê provaâ dõâ korekce meï kkeâ ho nosu a prodlouzï enõâ kolumely, kteraâ je hypoplastickaâ zvlaâsï teï u oboustrannyâ ch foremrozsï teï pu. Ve sï kolnõâmveï ku 7-11 let v obdobõâ smõâsï eneâ dentice se prïed prorïezaâ nõâmstaâlyâch sï picï aâ kuê provaâ dõâ implantace sekundaâ rnõâho kostnõâho sï teï pu do defektu v alveolaâ rnõâmvyâ beï zï ku. DonorskyÂ mmõâstemsï teï pu je standardneï crista iliaca. CÏ asnaâ (primaâ rnõâ) implantace kostnõâho sïteï pu do alveolu je kontraverznõâ metoda asociovaâ na s vyâ raznyâ momezenõâmruê stu strïednõâ oblicï ejoveâ etaâ zï e a vznikemiii. trïõâdy malokluze [16, 17], a proto nenõâ na pracovisï ti provaâdeï na. V obdobõâ cï asneâ dospeï losti se provaâdeï jõâ korekce tvrdeâ ho nosu, septorhinoplastiky, plastickyâ chirurg takeâ spolupracuje s maxilofaciaâ lnõâmchirurgemprïi rïesï enõâ neprïõâznivyâ ch mezicï elistnõâch vztahuê. Psycholog (SpolupracujõÂcõÂmpsychologemrozsÏ teï poveâ ho centra KPECH v BrneÏ je Mgr. D. BalasÏtõÂk) OdborneÂ rïesï enõâ psychologickyâ ch probleâ m uê nenõâ dosud zcela v nasï ich zemõâch etablovaâ no tak, jako 44

39 Pro praxi rocïnõâk17 v angloamerickyâch zemõâch. Tento trend se vsï ak postupneï m eï nõâ. Intervence psychologa jsou vhodneâ po celou dobu leâcï by pacienta - od narozenõâ azï do dospeïlosti. PomaÂ hajõâ prïeklenout krizoveâ okamzï iky leâ cï by jak samotneâ mu pacientu, tak jeho rodineï. CõÂlemterapie je plnohodnotneâ sociaâ lnõâ zarïazenõâ pacienta, sebeuveïdomeï nõâ a plnyâ intelektuaâ lnõâ vyâvoj s vcï asnyâmzaâ chytem poruch cï tenõâ, pameï ti, jazykovyâ ch poruch (dysnomie, dysfaâ zie) a poruch chovaânõâ. Foniatr a logoped (SpolupracujõÂcõÂmi specialisty centra jsou MUDr. T. Talach, MUDr. L. LavicÏ ka a Mgr. J. BenyÂsÏ kovaâ) CõÂlemje rozvoj cï tyrï zaâ kladnõâch komunikacï nõâch parametruê - rezonance, artikulace, fonace a jazykoveâ ho rozvoje, tedy dosazï enõâ normaâ lnõâ rïecï i a jazykoveâ ho vyâ voje. Foniatr pravidelneï sleduje dõâteï od provedenõâ sutury patra azï do dosazïenõâ a ustaâ lenõâ spraâ vneâ rïecï i. AktivneÏ sleduje vyâ voj rïecï i, prïõâtomnost nasality, v prïõâpadeï vyâskytu velofaryngeaâ lnõâ insuficience indikuje vizualizaci vady nasoendoskopiõâ nebo mnohapohledovou videofluoroskopiõâ. PrÏi podezrïenõâ na neurogennõâ poruchu motility patra indikuje provedenõâ diagnostickeâ ho EMG patrovyâch svaluê. Po zafixovaâ nõâ spraâ vneâ rïecïi u dõâteï te zve foniatr pacienty k pravidelnyâ mkontrolnõâmvysï etrïenõâm azï do dospeï losti. StomatologickaÂ peâcïe Pacienti s rozsï teï pemoblicï eje majõâ vysï sï õâ kazivost zubuê nezï ostatnõâ deï ti v populaci. Situace v preventivnõâ peâcï i a sanaci chrupu u teï chto pacientuê nenõâ mnohdy zcela vyhovujõâcõâ. Pro mnoheâ rodicï e je velmi obtõâzïneâ najõât pro dõâteï s rozsïteï pemkvalitnõâ pedostomatologickou peâ cï i. ProjevõÂ-li rodicï e nasï ich pacientuê zaâ jemo pomoc prïi hledaâ nõâ pedostomatologa, odesõâlaâ medeï ti po dohodeï na deï tskeâ oddeï lenõâ stomatologickeâ kliniky FN U sv. Anny v BrneÏ, prïõâpadneï k dlouholetyâ mspolupracujõâcõâm pedostomatologuê mv tereâ nu k dispenzaâ rnõâ peâcï i. ObraÂ zek 1 - Pacient s neuâ plnyâmrozsïteï pemrtu prïed operacõâ ObraÂ zek 2 - TentyÂzÏ pacient po suturïe rtu dle Miliarda ObraÂ zek 3 - Stav prïed a po suturïe patra metodou dvojlalokoveâ plastiky ObraÂ zek 4 - Stav prïed a po suturïe patra metodou dle Furlowa 45

40 Pro praxi Ortodontista (MUDr. I. HalacÏ kovaâ) CõÂlemortodonickeÂ terapie u deï tõâ s rozsïteï pemje spraâ vneâ vedenõâ ruê stu a rozvoje oblicï eje a dentice od narozenõâ do dospeï losti. PrÏedchirurgickaÂ ortopedie nenõâ dosud na KPECH provaâdeï na, ale jizï jsou vytvorïeny a prïipraveny podmõânky k jejõâmu rutinnõâmu praktikovaâ nõâ. Je indikovaâna u pacientuê s sï irokyâ mcelkovyâ mjednostrannyâ mrozsï teïpema u pacientuê s sï irokyâ mcelkovyâ moboustrannyâ m rozsï teï pem. CõÂlem je zuâ zï enõâ rozsï teï poveâ sï teï rbiny a usnadneï nõâ chirurgickeâ ho uzavrïenõâ rtu. AcÏ koliv kraâ t- kodobyâ benefit procedury je jasnyâ, dlouhodobyâ vyâ sledek leâcï by je nejasnyâ a kontroverznõâ [18]. DõÂteÏ s rozsïteï pemje na ortodoncii dispenzarizovaâno ve veï ku asi 2,5 roku prïi prvnõâmvysï etrïenõâ u foniatra. Potomje zvaâ no ke kontrolaâ m1x rocïneï v obdobõâprïedsï kolnõâho veïku, ve 3 letech jsou podle protokolu kliniky zhotoveny otisky a modely docï asneâ ho chrupu, v obdobõâ smõâsï eneâ ho chrupu jizï zacï õânaâ aktivnõâ ortodontickaâ leâcï ba. Ve smõâsïeneâ mchrupu byâ vajõâ vyuzï õâvaâ ny aparaâ ty prïedevsï õâmsnõâmatelneâ,v neï kteryâch prïõâpadech cï aâ stecï neâ aparaâ ty fixnõâ (transpalatinaâ lnõâ oblouk k uâ praveï postavenõâ prvnõâch hornõâch molaâruê, aparaâ t typu 4+2 k odstraneï nõâ obraâceneâ ho skusu hornõâch rïezaâ kuê ). Ve staâ leâ mchrupu je plneï indikovaâ na leâcï ba fixnõâmi aparaâ ty v obou cï elistech, spolecïneï s protetikemjsou konzultovaâ ni pacienti, u kteryâ ch chybõâ zaâ rodky neï kteryâ ch zubuê a prïed ukoncï enõâmortodontickeâ leâ cï by je naplaâ novaâ n rozsah naâ sledujõâcõâ protetickeâ rekonstrukce chrupu. U pacientuê s neprïõâznivyâmruê stemcï elistõâ byâvaâ konzultovaâ n maxilofaciaâ lnõâ chirurg a pacient je prïipravovaâ n na ortodonticko-chirurgickeâ rïesï enõâ mezicï elistnõâch vztahuê po ukoncï enõâ ruê stu. Informace pro spolupracujõâcõâ ortodontisty: Je-li potrïeba u malyâ ch pacientuê extrakcï nõâ sanace karieâ znõâch zubuê, je mozïneâ ji proveâ st v celkoveâ anesteâ zii na KPECH v BrneÏ. JestlizÏ e je trïeba proveâ st extrakce z ortodontickyâch duê voduê, je mozïneâ se telefonicky kontaktovat na cï õâsle ortodontickaâ ambulance MUDr. I. HalacÏ koveâ a pozï adovanaâ extrakce muêzïebyât provedena beï hemcelkoveâ anesteâ zie i prïi neïktereâ jineâ operaci na klinice. ZaÂveÏr LeÂcÏ ebnyâ protokol rozsï teï poveâ ho centra Kliniky plastickeâ a estetickeâ chirurgie FN U sv. Anny v BrneÏ, aplikovanyâ od roku 1988, patrïõâ mezi nejcï asteï ji uzï õâvanyâ protokol peâcï e v evropskyâch rozsïteï povyâch centrech, jak typem, tak i nacï asovaâ nõâ operacõâ a dalsï õâ leâcï ebneâ peâ cï e. Na terapii deï tõâ s rozsï teï pemse podõâlõâ multidisciplinaâ rnõâ tyâ mspecialistuê, odpovõâdajõâcõâ standarduê m peâ cï e doporucï enyâmve studii EUROCLEFT Project. Literatura: 1. World Health Organization, Human Genetics Programme.: World Atlas of Birth Defects, 1st Edition. International Centre for Birth Defects of the International Clearinghouse for Birth Defects Monitoring Systems in collaboration with European Registration of Congenital Anomalies (EUROCAT) Peterka, M., PeterkovaÂ, R., LikovskyÂ, Z., Tvrdek, M., FaÂ ra, M.: Incidence of orofacial clefts in Bohemia (Czech Republic). Acta Chir. Plast. 37(4): , Shaw, W.C., Semb, G., Nelson, P., Brattstrom, V., Moised, K., Prahl-Andersen, B., Gundlach, K.K.H. The Eurocleft Project : overview, J Cran Maxillofac Surg, Vol. 29:3, 2001, pp Wornom, I.L. et al. Core Curriculum for Cleft Lip/Palate and other Craniofacial Anomalies. In: Berkowitz S (ed), Cleft Lip and Palate, 2nd Edition. Berlin, Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2006, Ch.12: Carinci, F., Pezzetti, F., Scapoli, L., et al.: Genetics of nonsyndromic cleft lip and palate: a review of international studies and data regarding the Italian population. Cleft Palate Craniofac J 37:33, Jones, M.C.: Facial clefting. Etiology and developmental pathogenesis. Clin Plast Surg 20:599, Fogh-Anderson, P.: Inheritance of Harelip and Cleft Palate. Copenhagen, Arnold Busck, Paradise, J.L., Bluestone, C.D., Felder, H.: The universality of otitis media in 50 infants with cleft palate. Pediatrics 44:35, Hubbard, T.W., Paradise, J.L., McWilliams, B.J., et al.: Consequences of unremitting middle-ear disease in early life. Otologic. audiologic, and developmental findings in children with cleft palate. N Engl J Med 312:1529, McWilliams, B.J. et al.: A comparative study of four methods of evaluating velopharyngeal adequacy. Plast Reconstr Surg 68:1, Stephens, P., Saunders, P., Bingham, R.: Neonatal cleft lip repair: a retrospective review of anaesthetic complications. Paediat Anaesth 7:33, Randall, P.: A triangular flap operation for the primary repair of unilateral clefts of the lip. Plast Reconstr Surg 23:331, Millard, D.R. Jr.: A Primary Camouflage of the Unilateral Harelook. In: Skoog T (ed), Transactions of the First International Congress of Plastic Surgery, Stockholm, Baltimore, Williams & Wilkins, 1957, pp Randall, P.: A lip adhesion operation in cleft lip surgery. Plast Reconstr Surg 35:371, Furlow, L.T. Jr.: Cleft palate repair by double opposing Zplasty. Plast Reconstr Surg 78:724, Robertson, N.R.E., Jolleys, A.: An 11-year follow-up of the effects of early bone grafting in infants born with complete clefts of the lip and palate. Br J Plast Surg 36:438, Friede, H., Johanson, B.: Adolescent facial morphology of early bone-grafted cleft lip and palate patients. Scand J Plast Reconstr Surg 16:41, Grayson, B.H., Cutting, C.B.: Presurgical nasoalbeolat orthopedic molding in primaty correction of the nose, lip, and alvolous of infants born with unilateral and Bilateral Clefts. Cleft Palate Craniofac J 38:193, MUDr.ZdeneÏ k DvorÏaÂk Klinika plastickeâ a estetickeâ chirurgie FN U sv.anny, Berkova 34, Brno [email protected] 46

41 Důležité upozornění! Vážené kolegyně, vážení kolegové, V průběhu IX. kongresu ČOS proběhne již tradičně Plenární schůze ČOS. Na letošní rok však připadnou i Volby nových členů Výboru ČOS a Revizní komise ČOS pro další funkční období. Z časových důvodů jsme proto zařadili Plenární schůzi ČOS již na závěr dne věnovaného předkongresovému kurzu, tj. již ve čtrvrtek , v hotelu Horal, předběžně na Prosíme Vás o účast na této důležité schůzi! Organizační výbor kongresu a Výbor ČOS HlavnõÂ prïednaâsï ejõâcõâ IX. kongresu CÏ OS Bjorn Ogaard, DDS, Dr. odont. Bjorn Ogaard ukoncï il studia stomatologie na Univerzity of Oslo v roce V letech 1977 azï 1979 absolvoval tamteâzï postgraduaâ lnõâ studiumv oboru ortodoncie. VeÏ deckyâ specializacï nõâ titul Dr. odont. zõâskal v roce V soucï asneâ dobeï je vedoucõâmortodontickeâ ho oddeï lenõâ Fakulty zubnõâho leâ karïstvõâ Univerzity v Oslo, vykonaâvaâ funkci prezidenta veï deckeâ spolecï nosti Norwegian Association of Researchers prïi UniverziteÏ v Oslo, je vedoucõâmskupiny Center for interdisciplinary craniofacial diagnosis and treatment na FakulteÏ zubnõâho leâ karïstvõâ Univerzity v Oslo a je sï kolitelemdoktorskyâ ch studijnõâch programuê. Na cï aâ stecï nyâ uâ vazek puê sobõâ i v privaâ tnõâ ortodontickeâ praxi. HlavnõÂ oblastõâ jeho odborneâ ho zaâ jmu jsou kariostatickeâ mechanismy puê sobenõâ fluoriduê, kariologickeâ aspekty ortodontickeâ leâ cï by, etiologie ortodontickyâ ch anomaâ liõâ, otaâ zky ruê stu a vyâvoje a kefalometrie. Bjorn Ogaard publikoval võâce nezï 150 veï deckyâ ch pracõâ v renomovanyâ ch veï deckyâ ch cï asopisech a je autorem kapitol v mezinaâ rodnõâch ortodontickyâch ucï ebnicõâch. Bjorn Ogaard graduated fromuniversity of Oslo in From1977 to 1979 he studied orthodontics at postgraduate level at the same institution. He recieved a Dr. Odont. title in orthodontics in Currently he is Head of the Department of Orthodontics, Faculty of Dentistry, University of Oslo. He executes the duties of President of The Norwegian Association of Researchers at the University of Oslo, Head of Center for interdisciplinary craniofacial diagnosis and treatment at the Faculty of Dentistry, University of Oslo, and supervisor of master and doctor candidates. He also works part time in private practice in orthodontics. His main areas of research interest are cariostatic mechanism of fluoride, cariological aspects of orthodontic treatment, the etiology of malocclusions, growth and development and cephalometrics. Bjorn Ogaard published about 150 publications in peer review national and international journals and chapters in international textbooks. 49

42 Ze zahranicï nõâch cï asopisuê PorovnaÂ nõâ vazebnyâch sil u zaâmkuê lepenyâch pomocõâ pryskyrïicõâ modifikovaneâ ho skloionomernõâho cementu a pomocõâ kompozitnõâho adheziva - in vitro studie An in vitro comparsion of the shear bond strength of a resin-reinforced glass ionomer cement and a composite adhesive for bonding orthodontic brackets Movahhed H. Z., Ogaard B., Syverud M. Eur. J. Orthodont., 2005, 27, cï. 5, s Metoda prïõâmeâ ho lepenõâ zaâ m kuê pomocõâ kompozitnõâch pryskyrïic se stala od sveâ ho zavedenõâ (Newman 1965) rutinnõâ technikou. PouzÏ itõâ kompozitnõâch pryskyrïic maâ ale neï ktereâ nevyâ hody (nutnost leptaâ nõâ,m ozï nost posï kozenõâ skloviny...), ktereâ se snazï õâ odstranit noveï jsï õâ postupy a materiaâ ly. PouzÏ itõâ self-etching primer celyâ postup lepenõâ zjednodusï uje a zkracuje - vznikaâ tak mensï õâ pocï et chyb. SkloionomernõÂ cementy (Wilson a Kent 1972) majõâ zase rïadu vyâhod - chemickou vazbu k tvrdyâ mzubnõâmtkaâ nõâma kovuê m, obsahujõâ fluoridoveâ ionty a leâ pe snaâ sï õâ vlhkeâ prostrïedõâ. SveÏ tlemtuhnoucõâ skloionomernõâ cementy pak spojujõâ vyâ hody konvencïnõâch skloionomernõâch cementuê s mechanickyâ mi vlastnostmi kompozit. VteÂ to studii byla zkoumaâ na vazebnaâ sõâla sveï tlem tuhnoucõâch skloionomernõâch cementuê a kompozitnõâho adheziva s pouzï itõâmself-etching primeru. Pro zjisï teï nõâ doby, kdy se muêzï e fixovat draâteïnyâ oblouk, byla vazebnaâ sõâla meïrïena po 5 a 15 minutaâ ch. PrÏi snõâmaânõâzaâmku bylo hodnoceno mõâsto zlomu za pouzï itõâ Adhesive Remnant Index. MeÏ rïenõâ se provaâdeï lo na 80 cï erstveï extrahovanyâ ch premolaâ rech, ktereâ byly naâ hodneï rozdeï leny do cï tyrï skupin po dvaceti. PrvnõÂ skupina - zuby se zaâ mky lepenyâmi pomocõâtransbond XT s Transbond Plus Etching Primer. ZaÂ mky byly snõâmaâ ny po 5 minutaâ ch. DruhaÂ skupina - zuby se zaâ mky lepenyâmi pomocõâ Fuji Ortho LC. ZaÂ mky byly takteâzï sejmuty po 5 minutaâ ch. TrÏetõÂ skupina - stejneï jako prvnõâ, ale zaâ mky se sejmuly po 15 minutaâ ch. CÏ tvrtaâ skupina - stejneï jako druhaâ, ale zaâ mky se snõâmaly po 15 minutaâ ch. Adhesive Remnant Index hodnotõâ mnozï stvõâ adhezivumna povrchu zubu po sejmutõâ zaâ mku: 1 - vesï kereâ adhezivum na povrchu zubu, 2 - prïes 90 % adheziva na povrchu zubu, 3 - na povrchu zubu zuê staâvaâ 10-90% adheziva, 4-meÂneÏ nezï 10 % na povrchu zubu, 5 - zïaâ dneâ adhezivumna povrchu zubu. VazebnaÂ sõâla byla meïrïena pomocõâ Instron prïõâstroje. PruÊ m eï rnaâ vazebnaâ sõâla byla nameï rïena u 1. skupiny 8,8 ± 2 MPa, u 2. skupiny 6,6 ± 2,5 MPa, u 3. skupiny 11 ± 1,6 MPa a u 4. skupiny 9,6 ± 1,6 MPa. LomnaÂ linie se u Transbond XT nachaâ zela ve vrstveï adheziva (3 a 4) u Fuji Ortho LC se nachaâ zela na povrchu zubu. Povrch zubu se tedy u Fuji Ortho LC snadneï ji docïisï tuje. OptimaÂ lnõâ vazebnaâ sõâla se podle Lopeze pohybuje kolem7 MPa. To zarucï uje dostatecï nou fixaci zaâ mku, ale zaâ rovenï neposï kozuje povrch zubuê prïi sundaâ vaâ nõâ. VyÂ sledky studie tedy potvrzujõâ dostatecï nou vazbu jizï po 5 minutaâ ch, kteraâ sescï asemdaâ le zvysï uje (15 minut). MUDr.JirÏõÂ Otta ZmeÏ ny stavu gingivy u steï snaneâ i nesteï snaneâ dentice v pruê beï hu fixnõâ ortodontickeâ leâcïby Longitudinal changes in gingival condition in crowded and noncrowded dentitions subjected to fixed orthodontic treatment Glans R., Larsson E., Ogaard B. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2003, 124, cï. 6, s OtaÂ zka, zda chybneâ postavenõâ zubuê m aâ vliv na stav gingivy nenõâ dosud zcela jasneï zodpoveï zena, protozïe na zdravõâ gingivy maâ vliv mnoho faktoruê. PrÏedchozõÂ porovnaâ vacõâ studie prokaâ zala negativnõâ korelaci mezi steï snaâ nõâmzubuê na pocï aâ tku a gingivaâ lnõâmkrvaâcenõâmna konci ortodontickeâ leâcï by, zatõâmco viditelnyâ plak na labiaâ lnõâmpovrchu zubuê nemeï l zïaâ dnou signifikantnõâ spojitost s gingivaâ lnõâmzdravõâm. UÂ cï elemteâ to studie bylo daâ le zkoumat vztah mezi pocï aâ tecï nõâmsteï snaâ nõâmzubuê a gingivaâ lnõâmzdravõâmv pruêbeï hu ortodontickeâ leâcï by. Do studie bylo zahrnuto 220 pacientuê s fixnõâmaparaâ temve veï ku let. V teâ to populaci byly podrobneï ji zkoumaâ ny 2 skupiny, 1. sestaâ vajõâcõâ ze 45 pacientuê steïzïkyâmsteï snaâ nõâma 2. s 52 pacienty bez steï snaânõâ. U obou skupin byl zaznamenaâ n gingivaâ lnõâ index krvaâcenõâ (GBI) prïi lepenõâ fixnõâho aparaâ tu, 12, 24, 48 tyâdnuê po lepenõâ a prïi sejmutõâ aparaâ tu. Index hodnotil kazïdou plochu zubu od prvnõâho molaâ ru k prvnõâmu molaâ ru v obou cï elistech jako krvaâ cenõâ prïõâtomno(1) nebo bez krvaâ cenõâ (0). Pro analyâzu dat byl pouzïitpaâ rovyâ t-test. PrÏi lepenõâ aparaâ tu byl GBI stejnyâ u obou skupin. NicmeÂneÏvcÏ ase od 12. tyâdne po sejmutõâ se GBI signifikantneï vylepsï il u skupiny se steï snaâ nõâm, na rozdõâl od skupiny bez steï snaâ nõâ, kde zuê stal GBI beze zmeï n. Jako mozïnyâduê vod stejneâ ho GBI u obou skupin prïi lepenõâ aparaâ tu bylo to, zïe pacienti se steï snaânõâmmeï li pravdeïpodobneï lepsï õâ hygienu a podle zaâ znamuê 2 roky prïed zapocï etõâmleâ cï by byli võâcekraâ t instruovaâ ni o hygieneï nezï pacienti bez steï snaânõâ.po3meï sõâcõâch leâcï by, kdy dosï lo k vyrovnaâ nõâ steï snaâ nõâ se zlepsï ily podmõânky pro cïisïteï nõâ a tudõâzï dosï lo jesïteï k poklesu hodnoty GBI beï hem leâcï by u skupiny se steï snaânõâm.daâ le by jsme mohli spekulovat, zï e vyrovnaâ nõâ steï snaâ nõâ beï hemprvnõâch meï sõâcuê meï lo pozitivnõâ psychologickyâ efekt na tyto pacienty, kterïõâ se pak jesï teï võâce snazï ili zlepsï it dentaâ lnõâ hygienu. MUDr.Zuzana SzostkovaÂ - 50

43 Ze zahranicï nõâch cï asopisuê rocïnõâk17 ProspektivnõÂ, randomizovanaâ klinickaâ studie uâ cï inku zubnõâ pasty a uâ stnõâ vody obsahujõâcõâ aminofluorid a fluorid cõânatyâ na plak, zaâneïtdaâ snõâ a rozvoj pocï aâ tecï nõâ karieâ znõâ leâ ze u ortodontickyâ ch pacientuê A prospective, randomized clinical study on the effects of an amine fluoride/stannous fluoride toothpaste/mouthrinse on plaque, gingivitis and initial karies lesion development in orthodontic patiens B.Ogaard, A. Afzelius Alm, E. Larsson and U. Adolfsson Eur. J. Orthod. 2006, 28, s Rozvoj kazuê v pruê beï hu leâ cï by ortodontickyâ mi fixnõâmi aparaâ ty je staâ le hlavnõâ klinickyâ probleâ m, navzdory fluoridoveâ terapii. SoucÏ asnaâ studie je zalozïena na tom, zïe ph plaku u hornõâch frontaâ lnõâch zubuê je obecneï nizïsï õâ nezï u jinyâch zubuê. Je to pravdeï podobneï dõâky mensïõâmu omyâvaâ nõâ slinou teâ to oblasti a dõâky tomu dochaâ zõâ k rychleâ ztraâ teï fluoridovyâch zaâ sob, ktereâ jsou ve slinaâ ch. Tato ztraâ ta fluoriduê a omezenyâ kariostatickyâ efekt nõâzkeâho ph je mozïneâ vysveï tlenõâ, procï se bõâleâ skvrny rozvõâjõâ cï asto na hornõâch rïezaâ cõâch prïi leâcïbeï fixnõâmaparaâ tem. V soucï asneâ dobeï jesï teï neexistuje zïaâ dnaâ prïijatelnaâ metoda k vytvorïenõâ normaâ lnõâ sklovinneâ struktury nebo k dosazï enõâ uâ plneâ remineralizace leâ zõâ. Proto je prevence vzniku a rozvoje leâ zõâ klõâcï ovou a odpovõâdaâ za ni ortodontickyâ tyâm. ZubnõÂ pasta obsahujõâcõâ aminofluorid i fluorid cõânatyâ byla vyvinuta v roce 1985 a jejõâ kariostatickyâ uâcï inek uzï byl dokumentovaâ n v mnoha studiõâch. Fluorid cõânatyâ je takeâ velmi dobrïe znaâmyâ pro svuê j inhibicïnõâuâcï inek na plak a pro schopnost potlacï it metabolismus bakteriõâ. V kombinaci s aminofluoridem tak redukuje rozvoj plaku i zaâneïtudaâ snõâ. CõÂlemstudie bylo proveï rïit uâcï inek kombinace zubnõâ pasty a uâ stnõâ vody obsahujõâcõâ aminofluorid a fluorid cõânatyâ (AmF/SnF2, meridol R ) na rozvoj bõâlyâ ch skvrn, plaku a zaâneïtudaâ snõâ u hornõâch frontaâ lnõâch zubuê u ortodontickyâ ch pacientuê. Byla zvolena prospektivnõâ, randomizovanaâ, dvojiteï slepaâ studie o 115 ortodontickyâch pacientech. Skupina A (50) si cï istila zuby dvakraât denneï zubnõâ pastou s AmF/SnF2 (1400 ppm F) a vyplachovala uâ sta kazïdyâ vecï er uâ stnõâ vodou s AmF/SnF2 (250 ppmf). Skupina B (47) si cï istila zuby dvakraât denneï zubnõâ pastou obsahujõâcõâ fluorid sodnyâ (NaF) (1400 ppmf) a vyplachovala uâ sta kazïdyâ vecï er uâ stnõâ vodou s NaF (250 ppmf). U hornõâch frontaâ lnõâch zubuê kazïdeâ ho pacienta byly provedeny hygienickeâ indexy: plakovyâ index (VPI), index krvaâ cenõâ daâ snõâ (GBI) a index bõâlyâch skvrn (WSL) prïed zacïaâ tkema po skoncï enõâ leâcïby fixnõâmaparaâ tem. Ve skupineï A nebyly nalezeny zïaâ dneâ signifikantnõâ rozdõâly prïed a po ortodontickeâ leâcïbeï (WSL 1,02 vs.1,05, VPI 0,10 vs.0,12 a GBI 0,13 vs.0,16). ZatõÂmco u skupiny B byly nalezeny signifikantnõâ rozdõâly ve vsï ech indexech prïed a po leâcïbeï : WSL 1,00 vs. 1,08, VPI 0,06 vs. 0,17 a GBI 0,06 vs. 0,16. ZveÏtsÏ enõâbõâlyâch skvrn u hornõâch frontaâ lnõâch zubuê bylo 4,3% ve skupineï A a 7,2% ve skupineï B. Z toho vyplyâvaâ, zïe prïi pouzïõâvaâ nõâ kombinace zubnõâ pasty a uâ stnõâ vody obsahujõâcõâ aminofluorid a fluorid cõânatyâ dochaâ zõâ k poneï kud veï tsï õâmu potlacï enõâ rozvoje bõâlyâ ch skvrn u hornõâch frontaâ lnõâch zubuê beï hemortodontickeâ leâcï by fixnõâmaparaâ temve srovnaâ nõâ s pouzïõâvaâ nõâm zubnõâ pasty obsahujõâcõâ fluorid sodnyâ. TakeÂ mnozï stvõâ plaku a zaâneïtu daâ snõâ je prokazatelneï meâneï. Proto by se meï lo doporucï ovat pravidelneâ uzïõâvaâ nõâ zubnõâ pasty a uâ stnõâ vody obsahujõâcõâ aminofluorid a fluorid cõânatyâ beïhemleâ cï by fixnõâmortodontickyâ maparaâ tem. MUDr.PaucÏ kovaâ Eva SpolocÏnost' ROD SLOVAKIA oznamuje, zïe v mesiaci november 2008 organizuje v Bratislave sïkolenie pre ortodontistov s naâzvom: TEMPOROMANDIBULAÂ RNY KLÂ B V ORTODONCII Miesto: Bratislava (miesto urcïõâme dodatocïne) TermõÂn: november 2008 (presnyâ daâtum upresnõâme) PrednaÂsÏajuÂ ci: MUDr. ReneÂ FoltaÂn, Ph.D. / Praha InformaÂcie a adresa: ROD SLOVAKIA s.r.o., Kocel'ova 9, P.O. BOX 26, Bratislava 25 tel , [email protected] 51

44 Informace PrÏehled chystanyâch domaâ cõâch akcõâ Datum NaÂ zev Informace Praha 18.± SÏ pindleruê v MlyÂn 2.± ItaÂ lie (Florencie) MUDr. JirÏõÂ Baumruk a dalsïõâ ¹KotevnõÂ minisï rouby v praxiª Inf.: Altis Group s.r.o., Husova 25, BrÏeclav Tel./fax: , orthoorganizer.cz@ .cz ZelenaÂ linka: IX. kongres CÏ OS Inf.: Guarant International, p. Jitka PuldovaÂ, Opletalova 22, Praha 1 Tel.: , [email protected] Dr. Arturo Fortini, Dr. Massimo Lupoli, Dr. Rafaele Sacerdoti ¹STEP&SLIDE Logic Lineª Stephen Williams, B.D.S., D.D.S., Dip. Orthod, Dr Med Scient ¹ProbleÂmytyÂkajõÂcõÂ se vertikaâ lnõâch diskrepancõâª listopad 2008 Bratislava 7.± Praha MUDr. ReneÂ FoltaÂ n, Ph.D. ¹TemporomandibulaÂ rny klâb v ortodonciiª Prof. Dr. B. U. Zachrisson (Norsko) Programnavazuje na kurz v roce ± Stephen Williams, B.D.S., D.D.S., Dip. Orthod, Dr Med Scient ¹ZõÂskaÂvaÂ nõâ prostoru v hornõâmobloukuª ¹LeÂcÏ ba dospeïlyâch pacientuêª jaro 2009 Stephen Williams, B.D.S., D.D.S., Dip. Orthod, Dr Med Scient ¹PlaÂ novaânõâleâcï by step by stepª ¹TemporomandibulaÂ rnõâ kloubª ¹OrtognaÂ tnõâ chirurgie a ortodoncieª Inf.: Ortholeon, s. r. o., AmerickaÂ 8, Praha 2 Tel.: , fax: [email protected] Inf.: Interorto, Lenka TomasÏ ovicï ovaâ Tel.: , [email protected] Inf.: ROD Slovakia s.r.o., Kocel'ova 9, P.O.BOX Bratislava, [email protected], Tel.: Inf.: Altis Group s.r.o., Husova 25, BrÏeclav Tel./fax: , orthoorganizer.cz@ .cz ZelenaÂ linka: Inf.: Interorto, Lenka TomasÏ ovicï ovaâ Tel.: , [email protected] Inf.: Interorto, Lenka TomasÏ ovicï ovaâ Tel.: , [email protected] ORTHOLEON s.r.o. AmerickaÂ 8, PRAHA 2, tel.: fax: [email protected] zahranicï nõâ sï kolenõâ pro leâ karïe: 2.± , firma LEONE Florencie ± Dr. Arturo Fortini, Dr. Massimo Lupoli, Dr. Rafaele Sacerdoti STEP&SLIDE Logic Line BlizÏsÏ õâ informace: Ortholeon, AmerickaÂ8, Praha 2, tel.: , [email protected] PozvaÂ nka Dovolujeme si VaÂs pozvat na mezinaârodnõâ klinickyâ seminaârï pod zaâsïtitou CÏ eskeâ ortodontickeâ spolecïnosti R O Z SÏ T EÏ P Y porïaâdaâ StomatologickaÂ klinika 3. LF UK FNKV Praha od 13,00 do 18,00 hod. v posluchaârneï pavilonu N FNKV (bude uprïesneïno). Vstup volnyâ. KontaktnõÂ adresa: [email protected] 52

45 Informace PrÏehled chystanyâch zahranicï nõâch akcõâ Datum 27.± Santiago, Chile 11.± Winnipeg, Canada 14.± Brighton, United Kingdom 26.± Athens, Greece 27.± Seoul, Korea 16.± Cairo, Egypt 12.± KoÈ ln, Deutschland 5.± Vienna, Austria 13.± Taipei, Taiwan 19.± Mumbai, Maharasthra India 1.± Boston, Mass. USA 10.± Helsinki, Finland 10.± Kelowna, Canada 16.± Mainz, Deutschland 5.± New Delhi, India 6.± Sydney, Australia ± Washington, DC USA PortorozÏ, Slovenia NaÂ zev (jednacõâ jazyk jinyâ nezï angl.) 12th International Congress of the Chilean Orthodontic Society 60th Annual Scientific Meeting of the Canadian Association of Orthodontists British Orthodontic Conference British Orthodontic Society Panhellenic Orthodontic Congress 1st World Implant Orthodontic Conference & 7th Asian Implant Orthodontic Conference The XIIth International Symposium on Dentofacial Development and Function 81. Wissenschaftliche Jahrestagung der Gesellschaft fuè r KieferorthopaÈ die (100 Jahre DGfK)(Deutsch) 4th International Vienna Orthodontic Symposium 21st Annual Conference of the Taiwan Association of Orthodontics 43rd Indian Orthodontic Conference 109th Congress of the American Association of Orthodontics 85th Congress of the European Orthodontic Society 61st Annual Scientific Meeting of the Canadian Association of Orthodontists 82. Wissenschaftliche Jahrestagung der Gesellschaft fuè r KieferorthopaÈ die (Deutsch) 44th Indian Orthodontic Conference of Indian Orthodontic Society 7th International Orthodontic Congress 110th Congress of the American Association of Orthodontics 86th Congress of the European Orthodontic Society Informace [email protected] Website: [email protected] Website: 10th Panhellenic Orthodontic Congress Organizing Committee, 93 Michalakopoulou Str., Athens, Greece. Tel.: , [email protected] Website: Website: [email protected] Congress Partner, Markgrafenstr. 56, D Berlin, Germany Tel.: , Fax: Website: [email protected] Website: Website: Website: American Association of Orthodontics, 401 North Lindbergh Boulevard, ST. LOUIS, MO , USA. Tel.: Fax: , Website: CONGREX / Blue & White Conferences Oy P.O.Box 81, FIN Helsinki, Finland Tel.: , Fax: [email protected], Website: Website: [email protected] Congress Partner, Markgrafenstr. 56, D Berlin, Germany Tel.: , Fax: Website: [email protected] Website: [email protected] Website: American Association of Orthodontics, 401 North Lindbergh Boulevard, ST. LOUIS, MO , USA. Tel.: Fax: , Website: Dr. Maja Ovsenik, Ljubljana, Slovenia Website: 54

46 Informace rocïnõâk17 Datum 10.± Frankfurt, Deutschland 13.± Chicago, III. USA 4.± Honolulu, Hawaii USA 26.± New York, NY, USA NaÂ zev (jednacõâ jazyk jinyâ nezï angl.) 83. Wissenschaftliche Jahrestagung der Gesellschaft fuè r KieferorthopaÈ die (Deutsch) 111th Congress of the American Association of Orthodontics 112th Congress of the American Association of Orthodontics 113th Congress of the American Association of Orthodontics Informace Congress Partner, Markgrafenstr. 56, D Berlin, Germany Tel.: , Fax: Website: [email protected] American Association of Orthodontics, 401 North Lindbergh Boulevard, ST. LOUIS, MO , USA. Tel.: Fax: , Website: American Association of Orthodontics, 401 North Lindbergh Boulevard, ST. LOUIS, MO , USA. Tel.: Fax: , Website: American Association of Orthodontics, 401 North Lindbergh Boulevard, ST. LOUIS, MO , USA. Tel.: Fax: Website: REKLAMA UverÏejneÏnõÂ: 1cm 2 plochy...25,± KcÏ 1 strana A ,± KcÏ 1/2 strany A ,± KcÏ zadnõâ strana desek %ceny vnitrïnõâ strana desek %ceny strana 1 a 2 cï asopisu...+20%ceny Inzerce v kazïdeâmcï õâsle rocïnõâku... ±2000,± KcÏ /1 str. A4 (v tomto rocï nõâku od cï õâsla 2/2007) VlozÏ enõâ reklamnõâho letaâ ku: ,± KcÏ VlozÏ enõâ reklamnõâ publikace (do 4 stran): ,± KcÏ ZhotovenõÂ reklamy: uâ cï tovaâ no samostatneï HonorovaÂnõÂ prïõâspeï vkuê : 1 normostrana rukopisu textu odborneâ praâce...300,± KcÏ 1 normostrana prïedkladu zajisïteïneâ ho autorem ,± KcÏ 1 ilustrace (fotografie, obraâ zek apod.)...50,± KcÏ TeÏsÏõÂme se na spolupraâci svaâmi Doc. MUDr. MilosÏ SÏ pidlen, Ph.D vedoucõâ redaktor, Klinika zubnõâho leâ karïstvõâ LF UP PalackeÂho Olomouc tel.: fax: CÏ lenskyâ poplatek pro rok 2008 cï inõâ 1500,- KcÏ nebo 45,- EUR. CÏ lenoveâ v zameï stnaneckeâ m vztahu 800,- KcÏ nebo 25,- EUR. Postgraduanti, duê chodci a zïeny na materïskeâ dovoleneâ 300,- KcÏ nebo 10,- EUR. RegistracÏ nõâ polatek cï inõâ 500,- KcÏ. PrÏedplatneÂ cï asopisu Ortodoncie pro necï leny CÏ OS je 1000,- KcÏ za rok nebo 35,- EUR. UÂ hrada poplatku do , cï.uâ.: /0100, konst. symbol: 0558, variab. symbol: rodneâ cï õâslo. PrÏi nezaplacenõâ prïõâspeï vkuê po dvou põâsemnyâch urgencõâch bude ukoncï eno cï lenstvõâ v CÏ OS. 55