č.2/2011 Spravodaj Súťaž Umelecký pohľad na vedecké výsledky formou fotografie Rozhovor s osobnosťou Otec korózie na Slovensku - Dr.h.c. prof. Ing. Jaroslav Kocich PhD. Konferencie pod záštitou SSPÚ Interantikor 2011, Korózia v energetike 2012, Galvanická konferencia 2012, Nanomaterials: Fundamentals and Applications 2012 Slovenská spoločnosť pre povrchové úpravy
Obsah Spravodaja 2/2011 Veda ako umelecký zážitok (M.Halama)... 3 Odmašťování v kyselém prostředí a inhibitory moření s nízkou toxicitou (P. Szelag, M. Bartl)... Zliatinové povlaky Ni-W (M Zemanová et.al.)... 10 Rozhovor s otcom korózie na Slovensku... 18 Predstavujeme GALVANOTECHNIK (A.Fedorková)... 24 Konferencia Povrchové inžinierstvo 2011 (D.Jankura)... 26 Korózia v energetike 2012... 28 Galvanická konferencia 2012... 29 Nanomaterials: Fundamentals and applications 2012... 30 Kontaktné adresy SSPÚ... 31 Oznamy... 33 4
Veda ako umelecký zážitok Súťaž! Veda nás mnohých živí. Hýbe svetom vysokým tempom a v dnešnej informačnej dobe sa prakticky táto rýchlosť ani nedá spomaliť. Z času na čas nás však vie na chvíľu spomaliť aj silný emocionálny zážitok súvisiaci s aplikáciou nového technologického postupu, úspešného experimentu v laboratóriu, overenia hypotézy alebo skúmania vzorky, pri ktorom sa môžeme cítiť ako umelci vedy. Umelecký zážitok je to, čo sme chceli v tomto čísle časopisu trocha oprášiť a pripomenúť, pozrieť sa na výsledky práce z iného, tak trochu umeleckého pohľadu. U niekoho je tento cit vycibrenejší, u iného zas nemusí mať taký výrazný efekt, ale zhodneme sa asi v tom, že robí našu prácu zaujímavejšou, obohacuje ju. Naposledy som natrafil pri skúmaní korózne napadnutého asfaltového náteru na makroskope na oblasť, ktorá mi pripomínala jaskynnú maľbu býka. A čuduj sa svete, nebolo to len prepracovanosťou. Dal som to posúdiť kolegom a oni tam videli tiež niečo praveké. To nás v redakcii motivovalo k zozbieraniu vedeckých fotografií s umeleckým nádychom z našej praxe. Rozhodli sme sa, že sa pokúsime formou súťaže rozšíriť túto zbierku a na jednej z konferencií, ktoré SSPÚ organizuje alebo spoluorganizuje, formou výstavy obohatíme nejeden spoločenský večer alebo prestávku pri nemenej bohatom odbornom programe. Týmto vyhlasujeme súťaž o najkrajšiu odbornú fotografiu s umeleckým nádychom. Fotografie s pomenovaním a kontaktom na autora prosím posielajte na e-mailovú adresu redakcie. Maroš Halama E D I T O R I Á L Ročník 11. Copyright SSPÚ Autorské práva sú vyhradené a vykonáva ich vydavateľ. Autori článkov súhlasili z ich uverejnením v tomto vydaní. VYDAVATEĽ SSPÚ Slovenská spoločnosť pre povrchové úpravy Radlinského 9 820 07 Bratislava URL: www.sspu.sk Vydanie č.2. Vychádza 2x ročne. REDAKCIA Maroš Halama, Marta Chovancová, Andrea Fedorková, Rastislav Dzedzina, Stanislav Tuleja ADRESA REDAKCIE SSPÚ Slovenská spoločnosť pre povrchové úpravy Pobočka pri HF TUKE, Letná 9, 042 00 Košice halama@sspu.sk tel.: + 421 55 602 25 37 fax: + 421 55 602 22 43 DÁTUM UZÁVIERKY: 29.12.2011 Rizikové upozornenie: Tento spravodaj je pripravovaný v dobrej viere s najvyššou možnou odbornosťou. Použité informácie a dáta v ňom obsiahnuté boli získané zo zdrojov, ktoré sa pokladajú za spoľahlivé. Foto na titulnej strane: korózia asfaltového náteru pripomínajúca býka
ODMAŠŤOVÁNÍ V KYSELÉM PROSTŘEDÍ A INHIBITORY MOŘENÍ S NÍZKOU TOXICITOUOCCUPATIONAL DEGREASING IN ACIDIC-BASED BATHS AND PICKLING INHIBITORS OF LOW TOXICITY PETR SZELAG a a MICHAEL BARTL b a Ing., Pragochema spol. s r.o., Praha 10, vyzkum@pragochema.cz b Ing., HBB s.r.o., Bezdružice ABSTRAKT Jsou probrána specifika odmašťování v kyselých odmašťovacích lázních. Vlastnosti nových inhibitorů moření s nízkou toxicitou. Uvedeny jsou praktické výsledky použití kyselé odmašťovací lázně a nových inhibitorů moření v přípravě povrchu před žárovým zinkováním. ABSTRACT The degreasing process in acid-based degreasing baths and characteritic of the pickling inhibitors of low toxicity are discussed. The practical experience with the use of the acid degreasing bath as well as and the new pickling inhibitor before the zinc galvanizing a presented here. ÚVOD Technologie zakázkového žárového zinkování používá k čištění povrchu železných kovů odmašťování a moření. Již delší dobu je klasické odmašťování v alkalických odmašťovacích lázních nahrazováno odmaštěním v kyselých lázních. Náhrada alkalických odmašťovacích lázní kyselými má v technologii žárového zinkování následující výhody: Zkrácení technologického postupu čištění, protože není nutný oplach po odmaštění před mořením. Odstranění přenosu alkálií do mořících lázní a snížení spotřeby mořících kyselin. Snížení množství odpadních vod a nákladů v čistírně odpadních vod. Počátek moření zboží již v průběhu odmašťování. Úspora zastavěné plochy a investičních nákladů v žárové zinkovně. Alkalické odmašťování bylo doposud účinnější než kyselé. Teprve pokroky v chemii tenzidů, pochopení mechanizmu a zvláštností odmašťování v kyselé oblasti, umožnily formulovat dostatečně účinnou lázeň pro čištění před žárovým zinkováním. Druhým stupněm čištění před žárovým zinkováním je moření. Obvykle se používá sdružená operace moření s inhibicí a odmaštěním v kyselině chlorovodíkové za přítomnosti organických mořících inhibitorů a tenzidů.
Změny v chemické legislativě Evropské unie, klasifikuje řadu dosud běžně užívaných mořících inhibitorů jako látky toxické, nebezpečné pro životní prostředí, některé vykazují karcinogenní nebo bioakumulativní účinky, mají nízkou biologickou rozložitelnost apod. Proto byl vyvinut mořící inhibitor, který tyto nepříznivé vlastnosti nemá. Nové přípravky se osvědčily v provozu a jsou již více než 3 roky používány v žárové zinkovně firmy HBB s.r.o. Bezdružice. SPECIFIKA ODMAŠŤOVÁNÍ V KYSELÉM PROSTŘEDÍ Zkušenosti získané při formulaci a aplikaci odmašťovačů v alkalickém a neutrálním prostředí nelze jednoduše využít při odmašťování v kyselé oblasti ph. Pro kyselá prostředí existuje řada podstatných odlišností. Nevýznamnější jsou: Anorganické kyseliny nemají žádnou odmašťovací schopnost, na rozdíl od některých složek alkalických lázní (křemičitany ). Odmašťovací schopnost lázní téměř výhradně spočívá na povrchově aktivních látkách tenzidech. Podstatně se mění chování řady tenzidů v kyselé oblasti. Zpravidla se snižuje rozpustnost anionaktivních a zvyšuje rozpustnost neionogenních tenzidů. Mění se velikost micel tenzidů. Mění se ionogenita tenzidů, (z amfolytických tenzidů se stávají kationaktivní). Mění se chování micel odmaštěných mastnot. Micely mastnot snadno koagulují a deemulgují. Mastnoty z micel se snadněji redeponují na již odmaštěný povrch kovu. Některé typy mastnot, (lubrikanty a korozní inhibitory zejména s chemicky vázanou sírou nebo fosforem ve struktuře a chlorované parafiny), zvyšují chemisorpční vazbu ke kovu a nedají se v kyselém prostředí odmastit [1]. Tato specifika je nezbytné respektovat při formulaci odmašťovacích přípravků. Více se využívá: Neionogenních a amfolytických tenzidů. Kationaktivní tenzidy se používají spíše jako mořící inhibitory. Solubilizace nečistot. Solubilizace umožňuje obejít deemulgaci micel a tvorbu vrstvy mastnot na hladině odmašťovací lázně. Zvyšuje se množství antiredepozičních povrchově aktivních látek, aby se zvýšila stabilita micel mastnot v lázni. Odmašťování probíhá často za normální nebo jen mírně zvýšené teploty, aby se předešlo těkání chlorovodíku. Proto se používají speciální
rozpouštědla a hydrotropní látky, které difundují do tuhých mastnost snižují jejich viskozitu a usnadňují jejich odmaštění i za nízké teploty. Přidávají se speciální dispergátory, které omezují tvorbu uhlíkových a grafitových úsad na stěnách van. Nový, silně kyselý čistící přípravek je na bázi koncentrovaných kyselin fosforečné a chlorovodíkové, tenzidů, inhibitorů a solubilizátorů. Byl vyvinut speciálně pro odmašťování železných kovů před žárovým zinkováním. Aplikuje se ponorem, zředěný na pracovní koncentraci vodou, za normální nebo zvýšené teploty. Odmašťovací lázeň s mořícím účinkem nemá za cíl odstranění všech okují a korozních produktů, ale přípravu povrchu kovů pro následné moření v kyselinách s mořícími inhibitory a tenzidy bez nutnosti mezioplachu. Základní složení odmašťovací lázně je voleno tak, aby se využily výhody moření v obou kyselinách a potlačily jejich nevýhody. Kyselina chlorovodíková zlepšuje rychlost moření a umožňuje udržet vysokou rozpustnost kovových solí. Naproti tomu kyselina fosforečná silně omezuje napadení základního materiálu a jeho navodíkování, zejména při nízkých koncentracích lázně a vyšší teplotě. Dále snižuje agresivitu výparů a usnadňuje odmaštění a moření za zvýšených teplot až do 50 C. Tenzidové složky i ostatní organické látky jsou výhradně neionogenního charakteru. To umožňuje kombinaci s anionaktivními nebo kationaktivními mořícími inhibitory, bez nežádoucích interakcí. Při rozpouštění korozních produktů železa se v lázni tvoří se chlorid železnatý a dihydrogenfosforečnan železnatý až se vyčerpají volné kyseliny. Lázeň je však schopna rozpouštět oxidy dále, protože se regeneruje disproporcionační a oxidačními reakcemi dihydrogenfosforečnanu železnatého 3 Fe(H 2 PO 4 ) 2 + 8 H 2 O Fe 3 (PO 4 ) 2. 8 H 2 O + 4 H 3 PO 4 2 Fe(H 2 PO 4 ) 2 + 1/2 O 2 2 FePO 4 + 2 H 3 PO 4 + H 2 O 2 Fe(H 2 PO 4 ) 2 + 1/2 O 2 + 5 H 2 O 2 Fe(OH) 3 + 4 H 3 PO 4 Při těchto reakcích se obnovuje volná kyselina fosforečná a udržuje dlouhodobá životnost lázně. Kal nerozpustného fosforečnanu železnatého a železitého se usazuje na dně vany. Kal s vyčerpanou lázní se pravidelně odpouští nebo odsává a likviduje v ČOV. Bližší údaje v [2]. MOŘÍCÍ TENZIDY A INHIBITORY Sdružená operace moření + odmašťování + inhibice povrchu železných kovů umožňuje efektivně dokončit čištění povrchu před žárovým zinkováním. Přídavek mořících inhibitorů a tenzidů do kyseliny přináší řadu výhod: Snižuje se rychlost rozpouštění oceli a zabraňuje přemoření železných kovů. Snižuje se navodíkování oceli.
Odmašťují se lehce zamaštěné povrchy. Zabraňuje se redepozici mastnot. Snižuje se vznik aerosolů kyselin při rozpadu bublin vodíku. Snižuje se výnos lázní a zlepšuje oplachovatelnost zboží po moření. Prodlužuje se životnost mořící lázně. Pro inhibici kyselin se využívá mnoho organických inhibitorů. Velice často se využívá například těchto typů sloučenin: Deriváty thiomočoviny Dibenzylsulfoxid Sloučeniny s kvarterizovaným dusíkem, alkyldimethylbenzyl amonium chlorid Deriváty s trojnou vazbou, butindiol, propinol.. Dusíkaté heterocykly, triazoly, imidazoly Thiazoheterocykly, merkaptobenzothiazol Thioly Deriváty thioxantátů Organické rhodanidy U některých surovin pro výrobu inhibitorů byla v rámci REACH zpřísněna klasifikace a další suroviny, přicházející ze zemí mimo EU, se dokonce proto přestaly dovážet. Většina heterocyklických sloučenin a sloučenin s aromatickými kruhy ve struktuře je biologicky obtížně rozložitelná a proto klasifikovaná jako nebezpečná pro životní prostředí. U oblíbených derivátů thiomočoviny je potvrzena karcinogenita a jsou klasifikovány jako toxické. Hledání účinných nových surovin pro mořící inhibitory je proto obtížné. Vývoj nového inhibitoru byl veden snahou vyhnout se toxickým, bioakumulativním, karcinogenním a obtížně biologicky rozložitelným surovinám. Základ inhibiční účinnosti tvoří nové typy acetylenických derivátů. Na rozdíl od dosud užívaných inhibitorů tohoto typu, butindiolu, který je toxický a propinolu, který je toxický a nebezpečný pro životní prostředí, jsou nové deriváty klasifikovány jen jako zdraví škodlivé. Inhibiční účinnost podporují synergicky působící látky a nepěnivé tenzidy. Tenzidy obsažené v přípravku při moření zajišťují odmašťování, emulgaci a solubilizaci mastnot a podporují dispergaci uhlíkových a grafitických nečistot. Přípravek je určen především jako inhibiční přísada do mořících lázní na bázi kyseliny chlorovodíkové a sírové, případně jiných neoxidujících kyselin (kyseliny fosforečné a organických kyselin) a jejich směsí. Inhibuje povrch železných kovů a slitin hliníku, v menší míře inhibuje i povrch zinku a jiných kovů. Silně snižuje navodíkování oceli a zrovnoměrňuje a zjemňuje mořený povrch kovů. Používá se v kyselinách, po předchozím odmaštění v alkalických, kyselých či tenzidových přípravcích, zejména před žárovým zinkováním, galvanickým pokovením a nanášením nátěrových hmot. Rychlost
moření oceli a litiny snižuje až o 90 až 99 %, podle použité koncentrace a složení oceli nebo litiny. Přípravek má neionogenní charakter a proto je kompatibilní s přípravky na bázi anionaktivních i kationaktivních povrchově aktivních látek nebo inhibitorů. Kombinace s tenzidy pro odmaštění však může mírně snížit jeho inhibiční účinky. Kompatibilita s jinými inhibitory moření usnadňuje přechod na nový inhibitor, protože nevyžaduje likvidaci mořících lázní se staršími inhibitory. Bližší údaje v [2]. Inhibiční účinnost pro nízkouhlíkovou ocel při dávkování 1 % přípravku Mořící kyselina a pracovní teplota Inhibiční účinnost v % Kyselina sírová 10%, teplota 20 C 97 Kyselina sírová 10%, teplota 95 C 92 Kyselina chlorovodíková 15%, teplota 20 C 92 Kyselina chlorovodíková 15%, teplota 40 C 76 Doporučené dávkování inhibitoru Inhibice povrchu Koncentrace v % Moření v HCl před žárovým zinkováním 0,3-1 Moření málo zaokujených nebo zrezavělých povrchů oceli Moření silně zaokujených nebo zrezavělých povrchů oceli 0,5-1 1-2 Moření litiny a nízkolegovaných chromových ocelí 1-3 Snížení navodíkování pevnostních ocelí při moření 1,5-3 Dekapování před galvanickým pokovením 0,2-0,8 Inhibice povrchu hliníku a jeho slitin v kyselinách 0,5-1,5 PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S APLIKACÍ PŘÍPRAVKŮ V HBB S.R.O., BEZDRUŽICE Aplikace kyselé odmašťovací lázně a inhibitoru moření byla v žárové zinkovně HBB Bezdružice zahájena v červnu 2008. Oba přípravky nahradily zahraniční přípravky bez nutnosti výměny lázní. Složitější to bylo v případě mořících van kyseliny chlorovodíkové, protože původní inhibitor na bázi alkylaryl kvarterní amoniové soli nebyl kompatibilní s běžnými inhibitory na bázi alkylthiomočovin. Při přechodu na nový inhibitor se projevila výhoda jeho široké
kompatibility a postupný převod proběhl bez problémů. Linka předúprav obsahuje 5 mořících van každá o objemu 14 m 3. Do každé vany bylo dávkováno 45 kg inhibitoru to je asi 0,32 %. V jednotlivých mořících lázních bylo od 9,6 % do 11,6% volné kyseliny chlorovodíkové a od 89 g/l do 132 g/l iontů železa. Inhibiční účinnost se z původních (73-80)% zvýšila na (78-84) %. Údržba lázní do této doby probíhá odkalováním, při kterém se také snižuje obsah železa v lázni a doplňováním vody, kyseliny a inhibitoru. Dávkování inhibitoru se řídí podle měření úrovně inhibice, která se v intervalech 3-4 měsíců kontroluje v laboratoři Pragochemy. Měření inhibiční účinnosti je výhodnější než analytické stanovení inhibitoru, protože v sobě zahrnuje i vliv obsahu železa v lázni. Navíc analytické stanovení v reálných lázních s mastnotami není dostatečně přesné pro velmi nízkou koncentraci stanovovaných látek. Během doby od 6/2008 do 6/2010 byly 4 mořící lázně zlikvidovány pro vysoký obsah Fe (až 152 g/l). Pro nasazení nové lázně (14 m 3 ) bylo vždy použito 45 kg koncentrátu inhibitoru, to je nasazení lázně s cca 0,46 % inhibitoru. Odmašťovací lázeň byla nasazena do vany objemu 14 m 3. Při výměně technologie odmaštění byly odpuštěny za dna vany asi 3 m 3 původní lázně s kaly a lázeň byla doplněna vodou a 180 kg koncentrátu odmašťovací lázně, to je asi 1,3 %. Lázeň od té doby udržuje jen odpouštěním kalu a doplňováním vody a koncentrátu. Dosud nebyla lázeň nově nasazována. Koncentrát se doplňuje při poklesu odmašťovací účinnosti a po odkalení lázně. Koncentrace železa se pohybuje mezi 9,4 g/l až 17,4 g/l železa v lázni. Při obsahu nad 15 g/l Fe je účelné provést odkalení. Po odkalení se doplňování koncentrátu řídí množstvím doplněné vody. Na jeden m 3 přidané vody se doplňuje přibližně 20 kg koncentrátu. Při odmašťování silně zamaštěných předmětů se v HBB nepoužívá ruční odmaštění nebo předběžné odmaštění pomocí WAP. Silně zamaštěné zboží se ponechá v lázni 8 až 24 hodin (přes noc nebo ze soboty na neděli), aby odmašťovací lázeň mohla působit dlouhou dobu. Ani při 24 hodinové expozici nedojde k přemoření zboží. Spotřeba odmašťovacího koncentrátu v HBB Období Produkce v t Spotřeba odmašťovacího koncentrátu v kg Nasazení lázně Údržba lázně 6-12.2008 1580 180 120 1-12.2009 2740-480 1-6. 2010 780-300
Spotřeba nového inhibitoru a kyseliny chlorovodíkové v HBB Období Produkce v t Spotřeba inhibitoru v kg Nasazení lázně Údržba lázně Spotřeba HCl v t 6-12.2008 1580 225 75 73,5 za celý rok 1-12.2009 2740 135 280 66 1-6. 2010 780 45 140 40 Přepočítáno na jednotku produkce pozinkovaného zboží v HBB je to 0,21 kg/t odmašťovací lázně Pragolod 930 a 0,176 kg/t inhibitoru Pragolod AC 202. ZÁVĚR Nové přípravky se osvědčily v přípravě povrchu před žárovým zinkováním. Oba přípravky mají širší uplatnění, nejen při přípravě povrchu před žárovým zinkováním. Například na počátku roku 2010 bylo použito 1,5 t nového inhibitoru pro přípravu 50 000 m 3 mořící lázně na bázi organických kyselin pro čištění vnitřního povrchu nového technologického zařízení pro výrobu butadienu v Kaučuk Kralupy (nyní Synthos Kralupy a.s.). LITERATÚRA [1] Szelag, P.: Slévárenství, 2005, 441, Odmašťování odlitků obtížně odmastitelné látky [2] Szelag, P., Bartl M.: Konstrukce, 6, 2010, P21-24, Odmašťování v kyselé odmašťovací lázni a netoxické inhibitory moření ZLIATINOVÉ POVLAKY Ni-W Ni-W ALLOY COATINGS MATILDA ZEMANOVÁ a, VIERA KOPÁČIKOVÁ b, JANA KOZÁNKOVÁ c, JÁN LOKAJ d, MARTA CHOVANCOVÁ e a Doc. Ing. PhD., FCHPT STU, Radlinského 9, 812 37 Bratislava b Ing., FCHPT STU, Radlinského 9, 812 37 Bratislava c RNDr., FCHPT STU, Radlinského 9, 812 37 Bratislava, d Prof. Ing. PhD., FCHPT STU, Radlinského 9, 812 37 Bratislava e Doc. Ing. PhD., FCHPT STU, Radlinského 9, 812 37 Bratislava, matilda.zemanova@stuba.sk
ABSTRAKT Korózna odolnosť zliatinových Ni-W povlakov sa skúmala potenciodynamickou polarizáciou v roztoku obsahujúcom chloridové ióny a cyklickými skúškami. Zliatinové povlaky Ni-W sa pripravili jednosmerným a impulzovým prúdom. Vzhľad povlaku sa skúmal SEM a zloženie povlaku pred koróziou a po nej metódou EDX. Korózne produkty sa analyzovali IR spektroskopiou. Zistilo sa, že za skúmaných podmienok vysokú koróznu odolnosť prejavil povlak pripravený impulzovým prúdom z elektrolytu s koncentráciou volfrámanu 0,4 M. ABSTRACT Corrosion resistance of alloy Ni-W coatings was analysed by potentiodynamic polarization in a medium containing chloride ions and by cyclic tests. Alloy Ni-W coatings were prepared with usage of direct and pulse current, respectively. The prepared coatings were analysed by SEM. Content of the coatings was determined by EDX before and after corrosion study. Corrosion products were analysed by IR spectroscopy. It was found out that Ni-W alloy coating prepared by pulse current with usage of the electrolyte with tungstate concentration 0.4 M achieved high corrosion resistance. ÚVOD V oblasti galvanotechniky dochádza k inováciám a to najmä v dôsledku vývoja nových zliatinových a kompozitných povlakov. Hybnou silou vývoja v tejto oblasti sú rozdielne požiadavky na vlastnosti povlakov v strojárstve, elektrotechnickom a automobilovom priemysle. Pri rozšírení výberu vlastností vylúčených povlakov sa nezostáva len pri jednozložkových povlakoch. Riešením je kombinovanie základného kovu s iným kovom, pretože technológia vylučovania zliatin umožňuje voľbu vlastností v širšom rozsahu ako pri čistých kovoch. Vhodnou kombináciou jednotlivých komponentov a podmienok ich spracovania možno pripraviť materiály s vynikajúcimi vlastnosťami. Dvojzložkové alebo viaczložkové kovové povlaky ponúkajú mnohé zaujímavé vlastnosti pre technickú aplikáciu. Pri štúdiu vylučovania dvojzložkových zliatin treba mať na zreteli významné obmedzenie vychádzajúce zo skutočnosti, že sa jednak prednostne elektrolyticky vylučuje ušľachtilejší kov s pozitívnejšou hodnotou vylučovacieho potenciálu a jednak skutočnosť, že elektróda, prúdovo zaťažená, v danom čase môže mať len jednu hodnotu potenciálu. Pracovné podmienky pre elektrolytické vylučovanie dvoch kovov by mali byť teda také, aby vylučovacie potenciály oboch kovov boli takmer identické. Pri elektrolytickom vylučovaní kovu, ak je elektróda prúdovo zaťažená, jej elektródový potenciál E j nadobúda hodnotu E vyl. Platí Nernstova rovnica upravená vzhľadom na polarizáciu:
E vyl E r E j E 0 = (RT / zf) ln c ox + η (1) kde E 0 je štandardný a E r rovnovážny elektródový potenciál. Prvý člen strany rovnice uvažuje s koncentráciou kovových iónov c ox v pracovnom roztoku a nadpätie η predstavuje nerovnovážne faktory stupeň polarizácie [1]. Cieľom tejto diplomovej práce bola príprava a skúmanie koróznej odolnosti zliatinových povlakov Ni-W vylúčených z vodných elektrolytov s rozdielnou koncentráciou volfrámanu na kovovom substráte (uhlíková oceľ). Študovala a porovnávala sa korózna odolnosť takto pripravených povlakov, pričom korózna odolnosť sa zisťovala metódou polarizačného odporu a na základe zmeny hmotnosti skúmaných vzoriek počas cyklických skúšok. EXPERIMENTÁLNA ČASŤ Vzorky sa pripravili z oceľového plechu, pričom pokovovaná plocha mala rozmery 1mm x 30mm x 30mm. Povrch každej vzorky sa pred elektrolytickým vylučovaním zliatinového povlaku mechanicky aj chemicky upravoval (odmasťovaním, dekapovaním). Po každej predúpravnej operácii nasledoval oplach úžitkovou a destilovanou vodou. Zliatinové Ni-W povlaky sa pripravovali z citrátového typu elektrolytu (NiSO 4, Na 2 WO 4 a kyselinu citónová) jednosmerným prúdom DC a impulzovým prúdom PC. Pokovovanie sa uskutočnilo jednosmerným prúdom za prúdovej hustoty 2 A dm -2 a čase pokovovania 20 min. Pre vzorky pokovované impulzovým prúdom zostala priemerná prúdová hustota rovnaká, dopočítaval sa špičkový prúd a čas pokovovania. Použili sa dva typy elektrolytov. Elektrolyt s koncentráciou volfrámanu sodného 0,242 mol dm -3 (E1) a elektrolyt s koncentráciou volfrámanu sodného 0,40 mol dm -3 (E2). Korózna odolnosť pokovovaných vzoriek sa skúmala potenciodynamickou polarizáciou a cyklickými skúškami v koróznej komore SKB400 A-TR, Liebisch Labortechnik, Germany. Potenciodynamická polarizácia sa testovala pri laboratórnej teplote v 6 % hmotn. roztoku NaCl potenciodynamickou polarizáciou. Meranie sa uskutočnilo prostredníctvom potenciostatu AUTOLAB PGSTAT 20 riadenom GPES softvérom. Elektrochemické experimenty sa uskutočnili pri laboratórnej teplote v trojelektódovom systéme pozostávajúcom z referenčnej elektródy (kalomelová), protielektródy (grafitová) a pokovovanej vzorky určenej na koróznu skúšku. Skenovacia rýchlosť polarizácie bola 10 mv/s. Počas doby testovania koróznej odolnosti vylúčených povlakov sa v určitých časových intervaloch z polarizačnej krivky stanovil polarizačný odpor a pomocou softvéru vypočítala korózna rýchlosť. Morfológia pripravených povlakov sa skúmala riadkovacou elektrónovou mikroskopiou (SEM) Carl Zeiss EVO 40, Jena, Germany. Pripravený povlak sa analyzoval pred koróznou skúškou i po nej energodisperznou mikroanalýzou (EDX) JEOL JXA-840A Electron Probe Microanalyzer (Japonsko). Analýza koróznych produktov IR spektroskopiou sa uskutočnila na OACH FCHPT STU v Bratislave na zariadení FTIR Spektrometer Nicolet 5700.
VÝSLEDKY A DISKUSIA Pripravovali sa zliatinové Ni-W povlaky jednosmerným a impulzovým prúdom z E1 a E2 elektrolytu. Povlaky sa hodnotili vizuálne a ich morfológia metódou SEM (Obr.1). Ako je zrejmé z obr. 1 morfológia Ni-W zliatinových povlakov získaná za rôznych podmienok prípravy je porovnateľná. Okamžitá korózna rýchlosť sa určovala meraním z polarizačného odporu. Meranie je realizované v tesnom okolí samovoľného korózneho potenciálu za predpokladu, že v systéme prebieha len korózny dej, t.j. oxidácia kovu a redukcia depolarizátora a riadiacim dejom anódového aj katódového procesu je reakcia prenosu náboja [2, 3]. Na obr. 2 a 3 sú uvedené grafy koróznej rýchlosti v závislosti od času. Výpočet koróznej rýchlosti skúmaných vzoriek predpokladal znalosť zloženia povlakov (EDX) pred koróznou skúškou a po nej. Zo získaných závislostí koróznej rýchlosti od času počas koróznej skúšky vyplýva, že zliatinové povlaky vylúčené jednosmerným prúdom z E1 a E2, pri teplote 60 o C a čase 30 minút mali určité rozdiely v koróznom správaní. Po prvých hodinách merania pri oboch typoch povlakov nastalo postupné rozpúšťanie vrstvy, ktoré sa po 24 hodinách merania pri povlaku vylúčenom z E2 ustálilo, z čoho sa dá usúdiť pasivácia povlaku. Pri povlaku vylúčenom z elektrolytu E1 pasivácia nenastala a rozpúšťanie pokračovalo aj po 24 hodinách. Po 168 h merania korózna rýchlosť vylúčeného povlaku z E2 výrazne stúpla, čo znamenalo, že prebiehalo ďalšie rozpúšťanie vzniknutej vrstvy na povrchu povlaku. Pri povlaku vylúčenom z E1 po 168 hodinách merania rýchlosť korózie naopak klesla. Z vizuálneho hľadiska sa na povlakoch vylúčených z E1 objavili modré škvrny, čo je dôkaz korózneho napadnutia čoho? a na povlakoch vylúčených z E2 bolo korózne napadnutie minimálne. Z vyhodnotenia grafov koróznej rýchlosti pri pôsobení impulzového prúdu vylúčených zliatinových povlakov z E1 a E2 je zrejmé, že najnižšiu koróznu rýchlosť, čiže najviac odolný voči korózii za testovaných podmienok, bol zliatinový povlak Ni-W vylúčený z elektrolytu E2 pri pomere aktívneho a relaxačného času 1:10. Hodnota koróznej rýchlosti na začiatku merania bola vysoká, po 24 hodinách merania klesla a následne počas času testovania zostala takmer konštantná, čo sa dá prisúdiť pasivácii skúmaného povlaku. V porovnaní s povlakom vylúčeným z elektrolytu E1, povlak vylúčený z E2 dosahoval počas testovania nízku koróznu rýchlosť a aj vizuálnym hodnotením zostal po ukončení skúšok bez výraznej vizuálnej zmeny. Pri porovnaní koróznej rýchlosti povlakov vylúčených z elektrolytu E2 pri pomere aktívneho a relaxačného času 1:10 a 100:1000 sa dá konštatovať, že povlak s pomerom 100:1000 koroduje rýchlejšie, čo sa prejavilo pri vizuálnom hodnotení odlupovaním vrstvy zhotoveného povlaku. Výsledky koróznej odolnosti po testovaní cyklickými skúškami v koróznej komore sa zhodovali s výsledkami koróznej odolnosti dosiahnutými výpočtom koróznej rýchlosti použitím metódy polarizačného odporu. Vysoká korózna odolnosť sa zaznamenala pre povlaky pripravené impulzovým prúdom z E2 pri pomere
aktívneho času ku relaxačnému 1:10. Infračervenou spektroskopiou (IR) sa analyzovali korózne produkty na povlakoch počas skúmania ich koróznej odolnosti potenciodynamickou polarizáciou v roztoku chloridových iónov. Pri povlakoch vylúčených jednosmerným prúdom z E1 a E2 sa z výsledkov meraní metódou polarizačného odporu a cyklickými skúškami v koróznej komore dokázala degradácia volfrámu, pričom sa analyzoval korózny produkt Na 2 WO 4. 2H 2 O. Povlaky získané impulzovým prúdom z E2 pri pomere aktívneho a relaxačného času 1:10 podliehali koróznym vplyvom v koróznej komore, kde sa prejavila degradácia niklu na NiOOH. Pri meraniach metódou polarizačného odporu sa neprejavili žiadne zmeny v porovnaní s vylúčeným zliatinovým povlakom. Zmenou pomeru aktívneho a relaxačného času 100:1000 po cyklických skúškach v koróznej komore sa pri týchto povlakoch dokázala prítomnosť zložky (FeOOH), čoho dôkazom bol najviac skorodovaný vylúčený povlak. Vplyvom cyklických skúšok pri povlakoch vylúčených z E1 pri pomere aktívneho a relaxačného času 1:10 sa dokázala prítomnosť iba zložky (Fe 2 O 3 ) [4,5]. Záznam IR spektier pre vzorku pripravenú z E2 impulzovým prúdom je uvedený na obr.4. Záverom možno konštatovať, že hodnotením koróznych skúšok metódou polarizačného odporu a cyklickými skúškami v koróznej komore, najnižšia korózna rýchlosť sa dosiahla pre povlaky vylúčené z elektrolytu s koncentráciou volfrámanu 0,4 M impulzovým prúdom s pomerom aktívneho a relaxačného času 1:10. POĎAKOVANIE Táto práca bola realizovaná vďaka finančnej podpore grantu VEGA 1/0535/08 a1/0579/10. LITERATÚRA 1. Brenner A. (1963) Electrodeposition of alloys, vol. II. Academic Press, New York 2. Bard A. J., Faulkner L. R. (2001) Electrochemical methods. John Wiley and Sons, New York 3. Joska L., Novák P. (2001) Polarizační odpor: standardní technika monitorování koroze, Sborník přednášek z II. Konference s mezinárodní účastí Koroze a její vliv na pevnost a životnost konstrukcí z oceli, 61 66, Brno, 12 13. 3. 2001. 4. Nyquist R. A., Kagel R. O. (1971) Infrared spectra of inorganic compounds. Academic Press, New York and London 5. Yu P. C. and Lampert C..M (1987) In situ Spectroscopic studies of electrochemic hydrated nickel oxide films in Proceedings: Optical Materials Technology for Energy Efficiency and Solar Energy Conversion18-19 August 1987
DC E1 PC E1 DC E2 PC E2 Obr. 1 SEM záznamy zliatinového povlaku Ni-W vylúčeného jednosmerným a impulzovým prúdom.
0,20 0,18 E1_D C E2_D C korózna rýchlosť / mm rok -1 0,16 0,14 0,12 0,10 0,08 0,06 0,04 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 200 300 400 500 t / h Obr. 2Grafická závislosť rýchlosti korózie od času pri Ni-W povlaku vylúčenom jednosmerným prúdom z elektrolytu E1 a E2. korózna rýchlosť / mm rok -1 0.20 0.18 0.16 0.14 0.12 0.10 0.08 0.06 0.04 E1_PC E2_PC 0.02 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 200 300 400 500 t / h Obr. 3 Grafická závislosť rýchlosti korózie od času pri Ni-W povlaku vylúčenom impulzovým prúdom s hodnotami pracovného cyklu 0,091 z elektrolytu E1 a E2.
100 E2_1:10 Ni-W Rp KK Transmitancia / - 80 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 vlnočet / cm -1 Obr. 4 Záznam IR spektier pre zliatinový povlak Ni-W vylúčený impulzovým prúdom z E2 za pracovného cyklu 9,1%.
Rozhovor s Dr.h.c. prof. Ing. Jaroslavom Kocichom PhD. otcom korózie na Slovensku Pán profesor, odborné kruhy na Slovensku Vás pasovali za otca korózie na Slovensku. Získali Ste mnoho ocenení, či už na úrovni Univerzity, spolupráce s praxou alebo aj ako občan mesta. Čo Vás pritiahlo ku korózii, ktorej Ste tak veľa dali a zároveň Vám to aj adekvátne vrátila? So základmi korózie kovov som sa zoznámil počas vysokoškolského štúdia na hutníckej fakulte Vysokej školy banskej v Ostrave. Ale v učebnom pláne sa objavila prvýkrát Korózia kovov až v školskom roku 1955 56, a to na oboch hutníckych fakultách, v Košiciach aj v Ostrave. Najväčší podiel na zaradenie tohto učebného predmetu So základmi korózie kovov som sa zoznámil počas vysokoškolského štúdia na hutníckej fakulte Vysokej školy banskej v Ostrave. Boli včlenené do predmetu Fyzikálna chémia, ktorý nám prednášal profesor Teindl. Bol to vynikajúci učiteľ a práve on má najväčšiu zásluhu na mojom ďalšom smerovaní. Ako samostatný predmet sa vďaka jemu objavila Korózia kovov v učebných plánoch košickej i ostravskej hutníckej fakulty už v školskom roku 1955-56. Mal rozsah 1 0 v zimnom a 2 1 v letnom semestri. Reakcie na nový predmet medzi učiteľmi našej fakulty boli rôzne, odmietavé, vítané aj indiferentné. Jeden profesor sa vtedy vyjadril dokonca posmešne problém korózie je problém kýblika farby. Ale další profesori našej fakulty, Zimmerman, Malkovský a Kozina sa postavili za realizáciu predmetu. Súhlasili tiež, že predmet budem prednášať ja, pre mňa to bola skutočná pocta a vážil som si toho. V lete 1955 som tiež absolvoval dôležitú prax vo Výskumnom ústave ochrany materiálov v Prahe a nadviazal vedecké, ale aj priateľské vzťahy s jeho pracovníkmi. Tu som tiež nadobudol dobrý prehľad o rozvoji ochrany proti korózii a o jej ekonomickom význame. Prvé výsledky pedagogickej činnosti a vlastného výskumu v tejto vednej oblasti sa dostavili nielen v spolupráci s prof. Teindlom z VŠB v Ostave, ale i s prof. Čuprom z VÚT v Brne a nezabudnuteľným doc.malinovským, ktorý pôsobil na Chemickotechnologickej fakulte SVŠT v Bratislave.
Ako si spomínate na začiatky výskumu? Aké úlohy sa na katedre riešili pri zavádzaní nového odboru? Prakticky všetko, do čoho Ste sa pustili bola svojím spôsobom výskumná úloha... Ako počiatočnú kapitolu výskumu možno považovať zavádzanie elektrolytického a chemického leštenia kovov a výber vhodných elektrolytov pre prípravu vzoriek na metalografické rozbory,. čo súviselo s prácou našej katedry a predstavovalo vtedy nový smer v oblasti povrchových úprav kovov. Leštenie zliatin medi bolo jednoduché, základ tvorila kyselina fosforečná. Horšie to bolo s leštením ocele a hliníka. Najlepšie výsledky sa dosahovali v zmesi kyseliny octovej a chloristej, avšak táto zmes má jednu oblasť koncentrácií s možnosťou explózie. Občas sme ju zažili, naštastie mala vždy akúsi prípravnú fázu. Keď to začalo priveľmi šumieť, utekali sme sa niekde schovať. V súvislosti s výskumom tejto povrchovej úpravy mám jednu zaujímavú príhodu. Po roku 1960 boli u nás vydávané mince s novým štátnym znakom. Tie korunové boli z hliníkového bronzu s relatívne nižším obsahom medi a po niekoľkých mesiacov začali tmavnúť, no korózia ako hrom. Napadlo nás vtedy skúsiť nové československé koruny chemicky vyleštiť. Výsledok bol úžasný, mohli kľudne konkurovať aj zlatým minciam a ich povrch sa časom farebne nemenil. Tak sme poslali na ukážku 20 vyleštených mincí na predsedníctvo vlády do Prahy s návrhom spôsobu ich finálneho spracovania. Obratom sme dostali papierových Kčs 20,- s pozvaním do štátnej mincovne v Kremnici, podpísané Ľubomírom Štrougalom, vtedajším predsedom vlády. Dva týždne po našej návšteve sme dostali odpoveď vzhľadom na to, že by sa výrobné náklady na každú mincu zvýšili o 2 haliere, nie je možné ich chemické leštenie realizovať. A tak koruny, žiaľ, korodovali ďalej. Naša spolupráca, prevažne s vychodoslovenským podnikmi sa postupom doby začala sľubne rozvíjať, nadobúdala na dôležitosti. Najväčší boom nastal v období intenzívnej výstavby, keď na nových košických sídliskách začala kalamita s radiátormi. Do pol roka po ich inštalácii boli netesné, proste tiekli. Pozemné stavby, ktorým sme v nedávnej minulosti vyriešili niekoľko akútnych koróznych problémov, nám na katedru začali nosiť ich deravé radiátory na výskum príčin ich poškodenia, celý vchodový priestor bol nimi doslova obložený. Niektorí posměváčkové premenovali v tej dobe našu katedru na Výskumný ústav radiátorový, so skratkou VÚR. Úpravou napájacej vody sa podarilo problém vyriešiť a zabrániť ďalším stratám.
Neskôr sa začala spolupráca s Východoslovenskými železiarňami. Tie síce ešte zďaleka neboli dostavané, ale už vyrábali žiarovo pocínovaný plech, bohužiaľ technológiou z tridsiatich rokov a na plechu dovážanom z Talianska. Že ho istá časť pri preprave a skladovaní skorodovala a skončila v šrote, bolo bohužiaľ časté. Ironicky sme tomu hovorili predčasne uzavretý hutnícky cyklus. To všetko bol ale čas malín nezrelých, na riešenie významnejších úloh došlo až v priebehu šesťdesiatych rokov. a boli to práve povrchové úpravy oceľových pásov pocínovaním a pozinkovaním, ktoré sa stali ústrednou témou našej spolupráce. Ktorú z početných spoluprác s praxou považujete za jednu z najúspešnejších? V tejto oblasti sme našu aktivitu stupňovali, pretože obmedzovanie koróznych strát sa stávalo významnou celospoločenskou úlohou. Najviac odborných posudkov na vznik príčin korózie a zodpovedajúcich návrhov na riešenie koróznych problémov, smerovalo do tepelnej energetiky, ďalej do chemického priemyslu, hutníctva a strojárenstva. Väčšina zadávaných úloh bola určená slovenskému priemyslu, nezriedka sme ale posudzovali prípady korózie aj pre podniky v českých krajoch.. V jednej dobe, tuším že v sedemdesiatych rokoch, sa na riešenie konkrétnych problémov vo výrobe zakladali komplexné racionalizačné brigády. Na návrh podnikového riaditeľa Elektrárne Vojany sme v roku 1976 založili KRB aj my. V pracovnej skupine sme boli 3 zo školy a 3 pracovníci boli z EVO. Riešiť zadaný problém korózie dymovodov EVO II nebola prechádzka ružovým sadom. Vyžadovalo to podrobne prezrieť desiatky a desiatky metrov potrubí odstavených kotlov v ťažkých podmienkach komínového ťahu a hľadať príčiny ich korózie. Podľa toho ale vyzeralo aj naše oblečenie (viď. obrázok). Ako rybári pri výlove rybníku. Príčiny sa našli, navrhnuté riešenie sa realizovalo, členovia KRB dostali odmeny, o ich výške ale škoda hovoriť. KRB bola tvrdou školou. Mala ešte jeden zaujímavý dodatok. Ukázalo sa, že sa oplatí
venovať korózii v energetike zvýšenú pozornosť. Z iniciatívy riaditeľa sme každý prvý pondelok v mesiaci zasadali v EVO ako korózna komisia a za jeho vedenia a za účasti námestníkov a vedúcich prevádzok sa riešila hlavne perspektíva ochrany energetických zariadení EVO. Bolo to veľmi prezieravé a EVO sa zakrátko stala elektrárňou s najnižšou poruchovosťou v ČSSR a bola dávaná za vzor našej energetiky. Máme na tom svoj podiel. V osemdesiatych rokoch sme vypracovali 45 odborných posudkov a návrhov riešení. Z tohto počtu bolo 26 prác pre energetiku, 15 pre chémiu a strojárenstvo a hutníctvo a 4 výskumné práce sa zaoberali pocínovaním oceľových pásov a jeho modifikáciou. Sľubné výsledky sme mali aj pri mimosezónnej ochrane poľnohospodárskych strojov a zariadení, uplatniť sme mohli aj výsledky našich predchádzajúcich výskumov koróznej únavy ocelí pre vrtné tyče, GR Naftový a plynárenský priemysel ich využil v praxi. Významný bol aj orientačný výskum elektrolytického nanášania medzivrstvy FeSn 2 na oceľové pásy pre potreby VSŽ Košice a chromátovanie pozinkovaných pásov. Aké spomienky máte na študentov v začiatkoch rozvoja výučby korózie na fakulte a na zvyšovanie kvalifikácie či vedeckú prípravu inžinierov v oblasti korózie a povrchových úprav? Študenti, to je to najkrajšie a najcennejšie, čo každá škola má. Myslím, že sa nám podarilo zvládnuť začiatky výuky Korózie kovov ako nového predmetu, prvé skriptá boli dokonca vydané vďaka ich rukopisom textu mojich prednášok., tie ďalšie už boli vydávané v SVTL. Praktické cvičenia sa v mnohom viazali na problémy, riešené pre prax a poslucháči tak videli celú šírku koróznej problematiky vrátane ekonomických dopadov. Zapájali sme študentov aj do aktivít ŠVOČ a ich práce boli prezentované nielen na celoštátnych, ale aj na zahraničných študentských vedeckých konferenciach. Zvlášť som si vážil rozsiahlu prácu našich študentov, ktorá hodnotila základné parametre pocínovaných plechov, aplikovaných ako obalové materiály vo svete, ktoré poslucháči konfrontovali s vlastnosťami pocínovaných plechov VSŽ. Pribúdalo aj diplomových prác najmä z oblasti povrchových úprav, dodnes oceňujem prínos práce Ing. Draveckého o mliečnom chrómovaní ešte z roku 1957. A rád by som ešte doplnil, že som prednášal aj na ostatných fakultách našej vysokej školy v smeroch, ktoré sa venovali ekologickým problémom. Práve korózia je ich dôležitým a negatívnym znakom.
Mimoriadny význam pre prax mali ale postgraduálne kurzy z oblasti korózie a povrchových úprav, ktoré sme každé dva roky realizovali pre inžinierov z chemických, strojárenských, hutníckych podnikov a osobitne pre energetiku. Každá zo záverečných prác absolventov znamenala výrazný technický a ekonomický prínos. Osobitný význam mali naše postgraduálne kurzy venované problémom korózie a ochrany plynových potrubí. Ale čo treba zvlášť oceniť, to je naša účasť na vedeckej príprave dnes už vyše 20 graduovaných vedeckých pracovníkov, ktorá predstavuje najvyššiu úroveň vzdelávania v príslušnom odbore a reálny prínos vedeckému svetu. V tejto súvislosti by bolo dobré uviesť aj našu vedeckú a výskumnú činnosť, ktorá bola zameraná na procesy koróznej únavy ocelí a na výskum ocelí so zvýšenou odoľnosťou voči atmosferickej korózii, ale to je priveľmi obsiahla téma. Mali sme i odborné stáže pre zahraničných odborníkov. V tejto súvislosti by som rád pridal aj jednu humornú príhodu. Stalo sa, že nám bol pridelený na študijný pobyt jeden mexický inžinier, volal sa Jesus Gilberto Godinez Salcedo, dosť komplikované meno a tak pre nás bol proste Chesus. Prišiel do Košíc koncom roku 1980, ubytoval sa v hoteli Slovan, strávil tam Vianoce a k nám na školu zavítal, až keď ho hotel začal naháňať ohľadom platenia. Samozrejme, že jeho ubytovanie potom musela škola zaplatiť. Chesus bol zaujímavá postava, po vyštudovaní v New Mexiku ešte nikde nepracoval, túlal sa po stážach a študijných pobytoch po svete. Udával, že chce študovať koróziu implantovaných nehrdzavejúcich ocelí. Ako konverzačný jazyk si písal angličtinu. Sledovať jeho rozhovor s naším doc. Stanom Tulejom, ktorému bol pridelený, bola zábava. Stano obmedzoval svoj výklad v angličtine na kratšie pasáže a po každej z nich sa pýtal do you understand me? Chesus zakaždým prikyvoval a Stano teda pokračoval vo výklade. Keď na jeho konci padla rovnaká otázka, Chesus zakrútil hlavou a odpovedal no. A tak znovu a znovu, ale výsledok bol rovnaký, jeho angličtina nedostačovala pre odbornú prácu. Po roku odišiel a my sme si vydýchli. Možno, že dodnes blúdi po svete po stážach ako večný Ahasver. A snáď sa už, čo to, anglicky naučil. Ste autorom 5 osvedčení na vynálezy a 1 priemyselného vzoru. To sa na škole nie každému podarí... V niektorých prípadoch môže výsledok vedeckého výskumu vyústiť až do vynálezu. Mal som viac podobných záverov, ale namojdušu som nevedel svoje výsledky predať. Reálna cesta sa
ukázala, až keď som ich začal uplatňovať s ďalšími kolegami, pribudlo spoluautorov, hlavne pracovníkov VÚKOV Prešov. Postupne som získal osvedčenia na vynálezy a spomenuté osvedčenie na priemyselný vzor, čo nie je zlá bilancia, ale ak by som mal odvahu od začiatku, bolo by ich viac. Čo by ste radi odporučili vašim nasledovníkom, novej generácii vysokoškolských učiteľov, či vašim kolegom? Základná činnosť každého pedagóga spočíva vo výchove mladej generácie na riešenie úloh, ktoré ich v živote očakávajú. Rovnako je to v oblasti korózie, ktorej ekonomické následky sú veľmi nepriaznivé. Preto je potrebné dostatočne objasniť príčiny jej vzniku, ale rovnako dôležité je vidieť, že korózia nie je všemocná, pokiaľ dokážeme tieto príčiny odstrániť. Preto je nevyhnuté, aby súčasťou práce pedagógov na vysokých školách bola aj vedecká a výskumná činnosť, do ktorej by mali byť zapájaní aj poslucháči. Preto sme, tak v minulosti, ako aj dnes, požadovali po našich študentoch aktívny prístup k riešeniu ochrany proti korózii s dôrazom na výsledný ekonomický efekt. To ale nie je a nemôže byť súčasťou prípravy len v jednom odbore. Tak ako korózia pôsobí vo všetkých technických smeroch našej činnosti, nemôže byť jej riešenie obmedzené, ako tomu niekedy býva, len na chemikov, ale rovnako sa žiada po materiálových inžinieroch, v strojárenstve a energetike a v ďalších odboroch techniky. Rozhodujúca je ovšem aj ekonomická úroveň riešenia protikoróznych úprav. Preto sme najväčšie úspechy pri riešení protikoróznych ochrán konkrétnych zariadení dosahovali vždy v spolupráci s odborníkmi viacerých profesií, pretože pohľad na koróziu a ochranu proti nej nemôže a nesmie byť len jednostranný. Editoriál
Predstavujeme časopis GALVANOTECHNIK Renomovaný nemecký časopis Galvanotechnik obsahuje príspevky a odborné články o najnovších technologických novinkách, informáciách z praxe, správ z podnikov, výstav a odborných akciách, patentoch a pod. Ide o jeden z najstarších časopisov v Európe s vyše storočnou tradíciou. Obsahuje tematické odborné bloky: Fotovoltaika - Tenkovrstvová a plazmová technika - Mikrosystémová technika - Technológia životného prostredia. Cieľovou skupinou sú firmy a odborníci z kovopriemyslu, najmä strojárskeho a elektrotechnického, už tradične s automobilovým lídrom, ale aj ďalších priemyselných odvetví, ktoré súvisia s povrchovou úpravou a antikoróznou ochranou. Podľa prieskumu časopisu z roku 2009 patrí až 42% čitateľov medzi pracovníkov s rozhodovacou právomocou v oblasti technických a organizačných procesov, ktorí sú často zapojení do priamych obchodných rozhodnutí. GALVANOTECHNIK 6/2011 Medzi odbornými článkami sú príspevky zamerané na tieto oblasti: - Vytváranie funkčných povlakov pre ph senzory elektrolytickým vylučovaním antimónu a bizmutu. - Stanovenie vylučovacej sily kobaltových elektrolytov. - Elektrodepozícia kovov pomocou pulzného prúdu. - Aplikácie a limity žiarového striekania v automobilovom priemysle. - Nízko nákladové termo generátory založené na princípe tenkých vrstiev. V rubrike Aus der Praxis - für die Praxis je riešená problematika využitia tvrdého chrómu, alebo chemicky vylúčeného niklu. GALVANOTECHNIK 7/2011 Medzi odbornými článkami sú príspevky zamerané na tieto oblasti: - Využitie ľahkých materiálov v automobilových konštrukciách. - Historická prechádzka po Lipsku Kolíska galvanického pokovovania v Nemecku, Časť 3: Založenie Langbein-Pfanhauser Werke AG (LPW) v roku 1907.
- Anorganické ochranné povlaky pre horčíkové zliatiny založené na nanočasticiach a sol-gel tmeloch. - Jednoduché modely popisu atmosférických DC plazmových procesov nástreku. - Mechatronické zostavy simulácie procesov a produktové vlastnosti. Rubrika Umwelttechnik sa venuje problematike získavania tepla z korozívnych výfukových plynov a novým možnostiam na zvýšenie výdrže batérií. GALVANOTECHNIK 8/2011 Medzi odbornými článkami sú príspevky zamerané na tieto oblasti: - Povrchová úprava ľahkých materiálov využívaných v praxi. - Meranie kontaktného uhlu pomocou kamery mobilného telefónu a Bikermanovej metódy. - Elektrolytické vylučovanie kovových povlakov chrómu z elektrolytov Cr (III) Časť VII: Voľba chrómovej soli. - Vysoko účinné ochranné nátery šité na mieru v atómových dimenziách. - Suché za sekundu environmentálne nezávadné nátery sušené UV svetlom, bez rozpúšťadiel. GALVANOTECHNIK 9/2011 Medzi odbornými článkami sú príspevky zamerané na tieto oblasti: - Perspektívy elektrolytického vylučovania titánu a jeho zliatin. - Vytváranie kyanidov počas vylučovania Zn-Ni povlakov. - Masové pokovovanie a jeho využitie Časť 3 - Povlakovanie veľkých plôch pre využitie v architektúre. - Štúdium hydrodynamiky v pokovovacom zariadení.
Konferencia Povrchové inžinierstvo INTERANTIKOR 2011 V dňoch 10. a 11. 11. 2011 sa uskutočnila na pôde Katedry technológií a materiálov Strojníckej fakulty Technickej univerzity v Košiciach 9. medzinárodná vedecká konferencia Povrchové inžinierstvo - Interantikor 2011, ktorá sa koná každoročne začiatkom novembra. Konferencia bola orientovaná na oblasť novovytvorených povrchov konštrukčných materiálov vytvorených konvenčnými a progresívnymi technológiami, tvorby funkčných a ochranných povlakov výrobkov z hľadiska zvýšenia ich úžitkových vlastností, na problémy korózie a protikoróznej ochrany. Ciele konferencie spočívajú v hľadaní stratégie nových materiálov a technológií a v ich aplikácií do produkčnej sféry, zohľadňujúc požiadavky ekológie a ekonómie. Na konferencii odbornými príspevkami zúčastnilo 37 zástupcov vedecko výskumných ustanovizní a praxe z Čiech a Slovenska. Táto skutočnosť dokazuje, že konferencia má svoju tradíciu a dostala sa už do povedomia domácej i zahraničnej vedecko akademickej obce, na pôde ktorej je možné prezentovať najnovšie poznatky z oblastí tvorby povrchov technológiami povrchových úprav, obrábania a tvárnenia, protikoróznej ochrany, predúpravy technického povrchu, nových metód hodnotenia povrchov ako i ďalších, ktoré sa týkajú technického povrchu výrobkov.
Recenzované príspevky z konferencie boli publikované v časopise Transfer inovácií, vybrané príspevky budú uverejnené v časopise Acta Metallurgica Slovaca. Na záver organizačný výbor ako i prítomní účastníci vyslovili presvedčenie, že poznatky, získané v priebehu konferencie, vyústia do vytvorenia fungujúcich spoluprác s užitočnými výstupmi pre rozvoj vzdelávania a prax a že ďalší ročník konferencie opäť osloví a pritiahne odborníkov z oblasti tvorby povrchov, protikoróznej ochrany a predúprav povrchu. Daniel Jankura Konferencie pripravované SSPÚ v roku 2012
KORÓZIA V ENERGETIKE 2012 CORROSION IN POWER INDUSTRY 2012 22. medzinárodná konferencia spojená s výstavou materiálov, laboratórnej a meracej techniky 15.05. -16. 05.2012 Business Centre Košice Konferencia sa bude zaoberať problematikou korózie materiálov tepelných energetických zariadení elektrární a teplární s klasickou a jadrovou energetickou bázou, ako aj energetických prevádzok ostatných priemyselných odvetví. Hlavná pozornosť bude venovaná nasledujúcim tematickým okruhom: obecné a špecifické prípady korózie v energetike - vysokoteplotná korózia - elektrochemická korózia a jej špecifické prejavy - korózne - mechanické namáhanie materiálu korózia a využívanie obnoviteľných zdrojov energie ochrana energetických zariadení proti korózii - úprava chladiacich vôd - povlaky metódy monitorovania korózneho stavu zariadenia laboratórna a meracia technika Konferenciu organizuje Technická univerzita v Košiciach, Hutnícka fakulta v spolupráci so Slovenskou spoločnosťou pre povrchové úpravy, členom ZSVTS. ĎALŠIE INFORMÁCIE: tel.: +42155602 2537, 602 2541 http://www.tuke.sk/metalcor e-mail: corrosion.hf@tuke.sk Stanislav Tuleja
54. MEDZINÁRODNÁ GALVANICKÁ KONFERENCIA 2012 54 th INTERNATIONAL GALVANIC CONFERENCE 2012 Zameranie konferencie: Vplyv technológií povrchových úprav na životné prostredie Progresívne technológie povrchových úprav Aktualizácia legislatívy a problematika odpadov Diskusný večer (porada SSPÚ) ĎALŠIE INFORMÁCIE: tel.: +4212/59325468, 0917 674560, 0903 013691 http://www.chtf.stuba.sk/katedry/kant/rozne/sspu.html e-mail: marta.chovancova@stuba.sk, jana.jurisova@stuba.sk Marta Chovancová
NANOMATERIALS: FUNDAMENTALS AND APPLICATIONS 2012 1. medzinárodná vedecká konferencia venovaná problematike nanomateriálov, ich základným vlastnostiam a aplikáciám 03.10. 06.10.2012 Hotel Patria, Štrbské pleso Konferenciu organizuje Prírodovedecká fakulta Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach v spolupráci so Slovenskou chemickou spoločnosťou.partnerom je Technická Univerzita v Košiciach a Slovenská spoločnosť pre povrchové úpravy. Zameranie konferencie: 1. Nanomateriály pre obnoviteľné zdroje energie: Li-iónové batérie, solárne články, palivové články, katalýza, vodíkové technológie. 2. Nanoštruktúrované materiály: povrchové vlastnosti, mechanizmy úpravy nanopovrchov, tvarovanie, leptanie, sol-gel metódy, nanozariadenia a nanoarchitektúra. 3. Samousporiadané materiály: nanomedicína, imobilizácia DNA, DNA čipy a sensory nukleových kyselín, iné aplikácie. 4. Nové aplikácie a nové vlastnosti: chemické (katalýza, senzory, uskladňovanie plynov, nanobezpečnosť) a fyzikálne (magneticke, optické vlastnosti, vodivosť). 5. Bionanomaterály: biomoleculárne komponenty, prírodné a syntetické receptory, organizmové a bunkove biosenzory. 6. Čipy a nanoanalytické miniaturizované systémy: separačné technológie, detekčné technológie, mikrofluidika (DNA, lab-on-a-chip). ĎALŠIE INFORMÁCIE: http://nfa2012.science.upjs.sk/ nfa2012@upjs.sk Andrea Fedorková