Economics and Management

Transcription

1 UNIVERSITY OF DEFENCE / CZECH REPUBLIC UNIVERZITA OBRANY / ČESKÁ REPUBLIKA Economics and Management EKONOMIKA A MANAGEMENT

2

3 UNIVERSITY OF DEFENCE / CZECH REPUBLIC UNIVERZITA OBRANY / ČESKÁ REPUBLIKA ECONOMICS AND MANAGEMENT EKONOMIKA A MANAGEMENT Economics and Management - p Brno 31 July 2010 Published by University of Defence in Brno

4 ISSN

5 EDITORIAL BOARD EDITOR IN CHIEF Petr ČECH Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic EDITORIAL BOARD Ladislav ANDRÁŠIK Faculty of Electrical Engineering and Information Technology, Slovak University of Technology in Bratislava, Slovak Republic Ghita BARSAN Nicolae Balcescu Land Forces Academy, Sibiu, Romania Vasile CARUTASU Nicolae Balcescu Land Forces Academy, Sibiu, Romania Miroslav CEMPÍREK Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Marijana CINGULU Faculty of Economics & Business, University of Zagreb, Chorvatsko František HANZLÍK Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Oldřich HORÁK Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Hubert HRDLIČKA Language Training Centre, University of Defence, Brno Czech Republic Josef KALAS Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Aleš KOMÁR Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Miroslav KRČ Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Oto KUBIK Academy STING Private College, Brno, Czech Republic Marek KULCZICKY The Tadeusz Kosciuszko Land Forces Military Academy, Poland Stefan KURINIA National Defence University, Warszaw, Poland Ivan MALÝ Faculty of Economics and Administration, Masaryk University, Brno, Czech Republic Ivan MRÁZ Training Headquarters Military Academy, Vyskov, Czech Republic

6 Ladislav POTUŢÁK Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Bedřich RÝZNAR Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Milan SOPÓCI Armed Forces Academy of General Milan Rastislav Štefánik, Liptovský Mikuláš, Slovak Republic Oleg STANĚK The University of Quebec at Rimouski, Canada Jiří URBÁNEK Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Jaroslav ZELENÝ Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Iva ŢIVĚLOVÁ Faculty of Business and Economics, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Czech Republic EXECUTIVE EDITOR Vítězslav JAROŠ Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Copyright All rights reserved. No part of this publication may be reproduced without the prior permission of University of Defence in Brno Publishing Group.

7 O B S A H / C O N T E N T S Jan ŠINOVSKÝ, Stanislava STRELCOVÁ ACTION STEPS TOWARDS ECONOMY CRISIS TAKEN BY GOVERNMENT OF SLOVAK REPUBLIC... str. 7 Soňa JIRÁSKOVÁ OUTSOURCING V REZORTE MINISTERSTVA OBRANY SLOVENSKEJ REPUBLIKY / OUTSOURCING AT MINISTRY OF DEFENCE DEPARTMENT IN SLOVAK REPUBLIC... str. 13 Kateřina DĚDÁKOVÁ USING METHODS OF JOB ANALYSIS TO ANALYSE WORK ACTIVITIES OF MILITARY SPECIALISATIONS WITHIN THE ARMY OF THE CZECH REPUBLIC.. str. 22 Ryszard GROSSET MODELS OF MANAGEMENT... str. 31 Milan SOPÓCI MANAŽÉRI, LÍDRI ALEBO VELITELIA / MANAGERS, LEADERS OR COMMANDERS.... str. 37 Milan RŮŢIČKA, Jaromír MITÁŠ, Hana STŘÍTECKÁ, Michal POTÁČ PŘÍPRAVA ODBORNÉHO PERSONÁLU ZDRAVOTNICKÝCH JEDNOTEK NA ÚROVNI ROLE 1 PŘED VÝJEZDEM DO ZAHRANIČNÍ OPERACE / PREPARATION OF PROFESSIONAL STAFF OF MEDICAL UNITS AT THE LEVEL OF ROLE 1 BEFORE THE DEPARTURE TO FOREIGN OPERATIONS... str. 44 Hana VLACHOVÁ MOŽNOSTI TERORISTICKÉHO ÚTOKU NA ZOOLOGICKOU ZAHRADU / POSSIBILITIES OF TERRORIST ATTACK AGAINST ZOOLOGICAL GARDEN.... str. 50 Emília HUTTMANOVÁ, Jana CHOVANCOVÁ ENVIRONMENTÁLNA BEZPEČNOSŤ A MANAŽÉRSTVO RIZÍK VO VYBRANOM REGIÓNE / ENVIRONMENTAL SECURITY AND RISK MANAGEMENT IN A SELECTED REGION.... str. 58 Jaroslav ZELENÝ, Lubomír KROUPA, Jan MAZAL TVORBA METODIK PRO PLÁNOVÁNÍ ŽENIJNÍCH OPATŘENÍ K ZABEZPEČENÍ PŘESUNŮ A K OCHRANĚ VOJSK VE ŠTÁBU ÚKOLOVÉHO USKUPENÍ / DEVELOPMENT OF METHODOLOGIES FOR PLANNING ENGINEER SECURITY MEASURES TO PROTECT THE MOVEMENTS AND FORCES IN THE STAFF OF TASK FORCE... str. 67 5

8 Michal LANG, Sandra LINKENSEDEROVÁ PROTIPOVSTALECKÉ OPERACE MOŽNOSTI VYUŽITÍ METOD KRIMINALISTICKO-PRAKTICKÉ ČINNOSTI / COUNTERINSURGENCY OPERATIONS THE USE OF METHODS OF CRIMINOLOGY-PRACTICAL ACTIVITIES str. 74 Ladislav NOVÁK SKÚMANIE KRÍZOVÝCH ČINITEĽOV PRI NEDOSTATKU ŠTATISTICKÝCH ÚDAJOV / EXAMINATION OF CRITICAL FACTORS BY LACK OF STATISTICAL DATA... str. 80 Představení autorů / The Authors Bibliographies:... str. 89 Představení recenzentů / The Reviewers Bibliographies:... str. 92 Články neprošly jazykovou úpravou. Za obsah příspěvků odpovídají autoři. The language revision has not been made. The authors are responsible for the papers content. 6

9 Jan ŠINOVSKÝ, Stanislava STRELCOVÁ ACTION STEPS TOWARDS ECONOMY CRISIS TAKEN BY GOVERNMENT OF SLOVAK REPUBLIC Abstract: Activities of Slovak government taken towards economy crisis are made in the name of strong social state. The aim is to describe three well known steps and find out their effectiveness. Popular pulverizing should help the domestic production of car industry. Social Enterprises seems to be good idea to employ people who lost their job. Some cost calculations are to be made, yet. Private-public partnership projects are presented like all-healing tools of European governments but many risk factors have to be considered. INTRODUCTION More than people lost their job during the last year (2009) in Slovakia [12]. Approximately 173 million was spent by Social Insurance SR (Sociálna poisťovňa) on benefits for unemployed people, what is three-times more comparing previous year (2008) 15]. Official statistic of Czech Republic says about unemployed people who lost their job during 2009, which means relative growth of 66.8% comparing to previous year [2]. Global economy and financial crisis causes the growth in unemployment. There is no question about it. The question is what was the reaction of government? What policies have been applied? What steps were taken? Were their activities effective or counterproductive? Wasn t it just wasting of public resources? These questions should be answered in this paper. The main policy of Slovak government is to build a strong Social State Country of high social standard for everyone. This policy wasn t changed by the global economy crisis. 1 PULVERIZING ŠROTOVNÉ Very popular became the appropriation for those who will buy a new car and in the same time will pulverize the old one realized in two waves. This step should revitalize demand on cars because the automotive sector is the largest sector of Slovak economy employing people. The amount of single appropriation was 1000 or 1500 per new car from the state budget. Higher amount was given under condition that the car wholesalers give 500 discount. Total costs of both pulverizing campaigns were Total incomes included VAT and other fees and estimated taxes resulting by this stimulation were [6]. This number doesn t include 22% of car sold in the watched period of pulverizing campaign because they would be bought anyhow according survey of Department of Economy. So, there is an active result of coming to Treasury. On the other hand there is a clear decrease of demand on new car market in 2010 because many cars bought in 2009 were planned 7

10 to be bought next year. That means that 22.6 million amount of VAT was virtually removed from the year 2010 to The final economical effect of the pulverizing campaign is negative. It is 10.3 million. And what about the domestic manufacturers? Did they have any profit from it? In fact, only 9.2% cars bought during this campaign were made in Slovakia [6]. The profit of the car producers was generated by massive pulverizing campaign in Germany. Probably most positive result for Slovakian drivers is an increasing safety on the roads because old and not very safe cars disappeared. That is also a very positive new for the environment because of enormous fuel consumption of those year old vehicles [picture 1]. 2 SOCIAL ENTERPRISES 8 Picture 1 Statistic of pulverized cars in Slovakia, 2009 [6] Social Enterprises (SE) is a governmental project supported by public finances run by Ministry of Labour, Social Affairs and Family (Ministry). The required core work is education, and trainings for the unemployed disabled people for their work in the SE, education and training for SE managers; creating and keeping the new work places in SE; consulting, partnership with relevant labour market subjects. There are 8 SE pilot projects belonging directly to the Ministry. The required realization of the pilot project is in the three regions - Municipalities of Banská Bystrica, Prešov and Košice. Every project should be donated up to 3.0 millions and will be realized in 30 months. These 8 privileged Social Enterprises are donated by inadequate financial support up to 95% of whole expenses. In other words, a social enterprise covers only 5% of its own expenses [7]. There is a conflict with The European Commission regional aid guidelines under the EC Treaty. EC Treaty aid rules says that maximum aid rate is 50% in the regions where the GDP is less than 45% of EU-25 average GDP [14]. This rule is ignored and doesn t

11 apply to 8 SE pilot projects. On the other hand this European Commission statement applies on the rest of 52 non-pilot SE projects. After inspection of European Commission in 2 of 8 pilot SE, Minister Tomanová told that in ARVIK SE were broken the European regional aid rules and the second inspected REVÚCKY SE has the same problem. EC didn t inspect the rest of pilot SE, which are financed the same way like problematic SE. ARVIK SE was closed in November 2009 by Ministry herself. Thanks to direct information from Ministry we can say that there are 54 Social Enterprises (SE) registered till 15 th march 2010 employing 391 people. Meanwhile, one pilot project was cancelled by the Minister and one non-pilot project was cancelled by its managers [4]. The most important measurable indicator of efficiency is the cost of a placement of unemployed people in the Social Enterprises. Mrs. Tomanová, the minister, says it is per one employee. The Ministry s vision is to employ 1981 people in the all SE [10]. Then we get the cost of the placement /person.month, by simple calculation. Allocated Total Dedicated Resources Resources Free Resources Municipality of Bratislava Non- Bratislava municipalities Total Tab 1 Review of governmental resources allocated in the Social Enterprises towards (Ministry of Labour and Social affairs) [7]. Tab 1 shows what sources have been allocated to SE (first column) and the rest of resources to be used (third column). Almost whole the financial resources have been already used. Short calculation: There were spent to employ 391 people for 2.5 year, so far. What is the cost of one person placed in SE? It is ! Divided by 30 months The result is /person.month. (This amount is reminding the salary of Member of European Parliament from Slovakia). This calculation above doesn t include both kinds of SE and does not diverse Pilot SE from the rest. What about the pilot projects who are much more donated as mentioned above. Let s have a look on Pilot projects. According the Report of Ministry were allocated in the Pilot SE what is 22.5% of total allocation. Simple calculation says, that is dedicated to Pilot SE, in total. They have been employing 208 people [10]. Following number is the cost of their placement /person.month. Costs calculated above concerning the placement in general and in pilot SE are extremely high and mostly influenced by the number of people being employed so far. 9

12 But there is a serious doubt that SE will employ another 1600 people in the remaining time of whole project. These facts together with high wages of the SE managers cause the critics from media and many opponents who say that realization of the Social Enterprises projects is just a wasting of public resources. As we can see the costs of the placement per person and month is really enormous in both pilot and non-pilot projects and doesn t reflect general need to save public finances, at all. 3 PUBLIC- PRIVATE PARTNERSHIP PROJECTS PPPs (Public-Private Partnership Projects) are another step taken by Slovakian government towards economy crisis. This form of cooperation among government and private sector aims to secure finances for construction, reconstruction, operation and maintenance of infrastructure. Public sector subjects are both partners and customers of private sector. Private partners finance and realise construction, operate infrastructure and on the other hand have equivalent profit from the operation of services and incomes (concessions, fees) connected to public using of the infrastructure as well as direct payments from the state budget. Sharing of investment risk is another declared advantage of PPPs [5]. Another important sign of PPP is that a private company is also an owner of property or of what is constructed or produced. This form is very similar to standard leasing. Public sector (lessee) pays money (consideration) to the private owner (lessor) long term, usually 30 years. These projects should bring better quality to the transport network in Slovakia, improve public services and water-supply services in some Slovak localities, and at last they should help to solve the problems of employment. Generally, the main idea is to support the public interests by private investments. The first PPP project agreed by government is a construction and maintaining of motorway R1 Nitra Tekovské Nemce, including bypass of Banská Bystrica, with length of 52 km. The value of investment is billion. Constructing itself will cost 900 million. Concessionaire will invest 149 million and billion will be covered by European Investment Bank and by the Consortium of 12 European and Slovak commercial banks. The basic interest rate is 4.2% the bank margin another 3.25, the total interest rate is 7.45% [13]. Is it a good price? Answer is NOT, comparing to common way of financing. How had been highways and another infrastructure projects financed in the past? By the capital loans with common interest rate which is 4.2% nowadays. Why should we pay 7.45%? This is a leasing and it is always more expensive than a loan. What the officials say about the reason of choosing this way of infrastructure financing? Official statement of Slovak governments says that PPP were chosen because PPPs are excluded from the state budget deficit and public debts. The debt coming from PPPs seems to be invisible in the year of contract is signed. But it definitely, will be visible in future state budgets when government starts to pay to consortium of constructing and bank companies. 10

13 Investment Value incl. VAT Present Value of future payments Signing of Contract ( million) ( million) Highway tolls pack PPP (D1) pack PPP (R1) pack PPP (D1) TOTAL = debt of 9.8% GDP of 2010 = debt of 14% GDP of 2010 Tab 2 PPP contracts signed by current garniture [11]. Tab 2 shows how PPPs signed affect the public debt. 9.8% grow when we count with net investment value of PPPs signed recently. Ministry of Finance count with 40% public debt but it goes to nearly 50% when we add PPPs. But when we add also present value of future payments which government has to pay for maintenance and operation of highway in following years we are in 9.4 billion. That means another increasing of public debt in high of 14% GDP of PPPs in Czech Republic have longer tradition and include a wide range of projects e.g. Highway D3, constructing of the regional civil court building in Ústí n./l., constructing of prison for 500 delinquents, accommodation site in Central Military Hospital, Prague; creating of sports and leisure centre [1]. However, PPP projects are lately promoted as a cheap way of saving public money, but that is not correct presentation of this issue. It s a leasing and the leasing is always more expansive comparing to capital loans. When there is not an interesting profit for private companies they would not participate on it. It s understood. PPPs do burden state budget, current and future budgets as well [9]. Projects are long term and once agreed they will be realized in cooperation with next 8 or 10 garnitures, what might be risky for both contractors government and private company, as well. Therefore detailed setting up of competences is necessary and risk management has to be perfect to avoid potential problems in future. [3] Who need unfinished buildings or highways? How many drivers will use extremely expensive roads and highways? There are many examples of problematic PPPs realized abroad because of enormously increasing total costs e.g. savage tank in Zagreb, highway A2 in Poland, water station in Lvov, National Art Palace in Budapest, Hungarian highway M1, unfinished highway D47 in Czech Rep. etc. The problems were noticed in UK, as well. According 15 Hospital PPPs statistic from UK, there was average increasing of costs in 114.6% [8]. That means that prices were doubled. CONSLUSION Real effect of the governmental activities towards economy crisis is still the subject of many professional and political discussions. As we can see steps taken by Slovak government are ineffective and very expensive making state debt grow to enormous range. Pulverizing seems to be the best idea applied comparing to Social Enterprises and wild Europe popular and problematic PPPs. PPP is a dangerous thing in the light of financial analysis published recently and it really has very negative influence on state budget stability. Few more PPPs to be signed and state budget should be ruined. 11

14 Is Slovakia following Hungarian or Greek way of wasting of public resources? Unfortunately yes, we are on the track. REFERENCES [1] Asociácia pre podporu projektov PPP. [on line]. [cit ] [2] Český statistický úřad [on line]. [cit ]. [3] Hollá, K.: Dealing with Key Terms in Risk Analysis and Phenomenon of Uncertainty in this Process. In: Scientific Letters of the University of Ţilina. Ţilina p ISSN [4] Kovalčík,R., [ ].Súhrnné informácie o sociálnych podnikoch. [ to: Jan Šinovský <[email protected]>]. [5] Ministerstvo financií SR. Verejno-súkromné partnerstvo - PPP. [on line]. [cit ]. [6] Ministerstvo hospodárstva SR. Informácia o šrotovnom k [on line]. [cit ]. [7] Ministerstvo práce, sociálných vecí a rodiny SR. [on line]. [cit ]. [8] Nebezpečný náklad PPP. [on line]. [cit ] [9] Pavel. J.: Implementace PPP projektů v České republice a její rizika [on line].[cit ] [10] Pilotné sociálne podniky vytvorili 208 pracovných miest. [on line]. [cit ] pracovnych-miest [11] PPP zvyšujú verejný dlh nad 50% HDP. [on line]. [cit ]. [12] PRAVDA [on line]. [cit ]. [13] Prvý projekt PPP uţ uzavreli. [on line]. [cit ]. [14] State aid: Commission adopts new regional aid guidelines for [on line]. [cit ] ML&aged=1&language=EN&guiLanguage=en [15] Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny. Nezamestnanosť mesačné štatistiky [on line]. [cit ]. 12

15 Soňa JIRÁSKOVÁ OUTSOURCING V REZORTE MO SR Abstract: This article represents a short synopsis of conclusions of theoretical and empirical research which was realized as a part of PhD student s dissertation thesis. The dissertation was oriented on outsourcing which is implemented in The Slovak Armed Forces. ÚVOD V európskych podmienkach, hlavne v armádach bývalého komunistického bloku, sa v poslednom desaťročí realizujú reformy ozbrojených síl ako odozva na zmeny spoločensko-politickej a aj ekonomickej situácie. Jednotlivé krajiny prešli od centrálne plánovanej ekonomiky k trhovej ekonomike, čo samozrejme prinieslo zmeny aj do spôsobu riadenia ozbrojených síl. V manažmente ozbrojených síl sa čoraz viac uplatňujú nástroje a metódy známe z podnikateľského prostredia, ako napríklad TQM, Balanced Scorecard, Value Management, Just in Time, controlling, benchmarking, interný audit, apod. Jednou z týchto metód je aj outsourcing, ktorý sa v subjektoch súkromného sektora masovo začal využívať v poslednom období, ako priama reakcia na pritvrdenie hospodárskej súťaže. Outsourcing možno charakterizovať ako: systém úmyselného a cieľavedomého vyčleňovania a odovzdávania (delegovania) určitých, zvyčajne komplementárnych činností externému partnerovi, čo má za následok nákup tovaru či služieb od cudzích podnikov namiesto vykonávania týchto činností vo vlastnej réžii. 1 Outsourcing predstavuje zložitý proces, ktorý obsahuje ako technologické, organizačné, kompetenčné, tak i znalostné dimenzie. Vyznať sa v tomto procese a spraviť správne rozhodnutia je úlohou pre každého zodpovedného manažéra, to znamená aj pre manažérov/veliteľov ozbrojených síl. 1 METODIKA PRIESKUMU OUTSOURCINGU REALIZOVANÉHO V REZORTE MO SR V snahe prispieť ku skvalitneniu riadenia procesu outsourcingu realizovaného v rezorte Ministerstva obrany SR je riešená dizertačná práca na tému Manažment procesu outsourcingu v rezorte Ministerstva obrany SR. V rámci vedeckého výskumu bol uskutočnený prieskum outsourcingu v interných organizačných jednotkách (vojenských útvaroch, úradoch a zariadeniach) vykonávajúcich svoju činnosť v rámci rezortu obrany. Cieľom prieskumu bolo zistiť ako interné organizačné jednotky uplatňujú pri riadení outsourcingu vzorové praktiky tzv. best practices jeho riadenia, získať údaje, na základe ktorých by bolo možné identifikovať hlavné faktory, ktoré vyvolávajú negatívne javy súvisiace s outsourcingom a následne spracovať návrhy a odporúčania, ktoré by viedli ku skvalitneniu riadenia outsourcingu. 1 LEDNICKÝ, V Outsourcing a jeho aktuální podoby používané v současné době

16 Z techník vedeckého výskumu určených na získanie údajov bola zvolená okrem obsahovej analýzy dokumentov aj dotazníková metóda, pretože je to operatívny prostriedok zberu informácií, nie je príliš náročná po organizačnej stránke a nevyžaduje veľké finančné zabezpečenie. Prieskum bol uskutočnený v mesiacoch marec až máj Podotýkame, že dotazník patrí medzi exploratívne výskumné metódy získavania informácií prostredníctvom subjektívnych písomných výpovedí respondentov. Pri tejto metóde sa nezískavajú objektívne údaje, fakty v čistej, neskreslenej podobe, pričom vzniká nebezpečenstvo, že respondenti uvedú skreslené údaje, pretože sa obávajú potenciálnych dôsledkov. Vzniká tak problém reliability (spoľahlivosti, presnosti) údajov, preto výsledky takto realizovaného prieskumu nemožno absolutizovať. Cieľovou skupinou prieskumu boli interné organizačné jednotky (vojenské útvary, úrady a zariadenia) vykonávajúce svoju činnosť v rámci rezortu MO SR. Do náhodne vybraných interných organizačných jednotiek, ktoré tvorili výskumnú vzorku, bolo celkovo zaslaných 65 anonymných dotazníkov (anonymný dotazník bol zvolený s ohľadom na väčšiu otvorenosť respondentov pri odpovedaní). Z ekonomických, časových i geografických dôvodov boli respondenti oslovovaní neosobne prostredníctvom elektronickej pošty, pričom v dotazníku boli uvedené kontaktné údaje pre prípad vzniku určitých nejasností u dopytovaných osôb. Niekoľkí z respondentov túto možnosť využili a získanie údajov potom prebiehalo formou riadeného rozhovoru. V sprievodnom liste boli o vyplnenie dotazníka požiadaní respondenti schopní odpovedať na otázky, t.j. pracovníci, ktorí sú zodpovední za realizáciu outsourcingu. Dotazník obsahoval 26 systematicky usporiadaných otázok rozdelených do dvoch kategórií: identifikačná časť (2 otázky), informačná časť (24 otázok). Informačná časť bola pomocou filtračnej otázky rozdelená do 3 celkov, a to: pre interné organizačné zložky, v ktorých je outsourcing už využívaný (I), v ktorých sa outsourcing plánuje využívať (II) a v ktorých sa outsourcing neplánuje využívať (III). Na sprievodný list vyplnením dotazníka reagovalo 35 respondentov, čo predstavuje návratnosť 53,85%. Náš prieskum bol bohužiaľ negatívne ovplyvnený skutočnosťou, že v období, keď bol realizovaný, dochádzalo v oblasti vojenskej logistiky k výrazným štrukturálnym zmenám vrátane presunov a redukcie personálu. V tomto období bolo rušené Veliteľstvo logistiky, ktoré vykonávalo svoju činnosť v podriadenosti Veliteľstva síl výcviku a podpory OS SR a v súvislosti s tým následne došlo aj k personálnym zmenám v jednotlivých interných organizačných jednotkách. Z tridsiatich piatich dotazníkov bol jeden dotazník nekompletne vyplnený, preto bol z ďalšieho spracovania vylúčený. Konečný rozsah výberového súboru bol teda 34 interných organizačných jednotiek. Získané údaje boli štatisticky spracované a vyhodnotené pomocou nástrojov popisnej štatistiky s použitím počítačového programového prostriedku EXCEL ANALÝZA VÝSLEDKOV PRIESKUMU OUTSOURCINGU Po zhromaždení všetkých odpovedí a ich detailnej analýze sa dospelo k určitým zisteniam. Vzhľadom na obmedzený rozsah tohto príspevku čitateľom predkladáme najdôležitejšie z nich. 14

17 Našou snahou bolo preskúmať aké obslužné činnosti sú zabezpečované dodávateľským spôsobom. Podľa odpovedí respondentov je outsourcing v OS SR využívaný v oblastiach uvedených v Tabuľke 1. Činnosť zabezpečovaná outsourcingom Absolútna početnosť Relatívna početnosť [%] Služba stravovania 23 29,87 Služba prania, čistenia a opráv odevov a bielizne 19 24,68 Služba upratovania 12 15,58 Iné 11 14,29 Služba fyzickej ochrany objektov 6 7,79 Služba prevádzky tepelne technických 5 6,49 zariadení Služba obsluhy čističiek odpadových vôd, 1 1,30 vodných zdrojov a hydrofórových staníc Spolu Tabuľka 1 Činnosti zabezpečované outsourcingom Zdroj: vlastný prieskum Z dôvodu, aby bolo možné podrobnejšie zmapovať obstarávané služby, respondenti mali možnosť uviesť aj iné zabezpečované služby, ktoré neboli zahrnuté do projektu č. p. ÚSANM -9-15/2007 OZS Zabezpečenie služieb v rozpočtovej organizácii MO SR na roky 2007 až Na základe získaných údajov sa v ozbrojených silách zabezpečuje formou outsourcingu aj: odvoz nebezpečných odpadov, zabezpečovanie zimnej a letnej údržby ciest a vonkajších priestorov vo vojenských objektoch a zariadeniach, opravy a revízie nevojenskej techniky (meracích prístrojov, polygrafických strojov, kopírovacej techniky, renovácia tonerov), servisné prehliadky, opravy, údržba, umývanie a pneuservisné služby osobných automobilov, údržba zariadení výrobných hál, zabezpečovanie chemických WC pri vojenských cvičeniach a zabezpečovanie rekondičných pobytov pre osobitné kategórie zamestnancov. V skúmanej vzorke prevažovalo externé zabezpečovanie služby stravovania (29,87%). V prieskume nás zaujímali skutočnosti dotýkajúce sa vlastnej realizácie outsourcingu. Doba prípravy interných organizačných jednotiek na implementáciu outsourcingu bola v 12 prípadoch menej ako pol roka, v 13 prípadoch v intervale pol roka až rok a v 4 prípadoch dlhšie ako jeden rok. Tieto údaje sú približne zhodné s publikovanými výsledkami prieskumu 2 realizovaného v podnikateľskej sfére, kde sa 30% subjektov pripravovalo na outsourcing menej ako pol roka a 40% subjektov za pol roka až rok. Podľa odporúčaní konzultačných firiem by sa prevedenie služby na externého partnera malo uskutočniť do 6 mesiacov od začiatku rokovaní. Podľa Rydvalovej, Rydvala 3 prípravná fáza outsourcingového projektu by mala trvať približne 7-8 mesiacov. Možno usúdiť, že v prevažnej väčšine interných organizačných jednotiek (86,20%) sa príprava outsourcingu realizovala v primeranom časovom intervale. Výnimku tvorí jedna interná 2 Prieskum OUTSOURCING 2007 očakávania a realita [online]. [cit ]. Dostupné na internete: < 3 RYDVALOVÁ, P., RYDVAL, J Outsourcing ve firmě. Brno: Computer Press, s. ISBN

18 organizačná jednotka, ktorá s na outsourcing pripravovala 5 rokov, čo sa dá považovať za extrémnu situáciu. Za najnáročnejšiu činnosť v prípravnej fáze respondenti považovali definovanie a ocenenie procesov/služieb v 21 prípadoch, čo predstavuje 72,41%. Nasleduje identifikácia rizík, ktoré by mohli negatívnym spôsobom ovplyvniť úspešný priebeh outsourcingu v 6 prípadoch, čo predstavuje 20,69%. S identifikáciou vhodných oblastí určených na vyčlenenie neboli závažné problémy (1 prípad - 3,45%). Podobne v 1 prípade (3,45%) bolo označené za najnáročnejšie stotožnenie sa zamestnancov so zmenami. Dospeli sme k poznaniu, že interné organizačné jednotky mali v prípravnej fáze uľahčené podmienky pre rozhodovanie súvisiace s identifikáciou oblastí učených na vyčlenenie, keďže o druhu vyčleňovaných aktivít bolo rozhodnuté na centrálnej úrovni. Podľa výsledkov prieskumu za najnáročnejšiu činnosť v prípravnej fáze respondenti považovali definovanie a ocenenie procesov/služieb. Problémy s ocenením interne zabezpečovaných aktivít podľa nášho názoru úzko súvisia so spôsobom vedenia účtovníctva, ktoré v súčasnosti neposkytuje potrebné informácie na presné ocenenie služieb. Uvedený problém je v súčasnom období charakteristický pre outsourcingové procesy uskutočňované v organizáciách a inštitúciách verejného sektora. Na tento fakt je upozorňované napríklad v Armáde Českej republiky a zároveň i v prípade slovenských obcí a miest, ktoré zabezpečujú kontraktáciu služieb. Pokiaľ sa v týchto subjektoch nezmení spôsob vedenia účtovníctva, nie je možné predpokladať, že sa zlepší situácia pri oceňovaní interne zabezpečovaných aktivít. Pri výbere outsourcingového partnera odborníci odporúčajú posudzovať kandidátov podľa viacerých kritérií (tzv. multikriteriálne hodnotenie variantov). Tento postup je aplikovaný aj v interných organizačných jednotkách ozbrojených síl. I keď ako najdôležitejšie kritérium pri voľbe dodávateľa bola vyhodnotená cena obstarávanej služby, subjekty vo svojich odpovediach uviedli vždy viacero posudzovaných kritérií (96,56% subjektov). Iba v jednom prípade, čo predstavuje 3,44% zo skúmaných subjektov, bola cena označená ako jediné posudzované kritérium pri výbere poskytovateľa služby. Cena služby je na Slovensku najdôležitejším kritériom výberu, čo sa potvrdilo i v prípade outsourcingových vzťahov realizovaných v podmienkach ozbrojených síl. V ďalšom poradí nasleduje: 2. kvalita služby, 3. certifikácia dodávateľa (garancia služby na základe udelenej ISO normy STN, HACCP a pod.), 4. možnosť flexibilných zmien v spôsobe poskytovania služby, 5. ponuka na mieru pripravených riešení v poskytovaní služby, 6. platobné podmienky a možnosť zliav, 7. finančná stabilita dodávateľa, rovnako na 8. a 9. mieste v poradí sa umiestnili kritériá reputácia dodávateľa a kvalifikácia pracovníkov dodávateľa. Na konci poradia sa umiestnili kritériá: požiadavky na priemyselnú bezpečnosť a platná bezpečnostná previerka. Iné posudzované kritériá pri výbere outsourcingového partnera respondenti neuviedli. Výsledky prieskumu odhalili, že interné organizačné jednotky kladú pri posudzovaní kandidátov menší dôraz na hodnotenie ich finančnej stability, reputácie a kvalifikácie ich zamestnancov. Takisto nevyžadujú, aby zamestnanci dodávateľských firiem mali platné bezpečnostné previerky. Táto skutočnosť môže mať v praxi odraz vo vzniku negatívnych javov prejavujúcich sa v možnom konkurze dodávateľa služieb, v možnosti poskytovania nekvalitných výkonov, v možnom úniku informácií, prípadne až v možnom vzniku havarijných situácií. Právna forma poskytovateľov služieb zo sledovanej vzorky bola: firma fyzickej osoby v 10 prípadoch (22,22%), spoločnosť s ručením obmedzeným v 25 prípadoch (55,56%) 16

19 a akciová spoločnosť v 10 prípadoch (22,22%). Službu neposkytujú subjekty s inou právnou formou. Interné organizačné zložky pôsobiace v rámci ozbrojených síl preferujú v súlade s odporúčaniami pri výbere dodávateľa subjekty kapitálovo silnejšie, t.j. spoločnosti s ručením obmedzeným. Pri firmách fyzickej osoby totiž môže vzniknúť problém s technickým vybavením potrebným na zabezpečenie služby, prípadne s personálom (problém so zastupiteľnosťou pracovníkov, možná neschopnosť pružne reagovať na problémové situácie vzhľadom na personálnu kapacitu a pod.) hlavne ak sa jedná o rozsiahlejšie, prípadne technicky náročnejšie aktivity. Prieskum tiež preukázal, že akciové spoločnosti majú uzavreté zmluvy so stredne veľkými a veľkými internými organizačnými jednotkami, zrejme z dôvodu, že malé organizačné jednotky pre ne nie sú (z hľadiska požadovaného objemu služieb) dostatočne zaujímavé. Uvedený jav by nasvedčoval teoretickému predpokladu, že do outsourcingových vzťahov vstupujú partneri s približne rovnakou veľkosťou. V prieskume bola zisťovaná aj dĺžka obdobia, na ktorú boli uzatvárané outsourcingové zmluvy. Výsledky dokumentuje Tabuľka 2, pričom prevažná väčšina (60,60%) uzatvorených zmlúv je na obdobie jedného roka a priemerná doba výpovednej lehoty zmlúv je približne 3 mesiace. Doba zmluvy Absolútna početnosť Relatívna početnosť [%] 1 rok 20 60,60 3 roky 3 9,10 5 rokov 5 15,15 Iné 2 roky 1 3,03 4 roky 4 12,12 Spolu Tabuľka 2 Dĺžka uzatvorených outsourcingových zmlúv Zdroj: vlastný prieskum Stanovenie optimálnej doby trvania zmluvy závisí od cieľa, ktorý sa má outsourcingom dosiahnuť a od charakteru poskytovanej služby. Aby sa dosiahli pozitívne efekty spojené s realizáciou outsourcingu, s dôrazom na uplatňovanie win-win stratégie, malo by ísť o vzťah dlhší (odborníci uvádzajú obdobie 5 10 rokov, minimálne sú to 3 roky), no outsourcingové zmluvy sa môžu uzatvárať na kratšiu dobu s možnosťou ich opätovného uzatvorenia, prípadne predĺženia. Zároveň by organizácia mala mať jasne stanovený postup, akým spôsobom sa môže outsourcingový vzťah predĺžiť, či ukončiť a ako prejde k inému dodávateľovi. Uplatňovaním takéhoto postupu sa organizácii zvyšuje manévrovacia schopnosť pri opätovnom prehodnocovaní rozhodnutí v prospech alebo neprospech outsourcingu, prípadne pri výbere konkrétneho dodávateľa. Tento prístup sa uplatňuje aj v ozbrojených silách, keď zmluvy sú uzatvárané na kratšiu dobu, no v 48,28% zmlúv je uvedená možnosť ich predĺženia. Na základe uvedených zistení možno konštatovať, že interné organizačné jednotky k dodávateľom služieb pri uzatváraní zmlúv pristupujú opatrne a možno predpokladať, že vzhľadom na krátke obdobie, v ktorom sa obslužné činnosti v ozbrojených silách realizujú formou outsourcingu, chcú získať určité skúsenosti, na akej úrovni bude dodávateľ službu zabezpečovať. Ak je obstarávateľ služby s jej poskytovaním spokojný, zmluva sa predĺži na ďalšie obdobie. V prípade problémov sa hľadá iný vhodný dodávateľ. 17

20 V prieskume nás zaujímal aj vývoj nákladov na zabezpečenie služby pred a po zavedení outsourcingu. Zo získaných údajov vyplýva, že náklady sa znížili v 17,24% prípadov, zostali na rovnakej úrovni ako pred zavedením outsourcingu v 20,68% prípadov, zvýšili sa v 34,48% prípadov a 27,60% interných organizačných jednotiek nedokázalo porovnať vývoj nákladov pred a po zavedení outsourcingu. Respondenti mali možnosť uviesť aj dôvod, pre ktorý neboli schopní náklady porovnať. V troch prípadoch to bolo z dôvodu, že nebola spracovaná analýza (chýbajú/nesledujú sa náklady na jednotlivé aktivity), v jednom prípade respondent uviedol, že problém spočíva v rozdielnom spôsobe výpočtu mzdových nákladov (vojaci povinnej vojenskej služby, profesionálni vojaci, občianski zamestnanci) a z toho dôvodu nevedia správne posúdiť celkové náklady na zabezpečovanú aktivitu. Ostatní respondenti sa v otvorenej otázke k dôvodom nevyjadrili. Možno sa len domnievať, že v interných organizačných jednotkách sa nevyčísľujú náklady na konkrétne vykonávanú činnosť, a to z dôvodu, že v ozbrojených silách sa v súčasnosti nevedie manažérske účtovníctvo, ktoré by poskytovalo presné údaje o nákladoch priradených k danej aktivite. Súčasný systém vedenia účtovníctva nezabezpečuje komplexnú analýzu nákladov. Nekomplexnú kvantifikáciu nákladov na zabezpečenie služby nemožno považovať za korektnú, a z tohto dôvodu akékoľvek porovnávanie nákladov medzi internou a externou formou zabezpečenia služby v rámci rezortu MO SR nie je možné podľa nášho názoru v súčasnosti správne realizovať. Nedostatočná predstava o vlastných nákladoch na činnosť problematizuje hodnotenie celkového prínosu outsourcingu. V dôsledku toho mnohé interné organizačné jednotky môžu považovať interný spôsob zabezpečovania služieb za lacnejší, najmä vo väzbe k možnému monopolnému správaniu sa súkromných producentov služieb v niektorých regiónoch (požadovanie neprimerane vysokej ceny za služby) a aj v dôsledku nesprávneho, skresleného vykazovania celkových skutočných nákladov na službu zabezpečovanú interne. Našou snahou bolo zistiť, či outsourcing prispieva k zlepšeniu podmienok pre riadenie manažérov/veliteľov interných organizačných jednotiek. Z odpovedí vyplynulo, že v 62,06% prípadov sa riadiaca práca manažéra/veliteľa zjednodušila, v 17,24% prípadov sa riadiaca práca skomplikovala a v 20,70% prípadov zavedenie outsourcingu nemalo vplyv na pracovné zaťaženie veliteľov. Ako pozitívny efekt implementácie outsourcingu bolo v 11 prípadoch uvedené zjednodušenie organizačnej štruktúry, v 11 prípadoch zbavenie sa zodpovednosti za vyčlenenú oblasť a v 11 prípadoch prenesenie rizík na dodávateľa. Tieto faktory takisto prispievajú k zlepšeniu podmienok riadenia vedúceho pracovníka/veliteľa. Zjednodušenie podmienok riadenia manažéra/veliteľa a jeho oslobodenie od administratívnej práce následne umožnilo lepšie sa sústrediť na zabezpečenie primárnych činností a dosahovanie strategických cieľov interných organizačných jednotiek. V dotazníku bola dopytovaným adresovaná otázka, ktorej zámerom bolo preskúmanie spokojnosti/nespokojnosti s externou formou zabezpečovania služieb. Respondenti v 5 prípadoch boli úplne spokojní (17,24%), v 20 prípadoch skôr spokojní ako nespokojní (68,96%), v 2 prípadoch boli skôr nespokojní ako spokojní (6,90%) a v 2 prípadoch boli respondenti úplne nespokojní (6,90%) (viď Graf 1). 18

21 Spokojnosť s využívaním outsourcingu 7% 7% 17% 69% úplne spokojní skôr nespokojní ako spokojní skôr spokojní ako nespokojní úplne nespokojní Graf 1 Spokojnosť respondentov s využívaním outsourcingu Zdroj: vlastný prieskum 3 NÁVRHY A ODPORÚČANIA NA SKVALITNENIE MANAŽMENTU OUTSOURCINGU Prieskumom bolo zistené, že i keď väčšina interných organizačných jednotiek je spokojná s externou formou zabezpečovania služieb, pri riadení outsourcingových vzťahov sa v súčasnosti v plnej miere nevyužívajú vzorové praktiky riadenia outsourcingu. Z týchto dôvodov sa interným organizačným jednotkám pokúsime adresovať návrhy a odporúčania, ako by v budúcnosti mali postupovať v jednotlivých fázach realizácie outsourcingového procesu. Odporúčané postupy by mohli byť využité aj v iných organizáciách/inštitúciách verejného sektora, ktoré plánujú zavedenie, prípadne už využívajú outsourcing. Z výsledkov empirického prieskumu nám vyplynulo, že v etape analýzy funkčných oblastí určených na outsourcing nie všetky interné organizačné jednotky vykonávajú nákladovú analýzu zabezpečovaných služieb. Zavedením procesného riadenia, ktorého súčasťou by bolo aj meranie výkonnosti jednotlivých procesov, by sa dali analyzovať náklady na interne zabezpečované aktivity. Interným organizačným jednotkám možno odporučiť vykonanie ekonomickej analýzy, čím by sa zvýšila exaktnosť rozhodnutí, pričom je vhodné využiť metódu ABC (Activity Based Costing), ktorá pomáha presnejšie vyčísliť náklady na jednotlivé činnosti a následne stanoviť ceny vnútroorganizačných služieb. Užívatelia týchto služieb potom budú mať možnosť voľby: naďalej využívať interné zabezpečenie, alebo služby nakúpiť od externých dodávateľov. Ujasnenie si ceny aktivity pomôže aj pri stanovovaní kritérií v procese vyhlasovania verejnej súťaže. Prax nepotvrdila, že by zavedenie outsourcingu v interných organizačných jednotkách výrazne znížilo náklady na zabezpečované aktivity. Možnosť zníženia nákladov v dôsledku realizácie outsourcingu však vidíme v oblasti súvisiacej s obstarávaním majetku potrebného na zabezpečovanie služby. Outsourcing odporúčame realizovať v tých interných organizačných jednotkách, prípadne v tých oblastiach aktivít, kde je majetok potrebný pre zabezpečenie služby už opotrebovaný, vyžadujúci generálnu 19

22 renováciu, prípadne po technickej stránke nevyhovujúci a bude nutné ho nahradiť. V tomto prípade je treba hľadať takého dodávateľa, ktorý disponuje s majetkom na patričnej technickej úrovni, existuje u neho predpoklad, že v budúcnosti bude pri zabezpečovaní služieb využívať progresívne technológie a jeho cieľom je ozbrojeným silám poskytovať kvalitné služby. V situácii, keď dodávateľ bude musieť investovať do dlhodobého majetku potrebného na zabezpečenie služby svoje finančné zdroje (na jeho renováciu, opravy a pod.), bude zrejme nutné uzatvoriť outsourcingovú zmluvu na dlhšie obdobie, aby mal dodávateľ zaručenú návratnosť vynaložených finančných zdrojov. Prieskum preukázal, že väčšina outsourcingových zmlúv je uzatvorená na obdobie jedného roka. Takýto postup nie je možné považovať za správny. Striedanie outsourcingových partnerov zo strategického hľadiska považujeme za nevhodné, a to z dôvodu, že ak má outsourcing priniesť pre ozbrojené sily pozitívne efekty, interné organizačné jednotky by mali spolupracovať s takým partnerom, ktorý vie profesionálne myslieť a ktorý je dlhodobo oboznámený s činnosťou organizácie. Zároveň by mal svoju činnosť vykonávať tak, aby podporoval naplnenie hlavných cieľov, ktoré majú ozbrojené sily. Chceme upozorniť na fakt, že každoročným opakovaním výberových konaní sa samozrejme zvyšujú aj transakčné náklady súvisiace s nájdením vhodného partnera. Z týchto dôvodov do budúcnosti v prípade bezproblémových vzťahov a pozitívnych skúseností zo spolupráce s konkrétnym dodávateľom služby odporúčame uzatvárať zmluvy na dlhšie obdobie (3 5 rokov). Interným organizačným jednotkám odporúčame, aby viac zainteresovali do prípravy a riadenia outsourcingového vzťahu aj pracovníkov dodávateľa služieb. Najčastejšou chybou pri implementácii outsourcingu je jeho ponímanie ako jednorazového aktu a nie ako procesu vyžadujúceho projektové riadenie v celom životnom cykle. Už v procese výberu dodávateľa by zadávateľ mal od záujemcov vyžadovať aj ich návrhy na invenčné a efektívne riešenie poskytovania služby. Aj počas trvania outsourcingového vzťahu je výhodné motivovať a zainteresovať dodávateľa na hľadaní skrytých rezerv pri zabezpečovaní služby. V prípade nutnosti je vhodné projekt modifikovať, aby sa v dostatočnej miere reagovalo na prebiehajúce zmeny ako v externom, tak aj v internom prostredí. Súčasťou organizačných zmien v dôsledku realizácie outsourcingu je bohužiaľ aj redukcia personálu, čo je z pohľadu zamestnancov vnímané ako výrazne negatívny fakt. Prechod na externé zabezpečovanie služieb zároveň mení podmienky riadenia manažérov/veliteľov. Zmeny v zabehnutých činnostiach/procesoch organizácie u zamestnancov i u riadiacich pracovníkov vyvolávajú z pochopiteľných dôvodov odpor proti zmene Prekonať zotrvačnosť v práci a zmeniť existujúci systém predstavuje pre manažérov/veliteľov veľmi dôležitú úlohu. Odpor pomáha prekonávať dobrá komunikácia, pretože jasne deklaruje príčiny, ktoré viedli k zmene, oznamuje stupeň naliehavosti zmeny a sprostredkúva informácie o charaktere zmeny. Manažérom/veliteľom interných organizačných jednotkám je z tohto dôvodu možné odporučiť zlepšenie komunikácie so zamestnancami spočívajúce v podrobnejšom vysvetlení motívov, ktoré viedli k rozhodnutiu outsourcovať službu, v objasnení akým spôsobom sa zmenia existujúce procesy a aký dopad to bude mať na ich prácu. Komunikácia by mala byť jasná, úprimná, dôsledná a časovo vhodne manažovaná. Nutná je zreteľná a nespochybniteľná podpora procesu vyčleňovania služieb, teda 20

23 realizácie outsourcingu ako vrcholovými predstaviteľmi ozbrojených síl tak aj manažérmi/veliteľmi interných organizačných jednotiek. ZÁVER Prieskumom sme dospeli k názoru, že je potrebné zlepšiť ekonomické, manažérske a právne znalosti manažérov/veliteľov i pracovníkov, ktorí sa podieľajú na činnostiach súvisiacich s outsourcingom formou kariérneho vzdelávania. Je dôležité uvedomiť si, že úspešnosť využívania outsourcingu značne závisí aj od pripravenosti a odbornej úrovne personálu, ktorý ho bude zabezpečovať. Rozhodovanie o spôsobe zabezpečovania aktivít by sa malo opierať o poznanie ekonomických vied, ktoré poskytujú návod na výber správnej alternatívy. Pri každej alternatíve je nevyhnutné zvážiť mieru efektívnosti, zodpovednosti, verejnej kontroly a transparentnosti, prípadne mieru sociálnych dopadov. LITERATÚRA [1] LEDNICKÝ, V Outsourcing a jeho aktuální podoby používané v současné době. In Sborník výzkumných prací Ústavu malého a středního podnikání Díl 9. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, ISBN [2] Prieskum OUTSOURCING 2007 očakávania a realita [online]. [cit ]. Dostupné na internete: < k00000_d-prieskum- outsourcing-2007-ocakavania-a-realita> [3] RYDVALOVÁ, P., RYDVAL, J Outsourcing ve firmě. Brno: Computer Press s. ISBN

24 Kateřina DĚDÁKOVÁ USING METHODS OF JOB ANALYSIS TO ANALYSE WORK ACTIVITIES OF MILITARY SPECIALISATIONS WITHIN THE ARMY OF THE CZECH REPUBLIC Abstract: The goal of this study was to obtain an overview of work activities of a specific military specialisation. 10 members of a human decontamination squad operating within the chemical protection brigade participated in this research. Soldiers were subject to Behavioral Event Interviews and their daily work activities were monitored. Psychological assessment performed with the use of Cattel s 16-factor personality questionnaire and with help of CASRI Prague was also part of this research. 1 INTRODUCTION Mainly larger companies have recently started to get involved with job analyses (work position analysis) related issues in order to create job activity description for certain work positions to be used in the employee recruitment process. There are companies specialising in designing job activity descriptions for required work positions. According to information obtained from the literature 1, job activity descriptions were already being designed in the ACR (Army of the Czech Republic) in 70-ies and 80-ies of the past century. Unfortunately, when searching for such studies, it was found out they are placed in inaccessible archives. Literature related to work psychology, work activity description, and job analysis started to appear more widely during the third quarter of the last century and knowledge and observations published there are still applicable. In my study, I am dealing with description of work activities of specific ACR military specialisations. This study is a research dedicated to the human decontamination squad, called decontaminators. In case of an emergency, it is their job to put up decontamination tents and to clean people contaminated with chemical substances. They are regularly trained to be able to keep up the required standards for individual activities. I will try to describe the exact activities performed, together with the time frame necessary for the individual activities. 2 THEORETICAL BASIS Bures 2 says that usually some specific profession was a centre line around which the knowledge regarding man s work activity was centralised. This is the reason why acquisition of knowledge (psychological, physiological, and other) about work activities is called job analysis and the result of this activity is job description. 1 SLEPIČKA, P., HOŠEK, V., HÁTLOVÁ, B. Psychologie sportu. Praha. Karolinum: ISBN BUREŠ, Z. Psychologie práce a její užití. Praha. Práce:

25 Job analysis method is most often used for the overall psychological characteristic of work activity. Job analysis generally means description of an activity and determination of requirements for specific professions and conditions under which the profession is executed. Description is done in accordance with prepared criteria, gathered usually under the name of a job analysis chart. Generalised results of the profession description provide basis for its job description 3. Vujtech 4 says that job analysis is a specialised activity dealing with systematic gathering, assessment, and employment of information on work activity. It does not deal with the work activity only generally but it also considers the individual specific parts of the work process and division of this process into individual components. Furthermore, Vujtech 5 mentions some purposes for which the job analysis studies can be used: classification of professions according to the necessary point of view, determination of requirements on the employee recruitment, influencing changes in division of labour, determination of work duties and responsibilities, definition and elimination of incorrect work methods, acquisition of information upon which the merits of individuals will be determined, more detailed specification of educational and training programmes, basis for complex system of working with people. Job description already has a fixed form of a purposefully determined characteristic of a specific profession (job function), which should be specific and universal, based on physiological, psychological and other knowledge. Then, job activity description can serve as an important tool when employees are recruited and placed, when managing their adaptation and training, when evaluating the employees, when they are educated and trained, and when modifying the profession (function) work load, etc. 5. The aim of job analysis methods is to obtain systematic information on the performed work. This means the character of the performed work, necessary means, working conditions and the place of the performed work within the organisation system. Well executed job analyses are a very useful management tool because they contain important information, which is a basis for appropriate approach not only when recruiting employees but also for other areas such as employee evaluation, definition of training requirements and selection of training and career development methods, etc. The number of particular techniques that can be used to execute a job analysis study is high 4. 3 RESEARCH UNIT The researched unit was a human decontamination squad from the chemical defence brigade located in Liberec. The selected sample consisted of 10 men in the age range from 21 to MATOUŠEK, O., RŮŽIČKA, J. Profesiografická schémata. Praha. Institut pro výchovu vedoucích pracovníků ministerstva průmyslu ČSR: VŮJTĚCH, J. Profesiogram soudce a státního zástupce. Praha. Institut pro kriminologii a sociální prevenci: ISBN KURELOVÁ, M. Učitelská profese v teorii a praxi Aplikace profesiografické metody při výzkumu pedagogické činnosti. Ostrava. Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta:

26 4 METHODS There are certain differences in job analysis methods depending on the primary point of focus performed work or the employee. Methods focusing on work in the first place analyse mainly the work activities, describe what tools are used and how, what is the work outcome, what materials and other resources are used, and so on. Such job analyses are usually used for ergonomic studies or in relation to health protection and work safety. Job analysis focusing on an employee describes mainly psychological requirements posed on an employee, such as skills, judgment, decision making, and communication. This second method is usually used in relation to proposing and development of selection methods 4. The job analysis entry resources can be divided into four categories: written materials, statement of the person performing the work, statements of his/her colleagues, and direct observation STATEMENT OF THE PERSON PERFORMING THE WORK Interviews with employees performing the work are practically always the fundamental part of a job analysis study. Such interviews can reveal important information on what the work execution consists in and how the work is executed. On the other hand, it is difficult to obtain complete information on all important aspects of work during such interviews. It can also happen that the description of work given by the person executing it is too subjective, inaccurate and misrepresented or even deliberately incorrect. This is the reason why many methods how to eliminate these deficiencies were developed 4. In this part, I shall mention two methods currently used in a job activity description development. They are: Repertory grid interview and Behavioral Event interview, which was invented and implemented by David McClelland 6 already in the 1970ies. Repertory grid interview: technique used mainly to identify behaviour contributing to effective performance. Person providing information is either a direct superior of the employee, of whom the position is being described, or another person, which is familiar with the position in great detail. 7 This method, referred in literature to also as screen of work elements, can be used to identify parameters distinguishing good performance level from the bad. Generally, as Armstrong 8 says, this method is implemented in that way that we ask a group of people to concentrate on certain elements such as tasks performed by the person working at this position, and to develop their own concepts about those elements. This will enable them to define attributes that will result in basic requirements for successful work performance. When using McClelland's Behavioral Event Interview, the respondent is asked to 6 McCLELLAND, D. A guide to job kompetence assessment. Boston. McBer: KUBEŠ, M., SPILLEROVÁ, D., KURNICKÝ, R. Manažerské kompetence. Praha. Grada Publishing: ISBN ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. Praha. Grada: ISBN

27 describe the name of the work position, his/her superior, subordinates, his/her duties, key tasks, and to describe in detail five to six most important situations that he/she has been through recently. Two or three of those should be positive and the rest should be related to failures. At the end, the respondent shall describe characteristics necessary for effective work performance. This method is based in Flanagan's method of critical situations. Flanagan introduced it already in More information on these forms of interviews can be found in the work of McClelland 6, Kubes, Spiller and a Kurnicky 8, whose work is mostly based on that of McClelland and that was applied on the managerial environment of existing companies. 4.2 DIRECT OBSERVATION In most of the cases, a method of a time shot is used in direct observation. This method is used when observing non-cyclic activities. Time shot enables mainly to identify the individual performed activities and to detect their frequency. Working day time shooting procedure: 1) Observation and recording of everything that happened at the work place during the working hours; 2) Recapitulation of homogenous kinds of time exigency; 3) Development of working hours balance sheet; analyses and conclusions 6. The time shot method is used to observe non-cyclic activities that contain components of unequal content in unequal chronology. A time shot allows to identify the executed individual work activities and to detect their frequency. The significance of such an empirically obtained model has then many aspects. It shows strong as well as weak sides of the work system observed; it becomes a fundamental basis in the effort to optimize and improve the quality of the employee professional development, and it helps their activities to be better supervised, managed and evaluated 6. During the observation, it is necessary also to follow the time necessary to perform the activities that are being observed, so that we can draw up a time frame and find out, which activities are the most frequent and which activities take the longest execution time. Ehrlich 9 specifies, among others, the following drawbacks of this method: - Expensiveness causing the observation time to be relatively short, which leads to a concern of too low representing ability; - Probability that the observed subject can work differently during the observation period; - Fact that only one individual or one group can be a subject of the observation. The time shot method implementation: continuous and successive recording of individual activities as they succeed in the a priori prepared forms (daily or weekly records). The basic unit of observation is one working day, time-shot either individually or as sequence of working days. The observed readings are then classified into more 9 EHRLICH, A. Badanie metod pracy. Warszawa. CODKK:

28 general overviews and statistics: list of activities, overview of their frequency, time demand, if they were planned or not PSYCHOLOGICAL CHARACTERISTIC The work activity analysis contains not only physical, ergonomic, material or physiological prerequisites to execute the specific work activity but also psychological ones. According to the available literature, Cattel's sixteen-factor personality questionnaire (16 PF) is a very suitable tool to analyse personality psychological elements. Dr. Raymond Cattel invented a method that identifies primary personality elements describing human behaviour. This method, invented more than 55 years ago, measures 16 primary personality factors. In the original issues of Catell's 16 PF, the factors were marked by letters. In the last, fifth issue, descriptions were added to the letters. The Cattel's 16 PF factors are: warmth, reasoning, emotional stability, dominance, vivacity, consistence, social confidence, sensitivity, vigilance, dreaminess, incommunicativeness, and timorousness, openness to changes, self-sufficiency, perfectionism, and tension. 16 PF scales are bi-polar in their character, i.e. high and low scores have their meaning 10. It should not be presumed that high scores are good and low ones are bad. Both poles are interpreted differently. 5 TESTING 5.1 INTERVIEWING First of all, all soldiers were interviewed on the BEI principle. They were asked about the exact title of their work position, their superior, and whether the soldier has any subordinates. Then the soldier was asked to describe his/her usual working day in the barracks and their working day in training, and to stipulate his/her tasks in the squad. Furthermore, he/she was asked to talk about some critical situations from his/her professional life and how they were solved. The interview was recorded upon the soldier s agreement. The record was then transferred into written document and evaluated. The interviewed soldiers mostly agreed in their description of work activities in barracks and in trainings. Sometimes, they found it difficult to precisely describe their job specification. Furthermore, they had to reflect upon the critical situations; usually they meant a failure of some devices that happened during training and that had to be solved as fast as possible. 5.2 TIME SHOT ACQUISITION In order to acquire the time shots it was necessary to participate in training with the whole squad, which took place in April and May. During both trainings, the equipment decontamination squad was performing its activities, which enabled acquisition of several time shots. The time shots were complemented with activity start and end times, exact description of the activity and who ordered its execution. 10 RUSSEL, M., KAROL, D. 16PF Fifth Edition Administratorś manual. Institute for Personality and Ability Testing, Inc

29 Considering the training nature and topic, the time shots were acquired from the following activities: camouflage, construction of a decontamination tent and other auxiliaries, and the human decontamination itself. Time shots were then analysed and time frame of individual work activities was identified. 5.3 PSYCHOLOGICAL ASSESSMENT Under surveillance of a psychologist from CASRI, p.o. Prague (Scientific and Service Institute for Physical Education and Sport), the soldiers received the Cattel's 16 PF questionnaire, which contains 185 questions. It took the soldiers minutes to answer them. In cooperation with the psychologist, the answers were evaluated and test profiles of the soldiers were established. 6 RESULTS 6.1 INTERVIEWS Results obtained from interviews with soldiers confirmed the information on work activities resulting from the recording sheets. 6.2 RECORDING SHEETS After analysis of the recording sheets it was found out that activities related to the tent construction can be divided into five categories. These categories can be arranged as follows: UNLOADING OF EQUIPMENT FROM A TATRA TRUCK This activity is performed by all squad members as soon as they arrive to the designated station; the truck driver goes to the cargo area and prepares the equipment necessary for the decontamination activity. Other squad members carry the stuff to the designated area. It is decided beforehand where the tent entrance and exit will be located and in which direction the chemicals used to decontaminate people will be drained. Unloading of equipment took the training soldiers 17 minutes TENT ASSEMBLY Activities related directly to tent assembly fall into this category. There are three tents designated for human decontamination. They are erected separately and connected to each other. The following have been included into these activities: tent unwrapping, inflation, erection, anchorage and connection of one tent to another, placement of supporting poles into the tents. All these activities took 21 minutes PREPARATION AND PLACEMENT OF THE EQUIPMENT INTO THE TENTS This category involves assembly of clothing bags, fixing of tubs to catch decontaminated water, assembly and connection of showers inside of the tents, and preparation of other equipment necessary for thorough decontamination of people. 27

30 Activities necessary to carry out the equipment preparation inside of a tent had a time frame of 30 minutes PREPARATION AND ASSEMBLY OF AUXILIARIES AROUND THE TENT, IDENTIFICATION OF THE ACCESS AND EXIT ROADS Other activities involving movement of people around the tents were included in this category, as they involve decontamination activities performed outside of the tents. The activities are: Assembly of arm stands, outside showers, benches, inflation of tubs to be used to clean arms and protective equipment, identification of access and exit roads. All these activities were finished within 21 minutes PROCESS OF HUMAN DECONTAMINATION The human decontamination process is following: in the first tent, a person takes off his/her contaminated clothes, places them in the prepared bags and continues to the second tent. The contaminated clothing is decontaminated at the same time as the person. Second tent is divided into clean and dirty areas, the undergoing decontamination is naked, showered with water first, then with decontaminating mixture and finally with water again. When dried, the parson continues to the third tent where he/she puts on clean or his/her decontaminated clothes. This process takes about minutes depending on the person s undressing and dressing time. The decontamination activity in the second tent takes around 3 4 minutes. 6.3 PSYCHOLOGICAL ASSESSMENT Only three out of ten examined soldiers achieved average results in the 16-factor personality questionnaire test profile. Their results in all factors fell into the average score column. Three individuals achieved high score of Warmth (8 and 9), which includes Warm, Social, Regardful of Others attributes, together with low score of Closeness (1 and 3), which contains Direct, Genuine, Natural attributes. They also achieved higher score of Extroversion (8 and 9) including following attributes: Extroverted and Socially Participating. Other three individuals achieved the same low score of Intimidation (1, 2, 3), which means high level of attributes: Self-confidence, Carelessness, Self-satisfaction. At the same time, these individuals achieved low score of Anxiety (1 and 3) including attributes: Low Anxiety, Difficult to Unsettle. Furthermore, this group achieved high scores in these factors: Emotional Stability (Emotionally Stable, Adaptable, and Mature), Self-Control (Self-Controlling, Instinct Suppressing) and low scores in factors: Tension (Relaxed, Calm, and Patient) and Vigour (Serious, Reserved, and Careful). Should we try to interpret the results mentioned, we will find out that soldiers participating in testing using the Cattel s 16 PF questionnaire are mostly people who are calm, open, emotionally steady, self-controlling even in stressful situations, and adaptable to newly occurring situations. In the group of soldiers, there was only one with significantly different results. His behaviour was different already when working with the unit and Cattel s questionnaire

31 confirmed the personality features expressing during his work. The individual achieved high scores in attributes: Sensitivity (Sensitive, Perceptive, and Sentimental), Alertness (Alert, Suspicious, Skeptic, and Cautious), and Extroversion (Extroverted, Socially Participating), Anxiety (High Anxiety, Easy to Unsettle), and Independence (Independent, Convincing, Headstrong). Furthermore, the individual achieved low score in the attributes: Closeness (Direct, Genuine, and Natural) and Inflexibility (Approachable, Open, Intuitive). Other attribute scores fell within the borders of average values. 7 CONCLUSION The aim of this study was to describe work activities of a human decontamination squad from a chemical protection brigade. The activities with the longest time frame were preparation of the internal tent and human decontamination equipments. Following activities were included into this category: assembly of decontamination showers (2 pieces), preparation of bags for contaminated and clean clothes, careful fitting of tubs to catch decontaminated water after decontaminating people, preparation of other equipment to finish the decontamination. Furthermore, this category included finishing of showers assembly by hose connection. Hoses were then connected to a cistern containing the decontaminating substance. The same time required to carry out activities related to tent assembly and activities related to preparation of auxiliaries around the tent were the same. Activities related to both categories were performed by 2 4 people at the same time. The tent assembly is an activity where cooperation of at least three people is necessary because inflated parts of the tent must be lifted and anchored at all sides. Activities included in the category of preparation of auxiliaries around the tent are related to preparation of equipment for clothing, mask and arm decontamination. These include mainly: assembly of arm stands, assembly of showers and inflation of tubs, and furthermore, preparation of bags for decontaminated clothes. The shortest activity is the actual decontamination of people; process of decontamination of individuals takes generally a few minutes. The psychological assessment results seem to be interesting by the fact that they truly represent the behavioural patterns of individual soldiers. Only one third of the involved individuals achieved the result scores within the average column. The remaining soldiers achieved low or high scores at some factors. Should we interpret the achieved results, we will find out that there are some individuals that are social, regardful of others as well as natural and genuine. These individuals were also showing high level of extroversion and social participation. Furthermore, there were individuals with high score of self-confidence, self-satisfaction and at the same time they showed low score in the attribute: Easy to Unsettle. LITERATURE [1] ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. Praha. Grada: ISBN [2] BUREŠ, Z. Psychologie práce a její užití. Praha. Práce: [3] EHRLICH, A. Badanie metod pracy. Warszawa. CODKK:

32 [4] KOLMAN, L. Výběr zaměstnanců. Praha. Linde: ISBN X. [5] KUBEŠ, M., SPILLEROVÁ, D., KURNICKÝ, R. Manažerské kompetence. Praha. Grada Publishing: ISBN [6] KURELOVÁ, M. Učitelská profese v teorii a praxi Aplikace profesiografické metody při výzkumu pedagogické činnosti. Ostrava. Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta: [7] MATOUŠEK, O., RŮŽIČKA, J. Profesiografická schémata. Praha. Institut pro výchovu vedoucích pracovníků ministerstva průmyslu ČSR: [8] McCLELLAND, D. A guide to job kompetence assessment. Boston. McBer: 1976 [9] RUSSEL, M., KAROL, D. 16PF Fifth Edition Administratorś manual. Institute for Personality and Ability Testing, Inc [10] SLEPIČKA, P., HOŠEK, V., HÁTLOVÁ, B. Psychologie sportu. Praha. Karolinum: ISBN [11] VŮJTĚCH, J. Profesiogram soudce a státního zástupce. Praha. Institut pro kriminologii a sociální prevenci: ISBN

33 Ryszard GROSSET MODELS OF MANAGEMENT Abstract: There are still new conceptions and theories of management created and their authors goal is to make the best use of human predispositions. INTRODUCTION One of the first industrialists to have paid attention to the role of management was Robert Owen. He, Charles Babbage a and Andrew Ure a were linked by a very crucial factor which was striving for creation of scientific foundations of organization and management. Their works explain how, from what elements of knowledge and what stages those foundations underwent. Today they are a traditional part of our scientific achievements of the organisation and management. At the beginning of our century from the initial conceptions, a new classical view of the problem of management appeared. It includes the scientific approach represented by Federick Taylor and administrative approach represented by Henry Faol. Scientific management dealt with the case of effectiveness of an individual employee. As Peter Drucker states, the most important and unusual of management in 20th century was the fifty times efficiency growth of the blue collar workers. The authors of scientific management take a share credit for it. However, can we still today use Gilbert and Taylors methods or they remain only an important step on the way to the current methods and nothing more? MODELS OF MANAGEMENT Nowadays in the developed countries the superior goal is not the increase of physical efficiency at work. The means leading to it have been known from the works of Taylor s and others. Today the challenge is the increased efficiency of the white collar workers. They constitute the fastest growing professional group of 40% workers in the USA. The future of economy depends largely on the white collar workers and their efficiency. In this field new opportunities are open now for innovative applications of scientific management 1. It can be said that if it comes to the scientific research into the efficiency of white collar workers we are at the same point today at the beginning of 21st century where we were at the beginning of 20th century doing research into the efficiency of blue collar workers 2. Thus, it is just in the companies with substantial share of employment of white collar workers where there is an opportunity for applications of updated theories of management. It still finds its place in a career management, training programmes and 1 P.F.Drucker, Zarządzanie w XXI wieku. Muza, Warszawa 2000 s Ibidem, s

34 in hiring workers 3. Drucker prophesises that in 50 years if not earlier the leadership of the world economy will be taken over by those countries or branches of industry that will be increasing, with the greatest effectiveness and regularity, the efficiency of white collar workers 4. The possibilities of utilising the Taylor s methods are great. Besides the already mentioned cases these theories should be used in the developing countries with a great number of young and low qualified inexperienced people and where manual work in the production branch decides about the development of the economy and society 5. The other trend of a classic attitude is the administrative outlook. It focuses on finding such an organizational structure which will lead to the increased efficiency and effectiveness. Henri Fayola and Max Weber are thought to have been its authors. Despite the distant time horizon their works are still being adjusted to present conditions. For example Fayola s interest into the relations between the efficiency and payment has become the base of the contemporary theory of the motivation and leadership. Similarly, the growing interests in the interdepartmental teams and in the issue of increasing powers of workers are the problems that managers tried to challenge 100 years ago 6. The conception of an organisation as a superior creation proves correct only in the case of reforming conservative, nearly family businesses in which the role of an employee has been set up in advance what resulted in killing the employee s creativity and the security of employment resulted in killing motivation. The changes in Eastman Kodak in the 80s are a good example of it. This company established in 1901 seemed to take more care of particular employees than of financial results. The changes introduced in the 80s enforced divisions of the giant into four sub departments and resulted in massive lay offs. The goal of the changes was to shift responsibility further down in hierarchy. The changes brought about higher creativeness of the first line managers and new ideas of cutting costs. The employees initiative was increased the company s hierarchy was sorted out which was the fulfilment of the rules of Fayola s theory on the effective management 7. The problem of hierarchy has not changed for years. Fayola s theories prove effective in each situation when an organisation faces any threat. In emergency, only centralised authority makes it possible to counteract effectively the threat effects. A critical situation requires a quick response such as taking immediate decisions, giving clear orders rather than together discussing strategies 8. Similarly the classic s theories become useful at so called Fayola s functional organisation which can be exemplified by a medical team. A surgeon, nurses, technicians despite different duties pursue the same task together. All the before mentioned persons create a team in an organisation, the hospital. The particular members of the team apply the way of task performance according to the slightest changes during the whole course of the surgical 3 R. M. Murphy, Manging Strategic Change: AnExecutive Overwiev of Management. s. 8 4 P. F. Drucker: Zarządzanie op.cit., s Ibidem, s Twórcy naukowych podstaw organizacji. Praca zbiorowa pod redakcją Jerzego Kurnala, PWE, Warszawa 1972 s Ibidem, s P.F. Drucker: Zarządzanie op.cit., s

35 operation 9. From this point there is only a short way to the contemporary applications of Max Weber s bureaucratic theory which idea comes down to formalizing of the organisation system in order to increase effectiveness and efficiency. The bureaucratic theory proves especially useful in organizations where decisions can not be questioned and where simple flow of information is required. Model examples of it are the Army or the Police. Another Weber s requirement being used currently is the existence of unwritten rules concerning behaviour in certain situations. The companies like McDonald or Wal Mart have worked out the rules and procedures which describe what kind of behaviour is expected from their employees [always smiling welcome for the client] 10. To sum up the classical view one can say that it performs not only a historical role. In the recent years, again, the interest in this trend as a tool for improving work performance and cost reduction has been noticed 11. Moreover; some elements of classics assumptions have been used for years in organisations the examples of which were described above. In the first half of 20th century attention was focused on the behaviour of managers with regard to the ways they used to motivate and encourage their employees to high standards of work. It was the beginning of the behavioural model of management. It put a lot of emphasis on an individual approach and behaviour as well as group processes. A prominent theoretician of this school of management was Mary Parker Follet. Her theories prove useful till today in the case of interdependent teams where people of different qualifications share joint responsibility in for realisation of a given project. Managers of different departments should communicate directly in order to speed up the decision taking process and employees should feel indispensable which was to be achieved by treating them as specialists. Wherever the possibility of rewarding an employee s knowledge by pointing out his contribution in the project a manager should only take on a role of a team coach. In such cases Follet s behavioural model appears very useful. It becomes especially useful in the need of employing a specialist from outside whose operational skills and expertise excel his superior. Moreover, Follet claimed that a reward for a specialist should be participation in the executive power. The same it is thought today as power is one of the work motivational factors. It is especially useful at higher rank posts 12. Apart from this, the behavioural attitude is reflected in all motivational planes. Wherever the dependency work payment is considered the elements of this theory are very useful. Another trend in the behavioural model is the Douglas McGregor s X and Y theory showing contrast between two attitudes to work. The X theory assumes unwillingness of an employee towards performed duties and stems from the classic attitude while the Y theory tells us to develop a natural demand for work. These theories are then a support for managers influences and a base of a firm manager s conviction that their behaviour will bring about a predictable reaction of a subordinate s 13. Thus even if we recognize McGregor s theory as entirely correct, we can accept its application only 9 Ibidem, s J.G.Hill, Contemporary Management. McGraw-Hill, New York 2002, s R.W. Griffin, Podstawy zarządzania organizacjami. PWN, Warszawa 2002, s J.G. Hill, Contemporary op.cit., s J. Penc, Strategie zarządzania, Oficyna Wydawnicza Placet, Warszawa 1995, s

36 in the companies of well established, fixed relations between an employee and an employer. The quantitative school is one of the latest main management schools. It originated during the Second World War mainly for the needs of the Army. It was based on mathematical analyses in relation to Taylor and Grant s research. After the war the methods of operational and logistic analysis were applied in the economy and the management, in the store and shop locations, in the distribution of material and financial stocks, in the management of supply, production modelling, provision and market. The quantitative approach concentrates on decision taking, financial effectiveness, mathematical models and making use of computers. It is of great advantage in a planning and controlling process or where simplification of complex processes and organisational situation is required. Operational management in turn, deals with supporting an organisation in more effective manufacturing of goods and services. As Goffin states the operational management proves useful in the stock management [Home Depot], schedule planning [flight timetable United Air Lines] or production planning [what tools and in what periods of time should be produced General Instrument Corp] Besides, these techniques are employed in marketing and human resources management 14. One of the methods which aim to integrate in the best unity all the previous management attitudes is the system view. It draws our attention to the fact of the existence of an organisation as a system and the interactions of systems. In practice, very often, one of its aspects is applied: synergy which assumes that individuals can be more effective working together. In such situations the system theory is applied the example of which may be the sale of financial instruments by banks15. Attention should be brought to the fact that the system approach forces equal development of subsystems. From the synergy effect it becomes clear that the operating proficiency of the whole system is not equal to the operating proficiency of particular subsystems it is made up. Here appears the so called paradox of dynamic progress according to which too quick improvement of one system [e.g. marketing] may endanger its general improvement16. Thus the utilisation of the system theory is restricted to the organisation of comparable qualitative and quantitative subsystems. The system model may find its negative reflection in the case when an organisation is isolated. Organisations performing as closed systems, ignoring external surroundings must experience entropy that is to say the tendency of the system to lose control over itself and consequently disintegration. This is also the aspect of the system theory17. Another aspect of the modern management is the situational approach. It assumes that the right managerial behaviour depends on a large spectrum of elements and where universal practical directives are not always accurate. This strategy is applied in efficient companies of non - routine technology. It proves useful in the decentralised organizational forms in which the teams of middle and low level have the right to take some decisions even those of strategic importance. These companies are preoccupied 14 R. W. Griffin, Podstawy zarządzania organizacjami. PWN, Warszawa 2000, s Ibidem, s J. Penc, Strategie op.cit., s J.G. Hill, Contemporary op.cit., s

37 with the development of innovations, growth and adjustment to the social environment18. The model of William Ouchi s belongs to the latest attempts to integrate different economic practices widely used, as an intermediary model, in the USA and Japan. Ouchi noticed that the best results are achieved by companies where a mixed American Japanese model of management is used. Thus this theory is an attempt to express the methods of management in the best way and gives hope for the improvement of the efficiency in each company which has been proved by results in such companies as IBM, Procter & Gamble that according to Ouchi applied the Z model. Another popular contemporary theory of management is the concern of perfection. Just like the Z model it is the attempt to find the golden mean and a model example for each company. It points out what qualities of the successful companies [IBM, Intel, Walt Disney Com, du Pont] namely what qualities should possess the companies which dream of success. Since the very beginning the science of organisation has been based on the assumption that there must be some one and the only universal model of organisation19. The answer to this question are numerous theories that for over a century have been trying to revolutionize the view of management. The latest theories are striving to find the golden mean that is to say the most universal rules applicable in a particular organization. It can be seen that a universal model is not achievable so it is out of reach for us. The theories however have been a tool for sorting out the knowledge and the base for activity. The study of historical models makes it possible to avoid our predecessors mistakes and better elaboration of the present models. CONCLUSION The analysis into the management models are considered through the functions they play in the management. They represent the selected sets of tasks, of a similar character, that must be realised in order to achieve the goals of an organisation. The whole management area is divided into four fundamental functions: planning, organizing, managing and controlling. These functions are performed by managers but their significance and range is different depending on the levels of management. Due to the fact that all functions of management are directed at achieving the planned before goals, planning takes the first place. It creates the framework within which all other managerial activities are located. It should be remembered that particular functions support one another and remain interrelated. Within the planning framework the goals are set, the required state of matters is projected, the ways leading to the completion of goals are determined and through all this the standards of evolution of the future activities are established. The accepted plan is also the preparation of activities within the remaining functions. In practice the management functions do not appear in an isolated form. Most managers use the combination of them to solve the problems their companies run across. 18 W. Kieżuń, Sprawne Zarządzanie Organizacją, SGH, Warszawa 1997, s P.F. Drucker, Zarządzanie op.cit. s

38 BIBLIOGRAPHY: [1] Drucker P.F., Zarządzanie w XXI wieku. Muza, Warszawa 2000 [2] Griffin R.W., Podstawy zarządzania organizacjami. PWN, Warszawa 2002 [3] 3.Habuda L.: Transformacyjne decyzje i decyzyjne procesy. Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego 2005 [4] Hill J.G., Contemporary Management Mc Graw-Hill. New York 2002 [5] Kieżuń W., Sprawne Zarządzanie Organizacją. Szkoła Główna Handlowa, Warszawa 2007 [6] Murphy R.M., Manging Strategic Change: AnExecutive Overwiev of Management. [7] Penc J., Strategie zarządzania. Oficyna Wydawnicza Placet, Warszawa 2006 [8] Robbins P., Stephen: Skuteczne podejmowanie decyzji. PWN, Warszawa 2005 [9] Simon H.A., Podejmowanie decyzji i zarządzanie ludźmi w biznesie i administracji. One Press 2007 [10] Twórcy naukowych podstaw organizacji. Praca zbiorowa pod redakcją Jerzego Kurnala, PWE, Warszawa

39 Milan SOPÓCI MANAŽÉRI, LÍDRI ALEBO VELITELIA? Abstract: The author of the article describes the requirements on current commanders in the military conditions. Pred niekoľkými rokmi, na nádvorí pred budovou MO SR ma jeden p. generál zaskočil otázkou Tak prosím Ťa kedy uţ prídu k vojskám tí noví lídri ktorých pripravujete, nech uţ tam konečne urobia poriadok? Pretoţe sme sa dobre poznali, dokonca nás spájali priateľské vzťahy z minulosti dovolil som odpovedať Tak lídri, tí zo školy neprídu nikdy, vieš lídri sa nedajú vyrobiť ani vyškoliť, tí predovšetkým potrebujú čas a skúsenosti. Nemoţno pochybovať o tom, ţe v dnešnej turbulentnej dobe, v dobe ktorá sa vyznačuje úţasnými zmenami ktorých tempo sa neustále zrýchľuje kaţdá organizácia potrebuje lídrov a predovšetkým dobrých a pozitívnych lídrov. Ozbrojené sily v tomto smere nie sú výnimkou, skôr naopak pretoţe aj najvýznamnejší teoretici manaţmentu uznávajú, ţe samotné líderstvo má svoj pôvod vo vojenskom prostredí, odkiaľ bolo prevzaté a v aplikačnej podobe zaradené do rôznych odvetví, inštitúcií a organizácií spoločnosti [1]. Moţno aj preto v poslednej dobe hovoríme v súvislosti s prípravou profesionálov-dôstojníkov, viac o príprave lídrov ako o príprave veliteľov. Poţiadavky na ich prípravu a na spôsobilosti ktorými majú disponovať sú uvedené v rôznych materiáloch napr. stanovisko NGŠ OS SR ich uvádza v Referenčných podmienkach na vzdelanie budúcich kadetov a dôstojníkov. Tieto predstavujú široké spektrum spôsobilostí v oblasti manaţmentu, líderstva, právnej a ekonomickej vyspelosti, technickej zdatnosti, jazykovej zručnosti a fyzickej a psychickej zdatnosti. V oblasti líderstva sú poţiadavky na dôstojníka-lídra stanovené nasledovne [2]. Dôstojník ako líder musí : - vedieť a byť schopný viesť podriadených, - ovládať na vysokej úrovni svoju vojenskú odbornosť a špecializáciu vojenskej odbornosti z hľadiska teórie aj praxe, - správne sa rozhodovať v stresových situáciách a v časovej tiesni, - mať vysokú úroveň mravného vedomia a morálky, - mať vedomosti z oblasti geopolitiky a medzinárodných vzťahov primerane vykonávanej funkcie. Podobným spôsobom majú definované poţiadavky na líderske spôsobilosti aj iné armády. Napr. v armáde USA sú definované poţiadavky na lídra po ukončení vysokej školy nasledovne [3]: - vedieť pouţiť teóriu líderstva v praxi vo funkcii veliteľa, - preukázať morálnu a etickú rozhodnosť, - dokázať schopnosť riadiť a usmerňovať iných, - preukázať schopnosť pracovať a komunikovať ako veliteľ na vertikálnej i horizontálnej úrovni, - preukázať schopnosť pracovať ako efektívny člen tímu, 37

40 38 - mať rešpekt ku kaţdému spolupracovníkovi, ktorý sa s ním podieľa na plnení úloh, - preukázať schopnosť rozhodovania, - preukázať schopnosť komunikácie, - preukázať schopnosť sebazdokonaľovania sa v líderstve, - vedieť popísať osobný rast v oblasti líderstva. Americký predpis FM [4] zaraďuje medzi kompetencie lídra nadhľad, komunikatívnosť, schopnosť učiť a radiť sa, vytváranie tímov, rozhodovanie, plánovanie, technickú a taktickú zručnosť, pouţívanie dostupných systémov a profesionálnu etiku. V podmienkach ozbrojených síl sú veľmi dôleţité vlastnosti lídrov v boji. V [5] autor medzi základné vlastnosti zaradil päť nasledujúcich vlastností: - odvaha a to fyzická i morálna, - zámer a schopnosť presadiť sa, kde dôleţitými prvkami sú smelosť a húţevnatosť, - intelekt s prvkami predvídavosti, pruţnosti a rozhodnosti, - duchaprítomnosť so schopnosťou obnovenia bojaschopnosti, - energičnosť s prvkami inšpirácie a vytrvalosti. Všetky uvedené definície sú výsledkom skúmania, poznania a skúseností významných vojenských teoretikov, ale aj veliteľov s bohatou praxou. Moţno preto predpokladať v prípade ţe veliteľ (dôstojník, profesionálny vojak) bude disponovať uvedenými vlastnosťami má všetky predpoklady byť aj úspešným lídrom. Mali by sme byť spokojní, máme zadefinované poţiadavky na nášho absolventa, vieme ako pripravovať našich študentov, prečo potom otázka v titule článku? Keď sa pozrieme na definície manaţérov a lídrov, dostaneme najčastejšie nasledujúcu odpoveď. Manaţérov charakterizuje predovšetkým objektivita, realita, analytické schopnosti, rozváţnosť, pracovitosť, bezprostrednosť, zmysel pre povinnosť, otvorenosť, čestnosť, schopnosť pomáhať iným. Naproti tomu lídrov charakterizujú predovšetkým vlastnosti ako novátorstvo, vynaliezavosť, vízie, oduševnelosť, experimentovanie, tvorivosť, strategické myslenie, inšpiratívnosť, koncepčnosť, neustále zmeny. Z tohto pohľadu moţno jednu i druhú kategóriu hodnotiť pozitívne. Prečo potom aţ taký obdiv k lídrom, sú lídri skutočne takí geniálni? Pôvodná eufória z líderstva, ktorá kulminovala v 70. rokoch minulého storočia začala koncom storočia vyprchávať. Dokonca aj samotní tvorcovia teórie líderstva začínajú upozorňovať na nebezpečenstvo preceňovanie úlohy lídrov na úkor manaţérov [6 ]. W.Bennis v svojej pravidelnej rubrike v článku Proti lídrom, spochybnil úlohu lídrov nasledovne: - na lídroch záleţí skutočne menej neţ si myslíme, - lídri sú dobrí len natoľko, nakoľko to zodpovedá situácii v ktorej sa nachádzajú, - lídri často manipulujú s ľuďmi, ak nie sú kontrolovaní, môţu často vykoľajiť celú organizáciu zo správneho smeru,

41 - lídri neoslovujú mimoriadne tvorivých a vzdelaných ľudí, - mierou akou rastie participatívnosť manaţmentu, potreba lídrov klesá. Ţe tomu tak skutočne môţe byť, svedčí príklad z nedávnej minulosti. Skupinka lídrov ktorá nemala určené presné hranice pôsobnosti, svojimi revolučnými zmenami a experimentmi dokázala poslať na slepú koľaj celé naše vojenské školstvo. O tom, ţe líderske spôsobilosti nie sú vţdy výhodné pre riadiacich pracovníkov na určitých stupňoch riadenia zistíme keď sa pozrieme a porovnáme pozície manaţérov a lídrov z hľadiska prostredia, stratégie, organizačnej kultúry, vonkajších a vnútorných zmien, efektívnosti, výsledkov a výkonnosti ( obr.1). Stratégia Prostredie Organizačná štruktúra Leadership Management Výsledky a výkonnosť Vonkajšie a vnútorné zmeny Efektívnosť Obr. 1 Oblasti s rozdielnym prístupom manažérov a lídrov Kaţdá organizácia, v podmienkach OS SR, kaţdý útvar alebo zväzok moţno charakterizovať podľa prostredia ako organizáciu s dominanciou manaţmentu alebo líderstva. Spravidla táto charakteristika je daná v závislosti na osobe veliteľa alebo náčelníka štábu. Kaţdá z organizácií má svoje výhody a nevýhody. Organizácia s dominanciou manaţmentu sa vyznačuje jasnými cieľmi, prioritami, štruktúrami a procesmi. Naopak ťaţšie sa vyrovnáva so zmenami a prispôsobuje sa novej situácii. Organizácie s dominanciou líderstva sa vyznačujú schopnosťou meniť, inovovať a tvoriť, nevýhodou je ţe veľmi ťaţko dokáţu vytvoriť stabilné prostredie pre plnenie úloh. Takáto situácia nastala aj v AOS pred 2.rokmi, keď vrcholný manaţment v snahe reagovať na zmenu poţiadaviek vo vzdelávaní z GŠ OS SR, často menil svoje priority a podriadení museli reagovať na túto zmenu priorít úpravou a tvorbou nových študijných programov, z ktorých niektoré boli zavrhnuté ešte skôr, neţ sa dostali na stôl akreditačnej komisie. O stabilite takéhoto prostredia samozrejme nemoţno vôbec hovoriť (obr.2). 39

42 S dominanciou líderstva nestabilné prostredie Prostredie S dominanciou manažmentu stabilné prostredie Obr. 2 Hodnotenie prostredia z hľadiska stability S orientáciou na konflikty konkurenčný boj Za špecifické moţno označiť prostredie s orientáciou na konflikty. Úlohy manaţérov i lídrov sú podobné, bojovať o svoje postavenie a presvedčenie. V snahe získať dominantné postavenie často bývajú sprievodným znakom tohto boja podrazy, spájanie sa odvekých rivalov a nepriateľov a vytváranie konkurenčných skupiniek v rámci jedného celku. Z armádnej praxe sú známe prípady konkurenčného boja veliteľa a náčelníka štábu, ktoré museli byť personálne riešené pretoţe zniţovali výkonnosť celku. Veľmi odlišné sú prístupy manaţérov a lídrov v oblasti stratégie kedy je potrebné presne určiť smery rozvoja a zdroje personálne, finančné a materiálne pre svoje organizácie. Tu moţno zjednodušene povedať, kým manaţéri sledujú varianty, lídri sa venujú víziám. Kým lídri síce dokáţu vizionársky ukázať na cieľový stav,ale pri otázke ako ho dosiahnuť nemajú často odpoveď, alebo prenechávajú úlohu manaţérom aby si s problémom poradili. V prípade, ţe to nevyjde najčastejšie lídri odporúčajú zvoliť nový variant. Ale to môţe byť v podmienkach ozbrojených síl veľmi nebezpečné, pretoţe napr. v boji uţ ţiadny iný variant uţ nemusí byť, alebo v prípade nášho vojenského školstva variant s civilnými študijnými odbormi skončil úplným krachom a vrátil vojenské školstvo o niekoľko rokov späť. Pri určovaní strategického smeru manaţéri sa snaţia hľadať slabé stránky organizácie i konkurencie a postupne vylepšovať svoje pozície, lídri stavajú na silných stránkach a snaţia sa ich ďalej rozvíjať. V podmienkach ozbrojených síl pri plánovaní operácie je asi najdôleţitejšou úlohou dôsledná analýza vlastných síl i protivníka, určenie pomeru síl a prostriedkov, vyhodnotenie spôsobov bojovej činnosti. Pre rozhodnutie veliteľa to budú vţdy najpodstatnejšie podklady. Postaviť rozhodnutie len na základe vlastnej kvality a vlastných silných stránok by mohlo znamenať nepríjemné prekvapenie. Presvedčili sa o tom napr. arabské vojská vo vojne proti Izraelu ( 1967 ), keď precenili početnosť svojich síl a prostriedkov a podcenili morálku, vycvičenosť, pruţnosť a kreativitu izraelskej armády (obr.3). 40

43 Líderská vízie, orientácia na silné stránky Stratégia Manažérska varianty, odhaľovanie slabých stránok Obr. 3 Rozdielne prístupy manažérov a lídrov z hľadiska stratégie Z hľadiska organizačnej kultúry je zaujímavý postoj manaţérov a lídrov pri hodnotení pracovných noriem a postupov. Aj stúpenci líderstva súhlasia s tvrdením, ţe normy by mali byť spochybňované, ale nikdy nie ignorované. Vyplýva z neho ţe normy sú dôleţité, ale nemali by byť príliš konkrétne. Je potrebné stanoviť určité kritériá pre hodnotenie ľudí, postupov či výsledkov, ale tieţ by sme sa mali vyvarovať márneniu času hľadaním a objavovaním nových pracovných noriem a postupov. V našich podmienkach sme často svedkom novátorstva, zavádzaním nových tlačív, hlásení, kritérií či dopĺňaním starších noriem nie preto ţe by boli potrebné pre činnosť organizácie, ale pre potvrdenie dôleţitosti a nevyhnutnosti miesta konkrétneho úradníka. V oblasti vonkajších a vnútorných zmien vidieť moţno nejmarkantnejšie rozdiely v manaţérskej a líderskej orientácii. Kým manaţéri sa snaţia dosiahnuť stabilitu organizácií, lídri sa neustále snaţia zavádzať zmeny, hľadať nové smery, postupy, priority a programy. V prípade ţe táto ich činnosť nemá stanovené určité hranice a majú dostatočné kompetencie môţu ľahko v organizácii vyvolať stav permanentnej krízy tak ako je to uvedené na príklade nášho vojenského školstva. Nakoniec lídri často svojim nadhľadom prehliadajú a znevaţujú fungujúce orientácie, priority a úlohy. Kým manaţéri často vidia veci zloţitejšie neţ v skutočnosti sú, lídri si v snahe čím skôr sa dopracovať k určitému cieľu zjednodušujú obraz reality. V prípade ozbrojeného konfliktu to môţe viesť k podceneniu protivníka alebo preceneniu vlastných síl a moţností a získanie presvedčenia o ľahkom víťazstve (obr. 4). Vonkajšie a vnútorné zmeny Manažérsky prístup snaha o stabilitu, detailný pohľad Líderský prístup snaha o neustále zmeny, zjednodušenie reality Obr. 4 Manažérska a líderská orientácia v oblasti vonkajších a vnútorných zmien Individuálna efektívnosť je ďalšou z oblastí kde líder by nezohrával pozitívnu rolu. Manaţéri sa vţdy snaţia zodpovedať za ľudí a situácie, pretoţe sú presvedčení ţe to od nich organizácia očakáva. Lídri naopak radi prenechávajú zodpovednosť iným. To by ale v praxi mohlo znamenať, ţe líder-veliteľ prijme rozhodnutie k vykonaniu operácie na základe predloţených variantov, ale zodpovednosť za jej vykonanie a hlavne výsledok prenechá podriadeným. Čo by to mohlo znamenať v prípade 41

44 pozitívneho alebo negatívneho výsledku operácie pre jednu i pre druhú stranu si moţno ľahko domyslieť. V priebehu 2.svetovej vojny sa neúspech často trestal zastrelením zodpovedného veliteľa. S podobnými výsledkami moţno počítať aj v prípadoch keď sa prenechajú kompetencie a zodpovednosť iným príliš skoro alebo keď sa tieto preberajú na seba príliš skoro. Takáto situácia vznikla vo vojsku protivzdušnej obrany pozemných vojsk počas prezbrojovania na novú modernú raketovú techniku. Príleţitosť dostali mladí, ambiciózni lídri, ktorí v snahe dokázať ţe sú tí správni ľudia na správnom mieste menili charakter činnosti útvaru hlava, nehlava, bez ohľadu na dopady. Táto súťaţivosť prerástla do váţnych konfliktov nielen s okolím ale aj do otvoreného boja medzi nimi samotnými. Situácia sa stala taká váţna, ţe musela byť riešená personálnymi opatreniami. Pravým opakom je prístup manaţérov a lídrov k povinnostiam. Kým manaţéri vykonávajú svoje povinnosti, lídri nasledujú svoje ideály. Ţiadna organizácia, ozbrojené sily a jej jednotlivé zloţky zvlášť, nemôţu ţiť iba zo svojich ideálov. Sústredenie sa na ideály a zanedbávanie povinností musí zákonite viesť k zlyhaniu nielen riadiacich pracovníkov ale aj celej organizácie. Povinnosti sú veľmi dôleţité, pretoţe predovšetkým oni umoţňujú realizáciu snov a ideálov. Oblasť výkonnosti a výsledkov sa spája skoro vţdy s úspechmi či neúspechmi organizácie alebo jednotlivca. V budúcnosti to bude pravdepodobne rovnaké. Kým manaţéri sa viac orientujú na výkonnosť, lídri na potenciál. Kaţdý veliteľ by asi dal prednosť podriadeným s manaţérskou orientáciou, ktorí sa snaţia a prinášajú výsledky pred lídrami v ktorých síce drieme potenciál, ale výsledky majú horšie neţ prvá kategória. Výsledky cvičení, previerok a strelieb sú o súčasnosti nie o budúcnosti (obr. 5). Výkonnosť a výsledky Manažéri výkonnosť, okamţité výsledky Lídri potenciál, orientácia na budúcnosť Obr. 5 Oblasť výkonnosti a výsledkov z pozície manažérov a lídrov Dobré výsledky môţu znamenať kariérny postup, zlé výsledky naopak stagnáciu alebo v dnešnej dobe aj koniec kariéry. Z hľadiska perspektívy manaţéri sa sústreďujú na krátkodobé výsledky, kým lídri sa snaţia o dlhodobé výsledky. Z tohto pohľadu na vedúcich pozíciách vyšších stupňov velenia by mali stáť velitelia s líderskou orientáciou schopní predpovedať vývoj a určovať smery rozvoja v riadenej oblasti. Na druhej strane na taktickom stupni kde je potrebné ukázať okamţité výsledky, splniť bojovú úlohu, cvičenia, streľby je výhodnejšie mať manaţérske osobnosti a práve na tieto pozície prichádzajú aj mladí absolventi zo škôl. V ţiadnom prípade by som nechcel tvrdiť ţe je potrebné zmeniť orientáciu vzdelávania z prípravy lídrov na manaţérov. Ak sa však nechceme dopustiť chýb a riešiť také problémy, aké sú uvedené v príspevku v jednotlivých oblastiach činnosti 42

45 manaţérov a lídrov, rozhodne by sme sa nemali v prípade našich kadetov orientovať len na prípravu lídrov. Optimálne fungujúce organizácie, prostredia a ľudia sú vyváţení a integrovaní, ktorí si váţia manaţment aj vodcovstvo. Dlhodobá perspektíva si vyţaduje súlad manaţmentu a líderstva. Takýto súlad uvoľňuje prirodzené napätie medzi manaţérmi a lídrami a zabezpečuje koordináciu všetkých hlavných činností na stabilnom základe. Vedie ľudí k tomu, aby si váţili rozdielne postupy a orientácie, úspešne čelili tvrdým podmienkam, vyrovnávali sa s problémami a otvorene navzájom komunikovali v danom pracovnom prostredí. Prostredie kde rovnováha a integrácia by bola výsledkom chápania, uznania a súladu [7]. Iba vtedy keď chápeme seba samého, svoje silné i slabé stránky a vlastné prístupy dokáţeme uznávať a oceniť aj odlišné prístupy iných. Len ak dokáţeme rozvinúť proces otvorenej a čestnej komunikácie, umoţníme ľuďom chápať iných tak, ako si ţelajú aby boli chápaní. Takéto vyrovnané a integrované prostredie potrebujeme viac ako inokedy v súčasnosti, aby sme úspešne prekonali v organizáciách situáciu na vzniku ktorej sa podpísala globálna kríza.. Všetci vieme, ţe prvky manaţmentu a líderstva sa navzájom prelínajú [1]. Pre ozbrojené sily SR by bolo preto najvýhodnejšie, keby absolvent Akadémie ozbrojených síl disponoval potrebnými manaţérskymi i líderskými spôsobilosťami. Manaţérskymi ktoré by výhodnejšie vyuţil v počiatku kariéry, na taktickej úrovni riadenia a líderske ktoré uplatní hlavne v priebehu kariéry na vyšších riadiacich pozíciách. Moţno aj preto by bolo výhodnejšie v priebehu štúdia nehovoriť o príprave lídrov či manaţérov, ale tak ako sme boli zvyknutí a čo lepšie vystihuje pripravovanú kategóriu o príprave veliteľov. LITERATÚRA: [1] Sadler P. : Leadership, London : Kogan Page,2003,195 s. ISBN X [2] Reforenčné podmienky na vzdelávanie budúcich kadetov a dôstojníkov. GŠ OS SR [3] Townsend P.L - Gebhardt J.E : Five-Star Leadership, New York : John Wiley & Sons, Inc., 1997, 254 s., ISBN X. [4] Field manual FM Military leadership, Department of the Army Washington DC, [5] Wood W.J. : Leaders of Battles (the art of military leadership), New York : Ballantine Books, 1995, 337 s., ISBN [6] Maxwell J.C. : Leadership, Offenbach : Gabal, 2002, 223 s., ISBN [7] Hickman C.R. : Manaţéri a lídri, Bratislava: Open Windows, 1995, 308 s, ISBN

46 Milan RŮŢIČKA, Jaromír MITÁŠ, Hana STŘÍTECKÁ, Michal POTÁČ PŘÍPRAVA ODBORNÉHO PERSONÁLU ZDRAVOTNICKÝCH JEDNOTEK NA ÚROVNI ROLE 1 PŘED VÝJEZDEM DO ZAHRANIČNÍ OPERACE Abstract: Successful performance of the tasks on foreign operations is apart from other things also dependent on quality of the training which medical personnel and the support units complete before their deployment to the foreign mission. Training for a foreign mission is divided into two parts: military and specialized. This training for the Medical Service is provided by the Medical Service Support Department of the Forces Support Command in Hradec Králové in co-operation with the Department of Military Health Care Organization, the Department of Military Hygiene at the Faculty of Military Health Sciences of the University of Defense and other medical subjects in the area of CBO Těchonín. The training is divided into 3 phases: theoretical (gaining all the available information from the deployment), methodical (application and enlargement of military skills) and practical (trying out theoretical and practical specialized skills in real situations). ÚVOD Příprava vojenského profesionála před výjezdem do zahraniční operace je v podmínkách AČR jiţ samozřejmostí. Výjimkou v této oblasti nejsou ani příslušníci zdravotnické sluţby. Jejich první vyslání k plnění úkolů zdravotnického zabezpečení mimo území ČR se vztahuje k roku 1990, kdy byla nasazena protichemická jednotka v operacích Pouštní štít a Pouštní bouře na území Saudské Arábie a Kuvajtu. Od tohoto okamţiku jsou příslušníci zdravotnické sluţby AČR nedílnou součástí většiny dalších jednotek a kontingentů, plnících operační úkoly mimo území ČR, ve kterých si získali uznání, a to jednak za kvalitu poskytované zdravotnické péče civilnímu obyvatelstvu v prostoru nasazení v rámci plnění úkolů humanitární pomoci, tak i za zdravotnickou péči o příslušníky spojeneckých armád. A právě kvalita přípravy má nezanedbatelný vliv na úroveň plnění úkolů v podmínkách zahraničních operací. PROCES PŘÍPRAVY Důleţitou součástí celého procesu přípravy je stanovení její obsahové náplně. Tato musí odráţet aktuální dění v právě probíhajících operacích. I přes neoddiskutovatelnou jedinečnost jednotlivých operací je nezbytné část jejich obsahové náplně zobecnit a stanovit tak obecná pravidla. Tato pravidla jsou stanovena v podobě interního normativního aktu NGŠ AČR ve formě nařízení pro přípravu vojsk před vysláním do zahraniční operace. Zde jsou uvedena témata, které musí obsahovat příprava kaţdého kontingentu bez ohledu na druh operace, do které je aktuálně připravovaná jednotka vysílána a bez ohledu na vojenskou odbornost její příslušníků. Oblasti témat, uvedené v tomto nařízení, lze rozdělit do dvou základních tématických okruhů: vševojsková příprava a příprava odborná. Ostatní obsahová náplň je zcela v kompetenci velitele daného kontingentu. 44

47 V posledních několika letech (aţ do roku 2009) se garantem odborné přípravy zdravotnického personálu před vysláním do zahraniční operace stal Odbor zdravotnické podpory Velitelství sil podpory (OZdrP VeSPod), jehoţ příslušníci dvakrát ročně plánovali, organizovali a řídili přípravu příslušníků zdravotnické sluţby. Této přípravy se účastnili příslušníci zdravotnické sluţby AČR bez ohledu na svoji příslušnost k operačním stupňům. Na základě zkušeností z odborné přípravy zdravotnického personálu se ukázalo, ţe bylo velice důleţité provést sladění zdravotnických týmů ještě před komplexním polním výcvikem (KPV) kontingentu, v němţ je zdravotnická jednotka zařazena. V rámci KPV jiţ nebyl prostor pro organizování odborné činnosti, bylo třeba poskytovat reálné zdravotnické zabezpečení cvičícím jednotkám v plném rozsahu. Z tohoto důvodu musela být zdravotnická jednotka připravena k plnění úkolů ještě před vlastním zahájením společného praktického výcviku celého kontingentu. Typickým příkladem bylo pracoviště zdravotnického zabezpečení v KFOR poskytující zdravotní péči na úrovni Role 1+. Vlastní odborná příprava byla rozdělena do tří základních fází: teoretickou přípravu, metodický nácvik a praktický výcvik. Všechny tyto části probíhaly v Centru biologické ochrany v Těchoníně. Volba dislokace přípravy byla dána zdravotnickým zaměřením Centra a jeho dislokací v prostředí, které lze vyuţít zejména při praktickém výcviku. Informace lze povaţovat za základ teoretické přípravy, proto v první fázi výcviku byly cvičícím předávány informace týkající se konkrétně jejich kontingentu a prostoru budoucího nasazení. Předávané informace byly jak obecného charakteru, tak i charakteru odborného. V rámci této fáze bylo vyuţito dostupných informací od příslušníků zdravotnické sluţby, kteří se jiţ dříve daného druhu operace účastnili. Odborné informace byly převládajícími a obsahují údaje o prováděných léčebných postupech, konkrétních podmínkách a principech organizování zdravotnické péče v místě nasazení, organizování zásobování zdravotnickým materiálem, aj. Nedílnou součástí teoretické přípravy byla příprava psychologická, neboť pro řadu příslušníků zdravotnické sluţby se jednalo o jejich první vyslání k plnění úkolů mimo ČR. Nemalá pozornost byla věnována také jazykové přípravě, zvláště odborné terminologii a vedení radiové komunikace. Hlavním cílem této fáze přípravy bylo předat co nejvíce přesných a hlavně aktuálních informací vysílaným příslušníkům z aktuálního dění v prostoru jejich budoucího nasazení. Druhou fází přípravy byl metodický nácvik, zaměřený na přeţití v tísni. Na jeho provedení participovali lektoři z kateder organizace vojenského zdravotnictví (K-302) a vojenské hygieny (K-307) Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Cílem této fáze bylo rozšířit a doplnit dříve získané znalosti a dovednosti s důrazem na jejich vyuţití v relativně neznámém mezinárodním prostředí. Výcvik byl zaměřen na zvládnutí různých specifických, stresujících a ţivot ohroţujících situací, se kterými se mohou cvičící reálně setkat při plnění kaţdodenních úkolů. Byl veden pod neustálým tlakem, za jakéhokoliv počasí a v náročných terénních podmínkách. Cvičící měli k dispozici pouze nejnutnější vybavení a byli nuceni vyuţívat kromě svých dovedností i to, co jim nabízí okolní příroda, terén nebo jejich výstroj. Výcvik probíhal pod taktickým námětem, který byl rozdělen do několika částí. Cílem nebylo procvičování základních znalostí a dovedností vševojskové přípravy, ale jejich rozšíření s důrazem na schopnost pouţití v mezinárodním prostředí. 45

48 V první části bylo cvičícím upřesněno, jak probíhá organizace činnosti před zahájením plnění stanoveného úkolu mimo základnu v místě budoucího nasazení, byli seznámeni se způsoby zadávání úkolů, zásadami zabezpečení před opuštěním základny, činnostmi v koloně v případě napadení a v neposlední řadě se zásadami manipulace a pouţití zbraně na základně i mimo ni. Druhou částí metodického nácviku byla vrtulníková příprava. Tato příprava byla zařazena z důvodu moţné realizace odsunu raněných vzdušnou cestou a rozdělena na teoretickou a praktickou část. V rámci teoretické části byli cvičící seznámeni se zásadami výběru prostoru pro přistání vrtulníku, signály pro jeho navádění, zásadami pohybu po přistávací ploše, pohybu v blízkosti vrtulníku a základními postupy, které je třeba dodrţet v případě havárie. Praktická část byla zaměřena na převedení teorie do praxe a dále pak na získání dovedností v nasedání do techniky, umísťování materiálu na palubě, na manipulaci se zbraněmi a opuštění vrtulníku. Hlavním cílem této přípravy bylo získání dovedností z oblasti vyuţití vrtulníkové techniky a základních postupů při přistání nebo havárii. Třetí část metodického nácviku byla zaměřena na vlastní přeţití v tísni. Práce zdravotnického personálu nezahrnuje pouze poskytování odborné lékařské péče o raněné a nemocné na základně, ale také mimo ni a v neposlední řadě přesun raněných z místa vzniku poranění. Tato činnost se provádí na základě standardizovaných forem hlášení pro vyţádání pomoci (9-LINE MEDEVAC), nejčastěji za pouţití vrtulníkové techniky. Při jakékoli z těchto činností můţe dojít k extrémní situaci, kdy zdravotnický personál bude nucen vyuţít svých vševojskových dovedností k tomu, aby přeţil. Proto byl v této části výcviku důraz poloţen na aplikaci vševojskových dovedností cvičících při plnění odborných úkolů. Pozornost byla zaměřena na oblast topografickou, spojovací a ţenijní přípravu, poskytování improvizované první pomoci, vyuţití bylin a alternativní stravování. V topografické přípravě cvičící za vyuţití vojenských map, buzol, GPS navigace, ale i improvizovaných prostředků, prováděli přesuny v terénu, procvičovali se v určování polohy, světových stran, astronomického času a v dalších základních dovednostech v oblasti topografie. Nedílnou součástí praktického výcviku bylo dodrţování zásad pohybu na území protivníka a v neznámém prostředí. Ve spojovací přípravě byli cvičící obeznámeni se spojovacími prostředky, které AČR vyuţívá v zahraničních operacích a s jejich obsluhou, se zásadami navazování spojení a vedením komunikace. Praktické dovednosti potom cvičící prokazovali v průběhu celé této fáze metodického nácviku a to jak v českém, tak i anglickém jazyce. Na spojovací přípravu úzce navazoval nácvik vyžadování pomoci. Na tomto pracovišti bylo cvičícím vysvětleno případně zopakováno, jakým způsobem lze vyţadovat pomoc, jaké jsou zásady a postupy. Důraz byl kladen na schopnost zpracovat a odeslat formalizovaný poţadavek o zdravotnický odsun CASEVAC, 9-LINE MEDEVAC a situační hlášení METHANE, a to opět jak v českém i v anglickém jazyce. Cvičícím byly simulovány různé situace, kdy musí pomocí radiové stanice vyţádat pomoc výše zmíněnými způsoby nebo podat hlášení. Tato činnost byla opakována také na dalších pracovištích. 46

49 Ženijní příprava byla zaměřena na moţnosti odhalování demaskujících příznaků zaminovaných prostorů a výbušných nástrah (IED) a nácvik moţných činností v minových polích jak pěšky tak na vozidlech. V tématice první pomoci v nouzi cvičící procvičovali moţné způsoby vyprošťování raněného a jeho transport z místa vzniku poranění do bezpečného prostoru za vyuţití improvizovaných prostředků. Zdravotnický personál má odborné znalosti k tomu, aby byl schopen poskytnout první pomoc raněnému vojákovi, ale v tomto případě byl cvičen v poskytování první pomoci bez pouţití odborného materiálu. Důleţitým faktorem v oblasti odsunu raněného z místa vzniku poranění do bezpečné zóny je reálnost nebezpečí vedení palby nepřítelem nebo dalších vlivů, stěţujících tento odsun. Tomu je třeba přizpůsobit i vlastní techniku odsunu. Další oblastí, která byla procvičována, je využití bylin a alternativní stravování. Zde byli cvičící seznámeni se způsoby jak a kde lze obstarat vodu a stravu za vyuţití okolního prostředí a jakým způsobem co nejefektivněji vyuţít bojové dávky potravin. Učili se rozpoznávat základní druhy bylin, které lze vyuţít jednak pro přípravu stravy nebo jako improvizované léčivo při zdravotních obtíţích a postup jak otestovat poţivatelnost neznámých rostlin a plodů. Na pracovišti vlastního přežití v nouzi byly cvičícím vysvětleny a následně i prakticky procvičeny zásady výběru prostoru pro přenocování, rozdělávání ohně, zpracování přírodních surovin pro obţivu, sušení oděvu, zvyšování tepelného komfortu osob, budování improvizovaných prostředků, způsoby střeţení prostoru a po ukončení jeho vyuţívání zahlazení stop po činnosti. Je třeba si uvědomit, ţe tato příprava byla zaměřena na skutečný krizový stav, kdy cvičící mají k dispozici jen to nejnutnější vybavení a jsou odkázáni sami na sebe a své dovednosti. Veškerá činnost byla zaměřena na praktický výcvik, protoţe jenom tak mohli cvičící nabýt sebevědomí pro řešení případné krizové situace, do které se při plnění úkolů v zahraničních operacích mohou dostat. Proto byl celý výcvik veden ve znamení neustálých přesunů, mnohdy na celkovou vzdálenost aţ 20 km a plnění úkolů pod tlakem, neboť jen takto lze prověřit fyzickou a psychickou odolnost cvičících a zejména oni sami si potom dokáţí udělat úsudek o tom, zda jsou tyto situace schopni zvládat. Třetí fáze kombinovala všechny teoretické i praktické dovednosti zdravotnického personálu při zvládání odborných úkolů v reálných situacích, tzv. rozehrách. Rozehrou se rozumí řídícími nastolený scénář reálné situace, u které je nutné provedení zásahu zdravotnického personálu. Scénáři na důvěryhodnosti dodávalo vyuţití figurantů, které zabezpečovala Fakulta vojenského zdravotnictví. Na maskování jejich poranění se podíleli příslušníci Nemocniční základny. Rozehra měla stanovena pravidla a kromě cvičících se na její realizaci podíleli řídící skupiny a rozhodčí sluţba. Rozhodčí byli určování z řad zdravotnického personálu Odboru zdravotnické podpory, posádkových ošetřoven a Nemocniční základy. Hlavním úkolem rozhodčích bylo sledování činnosti cvičících při různých scénářích, kontrola správnosti jejich postupů, případná korelace cvičících správným směrem a provedení vyhodnocení. Cvičící byli rozděleni do jednotlivých pracovních týmů a řešili dané scénáře. 47

50 Zde byly z cvičících sestaveny zdravotnické týmy k plnění jednotlivých úkolů ve sloţení lékař, nelékařský zdravotnický pracovník a řidič s přiděleným sanitním vozidlem. Činnost byla rozdělena do dvou etap. V první byl prováděn zásah jednoho zdravotnického týmu, ve druhé etapě bylo procvičováno působení více týmů v prostoru nasazení, zejména koordinace jejich činnosti na scéně. Cílem první etapy třetí fáze byla souhra mezi jednotlivými členy stanoveného zdravotnického týmu. V této části tým řešil scénáře typu vzniku poranění při výcviku jednotek, zranění vzniklá při neodborné manipulaci se zbraní, aj. Poranění vzniklá v těchto scénářích byly lehce nebo středně těţkými. Ve většině případů je zdravotnický tým aţ druhým v pořadí, kdo provádí ošetření vzniklých poranění. Prvotní úkony spojené s poskytování první pomoci raněnému provádí kolegové raněného, tedy vojáci bez odborného zdravotnického vzdělání, ale často s absolvovaným kurzem CLS Combat Life Saver. Teprve na základě vyţádání odborné pomoci se zapojoval do činnosti zdravotnický tým. Na místě provedl potřebné úkony s převzetím pacienta a zabezpečil jeho transport do zdravotnického zařízení. Tím bývalo zpravidla simulované pracoviště vyšší zdravotnické etapy (Role 2) aliančního partnera. Lékař tedy při předávání pacienta komunikoval a vyplňoval zdravotnickou dokumentaci v anglickém jazyce. Z důvodu efektivního vyuţití času pro příslušníky necvičících týmů bylo paralelně s touto rozehrou organizováno zaměstnání příslušníky CBO s vyuţitím výcvikového fantomu k poskytování zdravotnické první pomoci. Druhá etapa třetí fáze byla zaměřena na koordinaci mezi jednotlivými zdravotnickými týmy. Ve většině případů zde byly scénáře typu dopravní nehody jednotek vlastních vojsk nebo spojenců. Specifikou scénáře byl velký počet raněných. Vzniklá nehoda byla nahlášena příslušnému velitelskému stupni a došlo k aktivaci zdravotnických týmů. Po příjezdu do místa události provedl první z týmů zhodnocení situace a mohl si vyţádat aktivaci dalších týmů k provedení posílení. Součástí byl také nácvik reakce na hromadné neštěstí (MASCAL). Řídící cvičení neustále sledovali dění na scéně a prováděli jejich korelaci, hodnocení, případně přispěli radou. Pozornost byla zaměřena nejen na kvalitu provedení odborných ošetření, ale i na celkový rozhodovací proces, řízení a koordinaci zdravotnické sluţby v místě scény. Hodnocena byla především rychlost, triáţ (třídění raněných v případě hromadných poranění) a určení priorit odsunu raněných. Tak jako v první části byla i zde komunikace a dokumentace vedena v anglickém jazyce. Následně byli ranění dle stanovených priorit pro odsun transportováni do určených zdravotnických zařízení. ZÁVĚR Z doposud provedených příprav zdravotnického personálu před výjezdem do zahraničních operací a z uskutečněných cvičení vyplynulo několik důleţitých poznatků. Tématiku přípravy je třeba neustále přizpůsobovat aktuálním a reálným poţadavkům konkrétní zahraniční operace za vyuţití dosavadních praktických zkušeností příslušníků zdravotnické sluţby, kteří jiţ některou z obdobných operací absolvovali. Vyvstala také potřeba jednoznačné definice léčebných postupů a norem pro léčiva a zdravotnický materiál pouţívaný v operacích a na tomto základě pak provádět výcvik. Prostor pro zkvalitnění přípravy je třeba hledat ve sloučení určitých fází přípravy uvnitř zdravotnické sluţby a to jak pro příslušníky zdravotnické sluţby, kteří jsou připravováni pro plnění úkolů na úrovni ROLE 1, tak pro příslušníky polních nemocnic (ROLE 2), 48

51 kteří se tohoto typu přípravy neúčastní a přípravu svých příslušníků organizují podle vlastních plánů přípravy. Další prostor se ukazuje v moţnosti vyuţití ostatních druhů vojsk při výcviku zdravotnického personálu. Toto zapojení by mohlo vnést do jeho reálnosti další rozměr, se kterým je nutné počítat. Jedná se například o zapojení vojenské policie či příslušníků bojových jednotek. Hlavním cílem celé přípravy zdravotnického personálu pro úroveň ROLE 1 je poskytnutí návodu, jak v určitých specifických situacích reagovat. Kvalita poskytovaného výcviku závisí také na zpětné vazbě, proto je pro organizátory přípravy nezbytné, aby cvičící provedli vyhodnocení výcviku z jejich pohledu, dodali cenné připomínky a po jejich návratu z operace předali náměty či podklady k doplnění obsahové náplně výcviku. Nezbytností tedy zůstává analýza potřeb příslušníků zdravotnické sluţby v operacích a jejich převedení do obsahové náplně přípravy s ohledem na funkční zařazení. Proto je velice důleţité zvládnout vyhodnocení potřeb jak obecných, tedy těch, které jsou nutností pro všechny příslušníky zdravotnické sluţby bez rozdílu funkčního zařazení, tak i těch specifických pro jednotlivé funkce. Nutností pro kvalitní a efektivní přípravu příslušníků zdravotnické sluţby je ujednocení forem a metod vlastní přípravy na plnění úkolů v zahraničních operacích včetně obsahové náplně. Od roku 2010 dochází v přípravě zdravotnického personálu úrovně ROLE-1 k určitým organizačním změnám. Od tohoto roku se garantem přípravy stává Oddělení zdravotnického a veterinárního zabezpečení (OdZdrVZ) Velitelství společných sil v Olomouci. Toto oddělení, ve spolupráci s Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové a dalšími útvary a zařízeními vojenské zdravotnické sluţby AČR, na základě nových poznatků a zkušeností připravuje návrh nového systému přípravy, který by měl být do konce tohoto roku realizován v praxi. LITERATURA [1] Historie zahraničních misí; [2] Ministerstvo obrany Generální štáb AČR, Zdravotnická doktrína Armády České republiky, Čj /15/ , Praha, 2002 [3] Plán kurzů a odborných stáţí Vojenské zdravotnické sluţby AČR v roce 2010, Praha: MO ČR Odbor vojenského zdravotnictví Spod, [4] Růţička, M., Mitáš, J., Střítecká, H. Analýza současného stavu přípravy příslušníků zdravotnické sluţby AČR před výjezdem do zahraniční operace na úrovni ROLE-1., Vojenské zdravotnické listy, roč. 79, č. 1, s

52 Hana VLACHOVÁ MOŽNOSTI TERORISTICKÉHO ÚTOKU NA ZOOLOGICKOU ZAHRADU Abstract: The article deals with the possibility that zoological gardens are very suitable soft targets for terrorists. These targets can be divided into three categories. The first category includes visitors, the second includes animals and the third category is zoological garden s equipment and employees. Each of them could be attacked by different kind of terrorists using diverse methods and weapons. The counterterrorism measures are different for each category. The zoological gardens could be attacked because of political, religious, environmental or other causes. Contemporary security measures are not aimed to the possibility of terrorist attack. Zoological gardens should consider this possibility as a real threat. This article suggests some possible measures for increasing zoological gardens security. ÚVOD Zoologické zahrady hrají důležitou roli v zastavení procesu vymírání ohrožených živočišných druhů. Působí jako genové banky a k záchraně druhů, které nemohou chovat, přispívají osvětovou činností. 1 Zároveň ale také představují vysokou koncentraci osob s absencí bezpečnostních opatření proti teroristickému útoku. Zoologická zahrada je potenciální měkký cíl pro teroristický útok, zejména v letních měsících, kdy počet návštěvníků může převýšit až několik tisíc denně. Z pohledu možného teroristického útoku a nezbytných bezpečnostních opatření lze zoologickou zahradu a její fungování rozdělit do tří vzájemně propojených podsystémů. Prvním z nich jsou návštěvníci pohybující se v prostorách pro ně určených, druhý podsystém představují chovaná zvířata a třetí technické vybavení zoologické zahrady spolu s jejími zaměstnanci. Každý z těchto podsystémů může být napaden jiným způsobem a s odlišným cílem. Je zřejmé, že pokud terčem útoku bude jeden z uvedených podsystémů, vedlejšími efekty akce budou pravděpodobně zasaženy i zbývající dva. NÁVŠTĚVNÍCI Návštěvníci se mohou stát terčem teroristů, kteří chtějí získat pozornost a dosáhnout svých cílů prostřednictvím zabití či zranění co největšího počtu osob. Lze očekávat, že takovýto útok by vyvolal velký zájem médií a široké veřejnosti zejména proto, že je možné předpokládat mezi oběťmi značné množství dětí. Zoologické zahrady jsou také častým cílem turistů, a útok by mimo jiné měl negativní dopad i na cestovní ruch. Teroristé mohou použít nástražná výbušná zařízení umístěná například v odpadních koších u stánků s občerstvením, v místní restauraci, u jednotlivých výběhů či ukrytá 1 JIROUŠEK, Vladislav T., et al. Zoologické zahrady České republiky a jejich přínos k ochraně biologické rozmanitost. 50

53 v pavilonech s vysokou návštěvností. Kromě klasické bomby s výbušninou a kovovými fragmenty mohou teroristé použít i radioaktivní materiál, tedy tzv. špinavou bombu, která by zamořila rozsáhlý prostor a na dlouhou dobu znemožnila návštěvy zoologické zahrady, způsobila vážné onemocnění či smrt zasaženým osobám i zvířatům. Další variantou s použitím výbušnin je sebevražedný útok, kdy se útočník přiblíží k velkému davu osob a následně se odpálí. Tento způsob útoku má výhodu v tom, že útočníkovi umožňuje přizpůsobit odpálení výbušniny konkrétní situaci, a může tak dosáhnout vyššího počtu obětí než při nastraženém výbušném zařízení s nastaveným časem výbuchu či odpáleném na dálku. Za jistou výhodu je rovněž možné považovat absenci přípravy únikových cest. Odhalit a následně včas zastavit sebevražedného útočníka bývá velmi obtížné. 2 Jako příklad útoku na návštěvníky zoologické zahrady pomocí výbušniny lze uvést událost z února roku 2008, kdy v zoologické zahradě ve srílanském městě Kolombo došlo k výbuchu ručního granátu, který zranil osm lidí. Mezi návštěvníky po výbuchu vypukla panika a policie byla nucena zoologickou zahradu uzavřít. Podle srílanské armády se rebelové snažili vyvolat paniku mezi obyvateli v předvečer oslav 60. výročí nezávislosti země na Británii. 3 Použití chemického či biologického agens je v případě zoologické zahrady složité a jistě méně výhodné než například v metru, avšak zcela vyloučit ho nelze. Látku by bylo možné rozptýlit v uzavřeném pavilonu či v restauraci. Jednou z možností napadení návštěvníků zoologické zahrady je i tzv. potravinový terorismus, kdy dojde k záměrné kontaminaci potravin a hotových pokrmů chemickými, biologickými či radioaktivními látkami nebo fyzickými předměty jako jsou například skleněné střepy či hřebíky. V takovém případě by útok byl proveden na restauraci či stánky s občerstvením nacházejícími se v objektu zoologické zahrady. Další potenciální terč skýtají obchody se suvenýry, kdy zejména plyšové a jiné hračky pro děti mohou být záměrně kontaminovány nebezpečnými látkami, které se budou postupně uvolňovat. Takovýto útok by byl pomalý a skrytý, ale ve chvíli, kdy by byl odhalen, způsobil by strach kupovat suvenýry a případně i navštěvovat zoologickou zahradu. Útok by ekonomicky poškodil samotnou zoologickou zahradu a zřejmě i další zoologické zahrady ve státě. Také by vyvolal paniku mezi obyvatelstvem, které by se pravděpodobně začalo domnívat, že i další kulturní či vzdělávací zařízení a instituce mohou být napadené. Zdá se, že omezení či zrušení prodeje suvenýrů nemůže zoologické zahradě přinést vážné ekonomické ztráty, avšak například v roce 2007 získala pražská zoologická zahrada za prodej propagačních předmětů Kč. 4 Teroristický útok se vzetím rukojmích je v případě zoologické zahrady proveditelný velmi obtížně, avšak za zcela nemožný ho považovat nelze. Obsazeny by mohly být restaurace, uzavřené pavilony či správní budovy. Zoologická zahrada se může také stát vhodným místem pro atentát na domácího či zahraničního politika či jinou společensky významnou osobu. Zabezpečit prostor je 2 GANOR, Boaz. The Rationality of the Islamic Radical Suicide Attack Phenomenon. s Sebevražedný útok na Srí Lance si vyžádal nejméně 9 obětí [online]. 4 Výroční zpráva 2007 : Ekonomická zpráva [online]. 51

54 v zoologické zahradě zcela mnohem obtížnější než například v kongresovém centru či na náměstí. Důvodem útoku na návštěvníky zoologické zahrady nemusí být pouze tradiční politické či náboženské motivy, ale také ochrana práv zvířat. V takovém případě se jedná o tzv. ekoterorismus. Samotné vymezení pojmu ekoterorismus je problematické, protože je možné ho definovat čtyřmi různými způsoby. Nejobecněji je možné tento pojem použít pro označení terorismu vázaného na environmentální témata. Užší definice pak v prvním případě pojednává o ekologické motivaci k terorismu, kdy jde o boj za životní prostředí či jeho součásti. V druhém případě lze pojem ekoterorismus použít pro zcela opačný jev, kdy se životní prostředí stává terčem teroristů, kteří chtějí zastrašit určitý subjekt, zpravidla stát a jeho občany. Jako ekoterorismus však lze označit i celkové poškozování životního prostředí či útoky proti ochráncům přírody. 5 ZVÍŘATA Přestože v případě útoků na zvířata jsou mnohem běžnější útoky psychicky narušených jedinců jako například v případě ženy, která v pražské zoologické zahradě krmila zvířata chlebovými kuličkami, v nichž byly ukryté střepy 6, nelze vyloučit ani promyšlený teroristický útok zaměřený proti zvířatům. Napadení bezbranných tvorů by vyvolalo značnou mediální pozornost, jejíž získání bývá jedním z hlavních motivů činnosti teroristů. V červnu roku 2009 byl v ústecké zoologické zahradě napaden její nejstarší obyvatel, aligátor Libor. Ošetřovatelé v jeho výběhu nalezli dlažební kostky a železné cedule. Podle ošetřovatelky se lidé snažili aligátora zřejmě vyprovokovat k pohybu nebo ho zranit. Stejný aligátor byl již jednou před několika lety napaden železnou mříží. 7 S útoky na svá zvířata se v roce 2007 potýkala i pražská zoologická zahrada, když ve výběhu goril ošetřovatelé našli jablka se zapíchanými hřeby. Přibližně rok a půl před tímto incidentem bylo ovoce s hřebíky nalezeno ve výběhu antilop. V prvním případě zoologická zahrada nikoho neupozornila z obavy, že by zveřejnění mohlo inspirovat pachatele k horším skutkům. Podle zástupců zoologické zahrady jsou kromě kamerového systému nejúčinnější formou ochrany zvířat návštěvníci zoologické zahrady, kteří mohou jakékoli podezřelé chování a předměty nahlásit zaměstnancům. 8 Problémy s napadením zvířat v zoologických zahradách nejsou pouze záležitostí České republiky, ale i zahraničí, jak dokazuje případ tří zabitých pštrosů emu ze zoologické zahrady v Rockhamptonu v australském Queenslandu, který se udál v roce Jako další příklad selhání bezpečnosti lze uvést krádež osmi kosmanů ze zoologické zahrady v Kalkatě v srpnu Alice Springs Reptile Centre v australském Severním teritoriu spoléhalo na zabezpečení senzory, které však pravděpodobně nedokázaly zaznamenat přítomnost sedmiletého chlapce, který následně zabil 13 chovaných zvířat v hodnotě více než tři tisíce liber a nakrmil jimi krokodýla MAREŠ, Miroslav. Ekoterorismus v České republice. s Návštěvníci zoo ukamenovali medvěda [online]. 7 NOVÁK, Tomáš. Aligátor čelil brutálnímu útoku. 8 RICHTER, Milan. Za útok na gorily trestní oznámení. 9 Zoo security bolstered after emu killings [online]. 10 The Times of India. Forest minister promises revamp of zoo security [online]. 11 BATTY, David. Australian boy feeds zoo animals to crocodile. 52

55 Možnost krádeže zvířat ze zoologických zahrad, jejich zranění či zabití svědčí o možnosti nepovolaných osob dostat se prostoru zoologické zahrady, a tedy i možnosti provedení teroristického útoku. Výše uvedené příklady nejsou považovány za teroristický útok, avšak jeho mechanismus by mohl být shodný či velmi podobný, zřejmě jen ve větším rozsahu. Zvířata mohou být zabita či zraněna otráveným zdrojem vody, potravou, v zoologické zahradě může být založen požár nebo zvířata mohou být například zastřelena. Zejména mediálně známá zvířata představují lákavý terč pro teroristy. Příkladem celosvětově proslulého zvířete je lední medvěd jménem Knut z berlínské zoologické zahrady, který je velkým lákadlem pro turisty. 12 Druhou možností napadení zoologické zahrady v přímé souvislosti se zvířaty je zásah radikálních ekologických aktivistů, kteří považují chov zvířat v zoologické zahradě za způsob jejich týrání a mohli by se pokusit zvířata osvobodit. Vypuštění do volné přírody by však pro zvířata mělo katastrofální následky. Podobných aktivit se již ekologičtí radikálové v České republice dopustili, nikoli však v zoologické zahradě. Jejich terčem se stala například kožešinová farma ve Vítějevsi na Svitavsku, kdy rozstříhali na několika místech oplocení farmy a vypustili z klecí více než třináct set lišek a norků. Některá zvířata se povedlo chovateli odchytit, byla však ve velmi špatném stavu a desítky z nich bylo nutné utratit. Mnoho z nich ve volné přírodě zemřelo hlady, protože nebyla zvyklá lovit si potravu, jiná se stala obětí psů či prožitého stresu. 13 K útoku na farmu se přihlásila jedna ze skupin hlásící se k ideologii Animal Liberation Front (ALF). 14 TECHNICKÉ VYBAVENÍ A ZAMĚSTNANCI K ekoteroristickým skupinám bojujícím za životní prostředí patří mimo Animal Liberation Front také Earth Liberation Front (ELF) či Earth First!. Podle odhadů americké FBI spáchaly ALF a ELF v rozmezí let 1996 až 2001 na území Spojených států amerických více než 600 kriminálních činů a způsobily škodu přesahující 43 milionů USD. Jako nejničivější praktiku používají žhářství, kdy vybrané objekty zapalují pomocí improvizovaných zápalných zařízení opatřených jednoduchými ale efektivními časovači. 15 Akce těchto skupin nezahrnují násilí vůči lidem, je tedy nutné v rámci ekoterorismu akceptovat kategorii násilí proti majetku. 16 Útok na vybavení zoologické zahrady může proběhnout ve formě poškození nebo zničení pavilonů, výběhů ale i správních budov s kancelářemi. Terčem se mohou stát i jednotliví zaměstnanci zoologické zahrady, jejich rodiny a soukromý majetek. Mohou se setkat i s výhružkami, vydíráním či pokusem o fyzickou likvidaci, záleží na tom, zda ekologičtí radikálové budou ochotni zranit nebo zabít lidskou bytost či nikoliv. 12 SENKOVÁ, Zita. Prospěšná Knutomanie. 13 FLÁŠAR, René. Norky a lišky vypuštěné z klecí čeká v přírodě smrt. 14 Stovky norků a lišek na svobodě hynou [online]. 15 The Threat of Eco-Terrorism [online]. 16 MAREŠ, Miroslav. Ekoterorismus v České republice. s

56 V médiích se například v roce 2007 objevovaly stížnosti na zacházení se zvířaty v brněnské zoologické zahradě. 17 Je tedy zřejmé, že takové problémy jsou ve společnosti veřejně známy a řešeny a není vyloučeno, že radikální skupiny by mohly sáhnout k násilným prostředkům ve snaze docílit nápravy. Začátkem srpna 2009 zapálili radikální ochránci zvířat loveckou chatu v rakouském Bachu patřící výkonnému řediteli švýcarského farmaceutického koncernu Novartis Danielu Vasellovi. K útoku se přihlásila organizace odpůrců testů na zvířatech MFAH (Militant Forces against Huntingdon Life Science). O týden dříve radikální aktivisté poškodili hrob Vasellovy rodiny na hřbitově ve švýcarském Churu. Ochránci zvířat Vasellovi hrozili dalšími útoky, pokud Novartis nepřeruší veškeré kontakty s laboratořemi v britském Huntingdonu, kde se provádí pokusy na zvířatech. Terčem útoků se v poslední době stali i další pracovníci švýcarské farmaceutické společnosti po celé Evropě. 18 O nedostatečném zabezpečení zoologických zahrad svědčí například případ z plzeňské zoologické zahrady, který se stal v červenci roku 2009, kdy byly odcizeny dvě samičky lvíčků zlatohlavých a pár kosmanů zakrslých. Podle zaměstnance zoologické zahrady ke krádeži došlo tak, že se pachatel buď ukryl v poměrně značně zarostlé části botanické zahrady a počkal na soumrak, a nebo přelezl plot. Podobná krádež se v zoologické zahradě stala již přibližně rok před tímto incidentem. Tehdy se z areálu ztratili malí klokani. V zoologické zahradě fungovala v té době bezpečnostní služba, kdy dva strážci procházeli areál. Jednotlivé pavilony jsou kódované. Avšak podle slov zaměstnance zahrady je velký přírodní park o rozloze 21 hektarů s botanickou zahradou nemožné uhlídat. 19 Poněkud netypickým útokem na zoologickou zahradu může být napadení její počítačové sítě i webových stránek poskytujících nejrůznější služby návštěvníkům a lidem, kteří se o činnost zoologické zahrady zajímají. Zoologickou zahradu v americké Atlantě navštíví ročně okolo lidí, má 200 zaměstnanců, provádí rozsáhlý výzkum několika nejohroženějších živočišných a rostlinných druhů a jako každá zoologická zahrada samozřejmě nabízí zábavné a vzdělávací programy pro veřejnost. Jako nezbytnou součást svého fungování používá internet a nejrůznější druhy výpočetní techniky od počítačů po satelitní telefony. Zaměstnanci pomocí internetu například objednávají potravu pro zvířata a jiné nezbytnosti pro provoz. Síť se tak stává přitažlivým cílem pro narušitele. Zoologická zahrada nechala provést případovou studii, která odhalila mnoho pokusů o průnik do její sítě, a následně proto zvýšila svoji počítačovou bezpečnost. 20 DOPORUČENÍ MOŽNÝCH BEZPEČNOSTNÍCH OPATŘENÍ Zoologické zahrady by měly zvážit nejen opatření na ochranu chovaných živočichů před návštěvníky, kteří se je snaží ukrást, zranit či zabít, nebo opatření k zajištění pořádku v zoologické zahradě a bezpečnosti návštěvníků před zraněním chovanými zvířaty, ale také bezpečnostní opatření proti možnému teroristickému útoku. Vzhledem 17 Lidé ze zoo: Naše zvířata trpí [online]. 18 Ochránci zvířat útočí. Zapálili dům šéfa Novartisu [online]. 19 Z plzeňské zoo někdo ukradl vzácné opice [online]. 20 Zoo Atlanta installs an IBM Proventia Network Multi-Function Security system to guard against Internet threats and spam [online]. 54

57 k velmi nízké pravděpodobnosti teroristického útoku na zoologickou zahradu představuje většina bezpečnostních opatření ekonomicky neúnosné řešení. Je samozřejmé, že žádný potenciální cíl nemůže být zcela dokonale zabezpečen proti všem možným variantám útoku. Následující výčet doporučených bezpečnostních opatření, je proto myšlen jako čistě teoretický koncept, který by se realizoval pouze v případě, kdy by riziko teroristického útoku bylo výrazně vyšší než je tomu v současné době. Jako možná doporučení protiteroristických opatření lze uvést například průhledné odpadkové koše, které předcházejí možnému umístění nástražného výbušného zařízení, nebo automaty pití či občerstvení s upraveným vrškem, na který nelze nic položit. Zaměstnanci by měli být prověřeni, zda nejsou napojeni na radikální skupiny či s nimi nesympatizují. Značná pozornost by měla být věnována bezpečnosti potravin prodávaných v zoologické zahradě a také suvenýrům, které by mohly být sabotovány. A nelze opomenout i dostatečná opatření pro bezpečnost dat a výpočetní techniky. V případě velmi vysokého nebezpečí teroristického útoku ohlášeného zpravodajskými službami by bylo vhodné u vstupu do zoologické zahrady umístit bezpečnostní rámy a detektory kovů, jaké se používají na letištích. Možné by bylo použít i hlídky se psy cvičenými na hledání výbušnin. Před vstup do zoologické zahrady, u kterého se při vysoké návštěvnosti tvoří fronty, lze umístit zpomalovací pruhy a betonové sloupky, které by zabránily útoku s pomocí auta naloženého výbušninami. Vhodné by bylo i posílení bezpečnostního kamerového systému a instalování fotobuněk v okolí zoologické zahrady sloužících k odhalení případného narušitele. Každá zoologická zahrada by také měla zpracovat krizový plán pro možnost teroristického útoku a důkladně s ním seznámit všechny zaměstnance. Velmi důležité je i poučení návštěvníků, aby zaměstnancům zahrady hlásili veškeré podezřelé činnosti či předměty viděné během své návštěvy v zoologické zahradě. Poučení návštěvníků prostřednictvím informačních letáků či tabulí se zdá být poměrně levným bezpečnostním opatřením, které však může přinést důležité výsledky. ZÁVĚR Zoologické zahrady představují poměrně snadný terč pro teroristický útok. Zaútočit mohou teroristé s běžnou politickou či náboženskou motivací, ale stejně tak radikální environmentalisté bojující za práva zvířat a záchranu životního prostředí. Útokem mohou být ohroženi návštěvníci, zaměstnanci, chovaná zvířata ale i budovy a vybavení zoologické zahrady. Napadení jedné skupiny bude mít pravděpodobně dopad a vedlejší efekt i na ostatní. Zoologické zahrady zaměřují svá opatření zejména na zajištění bezpečnosti návštěvníků s hledem na chovaná nebezpečná zvířata, na prevenci krádeží zvířat a zabránění jejich zranění či zabití. Bezpečnostní opatření by měla i přes zjevnou finanční náročnost být v zájmu bezpečnosti návštěvníků, zaměstnanců i chovaných živočichů zesílena a zmodernizována i směrem k možnosti teroristického útoku. Je zřejmé, že jednorázové zavedení finančně náročných protiteroristických opatření není pro zoologické zahrady únosné. Avšak v dlouhodobém výhledu by zavedení protiteroristických opatření mělo být zejména pro velké zoologické zahrady důležitou otázkou. Vzhledem ke skutečnosti, že obavy z teroristických útoků v České republice reálně existují, neměla by být 55

58 pravděpodobnost napadení zoologické zahrady jako potenciálního terče útoku opomíjena. LITERATURA [1] BATTY, David. Australian boy feeds zoo animals to crocodile. Guardian [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [2] ČTK. Sebevražedný útok na Srí Lance si vyžádal nejméně 9 obětí [online]. c2009 [cit ]. Dostupný z WWW: < [3] Deník Právo. Stovky norků a lišek na svobodě hynou [online]. c [cit ]. Dostupný z WWW: < D=be a9a2d3175dec3140d14683b>. [4] FLÁŠAR, René. Norky a lišky vypuštěné z klecí čeká v přírodě smrt [online]. c [cit ]. Dostupný z WWW: < [5] IBM. Zoo Atlanta installs an IBM Proventia Network Multi-Function Security system to guard against Internet threats and spam [online]. 2007, [cit ]. Dostupný z WWW: < 01.ibm.com/software/success/cssdb.nsf/CS/JHUN- 78VN8S?OpenDocument&Site=corp&cty=en_us>. [6] JIROUŠEK, Vladislav T., et al. Zoologické zahrady České republiky a jejich přínos k ochraně biologické rozmanitosti. [s.l.] : Ministerstvo životního prostředí, s. Dostupný z WWW: < e/zoo.pdf>. ISBN [7] Lidé ze zoo: Naše zvířata trpí [online]. 2007, [cit ]. Dostupný z WWW: < [8] MAREŠ, Miroslav. Ekoterorismus v České republice. Rexter [online]. 2004, roč. 2004, č. 1 [cit ]. Dostupný z www: < ISSN [9] MAREŠ, Miroslav. Ekoterorismus v České republice. Rexter [online]. 2004, roč. 2004, č. 1 [cit ]. Dostupný z WWW: < ISSN [10] Návštěvníci zoo ukamenovali medvěda [online]. c , [cit ]. Dostupný z WWW: < [11] NOVÁK, Tomáš. Aligátor čelil brutálnímu útoku [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [12] Ochránci zvířat útočí. Zapálili dům šéfa Novartisu. Týden Dostupný z WWW: < [13] RICHTER, Milan. Za útok na gorily trestní oznámení [online]. c2009 [cit ]. Dostupný z WWW: < [14] SENKOVÁ, Zita. Prospěšná Knutomanie [online]. c , [cit ]. Dostupný z WWW: < 56

59 [15] The Threat of Eco-Terrorism [online], Testimony of James F. Jarboe, Domestic Terrorism Section Chief, Counterterrorism Division, FBI Before the House Resources Committee, Subcommittee on Forests and Forest Health February 12, 2002, Federal Bureau of Investigation, 2002 [cit ]. Dostupný z www: < [16] The Times of India. Forest minister promises revamp of zoo security [online]. c2009, [cit ]. Dostupný z WWW: < [17] Z plzeňské zoo někdo ukradl vzácné opice. České noviny Dostupný z WWW: < [18] Zoo Praha. Výroční zpráva 2007 : Ekonomická zpráva [online]. c2008 [cit ]. Dostupný z WWW: < [19] Zoo security bolstered after emu killings [online]. 2004, [cit ]. Dostupný z WWW: < 57

60 Emília HUTTMANOVÁ, Jana CHOVANCOVÁ ENVIRONMENTÁLNA BEZPEČNOSŤ A MANAŽÉRSTVO RIZÍK VO VYBRANOM REGIÓNE Abstract: We would like to consider the quality of environment as a determinative factor which could influence the quality of human life. Human has also negative influence to the quality of environment, by anthropogenic activities. Environmental risks which rose from anthropogenic activities presents the wide-spectrum of problems. Environmental risks have all-society character, as well as regional. In the Slovak republic, they are localized by reduced quality of environment, in the polluted regions. The main aim of this paper is to refer to probable environmental risks and refer to need of support of environmental safety, in the chosen polluted region of Zemplín (with exhalation resource powerplant EVO Vojany). ÚVOD Environmentálna bezpečnosť je stav prostredia, v ktorom hospodárske činnosti spoločnosti a ekologický systém na seba pôsobia trvalo udrţateľným spôsobom. Environmentálna bezpečnosť sa prejavuje tým, ţe jednotlivci majú dostatočný prístup ku všetkým prírodným zdrojom, ţe v spoločnosti existujú mechanizmy na prevenciu, odstraňovanie, prekonanie kríz, či negatívnych javov prejavujúcich sa v ţivotnom prostredí. Na úroveň environmentálnej bezpečnosti vplýva mnoho faktorov, ale jedným z rozhodujúcich je obyvateľstvo a jeho environmentálne povedomie, ktoré môţe stimulovať k zvyšovaniu environmentálnej bezpečnosti, alebo môţe napomôcť formovať environmentálnu bezpečnosť, v tých oblastiach, v ktorých pociťuje zvýšené environmentálne riziká. Dosiahnutie environmentálnej bezpečnosti v spoločnosti i v prostredí, znamená dosiahnutie stavu, kedy sú minimalizované riziká a ohrozenia vyplývajúce z poškodenia prostredia, spôsobené či uţ prírodnou, alebo antropogénnou činnosťou, alebo ich synergiou. 1 OBLATI SLOVENSKA ZAŤAŽENÉ ANTROPOGÉNNOU ČINNOSŤOU Environmentálna regionalizácia Slovenska, podľa Slovenskej agentúry ţivotného prostredia (SAŢP), predstavuje prierezový zdroj informácií o stave ţivotného prostredia a odráţa diferencovaný stav prostredia v rôznych častiach územia SR. V regiónoch Slovenska bol zaznamenaný značne odlišný stav zaťaţenia jednotlivých zloţiek ţivotného prostredia a taktieţ sa v nich v rôznej miere prejavujú rizikové faktory. Tieto vplyvy, záťaţe či riziká, majú (popri rôznorodosti prírodných procesov) predovšetkým antropogénny pôvod. V procese environmentálnej regionalizácie sa v rámci uceleného súboru vybraných environmentálnych charakteristík, podľa vopred zvolených kritérií a postupov hodnotí ţivotné prostredie a vplyvy naň a v rámci tohto procesu boli vyčlenené regióny s určitou kvalitou, alebo ohrozenosťou ţivotného prostredia a to formou analýz za jednotlivé zloţky (i rizikové faktory) ţivotného prostredia a na základe čiastkových syntéz v rámci samotnej kvality ţivotného prostredia sú identifikované environmentálne najviac zaťaţené oblasti. Územia v 5. stupni s najviac narušeným ţivotným prostredím predstavujú jadro jednotlivých zaťaţených oblastí 58

61 a k tomuto jadru boli pričlenené aj územia (najmä) v 4. stupni kvality ţivotného prostredia s prihliadnutím a akceptovaním ich geomorfologických, hydrologických a iných relevantných kritérií. Prvú priestorovú diferenciáciu Slovenska, podľa environmentálnych charakteristík predstavuje Ekologický generel Slovenska (v tom čase Slovenska, ako súčasti ČSSR), spracovaný v roku Jeho cieľom bolo vymedziť tie oblasti, ktoré sú z ekologického hľadiska relatívne bezproblémové a na druhej strane vyčleniť oblasti zaťaţené, ohrozené a kde sa prejavujú najvýraznejšie problémy a environmentálne riziká v oblasti ţivotného prostredia a jeho zloţiek. Takto realizovaná priestorová diferenciácia vyústila do stanovenia: 15 tich regiónov s nepriaznivými ekologickými podmienkami, miest Slovenska, s najvyšším výskytom negatívnych ekologických faktorov (Bratislava a 19 ďalších miest Slovenska), líniovej siete koridorov nepriaznivých ekologických vplyvov (oblasti pozdĺţ dopravných línií a znečistených vodných tokov), regiónov (územných oblastí) ekologickej stability na území Slovenska. Základným cieľom takto realizovanej priestorovej diferenciácie a vymedzenia týchto oblastí bolo poukázať na územia, ktoré sú postihnuté, resp. ktoré sú ekologicky nestabilné, zo zlým ekologickým stavom, s prejavujúcim sa ohrozením prírody, prírodných zdrojov a ţivotného prostredia, či jeho jednotlivých zloţiek, aby sa následne mohlo prikročiť k eliminovaniu zdrojov ekologickej nestability, resp. stresových faktorov a environmentálnych rizík v ţivotnom prostredí. V konečnom dôsledku má táto priestorová diferenciácia viesť k diferencovanej starostlivosti o ţivotné prostredie, k zlepšovaniu existujúceho environmentálneho stavu a k environmentálnej bezpečnosti. Zabezpečenie tohto cieľa je aktuálne aj v súčasnosti. Hodnotenie úrovne kvality ţivotného prostredia a jeho zloţiek sa zakladá na analýze krajinárskej a urbanistickej vhodnosti. Medzi vybrané činitele hygienickej vhodnosti, ktoré sa zohľadňujú, boli začlenené nasledovné: znečistenie ovzdušia oxidom siričitým, znečistenie polietavým prachom, znečistenie inými plynnými škodlivinami, znečistenie zápachom poľnohospodárskeho pôvodu, znečistenie zápachom priemyselného pôvodu, hluk z pozemnej dopravy a hluk z leteckej dopravy. Ţivotné prostredie bolo takýmto spôsobom diferencované na: hygienicky vhodné prostredie prostredie, ktoré v plnom rozsahu spĺňa poţiadavky na kvalitu ţivotného prostredia, môţme ho hodnotiť ako environmentálne bezpečné hygienicky nevhodné prostredie prostredie, ktoré nevyhovuje hygienickému štandardu, kladenému na kvalitu ţivotného prostredia, ktoré má preukázateľne negatívny vplyv na ľudský organizmus a v ktorom sa v rôznej miere prejavujú environmentálne riziká. Na tomto základe, v období rokov v rámci prác na Stratégii štátnej environmentálnej ekonomiky Klinda, J. a kolektív vyčlenili na území Slovenska 9 zdravotne závadných (ohrozených) oblastí. [11] V Slovenskej republike je po aktualizácii evidovaných osem zaťaţených oblastí, v ktorých je vykazovaná zníţená kvalita jednotlivých zloţiek ţivotného prostredia, spôsobená predovšetkým antropogénnou činnosťou. Môţme konštatovať, ţe sú to oblasti, v ktorých sa prejavujú environmentálne riziká. Problémové regióny vykazujú 59

62 rôzne známky poškodenia prostredia, čo sa končenom dôsledku prejavuje aj na zníţenej kvalite ţivota obyvateľstva a jeho zdraví. Podľa hodnotení kvality jednotlivých zloţiek prostredia vyčlenila SAŢP ako problémové, nasledovné regióny: Bratislavská zaťaţená oblasť, Dolnopovaţská zaťaţená oblasť, Ponitrianska zaťaţená oblasť, Pohronská zaťaţená oblasť, Jelšavsko lubenícka zaťaţená oblasť, Rudniansko gelnická zaťaţená oblasť, Košicko - prešovská zaťaţená oblasť, Zemplínska zaťaţená oblasť. 2 ENVIRONMENTÁLNE RIZIKÁ V ZEMPLÍNSKEJ ZAŤAŽENEJ OBLASTI Vplyvov antropogénnych činností na kvalitu prostredia a zároveň ich vplyvom na výskyt environmentálnych rizík v daných oblastiach, sa budeme ďalej zaoberať len vo vybranom ohrozenom regióne a to v Zemplínskej zaťaţenej oblasti. Priblíţime si potenciálne environmentálne riziká a vplyvy exhalačného zdroja EVO Vojany na kvalitu prostredia a environmentálnu bezpečnosť v regióne. Región Zemplín je jednou z ôsmich vymedzených problémových oblastí z hľadiska poškodenia zloţiek ţivotného prostredia. Ani po zmenách v environmentálnej regionalizácii sa ohraničenie tohto regiónu výrazne nezmenilo. Ohrozená oblasť (Strednozemplínska, Stredný Zemplín, Zemplínska) sa nachádza na východnom Slovensku, je ohraničená mestami Vranov nad Topľou, Humenné a Michalovce, ktorej jadro tvorí Stráţske. Juţným smerom je koncentrovaná na územie Trebišova a Vojan. V súčasnosti tento región predstavuje územie o šírke cca 18 aţ 24 km a dĺţke okolo 60 km v smere zo severu na juh cez priestor Východoslovenskej níţiny. Zasahuje do štyroch okresov - Michalovce, Humenné, Trebišov a Vranov nad Topľou, kde ţije pribliţne obyvateľov. Nachádza sa na území dvoch krajov Košického (83 % územia) a Prešovského (17 %). V Zemplínskej oblasti sú za najzávaţnejšie zdroje poškodzujúce ţivotné prostredie a negatívne vplývajúce na environmentálnu bezpečnosť povaţované Elektrárne Vojany (EVO), ale environmentálne riziká predstavujú aj staré environmentálne záťaţe z chemickej produkcie Chemko, a.s., Stráţske, či Chemesu Humenné a pod. Pre priblíţenie vplyvov exhalačného zdroja na krajinu a ľudské zdravie budeme ďalej posudzovať len exhalačný zdroj EVO. Závod Elektrárne Vojany (EVO), pozostáva z dvoch energetických výrobní: EVO I (6 x 110 MW) a EVO II (6 x 110 MW). Tepelná elektráreň je lokalizovaná vo Východoslovenskej níţine v blízkosti ukrajinských hraníc, čo umoţňuje výhodnú dostupnosť inputov, vyuţitím širokorozchodnej trate, ako aj zabezpečenie zdrojov chladiacej vody (rieka Laborec). Tieto základné lokalizačné faktory, ako aj prírodné podmienky níţiny (dobré rozptylové podmienky) podnietili situovanie elektrárne práve do regiónu Stredný Zemplín. EVO sú najväčšími elektrárňami na fosílne palivá v rámci Slovenska. EVO I pouţíva ako palivo poloantracitové uhlie z Ukrajiny a Ruska. EVO II vyuţíva ako palivo zemný plyn resp. ťaţké vykurovacie oleje. Dôleţitú úlohu v lokalizačnom procese zohrali aj ďalšie faktory: 60

63 kvalita infraštruktúry (blízkosť významného ţelezničného uzla širokorozchodná trať, prekládková ţelezničná stanica Čierna nad Tisou), vhodné prírodné podmienky (Východoslovenská níţina), zvyšujúca sa energetická náročnosť národného hospodárstva (ale aj zvyšujúca sa energetická náročnosť jednotlivých regiónov, vrátane regiónu Zemplín), diverzifikácia hospodárskej orientácie regiónu a potreba zvýšenia zamestnanosti obyvateľstva (aj v iných nepoľnohospodárskych odvetviach), potreba priestorovej diverzifikácie energetických zdrojov, keďţe na východnom Slovensku sa nenachádza významný zdroj výroby energie (okrem vodných elektrární), moţnosť ďalšieho rozšírenia elektrární a pod. Elektrárne pracujú v elektrizačnej sústave v základnom, pološpičkovom a špičkovom reţime. Dôleţitým prínosom EVO je široký rozsah regulačného výkonu predovšetkým blokov výrobne EVO II a obnovených blokov č. 5 a č. 6 EVO I. Svojím výkonom 1320 MW predstavujú pribliţne 20 % inštalovaného výkonu Slovenských elektrární, a.s.. EVO II predstavuje regulačnú elektráreň, ktorej výrobne bloky sa zaraďujú do prevádzky v prípade plánovaných, alebo neplánovaných výpadkov na iných zdrojov. Zvýšené poţiadavky na dodrţiavanie legislatívy v oblasti ochrany ovzdušia, nevyhnutnosť modernizácie a zvýšenia ekonomiky prevádzky existujúcich výrobných zariadení viedla v rokoch k realizácii rozsiahleho programu obnovy a rekonštrukcie EVO. Rozhodujúce investičné projekty odsírenie a denitrifikácia blokov č. 1 a 2 EVO I, obnova blokov č. 5 a 6 EVO I a výmena horákov EVO II za nízkoemisné umoţnili celkové zníţenie produkcie NO x, SO x a tuhých znečisťujúcich látok (TZL). Na všetkých upravených blokoch v EVO boli nainštalované kontinuálne monitorovanie zariadenia emisií znečisťujúcich látok. Napriek relatívnemu poklesu emisií hlavných znečisťujúcich látok SO 2, NO x a C ostávajú elektrárne aj naďalej dominantným znečisťovateľom ovzdušia v lokálnych podmienkach, a to v absolútnych mnoţstvách, ako aj v relatívnych mnoţstvách emisií vo vzťahu k iným zdrojom znečistenia. V roku 2005 bol spustený projekt kontinuálneho monitorovania kvality ovzdušia v okolí EVO. Údaje o hodnotách PM 10 (jemné prachové častice), SO 2, NO x sú nepretrţite poskytované príslušným obvodným úradom a Slovenskému hydrometeorologickému ústavu. 61

64 VÝROBŇA EVO I ZNEČISŤUJÚCA LÁTKA TZL SO 2 NO x CO C org. Jún 2008 B11 + B12 3,809 10, ,036 38,285 1,537 B15 1,183 45,629 7,957 33,692 3,787 B16 1,129 26,119 8,556 24,944 2,246 VÝROBŇA EVO I TZL SO 2 NO x CO C org. Január 2008 B11 + B12 3,920 14, ,036 38,285 1,537 B15 0,852 39,333 7,718 27,732 0,805 B16 1,421 33,598 8,855 29,021 0,669 VÝROBŇA EVO I TZL SO 2 NO x CO C org. Október 2007 B11 + B12 4,580 17, ,221 25,112 1,466 B15 1,190 58,064 7,696 45,268 1,124 B16 1,974 52,595 11,258 41,196 1,126 Tabuľka 1 Vplyv EVO na životné prostredie emisie (v tonách) Zdroj: EVO Vojany Poznámka: bloky B13 a B14 odstavené v prevádzky k Ako vyplýva z tabuľky 1, v EVO bolo v júni 2008 vyprodukovaných 6,121 t TZL, 81,962 t SO 2 a 258,549 t NO X. V danom období to bolo takmer o 21% TZL menej, ako ich bolo emitovaných v októbri Emisie SO 2 sa tieţ zníţili oproti októbru 2007 v júni 2008 o takmer 36 %. Podobná situácia bola zaznamenaná aj v produkcii NO X a CO, kedy EVO emitovali v júni 2008 do ovzdušia o 9% menej NO X a o 13% menej CO, oproti októbru EVO zapracovaním regulačných a environmentálne čistenejších technológií sa postupne snaţia eliminovať mieru negatívneho vplyvu na prostredie (predovšetkým ovzdušie) a zniţovať tak environmentálne riziká, ktoré vníma najmä obyvateľstvo veľmi citlivo. V súlade s implementáciou smernice Európskeho parlamentu, bola napr. zaloţená schéma pre obchodovanie s emisnými povoleniami a výroba elektrickej energie je regulovaná emisnými kvótami skleníkových plynov. 62

65 3 ENVIRONMENTÁLNE RIZIKÁ VYPLÝVAJÚCE Z PREVÁDZKY TEPELNEJ ELEKTRÁRNE EVO NA REGIÓN A ĽUDSKÉ ZDRAVIE OVZDUŠIE produkcia TZL, SO 2, NO x hlavné vstupy do výroby (uhlie apod.) EVO 1 3, , 4 VODA A VODNÉ ZDROJE 4, 5 1, 3, 4, 5 ĽUDSKÉ ZDRAVIE hlavné výstupy z výroby (výroba elektrickej energie apod.) PÔDA 5 1, 3, 4, 5 5 POĽNOHOSPODÁRSKA PRODUKCIA 1, 3, 4, 5 PRAŠNOS T, HLUK, ESTETICKOSŤ OKOLIA A KRAJINY A INÉ NEGATÍVNE JAVY V REGIÓNE 5 KRAJINA, REGIÓN Obrázok 1 Potenciálny vplyv EVO Vojany na ľudské zdravie a región Zdroj: vlastné spracovanie (Huttmanová, E., 2009) Legenda: 1. Hlavnou činnosťou EVO sa do ovzdušia dostávajú emisie SO 2, NO x a tuhé znečisťujúce látky (TZL), ktoré sa následne chemickými reakciami v ovzduší môţu transformovať na iné chemické zlúčeniny a byť zároveň translokované vplyvom poveternostných podmienok aj na väčšie vzdialenosti. Následne cez zráţky dostávajú na povrch Zeme, do vodných zdrojov, do pôdy a imisie tak vplývajú na poľnohospodársku produkciu daného regiónu i na jeho celkovú environmentálnu bezpečnosť. Okrem uvedeného majú negatívny vplyv aj priamo na ľudské zdravie, keďţe sa cez respiračný systém ľudského tela dostávajú priamo do organizmu. 2. EVO pre svoju činnosť spotrebúvajú vodu, ktorú odčerpávajú z vodného zdroja Laborec, čím odčerpávajú prírodné zdroje a je to aj priamy zásah prírodného prostredia regiónu. 63

66 3. Voda je spotrebovávaná vo výrobnom procese, predovšetkým na chladiace účely, je upravovaná, oteplená a takto upravená sa spätne, ako odpadová voda dostáva do prostredia, čo má za následok znečisťovanie povrchových vôd, ale aj moţné následné zasoľovanie pôdy a vplyv na poľnohospodársku produkciu, región i ľudské zdravie. 4. Hlavná činnosť EVO sa spája aj s produkciou odpadov v rôznych formách, s ich skladovaním a manipuláciou, či uţ ide o ropné produkty, oleje, chemické látky, či nebezpečné látky, predstavujúce potenciálne environmentálne riziká. Pri nakladaní s odpadmi, pri ich skladovaní a manipulácii s nimi hrozí riziko ich úniku do ovzdušia, vôd, či pôdy, čo môţe spôsobiť kontamináciu jednotlivých zloţiek ţivotného prostredia a existuje tu aj riziko ohrozenia ľudského zdravia cez potravový reťazec, ako aj priame ohrozenie ľudského zdravia. 5. Samotná prevádzka tepelnej elektrárne EVO vplýva na región, na krajinu (napr. uţ samotným záberom poľnohospodárskej pôdy a teda vylúčením jej vyuţitia na iné napr. poľnohospodárske účely) i ľudské zdravie napr. produkciou hluku, prašnosťou a samotnou lokalizáciou v danom regióne. 4 MOŽNOSTI ELIMINÁCIE ENVIRONMENTÁLNYCH RIZÍK A POTREBA POSILNENIA ENVIRONEMÁLNEJ BEZPEČNOSTI V ZEMPLÍNSKEJ ZAŤAŽENEJ OBLASTI Prevencia environmentálnych rizík má dve dimenzie a to ekonomickú a sociálnu. Ekonomická dimenzia sa spája s minimalizáciou vzniku škôd z poškodenia ţivotného prostredia. Sociálna dimenzia vyjadruje skutočnosť, ţe environmentálne riziká majú dopad na kvalitu ţivota obyvateľov. Istým riešením minimalizácie škôd z poškodenia ţivotného prostredia a zníţenia kvality ţivota je uplatňovanie environmentálne vhodnejších technológií. Technologické know-how vyústi do zniţovania moţností vzniku environmentálnych rizík. Táto forma prevencie je povaţovaná za najúčinnejšiu, ale pritom značne finančne náročnú [10]. Environmentálne investície a financovanie environmentálnych projektov z ekonomického hľadiska predstavuje pre podnik dlhodobé a náročné investície, preto je nutné ich dôsledné naplánovanie tak z hľadiska ich vhodnosti, ako i budúcich prínosov. V mnohých prípadoch sa pre environmentálne investície vyuţíva princíp projektového financovania [1],[2]. V súvislosti s ochranou ovzdušia, zmiernením negatívnych dopadov na ţivotné prostredie, elimináciou environmentálnych rizík a pre posilnenie environmentálnej bezpečnosti v regióne Elektrárne Vojany zrealizovali viacero investično technologických akcií, ktoré mali vplyv na zníţenie mnoţstiev emisií vyprodukovaných a vypustených do ovzdušia, ako to vyplýva aj z tabuľky 1.. Išlo o nasledovné konkrétne opatrenia vedúce k zníţeniu environmentálnych rizík v danej oblasti: vybudovanie odsírenia na princípe mokrej vápencovej výpierky na koltoch, vybudovanie nekatalickej redukcie na zniţovanie emisií NO X do ovzdušia na koltoch, rekonštrukcia blokov 5 a 6 so zavedením fluidného spaľovania s odsírením, inštalácia nízko emisných horákov oxidov dusíka, 64

67 inštalácia deviatich kontinuálnych emisných monitorovacích systémov pre transparentné preukazovanie úrovne znečistenia. Elektrárne Vojany majú vypracované zásady prístupu k ţivotnému prostrediu cez environmentálnu politiku spoločnosti, čo je ich konkrétnym krokom k posilneniu environmentálnej bezpečnosti prevádzky elektrárne i krok k celkovej environmentálnej bezpečnosti v regióne. Potenciálne negatívne vplyvy na prostredie i ľudský organizmus je moţné práve dôsledným dodrţiavaním týchto zásad značne eliminovať. Spoločnosť sa preto zaviazala dodrţiavať tieto zásady a princípy v oblasti ochrany ţivotného prostredia, či jeho jednotlivých zloţiek [12] : Chrániť ţivotné prostredie zniţovaním a riadením produkcie odpadov, emisií do ovzdušia, výpustí znečisťujúcich látok do vôd a pôdy v procese výstavby, prevádzky a údrţby jadrových a iných zariadení spoločnosti. Pokračovať v trende sústavného zlepšovania environmentálneho správania spoločnosti. Dodrţiavať príslušné environmentálne právne a iné predpisy, ktoré súvisia s vykonávanými činnosťami a poskytovanými sluţbami. Orientovať rozvoj výrobno-technickej základne na také technológie výroby elektriny a tepla, ktoré zniţujú negatívny environmentálny vplyv. Vykonávať činnosti, ktoré umoţňujú úsporné vyuţitie energie a surovín a podporujú vyuţitie trvalo obnoviteľných zdrojov najmä zvyšovaním podielu vyuţitia hydroenergetického potenciálu. Riadiť výrobu a pouţívať výrobky a sluţby tak, aby sa predišlo váţnej a nezvratnej environmentálnej degradácii. Pravidelne precvičovať postupy havarijnej pripravenosti. Sledovať a hodnotiť ukazovatele, ktoré vyjadrujú vplyv prevádzky energetických zdrojov spoločnosti na ţivotné prostredie a pravidelne zverejňovať environmentálne informácie. Viesť otvorený dialóg s verejnosťou, dotknutými orgánmi štátnej správy a samosprávy v oblasti ţivotného prostredia. Sústavne zvyšovať environmentálne povedomie zamestnancov a spoluprácou s dodávateľmi a zmluvnými partnermi sa podieľať na systémovom riadení ochrany ţivotného prostredia. ZÁVER Akceptácia a implementácia vyššie uvedených základných environmentálnych zásad do výrobných procesov môţe napomôcť zásadne zníţiť environmentálne riziká v danom regióne a podporiť proces budovania environmentálnej bezpečnosti. Je však nutné zabezpečiť aj udrţateľnosť aplikovaných a realizovaných opatrení, keďţe proces zniţovania negatívnych vplyvov na prostredie, krajinu, či na ľudské zdravie je zloţitým a dlhodobým procesom, na ktorý vplývajú mnohé faktory, či uţ ekonomické, politické, regionálne, ale aj sociálne. Ďalej je nutné pripomenúť, ţe implementácia týchto zásad v spoločnosti EVO je len jedným krokom k eliminácii environmentálnych rizík v tomto problémovom regióne. Nutnou podmienkou zabezpečenia environmentálnej bezpečnosti je environmentálna výchova a vzdelávanie, ako aj budovanie a neustále zvyšovanie environmentálneho povedomia obyvateľstva, ktoré ţije v dotknutom regióne. Poznať dopady a vplyv exhalačného zdroja na ľudské zdravie je prvým a základným krokom pri návrhu eliminačných opatrení a hľadaní spôsobov pre zniţovanie environmentálnych rizík nielen v regióne, ale aj v širšom prostredí. 65

68 LITERATÚRA [1] ADAMIŠIN, P Metodologické prístupy hodnotenia environmentálnych investícií z ekonomického hľadiska. In: Zborník vedeckých prác Katedry ekonómie a ekonomiky ANNO Prešov : PU, 2008, s. 8-14, ISBN [2] ADAMIŠIN, P Riadenie a financovanie environmentálnych projektov. Košice: Royal Unicorn, s. ISBN X. [3] ADAMIŠIN, P. HUTTMANOVÁ, E Manaţment ohrozených oblastí. Košice : Royal Unicorn, s.r.o., 2008, 159 s. ISBN [4] BOSÁK, M. ROVŇÁK, M. MESÁROŠOVÁ, I Bezpečnosť a environmentálne informačné systémy. In: Management of Manufacturing Systems 2004, Prešov, s ISBN [5] LIBERKOVÁ, Lucia - LIBERKO, Igor: Environmental benchmarking and benefit of performance benchmarking. In: SGEM 2007 : 7th International Scientific Conference : Modern Management of Mine Producing, Geology and Environmnetal Protection : June, 2007, Bulgaria. Sofia : SGEM, p. ISBN [6] MAJERNÍK, M. BOSÁK, M. HUDÁKOVÁ, M. MIHÓK, J. CHOVANCOVÁ, J Vyhľadávanie nebezpečných zón v regiónoch. Nitra:SPU, s. ISBN [7] MAJERNÍK, M. MESÁROŠ, M. MIHÓK, J. BOSÁK, M Manaţérstvo environmenálnych aspektov a rizík. Prešov : Vydavateľstvo Michala Vaška, s. ISBN [8] MAJERNÍK, M. ROŠKOVÁ, D. CHOVANCOVÁ, J Environmental management system as a tool for environmental risk prevetion. In: Ekonomika a management Brno : Univerzita obrany, č. 1/2008. s ISSN [9] KRÁLIKOVÁ, Ruţena - PAULIKOVÁ, Alena: Modelling of environment working factors and life cykle. In: SYM-OP-IS 2006 : Simpozijum o operacionim istraţivanjima : 33 Symposium on operational research of domestic and foreign operational researches in the form of coordinated and organized program prepared for the exchange of scientific results and experiences in development and application of models and methods on operational research and other related disciplines : Banja Koviljača, Beograd : Instirut Mihailo Pupin, p ISBN [10] ROMANČÍKOVÁ, E Environmentálne riziká v SR a moţnosti ich financovania. Ostrava: VŠB-TU, EF, s. ISBN [11] Správa o stave ţivotného prostredia v SR, Dostupné na internete: [cit ] [12] Environmentálna politika. Dostupné na internete: spolocnost/integ-system-man/zivotne-prostredie. [ ] 66

69 Jaroslav ZELENÝ, Lubomír KROUPA, Jan MAZAL TVORBA METODIK PRO PLÁNOVÁNÍ ŢENIJNÍCH OPATŘENÍ K ZABEZPEČENÍ PŘESUNŮ A K OCHRANĚ VOJSK VE ŠTÁBU ÚKOLOVÉHO USKUPENÍ Abstract: The article is about authors experiences which were drawn from the searches on the development of standing operational procedures (SOPs) which are used by military engineer staff s members during the process of planning of military engineer tasks. The focus of attention is about matters which are connected with military engineer arrangements which should be taken into account in the key areas of military engineering functions as support of mobility and force protection at the tactical level (up to brigade battle group). There are useful results from the problem analysis, methods which were used and for the future, as an example for similar problems solving. ÚVOD Ţenijní opatření k zabezpečení přesunů a ochrany vojsk patří v současnosti i pro následující období k prioritám ţenijního vojska AČR. Tato problematika je aktuální a velmi výrazně vystupuje do popředí v rámci plnění úkolů ţenijního zabezpečení v misi UNPROFOR. Od této doby je trvalou součástí plánování činnosti vojsk, zejména ve spojitosti s nasazením jednotek AČR v zahraničních operacích. Jedná se tedy o aktuální problematiku a úkoly, které se v oblasti ţenijní podpory nebojových operací odlišují od úkolů plněných v rámci bojových operací. Na základě poznatků z praktické činnosti vojsk je zřejmé, ţe zejména v oblasti ţenijních opatření k zabezpečení přesunů a ochrany vojsk je potřebné vytvořit dílčí metodiky pro činnost orgánů velení nejen ţenijního vojska při plánování a realizaci těchto opatření. K problematice tvorby metodik existuje obecně velmi málo dokumentů a podkladů. Existují dokumenty o vyhodnocení činnosti jednotek nasazených v zahraničí, které však hodnotí zpravidla celkové splnění úkolu. Z těchto hodnocení není vyjmuta a analyzována právě část ţenijních opatření k zabezpečení, přesunu a ochraně vojsk. Některé aspekty této problematiky jsou k dispozici v obsahu jiţ zpracovaných metodik (SOP) a to jak v rámci kontingentu AČR, tak zejména v rámci společných jednotek v rámci NATO. Neexistuje však zatím podrobnější ţenijní vyhodnocení jednotlivých misí AČR v zahraničí a v podstatě není této problematice ani ze strany ţenijního vojska věnována náleţitá pozornost. V rámci přípravy jednotek a štábů je v současné době kladený větší důraz na přípravu jednotek. Tato skutečnost má za následek, ţe velitelé a štáby neumí správně reagovat na zmíněnou problematiku, přijmout rozhodnutí a velet. Díky praktickému výcviku malých jednotek v podstatě dochází k situaci, kdy velitelé těchto jednotek určují způsob řešení úkolu. Velitelé zpravidla neumí dostatečně zhodnotit a analyzovat danou problematiku a přijmout odpovídající rozhodnutí. Mají k dispozici jinou úroveň informací a řešení této problematiky musí zvládat v kontextu těchto informací a konkrétního operačního úkolu. 67

70 Plánování ţenijních opatření k zabezpečení přesunů a ochrany vojsk je doposud ponecháno především na národní úrovni. Na alianční úrovni (NATO) není příslušná metodika plánování těchto opatření zatím k dispozici. Cílem článku je uvést zkušenosti získané při tvorbě metodik k plánování ţenijních opatření k zabezpečení přesunů a ochrany vojsk v operacích v rámci řešení dílčího úkolu výzkumného záměru Fakulty ekonomiky a managementu. STAV PROBLEMATIKY NA POČÁTKU ŘEŠENÍ DÍLČÍHO ÚKOLU VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU V oblasti pouţití jednotek a útvarů ţenijního vojska v soudobých a předpokládaných operacích byly teoreticky rozpracovány problémy související se zvláštnostmi ţenijního zabezpečení činnosti bojových uskupení vytvářených v rámci Evropské unie (BG EU). V předcházejícím období řešení bylo rovněţ, jako nezbytné východisko pro řešení dalších problémů, provedeno sjednocení pojmového aparátu v dané oblasti. POSTUP ŘEŠENÍ A POUŢITÉ METODY Při výzkumu byly pouţity základní vědecké metody zkoumání, tj. zejména analýza a syntéza, v oblasti provádění jednotlivých taktických činností a postupů také komparace se zásadami vyplývajícími z příslušných standardizačních dohod a aliančních publikací. V oblasti plnění úkolů ţenijní podpory nasazených jednotek pozemních sil AČR v rámci mnohonárodních společných operací byla provedena analýza moţných ohroţení pro nasazené jednotky a aplikovatelných ţenijních opatření k zabezpečení přesunů a ochrany vojsk pro eliminaci vyhodnocených ohroţení a jejich případných následků. Analýze byla podrobena zejména charakteristika mnohonárodních operací na podporu míru, pouţití a činnost ţenijního vojska AČR v mnohonárodních operacích na podporu míru, cíle výstavby ţenijního vojska v letech , poţadované schopnosti v jednotlivých oblastech ţenijní podpory, úkoly ţenijního zabezpečení v operacích na podporu míru, specifika vyplývající z plnění úkolů jednotek ţenijního vojska v operaci na podporu míru za účasti mnohonárodních sil v oblasti zabezpečení pohybu a ochrany vojsk, poţadavky na informace (databázi) z prostředí působnosti ŢV (jednotky, prostředky), postupy při plánování ţenijních opatření, výběr schopností jednotek (tvorba účelových uskupení, modulů sil a prostředků) k plnění vymezených úkolů a opatření ţenijního zabezpečení (přesunů a ochrany vojsk) a kalkulace jejich moţností v čase. Z analýzy skutečností souvisejících s řešením uvedených ţenijních opatření byly vyvozeny následující závěry: - tato ţenijní opatření patří k prioritám ţenijního vojska AČR; - poznatky z mírových operací potvrzují aktuálnost potřeby jejich řešení; - plánování těchto ţenijních opatření musí být trvale součástí plánování všech operací a činnosti štábů, zejména DŠ ţen. spec., kteří jsou garanty plánování těchto ţenijních opatření ve štábech; - činnost důstojníka štábu (operační postupy při plnění úkolů) vychází z činnosti (metodiky práce, SOP) štábu (oddělení, střediska, skupiny) při 68

71 plánování operace (systém předávání informací úkoly, signály, hlášení) a navazuje na činnost nadřízeného stupně velení; - k realizaci uvedených ţenijních opatření se vyčleňují uskupení (moduly, odřady) ţenijních sil a prostředků; - pouţití těchto sil a prostředků (odřadů) se plánuje ve štábu úkolového uskupení; - o jejich pouţití rozhoduje velitel úkolového uskupení, pokud tato pravomoc není přenesena na jiného funkcionáře jako je například velitel uskupení ţenijních sil a prostředků; - významnou roli v oblasti plánování těchto opatření sehrává podrobný ţenijní průzkum operačního prostoru, existence ţenijního zpravodajství a dostatečné vyhodnocování všech dostupných informací z hlediska potřeby nasazení ţenijních jednotek. V souvislosti s tvorbou metodik plánování ţenijních opatření k zabezpečení přesunů vlastních vojsk a jejich ochrany v budoucích operacích je nutné trvale sledovat a řešit: - obsah ţenijních opatření k zabezpečení přesunů a ochrany vojsk; - ohroţení (rizika) při přesunech a pobytu vlastních vojsk; - místo a úlohu ţenijních sil v sestavě uskupení vojsk (búu); - poţadavky na zabezpečení přesunů a ochrany vojsk v operaci; - sloţení a vybavení vyčleněných sil v rámci búu; - varianty činnosti vyčleněných sil, zvláštnosti a omezení; - zabezpečení (podpora) činnosti vyčleněných sil; - součinnost s kým a k čemu; - systém velení při zabezpečení přesunů a ochrany (spojení, signály); - rozsah a obsah zpracovávané dokumentace; - činnost štábu úkolového uskupení, důstojníka štábu ţenijní specializace při plánování (velitele vyčleněných sil a prostředků při realizaci) ţenijních opatření k zabezpečení přesunů a k zabezpečení ochrany vojsk v budoucích operacích. Z analýzy skutečností souvisejících s řešením uvedených ţenijních opatření byly vyvozeny závěry, ţe plánování uvedených ţenijních opatření musí být trvale součástí plánování všech operací a činnosti štábů, zejména z pozice důstojníka štábu (dále jen DŠ) ţenijní specializace, který je garantem plánování těchto ţenijních opatření ve štábu. Pro další řešení dílčího úkolu výzkumného záměru byla zvolena především metoda řízeného rozhovoru. Cílem bylo získat informace z praxe (od funkcionářů hlavně z řad příslušníků ţenijního vojska, kteří se na svých funkcích zabývali problematikou zabezpečení přesunů a ochrany vojsk) a shromáţdit důleţité podklady pro tvorbu návrhu dvou metodik k plánování ţenijních opatření, kterém budou vyuţívány především pro činnost DŠ ţenijní specializace. Při výběru respondentů byl stanoven hlavní poţadavek podíl respondenta na plánování úkolů spojených s realizací ţenijních opatření k zabezpečení přesunů a ochrany vojsk úkolového uskupení (ÚU) ve štábu (velitelství sil) nebo řízení a zabezpečení jejich realizace v podmínkách konkrétní operace. Výběr respondentů byl proveden z příslušníků ţenijního vojska. Při výběru byla respektována skutečnost, ţe v AČR existuje omezený počet respondentů, kteří zastávali funkce ve štábu úkolového uskupení v průběhu operace. Pro rozhovory s respondenty byly formulovány otázky, 69

72 které vytvářely podmínky pro získání potřebných informací na základě jejich praktických zkušeností. Vlastní průběh řízených rozhovorů a jejich vyhodnocení odpovídal standardům pro tuto metodu. Celá řada informací a poznatků v oblasti řešené problematiky byla získána také na jednání řešitelů dílčího úkolu s představiteli Military Engieneer Centre of Excellence v Ingolstadtu. Byly zde verifikovány současné pohledy na trendy ve vývoji ţenijní podpory v současných operacích, konzultována stanoviska k problémům v rámci ţenijního vojska NATO a zapracování novelizovaných standardizačních dohod NATO. Získané poznatky byly pouţity pro dokončení dílčího úkolu výzkumného záměru a také při tvorbě metodik. PŘÍSTUPY KE ZPRACOVÁNÍ METODIK Na základě výše uvedeného byly stanoveny následující přístupy ke zpracování metodik plánování ţenijních opatření: - respektovat a vyuţít SOP štábu svazku při plánování operace (viz Pub ), - zapracovat do časové osy činnosti štábu (jednotlivých období plánování operace) řešení otázek vyplývajících z plánování a realizace jednotlivých ţenijních opatření (k zabezpečení přesunů a k ochraně vojsk), - stanovit pro DŠ ţenijní specializace a případně (dle aktuální potřeby) i pro další příslušníky štábu konkrétní úkoly: o uvést z čeho mají nebo mohou při řešení úkolů vycházet zdroje informací, o co mají vzít v úvahu a respektovat, o co a v jakém rozsahu kalkulovat, o k čemu provést rekognoskaci a s kým součinnost - vlastní činnost, o jaké informace a dokumenty připravit nebo zpracovat výstupy jejich činnosti. - upřesnit obsah a formu příslušné dokumentace k realizaci ţenijních opatření a podíl jednotlivých sloţek (funkcionářů) štábu na jejich zpracování, - vytvořit předpoklady k návrhu optimálního uskupení (modulu) ţenijních a případně i dalších sil a prostředků k realizaci jednotlivých ţenijních opatření (zabezpečení přesunů, ochrana vojsk). Při zpracování metodik, které navazují na činnost (SOP) štábu svazku při plánování operace (viz Pub ), byly do časové osy činnosti štábu svazku (jednotlivých období plánování operace) zapracovány úkoly spojené s řešením ţenijních opatření k zabezpečení přesunů a k ochraně vojsk, které bude štáb a především DŠ ţenijní specializace řešit. CHARAKTERISTIKA DOSAŢENÝCH VÝSLEDKŮ V rámci výzkumu bylo zjištěno, ţe: - potřeba metodik (v současné terminologii s názvem SOP) je jasně definována především v podmínkách nasazení mnohonárodních jednotek, - respondenti se shodují v nutnosti mít k dispozici rozpracované (doplněné) metodiky činnosti, obsahující jak obecné skutečnosti související s výkonem 70

73 odborné funkce důstojníka štábu, tak i skutečnosti, usnadňující řešit zvláštnosti a specifika konkrétní situace, - kaţdý štáb (pracovní skupina) postupuje (řeší stanovené úkoly) podle standardní metodiky (SOP), která zpravidla obsahuje na časové ose plnění úkolů obecné povinnosti příslušníků a uzlové body (shromáţdění), kdy je třeba něco předloţit, - kaţdá operace je však jiná, jednotky v ní plní specifické úkoly, které si vyţadují nebo také nevyţadují řešit jejich ţenijní zabezpečení (podporu), - ani jeden z respondentů při výkonu své funkce neřešil zkoumanou oblast uceleně, ale pouze dílčí části související jen se zabezpečením přesunů vojsk anebo jejich ochrany, coţ bylo dáno konkrétní situací (úkoly) v prostoru operace nebo působností (konkrétní náplní) funkce DŠ příslušného stupně velení (uskupení vojsk), - pro vykonavatele (jednotky, ale i štáby) jsou zpracovány manuály k plnění mnoha úkolů ţenijního zabezpečení, coţ je dáno jejich řešením v konkrétní operaci a také doposud získanými zkušenostmi účastníků těchto operací, Řešitelé dospěli k těmto závěrům: - zpracovat univerzální metodiku činnosti pro DŠ ţenijní specializace je na základě poznatků z praxe velmi problematické, protoţe by měla vţdy vycházet (navazovat) na metodiku (činnost) nadřízeného (stupně velení) v konkrétní operaci a situaci, - lze však vymezit skutečnosti, které s plněním konkrétního úkolu operace (přesuny a ochrana vojsk) z ţenijního hlediska souvisí, které by měl DŠ respektovat, s těmito skutečnostmi pracovat, připravovat si podklady a tyto pak v souladu s poţadavky nadřízeného, ale také iniciativně při řešení úkolů v rámci štábu (v průběhu plánování operace) prezentovat a uplatnit, - otázky zformulované pro rozhovor s respondenty by potřebovaly zkonkretizovat, coţ by mohlo být dalším krokem výzkumu v oblasti plánování ţenijních opatření k zabezpečení činnosti vojsk v operacích, - důleţitým zdrojem informací a zkušeností v oblasti realizace ţenijních opatření jsou také velitelé těch jednotek, kterým je ţenijní podpora poskytována. V závěru řešení dílčího úkolu byly zpracovány návrhy metodik pro jejich následnou certifikaci náčelníkem ţenijního vojska AČR: - Metodika plánování ţenijních opatření ochrany vojsk, - Metodika plánování ţenijních opatření k zabezpečení přesunů vlastních vojsk v budoucích operacích. Za dobu řešení dílčího úkolu výzkumného záměru: Byly teoreticky rozpracovány problémy související se zvláštnostmi ţenijního zabezpečení činnosti vytvářených bojových uskupení Evropské unie (EU BG). V oblasti plnění úkolů ţenijní podpory nasazených jednotek PozS AČR v rámci mnohonárodních společných operací bylo zjištěno, ţe plánování ţenijních opatření musí být trvale součástí plánování všech operací a činnosti štábů, zejména z pozice důstojníka štábu (dále jen DŠ) ţenijní specializace, který je garantem plánování těchto ţenijních opatření ve štábu. Činnost DŠ (operační postupy při plnění úkolů) vychází 71

74 z činnosti (metodiky práce, SOP) štábu (oddělení, střediska, skupiny) při plánování operace (systém předávání informací úkoly, signály, hlášení) a navazuje na činnost nadřízeného stupně velení. K realizaci uvedených ţenijních opatření se vyčleňují uskupení (moduly, odřady) ţenijních sil a prostředků, pouţití těchto sil a prostředků (odřadů) se plánuje ve štábu brigádního úkolového uskupení (dále jen búu) a o jejich pouţití rozhoduje velitel búu, pokud tato pravomoc není přenesena na jiného funkcionáře (např. velitele uskupení ţenijních sil a prostředků). SROVNÁNÍ S JINÝMI POSTUPY V rámci jednotlivých států řešení této problematiky probíhá, ale pouze na národních úrovních a ve vztahu k organizačním strukturám a úkolům na národních úrovních. Současně úkoly ţenijní podpory vyčleněných sil AČR vyslaných do nebojových operací se odlišují od úkolů plněných v rámci bojových operací. Proto jsou rozpracované postupy jedinečné. MOŢNOSTI PRAKTICKÉHO VYUŢITÍ NOVÝCH POZNATKŮ Vyuţitím zpracovaných metodik (SOP) lze přispět k racionalizaci činnosti důstojníků ţenijní specializace štábů úkolových uskupení v soudobých a perspektivních operacích. Poznatky z řešení mohou být vyuţity ke sjednocení zásad a postupů v činnosti orgánů velení a řízení při plnění celého spektra úkolů ţenijní podpory činnosti vojsk. Získané poznatky mohou být také vyuţitelné jako výchozí materiál při zpracování resortních dokumentů, které se zabývají danou problematikou. Ve vojskové praxi jsou výsledky vyuţitelné při řešení konkrétních úkolů a poţadavků s cílem dosaţení účinnější podpory úkolových uskupení. Zpracované metodiky pro plánování ţenijních opatření vychází ze zkušeností, potřeb a poţadavků příslušníků ţenijního vojska AČR, kteří měli moţnost se v určitém rozsahu a v konkrétní operaci (misi) podílet na této činnosti. Jsou hlavním výstupem řešení dílčího úkolu výzkumného záměru Fakulty ekonomiky a managementu. Metodiky také koncentrují poznatky z výzkumu provedeného metodou řízeného rozhovoru, které souvisí s plánováním uvedených ţenijních opatření. Zpracované metodiky respektují přijatý standardní postup při plánování operace (viz Pub ) a v tomto smyslu jsou dle názoru NŢV AČR vyuţitelné důstojníkem ţenijní specializace ve štábu úkolového uskupení. ZÁVĚR V současné praxi (činnosti štábů při plánování realizace stanovených úkolů) se postupuje podle předem zpracované metodiky (SOP), kde jsou zpravidla vymezeny konkrétní úkoly do jednotlivce (DŠ) vto. Je však nutné respektovat, ţe především z časových důvodů nelze na jednotlivých poradách štábu prezentovat vše, co by měl štáb (důstojník ţenijní specializace štábu) v rámci ţenijních opatření řešit, ale jen přijatou metodikou stanovené, velitelem nebo NŠ poţadované a v dané situaci aktuální informace. 72

75 Vyuţitím zpracovaných metodik lze přispět k racionalizaci činnosti důstojníků ţenijní specializace štábů úkolových uskupení v soudobých a perspektivních operacích. Metodiky mohou být vyuţity také ke sjednocení zásad a postupů v činnosti orgánů velení a řízení při plnění úkolů v rámci celého spektra ţenijní podpory činnosti vojsk. Metodiky také ukazují na široké spektrum řešených úkolů. Objem a vzrůstající význam těchto úkolů překračuje pracovní kapacitu jednoho důstojníka ţenijní specializace ve stávající struktuře štábu. Proto je nutné se zabývat jak významem ţenijního zabezpečení a ţenijní podpory při plánování operace obecně, tak také místem a úlohou důstojníka ţenijní specializace ve štábu úkolového uskupení. Potřeba metodik (SOP) je definována v podmínkách mnohonárodních jednotek NATO. Je obecně známo, ţe jednotky působící ve společném operačním prostoru vytváří společné metodiky (SOP) k jednotlivým činnostem. Jednotliví velitelé se k těmto metodikám (SOP) vyjadřují a to na základě mandátu, který jim byl jejich vlastním velením stanoven. V podstatě je nutno znát operační úkol, velmi dobře znát potřebné stanagy, platné právní a odborné předpisy a mít přehled o operačních schopnostech vlastní jednotky. Právě koncenzus těchto znalostí představuje velký problém, protoţe všechny stanagy byly zpravidla přijaty bez připomínek a omezení, řada předpisů je zastaralých a nepouţitelných, ale přesto platí. Předpisy, které by naopak byly potřeba k plnění odborných úkolů, neexistují, protoţe jsou buď zrušeny nebo se teprve vytvářejí. Podle názoru řešitelů tvorba metodik není nic nového, ale dochází však mnohdy k záměně jejich skutečné podstaty a to v tom smyslu, ţe metodika není doslovný manuál, obsahující co, kdy a jak má daný funkcionář nebo jednotka dělat ve smyslu předpisu a nemůţe tak nahrazovat ţádný předpis. Má ale naopak postihnout ty problémy, které stávající předpisy nepostihují, a to zejména při společném působení jednotek různých druhů vojsk a různých druhů jednotek v rámci NATO. LITERATURA [1] ZELENÝ, Jaroslav. KROUPA, Lubomír. MAZAL, Jan. Pouţití jednotek a útvarů ţenijního vojska AČR v mnohonárodních operacích nebojového charakteru. [Dílčí úkol výzkumného záměru Fakulty ekonomiky a managementu], 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, [2] ZELENÝ, Jaroslav. KROUPA, Lubomír. MAZAL, Jan. Pouţití jednotek a útvarů ţenijního vojska AČR v mnohonárodních operacích nebojového charakteru. [Příspěvek do průběţné zprávy výzkumného záměru Fakulty ekonomiky a managementu], 1. vyd. Brno: Univerzita obrany,

76 Michal LANG, Sandra LINKENSEDEROVÁ PROTIPOVSTALECKÉ OPERACE MOŢNOSTI VYUŢITÍ METOD KRIMINALISTICKO PRAKTICKÉ ČINNOSTI Abstract: This article discusses using the methods of Criminalistic-Practical Activities (CPA) during COIN operations. It characterizes some CPA methods, including examples of practical utilizing. ÚVOD V posledním desetiletí se stále více objevuje pojem boje v asymetrickém prostředí. Tato skutečnost je dána zejména výskytem nového typu nepřítele s nekonvenční taktikou vedení boje, kterou používá. Nepřítel v asymetrickém prostředí nevytváří žádné souvislé fronty a pohybuje se zcela bezprostředně a zároveň i nepředvídatelně. V asymetrickém prostředí může k útoku dojít nečekaně a kdekoliv. Vzhledem k několika uplynulým desítkám let bipolárně rozděleného světa většina států a obranných aliancí připravovala a cvičila své armády na konvenční válku. Samotná problematika protipovstaleckého boje byla zpravidla zahrnována jen okrajově, anebo nebyla dlouhodobě a systematicky cvičena vůbec. V asymetrickém prostředí lze očekávat, že se nepřítel nepředvídatelně rychle objeví, krátce udeří a následně se zpravidla stáhne dle předem připraveného plánu. Povstalci se často skryjí mezi civilní obyvatelstvo, od kterého se jim z různých pohnutek může mnohdy dostávat značné podpory. To je jedna ze zásadních charakteristik povstaleckého boje, jemuž se dá jen těžce čelit běžnými postupy s většími úspěchy. V takovém asymetrickém prostředí je velmi složité nepřítele jasně identifikovat a účinně proti němu zasáhnout. Bohužel pak nezřídka dochází k vážným záměnám s civilním obyvatelstvem a ztrátám z jeho řad. Tento jev má logicky silně negativní důsledky pro samotnou činnost koaličních jednotek a ještě více tak ztěžuje jejich již tak složité a vypjaté působení. Může dále zapříčinit i nedotažení jednotlivých operací proti nepříteli do konce, neboť se bojová činnost může stát velmi nepřehlednou. Znejistění koaličních jednotek pak nežádoucím způsobem posiluje sebevědomí nepřítele, který získává stále více na síle, a také a tolik potřebné podpoře civilního obyvatelstva, jež je v protipovstaleckém boji klíčová. Úspěšné vedení operací proti nepříteli v asymetrickém prostředí vyţaduje především dostatek hodnověrných informací. Při nedostatku spolehlivých zdrojů mohou být data získávaná pro pokrytí požadavků na konkrétní informace neuspokojivá, anebo přímo nedostupná. Jako velmi vhodnou možností pro sběr a zpracování informací, který by mohl vést k individuální identifikaci nepřítele a dokreslení sil a organizačních struktur působících v daném prostředí, se jeví využití metod kriminalisticko praktické činnosti (dále jen KPČ) a především vytvoření příslušného automatizovaného informačního systému. 74

77 Automatizovaný informační systém je v požadované podobě využíván kupříkladu analytiky ministerstva vnitra a pochopitelně i dalšími vyspělými bezpečnostními složkami v zahraničí. Zjednodušeně se jedná o databázi zjištěných informací ze zájmové oblasti, které jsou stále vkládány, tříděny, doplňovány a navzájem porovnávány. Do celé databáze má přístup pouze oprávněný uživatel a to na několika vytvořených úrovních. Celý systém vede ke značnému zjednodušení a zefektivnění analytické činnosti. Vytváření takovýchto databází je v právním souladu s předpisy ČR. Tato stať představí některé vybrané metody KPČ a jejich možný praktický význam a využití v nestandardních podmínkách asymetrického bojiště. Hlavním cílem článku je pak stimulovat úvahu a analýzu dalších možných variant využití těchto metod a vytvoření (či propojení stávajících) příslušných výkonných struktur a jejich začlenění do celého systému protipovstaleckého boje. Jedná se tedy o vytvoření podmětu k zamyšlení se nad dalšími ne zcela běžnými způsoby a postupy v rámci vedení protipovstaleckých operací. 1 VÝZNAM VYUŢITÍ METOD KPČ Význam využití metod KPČ při vedení protipovstaleckých operací spočívá v tom, že umožňuje zejména: vytvořit reálný obraz o strukturách a působnosti protipovstaleckých jednotek v daném prostoru a čase; účinně plánovat a provádět úderné operace s maximální efektivitou; přesností zásahu eliminovat ztráty na civilním obyvatelstvu a získávat tak možnost spolupráce z jeho strany; vytvořit příznivější obraz o konkrétním vedení protipovstaleckých operací na veřejnosti; vytvořit automatizovaný informační systém schopný rychle, přesně a efektivně zpracovávat získané informace. Tento výčet však není zdaleka úplný. 2 NĚKTERÉ ZÁKLADNÍ VYUŢITELNÉ METODY KPČ PRO ZEFEKTIVNĚNÍ PROTIPOVSTALECKÉHO BOJE V rámci vedení protipovstaleckého boje lze úspěšně použít řadu metod KPČ. Jakkoli celkový výčet metod KPČ je mnohem obsáhlejší, je nutné zvážit jejich praktické využití s přihlédnutím k druhu materiálu, který lze při potírání asymetrického boji nejsnadněji identifikovat, zajistit, uchovat a odtransportovat, a to za soustavného vedení bojové činnosti. Z těchto důvodů byly vybrány následující metody KPČ spolu s některými jejich předměty zkoumání, jimiž se zaobírají. Samotný obsah však nelze brát jako vyčerpaný, případně konečně stanovený. 75

78 2.1 DAKTYLOSKOPIE Jedná se o nauku o otiscích obrazců papilárních linií na vnitřní straně článků prstů rukou a nohou, na dlaních a chodidlech. Daktyloskopické stopy vedou jednoznačně k individuální identifikaci osoby. Při nálezech různých drobných předmětů, s kterými manipuloval nepřítel a tam, kde se dá předpokládat výskyt daktyloskopických stop, lze provést (za dodržení jednoduchých zásad) jejich sběr in natura. Takovéto předměty se dají následně odeslat k dalšímu důkladnému zkoumání. 2.2 KRIMINALISTICKÁ BIOLOGIE Předmětem zkoumání kriminalistické biologie jsou biologické materiály lidského, zvířecího a rostlinného původu. Zkoumáním biologického materiálu lze pro potřeby vedení protipovstaleckého boje identifikovat osoby, popř. získat důkaz o pohybu konkrétních osob v určitém prostoru pomocí průkazu rostlinných a živočišných stop na oděvu apod. Nejčastěji se však bude jednat o materiály oddělené od organizmu působením zevního násilí (tj. zejména krevní vzorky, části tkání, orgánů apod.). Zajištění některých biologických stop má specifická, nikoli však složitá pravidla. S těmi je nutné být obeznámen, a také je dodržovat. 2.3 FONOSKOPIE Pro vedení protipovstaleckého boje lze tuto metodu KPČ využít zejména pro zkoumání lidského hlasu, popř. dalších stop vzniklých záznamem s cílem zjištění mluvící osoby. Podle srovnávacího materiálu lze provádět individuální identifikaci osoby. Další možností je zjištění skupinové příslušnosti osoby jako např. věku, vzdělání, pohlaví, místní příslušnosti apod. K pořízení hlasových projevů osob lze jednoduše a operativně využít např. diktafon. 2.4 DALŠÍ VYUŢITELNÉ METODY KPČ Mezi další vhodné a využitelné metody KPČ pro vedení proti povstaleckého boje můžeme také zahrnout například kriminalistickou balistiku, kriminalistickou pyrotechniku, odorologii (disciplínu zabývající se pachovými stopami), portrétní identifikaci a další. 3 PŘÍKLADY VYUŢÍTÍ METOD KPČ V PRAXI Pro názornou ilustraci využití metod KPČ jsou uvedeny tři příklady využívající celkem čtyři různé metody KPČ, které mohou úspěšně vést k individuálnímu ztotožnění nepřítele. 76

79 3.1 PŘÍKLAD VYUŢITÍ DAKTYLOSKOPIE Průzkumný orgán byl vyslán do prostoru, který využíval nepřítel k častému odpalu raket 107 mm proti základně koaličních sil. Toto místo (odpaliště) se podařilo v terénu přesně identifikovat podle ohořelých zbytků křovin a travin, které byly zažehnuty při odpalu raket. Kromě těchto stop, jež vedly pouze k identifikaci místa odpalu, zde nebylo nalezeno nic, co by mohlo poskytovat další možné informace, popř. stopy vedoucí k individuálnímu ztotožnění nepřítele. Místo bylo situováno vysoko na horském hřebenu, kde se stykovaly tři horské pěšiny, přičemž jedna vedla směrem k hranici sousední země. Velitel Pz orgánu vydal pokyny k prozkoumání přístupových tras (pěšin) do určité vzdálenosti od odpaliště. Dvě trasy neposkytly žádné relevantní informace. Na třetí trase však byly nalezeny odhozené gumové krytky trysek raket 107mm, a to ve vzdálenosti necelých 80 m od odpaliště. Velitel tyto dvě krytky uschoval a zajistil je tak k pozdějšímu předání a provedení daktyloskopické expertízy. Tímto na první pohled takřka bezvýznamným nálezem byla s určitou pravděpodobností potvrzena přístupová trasa (směr) působení nepřítele. Zajištěním zmíněných drobných předmětů in natura byl dále vytvořen reálný předpoklad k získání daktyloskopických stop, které budou moci být zpracovány speciálně zřízeným automatizovaným informačním systémem. Automatizovaný informační systém je např. schopen poskytnout informace o dalším výskytu již zajištěných shodných daktyloskopických stop a v neposlední řadě při zadržení podezřelé osoby k jejímu usvědčení (ztotožnění) z účasti na provedeném útoku na koaliční síly. 3.2 PŘÍKLAD VYUŢITÍ KRIMINALISTICKÉ BALISTIKY A BIOLOGIE Patrolující jednotka se za přesunu dostala do léčky. Nepřítel vedl palbu z ručních zbraní, kterou se podařilo zdárně umlčet vlastní agresivní a rozhodnou palbou. Vzhledem k situaci v místě bylo rozhodnuto, že bude provedena identifikace rozsahu bojového poškození nepřítele. Při zajištění prostoru, odkud byla provedena léčka na kolonu, a jeho následném prozkoumání, bylo nalezeno několik palebných stanovišť. Z každého palebného stanoviště bylo odebráno několik vystřelených nábojnic jako vzorku pro pozdější zkoumání oborem kriminalistické balistiky. V jednom z palebných stanovišť byly nalezeny čerstvé stopy krve, mající jasnou příčinnou souvislost s provedeným palebným přepadem. Vzorek krve byl rovněž jednoduše zajištěn stanoveným způsobem a uložen k provedení pozdější expertízy oborem kriminalistické biologie. Do speciálně zřízeného automatizovaného systému zamířily průvodní data s výsledky provedených expertíz kriminalistické balistiky a biologie. Výstupem mohou být informace o prostorech útoků, v kterých byly použity shodné typy zbraní a z toho vyplývající další odvozené informace. Ze vzorku krve může být pak například metodou DNA usvědčen konkrétní útočník (střelec). 77

80 3.3 PŘÍKLAD VYUŢITÍ FONOSKOPIE Na malé koaliční základně, vybudované v blízkosti vesnice, bylo možno již po několikáté v řadě na jedné z frekvencí používané povstaleckými sílami zachytit vysílání. Jeho obsah byl zpravidla totožný šlo o poskytování informací sousedním povstaleckým buňkám o výjezdu koaličních sil ze základny, o jejich složení, počtech a směru přesunu. Podle hlasu bylo vysílání zřejmě vedeno stále stejnou osobou. Bylo takřka jisté, že tato osoba se zdržovala v nedaleké vesnici. Při vysílání byla část hlasového projevu osoby zaznamenána a vzorek odeslán ke zpracování oboru fonoskopie. Tento materiál byl porovnán s již dříve získanými vzorky automatizovaným informačním systémem, tehdy však s negativním výsledkem. Následně byl proto vzorek uložen do databáze automatizovaného informačního systému k dalšímu možnému zpracování. Časem byla od místního zdroje získána informace vedoucí k zadržení osoby podezřelé z tohoto vysílání. Při prohlídce obydlí však nebyla nalezena žádná radiostanice, ani jiný materiál prokazující nebo naznačující napojení na místní povstaleckou buňku. Osoba byla nicméně zadržena, byl u ní pořízen krátký hlasový záznam a vzorek odeslán ke zpracování automatizovaným informačním systémem. Ten metodou komparace úspěšně ztotožnil zadrženou osobu s dříve získaným a zpracovaným záznamem z povstalecké radiostanice. ZÁVĚR Soudobé bojiště, nepřítel a jeho techniky vedení boje se mění. Je pouze na nás, zda a jak rychle začneme na tyto skutečnosti adekvátně reagovat. Naším cílem by nemělo být pouhé přizpůsobení se nové formě boje, ale vytvoření takových podmínek, abychom byly schopni plně převzít iniciativu a efektivně neutralizovat nepřítele používajícího nekonvenční metody boje. Toho můžeme dosáhnout tehdy, pokud začneme sami myslet nekonvenčně a kromě nových zbraní a modifikované taktiky budeme proaktivně vyhledávat a flexibilně aplikovat i nové metody jiných vědních oborů. Klíčové je však vytvoření zmíněného automatizovaného systému s rozsáhlou databází především biometrických prvků, které by bylo možné systematicky získat od obyvatel například při žádosti o doklad totožnosti apod. Již samotné tendence vyhnout se poskytnutí svých biometrických údajů (např. otisků prstů) by pak mohla upozornit na podezřelou osobu. Tato stať si nekladla ambici jít do hloubky daného tématu, které je značné rozsáhlé. Jejím cílem bylo poukázat na další možnosti, které je nutné v oblasti vedení protipovstaleckého boje stále hledat. 78

81 LITERATURA: [1] TRINQUER, R.: Modern Warfare. A French view of counterinsurgency. Praeger, New York [2] SUCHÁNEK, J. a kolektiv. Kriminalistika kriminalistickotechnické metody a prostředky. PA ČR, Praha

82 Ladislav NOVÁK SKÚMANIE KRÍZOVÝCH ČINITEĽOV PRI NEDOSTATKU ŠTATISTICKÝCH ÚDAJOV Abstract: One of the serious problems of risk analysis is the lack of data needed to assess critical factors. To solve this problem is possible expert estimates and to use some statistical methods. This presupposes a classification of critical factors. ÚVOD Významnou úlohou krízového riadenia je posudzovanie rizika. Jeho súčasťou analýzy je určenie (stanovenie, vytypovanie) krízových činiteľov, ktoré charakterizujú očakávaný krízový jav (štatistickú jednotku) a sú jeho iniciátormi alebo sprievodnými znakmi. Takéto krízové činitele môţeme pri vyuţití štatistiky stotoţniť so štatistickými znakmi. Ak budú štatistickou jednotkou (krízovým javom) napríklad povodne, môţeme u nich identifikovať niektoré štatistické znaky (krízové činitele). Môţu to byť rok povodne, mesiac povodne, deň povodne, doba trvania povodne, výška hladiny rieky pri povodni, rieka, na ktorej povodeň nastala, región, ktorý povodeň zasiahla, obec, ktorú povodeň zasiahla, následky povodne, rozsah materiálnych škôd, počet zranených osôb, počet obetí, a ďalšie. V prípade dostatku štatistických údajov vychádzame zo skutočnosti, ţe sa nám podarilo získať taký významný počet hodnôt krízového činiteľa (štatistického znaku), ktorý umoţňuje jeho štatistické vyhodnotenie. Len výnimočne, v malom počte krízových javov (štatistických jednotiek) pracujeme s úplným súborom hodnôt konkrétneho krízového činiteľa. Ak sú súbory príliš rozsiahle, môţeme pracovať s výberovým súborom, pričom sa snaţíme dosiahnuť čo najväčšej reprezentatívnosti (významnosti) vybraných krízových javov. V praxi krízového riadenia sa, ale vyskytuje mnoţstvo krízových javov, ktoré nie je moţné dostatočne popísať hodnovernými údajmi. Pri nedostatku týchto údajov je pouţitie klasických štatistických metód nepresné alebo nemoţné. Preto je potrebné odhadnúť niektoré charakteristiky úrovne príslušného krízového činiteľa. Typickými údajmi sú napr. časové údaje vyjadrujúce frekvenciu alebo interval výskytu krízového javu a údaje vyjadrujúce dôsledky krízového javu, napr. materiálne straty alebo straty na ţivotoch. Pri odhade vyuţívame znalosti z teórie štatistiky a pravdepodobnosti. 1 KLASIFIKÁCIA KRÍZOVÝCH ČINITEĽOV Základom skúmania rizika je klasifikácia krízových činiteľov. Vychádzame pritom zo základnej klasifikácie štatistických znakov. Stanovujeme, či sa jedná o činiteľ kvantitatívny (číselný) alebo kvalitatívny (slovný alebo číselný vyjadrujúci kvalitu). Ak sa jedná o činiteľ kvantitatívny posudzujeme, či je spojitý alebo nespojitý (diskrétny) a akého počtu obmien dosahuje. V niektorých špecifických prípadoch môţeme pracovať aj so znakmi alternatívnymi a mnoţnými. Klasifikácia krízových činiteľov a príklady krízových činiteľov sú uvedené v tabuľke č.1. 80

83 Variabilné krízové činitele Rozhodujú o spôsobe spracovania údajov (dát), analýze a interpretácii výsledkov Identifikačné krízové činiteľa KLASIFIKÁCIA KRÍZOVÝCH ČINITEĽOV Identifikujú krízový jav z vecného, časového alebo priestorového hľadiska. Rozhodujú o zaradení alebo nezaradení štatistickej jednotky do súboru. Nie sú premetom analýzy. Číselné (kvantitatívne) Slovné znaky (kvalitatívne) Merateľné (kardinálne) Poradové (ordinálne) Spojité Reálne čísla - rýchlosť vetra, časové a finančné údaje, rozmery živých a neživých objektov, monitorované hodnoty krízových činiteľov, Nespojité Diskrétne, izolované zväčša celočíselné a nezáporné hodnoty - počet detí, obyvateľov, pracovníkov, postihnutých, výrobkov, Číselné škály hodnotení alebo následkov vykazujúce určité poradie Názvy živých a neživých objektov, slovné škály hodnotení alebo následkov, Alternatívne znaky Dvojné, binárne, dichotomické znaky napr. odpovede na otázky s vopred stanovenou možnosťou na odpoveď (áno/nie) Množné znaky Znaky s vopred stanoveným počtom viacerých možností na odpoveď (áno / skôr áno / skôr nie / nie) Tabuľka č. 1 Klasifikácia a príklady krízových činiteľov Zdroj: autor 2 METÓDY ŠTATISTIKY VYUŢITEĽNÉ PRI NEDOSTATKU ŠTATISTICKÝCH ÚDAJOV Pri nedostatku štatistických údajov o príslušných krízových činiteľoch je obmedzený aj rozsah vyuţiteľných štatistických metód. Obmedzene alebo vôbec sa nedajú hodnoverne identifikovať alebo vypočítať niektoré charakteristiky úrovne (aritmetický priemer, medián, modus) a charakteristiky variability (variačné rozpätie, smerodajná odchýlka, rozptyl,...). Uvedené charakteristiky sa naopak dostávajú do polohy odhadovaných hodnôt krízového činiteľa na báze expertných odhadov s vyuţitím iných metód analýzy rizika alebo matematickej simulácie. Z uvedených dôvodov nie je moţné vyuţiť ani klasické metódy triedenia hodnôt krízového činiteľa s vyuţitím relatívnej početnosti ako pravdepodobnosti výskytu jeho hodnôt. Preto často pouţívame slovné (kvalitatívne) hodnotenie krízového činiteľa a to v podobe stanovenia pravdepodobnosti slovným vyjadrením (pravdepodobnosť napr. mizivá, malá, stredná, veľká,...) alebo v číselnom intervale napr. <0-10>. Takéto skúmania sú, ale zaťaţené subjektívnym hodnotením experta. Čiastočne je tento problém riešiteľný vytvorením súboru hodnotení viacerými expertmi ( a jeho druhotné vyhodnotenie vyššie uvedenými štatistickými metódami. 2.1 ODHADY HODNÔT KRÍZOVÉHO ČINITEĽA V PRÍPADE NEDOSTATKU ŠTATISTICKÝCH ÚDAJOV Odhady hodnôt krízového činiteľa je moţné vykonávať v prípade kvantitatívnych (číselných) krízových činiteľov. Typickými údajmi sú napr. časové údaje, vyjadrujúce 81

84 frekvenciu alebo interval výskytu krízového javu, údaje vyjadrujúce dôsledky krízového javu, napr. materiálne straty alebo straty na ţivotoch. V týchto prípadoch môţeme odhadnúť: očakávanú minimálnu hodnotu x min krízového činiteľa, očakávanú maximálnu hodnota x max krízového činiteľa, očakávanú strednú hodnotu (aritmetický priemer) x p, prípadne modus alebo medián krízového činiteľa. Z týchto vstupných údajov môţeme vypočítať parametre niektorých rozdelení náhodnej premennej, pričom vychádzame z teórie 3 (obr. 1), ktorá udáva, medzi minimálnou a maximálnou hodnotou sa nachádza určitý počet všetkých hodnôt náhodnej premennej normálne rozloţenej. Teória garantuje, ţe 99,73% všetkých hodnôt sa bude nachádzať práve v rozpätí ±3 ( - smerodajná odchýlka) od strednej hodnoty. f(x) Na vyjadrenie pouţívame zväčša Gauss-Laplace'ove rozdelenie alebo rozdelenie Erlangovo. Gauss-Laplace'ove rozdelenie sa pouţíva v prípade ak sa stredná hodnota x p nachádza 6 x p 3 x p 2 x p x p x p + xp+2 xp+3 Obr. 1. Grafické vyjadrenie teórie 3 presne v strede medzi minimálnou a maximálnou hodnotou. x p xmax xmin, 2 Z teórie 3 potom vyplýva ţe smerodajná odchýlka xmax x min 6. Po dosadení týchto hodnôt do distribučnej funkcie môţeme 1 f ( x) e 2 ( x x p ) 2 2 vypočítavať očakávanú frekvenciu výskytu dosadených hodnôt x. Pouţiteľnosť tohto rozdelenia je, ale obmedzená v prípade, ţe stredná hodnota neleţí presne v polohe 3. Táto skutočnosť viedla riešiteľov grantových úloh na fakulte 82

85 k otázke, či je moţné uvedenú teóriu vyuţiť aj na iný typ rozdelenia náhodnej premennej, pričom pozornosť sústredili najmä na rozdelenie Erlangovo, ktoré patrí medzi rozdelenia najpruţnejšie. Na základe počítačového experimentu [3] dokázali, ţe túto teóriu je moţné aplikovať na rozdelenie Erlangove a tým podstatne rozšíriť moţnosti odhadov hodnôt príslušného krízového činiteľa. Vzhľadom na nesúmernosť (ale tým pádom pruţnosť) tohto rozdelenia (obr. 2) bol pouţitý vzťah x max - x min = 6 odkiaľ sa vyjadrí smerodajná odchýlka a rozptyl s2 ako druhá mocnina smerodajnej odchýlky. Pre volené stredné hodnoty x p boli počítané parametre a, b náhodnej premennej s Erlangovým rozdelením a generované nové štatistické súbory takto rozloţenej náhodnej premennej. x p b, 2 a x Z generovaných hodnôt boli štatisticky vyhodnotené príslušné hodnoty strednej hodnoty x p, rozptylu s2 a smerodajnej odchýlky. Porovnaním týchto hodnôt s pôvodnými bola potvrdená platnosť pravidla o ± 3 aj pre náhodnú premennú s Erlangovým rozdelením s koeficientom korelácie 0,97. Tieto závery otvorili moţnosti predpovedania intervalov krízových javov alebo hodnôt krízových činiteľov, ktorých stredná hodnota neleţí presne v strede medzi minimálnou a maximálnou hodnotou. Distribučná funkcia Erlangovho rozdelenia má tvar: f ( x) a a 1 b x e ( a b)! bt p b f(x) 6 x min x p x max Obr. 2. Grafické vyjadrenie teórie 3 v Erlangovom rozdelení náhodnej premennej Praktická aplikácia tejto teórie spočíva najmä v tom, ţe na základe frekvenčnej funkcie sme schopní pre odhadnuté hodnoty minima, maxima a aritmetického priemeru vypočítať pravdepodobnosť ich výskytu, prípadne ich vyuţiť pri matematickej simulácii popisovaného procesu. 83

86 2.2 ZÁVISLOSTI ODHADNUTÝCH HODNÔT KRÍZOVÝCH ČINITEĽOV Na základe odhadnutých alebo simulovaných hodnôt krízových činiteľov môţeme hľadať ich vzájomné závislosti. Základom na skúmanie závislostí dvoch krízových činiteľov je kombinačné triedenie. Podľa druhu krízových činiteľov (štatistických znakov) môţeme závislosti členiť tajto: korelačná závislosť závislosť medzi kvantitatívnymi znakmi, kontingenčná závislosť závislosť medzi kvalitatívnymi znakmi mnoţnými, asociačná závislosť závislosť medzi kvalitatívnymi alternatívnymi znakmi. Na vyjadrenie závislosti pouţívame korelačnú tabuľku, korelačný graf, korelačný koeficient, prípadne vyrovnanie údajov matematickou funkciou (lineárna, exponenciálna, mocninná, polynomická, ad.). Príklad na korelačný graf a korelačný koeficient je uvedený na obr. 3. V príklade je pouţitý slovný (kvantitatívny) znak stupeň postihnutia, ktorého obmeny je moţno stupňovať a nahradiť hodnotou číselnou. V konkrétnom príklade sa nepreukázala závislosť stupňa postihnutia na veku KORELAČNÁ ZÁVISLOSŤ KRÍZOVÝCH ČINITEĽOV Na skúmanie závislosti odhadovaných (simulovaných) kvantitatívnych krízových činiteľov môţeme pouţiť koreláciu a regresiu. Korelácia popisuje stupeň závislosti a regresia priebeh závislosti prostredníctvom matematickej funkcie vyjadrujúcej vzájomný vzťah závislého a nezávislého krízového činiteľa. Základom skúmania je korelačná tabuľka, vyjadrujúca početnosť všetkých kombinácií hodnôt krízových činiteľov. Príklad je uvedený v tabuľke č. 3. Miera korelácie sa vyjadruje korelačným koeficientom, ktorého hodnota sa nachádza v intervale od 1 do 1. Korelačný koeficient sa rovná 1 v prípade, ţe všetky hodnoty krízových činiteľov leţia na klesajúcej priamke a 1 ak hodnoty leţia na stúpajúcej priamke. Ak sú hodnoty obidvoch krízových činiteľov nezávislé, je korelačný koeficient rovný 0. Výška snehu h i [cm] (krízový činiteľ x) Početnosť kombinácií hodnôt krízových činiteľov n i,j Doba sneženia t j [hod] (krízový činiteľ y) Početnosť prípadov podľa výšky snehu Početnosť prípadov podľa doby sneženia Tabuľka č. 2 Korelačná tabuľka dvoch simulovaných kvantitatívnych krízových činiteľov Zdroj: autor 84

87 Výška snehu [cm] Prostriedkom grafickej prezentácie závislosti číselných znakov je korelačný graf, ktorý zobrazuje body odpovedajúce všetkým kombináciám príslušných premenných. Nezávislé premenné sa uvádzajú na vodorovnej osi (x), závislé premenné na zvislej osi (y). Príklad na korelačný graf je uvedený na obr. č Obr. 3 Korelačný graf výšky snehu a doby sneţenia Doba sneženia [hod] KONTINGENČNÁ ZÁVISLOSŤ KRÍZOVÝCH ČINITEĽOV V prípade dvoch kvalitatívnych krízových činiteľov, ktoré nadobúdajú viac ako dvoch obmien, môţeme hľadať ich kontingenčnú závislosť. Ide o také krízové činitele, ktorých hodnoty sa dajú vyjadriť iba slovne. Sú to napríklad slovné vyjadrenie stupňa postihnutia občanov pri krízových javoch, alebo slovné expertné ohodnotenie dopadov krízového javu. Typickými sú napríklad dotazníkové prieskumy pripravenosti obyvateľov na rôzne mimoriadne udalosti alebo krízové situácie. Príklad na skúmanie kontingenčnej závislosti je uvedený v tabuľke č. 3. Tabuľka č. 3 Kontingenčná tabuľka dvoch kvalitatívnych krízových činiteľov Školenie obyvateľov v CO (krízový činiteľ A) Početnosť kombinácií hodnôt krízových činiteľov n A,B Počet obyvateľov Spokojnosť obyvateľov s pripravenosťou na MU a KS (krízový činiteľ B) áno skôr áno skôr nie nie Početnosť obyvateľov podľa ich spokojnosti často občas nikdy Početnosť obyvateľov podľa školenia v CO Tabuľka č. 3 Kontingenčná tabuľka dvoch kvalitatívnych krízových činiteľov Zdroj: autor 85

88 Na hodnotenie kontingenčnej závislosti kvalitatívnych krízových činiteľov slúţia predovšetkým štvorcová kontingencia 2, pearsonov kontingenčný koeficient C a čuprovov koeficient kontingencie K. Štvorcová kontingencia 2 slúţi k výpočtu uvedených kontingenčných koeficientov a platí pre ňu nasledovný vzťah: k l 2 nn 2 ij n n n n i 1 j 1 i j Jednotlivé hodnoty predstavujú: n - celkový počet štatistických jednotiek skúmaných krízových javov, n i,j - počet štatistických jednotiek u ktorých sa vyskytuje rovnaká kombinácia hodnôt krízového činiteľa, k, l - počet obmien hodnôt krízových činiteľov. Ak má znak A v kontingenčnej tabuľke obmeny a i = 1, 2,..., k a znak B má obmeny b j = 1, 2,..., l, tak n je početnosť z kontingenčnej tabuľky a i b j. Štvorcová kontingencia 2 ako súčet štvorcov nemôţe byť záporná. Ak sa rovná 0, medzi znakmi A a B neexistuje závislosť. Pearsonov kontingenčný koeficient C slúţi na sledovanie sily závislosti medzi kvalitatívnymi krízovými činiteľmi. Rovnica na jeho výpočet má tvar: 2 C n 2 Pearsonov koeficient nadobúda hodnoty od 0 po 1. Čím viac sa hodnota koeficientu blíţi k nule, tým je závislosť medzi kvalitatívnymi znakmi slabšia. Analogicky s pribliţovaním sa hodnoty paersonovho koeficientu k hodnote 1 rastie sila závislosti príslušných krízových činiteľov. Čuprovov koeficient kontingencie K sa vypočíta zo vzťahu: K n 2 k 1 l 1 Koeficient nadobúda hodnotu 0 pri nezávislosti obidvoch znakov. Pri úplnej závislosti obidvoch znakov sa blíţi k 1. Hodnotu l môţe koeficient dosiahnuť pri úplnej závislosti obidvoch znakov len v prípade, ţe k = l. Ostatné hodnoty medzi týmito dvoma extrémami udávajú rôzny stupeň kontingencie. Graficky sa závislosť slovných krízových činiteľov nedá vyjadriť. Problém spočíva v tom, ţe hodnoty kvalitatívnych krízových činiteľov nemôţeme na osách grafu usporiadať. Toto neplatí v prípade ak sa dajú slovné hodnoty vystupňovať a nahradiť číselnou hodnotou. Napríklad slovne vyjadrený stupeň pripravenosti občanov na krízové situácie alebo stupeň postihnutia občanov sa dá nahradiť číselnou hodnotou a v grafe vzostupne alebo zostupne usporiadať. V tomto prípade je moţné nahradiť hodnotenie kontingenčnej závislosti závislosťou korelačnou uvedenou v podkapitole

89 2.2.3 ASOCIAČNÁ ZÁVISLOSŤ KRÍZOVÝCH ČINITEĽOV V prípade, ţe odhadované (simulované) hodnoty obidvoch krízových činiteľov dosahujú iba dvoch obmien, napr. áno/nie, hovoríme o tzv. asociačnej závislosti. Jedná sa zväčša o krízové činitele kvalitatívneho charakteru. Príklad na skúmanie asociačnej závislosť je uvedený v tabuľke č. 4 Očkovanie osôb (krízový činiteľ A) Početnosť kombinácií hodnôt krízových činiteľov n A,B Počet nakazených osôb (B) Osoby nakazené (krízový činiteľ B) Početnosť osôb podľa očkovania áno (b) nie ( ) áno (a) nie ( ) Početnosť osôb podľa nákazy Tabuľka č. 4 Asociačná tabuľka dvoch simulovaných kvalitatívnych krízových činiteľov Zdroj: autor Pri skúmaní asociačnej závislosti dvoch odhadovaných hodnôt krízových činiteľov nemá praktický význam grafické vyjadrenie. Miera závislosti sa vyjadruje asociačným koeficientom Q ab a tzv. upraveným korelačným koeficientom R ab. Koeficient asociácie Q ab sa vyjadruje vzťahom: Q ab n n ab ab n n n n Hodnoty n vo vzťahu predstavujú početnosti skúmaných krízových javov - štatistických jednotiek v jednotlivých kombináciách obmien hodnôt ich krízových činiteľov. Koeficient asociácie nadobúda hodnoty z intervalu (0, 1), pri nezávislosti sa blíţi 0, pri kladnej asociácii je kladný, pri zápornej záporný. Čím je asociácia väčšia tým viac sa blíţi 1. a a n n b b Na výpočet upraveného korelačného koeficientu R ab sa pouţíva vzťah: R ab n ab n n a n n n a b n n b Upravený korelačný koeficient nadobúda taktieţ hodnoty z intervalu (0, 1). Interpretuje sa podobne ako koeficient asociácie. 87

90 ZÁVER Pri skúmaní krízových javov a mimoriadnych udalostí sa môţeme stretnúť s mnoţstvom rôznych kvalitatívnych a kvantitatívnych metód. Prevaţujú metódy kvalitatívne, zaloţené na subjektívnom hodnotení krízových javov a ich dôsledkoch. Iba minimum metód vyuţíva štatistické metódy, štatistické skúmanie a teóriu pravdepodobnosti. Závery a východiská uvedené v tomto článku si robia ambície na rozvinutie diskusie o krízových javoch a ich krízových činiteľoch z pohľadu matematickej štatistiky a pravdepodobnosti. Niektoré naznačené riešenia budú vyţadovať overenie na praktických príkladoch, experimentoch resp. počítačovej simulácii. Článok bol spracovaný v rámci projektu č Centrum excelentnosti pre systémy a sluţby inteligentnej dopravy a s podporou agentúry VEGA, projekty 1/0797/10 a 1/0677/10. LITERATURA [1] HOLLÁ, K.: Dealing with key terms in risk analysis and phenomenon of uncertainty in this process, In: Communications : Scientific Letters of the University of Ţilina 2007,. Vol. 9, No. 4, pp , ISSN [2] MILATA, I.: Teórie hromadnej obsluhy. VF VŠDS, Ţilina [3] MILATA, I., NOVÁK. L., ROŠTEKOVÁ, L.,: Vyuţití retrospektivy v krizovém plánování. In: Sborník z XV. ročníku mezinárodní konference Poţární ochrana 2006, Ostrava VŠ-TU,13-14.září ISBN [4] MILATA, I., NOVÁK, L., NUTIL, M.: Rezortná vedecká úloha VV-VÚ-04/GR ŢSR Metodológia organizácie vlakovej dopravy v obmedzujúcom úseku, vzniknutom narušením dopravnej cesty. Ţilina, FŠI ŢU [5] NOVÁK, L., MILATA, I. : Application of 3 sigma theory to Erlangs distribution of random variable. In: Zborník z X. International Scientific Conference TEMPT 97. Bulharsko, Sofia, Higher Military School of Transport 1996, s (90 %). ISBN [6] SEIDL, M., ŠIMÁK, L., ZAMIAR, Z., 2009: Aktualne zagadnienia zarządzania kryzysowego (monografia). WROCLAW, MWSLiT, Consulting i logistika Spółka z o.o., 197 s., ISBN [7] STRELCOVÁ, S Faktory ovplyvňujúce rizikovosť cestnej dopravy. In: Zborník z medzinárodnej konferencie mladých vedeckých pracovníkov, Veda a krízové situácie, Ţilina: Ţilinská univerzita v Ţiline, ISBN [8] ŠIMAK, L., RISTVEJ, J.: The Present Status of Creating the Security System of the Slovak Republic after Entering the European Union, Journal of Homeland Security and Emergency Management, 2009, Vol. 6, Iss. 1, Article 20, ISSN: , DOI: / Available at: [9] VORLÍČEK, M.: Vybrané kapitoly matematické štatistiky. FMNO, Praha [10] ZAMIAR, Z.: Wybrane aspekty zarządzania bezpieczeństwem państwa, Akademia Świętokrzyska Kielce 2001, s. 293; [50%]. 88

91 Představení autorů / The Authors Bibliographies Kateřina DĚDÁKOVÁ, Ing. Mgr., Vojenský obor při Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se popisem a analýzou pracovní činnosti v AČR. Katerina DEDAKOVA, Eng. Mgr., Military department od Faculty of physical education and sport, Charles university, Prague. She deals with issues of job description and job analysis at the Czech army. [email protected], Phone: Ryszard GROSSET, Dr., University of Chodkowskiej in Warsaw. [email protected] Management and Law im. Heleny Emília HUTTMANOVÁ, Ing. PhD., Fakulta manaţmentu, Prešovská univerzita v Prešove. Jej vedecká a pedagogická činnosť je zameraná na oblasť regionálneho rozvoja, predovšetkým v problémových oblastiach Slovenska ako aj na identifikáciu antropogénnych činností v jednotlivých regiónoch. Emilia HUTTMANOVA, Eng. PhD., Faculty of economy, Prešovská University of Prešov. Her scientific and teaching activities are focused on regional development, particularly in troubled areas of Slovakia as well as the identification of anthropogenic activities in various regions. [email protected] Jana CHOVANCOVÁ, Ing. PhD., Fakulta manaţmentu, Prešovská univerzita v Prešove. Zaoberá sa problematikou Systémov environmentálneho manaţérstva, ich implementáciou a autorizáciou. Pôsobí ako odborne spôsobilá osoba pre posudzovanie vplyvov na ţivotné prostredie. Jana CHOVANCOVA, Eng. PhD., Faculty of Management, Prešovská University of Prešov. She deals with issues of environmental management systems, their implementation and authorization. She acts as a qualified person for the assessment of environmental impacts. [email protected] Soňa JIRÁSKOVÁ, Ing., Katedra manaţmentu, Akadémia ozbrojených síl gen. M. R. Štefánika, Liptovský Mikuláš, Slovenská republika. Zaoberá sa problematikou outsourcingu. Sona JIRASKOVA, Eng., Management Department of the Armed Forces Academy of M. R. Stefanik in Liptovsky Mikulas, Slovakia. She specializes on outsourcing. [email protected] Lubomír KROUPA, Ing., CSc., Katedra řízení zabezpečení boje, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou sil bojové podpory se zaměřením na ţenijní vojsko. Lubomir KROUPA, Department of Combat Support management, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the issues of combat support forces focused on engineer forces. [email protected], Phone:

92 Jan MAZAL, Ing., CSc., Katedra řízení zabezpečení boje, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou sil bojové podpory se zaměřením na ţenijní vojsko. Jan MAZAL, Eng., Ph.D., Department of Combat Support management, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the issues of combat support forces focused on engineer forces. [email protected], Phone: Jaromír MITÁŠ, Odbor zdravotnické podpory, Velitelství sil podpory Hradec Králové. Jaromir MITAS, Department of Medical Facility in Hradec Králové. Ladislav NOVÁK, doc., Ing., Ph.D., Katedra krízového managementu, Fakulta špeciálného inţenierstva Ţilinskej univerzity v Ţiline. Ladislav NOVAK, Assoc. prof., Eng., Ph.D., Department of Crisis Management,Faculty of special engineering, University of Zilina. [email protected], Phone: Michal POTÁČ, Ing., Ph.D., Katedra organizace vojenského zdravotnictví, Fakulta vojenského zdravotnictví, Hradec Králové, Univerzita obrany, Brno. Michal POTAC, Eng., Ph.D., Department of Military Medical Service Organization, Faculty of Military Health Sciences, Hradec Králové, University of Defence, Brno. [email protected], Phone: Milan RŮŢIČKA, Ing., Katedra organizace vojenského zdravotnictví, Fakulta vojenského zdravotnictví, Hradec Králové, Univerzita obrany, Brno. Milan RUZICKA, Eng., Department of Military Medical Service Organization, Faculty of Military Health Sciences, Hradec Králové, University of Defence, Brno. [email protected], Phone: Milan SOPÓCI, prof. Ing. PhD., vedoucí katedry, Katedra Manaţmentu, Akadémia ozbrojených síl gen. M. R. Štefánika Liptovský Mikuláš. Zabývá se problematikou managementu a managementu ve vojenském prostředí. Milan SOPOCI, Prof. Eng. PhD., Head of Department, Department of Management, Armed Forces Academy of General Milan Rastislav Stefanik, Liptovský Mikuláš. He deals with the issue of management and management in the military environment. [email protected], Phone: Hana STŘÍTECKÁ, Ing., Ph.D., Katedra vojenské hygieny, Fakulta vojenského zdravotnictví, Hradec Králové, Univerzita obrany, Brno. Hana STRITECKA, Eng., Ph.D., Department of Military Hygiene, Faculty of Military Health Sciences, Hradec Králové, University of Defence, Brno. [email protected], Phone:

93 Jan ŠINOVSKÝ, Ing., Ţilinská univerzita v Ţiline. Interný doktorand na Katedre krízového manaţmentu Fakulty špeciálneho inţinierstva. Zaoberá sa sociálnych rizikami a vyuţitím kvantitatívnych metód v manaţmente rizík a krízovom manaţmente. Jan SINOVSKY, Eng., University of Ţilina. PhD student at Department of Crisis Management at Faculty of Special Engineering. He deals with social risks and using of quantitative methods in risk and crisis management [email protected], Phone: Stanislava STRELCOVÁ, Ing. PhD., Ţilinská univerzita v Ţiline. Odborná asistentka na Katedre krízového manaţmentu Fakulty špeciálneho inţinierstva. Odborné zameranie jej práce sa sústreďuje do oblasti makroekonómie, mikroekonómie a cestnej dopravy. Stanislava STRELCOVÁ, Eng. PhD., University of Ţilina Lecturer at Department of Crisis Management at Faculty of Special Engineering. She deals with macroeconomic and microeconomic topics and road transport. [email protected], Phone: Hana VLACHOVÁ, Ing., Katedra logistiky, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany, Brno. Zabývá se bezpečností zásobovacích řetězců ve vztahu k teroristickým útokům. Hana VLACHOVA, Eng. Department of Logistics, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. She deals with the security of supply chains in relation to terrorism. [email protected], Phone: Jaroslav ZELENÝ, doc., Ing., CSc., Katedra řízení zabezpečení boje, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou sil bojové podpory se zaměřením na ţenijní vojsko. Jaroslav ZELENY, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Department of Combat Support management, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the issues of combat support forces focused on engineer forces. [email protected], Phone:

94 Představení recenzentů / The Reviewers Bibliographies František BOŢEK, prof., Ing., CSc., profesor, Katedra ochrany obyvatelstva, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou ochrany obyvatelstva. Frantisek BOZEK, Prof., Eng., Ph.D., Professor, Department of Population Protection, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with Population Protection. [email protected], Phone: Alena BUMBOVÁ, Ing., Ph.D., Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu, Katedra ochrany obyvatelstva. Zabývá se problematikou environmentální bezpečnosti a hodnocením rizik se zaměřením na odpadové hospodářství. Alena BUMBOVA, Eng., Ph.D., University of Defence, Faculty of Economics and Management, Civil Protection Department. She deals with issues of environmental security and risk assessment with the focus on waste management. [email protected], Phone: Jaromír DURNA, Ing., náčelník Institutu vzdělávání, Velitelství výcviku-vojenská akademie Vyškov. Odpovědný za přípravu vojáků v účelových kurzech a v kariérových kurzech aţ do hodnosti kapitán. Jaromír DURNA, Eng., Institute of Education, Training Command- Military Academy, Vyškov. He is responsible for the preparation the soldiers in the purpose oriented and career courses up to the rank captain. [email protected], Phone: Monika GRASSEOVÁ, doc., Ing., Ph.D., Univerzita obrany - Fakulta ekonomiky a managementu Brno. Specializuje se na problematiku strategického řízení, procesního řízení, řízení podle cílů, analytických nástrojů řízení a metod hodnocení. Monika GRASSEOVÁ, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., University of defence - Faculty of Economics and Management Brno. She specializes in the area of strategic management, process management, management by objectives, analytical tools of management and assessment methods. [email protected], Phone: Rudolf HORÁK, doc., Ing., CSc., Katedra ochrany obyvatelstva FEM Univerzity obrany, Brno. Jmenovaný se zabývá problematikou krizového managementu a ochrany obyvatelstva. Rudolf HORAK, Assoc. prof., Dipl. Eng., Ph.D., Civil Protection Department Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with issues of crisis management and civil protection. [email protected], Phone : Vendula HYNKOVÁ, Ing., univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu, Katedra ekonomie. Zabývá se problematikou aplikace ekonomických nástrojů v prostředí obrany. 92

95 Vendula HYNKOVA, Eng., University of Defence, Faculty of Economics and Management, Department of Economics. She deals with the problem of economic instruments application in the area of defence. [email protected], Phone : Zdeněk KOPECKÝ, Ing., Ph.D., Vysoká škola ekonomická v Praze Institut krizového managementu. Odborné zaměření : krizový management ve veřejné správě a hospodářské sféře, ekonomická bezpečnost, civilní nouzové plánování, hospodářská opatření pro krizové stavy a business continuity management. Zdenek KOPECKY, Eng., Ph.D., University of economics, Prague Institute of crisis management. His major spezialization : crisis management in public administration and economic sphere, economic security, civil emergency planning, economic steps for crisis situations, Business Continuity Management. [email protected] Miroslav LASTIČ, MUDr., Náčelník Oddělení zdravotnického a veterinárního zabezpečení Velitelství společných sil Olomouc. Zabývá se problematikou zdravotnického zabezpečení na úrovni ROLE 1, problematikou poskytování přednemocniční péče v oblasti předlékařské a lékařské první pomoci v polních podmínkách Miroslav LASTIC, M.D., Head of department of medical and veterinary support of Joint Forces Command Olomouc. He deals with issues of medical support at the level of ROLE1, prehospital care in the field conditions. [email protected], Phone: Jaroslav LINHART, Ing., Ph.D., Sekce logistiky MO Praha. Z pozice zástupce ředitele sekce-ředitele odboru rozvoje a výstavby logistiky se zabývá i problematikou outsourcingu v AČR. Jaroslav LINHART, Eng., Ph.D., Logistic Division, MOD, Czech Republic. Named is appointed as Deputy Director-Logistic Planning and Development. Area of outsourcing in the Czech Army is a part of his responsibilities. [email protected], Phone: Radka LOPOUROVÁ, Ing., Ph.D., Katedra logistiky, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou teorie logistiky. Radka LOPOUROVA, Eng., Ph.D., Department of Logistics, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. She deals with the issues of theory of logistics. [email protected], Phone: Miroslav MAŠLEJ, Ing., Ph.D., Katedra vojenského managementu a taktiky. Zabývá se problematikou managementu a bezpečnostní politikou státu. Miroslav MASLEJ, Eng., Ph.D., Department of millitary management and tactic. He deals with issues of management and security policy of state. [email protected], Phone:

96 Vojtěch NĚMEČEK, Ing., Ph.D., VSŠ a VOŠ MO Moravská Třebová. Odborník v oblasti ţenijní podpory a tvorby doktrín NATO pro vzdělávání a výcvik. Vojtěch NEMECEK, Eng., Ph.D., VSŠ a VOŠ MO Moravská Třebová. Specialist in area of engineer support and NATO education and training doctrin development. [email protected], Phone: Jiří NEUBAUER, Mgr. Ph.D., Velitel Velitelství Vojenské policie Tábor, se zabývá problematikou činnosti vojenské policie v PSO. Jiří NEUBAUER, Mgr. Ph.D, Commander of Military Police command.of Tábor. He deals with issues of Military Police activities in PSO. [email protected], Phone: Jan ÖSTERREICHER, prof., MUDr., CSc., velitel Nemocniční základny Hradec Králové. Jan ÖSTERREICHER, prof., M.D., Ph.D., commander of Hospital Base in Hradec Králové. Phone: David ŘEHÁK, Ing., Ph.D., Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava. Zabývá se problematikou ochrany obyvatelstva, ochrany ţivotního prostředí, řízení rizik a bezpečnostním prostředím. David REHAK, Eng., Ph.D., VSB-Technical University of Ostrava. He deals with issues of Civil Protection, Environmental Protection, Risk Management and Security Environment. [email protected], Phone: Marcel ŠEVELA, Ing., Ph.D., Ústav ekonomie Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zabývá se problematikou vnějších ekonomických vztahů rozvinutých ekonomik, hospodářskou politikou otevřených ekonomik a jejími dopady na mikroekonomické subjekty. Marcel SEVELA, Ing., Ph.D., Department of Economics, Faculty of Business and Economics, Mendel University in Brno. He deals with foreign economic relations, economic policy of open economies and its impact on economic agents. [email protected], Phone: Tomáš ZIPFEL, Ing., Mgr., Ph.D., pracoviště vojenského zařízení 5847, Praha. Zabývá se problematikou bezpečnostní a hospodářské politiky. Tomas ZIPFEL, Eng., Mgr., Ph.D., The Workplace of Military Institution 5847, Prague. He deals with the Security and Economic Policy. [email protected], Phone:

97 Economics and Management Ekonomika a Management Published by/vydává: University of Defence Univerzita obrany Address/Adresa: Kounicova 65, Brno Czech Republic Number/Číslo: 1/2010 Date of publication: 31 th July 2010 Datum vydání: Executive Editor/ Výkonný redaktor: Eng. Vítězslav JAROŠ, Ph.D. Printed by/tisk: Publishing Group of University of Defence Vydavatelská skupina Univerzity obrany Registration number/ Evidenční číslo: MK ČR E ISSN University of Defence Univerzita obrany