Novinky v legislativě, technologiích, výrobcích a službách

Transcription

1 duben / 2008 Novinky v legislativě, technologiích, výrobcích a službách Ročník IV. OBSAH Ú V O D N Í S L O V O ÚVODNÍ SLOVO ZPRÁVY KALY A ODPADY 2008 NIEKTORÉ PROBLÉMY BIOPLYNOVÝCH STANÍC V PODMIENKACH SR A ČR ZPŮSOB ŘEŠENÍ KALO- VÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚČOV PRAHA I. FIREMNÍ NOVINKY ZAHUŠTĚNÍ A ODVODNĚNÍ PRO MENŠÍ ČOV Vážené kolegyně, vážení kolegové, původní záměry vydavatelů opět vzaly za své. Tematika menších ČOV je tedy zase o kousek odložena, ale snad na ni letos konečně dojde. Rádi bychom ji tam zahrnuli i z prostého důvodu slabé, nebo možná i mizivé informovanosti vodohospodářských orgánů o technologiích tzv. intenzivního přirozeného čištění odpadních vod, mezi které můžeme zařadit i obecně známé technologie čištění či dočišťování odpadních vod ve stabilizačních nádržích (či chcete-li biologických rybníků), technologie zemní filtrace a svým způsobem i technologie tzv. kořenových čistíren. Tuto svou poznámku mám opodstatněnou jednáním na SFŽP o dotaci z Operačního fondu Životního prostředí pro nejmenovanou lokalitu do 500 EO. Podle pracovnice Fondu dostala tato ČOV s navrženou technologií stabilizačních nádrží nulové hodnocení, aniž se vážená hodnotící komise nezabývala jednoznačnými jejími výhodami vybudování v dané lokalitě, jako jsou nízké investiční a zejména pak provozní náklady, dostatečná účinnost pro vypouštění do toku atp. Při hodnocení do tzv. třetí výzvy uvedeného programu jsme pro srovnání vyhodnotili náklady na stejně veliké betonové ČOV a doufáme, že nezpochybnitelné argumenty projektanta dojdou sluchu. V předkládaném čísle se věnujeme aktuálním odborným tématům, se kterými se zabývala i poslední konference Kaly a odpady v Bratislavě. Zejména tato tradiční konference pořádaná střídavě v Čechách a na Slovensku je příkladem vzorové spolupráce mezi odborníky obou států bez výrazného vlivu rozdělení na obě samostatné republiky. Připravujeme pro Vás ve spolupráci s renomovanými odborníky a firmami rozsáhlou akci o výzkumu a provozu dosazovacích nádrží, která by měla do jisté míry usměrnit občas hodně neopodstatněné nadšení s aplikace membránové filtrace při separaci aktivační směsi. Předpokládáme, že se slíbené téma stihneme rozpracovat ještě v průběhu prvního pololetí tohoto roku. V příštím vydání Vás seznámíme s novou podobou vodohospodářského serveru e-voda, který v letošním roce slaví 10. výročí. Zdravíme Vás s přáním plného prožití všech jarních zázraků přírody Vaši Mirek Sedláček a Ladislav Pachta Ve Mšeci a Hradci Králové 27. dubna 2008 KALY A ODPADY 2008 ZPRÁVY DOC. ING. MIROSLAV HUTŇAN, PHD., ZA ORGANIZAČNÝ A PROGRAMOVÝ VÝBOR KONFERENCIE KALY A ODPADY 2008 Asociácia čistiarenských expertov SR v spolupráci s Asociaci čistírenských expertů ČR, Oddelením environmentálneho inžinierstva FCHPT STU v Bratislave a Katedrou zdravotného a environmentálneho inžinierstva SvF STU v Bratislave usporiadala v dňoch marca 2008 tradičnú konferenciu KALY A ODPADY Konferencia sa uskutočnila v Ústave vzdelávania a služieb v Bratislave. Dvojročný cyklus konferencie (raz za dva roky v Čechách, raz za dva roky na Slovensku) sa stal osvedčenou periodicitou, ktorá podľa nášho názoru prispieva ku kvalite prezentovaných príspevkov a k atraktívnosti konferencie. Hlavným cieľom konferencie bolo vytvoriť priestor pre otvorenú prezentáciu najnovších informácií, výskumných poznatkov a prevádzkových skúseností z nasledovných oblastí: aktuálne legislatívne a normotvorné aktivity v oblasti kalov a odpadov kalové hospodárstvo čistiarní odpadových vôd, technológie spracovania kalov odpadové hospodárstvo, zhodnocovanie a zneškodňovanie odpadov recyklácia odpadov skládky odpadov monitoring a analýza kalov a odpadov energetické využitie odpadovej a cielene pestovanej biomasy ako obnoviteľného zdroja energie, bioplynové stanice. Konferencie sa zúčastnilo vyše 140 účastníkov a odznelo na nej 21 prednášok autorov z výskumných ústavov, vysokých škôl, projektových a dodávateľských firiem z Čiech a Slovenska. Okrem toho bolo prezentovaných 13 prác formou posterových informácií a priestor bol daný aj firmám na prezentáciu ich aktivít v oblasti kalového a odpadového hospodárstva. Dlhodobou snahou organizátorov konferencie je presunúť ťažisko problematiky kalov, ktorá na našich konferenciách vždy dominovala, bližšie k problematike odpadov, či k ďalším oblastiam, ktoré sa snaží konferencia pokryť. Domnievame sa, že na tohtoročnej konferencii sa nám to podarilo a príspevky týkajúce sa kalového hospodárstva ČOV tvorili menej ako polovicu celkového počtu. Na konferencii Kaly a odpady 2004, konanej na rovnakom mieste to boli ešte dve tretiny. Prednášky boli zaradené do nasledovných tématických blokov: legislatívne a koncepčné otázky kalového a odpadového hospodárstva kalové hospodárstvo ČOV zhodnocovanie a zneškodňovanie odpadov I. a II. biomasa, obnoviteľné zdroje energie. V rámci bloku Legislatívne a koncepčné otázky kalového a odpadového hospodárstva boli prezentované stratégie nakladania s odpadmi a čistiarenskými kalmi, zmeny v legislatíve nakladania s biologicky rozložiteľnými odpadmi, vrátane kalov z ČOV, v ČR a globálny stav a perspektívy kalového hospodárstva ČOV. Zo stratégie nakladania s odpadmi (Ing. Šumná) je zrejmé, že dlhodobým cieľom EÚ je stať sa spoločnosťou, ktorá sa snaží predchádzať vytváraniu odpadu, ktorá odpad recykluje alebo používa odpad ako surovinový zdroj. Na vykročenie smerom k tomuto cieľu sa musí v právnych predpisoch EÚ týkajúcich sa odpadov vytvoriť regulačný rámec potrebný na rozvoj recyklačných činností a následne spoľahlivý trh recyklácie - kombinácia opatrení podporujúcich predchádzanie vzniku, recyklovanie duben / 2008 voda ( strana 1

2 a opätovné využívanie odpadu takým spôsobom, ktorý optimálne znižuje kumulovaný vplyv na životný cyklus. Očakávaný efekt týchto opatrení by sa mal prejaviť predovšetkým: - zvýšením podielu recyklácie a kvality recyklovaných produktov, - znížením množstva odpadu ukladaného na skládku, - zvýšením podielu kompostovania a energetického zhodnocovania odpadu, - prostredníctvom kľúčových výhod a pozitívnych vplyvov - odpadová politika sa viac zameria na vplyv na životné prostredie, čím sa stane užitočnejšou a nákladovo efektívnejšou, - zlepšenie regulačného prostredia činností odpadového hospodárstva - znižovanie nákladov a zmenšovanie bariér pre recykláciu a zhodnocovanie odpadu, - politiky predchádzania vzniku odpadu sa budú uplatňovať na vnútroštátnej úrovni a zabezpečovať najvyššiu ekologickú a hospodársku efektívnosť a presadzovať opatrenie najbližšie k miestu vzniku odpadu. V prednáške o stratégii nakladania s odpadmi si Ing. Šumná položila otázku - Aká je teda skutočnosť, aké podmienky sú k dispozícii pre reálne nakladanie s kalmi? - a takto si na ňu odpovedala: Pred cca 10 rokmi boli v SR odvodené základné princípy koncepcie nakladania s kalmi z komunálnych ČOV a ako nosný spôsob nakladania s kalmi z komunálnych ČOV sa stanovila riadená aplikácia kalov do pôdy. Tento proces bol vybraný nielen ako relatívne najlacnejší spôsob konečného nakladania s kalom, ale pre podmienky SR, aj ako environmentálne najprijateľnejšia voľba, adekvátna požiadavkám trvalo udržateľného rozvoja, ktorá podlieha stanoveným pravidlám, s cieľavedomou prípravou a plánovaním, sledovaním a kontrolou zloženia, vlastností pôdy a kalu (nielen agronomické ale aj environmentálne údaje), stanovenej dávky a rastlinnej produkcie. Táto skutočnosť bola aj právne zohľadnená. V zásade sa používajú dva spôsoby riadenej aplikácie do pôdy: 1. priama aplikácia samotného kalu do pôdy podľa zákona o aplikácii čistiarenského kalu do pôdy, ktorý ustanovuje podmienky aplikácie čistiarenského kalu do poľnohospodárskej pôdy a do lesnej pôdy tak, aby sa vylúčil ich škodlivý vplyv na vlastnosti pôdy, rastliny, vodu a na zdravie ľudí a zvierat. 2. aplikácia podľa zákona o hnojivách, napr. ako kompost, pôdna pomocná látka alebo pestovateľský substrát. V tomto prípade produkt vyrobený na báze kalu podlieha certifikácii, posúdeniu zhody či vlastnosti takéhoto hnojiva a jeho technická dokumentácia sú v súlade s príslušnými technickými normami a so všeobecne záväznými právnymi predpismi. Prvý spôsob sa vzhľadom na náročnosť procesu schvaľovania, nejasnosti a problémy so získavaním súhlasu užívateľa pôdy s aplikáciou kalov (nesúlad zákona s vykonávacou vyhláškou) ako aj v kontexte s jednou zo spoločných podmienok pridelenia agroenvironmentálnej podpory (zrieknutie sa používania kalov z čistiarní odpadových vôd, dnových sedimentov a v určitých prípadoch aj kompostov vyrobených na ich báze na celej výmere podniku, ktorý by túto podporu mohol získať), stal v podstate nerealizovateľný, resp. ťažko realizovateľný. Druhý spôsob, dominujúci na trhu kalov je zas veľmi málo transparentný a ťažko kontrolovateľný. V súvislosti s touto problematikou musíme spomenúť prednášku Dr. Krejsovej (z tématického bloku Zhodnocovanie a zneškodňovanie odpadov I. ) s názvom Bude možné i nadále využívat čistírenské kaly v zemědělství?, ktorá svojím sympatickým a emotívnym prednesom a pravdaže aj zaujímavým obsahom rozprúdila bohatú diskusiu na túto tému. Z diskusie vyplynula nezodpovedaná otázka, prečo sú limitné hodnoty pre sterilizáciu čistiarenského kalu v ČR prísnejšie ako v iných štátoch EÚ a či je potrebné klásť pri sterilizácii klásť na kal vyššie požiadavky ako na niektoré potraviny. Novinkou v organizácii konferencie bolo vytvorenie tématického bloku Biomasa, obnoviteľné zdroje energie v rámci ktorého boli prezentované prednášky o spracovaní obnoviteľných zdrojoch energie a ich energetické využitie v samostatných bioplynových staniciach resp. v anaeróbnych stabilizačných nádržiach komunálnych ČOV. Vo viacerých prednáškach zaoberajúcich sa touto problematikou zaznela potreba nielen legislatívnych a technologických riešení ale aj zjednotenia niektorých pojmov. V ČR sa napr. podľa zákona 180/2005 o podpore výroby elektriny z OZE a o zmene niektorých zákonov (zákon o podpore využívania obnoviteľných zdrojov) obnoviteľným zdrojom rozumie okrem iného aj energia z kalového plynu, skládkového plynu a bioplynu. To znamená, že OZE nie je len biomasa, z ktorej sa bioplyn produkuje, ale je ním aj energia z bioplynu. Navyše sa tu rozdeľuje bioplyn, ktorý vzniká či na skládkach, či na ČOV či v bioplynových staniciach rovnakými procesmi na tri rôzne druhy bioplyn, skládkový plyn a kalový plyn. Aj keď sa zdá, že z legislatívneho hľadiska je takéto delenie jednoduchšie a možno aj zrozumiteľnejšie, rozdeľovať by sa mali skôr suroviny, z ktorých bioplyn vzniká. Toto delenie bolo zrejme prebraté zo zákonov o podpore OZE v SRN. Tieto a ďalšie problémy bioplynových staníc v SR a ČR diskutoval vo svojej prednáške Doc. Hutňan. Vyvrcholením konferencie Kaly a odpady 2008 bola (pravdaže okrem diskusného a spoločenského večera) bola exkurzia na bioplynovú stanicu BIOGAS Wien vo Viedni. Jedná sa o bioplynovú stanicu, ktorá bola daná do prevádzky koncom roka 2007 a spracováva ročne ton biologicky rozložiteľného organického podielu komunálneho odpadu a odpadu z jedální a reštaurácií. Ročná produkcia bioplynu je cca Nm 3 a vyprodukované teplo sa využíva okrem ohrevu objektov bioplynovej stanice aj na diaľkové vyhrievanie približne 600 domácností. Organizátori konferencie sa záverečným blokom prednášok a následnou exkurziou snažili ukázať smer, ktorým sa v blízkej budúcnosti bude musieť oblasť kalového a najmä odpadového hospodárstva uberať v súvislosti novým prístupom k nakladaniu s biologicky rozložiteľnými odpadmi. Mnohoročné skúsenosti z konferencií Kaly a odpady dokazujú, že potenciál na riešenie týchto problémov máme k dispozícii. V prípade otázok, resp. záujmu o zborník konferencie sa kontaktujte na adrese: Doc. Ing. Miroslav Hutňan, PhD. Oddelenie environmentálneho inžinierstva Fakulta chemickej a potravinárskej technológie, Slovenská technická univerzita Radlinského Bratislava Tel.: Fax: miroslav.hutnan@stuba.sk NIEKTORÉ PROBLÉMY BIOPLYNOVÝCH STANÍC V PODMIENKACH SR A ČR MIROSLAV HUTŇAN, IGOR BODÍK ÚSTAV CHEMICKÉHO A ENVIRONMENTÁLNEHO INŽINIERSTVA, FCHPT STU, RADLINSKÉHO 9, BRATISLAVA ÚVOD Jednou zo základných priorít schválenej Energetickej politiky SR je zvyšovanie podielu obnoviteľných zdrojov energie na výrobe elektriny a tepla s cieľom vytvoriť primerané doplnkové zdroje potrebné na krytie domáceho dopytu. Rast cien fosílnych neobnoviteľných palív v posledných rokoch posúva túto energetickú alternatívu do centra ekonomickej a politickej pozornosti. Medzi obnoviteľné zdroje energie (OZE), ktoré je možné v súčasnosti technologicky využiť na výrobu elektriny, tepla a dopravných palív sa zaraďuje biomasa, vrátane biopalív a bioplynu, slnečná, vodná, veterná a geotermálna energia. Za obnoviteľný zdroj energie sa pritom považuje zdroj, ktorého energetický potenciál sa trvalo obnovuje prírodnými procesmi alebo činnosťou ľudí. Celkový a technický potenciál OZE v SR je uvedený v tab. 1 (Ministerstvo hospodárstva SR, 2007). Najväčší celkový potenciál má slnečná energia. Vzhľadom na finančné a technologické možnosti je predpoklad využívania slnečnej energie najmä na výrobu tepla a teplej úžitkovej vody. Súčasná fotovoltaická (FV) technológia umožňuje bez väčších štrukturálnych zmien integrovať do energetického rozvodného systému fotovoltaické generátory zabezpečujúce podiel niekoľko percent celoročnej spotreby elektriny. Využitie technického FV potenciálu je v súčasnosti, v porovnaní s inými technológiami, finančne náročnejšie. Druhý najväčší celkový potenciál má geotermálna energia. Vlastnosti geotermálnych vôd na Slovensku predurčujú využívanie tejto energie najmä na vykurovanie a liečebné účely. Technický potenciál je taktiež výrazne nižší z dôvodu technologických problémov súvisiacich s chemickým zložením geotermálnych vôd. duben / 2008 voda ( strana 2

3 Tab. 1 Celkový a technický potenciál OZE v SR (Ministerstvo hospodárstva SR, 2007) ZDROJ Celkový potenciál Technický potenciál TJ GWh TJ GWh Vodná energia: Veľké vodné elektrárne Malé vodné elektrárne Biomasa Lesná biomasa Poľnohospodárska biomasa Biopalivá Bioplyn Ostatná biomasa Veterná energia * * Geotermálna energia Slnečná energia SPOLU * Celkový potenciál veternej energie nebol určený, technický potenciál je určený z roku 2002 Najväčší technický potenciál má biomasa. Biomasa má veľkú perspektívu pri výrobe tepla pre vykurovanie najmä v centrálnych vykurovacích systémoch, menej v domácnostiach, vo forme peliet, brikiet, drevných štiepok a slamy. Pomerne rýchlym riešením zvýšeného využívania biomasy je spoluspaľovanie s fosílnym palivom v tepelných elektrárňach a pri kombinovanej výrobe elektriny a tepla. V prípade väčších zariadení jedným z dôležitých faktorov je optimalizácia logistických nákladov. Ďalšou z foriem využitia biomasy je výroba bioplynu. Bioplyn vyrobený z poľnohospodárskej biomasy, z organického podielu komunálneho odpadu, či z kalov z čistiarní odpadových vôd (ČOV) je možné využívať na výrobu elektriny a tepla. Na obr. 1 je uvedený predpokladaný vývoj výroby elektriny z OZE v SR v r Výroba elektriny z OZE GWh Malé vodné elektrárne Biomasa Veterné elektrárne Bioplyn Výroba 2004 Výroba 2010 Výroba 2015 Obr. 1 Predpokladaný vývoj výroby elektriny z OZE v rokoch 2010 a 2015 (Ministerstvo hospodárstva SR, 2007) BIOPLYNOVÉ STANICE Bioplynové stanice pracujú úspešne v krajinách Európskej únie či iných častiach sveta už niekoľko desaťročí. Spracovávajú širokú škálu organických materiálov od odpadov po materiály cielene pripravované. Na základe spracovaných surovín môžeme bioplynové stanice rozdeliť nasledovných skupín: poľnohospodárske bioplynové stanice. Tieto zariadenia spracovávajú hlavne suroviny z poľnohospodárskej výroby. Medzi tieto materiály patrí najmä odpad (resp. vedľajší produkt) zo živočíšnej výroby hnojovica, hnoj či trus. K ďalším materiálom patria suroviny z rastlinnej výroby, ktoré tvorí rastlinný odpad, pozberové zvyšky a v posledných rokoch aj cielene pestované energetické plodiny. priemyselné bioplynové stanice. Spracovávajú najmä odpady z rôznych priemyselných výrob. Väčšinou sa jedná o odpady z agropotravinárskeho priemyslu (výpalky z výroby liehu, odpadové oleje, odpady z bitúnkov, odpady z rôznych potravinárskych či farmaceutických fermentačných výrob...). Tieto bioplynové stanice sú realizované buď priamo v mieste, kde je spracovávaný odpad produkovaný alebo sú to stanice, kde sa odpad spracováva na zmluvnom základe. Prevádzka priemyselných bioplynových staníc kde sa spracovávajú odpady na zmluvnom základe je charakteristická rôznorodosťou vstupov a tým aj vyššou nestabilitou anaeróbnych procesov. komunálne bioplynové stanice. Tieto stanice sú budované zväčša s väčšinovým vlastníctvom obcí. Spracovávajú komunálne odpady, kde najväčší podiel tvorí biologicky rozložiteľný podiel komunálneho odpadu, odpad z reštaurácií a jedální a zelený odpad z údržby obecnej zelene. Prehľad v súčasnosti prevádzkovaných bioplynových staníc v SR je uvedený v tab. 2. duben / 2008 voda ( strana 3

4 Z uvedeného prehľadu je zrejmé, že všetky bioplynové stanice sú poľnohospodárske, pričom v podstate iba jedna spracováva takmer výhradne energetické plodiny. Na tomto mieste musíme podotknúť, že v prehľadoch bioplynových staníc v SR sa stále zabúda na prvú a v podstate jedinú priemyselnú bioplynovú stanicu v SR na spracovanie penicilínového mycélia, biomasy z výroby treonínu a prebytočného kalu z priemyselnej ČOV v Slovenskej Ľupči, ktorá bola uvedená do prevádzky v druhej polovici 90-tych rokov minulého storočia. V ČR je v súčasnosti v prevádzke približne 20 bioplynových staníc. Z tohto počtu vyplýva, že výstavba bioplynových staníc v našich krajinách je stále v začiatkoch, aj keď vo viacerých krajinách EÚ sa anaeróbne spracovanie OZE stalo bežne využívanou technológiou. Najmarkantnejšia situácia je SRN, kde je v súčasnosti v prevádzke takmer 4000 bioplynových staníc (obr. 2). Z obr. 2 je zrejmé ako sa na raste počtu bioplynových staníc odráža legislatívna podpora využívania OZE. V čase platnosti zákona o zásobovaní elektrickou energiou z r bola cena za 1 kwh el. energie vyrobenej z biomasy približne 0,14-0,15 DM. Vývoj cien za jednu kwh el. energie po prijatí zákona o podpore využívania OZE na výrobu el. energie (r. 2000) resp. po jeho revízii (r. 2004) je uvedený na obr. 3. Pri stanovení ceny za el. energiu z obnoviteľných zdrojov energie sa vychádza z el. výkonu bioplynovej stanice a revízia zákona uvádza už aj bonusy za cenu kwh. Jeden z bonusov 6 ct je možné získať, ak je el. energia produkovaná z energetických plodín, z hnojovice alebo výpalkov z výroby etanolu. Ďalší bonus 2 ct je za kombinovanú výrobu tepla a el. energie a ďalšie dva centy za využívanie inovačných technológií (napr. spracovanie bioplynu na kvalitu zemného plynu, využívanie termochemického splynovania, palivových článkov, spaľovanie v Stirlingovom motore, v mikroturbíne, v Rankinovo organickom cykle atď.) obr. 3. Tab. 2 Súčasný stav bioplynových staníc v SR Bioplynová stanica Hlavná surovina Inštalovaný el. výkon kwe Prevádzka od roku AGROS s.r.o. Bátka hnojovica ošípaných, do r aj hydinový 6x trus PPD Brezov hnojovica hovädzieho dobytka VPP SPU, s.r.o. Kolíňany rôzne substráty, najmä hnojovica hospodárskych zvierat PD Kapušany hnojovica hospodárskych zvierat, kukuričná siláž STIFI Hurbanovo kukuričná siláž Zákon o zásobovaní el. energiou Zákon o podpore využívania OZE na výrobu el. energie Revízia zákona o využívaní OZE pri výrobe el. energie Obr. 2 Vývoj počtu bioplynových staníc v SRN (Porsche, 2007) V ČR sa cena za el. energiu z OZE stanovuje na základe zákona 180/2005 o podpore výroby elektriny z OZE a o zmene niektorých zákonov (zákon o podpore využívania obnoviteľných zdrojov). Podľa tohto zákona sa obnoviteľným zdrojom rozumie okrem iného aj energia z kalového plynu, skládkového plynu a bioplynu. To znamená, že OZE nie je len biomasa, z ktorej sa bioplyn produkuje, ale je ním aj energia z bioplynu. Navyše sa tu rozdeľuje bioplyn, ktorý vzniká či na skládkach, či na ČOV či v bioplynových staniciach rovnakými procesmi na tri rôzne druhy bioplyn, skládkový plyn a kalový plyn. Aj keď sa zdá, že z legislatívneho hľadiska je takéto delenie jednoduchšie a možno aj zrozumiteľnejšie, rozdeľovať by sa mali skôr suroviny, z ktorých bioplyn vzniká. Toto delenie bolo zrejme prebraté zo zákonov o podpore OZE v SRN. V zákone 180/2005 sa rámcovo uvádza zachovanie minimálnych cien po dobu 15 rokov od uvedenia zariadenia do prevádzky resp. pre staršie zariadenia zachovanie minimálnych cien z r rokov od nadobudnutia účinnosti tohto zákona. Konkrétne ceny sa stanovujú každoročne cenovým rozhodnutím Energetického regulačného úradu ČR (ERÚ). Ceny stanovené pre nasledujúci rok nesmú byť nižšie ako je 95 % ceny v roku, kedy sa cena stanovuje. Prvýkrát sa takto ceny stanovili pre r Ceny platné pre r sú uvedené v tab. 3. Obr. 3 Ceny za el. energiu z OZE v SRN (Porsche, 2007) duben / 2008 voda ( strana 4

5 V cenovom rozhodnutí ERÚ 7/2007 sa vysvetľuje pojem bioplynové stanice využívajúce určenú biomasu. Sú to bioplynové stanice, ktoré v danom kalendárnom mesiaci využívajú viac ako 50 % hmotnostného podielu biomasy v sušine tvorenej rastlinami alebo ich časťami získanými z poľnohospodárskej činnosti za predpokladu, že neslúžia na iný účel ako je využitie na spracovanie v zariadeniach určených na produkciu bioplynu a súčasne v danom kalendárnom mesiaci využívajú iba jednu alebo viac týchto vstupných surovín: a) trávu z verejnej zelene, športovísk a súkromných záhrad vrátane biomasy získanej poľnohospodárskou činnosťou alebo starostlivosťou o krajinu, b) celé zbierané rastliny poškodené krupobitím alebo predčasne vyklíčené zrno v klasoch obilia, c) zvieracie exkrementy, vrátane podstielky, zo zvierat chovaných pre zabezpečenie potravín (mäsa, mlieka, vajec) alebo vlny, kože a ďalších zvieracích produktov, d) výpalky z liehovarov vyrábajúcich kvasný lieh a pestovateľských páleníc, e) nepoužité oleje z olejnatých rastlín a pokrutiny (výlisky) vzniknuté pri lisovaní rastlinného oleja, f) časti rastlín z poľnohospodárskych a potravinárskych výrob. V SR sa cena za energiu z obnoviteľných zdrojov energie stanovuje každoročne výnosom Úradu pre reguláciu sieťových odvetví SR (ÚR- SO), čo nedáva dostatočnú istotu prevádzkovateľom bioplynových staníc resp. možných investorom. Prvýkrát bola cena za el. energiu vyrobenú z bioplynu stanovená výnosom ÚRSO 2/2005 na 2,50 Sk/kWh bez ohľadu na to z akých surovín bol bioplyn vyrobený. Výnos 2/2006 už rozdeľuje cenu za energiu z bioplynu z ČOV a skládok (2,56 Sk/kWh) a energiu z bioplynu z anaeróbnych fermentačných technológií (4,20 Sk/kWh pre zariadenia do 1 MW a 3,80 Sk/kWh pre zariadenia nad 1 MW). V najnovšom výnose 2/2007 sa stanovujú ceny na r nasledovne energia z bioplynu z ČOV a skládok 2,63 Sk/kWh, z bioplynu z anaeróbnych fermentačných technológií 4,31 Sk/kWh (do 1 MW) a 3,90 Sk/kWh (nad 1 MW). Tab. 3 Výkupné ceny a zelené bonusy pre spaľovanie bioplynu, skládkového plynu, kalového plynu a banského plynu z uzatvorených baní stanovené v ČR pre r Dátum uvedenia do prevádzky Výroba elektriny spaľovaním bioplynu v bioplyno- vých staniciach pre zdroj uvedený do prevádzky po 1. januári 2008 vrátane využívajúci určenú biomasu Výroba elektriny spaľovaním bioplynu v bioplyno- vých staniciach pre zdroj uvedený do prevádzky po 1. januári 2008 vrátane využívajúci ostatnú biomasu Výroba elektriny spaľovaním bioplynu v bioplyno- vých staniciach pre zdroj uvedený do prevádzky od 1. januára 2006 do 31. decembra 2007 Výroba elektriny spaľovaním bioplynu vo výrobni uvedenej do prevádzky od 1. januára 2004 do 31. decembra 2005 Výroba elektriny spaľovaním bioplynu vo výrobni uvedenej do prevádzky pred 1. januárom 2004 Výroba elektriny spaľovaním skládkového plynu pre zdroj uvedený do prevádzky po 1. januári 2006 vrátane Výroba elektriny spaľovaním kalového plynu pre zdroj uvedený do prevádzky po 1. januári 2006 vrátane Výroba elektriny spaľovaním banského plynu z uzatvorených baní Výkupné ceny Zelené bonusy elektriny dodanej do siete v v Kč/MWh Kč/MWh Na obr. 4 je uvedený potenciál produkcie bioplynu z hľadiska použitých surovín v SRN. Z rozdelenia produkcie bioplynu z rôznych surovín vyplýva, že z cielene pestovaných energetických plodín je možné v SRN vyrobiť asi tretinu produkovaného bioplynu. Vzhľadom na to, že v SR nie je tak rozvinutá živočíšna výroba ako v SRN, je možné u nás očakávať vyšší podiel bioplynu vyrobeného z cielene pestovaných plodín. Exkrementy 44 % Energetické plodiny 33 % Komunálny odpad 18 % Priemyselný odpad 5 % Obr. 4 Potenciál produkcie bioplynu v SRN z hľadiska použitých surovín (Porsche, 2007) V Analýze vplyvu platnej legislatívy na podporu využívania biomasy na energetické účely a návrh na ďalšie riešenie (Ministerstvo pôdohospodárstva SR, 2006) sa uvádza, že slovenské poľnohospodárstvo môže vyčleniť 300 tis. ha na účelové pestovanie zelenej biomasy na výrobu energie, buď vo forme zelených rastlín na výrobu bioplynu (kukurica, obilniny, strukoviny, apod.) a následnú kombinovanú výrobu elektriny a tepla alebo formou energetických rastlín na produkciu paliva na výrobu tepla na vykurovanie, ohrev teplej úžitkovej a technologickej vody alebo v sušiarenstve (energetický štiav, ozdobnica čínska, cirok, krídlatka, technické konope a pod.) je možné vyrobiť ďalších 32 PJ energie. Pri takomto riešení by bolo možné postaviť okolo 1000 bioplynových staníc s inštalovaným výkonom kogeneračnej jednotky 500 kw a 1000 zariadení na výrobu tepla spaľovaním o výkone 350 kw. Aj keď toto množstvo s veľkou pravdepodobnosťou nebude nikdy naplnené, tento odhad dáva reálne možnosti pre výstavbu minimálne desiatok bioplynových staníc na spracovanie cielene pestovaných energetických plodín. V súčasnosti vidíme tieto hlavné bariéry širšieho rozvoja bioplynových staníc na spracovanie cielene pestovaných energetických plodín: malé skúsenosti s prípravou, výstavbou a prevádzkovaním bioplynových staníc, nerozvinutý trh tuzemských dodávateľov technologických a stavebných častí, nedocenenie environmentálneho a regionálneho prínosu bioplynových technológií. duben / 2008 voda ( strana 5

6 Toto sú hlavné bariéry, ktoré uvádza Ministerstvo hospodárstva SR (2007) všeobecne pre využívanie bioplynu. Okrem týchto bariér je v SR významným problémom nedostatočná legislatíva v oblasti využívania obnoviteľných zdrojov energie a cenová politika vo výkupe energie z OZE. Ako už bolo uvedené, v ČR je od r v platnosti zákon 180/2005 o podpore výroby elektriny z obnoviteľných zdrojov energie (zákon o podpore využívania obnoviteľných zdrojov), v SR takáto legislatíva stále chýba. V SR zatiaľ jediná bioplynová stanica na cielene pestované energetické plodiny (hlavne kukuričnú siláž) je v prevádzke od r v Hurbanove (Hutňan et al., 2007). Denne spracuje približne 20 t siláže a vyprodukuje cca 6000 kwh el. energie a cca 9000 kwh tepelnej energie. Elektrická energia je predávaná do verejnej siete. Tepelná energia sa využíva okrem ohrevu samotného anaeróbneho reaktora na ohrievanie fóliovníkov a v sezóne na sušenie zrnovín, najmä kukurice (obr. 5). Pripojenie na el. sieť Teplo využívané vo fóliovníkoch Silážne jamy BPS Teplo využívané pri sušení kukurice Obr. 5 Prvá bioplynová stanica (BPS) v SR na spracovanie energetických plodín (STIFI Hurbanovo) Okrem kukuričnej siláže je možné využívať ďalšie energetické plodiny. Na obr. 6 sú uvedené najčastejšie substráty spracovávané na bioplynových staniciach v SRN, kde sú ako hlavné materiály cielene pestované energetické plodiny. Na obr. 7 je frekvencia používania viacerých substrátov na bioplynových staniciach. Z tohto obrázku je vidieť, že jediný substrát sa používa iba v približne 3 % bioplynových staníc Relatívna početnosť [%] Obr. 6 Frekvencia používaných substrátov na bioplynových staniciach spracúvajúcich cielene pestované energetické plodiny v SRN (Weiland et al., 2003) 1 kukuričná siláž, 2 trávna siláž, 3 odpadové tuky, 4 kukuričné zlomky, 5 zvyšky jedál, 6 tráva z kosenia trávnikov, 7 starý chlieb duben / 2008 voda ( strana 6

7 Relatívna početnosť [%] Obr. 7 Počet aplikovaných ko-substrátov na bioplynových staniciach v SRN (Weiland et al., 2003) ZÁVER Cieľom tohto príspevku bolo uviesť možnosti využívania obnoviteľných zdrojov energie z dôrazom na ich spracovanie v bioplynových staniciach. Potenciál produkcie bioplynu v SR je vysoký, aj keď súčasný stav využívania anaeróbnych technológií tomu nenasvedčuje. V práci boli uvedené hlavné bariéry brániace širšiemu rozvoju týchto technológií. Napriek týmto bariéram je produkcia a energetické využitie bioplynu jedným z najperspektívnejších spôsobov využívania OZE u nás. Ak biomasu nie je možné priamo spaľovať a svojím zložením je vhodná na anaeróbny rozklad, anaeróbne spracovanie predstavuje jednu z najvhodnejších alternatív jej energetického využitia. Okrem toho, že sa dosiahne energetické zhodnotenie a využitie biomasy, anaeróbne spracovanie umožní vytvorenie čistého zdroja energie, ktorý nezaťažuje ovzdušie takými splodinami, ako je to v prípade priameho spaľovania biomasy. LITERATÚRA Počet ko-substrátov Hutňan M., Kalina A., Štifner Š.: Bioplynová stanica na spracovanie cielene pestovaných poľnohospodárskych plodín. Agrobioenegia 2, 3(2007), 5-8 Ministerstvo pôdohospodárstva SR (2006): Analýza vplyvu platnej legislatívy na podporu využívania biomasy na energetické účely a návrh na ďalšie riešenie. Č. materiálu 1509/ , schválené na rokovaní vlády SR Ministerstvo hospodárstva SR (2007): Stratégia vyššieho využitia obnoviteľných zdrojov energie v SR. Č. materiálu UV-7510/2007, schválené na rokovaní vlády SR Porsche G.: The impact of national policies and economic frames for the development of biogas in Germany. In: Proceedings of European biogas workshop and study tour The future of biogas in Europe III, June, University of Sousthern Denmark, Esbjerg, p Weiland P., Rieger C., Ehrmann T. (2003):Evaluation of the newest biogas plants in Germany with respect to renewable energy production, greenhouse gas reduction and nutrient management. In: Proceedings of European biogas workshop The future of biogas in Europe II October, University of Sousthern Denmark, Esbjerg, p ZPŮSOB ŘEŠENÍ KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚČOV PRAHA I. JOSEF KUTIL, PODĚBRADY Kalové hospodářství pražské Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) jako zdroj pevných produktů vlastního čistírenského procesu je trvale v centru pozornosti občanské veřejnosti, provozovatele, vlastníka, správních i samosprávných orgánů a veřejnosti odborné. Vznikající kaly, které představují přibližně 3%-5% objemu přitékajících vod na ÚČOV jsou koncentrátem až 80% původního znečištění. Obsahují velký podíl organických látek (cca 70%) a proto se s výhodou podrobují termofilní anaerobní stabilizaci, kdy vzniká energeticky bohatý bioplyn a zbytkový vyhnilý kal, jehož hmotnost činí 50% - 60% kalu původního (surový směsný), s podílem organických látek 50%. Z toho je patrná výhodnost tohoto procesu, kdy se podstatně zredukuje hmotnost původního kalu, protože 50% - 60% hmotnosti organických látek přejde do bioplynu. Vyhnilý kal se odvodní na 30% - 35% sušiny a transportuje se po silničních komunikacích na rekultivaci skládky. Silniční doprava zatěžuje pražské místní komunikace, manipulace s kalem na volném prostranství ÚČOV je zdrojem zápachu a způsob likvidace kalu ukládání, není perspektivní. Tyto aspekty jsou zdrojem pozornosti subjektů uvedených výše. Strategický záměr hl.m.prahy uvažuje s vymístěním ÚČOV z Trojského ostrova a jediná lokalita, splňující celý komplex podmínek je stávající lom Klecany. Tato lokalita podle schváleného ÚZEMNÍHO PLÁNU VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU PRAŽSKÉHO REGIONU STČ. KRAJE (ÚP VÚC PRAŽSKÉHO REGIONU byl schválen Zastupitelstvem Středočeského kraje dne , usnesením č /2006/ZK.) umožňuje výhledové umístění nové kapacity ÚČOV Praha na řešeném území v lokalitě Klecany-Husinec, která již byla v minulosti prověřována. Lokalita lom Klecany je ale blokována cca do roku 2050 jako těžené ložisko kameniva. Na katastru Klecan je rovněž nachází Lokalita Drasty, sloužící od 60. let min. století jako záložní kapacita pro zpracování části vyhnilých kalů z ÚČOV na kalových polích. Ta může v budoucnosti sloužit pro umístění celého kalového hospodářství, jako součást čistící linky umístěné v Klecanech, a rovněž i pro vymístění celého kalového hospodářství z Trojského ostrova v předstihu. V současnosti je lokalita Drasty propojena s ÚČOV Praha ocelovým potrubím DN 350 v délce 12 km, které umožňuje přepravu cca 1200 m3 vyhnilého kalu za den, což je přibližně jedna polovina denní produkce. Přečerpaná část produkce kalu je odvodňována na kalových polích, kde kal o sušině 3,5% volně vysychá odparem. Účinnost tohoto procesu závisí na počasí a jde samozřejmě o dlouhodobý proces. Zpracování kalu na Drastech jiným způsobem než volným vysycháním vyvolá potřebu řešení likvidace kalových vod, rovněž zde chybí energetické zázemí, které je na ÚČOV. duben / 2008 voda ( strana 7

8 Stručný nástin současného způsobu zpracování kalu, výhledové řešení lokalizace jak čistírenské kapacity, tak i kalového hospodářství otvírá řadu otázek, které je nutno řešit. Nejde pouze o otázky technické, ale i ekonomické, o nákladovost investiční, provozní, faktor časový atd. Řešení problematiky je vymezeno těmito podmínkami: minimální náklady na realizaci zachování anaerobie + kogenerace spoluspalování vyhnilých kalů Soustavný růst cen energií a všestranná podpora produkci energii z obnovitelných zdrojů zvýrazňuje význam zavedeného způsobu anaerobní stabilizace kalů a maximální využití energie v produkovaném bioplynu a podstatná součást kalového hospodářství ÚČOV soubor vyhnívacích nádrží prochází v současnosti postupnou nákladnou rekonstrukcí, která zajistí jejich spolehlivou funkci na další desetiletí. Z těchto důvodů následuje podrobnější pohled na současný stav kalového hospodářství, zhodnocení kapacit a několikaletý vývoj některých parametrů. VYHODNOCENÍ A BILANCE (HMOTNOSTNÍ I ENERGETICKÉ) Z PROVOZNÍCH ÚDAJŮ ÚČOV Údaje vycházejí z denních průměrných hodnot provozních údajů za období od do Tabulka 1. Výchozí hodnoty Celkové množství sušiny kalu za den kg VL (sušiny)/d Obsah organických látek v sušině SSK 69 % VLorg Sušina (koncentrace) SSK 5,79 % VL (sušiny) Teplota vstupujícího SSK 14 C Teplota fermentace 55 C Specifická produkce bioplynu 0,637 Nm 3 /kg VLorg přiv. Provozní objem fermentačních nádrží (I ) m 3 1 kg VLorg - výhřevnost 23 MJ/kg VLorg 1 Nm 3 bioplynu - výhřevnost 23,5 MJ/Nm 3 6,528 kwh/nm 3 Potřeba tepla na odstranění 1kg vody 2,62 MJ/kg vody z 1 Nm 3 BP se vyrobí elektrické energie 2,2 kwh el/nm 3 BP tepelné energie 3,54 kwht/nm 3 BP 12,74 MJ/Nm 3 Stupeň odvodnění surového kalu 32 % suš Objem dávkovaného SSK 1857 m 3 /d Doba zdržení 14,9 d Zatížení 3,82 kg/m 3 VL d 2,64 kg/m 3 VL org. d Produkce bioplynu Nm 3 /d VL org. vloženo kg/d V kalu zůstává VL org kg/d Hmotnost stabilizovaného kalu kg suš./d Hmotnost kalového koláče po odvodnění (32%) kg/d Pro vysušení na 92% nutno odstranit vodu kg/d Pro vysušení na 65% nutno odstranit vodu kg/d Již v roce 2001 bylo provedeno podrobné posouzení kapacity kalového hospodářství pražské ÚČOV ve studii Likvidace kalů z ÚČOV Praha, (zpracovali pro PVS a.s. prof.dohanyos, prof.zábranská, Ing.Vrána, Ing.Kutil). Je zajímavé, jak se za uplynulé období změnily některé sledované veličiny. Obr.1 duben / 2008 voda ( strana 8

9 Z Obr.1 je patrný nárůst hmotnosti organických látek, podrobované anaerobní stabilizaci, od počátku roku 1998, kdy se projevilo uvádění ÚČOV do provozu po ukončené intensifikaci. Přerušení průběhů grafů odpovídá období od , kdy byla ÚČOV postižena povodní, do , kdy bylo již kalové hospodářství plně konsolidováno. V tomto intervalu dochází k mírnému poklesu OL. Anaerobní proces je stabilní, zejména stupeň odbourání dlouhodobě vykazuje hodnotu přibližně 53%. Určujícím parametrem je hmotnost organických látek vstupujících do procesu. Stabilita anaerobie je dokumentována i průběhem hmotnosti organických látek ve vyhnilém kalu, která graficky kopíruje průběh SSK a rovněž tak hodnoty rozdílu, resp. podílu hodnot hmotnosti. Obr.2 Podstatným údajem při anaerobní stabilizaci je i vztah mezi sušinou čerpaného kalu k fermentaci a velikostí objemu vyhnívacích nádrží. Vyhnívacích nádrží (VN) je celkem 12ks, z toho je 6 VN prvního stupně a 6 VN druhého stupně. VN II původně měly splňovat úlohu v oddělování kalové vody, ale z důvodů změn v kvalitě kalu a změn v technologii tuto funkci neplní. Plní úlohu dokončování vyhnívacího procesu a dochází v nich k vývinu zbytkového bioplynu.. Jsou uspořádány do tří čtveřic. Každá čtveřice tedy obsahuje 2 nádrže prvního stupně (VN I ) a dvě nádrže druhého stupně (VN II ). se společnou strojovnou, která autonomně zabezpečuje čerpání surového směsného kalu (SSK) do VN I, jejich míchání a vyhřívání a dále přepouštění do VN II a vypouštění VK. Do provozu byly uvedeny v r.1968, tedy dosavadní doba provozování je více jak 30 let. Teoretický objem VN I je m3, teoretický objem VN II je m3. Provozně využívané objemy jsou cca 95% těchto hodnot. Předmětem posuzování kapacity souboru VN v roce 2000 bylo i jejich zatěžování, při sledování produkce bioplynu (parametr specifická produkce BP na kg OL vložených) a to v režimu termofilní stabilizace. Obr.2 vyjadřuje, jaký je skutečný stav při provozování v intervalu , je vyznačena hodnota zadání ze studie z r.2001 a dále je vyznačena hodnota zadaného maxima. Soubor vyhnívacích nádrží není v žádném případě přetěžován, pracuje se značnými rezervami. Pokud dochází k mimořádným stavům, pak se jedná o ojedinělé případy porušení kanalizačního řádu. Obr.3 duben / 2008 voda ( strana 9

10 Na Obr.3 je vyjádřen průběh specifického zatížení objemové jednotky vyhnívací nádrže ve stejném intervalu jako v předešlém případě. Systematicky prováděná generální oprava jednotlivých dvojic VN má vliv na sledované zátěžové parametry. I když je dlouhodobě odstavena jedna dvojice a celkový efektivní objem VN je na úrovni cca 80% objemu instalovaného, nedochází ani k dosahování maxima podle zadání z r.2001 (5,2 kg VL/m3.d), ale pouze 80% této hodnoty (4,1 kgvl/m3.d). Maxima z důvodů krátkodobého hrubého porušování kanalizačního řádu jsou patrná. Vždy se v těchto případech jedná o kaly anorganické povahy, pocházející ze stavební činnosti. Obr.4 Obr.5 duben / 2008 voda ( strana 10

11 Obr.6 Doplňující grafy (Obr.4 a Obr.5) dokumentují soustavný pokles jak denního objemu surového směsného kalu čerpaného do soustavy VN, tak i pokles sušiny surového směsného kalu. Pro posouzení anaerobního procesu, jeho kvality a následné produkce bioplynu je důležité zatížení anaerobního kalu. Obr.6 dokumentuje, že se pracuje pod maximem dle zadání ( cca 71%) a hluboko pod možným maximem, které bylo zjištěno provozním experimentem (dokonce 53% této hodnoty). Praxe, provozní údaje z dlouhodobého detailního sledování kalového hospodářství dokazují, že nedochází k přetěžování vyhnívacích nádrží, je naopak i dostatečná rezerva pro zpracování kalu po připravovaném rozšíření ÚČOV. Soustava vyhnívacích nádrží po ukončení generálních oprav spolehlivě zpracuje veškerou kalovou produkci. Rozhodnutí o ukončení jejich provozování bude tedy výhradně politické, protože technická a technologická způsobilost tohoto prvku kalového hospodářství je a bude spolehlivá. INZERCE Internetový obchod s čerpadly - dávkovací - membránová - sudová - odstředivá s magnetickou spojkou - kalová - hadicová Věrnostní program pro firemní zákazníky Speciální program pro výběr čerpadla duben / 2008 voda ( strana 11

12 FIREMNÍ NOVINKY ZAHUŠTĚNÍ A ODVODNĚNÍ PRO MENŠÍ ČOV RoS2S KRUHOVÝ ZAHUŠŤOVAČ KALU Zařízení pracuje na principu kombinace statické a mechanické filtrace, který spojuje výhody me-chanické jednoduchosti, spolehlivosti a minimálních nároků na údržbu. Další výhodou jsou rela-tivně nízké hodnoty spotřeby elektrické energie a provozní vody a velmi dobré podmínky pro obsluhu, dané uzavřeností systému bez přímého kontaktu s kalem, automatikou provozu a nízkou hlučností. Zahušťování kalu probíhá v zařízení tvaru nízkého, šikmo postaveného válce, který je rozdělen vodorovným mikrosítem (jemnost 0,3-0,35 mm) na zahušťovací zónu a zónu odvodu filtrátu. Vy-vločkovaný kal z reaktoru vtéká na horní plochu síta. Při otáčení síta dochází k odlučování filtrátu, který se shromažďuje ve spodní části válce a odtéká odtokovým potrubím a současně k dopravě zahuštěného kalu pomocí přídavných stíracích ramen do "výsypného" otvoru resp. potrubí. Zařízení je možno dodat v kompletní sestavě s přípravou vločkovadla, čerpadly, vločkovacím reaktorem a ovládáním pro automatický provoz.výkon do 15 m3/hod Realizované instalace: ČOV VW BRATISLAVA, ČOV HODONÍN, ČOV ŽDÁR NAD SÁZAVOU, ČOV NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ, ČOV BLANSKO, ČOV KOLOVRATY Probíhající instalace : ČOV SLAVKOV, ČOV BŘECLAV HUBER CS spol. s r.o., Cihlářská 19, Brno Tel.: , Fax: , info@hubercs.cz, HUBER CS spol. s r.o., kancelář Hydropress, Táborská 31, Praha Tel: , Fax: , praha@hubercs.cz HUBER SK, Prof.Sáru 5, Banská Bystrica Tel: , Fax: , hubersk@stonline.sk duben / 2008 voda ( strana 12

13 RoS3Q ŠNEKOVÝ KALOLIS Odvodňovací zařízení RoS3Q je šikmo uložený sítový separátor ve tvaru trubky, rozdělený na zónu nátoku a pohonu, lisování a na výstupní část s řízeným hradícím kuželem. V první části síta (jemnost 0,5mm), která využívá jeho poměrně velké plochy a kde je vyvíjen minimální tlak na vyvločkovaný kal, dochází k rychlému odtoku přebytečné vody (velké stoupání závitů šroubovice na hřídeli uvnitř síta) Ve druhém stupni síta (jemnost 0,2 mm) přechází hřídel do kužele a zmenšuje se stoupání závitů šroubovice. Dochází ke zvětšení tlaku na kal a jeho odvodňování, což způsobuje nepřetržitou redukci filtračního koláče Ve třetí části síta (jemnost 0,1 mm) je filtrační koláč zredukován na tloušťku cca 30 mm a před opuštěním tubulu na něj působí protitlak hydraulicky stavitelného kužele, který způsobí ještě větší odvodnění Pro individuální požadavky na odvodnění kalu lze zmenšením otáček hřídele zvětšit dobu zdržení kalu v zařízení, čímž se zvětší doba filtrace a dojde k většímu odvodnění. Výkon do 5 m3/hod. Probíhající instalace : ČOV BOSCH PÁVOV, ČOV SLAVKOV, ČOV JILEMNICE, ČOV BŘECLAV POSTSKRIPTUM TIME MANAGEMENT Nelekejte se, prosím, nejedná se o další reklamu, tentokrát na kurs o nakládání s časem. Ostatně, jestli jste si našli trochu času na to, aby jste si vytiskli nové číslo E-vody, alespoň v myšlenkách se vrátili ke konferenci Kaly a odpady 2008, dozvěděli se o možnostech využití bioplynu ve Slovenské republice, společně s autory se zamysleli nad otázkou, kde nalézt efektivní energii k sušení odvodněných kalů, prokousali se firemními prezentacemi, které dále pootevřeli Vaše obzory a stojíte nyní před posledními řádky E-vody, jste vítězové a rozhodně žádný kurs na téma využívání svého času nepotřebujete. Pochopili jste totiž, co je pro Vás právě nyní nejdůležitější. Chtěl bych Vám pouze touto cestou předat jednu radu, kterou můžete buď zapomenout, nebo se nad ní zamyslet. Nejedná se o žádnou převratnou myšlenku, pravděpodobně se nejedná ani o mojí myšlenku, protože i já jsem již zdeformován nesčetnými kursy a příručkami na toto téma. Ale já myslím, že se není potřeba stydět za to, když přiznáme, že se nám boj s nedostatkem času nedaří: vždyť stačí, když to přiznáme sami před sebou. Moje rada vychází z docela jednoduché úvahy: času máme pořád stejně, množství času je faktor, který nemůžeme ovlivnit - den má stále 24 hodin. Proto častá věta: Teď právě nemám čas, je významově absolutním nesmyslem. Čas nemůžeme vlastnit, je nezávislý na nás - den bude mít 24 hodin bez ohledu na to, jestli tu budeme nebo ne. Podle mého názoru je mnohem významnější poznat, co je pro nás důležité. Kursy jsou často velmi drahé a proto jsou zaměřené převážně na využívání pracovního času. Ale vždyť nejen prací živ je člověk. Proto zaměřit se na to, co je pro nás důležité, je důležité obecně, každý den, každou hodinu. Ale pozor! Neznamená, že to, co je důležité, je naléhavé. Například četba E-vody je pro nás významná, ale není až tak významné, jestli si nové číslo přečtete dnes, v pátek večer před spaním nebo během nedělní kávy (obecně se doporučuje číst E-vodu v bdělém stavu, bez vlivu omamných látek, jako např. alkohol, kofein či nikotin). Nalézt efektivní alternativní zdroj energie je a bude pro společnost důležité. Ale podle mého soudu to není naléhavé. Určitě se mnou řada z Vás nebude souhlasit, ale zdá se mi výstavba jakýchkoliv zdrojů energie, které musíme dotovat, v této době nesmyslná. Možná zbytečně, ale dovolím si upozornit, že veškeré dotace, ať už do zemědělství, do zdravotnictví, školství nebo výstavby alternativních zdrojů energie jsou našimi penězi, které jsme předali státu. Dotovaná zelenina není levnější, jen za ní neplatíme více peněz u pokladny, ale o to více peněz nám každý měsíc stát odebere z naší výplaty. Platí to i naopak: to, co je naléhavé, nemusí být pro nás důležité. Zpravidla také není. Například zakoupení vstupenky na rozhodující zápas v play-off ledního hokeje mezi Slávií a Karlovými Vary bylo velmi naléhavé, až urgentní. Prodej začal v půl druhé ráno a poslední lístek byl duben / 2008 voda ( strana 13

14 prodán před šestou raní téhož dne, tedy ca. po pěti hodinách. Myslím však, že ani nejzarytější fanda nemůže prohlásit, že osobní účast na této sportovní ojedinělé události byla pro náš (či jeho) další vývoj nezbytná. Jak to tak bývá, poznat, co je pro nás nejdůležitější je zároveň velmi těžké. A to myslím, že bez ohledu na to, kolik Vám je let či čím se v zaměstnání zabýváte. Proto je o tom potřeba každý den přemýšlet. Vede to k poznání sama sebe a našeho vztahu k rodině, našim přátelům, našemu zaměstnání i našim koníčkům. A každý kousek tohoto poznání je takovým malým vítězstvím. V Panenských Břežanech dne Jan Gerstenberger jan.gerstenberger@centrum.cz PŘEHLED POŘÁDANÝCH ODBORNÝCH AKCÍ Podrobné informace najdete v odborném serveru e-voda nebo na webových stránkách pořadatelů II. ročník semináře Decentralizované nakládání s odpadními vodami Datum konání: 13. května 2008 Místo konání: Brno, hotel Avanti, Česká republika Seminář se koná pod záštitou Asociace čistírenských expertů ČR a zaměřuje se především na ekonomicky a technicky optimální řešení odvádění a čištění odpadních vod pro menší obce. Ekologické veletrhy Brno Datum konání: května 2008 Místo konání: Výstaviště Brno, Česká republika Ekologické veletrhy Brno patří k největším veletrhům ve střední a východní Evropě zaměřeným na vodní hospodářství, nakládání s odpady a ochranu všech složek životního prostředí. Pravidelně se jich účastní většina lídrů trhu z tuzemska i zahraničí. Sanační technologie Datum konání: května 2008 Místo konání: velký sál kongresového centra Pasáž, Masarykovo nám. 1323, Třebíč, Česká republika XI. konference pořádaná pod osobní záštitou náměstka ministra životního prostředí Ing. Karla Bláhy, CSc. XXIII. setkání vodohospodářů v Kutné Hoře Datum konání: ve dnech 28. a 29. května 2008 Místo konání: v aule Gymnázia Jiřího Ortena v Kutné Hoře, Jaselská 932 zaměření: Vodní zákon je v současné době upravován novelami a cílem setkání je podat informace na vazby nový správní řád a další zákony včetně zemědělství. Akce je navázaná na XIII. konferenci Voda a pozemkové úpravy, která probíhá v sousedním sále, takže účastníci mají možnost zúčastnit se dle výběru i přednášek konference. Na tradičním setkání zařazujeme informace k aktuálním problémům na úseku vodního hospodářství a životního prostředí vůbec a možnostem jejich řešení s výkladem předpisů hlavně po současné novelizaci vodního zákona zpracovateli či předními pracovníky v oborech, a následnou diskusí se pokusit o jednotnou aplikaci v praxi. pořádá: Sdružení vodohospodářů České republiky, oblast Kutná Hora XIII. konference Voda a pozemkové úpravy Datum konání: ve dnech 28. a 29. května 2008 Místo konání: v aule Gymnázia Jiřího Ortena v Kutné Hoře, Jaselská 932 Konference probíhá a prolíná se s XXIII. setkáním vodohospodářů v Kutné Hoře. Účastníci mají možnost účastnit se i přednášek na setkání. pořádá: Sdružení vodohospodářů České republiky, oblast Kutná Hora Pitná voda 2008 Datum konání: ve dnech června 2008 Místo konání: hotel Dvořák, Tábor, Česká republika 9. pokračování konferencí Pitná voda z údolních nádrží Konference se bude věnovat celé šíři problematiky pitné vody. Vedle vzájemných vztahů mezi technologiemi úpravy pitné vody a ději probíhajícími v údolních nádržích, tocích a jejich povodí, bude zahrnovat také technologii úpravy podzemní vody a problematiku hygieny pitné vody. Je zřejmé, že kvalita pitné vody je závislá na mnoha přírodních, technických a organizačních faktorech, které se vzájemně ovlivňují. Proto je žádoucí optimálně koordinovat technologická opatření v úpravnách se zásahy na nádržích, tocích a v jejich povodí. K tomu je nezbytné vzájemné pochopení odborníků různých disciplín, věcné argumentování někdy odlišných přístupů a snaha ke spolupráci pro dosažení společného cíle - kvalitní pitné vody. Odborný garant a sekretariát konference - Doc. Ing. Petr Dolejš, CSc. Registrován pod ISSN Elektronický časopis je uchováván a archivován v rámci projektu WebArchiv Národní knihovny a je poskytnutý k Online přístupu Internetovým uživatelům. EDITOŘI elektronického časopisu VODA Ing. Miroslav Sedláček, CSc., tel.: , mobil: , m.sedlacek@e-voda.cz Ing. Ladislav Pachta, IMPEA s.r.o. Hradec Králové, tel.: , mobil: , l.pachta@e-voda.cz Přihlášení k bezplatnému zasílání elektronického časopisu VODA je možno provést na a jednotlivá vydání si prohlédnout nebo stáhnout na Pokyny pro autory a ceník inzerce je uveden na Copyright 2008, IMPEA s.r.o., Hradec Králové duben / 2008 voda ( strana 14