Edičná séria: OŠETROVATEĽSTVO FYZIOTERAPIA LABORATÓRNA MEDICÍNA VEREJNÉ ZDRAVOTNÍCTVO. Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne

Size: px
Start display at page:

Download "Edičná séria: OŠETROVATEĽSTVO FYZIOTERAPIA LABORATÓRNA MEDICÍNA VEREJNÉ ZDRAVOTNÍCTVO. Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne"

Transcription

1 Edičná séria: OŠETROVATEĽSTVO FYZIOTERAPIA LABORATÓRNA MEDICÍNA VEREJNÉ ZDRAVOTNÍCTVO Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne Fakulta zdravotníctva

2 Zdravotnícke Listy Vedecký recenzovaný časopis, ročník 3, číslo 2. Scientific peer-reviewed journal, volume 3, number Časopis je indexovaný v Bibliographia medica Slovaca a zaradený do citačnej databázy CiBaMed REDAKČNÁ RADA / EDITORIAL BOARD PREDSEDA REDAKČNEJ RADY / CHAIRMAN OF THE EDITORIAL BOARD doc. MUDr. Ján Bielik, CSc. ŠÉFREDAKTOR / EDITOR IN CHIEF RNDr. Zdenka Krajčovičová, PhD. ČLENOVIA REDAKČNEJ RADY / MEMBERS OF THE EDITORIAL BOARD Baňárová Patrícia, Mgr. Mastiliaková Dagmar, doc., PhDr., PhD. Botíková Andrea, doc., PhDr., PhD. Matišáková Iveta, PhDr., PhD. Bučková Ľudmila, MUDr., MPH. Meluš Vladimír, RNDr., PhD., MPH. Čelko Juraj, doc., MUDr., CSc. Netriová Jana, Ing., PhD. Fábryová Viera, doc., MUDr., CSc. Oleár Vladimír, doc. MUDr., CSc. Gerlichová Katarína, PhDr., PhD. Ondrušová Adriana, prof., MUDr., PhD. Habánik Jozef, doc., Ing., PhD. Otrubová Jana, doc., PhDr., PhD. Kaščák Marián, MUDr., PhD. Poliaková Nikoleta, PhDr., PhD. Kaščák Peter, MUDr., PhD. Slobodníková Jana, doc., MUDr., CSc. Král Lubomír, PaedDr., PhD. Šimurka Pavol, MUDr., PhD. Kutnohorská Jana, doc., PhDr., CSc. Štefkovičová Mária, doc., MUDr., PhD., MPH. Litvová Slavka, PhDr. Zelisková Helena, Bc. Vydavateľ nenesie zodpovednosť za údaje a názory autorov jednotlivých článkov alebo inzerátov. Reprodukcia obsahu je povolená iba s priamym súhlasom redakcie. Publisher is not responsible for the information and opinions of authors of the articles or advertisements. Reproduction of content is permitted only with direct permission of the editors. VYDAVATEĽ REDAKCIA PUBLISHER- EDITORIAL OFFICE Fakulta zdravotníctva Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne Študentská Trenčín IČO Registrácia MK SR pod číslom EV 4755/13 Vychádza štyrikrát ročne. Náklad: 200 ks Dátum vydania: jún 2015 ISSN Fakulta zdravotníctva, Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, Trenčín

3 OBSAH Editoriál OŠETROVATEĽSTVO _ Mastiliaková D., Droběnová R. Vysokoškolsky vzdělané sestry v současné ošetřovatelské praxi University - educated nurses currently in the nursing practice Kostolániová A., Litvínová A. Psychická a fyzická záťaž sestier na chirurgických pracoviskách Psychical a physical load of nurses in surgical workplaces Poliaková N., Králová E., Pristachová Z. Predsudky v práci sestier Prejudices in the work of nurses Kudlová P., Krajcová T. Asimilace ruské menšiny do majoritní společnosti v České republice z pohledu ošetřovatelství - pilotní studie Assimilation of the russian minority into the majority population in the Czech republic as seen from the viewpoint of nursing - pilot study Koňošová H. Ošetrovateľstvo a posudzovanie kvality života Nursing and assessment of quality of life Bobáková M., Botíková A., Kubátová L., Ryska M. Možnosti hodnotenia kvality života pacientov s karcinómom pankreasu sestrou The quality of life of pancreatic carcinoma patient nurse evaluation options.. 36 Poliaková N., Meluš V., Škarbová K. Vplyv sebakoncepcie na spoluprácu pacienta v ošetrovateľskom procese Self conception and its impact on the nursing process Švédová I., Matišáková I. Role sestry v péči o pacienta s chronickou obstrukční plicní nemocí The role of nurses in the care for a patient with chronic obstructive pulmonary disease. 45 Jurdíková K., Trubanová O. Analýza výskytu nežiaducich účinkov chemoterapie u onkohematologických pacientov The occurence of chemotherapy side effects of oncohematologic patients analysis. 52

4 Litvínová A., Poliaková N., Hrabovská E. Hyperbarická oxygenoterapia a jej historický vývin Hyperbaric oxygen therapy and its historical development Veverková I., Lovětinská Šlamborová I., Zajícová V., Froňková M. Polymerní nanomateriály s antibakteriálními účinky určené k léčbě chronických ran Antibacterial polymeric nanomaterials intended for the chronic wound treatment. 60 VEREJNÉ ZDRAVOTNÍCTVO & VARIA _ Ochaba R., Kadličeková P., Herdová O., Račková A., Vadovičová P. Zdravotné uvedomenie a správanie sa obyvateľov Slovenskej republiky v roku 2013 výsledky z prieskumu Health consciousness and behaviour of the inhabitants of the Slovak Republic in the year 2013 results from survey Hamplová L., Hulinský P. Podpora zdravého životního stylu zdravotníků a pacientů se zaměřením na nekuřáctví v rámci realizace programu WHO Health Promoting Hospitals and Health Services a projektu WHO European Network of Smoke Free Hospitals v České republice Supporting healthy lifestyle of medical workers and patients focussed on non-smoking within the WHO programme Health Promoting Hospitals and Health Services and the WHO project European Network of Smoke Free Hospitals in the Czech republic.. 76 Kodejška M. Hudbou a pohybem k tělesné a psychické harmonii: Fyziologické a pedagogické přístupy Towards physical and mental harmony through music and movement: physiological and pedagogical approaches PRÍLOHA / SUPPLEMENT _ Recenzované abstrakty z medzinárodnej vedeckej konferencie Ošetrovateľstvo a zdravie konanej dňa 22. apríla 2015 v Trenčíne Bučková, Ľ., Galková, M., Valková, D., Ako sme na tom s príjmom chloridu sodného z pokrmov..... A1 Budincová K., Netriová J. Actim CRP vhodný do domácej lekárničky A1 Černá O. Projekt intimní zdraví bez komplikací: Prevence nádorového onemocnění děložního čípku u žen a varlat u mužů A2

5 Hrehušová S., Jurdíková K. Spolupráca sestry s rodinou pri ošetrovaní chorého v domácom prostredí.. A3 Kocianová H., Bučková Ľ. Zdravotné riziká spojené s konzumáciou surového mlieka.... A4 Kudelková M. Prevencia depresie v ošetrovateľskej starostlivosti o pacienta s mentálnou anorexiou. A4 Kundraciková Ľ., Kiško A., Derňárová Ľ. Vplyv pohybovej aktivity na kvalitu života seniorov z pohľadu ošetrovateľstva.. A5 Kutnohorská J., Vyhňáková A. Dobrovolník ve zdravotnictví A5 Lišková Ľ. Špecifiká ošetrovateľskej starostlivosti o dieťa s poruchami sluchu... A6 Litvínová A., Poliaková N. Psychická záťaž sestry v operačnej sále A6 Mastiliaková D., Matišáková I., Gerlichová K., Litvínová A., Mišinová M. Inovace výuky a učení v předmětu komunitní ošetřovatelství.... A7 Mišinová M., Hurárová T. Úloha sestry v prevencii komplikácií Morbus Crohn..... A7 Musilová E., Masaryk V. Význam pohybu a výživy pre zdravie A8 Netriová J., Krajčovičová Z., Meluš V. Smart - laboratórium v ambulancii A8 Opršalová G. Multirezistentné kmene hrozba budúcnosti A9 Poliaková N., Litvínová A., Kubíková M. Postoj dospelej populácie k preventívnej zdravotnej starostlivosti... A9 Putírková M., Šimovcová D. Péče o duševně nemocné v komunitě A10 Slemenská Ľ. Zdravotné ťažkosti pri práci so zobrazovacou jednotkou (PC).... A10 Snopek P., Kožíková S., Moravčíková D. Kompetence žáků zdravotnických škol v rámci prevence HIV.... A11

6 Střádalová M., Botíková A. Možnosti podtlakovej liečby s využitím fistuladaptéru pri enteroatmosferických fistulách. Kazuistika A12 Lovětinská Šlamborová I., Exnar P., Holý P., Vatahová L. Křemičitá nanovlákna pro biomedicínské aplikace..... A12 Štefíková E. Integrované centrá zdravotnej starostlivosti nová výzva pre sestry... A13 Vlčejová Z., Dvouletá A. Sledovanie stravovacích návykov u vybranej vekovej skupiny žiakov základných škôl. A14

7 EDITORIÁL Sestra, sestrička, staničná, vrchná, ošetrovateľka, pôrodná asistentka, inštrumentárka, občas brat to sú len niektoré z titulov, s ktorými sa nám spája profesia, ktorá je neodmysliteľnou súčasťou každého zdravotníckeho zariadenia, či lôžkového, ambulantného, mobilného alebo virtuálneho. Pre jednoduchosť budem ďalej používať len sestra. Všetci sa spoliehame, že tam sú a čakajú na nás s úsmevom a milým slovom, ale odbornými vedomosťami a zručnosťami, schopné promptne a správne reagovať na požiadavky lekárov aj otázky pacientov. Podľa jednej z definícií je primárny cieľ ošetrovateľstva dosiahnuť uspokojenie životne dôležitých potrieb a úplné pacientovo blaho. To platilo za čias Florence Nightingale, to si dali sestry pred viac než sto rokmi do prvých článkov zakladajúcej listiny Medzinárodnej rady sestier (ICN), to potvrdila aj Mníchovská deklarácia, ktorú prijala Svetová zdravotnícka organizácia (WHO) v roku Neustály pokrok v medicíne, mohutný rozvoj zdravotníckych technológií, informatizácia, telemedicína, uplatňovanie interdisciplinárneho prístupu k pacientom, poradenstvo v oblasti starostlivosti o zdravie alebo chorobu vyžadujú od sestier celoživotné vzdelávanie, ale aj manažérske a komunikačné schopnosti a znalosť cudzích jazykov. Humánnosť, citlivosť, etickosť, zdroj láskavosti a nádeje to sú ďalšie atribúty, s ktorými ich spájame. Od sestier teda očakávame veľa. Ale chvíľami (a v ostatnom čase sú tie chvíle čoraz častejšie a dlhšie) sa zdá, že to, čo by očakávali ony, aby mohli svoju prácu vykonávať v potrebnej kvalite, nie je dostatočne vypočuté. Ak bude miera frustrácie z ignorovania signálov narastať, môže sa stať, že sestry dajú prednosť uspokojovaniu vlastných životne dôležitých potrieb a budú si hľadať prácu inde. V rámci medzinárodnej vedeckej konferencie OŠETROVATEĽSTVO A ZDRAVIE IX. (22. apríl 2015, Trenčín) sa účastníčky a účastníci určite dotknú aj týchto závažných otázok. Podľa bohatého odborného programu, na ktorom budú prezentovať výsledky z rôznych pracovných a výskumných oblastí to však bude v rovine dôkazov, že ich potenciál a chuť pracovať na sebe a pre blaho pacientov je pre nich stále prioritou. Želám všetkým sestrám toľko porozumenia a ústretovosti, koľko jej ony rozdávajú svojim pacientom. MUDr. Darina Sedláková, MPH. riaditeľka Kancelárie WHO na Slovensku 7

8 VYSOKOŠKOLSKY VZDĚLANÉ SESTRY V SOUČASNÉ OŠETŘOVATELSKÉ PRAXI UNIVERSITY - EDUCATED NURSES CURRENTLY IN THE NURSING PRACTICE MASTILIAKOVÁ Dagmar¹, DROBĚNOVÁ Radka² ¹ Fakulta zdravotníctva, Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, Trenčín, Slovenská republika ² Oddělení ošetřovatelské péče ve Dvorcích, Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvková organizace, Krnov, Česká republika ABSTRAKT Východiska: Výzkumné šetření bylo zaměřeno na zjištění, zda vysokoškolsky vzdělané sestry pracují v současné době v ošetřovatelské praxi, jaké jsou jejich pracovní pozice a platové zařazení. Soubor a metody: V souboru bylo 87 sester s ukončeným vysokoškolským studiem (54 bakalářek a 33 magister). Jejich názory byly zjišťovány pomocí dotazníku vlastní konstrukce v různých zdravotnických a sociálních zařízeních v České republice. Výsledky: Výzkumné šetření prokázalo, že sestry po absolvování bakalářských a magisterských studijních programů zůstávají v ošetřovatelské praxi na nejčastější pracovní pozici sestra u lůžka a zařazení do 10. platové třídy. Závěr: Vysokoškolské vzdělávání sester není v současné době přímo podporováno zaměstnavateli, sestry svou motivací a překonáváním mnoha překážek studují a studium dokončují. Klíčová slova: Vysokoškolské vzdělání sester. Sestra s bakalářským titulem. Sestra s magisterským titulem. Ošetřovatelská praxe. Pracovní pozice. Platové ohodnocení. ABSTRACT Background: The research was aimed at determining whether university-educated nurses are currently working in nursing practice, what are their working positions and salary grades. Methodology and sample: The group consisted of 87 nurses with university degrees (54 with a bachelor degree and 33 with a master's degree). Their opinions were examined by a uestionnaire in various health and social facilities in the Czech Republic. Results: The research showed that nurses after completing bachelor and master's degree programs remain in nursing practice, most commonly at the working position of a bedside nurse, and are included in the 10th grade of salary brackets. Conclusion: Higher education of nurses is currently not supported directly by employers, but utilizing their motivation and overcoming many obstacles, nurses keep on studying and complete their study. Key words: Higher education of nurses. Nurse with a bachelor degree. Nurse with a master's degree. Nursing practice. Working position. Salary grade. ÚVOD Ošetřovatelskou praxi a vzdělávání sester ovlivňuje proces nepřetržitých společenských změn. Tento kontinuální vývoj je typický svým komplexním charakterem a také změnami, které se částečně překrývají. Profil profesionálního ošetřovatelství je charakterizován určitým stupněm napětí mezi současnou situací v ošetřovatelské praxi a novými, výrazně náročnějšími požadavky na osobnost, znalosti, dovednosti a kompetence sester v budoucnosti (Cherry, Jacob, 2002). Mezi hlavní vývojové trendy, které v současné době ovlivňují společenský život i systém vzdělávání, patří zejména expanzivní rozvoj informací a komunikačních technologií, spotřebitelsky orientovaná společnost, výuka orientovaná na kompetence, hodnocení dosažených dovedností a způsobilostí/kompetencí, interdisciplinární přístup, rostoucí osobní a profesní odpovědnost, flexibilita a mobilita (Wilkinson, Treas, 2011). Učení v prostředí moderních informačních technologií rozvíjí analytické myšlení, schopnost rozhodování a sebereflexi, což jsou důležité kompetence pro ošetřovatelskou praxi (Roux, Halstead, 2008). Úspěšnost v osobním i profesním životě a praxi vyžaduje zaměřit myšlení na dosažení cílů. To znamená, naučit se ovládat myšlení potřebné k řešení problémů v dnešním světě. Současný pokrok často vytváří nové a nové problémy, které nelze vyřešit tradičními způsoby myšlení a postupy (Alfaro-Le Fevre, 2009). Ve výuce sester proto dochází k významnému posunu od tradičního předávání hotových poznatků k integraci poznatků a rozvoji schopnosti kritického myšlení s cílem dosažení učebních výstupů / kompetencí (Billings, Halstead, 2005). V uplynulých desetiletích se v ošetřovatelství zdůrazňuje nutnost efektivních a flexibilních studijních programů (Mastiliaková a kol., 2013). V Evropě se prosadila moderní koncepce otevřeného kurikula V roce 2010 byl zveřejněn Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání v České republice (Q-RAM), který je kompatibilní s Rámcem kvalifikací pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (QF-EHEA). Je metodickým nástrojem pro vývoj a zajišťování kvality kvalifikací v ter- 8

9 ciárním vzdělávání na nepřekrývající se úrovni bakalářské, magisterské a doktorské, prostřednictvím vymezení úrovně prokazatelných zalostí, dovedností a způsobilosti/kompetencí absolventů (Nantl, Černikovský, 2010). V praxi se tradiční péče o nemocné postupně přeorientovává na posilování a péči o zdraví v komunitách a zdraví populace jako celku. Sestry v dnešní praxi musejí současně zvládat příliv informací, změny ve zdravotnictví, nedostatek času, požadavky na zvládnutí kompetencí, řadu kulturních, etických a právních otázek v měnících se společenských podmínkách (Mastiliaková, 2014). Součástí systému péče se stávají příbuzní a sousedé pacientů, které je také potřeba vzdělávat (Billings, Halstead, 2005). Východiska řěšené problematiky Profesní znalosti, dovednosti a postoje sester významným způsobem přispívají ke zvyšování kvality zdravotnické péče, která v posledních letech hraje důležitou roli nejen na úrovni zdravotní politiky, ale také na úrovni celého národního hospodářství. Jde zejména o ekonomickou efektivitu, přirozenou snahu zdravotnického personálu o zlepšení vlastní činnosti, standardy pro hodnocení konečných i průběžných výsledků zdravotní péče u jednotlivých zdravotnických zařízení (Murgaš, Kuvíková, Nemec, 1998). Efektivní a promyšlené ošetřovatelské postupy jsou individualizovány podle charakteristik klienta/pacienta a souvisejících okolností (Berman, Snyder, 2012). Opakujícím se trendem některých let je nedostatek kvalifikovaných sester, mentorů/školitelů, učitelů, popř. i studentů usilujících v některých zemích o studium ošetřovatelství. Příčin tohoto jevu je mnoho. Informační zdroje navíc zveřejňují zprávy o rostoucím počtu omylů a pochybení ze strany personálu ve zdravotnické praxi (Roux, Halstead, 2008). Pokud sestry při zaměstnání studují, potřebovaly by pracovat na částečný úvazek. Tyto náročné podmínky často vedou v konečném důsledku k frustraci a zklamání nejen u sester, ale i u studentů ošetřovatelství. Specifické potíže mají i formy celoživotního vzdělávání sester. Profesní registrace vyžaduje sledování moderního vývoje a plánování odborného růstu. Zavedená povinnost celoživotního vzdělávání vyžaduje splnění registračních požadavků, sestry v komplexním prostředí klinické praxe musí usilovat o certifikované specializace. Hladina stresu a množství osobních i profesních závazků mají dopad na zdraví a kondici nejen sester samotných, ale i jejich rodin (Cherry, Jacob, 2002). Od 90 let mají sestry v České republice možnost studovat ošetřovatelství v akreditovaných bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech. Absolventky magisterské formy studia často prožívají frustraci a zklamání s dosud chybějícího požadavku na tuto úroveň profesní kvalifikace v Národní soustavě povolání (www.nsp.cz) a tím i jasného vymezení pracovních pozic a zařazení do odpovídajících platových kategorií ve zdravotnických zařízeních. Na nové trendy a současné potřeby ošetřovatelské praxe dosud nereaguje ani platný Zákon č.96/2004 Sb., pro nelékařská zdravotnická povolání. Přesto, že tento zákon v době svého vzniku přinesl mimo jiné i určitý řád do požadavků na vzdělávání všech nelékařských profesí, v současné době se při jeho aplikaci projevuje řada problémů a negativních dopadů, které v současné době již nevyhovují a spíše se jeví jako překážka pro praxi včetně výrazné ekonomické náročnosti. Tento zákon vyžaduje revizi, hlavně v oblastech: výkon povolání bez odborného dohledu a s odborným dohledem; kvalifikační vzdělávání; kompetence nelékařských zdravotnických profesí; úpravy počtu zdravotnických profesí; registr a registrace zdravotnických pracovníků; specializační a celoživotní vzdělávání; zpřesnění a zjednodušení znění zákona; definování role profesních organizací sestra/velka-novela-zakona-c sb S ohledem na tyto skutečnosti, proběhlo výzkumné šetření názorů vysokoškolsky vzdělaných sester na některé aktuální problémy, které se jich bezprostředně dotýkají. CÍLE Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda absolventky bakalářských a magisterských vysokoškolských studijních programů ošetřovatelství v současné době pracují ve zdravotnických zařízeních. Dílčí cíle byly zaměřeny na zjištění: jaká je jejich aktuální pracovní pozice, jak jsou odměňovány a v jaké platové třídě podle katalogu prací jsou zařazeny, a zda považují své vysokoškolské vzdělání za přínos pro zvyšování kvality poskytované péče. METODY A SOUBOR K získání údajů pro naplnění cílů výzkumu byl použit dotazník vlastní konstrukce. Zkoumaný vzorek vytvořilo celkem 87 vysokoškolsky vzdělaných 9

10 sester z různých zdravotnických zařízení v České republice. Výzkumné šetření proběhlo na přelomu roku Náhodně vybrané respondentky byly osloveny individuálně elektronickou cestou a vyplnily dotazník v elektronickém systému Moodle. VÝSLEDKY Z celkového počtu respondentek bylo 54 (62,1%) sester s ukončeným bakalářským stupněm vzdělání a 33 (37,9%) sester s ukončeným magis-terským stupněm vzdělání. Věk respondentek ukazuje Tab.1. S ukončeným bakalářským stupněm vzdělání bylo nejvíce sester ve věku let 23 (42,6%) respondentek, s ukončeným magisterským stupněm vzdělání bylo nejvíce sester ve věku let 16 (48,5%). Tabulka 1 Věk respondentek podle stupně dosaženého vysokoškolského vzdělání Bakalářky Magistry Celkem Věk ni fi [%] ni fi [%] ni fi [%] let 13 24, , , let 15 27, , , let 23 42,6 7 21, ,5 nad 50 let 3 5, , Celkovou délku ošetřovatelské praxe respondentek ukazuje Tab. 2 Nejvíce sester s ukončeným bakalářským stupněm vzdělání 17 (31,5%) uvedlo délku ošetřovatelské praxe do 10 let, stejný počet sester bakalářek délku praxe do 30 let 17 (31,5%). S ukončeným magisterským stupněm vzdělání uvedlo nejvíce respondentek 19 (57,6) délku praxe do 10 let, pouze 5 (15,2%) uvedlo délku praxe do 30 let. Zajímavé výsledky byly zjištěny v oblasti absolvovaných oborů současného vysokoškolského studia sester. Jejich přehled ukazuje Tab. 3. Nejvíce sester bakalářek 50 (92,5%) absolvovalo vysokoškolské studium v oboru všeobecná sestra. Více, než polovina sester magisterské úrovně 17 (51,5%) absolvovalo v oboru ošetřovatelství. Tabulka 2 Celková délka ošetřovatelské praxe respondentek Délka praxe Bakalářky Magistry Celkem ni fi ni fi ni fi [%] [%] [%] do 10 let 17 31, , ,4 do 20 let 15 27,8 8 24, ,4 do 30 let 17 31,5 5 15, ,3 nad 30 let 5 9,2 1 3,0 6 6, Tabulka 3 Přehled absolvovaných vysokoškolských studijních oborů respondentek Studijní obor Bakalářky Magistry Celkem n i f i [%] n i f i [%] n i f i [%] Ošetřovatelství/všeobecná sestra 50 92, , ,1 Porodní asistentka 4 7,5 2 6,1 6 6,9 Intenzivní péče 0 0,0 1 3,0 1 1,1 Sociální politika a sociální práce 0 0,0 3 9,1 3 3,5 Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy 0 0,0 5 15,2 5 5,8 Ošetřovatelská péče v pediatrii 0 0,0 1 3,0 1 1,1 Ošetřovatelská péče v geriatrii 0 0,0 2 6,1 2 2,3 Speciální andragogika 0 0,0 1 3,0 1 1,1 Management ve zdravotnictví 0 0,0 1 3,0 1 1, S ohledem na současnou rozmanitost zdravotnických a sociálních zařízení i jejich vlastnictví, respondentky uvedly, kde v současné době pracují. Typy těchto zařízení ukazuje Tab. 4. Nejvíce sester s bakalářským stupněm vzdělání 46 (85,2%) pracovalo ve státním zdravotnickém zařízení, 3 bakalářky (5,5%) uvedly, že pracují v jiném oboru. Nejvíce sester s magisterskou úrovní vzdělání 27 (81,8%) uvedlo, že rovněž pracuje ve státních zdravotnických zařízeních, 1 magistra uvedla, že pracuje v jiném oboru. Dalším zajímavým zjištěním byly odpovědi respondentek týkající se jejich současných pracovních pozic ve zdravotnických zařízeních. Pracovní pozice respondentek ukazuje tab

11 Tabulka 4 Zdravotnická a sociální zařízení, v nichž respondentky v současné době pracují Zaměstnavatel Bakalářky Magistry Celkem n i f i [%] n i f i [%] n i f i [%] státní zdravotnické zařízení 46 85, , ,0 státní sociální zařízení 1 1, ,1 soukromé zdravotnické zařízení 3 5,5 5 15,2 8 9,2 soukromé sociální zařízení 1 1, ,1 pracuji v jiném oboru 3 5,5 1 3,0 4 4, Tabulka 5 Pracovní pozice respondentek, v nichž v současné době pracují Pracovní pozice Bakalářky Magistry Celkem n i f i [%] n i f i [%] n i f i [%] sestra u lůžka 27 50, , ,2 staniční sestra 9 16,7 3 9, ,8 vrchní sestra 7 12,9 5 15, ,8 sestra u praktického lékaře sestra v odborné ambulanci 2 3, ,3 ve vrcholovém managementu zdravotnického zařízení jiná pracovní pozice 9 16,7 4 12, , Nejvíce sester s bakalářským stupněm vzdělání 27 (50,0%) pracuje na pozici sestra u lůžka, v pozici staniční sestry 9 (16,7%) respondentek, v pozici vrchní sestry 7 (12,9%) respondentek, v jiné pracovní pozici 9 (16,7%) respondentek, ve vrcholném managementu ani jedna sestra bakalářka. Nejvíce sester s magisterskou úrovní vzdělání 21 (63,6%) rovněž pracuje na pozici sestra u lůžka, v pozici staniční sestry 3 (9,1%) respondentky, v pozici vrchní sestry 5 (15,2%) respondentek, v jiné pracovní pozici 4 (12,1%) respondentek, pozici ve vrcholném managementu neuvedla ani jedna sestra magistra. Další zjištění se týkalo údajů o změně platového zařazení po ukončení vysokoškolského studia. Údaje respondentek ukazuje Tab. 6. Tabulka 6 Změna v platovém zařazení po ukončení vysokoškolského studia Změna platového zařazení Bakalářky Magistry Celkem n i f i [%] n i f i [%] n i f i [%] Ano 12 22,2 7 21, ,8 Ne 42 77, , , Nejvíce sester po absolvování bakalářské úrovně vzdělání 42 (77,8%) uvedlo, že nedošlo ke změně v jejich platovém zařazení. Stejně i sestry po absolvování magisterské úrovně vzdělání 26 (78,8%) uvedly, že ke změně v jejich platovém zařazení nedošlo. Současné platové zařazení respondentek podle katalogu prací ukazuje Tab. 7. Tabulka 7 Současné zařazení respondentek v platové třídě podle katalogu prací Platová třída Bakalářky Magistry Celkem n i f i [%] N i f i [%] n i f i [%] 10. platová třída 22 40, , ,8 11. platová třída 20 37,1 4 12, ,6 12. platová třída 7 12,9 5 15, ,8 Jiné / 9. platová třída / smluvní platy 5 / 3 / 2 9,2 7 / 3 / 4 21, ,

12 Nejvíce sester s bakalářským stupněm vzdělání 22 (40,0%) uvedlo zařazení do 10. platové třídy, 3 respondenty uvedly jiné (9. platovou třídu), 2 respondentky uvedly jiné (smluvní platy). Nejvíce sester s magisterským stupněm vzdělání 17 (51,6%) uvedlo zařazení do 10. platové třídy, 3 respondentky uvedly jiné (9. platovou třídu), 4 respondentky uvedly jiné (smluvní platy) (http://bez platnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni -vynatky-definice/17184-platove-tridy-zdravotnich -sester html) Dalším zjištěním byly názory respondentek týkající se potřeby vysokoškolsky vzdělaných sester v současné ošetřovatelské praxi. Jejich odpovědi ukazuje Tab. 8 Tabulka 8 Názory respondentek k potřebě vysokoškolsky vzdělaných sester v současné ošetřovatelské praxi Potřeba VS vzdělaných sester v praxi Bakalářky Magistry Celkem n i f i [%] n i f i [%] n i f i [%] Ano 6 11,1 4 12, ,5 Spíše ano 22 40, , ,1 Spíše ne 16 29, , ,0 Ne 10 18,6 6 18, , Nejvíce sester s bakalářskou úrovní vzdělání 22 (40,7%) uvedlo k potřebě vysokoškolsky vzdělaných sester v současné praxi spíše ano; ne, uvedlo 10 (18,6%) respondentek. Nejvíce sester s magisterskou úrovní vzdělání 12 (36,4%) rovněž uvedlo spíše ano; ne, uvedlo 6 (18,2%) respondentek. Zajímavé údaje přineslo i zjištění názorů respondentek, zda považují své vzdělání za přínos pro zvyšování kvality poskytované péče. Jejich odpovědi ukazuje Tab. 9. Nejvíce sester s bakalářskou úrovní vzdělání 20 (37,0%) uvedlo k vlivu vysokoškolského vzdělání sester na kvalitu individuální ošetřovatelské péče spíše ano; ne, uvedlo 9 (16,6%) respondentek. Nejvíce sester s magisterskou úrovní vzdělání 17 (51,5%) rovněž uvedlo spíše ano; ne, uvedlo 6 (18,2%) respondentek. V jedné z otevřených otázek měly responentky možnost se vyjádřit i k tomu, co nejvíce postrádají při současném výkonu svého povolání. Shrnutí odpovědi podle preferencí na prvním místě ukazuje Tab.10. Tabulka 9 Vliv vysokoškolského vzdělání sester na zvyšování kvality individuální ošetřovatelské péče Zvyšování kvality individuální ošetřovatelské péče Bakalářky Magistry Celkem n i f i [%] n i f i [%] n i f i [%] Ano 13 24,1 6 18, ,8 Spíše ano 20 37, , ,6 Spíše ne 12 22,3 4 12, ,4 Ne 9 16,6 6 18, , Tabulka 10 Sestry bakalářky a magistry při současném výkonu povolání nejvíce postrádají Bakalářky Kompetence 23 Malý respekt ze strany lékaře i středoškolsky vzdělaných sester 12 Neujasněné role v multidisciplinárním týmu 10 Uznání od pacientů 6 Platové hodnocení 3 Celkem 54 Magistry Kompetence 22 Malý respekt ze strany lékaře i středoškolsky vzdělaných sester 6 Neujasněné role v multidisciplinárním týmu 3 Platové hodnocení 2 Celkem 33 Odpovědi respondentek s bakalářskou i magisterskou úrovni vzdělání jsou co do počtu preferencí problémů téměř shodné. Nejvíce respondentek (23+22) postrádá na prvním místě kompetence, 12

13 nejméně respondentek (3+2) postrádá na prvním místě platové hodnocení. 6 bakalářek navíc uvedlo, že na prvním místě postrádají uznání od pacientů. DISKUZE Cílem výzkumného šetření s ohledem na východiska řešené problematiky bylo zjistit, zda sestry po ukončení vysokoškolského studia působí v ošetřovatelské praxi. Zjištěné údaje to potvrdily. Nejvíce sester bakalářek 27 (50,0%) a magister 21 (63,6%) v době šetření pracovalo na pozici sestra u lůžka. Na pozici staniční sestra pracovalo 9 (16,7%) bakalářek a 3 (9,1%) magistry, na pozici vrchní sestra pracovalo 7 (12,9%) bakalářek a 5 (15,2%) magister. Pozitivním jevem je zjištění, že nejvyšší počet sester s ukončenou bakalářskou úrovní vzdělání je i ve věkové skupině let 23 (42,6%) s celkovou délkou praxe do 30let 17 (31,5%) a nad 30let 5 (9,2%). To signalizuje, že právě sestry s dlouholetou praxí jsou motivovány a uvědomují si význam vysokoškolského vzdělání pro plnění náročných rolí sester v měnících se podmínkách ošetřovatelské praxe. Rovněž ukončená magisterská úroveň vzdělání ve věkové skupině 20-29let 16 (48,5%), ve věkové skupině 30-39let 10 (30,3%) a ve věkové skupině 40-49let 7 (21,2%) signalizuje motivaci sester získat vysokoškolské profesní vzdělání přesto, že v současné době nejsou jasně vymezené kompetence i v rámci Národní soustavy povolání a jejich dosažené úrovni vzdělání neodpovídá ani platové ohodnocení. Zařazení do vyšší platové třídy v současné době spíše souvisí s pozicemi ve středním nebo vyšším managementu, nebo se specializací v oboru. Většina sester bakalářek 42 (77,8%) a magister 26 (78,8%) proto uvedla, že po ukončení vysokoškolského studia u nich nedošlo k žádné změně v platovém zařazení. S ohledem na pracovní pozici sestra u lůžka proto do 10. platové třídy, (kde jsou zařazovány sestry se středoškolským vzděláním) bylo zařazeno 22 (40,8%) sester bakalářek a 17 (51,6%) magister. Smluvní platy a nižší platové třídy se týkaly sester vysokoškolaček pracujících v soukromém zdravotnickém či sociálním zařízení. Ve státním zdravotnickém zařízení, zařazením 3 bakalářek a 3 magister (podle dosažené úrovně vzdělání) do nižší 9. platové třídy jednal zaměstnavatel v rozporu s nařízením vlády č. 222/2010 o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Názory respondentek týkající se potřeby vysokoškolsky vzdělaných sester v současné ošetřovatelské praxi odráží popsané problémy (východiska řešené problematiky). Proto jednoznačné ano uvedlo pouze 6 (11,1%) bakalářek a 4 (12,1%) magistry. Jednoznačné ne uvedlo 10 (18,6%) bakalářek a 6 (18,2%) magister. Podobně se projevují i názory respondentek na vliv vysokoškolského vzdělání sester na zvyšování kvality individuální ošetřovatelské péče. Jednoznačně ano odpovědělo pouze 13 (24,1%) bakalářek a 6 (18,2%) magister, spíše ne odpovědělo 12 (22,3%) bakalářek a 4 (12,1%) magistry. Jednoznačně ne odpovědělo 10 (18,6) bakalářek a 6 (16,2) magister. To signalizuje, že respondentky si dobře uvědomují, že samotné vysokoškolské vzdělání sester v současné praxi je pouze jedním z faktorů, který ovlivňuje kvalitu individuální ošetřovatelské péče. O stanoveném minimálním personálním obsazení (počet sester na počet pacientů závislých na péči) na lůžkových odděleních (Vyhláška č. 99/2012 Sb.) se veřejně diskutuje zejména v souvislosti se zajištěním bezpečí klientů/pacientů. Rámcové okruhy problémů, které respondentky vnímají jako prioritní, odrážejí současný stav (postrádají jasné vymezení kompetencí). Uvedl to největší počet sester bakalářek (23) a magister (22). Pouze 3 sestry bakalářky a 2 magistry uvedly jako prioritní okruh problémů platové ohodnocení. ZÁVĚR Výsledky tohoto výzkumného šetření prokázaly, že sestry po absolvování bakalářských a magisterských studijních programů zůstávají nadále v ošetřovatelské praxi. Jejich nejčastější pracovní pozici je sestra u lůžka a zařazení do 10. platové třídy. V současné době je uplatňován zastaralý Zákon č. 96/2004 Sb. pro nelékařská zdravotnická povolání, který způsobuje řadu problémů a negativních dopadů, které jsou v rozporu s novými trendy a potřebami ošetřovatelské praxe. To se odráží i ve zjištěných názorech respondentek na potřebu jejich vysokoškolského vzdělání v dnešní ošetřovatelské praxi, a vlivu tohoto vzdělání na kvalitu individuální ošetřovatelské péče. Jako prioritní problém v současné praxi respondentky vnímají neujasněné kompetence. Přestože vysokoškolské vzdělávání sester není v současné době přímo podporováno zaměstnavateli, sestry svou motivací a překonáváním mnoha překážek studují a studium dokončují. Tím prokazují statečnost a přesvědčení, i když s určitými rozpaky, že dosažení vysokoškolského profesního vzdělání má význam pro budoucnost 13

14 profesionální ošetřovatelské praxe i společenské prestiže jejich profese. SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ ALFARO-LE FEVRE, R Top 10 Reasons to Improve Thinking. [online] Dostupné na: BEŇADÍKOVÁ, D Vliv úrovně vzdělání sestry na kvalitu poskytované péče. In Sestra.[online]. 2013, č. 3/2013. [cit ]. s Dostupné z: e15.cz/clanek/sestra/vliv-urovne-vzdelanisestry-na-kvalitu-poskytovane-pece BERMAN, A. - SNYDER, S. J KOZIER & ERB S Fundamentals of Nursing. Concepts, Process, and Practice. 9 ed. Pearson: Boston, 1616 p ISBN BILLINGS, D. M. - HALSTEAD, J. A Teaching in Nursing. A Guide for Faculty. 2nd ed. Philadalphia: Elsevier Saunders, ISBN DROBĚNOVÁ, R Uplatnění vysokoškolsky vzdělaných sester v současné ošetřovatelské praxi. Diplomová práce. Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety Bratislava. HEKELOVÁ, Z Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry. Praha:Grada Publishing, a.s., s. ISBN CHERRY, B. - JACOB, S. R Contemporary Nursing. Issues, Trends and Management. 2nd ed. St. Louis: Mosby An Affiliate of Elsevier Science, 2002, 602 p. ISBN MASTILIAKOVÁ, D. a kol Brožura kompetencí In: Moduly, učební výstupy a kredity ECTS v bakalářském studijním programu Ošetřovatelství - Výsledky projektu. Opava: SU, ISBN MASTILIAKOVÁ, D Posuzování stavu zdraví a ošetřovatelská diagnostika v moderní ošetřovatelské praxi. Praha: Grada Publishing, s. ISBN MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Vyhláška č. 55/2011 Sb., O činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. [online]. Březen [ cit ]. Dostupné z: < lio=73877&nr=55~2f2011&rpp=15#localcontent > MURGAŠ, M. - KUVÍKOVÁ, H. - NEMEC, J Manažment zdravotníctva.1. vyd. Banská Bystrica: TRIAN, ISBN X. NANTL, J. ČERNIKOVSKÝ, P Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání České republiky. 1. Díl. Národní deskriptory. 2. vyd. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, s. ISBN NÁRODNÍ SOUSTAVA POVOLÁNÍ VŠEOBECNÁ SESTRA karta_p.aspx?id_jp=15050&kod_sm1=12 > POHLOVÁ, Z. POHLOVÁ, A Přístup všeobecných sester z klinické praxe ke studiu na VŠ. In Sestra. [online]. 2011, č. 4/2011. [cit ]. s. 17. Dostupné z: cz/clanek/sestra/pristup-vseobecnych-sester-zklinicke-praxe-ke-studiu-na-vs ROUX, G. M. - HALSTEAD, J. A Issues and Trends in Nursing: Essential Knowledge for Today. 1st ed. Jones and Barlett Learning, ISBN WILKINSON, J. - TREAS, L Fundamentals of Nursing. Philadelphia: F. A. Davis Company, ISBN SBÍRKA ZÁKONŮ ČR. Nařízení vlády č.222/2010 o katalogu prací ve veřejných službách a správě částka: 76/2010 Sb. [online]. Červen [cit ]. Dostupné z: log_praci.doc SBÍRKA ZÁKONŮ ČR. Zákon č. 96/2004 Sb. O podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče [online]. Dostupné z: < lio=57523&nr=96~2f2004&rpp=15#localcontent 14

15 PSYCHICKÁ A FYZICKÁ ZÁŤAŽ SESTIER NA CHIRURGICKÝCH PRACOVISKÁCH PSYCHICAL A PHYSICAL LOAD OF NURSES IN SURGICAL WORKPLACES KOSTOLÁNIOVÁ Alena, LITVÍNOVÁ Anna Fakulta zdravotníctva, Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, Trenčín ABSTRAKT Východiská: Psychická a fyzická záťaž sú každodenným sprievodným javom pri práci sestier na chirurgických pracoviskách. Tieto záťaže do značnej miery ovplyvňujú kvalitu ošetrovateľskej starostlivosti. Objektom nášho skúmania bol syndróm vyhorenia, ktorý u sestier môže vzniknúť alebo vznikne ako následok dlhodobého pôsobenia psychickej a fyzickej záťaže. Cieľ: Cieľom príspevku je prezentovať výsledky výskumnej štúdie zameranej na zisťovanie vzájomného vzťahu medzi demografickými ukazovateľmi (vek, dĺžka praxe sestier na chirurgických pracoviskách a jednotlivými oblasťami syndrómu vyhorenia emocionálneho vyčerpania a depersonalizácie. Súbor a metodika: Výskumný súbor tvorili sestry pracujúce na chirurgických pracoviskách. Metódou výskumu bol štandardizovaný dotazník zameraný na emocionálne vyčerpanie a depersonalizáciu sestier. Výsledky: Nebol jednoznačne potvrdený signifikantný vzťah medzi demografickými ukazovateľmi (vek, dĺžka praxe) a emocionálnym vyčerpaním. Taktiež sa nám nepotvrdil signifikantný vzťah medzi demografickými ukazovateľmi (vek, dĺžka praxe) a depersonalizáciou sestier. Záver: Dĺžka praxe je príčinou vzniku emocionálneho vyčerpania sestier. Je preto potrebné venovať zvýšenú pozornosť príznakom psychickej a fyzickej záťaže sestier na chirurgických pracoviskách a tým predchádzať vzniku syndrómu vyhorenia Kľúčové slová: Psychická záťaž. Fyzická záťaž. Syndróm vyhorenia. Emocionálne vyčerpanie. Depersonalizácia. ABSTRACT Background: Mental and physical applied load are everyday accompanying phenomenon during nurces job on surgical wards. These applied loads have considerable impact and affect quality of nurceing care. The main objective of our follow up was burn out syndrome, which can arise as a result of long terminfluence of physical and mental load to nurces. Aim: The follow up was aimed to determine bilater attitude between demographic perameters (age, length of practice) of nurces on surgical wards and individual domains of burn out syndrome emotional prostration and loss of personalisation. Sample and methods: Experimental group was created by nurces on surical wards. Standardised quastionary aimed to emotional prostration and loss of personalisation was the main method of experimant. Results: The experiment didn t confirm expressly significant relation between demographis parameters (age, length of practice) and emotional prostration of nurces. Also significant relation between demographis parameters(age, length of practice) and loss of personalisation wasnt confirmed. Conclusion: The lenght of practice reason of emotional prostration of nurces. Therefore, it is nesessary to take care about symptoms of mental and physical load of niuces on surgical wards and prevent the burn out syndrome inception. Key words: Mental load. Physical load. Burn out syndrome. Emotional prostration. Loos of personalisation. ÚVOD V dnešnej dobe sa nedá pochybovať o tom, že sestry sú pri výkone svojho povolania vystavené značnej psychickej a fyzickej záťaži, ktorá so sebou prináša celú radu problémov. Ich príčinou je nedostatočný počet sestier na jednotlivých oddeleniach, nedostatok pomocných zdravotníckych pracovníkov, nedostatočné technické a materiálne vybavenie, značná administratíva. O to viac to platí u sestier, ktoré pracujú na chirurgických oddeleniach, kde sa stretávajú s utrpením, bolesťou, s pacientmi rôznych vekových kategórií a sociálnych skupín a agresivitou pacientov. Na sestry sú kladené vysoké nároky, ktoré sa týkajú predovšetkým znalostí a vedomostí z oblasti medicínskej, ošetrovateľskej, psychologickej, pedagogickej a sociálnej. Nabaľujúca sa, dlhodobo trvajúca psychická a fyzická záťaž vyvoláva u sestier stres, ktorý spôsobuje to, že povolanie sestra sa stáva pre ne príťažou, nutnosťou a nie poslaním, ktoré by im prinášalo potešenie a radosť z vykonanej práce. Tieto nahromadené problémy vedú k psychickému a fyzickému vyčerpaniu sestier, ktoré následne vedú k vzniku syndrómu vyhorenia. Výskum v našej štúdii je zameraný na zisťovanie vzájomného vzťahu medzi demografickými ukazovateľmi (vek, dĺžka praxe sestier na chirurgických pracoviskách a jednotlivými oblasťami syndrómu vyhorenia emocionálneho vyčerpania a depersonalizácie. CIELE VÝSKUMU Zistiť vzájomný vzťah medzi demografickými ukazovateľmi (vek, dĺžka praxe) a emocionálnym vyčerpaním. 15

16 Zistiť vzájomný vzťah medzi demografickými ukazovateľmi (vek, dĺžka praxe) a depersonalizáciou. VÝSKUMNÝ SÚBOR Výskumný súbor tvorili sestry pracujúce na chirurgických pracoviskách vo vybraných zdravotníckych zariadeniach vo Fakultnej nemocnici Trenčín, vo Fakultnej nemocnici v Trnave, v Ústrednej vojenskej nemocnici v Ružomberku a vo Fakultnej nemocnici v Nitre. Výskumnú vzorku tvorilo 254 sestier, z toho bolo 250 žien a 4 muži. Priemerný vek sestier bol 41,73 roka. Priemerná dĺžka odbornej praxe sestier bola 22,14 roka. METODIKA Vo výskume sme použili štandardizovaný dotazník Maslach Burnout Inventory (MBI), ktorý obsahuje 22 tvrdení a je zameraný na 3 oblasti syndrómu vyhorenia emocionálne vyčerpanie, depersonalizáciu a osobné uspokojenie z práce. Dve oblasti syndrómu vyhorenia emocionálne vyčerpanie a depersonalizácia, na ktoré sme sa zamerali, sú ladené negatívne. Prežívané pocity sa v originálnej forme hodnotia v dvoch stupniciach. Na stupnici častosti pocitov a na stupnici intenzity prežívaných pocitov. V našom výskume sme skúmali stupeň intenzity (sily) prežívaných pocitov. Dotazník je tvorený škálou pozostávajúcou z osem stupňovej stupnice, na ktorej sestry označili intenzitu svojich pocitov, ktoré prežívajú pri vykonávaní svojej práce. Škála intenzity pocitov bola nasledujúca: vôbec veľmi silno. VÝSLEDKY Výsledky prezentujeme s dôrazom na hľadanie korelácií medzi demografickými ukazovateľmi a emocionálnym vyčerpaním sestier a medzi demografickými ukazovateľmi a depersonalizáciou sestier. Korelácia: vek emocionálne vyčerpanie V tabuľke 1 a grafe 1 môžeme sledovať pozitívnu koreláciu medzi vekom sestier a emocionálnym vyčerpaním. Výsledná hodnota Pearsonovho korelačného koeficientu je r = 0,115, tá však nie je na hladine významnosti 0,05 štatisticky signifikantná (p = 0,068). Tabuľka 1 Korelácia veku a emocionálneho vyčerpania n r vek vs. emocionálne 254 0,115 vyčerpanie Legenda: spracované Pearsonovým korelačným koeficientom Korelácia: vek depersonalizácia V tabuľke 2 a grafe 2 môžeme sledovať pozitívnu koreláciu medzi vekom sestier a depersonalizáciou. Výsledná hodnota Pearsonovho korelačného koeficientu je r = 0,065, tá však nie je na hladine významnosti 0,05 štatisticky signifikantná (p = 0,299). Tabuľka 2 Korelácia veku a depersonalizácie n r vek vs. depersonalizácia 254 0,065 Legenda: spracované Pearsonovým korelačným koeficientom Korelácia: dĺžka praxe emocionálne vyčerpanie V tabuľke 3 a grafe 3 môžeme sledovať pozitívnu koreláciu medzi dĺžkou praxe sestier a emocionálnym vyčerpaním. Výsledná hodnota Pearsonovho korelačného koeficientu je r = 0,126, tá sa nám potvrdila na hladine významnosti p = 0,044, Graf 1 Korelácia veku a emocionálneho vyčerpania Graf 2 Korelácia veku a depersonalizácie 16

17 0,044, čo znamená, že získaný výsledok je štatisticky signifikantný. Korelácia: dĺžka praxe depersonalizácia V tabuľke 4 a grafe 4 môžeme sledovať pozitívnu koreláciu medzi dĺžkou praxe sestier a depersonalizáciou. Výsledná hodnota Pearsonovho korelačného koeficientu je r = 0,074, tá však nie je na hladine významnosti 0,05 štatisticky signifikantná (p = 0,239). 50 Tabuľka 3 Korelácia dĺžky praxe a emocionálneho vyčerpania n r dĺžka praxe vs. emocionálne 254 0,126 vyčerpanie Legenda: spracované Pearsonovým korelačným koeficientom Tabuľka 4 Korelácia dĺžky praxe a depersonalizácie n r dĺžka praxe vs. depersonalizácia 254 0,074 Legenda: spracované Pearsonovým korelačným koeficientom dĺžka praxe dĺžka praxe emocionálne vyčerpanie Graf 3 Korelácia dĺžky praxe a emocionálneho vyčerpania DISKUSIA Zvýšená psychická a fyzická zaťaž je pri výkone povolania sestry každodennou súčasťou jej práce a často vedie k syndrómu vyhorenia. Vyhorieť môžu sestry, ktoré majú svoju prácu rady, vidia v nej zmysel a poslanie. Je však tragédiou, keď sestry pracujú pod stálym tlakom, vykonávajú svoju prácu mechanicky, nie sú motivované k zlepšeniu svojich činností a výkonu. Potom sa stáva to, že skôr či neskôr stratia sestry o prácu záujem (Hrindová, 2010). Vzhľadom k tomu, že sestry venujú podstatnú časť svojho pracovného času interakcii s pacientom a s jeho problémami, vzniká situácia, kedy psychický a fyzický stav sestier priamo ovplyvňuje úroveň a kvalitu ošetrovateľskej starostlivosti (Sušinková, Berešová 2010). Ahola et al. (2006) prezentovali štúdiu Fínske zdravie V nej autori skúmali závislosť medzi demografickým ukazovateľom vekom a výskytom syndrómu vyhorenia, pri ktorej použili dotazník MBI. Táto štúdia potvrdila vzájomný vzťah medzi vekom a syndrómom vyhorenia. depersonalizácia Graf 4 Korelácia dĺžky praxe a depersonalizácie Hlaváčová, Novotná uskutočnili v roku výskumné šetrenie, kde sa zamerali na výskyt syndrómu vyhorenia u jednotlivých vekových skupín v oblasti emocionálneho vyčerpania. Z ich výskumu vyplýva, že zo 104 oslovených sestier bol výskyt syndrómu vyhorenia vo vzťahu k veku najvyšší vo vekovej skupine rokov, čo na hladine významnosti p 0,01 predstavovalo vysoko signifikantný vzťah. Dimunová (2007) uvádza výsledky výskumu, ktoré boli zamerané na zistenie výskytu rozdielov vo vybraných sociálno demografických ukazovateľoch vo vzťahu k syndrómu vyhorenia u sestier pracujúcich v rôznych typoch zdravotníckych zariadení v košickom regióne SR. Pri výskume bol použitý MBI dotazník a na vyhodnotenie bol použitý Pearsonov korelačný koeficient. V skúmanom súbore sestier sa nepotvrdil štatistický významný vzťah medzi syndrómom vyhorenia a vekom sestier. Sestry patria medzi pomáhajúce profesie a možnosť syndrómu vyhorenia je opodstatnená. V rámci pracovného prostredia má vplyv na vznik 17

18 syndrómu vyhorenia viacero faktorov. Jedným z možných z determinantov je i dĺžka praxe sestier. V štúdii Blanchard et al. (2010) sa tento vzťah nepotvrdil. Autori Meltzer, Huckaby (2004) naopak zistili, že miera syndrómu vyhorenia stúpa s dĺžkou praxe sestier. Zaujímavé zistenia uvádzajú Dimunová, Nagyová (2010), ktoré pri analýze výsledkov zistili, že sestry pracujúce medzi rokom majú štatisticky významnejšie skóre výskytu syndrómu vyhorenia v porovnaní s inými kategóriami. Pri skúmaní korelácie medzi vekom sestier a emocionálnym vyčerpaním môžeme sledovať pozitívnu koreláciu medzi vekom sestier a emocionálnym vyčerpaním s výslednou hodnotou korelačného koeficientu r = 0,115, táto však nie je na hladine významnosti 0,05 signifikantná (p = 0,068). Korelačná závislosť sa v tomto prípade v našom výskume nepotvrdila. Pri skúmaní korelácie medzi dĺžkou praxe sestier a emocionálnym vyčerpaním sledujeme pozitívnu koreláciu medzi dĺžkou praxe sestier a emocionálnym vyčerpaním s výslednou hodnotou korelačného koeficientu r = 0,126, tá sa nám potvrdila na hladine významnosti 0,05 (p = 0,044), čo znamená, že získaný výsledok je signifikantný. Chovancová (2011) vo svojom výskume zistila, že medzi vekom a stupňom vyhorenia v oblasti depersonalizácie existuje vysoko signifikantný vzťah medzi premennými na základe korelačného koeficientu r = 0,502 na hladine významnosti p = 0,000. Zároveň zistila, že existuje vysoko signifikantný vzťah medzi dĺžkou praxe a stupňom vyhorenia v oblasti depersonalizácie s hodnotou korelačného koeficientu r = 0,483 na hladine významnosti p = 0,000. Pri skúmaní korelácie medzi vekom sestier na chirurgických pracoviskách a depersonalizáciou môžeme sledovať pozitívnu koreláciu medzi vekom sestier a depersonalizáciou. Výsledná hodnota korelačného koeficientu je r = 0,065, tá však nie je na hladine významnosti 0,05 štatisticky signifikantná ( p = 0,299). Pri posudzovaní korelácie medzi dĺžkou praxe sestier a depersonalizáciou sme zistili, že na základe výslednej hodnoty korelačného koeficientu r = 0,074 na hladine významnosti 0,05 táto nie je štatisticky signifikantná pri nami zistenej hladine významnosti (p = 0,239). Korelačná závislosť sa nám nepotvrdila ani v jednom zo skúmaných demografických ukazovateľov. Nepotvrdenie všetkých korelačných závislostí sa nám javí do istej miery ako rozporuplné. Túto skutočnosť si vysvetľujeme tým, že pri skúmaní korelácií medzi vekom resp. dĺžkou praxe a čiastkovými faktormi syndrómu vyhorenia dochádza k rôznym posunom údajov z hľadiska osobnostných charakteristík jednotlivcov. To znamená, že pre každého jednotlivca je syndróm vyhorenia podmienený inými skutočnosťami alebo ich rôznym percentuálnym zastúpením. ZÁVER Povolanie sestry je najmä výzvou, v ktorej sa skrýva predovšetkým ochota profesionálne sa postarať o tých, ktorí ju potrebujú. Aby sestry mohli plniť tento cieľ svojho poslania, potrebujú k tomu vhodné pracovné podmienky. Dopady dlhodobého pôsobenia psychickej a fyzickej záťaže, stresu a následného vyhorenia sestier sú ďalekosiahle. Trpia nimi nielen sestry, ale aj pacienti a v konečnom dôsledku celý zdravotnícky inštitút. Snahou nás všetkých je neustále zlepšovanie ošetrovateľskej starostlivosti. Nemôže nám byť preto ľahostajné, že sestry pracujú pod stálym tlakom psychickej a fyzickej záťaže. Je preto potrebné, aby sa zo strany nadriadených venovala zvýšená pozornosť psychickej a fyzickej záťaži sestier na chirurgických pracoviskách a jej príznakom a aby boli konečne prijaté opatrenia, ktoré by záťaž eliminovali a tak prispievali k prevencii syndrómu vyhorenia. ZOZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZOV AHOLA, K. et al Burnout in the general population - Results from Finnish Health 2000 Study. In Social psychiatri and psychiatric epidemiology. ISSN , vol. 43, no. 3, p BLANCHARD, P. et al Prevalence and causes of burnout amongst oncology residents: A comprehensive nationwide cross sectional study. In Europen Journal of Cancer. ISSN , vol. 46, no. 15, p DIMUNOVÁ, L Vplyv sociálno - demografických ukazovateľov na výskyt syndrómu vyhorenia u sestier na Slovensku. In Profese ON- LINE. ISSN , roč. I., č. 2, s

19 DIMUNOVÁ, L., NAGYOVÁ, I Vzťah medzi syndrómom vyhorenia a dĺžkou praxe u sestier a pôrodných asistentiek na Slovensku. In Profese ON- LINE. ISSN , roč. V., č. 1, s. 4. HLAVÁČOVÁ, M., NOVOTNÁ, H Syndrom vyhoření u zdravotních sester pracujících na oddelení akutní a chronické péče. In Revue ošetrovateľstva, sociálnej práce a laboratórnych metodík. ISSN , roč. XII., č. 1, s HRINDOVÁ, T Syndróm vyhorenia u sestier. [online] [cit ]. Dostupné na: http: //www.bedekerzdravia.sk/?main=article&id=709 CHOVANCOVÁ, M Vplyv syndrómu Burn out na profesionálnu úspešnosť sestier pracujúcich na OAIM. Trenčín : TnUAD FZ KOSE, s. Diplomová práca. MELTZER, L. S., HUCKABAY, L. M Critical care nurses perceptions of futile care and its rffect on burnout. In American Journal of Critical Care. ISSN , vol. 13, no. 3, p SUŠINKOVÁ, J., BÉREŠOVÁ, A Záťaž sestier pri uspokojovaní potrieb pacientov v súvislosti so syndrómom vyhorenia. In Globalizácia a kvalita života a zdravia : zborník príspevkov z V. vedecko odbornej konferencie s medzinárodnou účasťou október. Košice Košice : vyd. Eqquilibria, spol.s r.o., ISBN , s

20 PREDSUDKY V PRÁCI SESTIER PREJUDICES IN THE WORK OF NURSES POLIAKOVÁ Nikoleta, KRÁLOVÁ Eva, PRISTACHOVÁ Zuzana Fakulta zdravotníctva, Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, Trenčín ABSTRAKT Východiská: Predsudky sú celospoločenským problémom. Pre prácu sestry sú stanovené prísne etické kritériá, preto by sa v oblasti poskytovania ošetrovateľskej starostlivosti nemali predsudky prejavovať. Zaujímalo nás, ktoré predsudky sa najčastejšie vyskytujú v ošetrovateľskej praxi, či sú sestry ochotné priznať ich a či je správanie sestier nimi ovplyvnené. Ciele: Cieľom práce bolo zistiť, do akej miery sú sestry ovplyvnené predsudkami z hľadiska zdravotného postihnutia človeka, sexuálnej orientácie, veku, rasy, etnickej príslušnosti, náboženského presvedčenia a sociálno-ekonomického stavu pacienta. Vzorka: Vzorku štúdie tvorilo 50 sestier pracujúcich v ústavnej starostlivosti bez obmedzenia veku a dosiahnutého vzdelania. Metódy: Metódou prieskumu bol dotazník vlastnej konštrukcie. Výsledky: Sestry vykazujú nízku mieru predsudkov v súvislosti so zdravotným postihnutím, sexuálnou orientáciou, rasou a náboženským presvedčením. Vyššiu mieru predsudkov sme zaznamenali v súvislosti s etnickou príslušnosťou a sociálnou situáciou, najmä bezdomovectvom. V súvislosti s predsudkami súvisiacimi s vekom pozorujeme ageizmus. Záver: Keďže predsudky sa vzťahujú k nepoznanému, je dôležité presadiť vzdelávanie sestier v oblasti multikultúrneho ošetrovateľstva, sociálnej práce a psychológie. Sestry si primárne musia uvedomiť svoje vlastné etnické a kultúrne hodnoty, názory a praktiky a ich dopad na ošetrovateľskú prax. Ak si sestra uvedomí určité odlišnosti, ale i svoje osobné predsudky, môže sa jej podariť zmeniť vlastné správanie. Kľúčové slová: Postoje. Predsudky. Stereotypy. Práca sestry. Ošetrovateľstvo. ABSTRACT Background: Prejudice as a society-wide problem applies to nurses as well. Prejudices in the work of nurses is an interesting and important topic, but very little explored. We wondered which biases are most commonly found in nursing practice and are willing to admit their sisters. Aims: The aim was to find out what prejudices affect the work of nurses in health care facilities. The role of partial objectives was to ascertain the extent to which nurses were influenced by prejudice in terms of disability, sexual orientation, age, race or ethnicity, religion or socio-economic status. Research sample: Survey sample consisted of 50 nurses, employed in hospital and consulting rooms in the town of Banovce nad Bebravou, their age or educational attainment was not limited. Methods: Method used is a questionnaire survey of our own design. Results: Survey results indicate that the low level of bias or no, relates to bias in terms of disability, sexual orientation, race and partly religious beliefs. Higher degree of prejudice, discrimination and even those patients has been recorded in intellectual disability, infectious diseases, ethnicity and homeless. In prejudices from the viewpoint of age ageism was observed. Conclusion: As prejudices relate to recognition, it is important to promote education of nurses in multicultural nursing, social work and psychology. Nurses must be aware primarily their own ethnic and cultural values, beliefs and practices and their impact on nursing practice. If the nurse realizes some differences, but also their personal prejudices may be able to change its own behavior. Key words: Attitudes. Prejudices. Stereotypes. Work sisters. Nursing. ÚVOD Snáď najdôležitejším zdrojom nedôvery k cudziemu sú predsudky. Tie predstavujú zvláštny komplex v podstate nezdôvodňovaných postojov a stanovísk, ktoré si ľudia osvojujú celkom nenápadne pod vplyvom prostredia, alebo ich prevezmú od nejakej autority. Predsudky sú vlastne lacné barličky, s ich pomocou sa ľahšie prekonávajú ťažkosti, ktoré sprevádzajú formovanie vlastného názoru na niečo, čo sa do istej miery vymyká nášmu zabehnutému videniu okolitého sveta (Šišková, 2008, s. 10). Predsudky sú špecifickou kategóriou postojov. Je možné stretnúť sa s nimi všade. Majú silný emocionálny náboj a slabú kognitívnu zložku. Bývajú akceptované ľahko, pretože nevyžadujú väčšie úsilie a vytvárajú pocit istoty a bezpečia (Vágnerová, 2005, s. 295). Pri otázke, kde hľadať rozdiel medzi postojom a predsudkom, Allport (2004) vychádza z predpokladu, že povaha predsudku plynie z jeho iracionality. Průcha (2010, s. 109) definuje predsudok ako fixovaný postoj s emocionálnym podkladom, ktorý smeruje k nejakému objektu, k iným ľuďom, jednotlivcom či veľkým skupinám. Predsudok sa často prejavuje ako odmietavý až nepriateľský postoj voči človeku istej skupiny len preto, že do tejto skupiny patrí. Na základe prináležitosti ku konkrétnej skupine sú človeku pripisované negatívne vlastnosti, ktoré sú asociované s danou skupinou (Allport, 2004, s. 39). Predsudky sú 20

21 nebezpečné tým, že ovplyvňujú vytváranie verejnej mienky a sú zároveň zdrojom určitých stereotypov. Už Lipmann v roku 1922 charakterizuje verejnú mienku ako totalitu stereotypov, zjednodušených, štandardizovaných obrazov spoločenskej skúsenosti vo vedomí ľudí. Uvedený autor dáva do spojitosti stereotypy a verejnú mienku v tom zmysle, že stereotypy sú relatívne trvalé a nemenné. Opierajú sa viac o schémy vnímania a hodnotenia javov prevzatých z primárnej skupiny (rodiny), z iných členských skupín, od autorít a vzorov ako o vlastnú skúsenosť. Stereotypy sa vzťahujú na hodnotenie sociálnych, rasových a národnostných otázok. Jedným z dôvodov, prečo sú stereotypy ťažko meniteľné, je aj fakt, že ich charakterizuje iracionálnosť, zjednodušenosť a emocionalita. Správanie vyplývajúce z predsudkov a negatívnych stereotypov sa často prejaví diskrimináciou. Niekto, kto je pod vplyvom predsudku, sa môže za určitých okolností dopúšťať diskriminácie. Keď sa predsudky darí držať pod kontrolou spoločnosti, diskriminácia sa prejaviť nemusí. Pokiaľ sa však v spoločnosti predsudkom nekladú dostatočné prekážky, prejavia sa diskriminačným konaním, ktoré sa podľa intenzity líši, od jednoduchej sociálnej izolácie až k extrémne agresívnym činom (Průcha, 2010, s. 70). V zdravotníctve sa môžu predsudky vyskytnúť v súvislosti so zdravotným postihnutím, vekom, sexuálnou orientáciou pacientov, rasou, etnickou príslušnosťou, náboženstvom a sociálnoekonomickým stavom. CIELE Cieľom našej štúdie bolo zistiť, do akej miery je u sestier zdrojom predsudkov: zdravotné postihnutie pacienta, infekcia HIV, sexuálna orientácia pacienta, vek pacienta, etnická príslušnosť pacienta, náboženské presvedčenie pacienta, sociálno-ekonomický stav pacienta. SÚBOR A METÓDY Súbor prieskumu tvorilo 50 sestier pracujúcich v ústavom zdravotníckom zariadení. V prieskumnej vzorke boli 3 muži a 47 žien. Najväčšie vekové zastúpenie mali sestry v rozpätí od rokov, ktorých bolo 27 (54%). Vekové rozpätie od rokov malo 14 (28%) sestier, vek od rokov malo 9 (18%) sestier. Respondenti vekovej kategórie 65 a viac rokov sa prieskumu nezúčastnili. Na zber údajov bol použitý dotazník vlastnej konštrukcie, základom ktorého boli tvrdenia zamerané na odhalenia predsudkov v práci sestier. Odpovede boli formulované pomocou Likertových škál s vyjadrením: úplne nesúhlasím nesúhlasím súhlasím úplne súhlasím. Výsledky boli vyhodnocované kvantitatívnou analýzou prostredníctvom absolútnych a relatívnych početností a váženého aritmetického priemeru. Čím bol priemer vyšší, tým bola preukázaná väčšia miera predsudku pri danom tvrdení. VÝSLEDKY Postoj k zdravotne postihnutým Sestry prichádzajú do úzkeho kontaktu s pacientmi s rôznym typom zdravotného postihnutia. Respondenti vyjadrili súhlas s nutnosťou vždy ošetriť pacienta s akýmkoľvek zdravotným postihnutím. S vyjadrením, že pacienti so zdravotným postihnutím (zrakovo, sluchovo, telesne) by mali byť hospitalizovaní na samostatných izbách, separovane, väčšina sestier nesúhlasila. Ako uvádza Matoušek (2005), sami občania so zdravotným postihnutím potvrdzujú, že nestoja o vyčlenenie ani o súcit a chcú mať rovnaké práva ako ľudia bez postihnutia, i keď je zrejmé, že budú potrebovať pomoc inej osoby. Postoj k riziku infekcie HIV Sestry musia v rámci ošetrovateľskej starostlivosti realizovať širokú škálu výkonov, aj takých, ktoré ich môžu ohrozovať z hľadiska prenosu infekcie. Skúmali sme, do akej miery môžu byť sestry ovplyvnené strachom z prenosu HIV infekcie. Zistili sme, že sestry by nemali problém s odberom krvi pacientovi pozitívnemu na HIV. Až 38 (76%) sestier by nikdy nehľadalo za seba náhradu pri odbere krvi pacientovi s AIDS, niekedy by to urobilo 10 (20%) opýtaných. Problém s odberom krvi pacientovi s HIV vyjadrili 2 sestry, ktoré uviedli, že by sa snažili nájsť niekoho iného, kto by výkon realizoval miesto nich. Postoj k sexuálnej orientácii pacienta Sestry boli pomerne liberálne k sexuálnej orientácii pacienta. Až 90% sestier by tolerovalo prejavy homosexuálov bez predsudkov. Pri modelovej situácii: Ošetrujete homosexuála. Budú Vám jeho prejavy vtipné, nepríjemné, napr. ak je nalíčený, alebo zženštilý. Dáte mu to najavo?, väčšina 21

22 opýtaných odpovedala nie. Avšak pri otázke zameranej na určenie poradia v poskytovaní ošetrovateľskej starostlivosti v znení Keby ste si mohli vybrať, určte v akom poradí poskytnete ošetrovateľskú starostlivosť (priraďte čísla 1 5, pričom 1 znamená prvý, 2 druhý, 5 posledný): homosexuál, travestita, bezdomovec, príslušník sekty, Svedok Jehovov, Róm, pacient inej farby pleti. Oslovené sestry dali prednosť ošetreniu človeka inej farby pleti a s iným náboženským presvedčením. Homosexuál, travestita by prišiel na rad ako tretí. Postoj k starobe Veková skupina 65-ročných a starších sa zvyšuje, preto si aj ich zdravotné potreby zasluhujú mimoriadnu pozornosť. Chronické choroby a invalidita sú u nich početné, čo sa odráža i v osobitných požiadavkách na ošetrovateľskú starostlivosť a zvyšujúcej sa psychickej i fyzickej záťaži sestier. Až 88% opýtaných sa vyjadrilo, že starostlivosť o starých ľudí je nesmierne zaťažujúca a náročná. 54% sestier uviedlo, že starostlivosť o ľudí starších ako 65 rokov im je najmenej blízka. Keby respondenti mali možnosť výberu, až 98% by preferovalo asistovať pri operácii u mladšieho pacienta ako u pacienta nad 65 rokov. Postoj k etnickej príslušnosti V celosvetovom meradle sa z hľadiska predsudkov najviac rozoberá rasa, či etnická príslušnosť. Na Slovensku najviac rezonuje rómska problematika. Viac ako polovica respondentov (68%) uviedla, že pri práci s rómskymi pacientmi sú v strehu, lebo očakávajú problémy. 16% respondentov vyjadrilo potrebu pracovať s nimi citlivejšie so snahou pochopiť ich mentalitu a 16% sestier z výberového súboru ich vnímalo ako ľudí, ktorí nevyžadujú osobitý prístup. V modelovej situácii na pôrodnej sále si mali sestry vybrať, či pôjdu radšej k pôrodu ženy bielej rasy alebo Rómky. To, že 66% sestier uviedlo, že im je to jedno, predsudky nevyvracia ani nepotvrdzuje. Môžeme konštatovať, že sestry by si zachovali profesionálny prístup. 34% sestier by si však vybralo ženu bielej rasy. Ani jeden respondent neoznačil, že by preferoval Rómku. Vo vzťahu k Rómom je evidentný vplyv emócií. S možnosťou poskytovať starostlivosť národnostným menšinám separovane, však sestry nesúhlasili. Postoj k náboženskému presvedčeniu S tvrdením, že človek počas hospitalizácie má právo vykonávať svoje náboženské rituály, súhlasilo 74% opýtaných sestier. Sestry sa priklonili k názoru, že pri vykonávaní náboženských obradov je potrebné vytvoriť kompromis. Preukázalo sa to pri otázke skúmajúcej reakciu sestry, keby chcel pacient realizovať svoj náboženský rituál počas vizity. 74% sestier by pacienta upozornilo, aby rituál vykonal po vizite. Od pacientov sa očakáva adaptácia na podmienky a organizáciu práce v nemocnici. Pozitívnym zistením bolo, že až 82% sestier by pacientovi na vozíčku zabezpečilo účasť na liturgii. Postoj k zlej sociálne-ekonomickej situácii pacienta Príčinou predsudkov môže byť aj vonkajší vzhľad a úprava. Súvisí to so sociálne-ekonomickou situáciou pacienta. Úprava pacienta hrá pomerne dôležitú úlohu. Prejavilo sa to v otázke skúmajúcej určenie poradia na ošetrenie v ambulancii v znení: V čakárni sedia štyria muži v rovnakom veku a s rovnakou diagnózou. Keby ste si mohli vybrať, vytvorte poradie, ako by ste ich volali do ambulancie?: muž v obleku, muž v čistých montérkach, muž nedbanlivo oblečený, muž v špinavom odeve.. Sestry by uprednostnili človeka čisto oblečeného a upraveného pred človekom nedbalo oblečeným a napokon špinavým. Špina, problémy s alkoholom a negatívne vzorce správania sú aj vplyvom predsudkov prisudzované bezdomovcom. Preto aj v ďalšej otázke skúmajúcej zostavenie poradia pre vstup do ambulancie, sa bezdomovec ocitol na poslednom mieste. Graf 1 prináša pohľad na postoje sestier, kde ukazovateľom predsudkov je vážený aritmetický priemer vypočítaný z Likertovej škály súhlasu nesúhlasu. Platí, že čím je hodnota priemeru vyššia, tým viac postoj nesie znaky predsudkov alebo negatívneho postoja. Graf 1 Zdroje predsudkov v práci sestry 22

23 Z grafu 1 vyplýva, že sestry vo svojej práci dobre tolerujú starostlivosť o pacientov s infekčnými ochoreniami za dodržania dostatočných hygienicko bezpečnostných zásad, sestry tolerujú inakosť vyplývajúcu z náboženského presvedčenia, zdravotného postihnutia a v podstate aj národnostné menšiny. Prekvapujúci, až alarmujúci je postoj k starým ľuďom a ľuďom so zlým sociálnoekonomickým stavom, najmä bezdomovcom. DISKUSIA A ZÁVER Povolanie sestra patrí medzi pomáhajúce profesie. Cieľom pomáhajúcich profesií je pomáhať ľuďom k lepšiemu životu zbavenému trápenia, bolesti, smútku a obáv z budúcnosti. Podstatnú úlohu v úspešnosti práce sestry zohráva ľudský vzťah medzi sestrou - pomáhajúcim profesionálom a pacientom. Pacient potrebuje cítiť ľudský záujem od svojej sestry a potrebuje jej dôverovať (Bekő, Dobšovič, Illievová, 2009, s. 46). Sestra môže mať predsudky. V záujme zachovania profesionálneho postoja sa však nesmie nimi nechať ovplyvňovať. Formálnym pravidlom činnosti v ošetrovateľskom povolaní je etický kódex sestry. Podľa neho si sestra váži ľudský život a dôstojnosť každého jednotlivca ako jedinečnej ľudskej bytosti, akceptuje pacienta v jeho situácii a poskytuje mu ošetrovateľskú starostlivosť bez ohľadu na jeho fyzické, kultúrne, politické či sociálne odlišnosti (Hudáková, 2011, s. 23). Zdravotnícki pracovníci musia vedieť pri poskytovaní zdravotnej starostlivosti odlíšiť jednotlivé rasy či etniká, rešpektovať existenciu odlišných hodnôt a noriem, akceptovať rôznorodosť kultúr a potrebu individuálneho prístupu. Ak to nedokážu, prípadne sa vyskytnú interkultúrne konflikty či bariéry, môže to mať zlý vplyv na komplexnú ošetrovateľskú starostlivosť. Na začiatku procesu je potrebné, aby si sestry uvedomili svoje vlastné etnické a kultúrne hodnoty, názory či praktiky a ako sa prejavujú v ošetrovateľskej praxi. Ak si sestra uvedomí určité odlišnosti, ale i svoje osobné predsudky, môže sa jej podariť zmeniť vlastné správanie. Vedomie kultúry si možno vybudovať postupným pochopením jej hodnôt (Kozierová, Erbová, Olivieriová, 1995, s. 764). Keďže predsudky sa vzťahujú k nepoznanému, je dôležité presadiť vzdelávanie sestier v oblasti multikultúrneho ošetrovateľstva. Pri zostavovaní anamnézy pacienta sa treba zamerať aj na jeho príslušnosť k menšine, postrehnúť kultúrne zvyklosti a rozdiely, plánovať a realizovať ošetrovateľskú starostlivosť s prihliadnutím na špecifiká menšiny, ku ktorej pacient patrí. Sestry by sa mali snažiť akceptovať požiadavky vyplývajúce z možnej odlišnosti, samozrejme, pokiaľ to nenaruší liečebný proces. Odlišnosti chorého je možné rešpektovať pomocou asertívneho a altruistického správania. V zdravotníckom zariadení je neprípustné nevhodné správanie s ageistickými prejavmi. Pri spozorovaní a potvrdení akejkoľvek diskriminácie treba problém ihneď riešiť a vyvodiť personálne dôsledky. Sestra by nemala automaticky kopírovať názory a postoje iných. Mala by sa vzdelávať a aktívne pracovať na eliminovaní vlastných predsudkov. Nápomocné môžu byť rôzne aktivity v rámci sociálnej starostlivosti. ZOZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZOV ALLPORT,G. W., O povaze předsudků. 1.vyd. Praha : Prostor, s. ISBN BEKŐ, L., DOBŠOVIČ, Ľ., ILLIEVOVÁ, Ľ., Socioterapia a psychoterapia v práci sestry I. In Sestra. Bratislava : Sanoma Magazines Slovakia. 2009, č s. ISSN HUDÁKOVÁ, Z Špecifiká starostlivosti o rómskych pacientov. In Sestra. Bratislava : Ecopress. 2011, č s. ISSN KOZIEROVÁ, B., ERBOVÁ, G., OLIVIERIOVÁ, G Ošetrovateľstvo 1. Martin : Osveta, s. ISBN PRŮCHA, J Multikulturní výchova: příručka (nejen) pro učitele. Praha : Triton, ISBN PRŮCHA, J Interkulturní psychologie. 3.vyd. Praha: Portál, s. ISBN ŠIŠKOVÁ, T., Výchova k toleranci a proti rasismu. 2.vyd. Praha : Portál, s. ISBN TOŠNEROVÁ, T., Ageizmus: Průvodce stereotypy a mýty o stáří. 1. vyd. Praha: ambulance pro poruchy paměti, s. ISBN VÁGNEROVÁ, M Základy psychologie. 1.vyd. Praha : Karolinium, ISBN

24 ASIMILACE RUSKÉ MENŠINY DO MAJORITNÍ SPOLEČNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE Z POHLEDU OŠETŘOVATELSTVÍ - PILOTNÍ STUDIE ASSIMILATION OF THE RUSSIAN MINORITY INTO THE MAJORITY POPULATION IN THE CZECH REPUBLIC AS SEEN FROM THE VIEWPOINT OF NURSING - PILOT STUDY KUDLOVÁ Pavla 1, KRAJCOVÁ Tereza 2 1 Ústav zdravotnických věd, Fakulta humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Zlín, Česká republika 2 Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Mezioborová JIP operačních oborů, Nemocnice Nový Jičín a.s., Nový Jičín, Česká republika ABSTRAKT Rusové v České republice (dále ČR) představují specifický, uzavřený typ imigrační komunity, o které mnoho nevíme. Cíl: Získat informace o klientech ruské národnosti využitelné v ošetřovatelské praxi. Metodika a vzorek: Byl proveden kvalitativní výzkum formou polostrukturovaného rozhovoru. Pro výběr výzkumného souboru byla použita nepravděpodobnostní metoda výběru - sněhové koule. Zkoumaný soubor byl tvořen respondenty ruské menšiny, žijícími v ČR nejméně tři roky. Všichni respondenti byli narozeni v Rusku, starší osmnácti let. Jejich rodným jazykem byla ruština, rozhovory probíhaly v češtině, jeden rozhovor trval průměrně 2,5 hodiny. Souhlas s výzkumem byl podmínkou. Analyzovaná kvalitativní data byla zpracována metodou selektivního protokolu. Výsledky: Rozhovorů se zúčastnilo 12 osob (6 žen a 6 mužů ve věku ±29 let). Pouze 2 neměli vysokoškolské vzdělání. Celkem 4 respondenti uvedli, že v ČR studují, 5 studuje a pracuje zároveň, 3 v ČR pracují. Celkem 7 respondentů mělo v ČR trvalý pobyt, 3 přechodný, 2 dlouhodobý. Opravdu žádný problém s komunikací v českém jazyce nemělo 75% respondentů. Přesto, že 83% respondentů uvedlo, že vyznává pravoslaví, k víře přistupují spíše pasivně. Proto jsme také nezaznamenaly výrazná specifika při jejich ošetřování. Jejich odpovědi na dotazy a reakce na modelové situace byly ovlivněny spíše životními zkušenostmi. Na základě získaných dat a informací byly vytvořeny kazuistiky, standard ošetřovatelské péče o klienta s ruskou národností a také edukační materiál pro klienty hovořící rusky, německy nebo anglicky. Závěr: Pro poskytování profesionální ošetřovatelské péče musíme znát specifika našich klientů. V našem výzkumu jsme výrazná specifika neodhalily, nicméně je nutno ve výzkumu pokračovat. Klíčová slova: Česká republika. Ruská komunita. Specifika. Kvalitativní výzkum. Ošetřovatelská péče. ABSTRACT Russians living in the Czech Republic (CR) represent a specific closed type of immigration community we do not know much about. Goal: To gather information about clients of the Russian nationality applicable in nursing practice. Methodology and sample: A qualitative research project has been carried out in the form of semis-structured interview. Improbability selection method known as snowball was used for selecting the research group. The group being researched was formed by respondents from the Russian minority living in the Czech Republic for at least three years. All the respondents were born in Russia and older than 18 and their mother tongue was Russian. The interviews were held in Czech with one taking 2.5 hours on average. Their consent with the research was a condition. The qualitative data being analyzed were processed using the method of selective protocol. Results: 12 persons participated in the interviews (6 women and 6 men aged ±29). Only 2 did not hold a college degree. A total of 4 respondents mentioned that they were studying in the CR, 5 were studying and working at the same time, and 3 were working in the CR. A total of 7 respondents had permanent residence in the CR, 3 temporary, and 2 long-term. 75% of the respondents had absolutely no problem communicating in Czech. Despite the fact that 83% of the respondents mentioned that they professed orthodox religion, they were rather passive believers. That is why we did not notice any significant specifics while treating them. Their answers to our questions and reactions to model situations were rather influenced by their life experience. Based on the collected data and information we created case studies, standards of nursing care for clients of the Russian nationality, and also educational materials for Russian, German or English speaking clients. Conclusion: In order to render professional nursing care we must know the specifics pert to our clients. In our research we did not discover any significant specifics, however, it is necessary to continue in this research. Key words: Czech Republic. Russian community. Specifics. Qualitative research. Nursing care. ÚVOD Pro poskytování profesionální ošetřovatelské péče musíme znát specifika našich klientů. Přesto, že počet Rusů, kteří do Česka přicházejí, stále narůstá, což dokládá i Tab. 1, kde se počty Rusů, oproti roku 2008, zvýšily o osob (ČSÚ, 2010; ČSÚ, 2013a), o této komunitě mnoho nevíme. Nejčastějšími důvody migrace Rusů jsou zhoršující se socioekonomické podmínky, zhoršující se dostupnost a kvalita vzdělání a pro většinu obyvatel v Rusku nedostupnost kvalitní lékařské péče 24

25 (Kudlová, 2011). Rusové se usídlují především ve větších městech jako je Praha (až 61%), Brno, Karlovy Vary a v jiných větších městech. Do ČR jezdí z důvodu studia nebo za prací. K bylo v ČR zaměstnaných celkem cizinců, z toho cizinců ruské národnosti (ČSÚ, 2013b). S tím také souvisí zdravotní pojištění cizinců. Podle Zákona č. 48/1997 Sb., 2, odst. 1, písm. a) o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, jsou Tabulka 1 Rusové v České republice podle typu pobytu a pohlaví 25 zdravotně pojištěny všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR a osoby, které trvalý pobyt nemají, ale jsou zaměstnáni zaměstnavatelem, který má sídlo, nebo trvalý pobyt v ČR. Pokud se cizinec po získání trvalého pobytu nezaregistruje sám u zdravotní pojišťovny, je automaticky registrován u VZP (Hnilicová, Dobiášová, 2012). Existují vůbec nějaká specifika této minoritní skupiny? Datum srovnání Rusové Trvalý pobyt Ostatní typy pobytu celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy k k Pramen: Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR a ČSÚ CÍL PRÁCE Cílem bylo shromáždit ucelené informace o klientech ruské národnosti pro využití v ošetřovatelské praxi. Za tímto účelem bylo stanoveno 7 výzkumných otázek: č. 1: Jaké jsou subjektivní důvody migrace Rusů do ČR?, č. 2: Jaké jsou socioekonomické podmínky života v Česku, ale i v Rusku?, č. 3: Čím se odlišuje ruská komunita žijící v ČR od majoritní společnosti?, č. 4: Jak subjektivně vnímají ruští příslušníci vybrané komunikační bariéry?, č. 5: Jaké aktivity pro začlenění do majoritní společnosti podnikají Rusové žijící na území ČR?, č. 6: Existují nějaká specifika při ošetřování ruské komunity?, č. 7: Jak budou respondenti reagovat v modelových situacích v souvislosti s poskytováním zdravotnické péče?. CHARAKTERISTIKA SOUBORU A METODIKA Byl proveden kvalitativní výzkum formou polostrukturovaného rozhovoru. U výběru respondentů byla použita metoda sněhové koule. Před začátkem výzkumu byla realizována pilotní studie, na základě této studie byly upraveny některé položky v rozhovoru. Zkoumaný soubor byl tvořen respondenty ruské menšiny žijícími na území ČR po dobu nejméně tří let, staršími 18 let. Všichni respondenti se narodili v Rusku, a v Rusku žili do doby, než odcestovali do ČR. Celkem se rozhovoru zúčastnilo 12 respondentů, z toho 6 žen a 6 mužů ve věku ±29 let (Tab. 2). Pouze 2 neměli vysokoškolské vzdělání. Celkem 4 dotazovaní uvedli, že v ČR studují (magisterské nebo doktorandské studium), 5 studuje a pracuje zároveň, 3 v ČR pracují. Celkem 7 respondentů uvedlo, že má v ČR trvalý pobyt, 3 přechodný, 2 dlouhodobý (Tab. 2). Jejich rodným jazykem je ruština, všichni mluvili plynule česky. Uvedli však, že se s některými pojmy, které byly použity v rozhovoru, se dosud nesetkali. Rozhovory probíhaly v češtině. Respondenti byli s cíli a účelem výzkumu seznámeni a před samotným rozhovorem podepsali informovaný souhlas. Průměrná doba jednoho rozhovoru činila 2,5 hodiny. Hlavním kritériem výběru byla plnoletost respondenta, jejich ochota spolupracovat a zúčastnit se výzkumu. Po rozhovoru č. 9 se odpovědi respondentů ve většině otázek shodovali, proto byl výzkum po dvanáctém rozhovoru ukončen. Analyzovaná kvalitativní data byla zpracována metodou selektivního protokolu. Výsledky průzkumu byly zpracovány do tabulek a alternativních grafů. VÝSLEDKY Ze získaných dat jsme zjistily, že migrace Rusů do ČR je motivována především zvýšením úrovně vzdělání. Polovina dotazovaných má v ČR sjednaný trvalý pobyt, 10 respondentů (83%) by chtělo v ČR zůstat natrvalo. Důvodem je rodina, přátelé, zaměstnání, finanční zajištění. Většina respondentů nevidí v naší zemi tak velké rozdíly mezi bohatými a chudými, jako v jejich zemi, cítí se zde bezpečněji, svobodněji. Podmínky v oblasti vzdělávání a zaměstnání, či nabídku zdravotnických služeb hodnotí respondenti kladně. Informovanost o zdravotním pojištění cizinců je podle jejich vyjádření nedostatečná.

26 Tabulka 2 Determinanty respondentů Pohlaví Rok narození Důvod odchodu Nejvyšší vzdělání Kde studují / pracují Druh pobytu Místo narození Stav č. muž 1985 práce otce Bc. UPOL, studuje Mgr. trvalý Rusko ženatý 1 muž 1983 neví Bc. muž 1985 Mgr. VUT v Brně, studuje Mgr. VUT v Brně, studuje Ph.D. muž 1985 studium Bc. Brno, studuje Mgr. trvalý Rusko muž 1986 studium Mgr. Brno, studuje Ph.D. a pracuje muž 1981 práce Mgr. Olomouc trvalý Rusko žena 1985 rozvod rodičů Bc. žena 1984 studium Mgr. žena 1985 studium Mgr. žena 1985 studium Bc. UPOL, studuje Mgr. při zaměstnání Brno, studuje Ph.D a učí VUT v Brně, studuje Ph.D. a pracuje jako technik Brno, studuje ing., pracuje trvalý Rusko - 2 dlouhodobý Rusko přítelkyně 3 plánuje se vrátit trvalý Rusko přítelkyně 5 plánuje se vrátit domů trvalý Rusko vdaná 7 přechodný Rusko vdaná 8 dlouhodobý Rusko přátele 9 přechodný Rusko žena 1975 práce - U Olomouce přechodný Rusko žena 1977 práce - Prostějov trvalý Rusko vdaná, je tu s manželem manžel, nechce domů manžel a děti Češi Co se týká mapování odlišnosti ruské komunity žijící v ČR od majoritní společnosti, celkem 5 z 12 respondentů (42%) uvedlo, že na naší mentalitě jim nic nevadí a že by ji připodobnili mentalitě Rusů. Zbylým 7 tázaným (58%) se na Češích nelíbí, že nejsou týmoví hráči, dále jejich pomlouvačnost, chamtivost, neupřímnost, závist, málo času věnovaného dětem, ženská nezávislost, pomalé jednání, menší rozhodnost atd. Naopak se Rusům líbí česká upovídanost, ochota, spolehlivost, zdvořilost, otevřenost, pracovitost, pohodovost, slušnost, čistotnost, kuchařské umění atd. Změnu prostředí nepociťuje psychicky a ani fyzicky 7 (58%) respondentů. Spíše jim vadí cestování (1), změna jídelníčku (1), časový posun (1). Jedna respondentka uvádí strach z jazykové bariéry. Migraci do ČR nesli respondenti pozitivně, naše země se jim líbila a většina z nich má tyto pocity i nyní. Všech 12 (100%) respondentů uvedlo, že hovoří a rozumí rusky, česky a 10 (83%) anglicky. Celkem 9 (75%) dotazovaných nemá žádný problém s komunikací v českém jazyce (dále jen ČJ ) a 3 (25%) uvádí drobné problémy s vyjádřením myšlenek v ČJ, neporozuměním a neschopností najít správná slova. Nejvíce by jim v komunikaci pomohla pomalá řeč a vysvětlení pojmů, kterým nerozumí. V komunikaci se zdravotnickým personálem by pak preferovali osobní rozhovor, pomalou řeč, popř. angličtinu. V krajních případech by volili tlumočníka a poslední možnost vidí v komunikačních kartách. Uvedli, že jsou v rámci začlenění se do majoritní společnosti spíše pasivní. Setkávají se nejvíce s rodinou a přáteli, se kterými zároveň vykonávají volnočasové aktivity. O dění v Rusku a ČR nejeví mnoho zájmu. I přes velkou část věřících (83% vyznává pravoslaví) se respondenti neúčastní aktivit s vírou spojených. Pouze 4 dotazovaní chodí kostela a to jen o svátcích Velikonoc a Vánoc. Důvodem je negativní pocit z kazatelů a svatostánků v ČR. Co se týče specifik při ošetřování ruské komunity, dotazovaní jsou velmi nakloněni prevenci, 26

27 k nemoci přistupují zodpovědně, sportují, snaží se dodržovat zásady zdravé životosprávy. Ve vztahu k víře jsme nezaznamenali výrazné rozdíly ve stravování. Pouze jeden tázaný drží během roku jednodenní půsty, jídelníček je u respondentů složen z lehkých jídel, dbají na pravidelnost. Z odpovědí je dále velmi znát úzký vztah k rodině. V případě stárnoucího člena rodiny kladou důraz na péči v domácím prostředí, blízkost rodinných příslušníků v období umírání, pronášení modliteb, odpuštění a péči o tělo zemřelého. V nemocničním prostředí se o respondenty může starat muž i žena, kladou důraz na intimitu. Šestá průzkumná otázka zněla: Existují nějaká specifika při ošetřování ruské komunity? I přes to, že většina (83%) respondentů vyznává pravoslavnou víru, nezaznamenaly jsme výrazná specifika při jejich ošetřování. Pro udržení zdraví většinou sportují, část se snaží dodržovat zdravou životosprávu. Strava respondentů není ničím výjimečná. Půsty spojené s praktikováním víry nikdo z respondentů nedodržuje. Mateřství a porod vnímají velmi pozitivně, proto se také většina staví proti potratům. Nejčastěji užívanou formou antikoncepce je kondom, na druhém místě volí hormonální antikoncepci a dva respondenti nesouhlasí s žádnou formou ochrany. Postoj respondentů k asistované reprodukci ženy je kladný, jedna dotazovaná souhlasí pouze s oplodněním ženy spermiemi od manžela. K transplantaci zaujímá 11 respondentů pozitivní postoj, pouze 1 negativní, z důvodu špatné zkušenosti z blízkého okolí s doživotními následky. K nemoci přistupují dotazovaní zodpovědně. Pokud se objeví zdravotní problém, navštíví lékaře. Menší problémy, jako je kašel, nachlazení nebo bolest hlavy, léčí čajem a dostatečným spánkem. Medicínu vnímají pozitivně. U příbuzného, který umírá, hledají oporu v modlitbě, potřebují přijmout skutečnost, pochopit a dát odpuštění. Postoj k eutanázii respondentů nebyl ovlivněn vírou, ale spíše životními zkušenostmi (5 přistupovalo k eutanázii pozitivně, 3 negativně, 4 neutrálně). Např. 1 respondentka uvedla: že po smrti matky pohlíží na eutanázii jinak, pozitivněji, další uvedla: že pokud člověk trpí, tak by měli rozhodnout jeho blízcí. atd. Po smrti probíhá mytí těla, oblékání a uložení do rakve. Zemřelý by měl být 3 dny doma. Pitva je přípustná pouze z nevyhnutelných důvodů, jako zjištění příčiny smrti. Respondenti neuvedli žádné speciální hygienické návyky. Ve zdravotnickém prostředí by jim nevadilo, kdyby o ně pečoval muž či žena a pokud by to bylo nutné, přistoupili by k vylučování na lůžku. Bolest v první řadě řeší čaji a klidem, pokud je tato technika neúčinná, jsou ochotni užívat analgetika. Tabulka 3 Shrnutí výsledků pilotní studie Důvody migrace do České republiky Socioekonomické podmínky života v Česku, v Rusku Odlišnost ruské komunity od majoritní společnosti v ČR Vnímání vybraných komunikačních bariér Aktivity vedoucí k začlenění do majoritní společnosti v ČR Specifika při ošetřování ruské komunity Závěry reakcí v modelových situacích v souvislosti s poskytováním zdravotnické péče Zejména zvýšení úrovně vzdělání, druhým důvodem je zaměstnání. V České republice oproti Rusku: nepociťují tak silné sociální rozdíly, cítí se bezpečněji, svobodněji, lepší podmínky v oblasti vzdělávání, zaměstnání, nabídce zdravotnických služeb. Zásadně se neodlišuje. Přesto, že všichni mluví česky, popř. anglicky, v komunikaci preferují: pomalou řeč, popř. angličtinu, v krajním případě by volili tlumočníka, jako poslední možnost by volili komunikační karty. V začleňování jsou spíše pasivní. O dění v Rusku a ČR nejeví mnoho zájmu. Nezaznamenaly jsme výrazná specifika. V nemocničním prostředí se o respondenty může starat muž i žena, kladou důraz na intimitu. Medicínu vnímají pozitivně. Prvořadně očekávají zdravotnickou pomoc a poté řešení otázky zdravotního pojištění. Postoj k eutanázii u respondentů nebyl ovlivněn vírou, ale spíše životními zkušenostmi. Péče o umírajícího a o mrtvé tělo se však opírá o víru. Pitva je přípustná pouze z nevyhnutelných důvodů, jako zjištění příčiny smrti. U léčby bolesti využívají alternativní metody, pokud jsou neúčinné, jsou ochotni užívat analgetika. Při propuštění z nemocničního prostředí požadují přesné informace o následné péči v domácím prostředí, doporučení a rady k udržení a podpoře zdraví. 27

28 Sedmou výzkumnou otázkou jsme chtěly zjistit, jak budou respondenti reagovat v 9 modelových situacích v souvislosti s poskytováním zdravotnické péče. Reakce respondentů na stanovené modelové situace nejsou v zásadě specifické. Všichni chtějí rychlou a profesionální péči, která jim pomůže při zdravotních problémech. Prvořadně očekávají zdravotnickou pomoc a poté řešení otázky zdravotního pojištění. Prozatím se setkali spíše s opačným postupem. Takový postup očekávají i v nočních hodinách. V situaci kdy jsou respondenti na příjmu a přichází k nim zdravotní sestra, očekávají: že se zeptá, co se stalo a začne postupovat tak, aby se problém vyřešil, poskytne pomoc, zavolá lékaře, postará se, než lékař dorazí a bude profesionální, příjemná, pečlivá, bude mít pochopení. Co se týče komunikace ve zdravotnickém zařízení: Buď by požadovali nejprve tlumočníka, nebo by začali komunikovat prostřednictvím komunikačních karet. S odběrem krve by neměl nikdo z respondentů zásadní potíže. Většina respondentů by si nechala diagnózu a nutnost operace potvrdit ještě od druhého lékaře. Pokud budou hospitalizováni, budou potřebovat podporu svých blízkých a personálu a věci k odreagování se od nemocničního prostředí (např. notebook, knihu, telefon atd.). Pokud by měli po operaci držet přísnou dietu, nevidí v tom zásadní problém. Při propuštění z nemocničního prostředí požadují přesné informace o následné péči v domácím prostředí, doporučení a rady k udržení a podpoře zdraví. Shrnutí výsledků pilotní studie je uvedeno v Tab. 3. DISKUZE Rusové přichází do ČR především za studiem a investovat peníze vydělané v Rusku. V roce 2003 v ČR studovalo na vysokých školách 417 studentů, v roce 2012 pak studentů (ČSÚ, 2013a). S ohledem na lokalitu (Brno, Olomouc) a zvolenou metodu pro výběr výzkumného souboru, se nám podařilo zachytit více skupinu první. Celkem 9 respondentů (75%) v době výzkumu studovalo na českých vysokých školách (4 studovali nebo 5 studovalo při zaměstnání). Ministerstvo vnitra a sociálních věcí (2011) spolu s Drbohlavem et al. (1999) informuje o nízké úrovni znalosti češtiny u cizinců a k tomu se vztahující nedostatečné informovanosti a znalosti podmínek života v ČR. Z našeho výzkumu vyplynulo, že až 75% dotázaných nemá žádný problém s komunikací v českém jazyce a zbylých 25% uvádí drobné problémy s vyjádřením myšlenek, neporozuměním a neschopností najít správná slova. Je to dáno výběrem respondentů. Nedostatečná informovanost respondentů o zdravotním pojištění není způsobena jazykovou bariérou, ale dle respondentů neochotou a neznalostí dané problematiky ze strany některých zaměstnanců pojišťovny. To, že Ruská komunita je vůči zevnímu okolí uzavřená a nemá potřebu se asimilovat, se v našem výzkumu zcela nepotvrdilo. Sami respondenti uvedli, že česká mentalita je velmi podobná ruské a že se jim v naší zemi líbí a mají pocit, že jsou dobře začleněni mezi obyvatele ČR. Pro začlenění do majoritní společnosti podnikli tyto aktivity: naučili se český jazyk, který neustále používají, tráví čas se svými přáteli, kolegy z Česka. Jen 2 respondenti (17%) uvedli, že pro začlenění do majoritní společnosti nepodnikají žádné aktivity, necítí se být začleněni a nemají zájem se začlenit. Co se týká vyznání, potvrdila se dominantnost pravoslavného křesťanství. V Rusku je dominantní církví ruská pravoslavná církev (uvádí se, že je 71% obyvatel pokřtěných, z toho 15 20% je praktikujících). V našem souboru uvedlo 83% respondentů, že vyznávají pravoslaví. K víře však přistupují spíše pasivně. Reakce respondentů na stanovené modelové situace nejsou v zásadě specifické. Všichni požadují rychlou a profesionální péči. Protože podle Špirudové, Tomanové, Kudlové a Halmo (2006, s ) a Kolektivu autorů (2003, s. 6) bychom měli při plánování, realizaci a vyhodnocení vždy respektovat kulturní odlišnosti jedince, jeho rodiny, jejich názory, přesvědčení, postoje a praktiky, ke každému rozhovoru byl vytvořen opis, na jehož základě jsou zpracovány kasuistiky. A přes to, že nebyly zjištěny výrazná specifika při jejich ošetřování, byl vytvořen standard ošetřovatelské péče o klienta s ruskou národností v souvislosti se zjištěnými informacemi: Ošetřovatelská péče o pacienta/klienta ruské národnosti. Cílem bylo vymezit speciální potřeby ošetřovatelské péče poskytované příslušníkům ruské komunity a poskytnout cenné informace pro posuzování a diagnostiku klienta ruské národnosti, plánování, realizaci a vyhodnocení kulturně uzpůsobené ošetřovatelské péče. Také byl vytvořen edukační materiál pro klienty hovořící rusky, německy a anglicky. Cizinců v ČR neustále přibývá a my bychom se měli snažit, aby se našim klientům dostávalo co nejprofesionálnější péče. 28

29 ZÁVĚR Aby byla ošetřovatelská péče profesionální a kvalitní, musíme znát také požadavky našich klientů a vytvořit doporučení, která bychom měli dodržovat. Naše zjištění není konečné, je třeba pokračovat ve výzkumu zaměřeném na osoby v pracovním procesu. SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ ČSÚ ČR Cizinci v ČR Zveřejněno dne: [online]. [cit ]. Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2009 edicniplan.nsf/kapitola/ > ČSÚ ČR. 2013a. Cizinci v ČR Zveřejněno dne: [online]. [cit ]. Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2013 edicniplan.nsf/publ/ r_2013> ČSÚ ČR. 2013b. Zaměstnanost cizinců podle státního občanství (stav k ). Zveřejněno dne: [online]. [cit ]. Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2013 edicniplan.nsf/publ/ r_2013> DRBOHLAV, D. et al Ruská komunita v České republice. (Výzkumná zpráva grantu MV č. j.: U-2115/99). Praha, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha. (online), poslední aktualizace 16. června [cit ]. Dostupné z: < cz/files/ clanky/129/ruska_komunita.pdf> KOLEKTIV AUTORŮ Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče a respektování jejich transkulturní/ multikulturní odlišnosti v rámci Českého právního řádu. 1. vyd. Ostrava: Repronis, s. ISBN KUDLOVÁ, P Ruská komunita. In KOZIAK, T. a SRB,V. (eds.). Interkulturní dialog a Evropská unie na začátku 21. století sborník textů z mezinárodní vědecké konference. Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, Academia Rerum Civilium - VŠPSV, s. ISBN ŠPIRUDOVÁ, L. - TOMANOVÁ, D. KUD- LOVÁ, P. - HALMO, R Multikulturní ošetřovatelství II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006, s ISBN X. VLÁDA ČR Ruská národnostní menšina [online]. [cit ]. Dostupné z: <http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=664 5%3E > HNILICOVÁ, H. - DOBIÁŠOVÁ, K Zdravotní pojištění cizinců ze států mimo EU. [online]. Poslední revize: [cit ]. Dostupné z: <http://mighealth.net/cz/ index.php/zdravotn%c3%ad_poji%c5%a1t %C4%9Bn%C3%AD_cizinc%C5%AF_ze_st% C3%A1t%C5%AF_mimo_EU> Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů 29

30 OŠETROVATEĽSTVO A POSUDZOVANIE KVALITY ŽIVOTA NURSING AND ASSESSMENT OF QUALITY OF LIFE KOŇOŠOVÁ Helena Fakulta zdravotníctva, Trenčianska Univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, Trenčín ABSTRAKT V súčasnosti môžeme sledovať rastúci záujem o pojem kvalita života vo viacerých vedách, sociológii, psychológii, v zdravotníctve, ekonómii. V posledných rokoch sa čoraz viac prác aj z odboru ošetrovateľstvo zameriava na skúmanie kvality života špecifickej skupiny pacientov. Pojem kvality môžeme skúmať v statickom alebo dynamickom kontexte. Kvalitu života neurčuje len kvalitatívny stav súčasnosti, ale aj výhľady budúcnosti. Koncept kvality života má dve dimenzie: objektívnu a subjektívnu. Objektívna dimenzia zahŕňa vnímanie kvality života z hľadiska spoločnosti. Subjektívna dimenzia zahŕňa, ako jedinec vníma svoje postavenie v spoločnosti, v akej kultúre žije a aké hodnoty daná spoločnosť uznáva. Klener za hlavné vplyvy, ktoré ovplyvňujú kvalitu života chorého označuje fyzickú kondíciu, funkčnú zdatnosť, psychický stav, spokojnosť s liečbou a sociálny stav. Dotazníky pre zisťovanie kvality života môžeme rozdeliť na dva typy: generické (včeobecné) a špecifické. Generické dotazníky hodnotia všeobecne celkový stav chorého bez ohľadu na konkrétne ochorenie. Medzi najznámejšie generické dotazníky patrí: WHOQOL-BREF, WHOQOL-OLD, Sickness Impact Profil,Short Form36 Health Subject Questionnaire, Karnofsky. Špecifické dotazníky sú vytvorené osobitne pre jednotlivé typy ochorení, preto sú aj senzitívnejšie. Niekedy sa ich súčasťou stáva aj dotazník generický. Známe sú napr.: Quality of Life after Myocardial Infarction, Quality of Life Enjoyment and Satisfaction, Questionnaire for Parents of Children and Adolescents with Diabetes. Význam hodnotenia zdravia a kvality života narastá aj potrebou skvalitnenia starostlivosti o hlavne u seniorov a chronicky chorých pacientov dnes i v budúcnosti. Kľúčové slová: Kvalita života. Ošetrovateľstvo. Dotazníky kvality života. ABSTRACT Novadays growing concern in the concept of quality of life in several sciences, in sociology, psychology, health care, economy. In last years also nursing works focuses on evaluation of the quality of life specific group of patients. In nursing and in concept of quality of life are important concepts of health, welfare, self-sufficiency, daily activities, human needs, individual approach. The concept of quality can be evaluated in a static or dynamic context. The concept has two dimensions: objective and subjective. Objective dimension involves the perception of quality of life in terms of the whole society. The subjective dimension includes how the individual perceives their position in society, depending on the culture and on the values of society. Klener determined the main influences that affect the quality of life of the patient are physical health status, functional fitness, mental health status, treatment satisfaction and social status. The survey questionnaire quality of life can be divided into two types: generic and specific. Generic questionnaires evaluate the general condition of the patient, regardless of the particular disease. The best known generic questionnaires include: WHOQOL- BREF, WHOQOL-OLD, Sickness Impact Profil,Short Form 36 Health Subject Questionnaire, Karnofsky Performence Status Scale. Specific questionnaires are designed specifically for the patients with different types of diseases, therefore a more sensitive. Sometimes me part of them is a generic questionnaire. Quality of Life after Myocardial Infarction, Quality of Life Enjoyment and Satisfaction, Questionnaire for Parents of Children and Adolescents with Diabetes. The assessment of quality of life is important for improvement of care especially in the elderly and chronically ill patients. Key words: Quality of live. Nursing. Quality of live questionnaires. ÚVOD V súčasnosti môžeme sledovať rastúci záujem o pojem kvalita života bežnej populácie, chronicky chorých, seniorov, postihnutých osôb, vo viacerých odboroch: v sociológii, psychológii, v zdravotníctve, ekonómii. V posledných rokoch sa čoraz viac prác aj z odboru ošetrovateľstvo zameriava na skúmanie kvality života špecifickej skupiny pacientov. Tak pre ošetrovateľstvo ako aj koncept kvality života sú dôležité pojmy zdravie, pohoda, sebestačnosť, denné aktivity, ľudské potreby, individuálny prístup. KVALITA ŽIVOTA Pojem kvalita života ako prvý použil Pigou, v práci zaoberajúcej sa ekonómiou a sociálnym zabezpečením, dopadom štátnej podpory na život sociálne slabšej vrstvy. V druhej polovici 20. storočia sa rozvíja vďaka prácam ekonómov a sociológov Johna Kennetha Galbraitha, Denisa Riesmana a Ronalda Freedmana, ktorí vychádzali z kritiky konzumného spôsobu života. Kritizovali skutočnosť, že orientácia americkej spoločnosti na spotrebu, na kvantitu vyrobených a spotrebovaných tovarov, negatívne ovplyvňuje kvalitu života ľudí (Vaďurová, Mühlpachr, 2005). V Európe sa stal pojem kvalita života súčasťou programu Rímskeho klubu. Rímsky klub je Medzinárodné mimovládne združenie vedcov, podnikate- 30

31 ľov a verejných činiteľov, zaoberajúcich sa výskumom globálnych problémov a možnými cestami ich riešenia. Na jar roku 1968 taliansky ekonóm, člen vedenia firmy Fiat a viceprezident firmy Olivetti Aurelio Peccei, oslovil 31 známych vedcov a podnikateľov Európy a pozval ich na zasadnutie, ktoré malo posudzovať najaktuálnejšie problémy svetového spoločenstva. Účastníci stretnutia podporili myšlienku založenia stálej medzinárodnej inštitúcie, ktorá by analyzovala existujúci vývoj ľudského spoločenstva a upozorňovala na problémy. Rímsky klub každoročne vydáva správy, ktoré sa stali hodnotnými a podnetnými iniciatívami pri riešení globálnych problémov ľudstva, ktoré majú globálnu perspektívu, dlhodobý prístup indikujúci budúce trendy, interdisciplinárny prístup zahrňujúci interakcie politických, sociálnych, kultúrnych, ekologických, vedeckých a technologických problémov a koncentrujú sa na praktické návrhy spôsobov riešenia problémov. Jeho hlavným cieľom je vypracovanie globálnych prognóz, pôsobenie na verejnú mienku a rozvíjanie dialógu s politickými činiteľmi (Klinec 2012). Multidimenzionálita, kultúrna podmienenosť, dynamičnosť a subjektívny charakter konceptu kvality života sťažuje definovanie kvality života. Jedným z hlavných východísk je definícia kvality života podľa Svetovej zdravotníckej organizácie (WHOQOL) z roku 1996, ktorá hovorí: Kvalita života vyjadruje, ako ľudia vnímajú svoje miesto v živote, v kontexte kultúry a hodnotových systémov, v ktorých žijú, a vo vzťahoch k svojim cieľom, očakávaniam, štandardom a záujmom (Dragomerická, 2002). Payne uvádza, že na najvšeobecnejšej úrovni je kvalita života chápaná ako dôsledok interakcie mnohých faktorov. Sú to sociálne, zdravotné, ekonomické a environmentálne podmienky, ktoré kumulatívne a veľmi často neznámym alebo nepreskúmaným spôsobom integrujú, a tak ovplyvňujú ľudský rozvoj na úrovni jednotlivcov i celých spoločností (Payne, 2005). Pojem kvality môžeme skúmať v statickom alebo dynamickom kontexte. Kvalitu života neurčuje len kvalitatívny stav súčasnosti, ale aj výhľady budúcnosti. Staticky môžeme chápať kvalitu súčasného stavu pozorovanej skupiny alebo jedincov, zdravotný stav určitej skupiny ľudí. Tento stav odzrkadľuje subjektívny pohľad na problematiku. Ide o podmienky, ktoré jednotlivci vnímajú ako súčasný stav, v ktorom sa práve nachádzajú. Jeho interpretácia je v značnej miere ovplyvnené emocionálnymi zážitkami jednotlivcov alebo skupín, ktorí dosť často majú diametrálne odlišné pohľady na vec. Z tohto dôvodu tieto statické kontexty vnímania kvality života nemusia byť celkom objektívne a všeobecne platné. Skôr sa viažu na určité skupiny ľudí a regióny. Na druhej strane môžeme sledovať vývoj určitej kvality v definovanom období. Môžeme sledovať spôsob, akým sa daná spoločnosť vyvíjala v časovom horizonte. Napríklad, ako sa vyvíjala zdravotná starostlivosť v nejakom časovom horizonte. Tieto údaje nám ponúknu obraz skúmania z dynamického kontextu skúmania kvality, premeny a vývoj daného fenoménu a jeho premeny. Predstavuje to objektívny pohľad na stav a kvalitu vecí. Skúma sa skôr zo štatistického hľadiska (Vaďurová, Mühlpachr, 2005). Koncept kvality života má v zásade dve dimenzie: objektívnu a subjektívnu. Objektívna dimenzia zahŕňa vnímanie kvality života z hľadiska celej spoločnosti. Obsahuje objektívne merateľné ukazovatele ako materiálne zabezpečenie, sociálne podmienky života, sociálny aj ekonomický status alebo fyzické zdravie. Subjektívna dimenzia zahŕňa to, ako jedinec vníma svoje postavenie v spoločnosti v závislosti na tom, v akej kultúre žije a aké hodnoty daná spoločnosť uznáva. Ide o osobný význam, týka sa predovšetkým ľudskej emocionality a všeobecnej spokojnosti so životom (Payne, 2005, Muhlpachr, 2005). Subjektívna kvalita života je o dobrom životnom pocite, pohode a spokojnosti. Obidva pohľady sú rovnako podstatné pre kvalitné zhodnotenie kvality života. Odlišujú sa práve hierarchickou rovinou pozorovania, či sú vnímané z pohľadu spoločenského cítenia alebo z pohľadu pocitov jednotlivca. V súčasnej dobe sa odborníci pri zisťovaní kvality života a hľadaní ciest po jej zlepšení prikláňajú skôr k subjektívnemu hodnoteniu života človeka. Lehman spolu s ďalšími autormi modelov kvality života kladie dôraz na subjektívnu pohodu a na stupeň miery spokojnosti ako spôsob hodnotenia miery vnímanej subjektívnej pohody (Katschnig, 1997). Nemusí existovať priama úmera medzi objektívnymi ukazovateľmi a subjektívnym vnímaním vlastného života (Payne, 2005). Kvalita života je výsledkom vzájomného pôsobenia sociálnych, zdravotných, ekonomických a environmentálnych podmienok, týkajúcich sa ľudského a spoločenského rozvoja. Na jednej strane predstavuje objektívne podmienky na dobrý život a na strane druhej subjektívne prežívanie dobrého života. 31

32 Katschnig (1997) uvádza, že koncept kvality života obsahuje tri zastrešujúce dimenzie: čo je osoba schopná robiť (funkčný status), prístup k zdrojom a príležitostiam, pri ktorých môže osoba využiť svoje schopnosti na dosahovanie cieľov, pocit pohody. Prvé dve dimenzie sa zvyknú priraďovať k objektívnej a tretia dimenzia k subjektívnej. Klener za hlavné vplyvy, ktoré ovplyvňujú kvalitu života chorého označuje: fyzickú kondíciu - do veľkej miery je určovaná výskytom rôznych symptómov ochorenia, prípadne i nežiaducimi účinkami aplikovanej terapie. funkčnú zdatnosť - zahrňuje hlavne stav telesnej aktivity (performace status). Jeho posúdenie je spravidla vykonávané podľa stupnice WHO ale stupnice navrhnutej Karnofskym. Ďalej ide o schopnosť komunikácie s rodinou, so spolupracovníkmi, schopnosť uplatnenia v zamestnaní, v rodinnom živote a pod. psychický stav - hodnotenie hlavne podľa prevládajúcej nálady, postoja k životu a choroby, spôsoby vyrovnania sa s nemocí a liečbou, ďalej i osobnostné charakteristiky, prežívanie bolesti. spokojnosť s liečbou - jedná sa hlavne o komplexné posúdenie prostredia, v ktorom je chorý liečený, technické zručnosti ošetrujúceho personálu pri vykonávaní diagnostických a liečebných výkonov, spôsob komunikácie s chorým vrátane podávania objektívnych informácií o zdravotnom stave chorého. sociálny stav - hodnotenie na základe údajov o vzťahoch chorého k blízkym ľuďom, o jeho roli v spoločenských skupinách, o jeho spôsoboch komunikácie s ľuďmi (Klener, 2002). HODNOTENIE KVALITY ŽIVOTA Na hodnotenie kvality života sa používajú dotazníky kvantifikujúce dopad určitých faktorov alebo ochorenia na bežný život formalizovaným a štandardizovaným postupom. Dotazníky pre zisťovanie kvality života môžeme rozdeliť na dva typy: generické (včeobecné) a špecifické. Generické dotazníky hodnotia všeobecne celkový stav chorého bez ohľadu na konkrétne ochorenie, sú široko použiteľné u akýchkoľvek skupín populácie, bez ohľadu na pohlavie, vek. Medzi najznámejšie generické dotazníky patrí: Sickness Impact Profil,Short Form36 Health Subject Questionnaire, Karnofsky Performence Status Scale,Nottingham Health Profile, Euro-Qol EQ-5D, WHO Quality of Life Assessment a i. (Slováček, 2004). Sickness Impact Profile (SIP - Spája 136 položiek v 12 oblastiach zdravia pohyblivosť, chodenie, domáce činnosti, sociálne vzťahy, správanie, komunikácia, rekreácia, jedenie, práca, spanie, emócie a starostlivosť o seba). Je odporúčaný pre pacientov s AP a IM (Thompson, 2003). Short Form Health Survey (SF-36) - obsahuje 36 jednotiek zahrnutých v 8 oblastiach (1. obmedzenie v spoločenských aktivitách, 2. obmedzenie vo fyzickej aktivite z dôvodu zdravotných problémov, 3. obmedzenie v bežných aktivitách z dôvodu fyzického zdravia, 4. telesná bolesť, 5. duševné zdravie, 6. obmedzenie z dôvodov citových, 7. vitalita, 8. všeobecný pocit zdravia). Celkový čas potrebný na jeho vyplnenie sa odhaduje na 15 min. Výsledky sú transformované do stupnice od 0 do100, kde vyšší výsledok znamená vyššiu funkčnosť. Existujú už aj skrátené verzie SF-12 a SF- 8,ktoré sa často využívajú predovšetkým kvôli ešte kratšiemu času na vyplnenie. Je to však na úkor presnosti (Thompson, 2003, Smith, 2000). WHO Quality of Life Assessment - najznámejší prakticisticky orientovaný model posudzovania kvality života predstavuje model WHO (Svetovej zdravotníckej organizácie), ktorý bol výsledkom medzinárodného projektu realizovaného v 15 krajinách, publikovaný v roku Ide v ňom o určenie základných oblastí kvality života ako aj vnútroných komponentov, indikátorov v každej z týchto oblasti. Ide o nasledovné oblasti: telesné zdravie indikátory: energia a únava, bolesť a diskomfort, spánok a odpočinok, psychické funkcie indikátory: imidž vlastného tela a zjavu, negatívne a pozitívne emócie, sebahodnotenie, myslenie, učenie, pamäť a pozornosť, úroveň nezávislosti indikátory: mobilita, aktivity v každodennom živote, závislosť od liekov a zdravotných pomôcok a pracovná kapacita, sociálne vzťahy indikátory: osobné vzťahy, sociálna podpora a sexuálne aktivity, prostredie indikátory: finančné zdroje, sloboda, fyzická bezpečnosť, zdravie a sociálna starostlivosť, prostredie domova, možnosť získať informácie a kompetencie, 32

33 fyzikálne prostredie, doprava, spiritualita osobné presvedčenie (Drahomerická, 2002). Dotazník má 100 položiek označuje a skratkou WHOQOL-100. Potreby klinickej praxe viedli k vytvoreniu skrátenej verzie tohto dotazníku WHOQOL-BREF, ktorý obsahuje 26 položiek v 4 doménach: fyzické zdravie, prežívanie, sociálne vzťahy a prostredie. S predlžujúcou sa dĺžkou života rastie význam sledovania faktorov ovplyvňujúcich starnutie a kvalitu života seniorov. V rámci Medzinárodného projektu Meranie kvality života u seniorov a jej vzťah k zdravému starnutiu!, ktorý prebiehal v rokoch , bol vytvorený medzinárodne porovnateľný Dotazník kvality života pre staršiu populáciu WHOQOL-OLD. Dotazník hodnotí 6 oblastí: funkciu zmyslov (vplyv na každodenný život, vplyv na činnosť, vplyv na komunikáciu, hodnotenie zmyslov), nezávislosť (slobodné rozhodovanie, rozhodovanie o budúcnosti, ostatní rešpektujú slobodu rozhodovania, venovať sa tomu, čo ma teší), naplnenie cieľov (v zmysle dosiahnutia cieľov v minulosti, prínosu v prítomnosti a budúcnosti), sociálne zapojenie (izolácia, dostatočné vychádzky, dostatok činnosti, spokojnosť s trávením času, spokojnosť s aktivitami, zapojenie do miestneho diania, zmysluplná činnosť), intimitu (zdieľanie myšlienok, priateľstvo, láska, príležitosť niekoho milovať, fyzická blízkosť, miera dôvernosti, byť milovaný), postoj k smrti (strach zo smrti blízkych, strach ako zomriem, strach zo straty kontroly, strach z umierania, strach z bolesti) (Ondrušová, 2009). Špecifické dotazníky sú vytvorené osobitne pre jednotlivé typy ochorení, preto sú aj senzitívnejšie. Niekedy sa ich súčasťou stáva aj dotazník generický. Známe sú napr.: Quality of Life after MyocardialInfarction, Quality of Life Enjoyment and Satisfaction, Minnesota Living with Heart FailureQuestionnaire, Cardiovascular Limitations and Symptoms Profile, Myocardial Infarction Dimensional Assessment Scale, Quality of Life Index a Seattle Angina Questionnaire (Thompson, 2003; Smith,2000; Kalová, 2005; Slováček, 2004), Kidney Disease Quality of Life Instrument (KDQOL) ktorého súčasťou je generický dotazník SF 36, Quality of Life Enjoyment and Satisfaction (Q-LES-Q) pre chorých s depresivnou poruchou (17), Functional Assessment of Chronic Illness Therapy General,Version (FACT-G) pre chorých s liečbou chronického ochorenia s jednotlivými modifikáciami, nap. for patients with Brest cancer (FACT-B), for patients with Bladder cancer (FACTBI), for patients with solid Brain tumors (FACTBr), for patients with Colorectal cancer (FACT-C), for patients with Esophageal cancer (FACT-E), pre chorých s nádorovým ochorením Euro-pean Organization for Research and Treatment of Cancer Quality of Life Questionnaire (EORTC QLQ-C30), Osteoporosis- Target Quality of Live Questionaire OPTQoL, Quality of Livein Alzheimer s Disease QOL-AD... Quality of life index (QLI) - Bol pôvodne vyvinutý na meranie kvality života zdravých aj chorých osôb. Obsahuje 36 položiek v 4 oblastiach (zdravie a funkčnosť, sociálne a ekonomické aspekty, psychologický a duševný status, rodina a vzťahy) (Smith, 2000). Seattle Angina Questionnaire (SAQ) - Zlučuje 19 otázok, ktoré kvantifikujú 5 klinicky relevantných oblastí: fyzické obmedzenie, stabilita angíny pectoris, frekvencia anginy pectoris, spokojnosť s liečbou a vnímanie choroby (kvalita života). Je často využívaný aj preto, lebo 7 z jeho 19 položiek zohľadňuje pacientovo emocionálne zdravie (Thompson, 2003). Quality of Life after Myocardial Infarction (QLMI/MacNew) - Dotazník bol vyvinutý na zhodnotenie efektívnosti a komplexnosti programu kardiovaskulárnej rehabilitácie. Využívala sa aj jeho skrátená verzia s 26 položkami. Obsahuje 3 oblasti (emocionálnu, fyzickú a sociálnu) s hodnotením 0 až 7, kde vyššie hodnotenie znamená vyššiu funkčnosť. Momentálne sa používa jeho vylepšená verzia s 27 položkami známa tiež ako MacNew alebo QLMI-2 (Smith, 2000). Minnesota Living with Heart Failure (MLHF) questionnaire - Obsahuje 21 položiek s hodnotením odpovedí na škále. Výsledok dotazníka je v hodnotách od 0 (žiadna neschopnosť) do 105 (maximálna neschopnosť) vo vzťahu k znakom a príznakom typickým pre srdečné zlyhanie, fyzickú aktivitu, sociálne vzťahy, sexuálnu aktivitu, prácu a emócie. Spoľahlivosť a platnosť dotazníku je veľmi dobrá. Zároveň sa ukazuje, že je citlivý 33

34 kzmenám v liečbe. Používa sa preto veľmi často (Thompson, 2003, Gurková 2011). Myocardial Infarction Dimensional Assessment Scale (MIDAS) - Ide o nový dotazník vyvinutý vo Veľkej Británii. Obsahuje 35 položiek obsiahnutých v 7 oblastiach zdravotného statusu (fyzická aktivita, neistota, emocionálne reakcie, závislosť, diéta, starosť o lieky a vedľajšie účinky) (Thompson, 2003). Cardiovascular Limitations and Symptoms Profile (CLASP) - Zahŕňa 37 položiek, ktoré vyzdvihujú 4 symptómy (bolesť, dýchavičnosť, opuch členkov a únavnosť) a 5 funkčných obmedzení (pohyblivosť, sociálne vzťahy a voľnočasové aktivity, aktivity v rámci domácnosti, obavy a starosti a pohlavie). Každá oblasť má od 4 do 6 otázok (Thompson, 2003). Diabetes Quality of Life for Youth Questionnaire Short form (DQOLY-S) - Dotazník kvality života dieťaťa s diabetes mellitus 1. typu. Je to skrátená verzia, ktorá obsahovala 22 položiek rozdelených do subškál: príznaky diabetu a ich vplyv na život, vplyv liečby, dopad na aktivity, otázky o rodičoch, obavy z diabetu a zdravotné chápanie. Respondenti hodnotili odpovede na Likertovej škále (0 nikdy, 1 zriedkavo, 2 niekedy, 3 často, 4 vždy) (Skinner, 2006). Questionnaire for Parents of Children and Adolescents with Diabetes - Dotazník pre rodičov detí a adolescentov s diabetom. Dotazníkom rodičia hodnotili oblasti zamerané na záťaž rodiny, zmenu schopností dieťaťa v škole vplyvom diabetu, zdravotný stav dieťaťa a kvalitu života dieťaťa (Skinner, 2006). Angina Pectoris Quality of Life Questionnaire - Dotazník pre pacientov s ischemickou chorobou srdca sa zameriava na telesné aktivity, somatickú symptomatológiu, emocionálny distres a spokojnosť so životom (Gurková 2011). ZÁVER Hlavným dôvodom hodnotenia kvality života u chorých je snaha hodnotiť efekt liečby a ošetrovateľskej starostlivosti komplexnejšie, a to nielen podľa somatických a laboratórnych markerov, ale i s pomocou hodnotenia kvality života. Význam subjektívneho hodnotenia zdravia a kvality života narastá aj potrebou skvalitnenia starostlivosti o hlavne u seniorov a chronicky chorých pacientov dnes i v budúcnosti. ZOZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZOV DRAGOMIRECKÁ, E., BARTOŇOVÁ, J. WHOQOL-BREF. WHOQOL-100. Praha: Psychiatrické centrum, ISBN DRAGOMIRECKÁ, E. et al. SQUALA, Subjective Quality of Life Analysis. Praha: Psychiatrické centrum, s. ISBN GURKOVÁ, E. Hodnocení kvality života. Praha: Grada p. ISBN KATCHING, H. Quality of Life in Mental Disorders. Chichester, UK: Wiley-Blackwell p. ISBN KLENER, P. et al. Klinická onkologie. Praha: Galén s.isbn KLINEC, I. Rímsky klub, globálna problematika a globálna rezolutika. Zborník konferencie so zahraničnou účasťou,: Globálne existenciálne riziká, november Zilina : Strix / Edícia ESE-10, p , ISBN KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha : Portál, s.r.o., ISBN MÜHLPACHR, P. Měření kvality života jako metodologická kategorie. In.: Zborník príspevkov z vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou. Kvalita života a rovnosť príležitostí. Prešov str , ISBN ONDRUŠOVÁ, J. Měření kvality života u senioru. In.: České geriatrické revue, 7(1), ISSN PAYNE, J. et al. Kvalita života a zdraví. Praha : Triton, ISBN SKINNER, T.C. HOEY, H. MCGEE, H.M. SKOVLUND, S.E A short formof the quality of life for youth questionnaire: exploratory and confirmatory analysis in a sample of 2,077 young people with type 1 diabetes mellitus. In.: Diabetologia, 2006, vol. 49, no. 4, pp SLOVÁČEK, L. et al. Kvalita života nemocnýchjeden z duležitých parametru komplexního hodnocení léčby. In: Vojenské zdravotnické listy. LXXIII, 2004, č. 1 s.6-9, ISSN SMITH, J.H. et al. A comparison of four quality of life instruments in cardiac patients: SF-36, QLI, QLMI, and SEIQoL. In.: Heart Oct;84(4): ISSN X 34

35 THOMSON, D. Quality of life in patients with coronary heart disease. In.: Assessment tools. In.: 2003 Health and Quality of Life Outcomes VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, P. Kvalita života. Teoretická a metodologická východiska. Brno : Masarykova univerzita, ISBN

36 MOŽNOSTI HODNOTENIA KVALITY ŽIVOTA PACIENTOV S KARCINÓMOM PANKREASU SESTROU THE QUALITY OF LIFE OF PANCREATIC CARCINOMA PATIENT NURSE EVALUATION OPTIONS BOBÁKOVÁ Martina 1,2, BOTÍKOVÁ Andrea 1, KUBÁTOVÁ Lucie 3, RYSKA Miroslav 1,3 1 Katedra Ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita v Trnave, Trnava, Slovenská republika 2 Úrad hlavného lekára Ružomberok, Slovenská republika 3 Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha, Česká republika ABSTRAKT Východiská: Karcinóm pankreasu je ochorenie, ktoré je štatisticky uvádzané ako jedno z najzhubnejších nádorov tráviaceho systému. V celosvetovom meradle je výskyt tohto ochorenia zaznamenaný na 4. mieste u mužov, a na 5. mieste u žien. Hodnotenie kvality života pacientov s karcinómom pankreasu sa stáva súčasťou liečebných postupov a prežívania pacientov. Ciele: Cieľom príspevku bolo prispieť k rozšíreniu poznatkov o meraní kvality života u pacientov s karcinómom pankreasu. Materiál a metódy: V klinickej praxi je v súčasnosti k dispozícii dotazník pre pacientov s karcinómom pankreasu EORTC QLQ-PAN26, používaný v spojení s dotazníkom QLQ-C30. Dotazník je určený pre pacientov vo všetkých štádiách ochorenia. Výsledky: Meranie kvality života u pacientov s karcinómom pankreasu sa môže stať východiskovou bázou pre napĺňanie adekvátnych intervencii, ktoré môžu viesť k vytvoreniu lepšieho terapeutického vzťahu s pacientom a tým k zlepšeniu kvality jeho života. Záver: V poslednom období sa množstvo štúdií zameriava na potrebu merať hodnoty kvalitatívne, predovšetkým na meranie kvality života. Hodnotenie kvality života pacientov sa stáva dlhodobým cieľom ošetrovateľskej starostlivosti. Dôležitú a nezastupiteľnú úlohu pri meraní kvality života u pacientov s karcinómom pankreasu zohráva sestra. Kľúčové slová: Kvalita života. Karcinóm pankreasu. Sestra. Pacient. ABSTRACT Background: Pancreatic cancer is one of the most malignant tumours of gastrointestinal tract. It ranks of this disease at the 4 th place among men and 5 th place among women worldwide. Quality of lifeof patients with pancreatic cancer becomes part of medical treatment and survival of patients. Aim: The purpose of this report was to disseminate knowledge about quality of life measurements in patients with pancreatic cancer. Materials and methods: In the clinicis currently available questionnaire for patients with pancreatic cancer EORTCQLQ-PAN26 use dinconjunction with theqlq-c30. The questionnaire is anintended for patientsin allstages of the disease. Results: Measurement quality of life in patients with pancreatic cancer can be a starting base for the fulfilment of appropriate intervention, which may lead to a better therapeutic relationship with patients and helping to improve their quality of life. Conclusion: Recently many studies address the need to measure the value of the quality, in particular for measuring the quality of life. Quality of life of patientsis becoming alongterm goal of nursing care. An important and irreplaceable role in measuring quality of life in patients with pancreatic cancer plays a nurse. Key words: Quality of life. Pancreatic cancer. Rola of nurse. Patient. ÚVOD Ondruš (2006) uvádza, že ročne sa celosvetovo odhaduje nových prípadov zhubných nádorov pankreasu so stredne výraznými rozdielmi medzi jednotlivými krajinami. Incidenciou i mortalitou možno zaradiť Slovensko medzi krajiny s vysokým výskytom karcinómu pankreasu. Krivky špecifickej incidencie na Slovensku i vo svete narastajú v súvislosti s vekom. Ide o nádorové ochorenie s vysokou letalitou a s najhoršou prognózou vôbec. Podľa Krejsovej (2010) na karcinóm pankreasu celosvetovo zomrie 7% mužov a 6% žien. Karcinóm pankreasu sa vo svete vyskytuje na 4. mieste u mužov a na 5. mieste u žien. Je jedným z najzhubnejších nádorových ochorení vôbec. Diagnostikovanie tohto ochorenia je aj napriek technickému pokroku a novým zobrazovacím diagnostickým metódam naďalej veľmi náročné. Problémom je stanovenie diagnózy vo včasnom štádiu, keď by bol nádor ešte operabilný. Väčšinou prichádzajú pacienti k lekárovi neskoro, v čase, keď už sa prejavia prvé príznaky ochorenia. Medzi najčastejšie príznaky patrí slabosť, chudnutie, obštrukčný ikterus s typickou intenzívnou zvieravou bolesťou v epigastriu vyžarujúcou do lumbálnej oblasti chrbta, pod pravý rebrový oblúk, niekedy i pod ľavý. V čase stanovenia diagnózy má už približne 65% pacientov vzdialené metastázy 36

37 (Mitacz, 2004). Celkové jednoročné prežívanie, t.j. percento pacientov, ktorí prežijú po diagnostikovaní ochorenia aspoň jeden rok (po vylúčení tých, ktorí zomrú z iných príčin) je pre ľudí s rakovinou pankreasu 21%. Päťročné celkové prežívanie, t.j. percento pacientov, ktorí prežijú po diagnostikovaní ochorenia aspoň päť rokov sú približne 4%. Ak je choroba odhalená vo včasnom štádiu, kedy je možná chirurgická resekcia, päťročné celkové prežívanie je 15% (Karcinóm pankreasu, 2010). Ryska (2012) uvádza, že problematikou kvality života u pacientov s karcinómom pankreasu sa v priebehu posledného desaťročia zaoberalo výrazne menej autorov ako tých, ktorí hodnotili kvantitatívne ukazovatele liečebných postupov. V súčasnosti nachádzame potrebu merať hodnoty kvalitatívne, čiže sa zameriavame na kvalitu života pacientov s karcinómom pankreasu. Vzhľadom ku krátkemu prežívaniu chorých ako s resekabilným, tak predovšetkým s neresekabilným karcinómom pankreasu, musíme na liečbu pozerať nielen z hľadiska ponuky predĺženia prežívania, ale aj z hľadiska kvality života (QoL). V posledných rokoch sa hodnotenie kvality života stáva súčasťou liečebných postupov a prežívania pacientov s karcinómom pankreasu. Kvalita života a jej meranie Definovať a objektivizovať pojem kvalita života, v skratke uvádzaný ako QoL (Quality of Life) nie je jednoduché. Sušinková (2009) uvádza definíciu podľa Clincha a Schippera: Pod pojmom kvalita života rozumieme charakteristický súhrn objektívnych životných podmienok, ich subjektívne hodnotenie jedincom a z toho vyplývajúci pocit celkovej životnej pohody. Je to multidimenzionálny produkt zahrňujúci tie aspekty života a funkčného stavu, ktoré jednotlivec považuje za podstatné pre plnohodnotný život. Kvalitu života možno v zásade hodnotiť na základe objektívnych a subjektívnych prístupov, pričom najpodstatnejším je subjektívne hodnotenie pacienta, čiže ako sám vníma vlastnú zdravotnú situáciu vrátane schopnosti sebauplatnenia v pracovnom, rodinnom a sociálnom prostredí. Medzi ďalšie faktory ovplyvňujúce kvalitu života patrí vek, pohlavie, polymorbidita, rodinná situácia, vzdelanie, preferované hodnoty, ekonomická situácia, religiozita, kultúrne zázemie a iné. Celková kvalita života je potom súhrou vyššie uvedených faktorov (Slováček, 2004). Ak sledujeme kvalitu života u konkrétneho pacienta, ako uvádza Kubátová (2011), skúmame, aký dopad má ochorenie na jedinca, na jeho fyzický alebo psychický stav, na jeho spôsob života, na život jeho okolia a na pocit jeho životnej spokojnosti. Dotazníky na meranie kvality života môžeme rámcovo deliť na dva základné typy: všeobecné (generické) dotazníky a špecifické dotazníky zamerané na ochorenie. Vo všeobecnom (generickom) dotazníku zisťujeme a hodnotíme celkový stav chorého bez ohľadu na jeho ochorenie. Sadovská (2011) uvádza, že dotazníky neobsahujú toľko špecifických otázok o príznakoch jednotlivých chorôb, aby boli schopné podchytiť aj menej závažné príznaky, či ovplyvnenie kvality života určitou špecifickou chorobou. Podľa Slováčeka (2004) z generických dotazníkov sa najčastejšie používa Short Form36 Health Subject Questionnaire (SF 36). Tento dotazník je používaným nástrojom na hodnotenie kvality života v rôznych odvetviach medicíny vzhľadom na jeho dobré výpovedné hodnoty. Medzi ďalšie generické dotazníky patria Activities of Daily Living (ADL), Sickness Impact Profil (SIP), WHO Quality of Life Assessment a ďalšie (WHOQOL). Generické dotazníky sú široko použiteľné u akýchkoľvek skupín populácie bez ohľadu na pohlavie, vek a často sa však stávajú súčasťou špecifických dotazníkov. Špecifické dotazníky sú zamerané na jednotlivé konkrétne ochorenie. Vanagas (2006) tvrdí, že snahou je vytvoriť a celosvetovo uplatňovať štandardizované dotazníky pre porovnateľné skupiny pacientov. Aj napriek ich viacjazyčnému charakteru musia byť štandardizované dotazníky QoL spoľahlivé a platné. Z tohto dôvodu dotazníky vyvinuté v inom jazyku, musia byť preložené a potvrdené systematickým spôsobom, aby bola prekonaná koncepčná, významová a jazyková rozdielnosť medzi kultúrami. Dotazník je nutné z uvedených dôvodov validovať pre každú krajinu a každý jazyk. Špecifickým typom dotazníka je European Organizationfor Research and Treatmentof Cancer Quality of Life Questionnaire C30 (EORTC QLQ- C30). Je najčastejšie používaným dotazníkom na hodnotenie kvality života u onkologických pacientov. Dotazník bol vytvorený v Európskej organizácii pre výskum a liečbu rakoviny EORTC (Gurková, 2011). Bol preložený a overený do 81 jazykov a je používaný vo viac ako 3000 štúdiách po celom svete. 37

38 Dotazník hodnotí 6 základných kvalít zdravia a to: fyzické zdravie, funkčné schopnosti, emócie, kognitívne funkcie, sociálne zázemie a všeobecný pocit zdravia. Dotazník EORTC QLQ-C30 je doplnený o moduly špecifické pre určité ochorenie, resp. symptómy a problémy. Modul pre karcinóm pankreasu EORTC QLQ- PAN26 je v súčasnej dobe klinicky používaný v mnohých štúdiách. Je určený pre pacientov vo všetkých štádiách ochorenia podstupujúcich chirurgickú resekciu, paliatívny chirurgický výkon, endoskopické zmiernenie alebo paliatívnu chemoterapiu. Modul sa skladá z 26 otázok, ktoré hodnotenia bolesť, diétne zmeny, žltačku, zmenu vo vyprázdňovaní stolice, emocionálne problémy spojené s rakovinou pankreasu a ďalšie príznaky ako kachexia, poruchy trávenia, nadúvanie, sucho v ústach a zmeny chuti (EORTC, 2013). Monitorovanie kvality života pacientov s karcinómom pankreasu sestrou Kvalita života predstavuje dlhodobý cieľ ošetrovateľskej starostlivosti. Súčasné výskumy dokazujú, že kvalita života posudzovaná samotným pacientom je podstatne rozdielna od tej, akú u nej predpokladajú jeho blízky, alebo zdravotnícki pracovníci (Gurková, 2011). Z pohľadu sestry je veľmi dôležité, aby pacient vypĺňal dotazník hodnotenia kvality života pre pacientov s karcinómom pankreasu sám, čiže bez pomoci rodinných príslušníkov alebo zdravotníckeho personálu. V opačnom prípade by mohlo dôjsť ku skresleniu údajov a informácie by neboli získané subjektívnym posúdením pacienta. Pacient by nemal pociťovať vyplňovanie dotazníka ako záťaž, práve naopak, mal by porozumieť významu hodnotenia kvality života pacientov s karcinómom pankreasu (Kubátová, 2011). Dispenzarizovaný pacient s karcinómom pankreasu by mal na základe efektívnej spolupráce so sestrou pochopiť, že získané výsledky vplyvu ochorenia na jeho život môžu byť východiskovou bázou pre naplánovanie adekvátnych intervencii, ktoré vedú k vytvoreniu lepšieho terapeutického vzťahu s pacientom a zlepšeniu jeho kvality života (Gurková, 2011). V meraní kvality života u pacientov s karcinómom pankreasu má sestra nenahraditeľnú a opodstatnenú úlohu. Je dôležité, aby sestra k tejto problematike pristupovala aktívne a zodpovedne. Práve aktívny prístup sestry v komunikácii s pacientom, zbere údajov a vyplňovaní dotazníkov v priebehu liečby sú základom pre získanie dôležitých údajov. Databázy a údaje o pacientoch, na základe ktorých budú mať získané informácie a následné výsledky štúdie dôvernú výpovednú hodnotu. Závery výskumov zamerané na kvalitu života pacientov s karcinómom pankreasu môžu poukazovať na tie oblasti, ktoré pacienti s karcinómom pankreasu identifikujú pre nich ako najviac problematické a ktorých dopad na každodenný život vnímajú najvýraznejšie (Gurková, 2011). ZÁVER V závere môžeme hovoriť o dvoch výstupoch, ktoré sú signifikantné pre dané ochorenie ako je predĺženie prežívania a sledovanie kvality života. V súčasnosti musíme na kvalitu života nazerať ako na viacrozmernú veličinu a zvyčajne je charakterizovaná ako "subjektívne posúdenie vlastnej životnej situácie". Zahŕňa pocit fyzického zdravia a neprítomnosť symptómov ochorenia alebo liečby, ale v celkovom pohľade tiež psychickú kondíciu, spoločenské uplatnenie, náboženské a ekonomické aspekty. Celková kvalita života je súhrnom týchto faktorov tak, ako ich hodnotí konkrétny pacient (Koudelková, 2002). Dlhodobým cieľom komplexnej ošetrovateľskej starostlivosti a holistického prístupu sestier sa v súčasnosti stáva hodnotenie kvality života pacientov v rámci ošetrovateľského procesu. Dôsledný prístup sestry pri zbere údajov, v efektívnosti komunikovať s pacientom a empatický prístup k pacientovi sú významnými faktormi merania kvality života pacienta s karcinómom pankreasu. I keď pacienti vyplňujú dotazníky hodnotenia kvality života s karcinómom pankreasu sami, dobrá a efektívna spolupráca sestry s dispenzarizovaným pacientom výrazným spôsobom vplýva na celkový priebeh štúdií zameraných na kvalitu života pacientov s karcinómom pankreasu. ZOZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZOV: EORTC Quality of Life. [online]. 2013, [cit ]. Dostupné na internete: <http://groups. eortc.be/qol/eortc-modules>. GURKOVÁ, E Hodnocení kvality života. Praha: Grada Publishing a.s., s. ISBN Karcinóm pankreasu. [online]. 2010, [cit ]. Dostupné na internete: <http://www.npop. sk/typy-karcinomu/karcinom-pankreasu/>. 38

39 KOUDELKOVÁ, A Kvalita života základní principy konstrukce dotazníku. In : Sborník studentské celouniverzitní vědecké konference FSV. Praha : MatfyzPress, ISBN , s KREJSOVÁ, M Zdravotnická statistika. Evropské vzdelávací centrum Praha, s.r.o : Praha, ISBN KUBÁTOVÁ, L. et al Operační léčba adenokarcinomu pankreatu a úloha sestry ve sledovaní kvality života nemocných. In RYSKA,M. et al. Ošetrovateľstvo. Prague : Ottovatiskárna, ISBN , s ONDRUŠ, D. a kol Všeobecná a špeciálna onkológia. Bratislava : Vydavateľstvo UK, s. ISBN MITACZ, K Zobrazovacie metódy v diagnostike a liečbe ochorení pankreasu. Bratislava: IRIS, s. ISBN RYSKA, M. et al Kvalita života je důležitým faktorem indikační rozvahy u nemocných s karcinomem pankreatu. Gastroenterologie a hepatologie. ISSN , 2012, roč. 66, č. 4, s SADOVSKÁ, M Kvalita života onkologických pacientov v paliatívnej starostlivosti : diplomová práca. Olomouc : UP v Olomouci, s. SLOVÁČEK, L. et al Kvalita života nemocných jeden z nejdůležitějších parametrů komplexního hodnocení léčby. Vojenské zdravotnícke listy, ISSN , 2004, roč. 73, č. 1, s SUŠINKOVÁ, J Paliatívna starostlivosť cesta zachovania kvality a dôstojnosti života umierajúcich. Paliatívna medicína a liečba bolesti, ISSN , 2009, roč. 2, č. 1, s VANAGAS, T. et al Translation and validationofthe EORTC QLQ-PAN26 quality of life questionnaire for patients with pancreatic cancer. In Acta medica Lituanica, [online]. 2006, vol. 13, no. 4, [cit ], p Dostupné na internete: <http://www. elibrary.lt/resursai/lma/acta%20medica%20l ituanica/act64/act64_09.pdf>. 39

40 VPLYV SEBAKONCEPCIE NA SPOLUPRÁCU PACIENTA V OŠETROVATEĽSKOM PROCESE SELF CONCEPTION AND ITS IMPACT ON THE NURSING PROCESS POLIAKOVÁ Nikoleta 1, MELUŠVladimír 1, ŠKARBOVÁ Katarína 2 1 Fakulta zdravotníctva, Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, Trenčín 2 Nemocnica Bánovce, 3. súkromná nemocnica, s.r.o., Bánovce nad Bebravou ABSTRAKT Východiská: Sebakoncepcia ovplyvňuje život a konanie v rôznych životných situáciách. Predpokladáme, že sebakoncepcia môže zlepšiť alebo aj zhoršiť spoluprácu s pacientom v ošetrovateľskom procese. Ciele: Cieľmi práce bolo zistiť vplyv sebakoncepcie hospitalizovaných pacientov na spoluprácu v ošetrovateľskom procese, porovnať mieru sebakoncepcie a spolupráce u mužov a žien. Výskumná vzorka: Výskumnú vzorku tvorilo 119 respondentov / pacientov hospitalizovaných vo Fakultnej nemocnici v Trenčíne. Metódy: Metódou výskumu boli dva dotazníky. Na zistenie miery sebakoncepcie sme použili štandardizovaný dotazník podľa Rosenbergovej škály sebahodnotenia. Na zistenie miery spolupráce sme použili dotazník vlastnej konštrukcie. Výsledky: Na základe výsledkov môžeme konštatovať, že čím je vyššia miera sebakoncepcie, tým sa zvyšuje miera spolupráce. Miera sebakoncepcie narastá s vekom, a to viac u žien než u mužov. Taktiež s vekom stúpa aj miera spolupráce. Paradoxne z hľadiska vzdelania sme zistili, že čím je vzdelanie vyššie, tým je horšia spolupráca a to najmä u žien, aj napriek tomu, že s vyšším vzdelaním sa zvyšuje sebakoncepcia. Záver: Pre dosiahnutie dobrej spolupráce s pacientom je nevyhnutné podporovať jeho zdravú sebakoncepciu. Sestra má nezastupiteľnú úlohu vo výchove a podpore pacienta. Kľúčové slová: Sebakoncepcia. Spolupráca. Ošetrovateľský proces. Pacient. ABSTRACT Background: Self-conception influences life and acting in various life situations. We resume that self-conception can improve or even worsen cooperation with patents in nursing process. Aims: The objectives of the study was to investigate the effects of self-conception on cooperation in the nursing process, to compare the self-conception and cooperation among men and women. Research sample: The research sample consisted of 119 respondents / patients hospitalized at the University Hospital in Trenčín. Methods: The method of research consists of two questionnaires, first to find the self-conception that is standardized according to Rosenberg scale of self-assessment and the second one was created to find the rate of cooperation by us. Results: Based on the results we can assume that the higher the self-conception is, the higher the cooperation rate gets. The self-conception rate increases in age and more in women than men. Accordingly the cooperation rate increases in age. Paradoxically in terms of education we have found out the higher education is, the worse cooperation is and especially in women, even though the self-conception rate increases in age. Conclusion: To achieve good cooperation with the patient is essential to promote the healthy self-conception. Nurse plays an irreplaceable role in the education and patient support. Key words: Self conception. Cooperation. Nursing Process. Patient. ÚVOD Sebakoncepcia (self concept) je proces, pri ktorom ľudia hodnotia samých seba, reagujú na podmienky vo svojom okolí, určujú si hodnoty / priority, kladú si ciele. Podľa Blatného a kol. (2001, str. 446) je sebapoňatie alebo sebakoncepcia mentálna reprezentácia Ja, ktorá sa utvára v procese interakcie jedinca s prostredím, predovšetkým sociálnym. Je faktorom psychickej regulácie správania. Sebakoncepcia je psychologický subjekt, kde sú zahrnuté pocity, postoje, hodnoty, opisné procesy nás samotných. Z vonkajšieho pohľadu sa javí ako správanie a črty osobnosti, no vo vnútri ju človek pociťuje ako vnímanie sveta okolo seba a toho, ako sa cíti (Kobal, Musek, 2001). Sebakoncepcia má aj emočnú aj kognitívnu stránku. V rámci emočnej stránky ide o to, ako človek vníma samého seba a v rámci kognitívnej, ako myslí, prežíva a hodnotí (Vymětal, 2003). Smékal (2002) nazerá na sebakoncepciu na základe 3 aspektov, kde kognitívny aspekt (sebaobraz) zahŕňa predstavu o charakteristike a podstate vlastnej osoby, afektívny aspekt zastrešuje sebalásku, sebahodnotiace pocity, sebadôveru, sebaúctu, sebaocenenie a napokon akčný aspekt zohľadňuje sebauplatnenie, sebapresadenie. Rentsch a Heffner (in Ruisel, 2008) pri analyzovaní sebakoncepcie vymedzili osem vlastností, medzi ktoré patria sociálne vlastnosti, opisné charakteristiky osobnosti, záujmy a aktivity, existenčné aspekty, determináciu samého seba, zvnútornené presvedčenia, uvedomenie si samého seba a sociálne rozlišovanie. 40

41 Sebakoncepciu ako komplexný pojem zahŕňajúci identitu subjektu, prvky sebaúcty súvisiacej s hodnotami, ktoré človek spája so samým sebou a prvky komponentov správania definujú aj Woolfolk, Tuttle a Tuttle (in Al-Zyoudi, 2007). V globále sebakoncepcia zahŕňa tri podoby JA: reálne JA reálne ego pravý obraz seba aký skutočne som, vnímané JA sociálne ego ako vnímam to, ako iní vnímajú mňa, ide o pocity zo samých seba v určitých situáciách a ako sa sami vnímame v danej situácii. Do určitej miery s tým súvisí prezentované JA to ako sa človek prezentuje pred druhými ľuďmi. ideálne JA ideálne ego aký by som chcel byť je to predstava ideálneho vlastného obrazu, toho, akým by človek chcel byť, ale tiež toho, akým by mal byť. Systém seba (self) vychádza zo životných skúseností a z praxe. Človek má vo svojej pamäti spomienky na minulosť, no popri tom má aj vízie do budúcnosti. Taktiež aj Ruisel (2008) uvádza, že sebakoncepcia v systéme self predstavuje súhrn toho, čo si ľudia pamätajú, spoznávajú a to, aké majú o sebe predstavy. Sebakoncepcia a sebaúcta prispievajú k udržiavaniu telesného i psychického zdravia. Kozierová et al (2004, str. 702) tvrdí, že ľudia, ktorí majú vysokú sebaúctu, lepšie nadväzujú a udržiavajú kvalitné vzťahy s ostatnými jedincami, lepšie predchádzajú duševným i fyzickým chorobám, jednoduchšie sa vyrovnávajú so zmenami v živote, so zármutkom, a ľahšie nachádzajú šťastie. Jednou z najväčších prekážok v liečbe telesných aj duševných ochorení je znížená sebaúcta a sebakoncepcia. Spolupráca / compliance má veľa synoným, znamená súhlas, povolenie, zhodu, dodržanie, poddajnosť, poslušnosť, splnenie, harmóniu, plnenie, povoľnosť, úslužnosť, ústupčivosť. V zdravotníctve význam slova compliance spočíva v ochote pacienta dodržať liečebný režim, ochotu spolupracovať pri diagnostických, terapeutických a ošetrovateľských úkonoch. Kladný vzťah k liečebnému režimu do veľkej miery dokážu ovplyvniť lekár, sestra a samotný pacient. Vzťah medzi pacientom a zdravotníckym pracovníkom je veľmi dôležitým ukazovateľom pri spolupráci a plnení predpísaných pravidiel pri poskytovaní ošetrovateľskej starostlivosti. Z faktorov, ktoré ovplyvňujú compliance v ošetrovateľskom procese je potrebné vyzdvihnúť: komunikačné faktory, kedy je dôležité dať dôraz na trpezlivé správanie zo strany zdravotníckeho personálu, prejavenie záujmu o pacienta, empatický prístup, poskytnutie informácií, podporu pacienta, vysvetlenie liečebného a ošetrovateľského postupu a plánu. Pre lepšiu spoluprácu je pozitívne získanie dôvery aj zo strany príbuzných pacienta (Korcsog, 2008), socioekonomické faktory zahŕňajúce sociálnu situáciu rodiny a prostredia, z ktorého človek pochádza. Veľa vzorov, zlozvykov a návykov dieťa prenáša z prostredia, kde sa pohybuje a to z domácnosti, školy a zo svojho okolia (Korcsog, 2008), osobnostnú charakteristiku pacienta, ktorá zohľadňuje vzdelanie, vek, emócie, sebakoncepciu a sebaúctu, druh a priebeh ochorenia (Kriška a spol., 2007). CIELE VÝSKUMU Cieľom našej výskumnej štúdie bolo: Zistiť, či existuje vzťah medzi sebakoncepciou, spoluprácou a pohlavím. Zistiť, či existuje vzťah medzi sebakoncepciou, spoluprácou a vekom. Zistiť, či existuje vzťah medzi sebakoncepciou, spoluprácou a vzdelaním. SÚBOR A METÓDY Výskumnú vzorku tvorilo 119 pacientov hospitalizovaných vo Fakultnej nemocnici Trenčín na internom, chirurgickom a neurologickom oddelení v období február Vzorku tvorilo 60 mužov (50,48%) a 59 žien (49,58%). Priemerný vek respondentov bol 52,09 rokov, minimálny vek bol 16 rokov a maximálny vek bol 85 rokov. Metódou výskumu boli 2 dotazníky. Na zistenie miery sebakoncepcie bola použitá Rosenbergova škála sebahodnotenia - RSES Rosenberg Self- Esteem Scale, ktorá meria celkovú úroveň globálneho vzťahu k sebe. Preložili ju Blatný a Osecká. Pôvodne bola vytvorená pre adolescentov, ale používa sa aj u širšej populácie. Je jednou z najrozšírenejších unidimenzionálnych metód s pomerne dobrou validitou (Svoboda, 1999). Podľa výskumu Blatného a Oseckej (1994) je možné v štruktúre sebahodnotenia identifikovať tri zložky, z ktorých dve sú závislé na temperamente, resp. 41

42 emotivite. Tretia zložka, ktorá je na nich nezávislá, je založená na sociálnom porovnávaní. RSES pozostáva z 10 otázok / tvrdení, na ktoré je odpoveď štruktúrovaná formou Likertovej škály súhlasu: 1-4 (1 - vôbec nesúhlasím, 2 - skôr nesúhlasím, 3 - skôr súhlasím, 4 - úplne súhlasím). Položky sa pri vyhodnocovaní rekódujú tak, že vysoké skóre naznačuje vysoké sebahodnotenie a nízke skóre nízke sebahodnotenie (Halama, Bieščad, 2006). Minimálne dosiahnuté skóre je 10, maximálne 40 a teoreticky priemerné skóre je 25 bodov. Na zistenie miery spolupráce bol použitý dotazník vlastnej konštrukcie. Pozostával z 13 otázok, ktoré boli tvorené Likertovou škálou frekvencie od 1 do 4 (1 - nikdy, 2 - občas, 3 - často, 4 - vždy). Položky boli zamerané na úroveň spolupráce pri dodržiavaní liečebného režimu v zmysle užívania liekov, dodržiavania diéty, dodržiavania predpísaného pohybového režimu. Dotazník riešil otázky dôvery k lekárovi a k sestre, spoluprácu pri vyšetreniach a súhlas s naordinovaným režimom a terapiou. K vyhodnoteniu miery spolupráce sme vytvorili kľúč, na základe ktorého, čím bol súčet bodov vyšší, tým bola vyššia miera spolupráce. Minimálny súčet bodov bol 13, maximálny súčet bodov bol 52 a teoretický priemer bol 30 bodov. K spracovaniu získaných údajov sme použili kvantitatívne metódy (analýza, syntéza, aritmetický priemer - x, korelačný koeficient - r, smerodajná odchýlka - SD). VÝSLEDKY Sebakoncepciu sme dávali do súvisu s pohlavím, vekom a vzdelaním respondentov. Tabuľka 1 Sebakoncepcia muži vs. ženy Muži Ženy Spolu x 31,7 30,5 31,2 min max median 32, SD 3,66 4,26 4,04 Legenda: x aritmetický priemer; min minimálna hodnota; max maximálna hodnota; median stredová hodnota; SD smerodajná odchylka. Tabuľka 1 prezentuje, že muži dosiahli priemerne bodové skóre 31,7, ženy dosiahli skóre v priemere 30,5 bodu. Muži mali mierne vyššiu mieru sebakoncepcie ako ženy. Priemerná miera sebakoncepcie u respondentov bola 31,2 bodu. Tabuľka 2 Sebakoncepcia vs. vek Muži Ženy Spolu r 0,14 0,17 0,19 Legenda: r - korelačný koeficient Koreláciou veku a sebakoncepcie sme zistili, že r = 0,19. Dá sa konštatovať, hoci v menšej miere, že čím je vek vyšší, tak sa zvyšuje aj sebakoncepcia. U mužov bol koeficient r = 0,14, u žien bol koeficient o 0,03 vyšší r = 0,17. Tabuľka 3 Sebakoncepcia vs vzdelanie Muži Ženy Spolu r 0,38 0,13 0,21 Legenda: r - korelačný koeficient Pre možnosť využitia korelácie sme číselne okódovali vzdelanie od 1 do 5 (1 - základná škola; 2 - stredné odborné učilište; 3 - stredné odborné učilište s maturitou; 4 - stredná škola; 5 - vysoká škola). Koreláciou parametrov vzdelanie a sebakoncepcia bola zistená hodnota r = 0,21 (tabuľka 3). Tu vznikla kladná závislosť, čo znamená, že čím majú respondenti vyššie vzdelanie, tým sa aj miera sebakoncepcie zvyšuje. Ženy dosiahli korelačný koeficient r = 0,13. U mužov bol korelačný koeficient 3-krát vyšší, ako u žien, r = 0,38, čo znamená, že u mužov sa viacnásobne zvyšuje miera sebakoncepcie so vzdelaním. Následne sme dávali do vzťahu k pohlaviu, veku a vzdelaniu úroveň spolupráce. Tabuľka 4 Spolupráca muži vs. ženy Muži Ženy Spolu x 41,4 39,4 40,4 min max median SD 6,04 4,99 5,63 Legenda: x aritmetický priemer; min minimálna hodnota; max maximálna hodnota; median stredová hodnota; SD smerodajná odchylka. Tabuľa 4 prezentuje vzťah medzi spoluprácou a pohlavím respondentov. Respondenti dosiahli v priemere 40,4 bodu, čo sa blíži k hornej hranici spolupráce (max. 52 bodov). Ženy dosiahli 39,4 bodu a muži 41,4 bodu. U mužov bola dokázaná mierne lepšia úroveň spolupráce ako u žien. Tabuľka 5 Spolupráca vs. vek Muži Ženy Spolu r 0,14 0,41 0,29 Legenda: r - korelačný koeficient 42

43 Tabuľka 5 prezentuje vzťah medzi spoluprácou a vekom. Výsledkom korelácie veku a miery spolupráce bol koeficient r = 0,29, ktorý poukazuje na to, že starší respondenti spolupracujú lepšie, ako mladší respondenti. U mužov bol tento koeficient r = 0,14, no u žien bol tento koeficient 3-krát vyšší ako u mužov r = 0,41. Týmto výsledkom sme zistili, že u žien s vyšším vekom viacnásobne narastá aj miera spolupráce. Tabuľka 6 Spolupráca vs. vzdelanie Muži Ženy Spolu r -0,15-0,24-0,22 Legenda: r - korelačný koeficient Tabuľka 6 prezentuje vzťah medzi spoluprácou a vzdelaním. Koreláciou vzdelania a spolupráce sme zistili zápornú závislosť. Korelačný koeficient bol r = -0,22. Tento výsledok poukazuje na to, že respondenti s nižším vzdelaním spolupracujú lepšie ako respondenti s vyšším vzdelaním. U mužov bol korelačný koeficient r = -0,15. U žien bol korelačný koeficient o 1,6 krát vyšší, r = -0,24. To nasvedčuje, že u žien so stúpajúcim vzdelaním miera spolupráce klesá. Tabuľka 7 Sebakoncepcia vs. spolupráca Muži Ženy Spolu r 0,06 0,37 0,24 Legenda: r - korelačný koeficient Po zhodnotení korelácie medzi sebakoncepciou a spoluprácou sme na základe r = 0,24 zistili, že respondenti s vyššou mierou sebakoncepcie mali lepšiu mieru spolupráce. U mužov bolo r = 0,06, čo je nízka kladná závislosť. U žien bol výsledok 6-krát vyšší, r = 0,37. To znamená, že u žien s vyššou mierou sebakoncepcie, bola aj vyššia miera spolupráce. DISKUSIA A ZÁVER Kozierová et al. (2004) uvádza, že sebakoncepcia je jedným z faktorov, ktoré ovplyvňujú konanie človeka. Konanie človeka v ošetrovateľskom procese sa odráža v jeho spolupráci. Koreláciou miery sebakoncepcie a miery spolupráce sme zistili, že čím má človek lepšiu sebakoncepciu, tým rastie aj miera jeho spolupráce. Nezisťovali sme však, aká miera sebakoncepcie je ideálna pre dobrú spoluprácu. S podobnými výsledkami prichádzajú viaceré štúdie. Litt, Cuskey, Rosenberg (1982) taktiež zistili, že ľudia s vyššou sebaúctou majú lepšiu úroveň spolupráce. Ich štúdia bola zameraná na skúmanie sebakoncepcie u mladých ľudí trpiacich juvenilnou reamatoidnou artritídou. Zároveň však upozornili na fakt, že ak choroba pretrváva a prechádza do chronicity, pôsobí na sebakoncepciu negatívne. Vtedy spravidla dochádza aj k poklesu miery spolupráce. Pozitívny vzťah medzi sebakoncepciou a spoluprácou dokázala aj štúdia Heydar, Ahrari a Vaghee (2011). Skúmanou vzorkou boli pacienti so srdcovým zlyhávaním. Autori štúdie zistili, že čím mali pacienti vyššiu sebaúctu, tým úroveň ich spolupráce bola lepšia. Sebakoncepciu a spoluprácu sme dávali do vzťahu k pohlaviu, veku a vzdelaniu sledovaných pacientov. Zistili sme, že muži mali vyššiu mieru sebakoncepcie a zároveň lepšiu mieru spolupráce. To potvrdzuje vyššie spomínané tvrdenie, že spolupráca sa pri dobrej sebakoncepcii zlepšuje. S podobným výsledkom prišla aj štúdia Cholowski, Cantwell (2007), ktorá poukázala na lepšiu roveň spolupráce u mužov so srdcovým zlyhávaním. Sebakoncepcia a spolupráca sa zvyšuje aj s vekom. S pribúdajúcim vekom a životnými skúsenosťami sa prirodzene zvyšuje i kvantita informácií uložených v dlhodobej pamäti, týmto sa zvyšuje aj sebakoncepcia tvrdí Macek (2003, str. 46). Zaujímavým zistením bolo, že miera spolupráce sa s vekom zvyšovala viac u žien ako u mužov. Mieru sebakoncepcie ovplyvňuje okrem iného aj úroveň dosiahnutého vzdelania. S vyšším vzdelaním sa mierne zvyšuje aj sebakoncepcia. Prejavilo sa to viac u mužov ako u žien. U mužov s lepšou sebakoncepciou bola dokázaná aj lepšia spolupráca. Pri korelácii vzdelania a spolupráce u žien sme paradoxne dospeli k výsledku, že so zvyšujúcim sa stupňom vzdelania, bola u žien spolupráca horšia. Z výsledkov vyplýva, že pre lepšiu spoluprácu je nevyhnutný individuálny prístup k pacientom na základe ich veku, pohlavia, vzdelania, ale aj úrovne sebakoncepcie. K pacientovi sestry musia pristupovať takým spôsobom, aby podporovali ich sebakoncepciu a sebaúctu. Na budovanie pozitívnej sebakoncepcie a tým zlepšovanie spolupráce slúži viacero stratégií. Je dôležité identifikovať pacientove silné stránky, pomôcť pacientovi jasne rozmýšľať, nepodporovať negatívne (čierno biele) myslenie. V jazykovom prejave je potrebné používať viac aktívne vyjadrenia ako pasívne frázy, napr. nahradiť slovo musím slovom chcem, slovo nemôžem slovom nechcem alebo rozhodol som sa.... Pacienta je potrebné nabádať 43

44 k pozitívnemu sebahodnoteniu pochvalou a pozitívnou spätnou väzbou. Základom je vytvorenie pocitu bezpečia a dôvery, ale aj apelovanie na osobnú zodpovednosť pacienta. ZOZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZOV AL-ZYOUDI, M Gender diferences in selfconcept among adolescents with low vision. [online]. In: International journal of special education vol. 22, no. 1, p [cit ]. Dostupné na internete: <http://bit.ly/zag4xp> BLATNÝ, M Sebepojetí v osobnostním kontextu. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita v Brně, s. ISBN BLATNÝ, M.- OSECKÁ, L Rosenbergova škála sebehodnocení: Struktura globálního vztahu k sobe. In Československá psychologie. ISSN X, 1994, roč. 38, č. 6, s BLATNÝ, M. - OSECKÁ, L Struktura globálního vztahu k sobe: Analýza Rosenbergovy škály sebehodnocení - replikace. In Československá psychologie. ISSN X, 1997, roč. 61, č. 6, s HALAMA, P. - BIEŠCAD, M Psychometrická analýza Rosenbergovej škály sebahodnotenia s použitím metód klasickej teórie testov (CTT) a teórie odpovede na položku (IRT). In Československá psychologie. ISSN X, roč. 50, č. 6, s HEYDAR, L.- AHRARI, S. - VAGHEE, S The relationship between self-concept and adherence to therapeutic regimens in patients with heart failure. In: J Cardiovasc Nurs. 2011, 26 (6): CHOLOWSKI K. - CANTWELL R., Predictors of medication compliance among older heart failure patients. In: Int J Older People Nurs. 2007; 2 (4): KOBAL, D. MUSEK, J Self-concept and academic achievement: Slovenia and France. In: Personality and Individual Differences vol. 30, pp KORCSOG, P Compliance pri liečbe depresívnych porúch? In: Lekárske listy. I. roč. č. 42, s KOZIEROVÁ, E. a kol Ošetrovateľstvo 1. Martin: Osveta, s. ISBN: KRIŠKA, M. a kol Pacient a bezpečný liek. [online] [citované ]. Dostupné na internete: <http://zss.ic.cz/lieky.a.liecba/ pacient_a_bezpecny_liek.pdf> LITT IF - CUSKEY WR - ROSENBERG A., Role of self-esteem and autonomy in determining medication compliance among adolescents with juvenile rheumatoid arthritis. In: Pediatrics, 1982; 69 (1): MACEK, P Adolescence. Praha : Portál, s. ISBN RUISEL, I Osobnosť a poznávanie. Bratislava : Ikar, s. ISBN SMÉKAL, V Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister&Principal, ISBN SVOBODA, M Psychologická diagnostika dospelých. Vyd. 3. Praha : Portál, s. ISBN X. VYMĚTAL, J Lékařská psychologie. Praha: Portál, s. ISBN X. 44

45 ROLE SESTRY V PÉČI O PACIENTA S CHRONICKOU OBSTRUKČNÍ PLICNÍ NEMOCÍ THE ROLE OF NURSES IN THE CARE FOR A PATIENT WITH CHRONIC OBSTRUCTIVE PULMONARY DISEASE ŠVÉDOVÁ Ivana, MATIŠÁKOVÁ Iveta Fakulta zdravotníctva, Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, Trenčín ABSTRAKT Východiska: Chronická obstrukční plicní nemoc je civilizační, progredující, nevyléčitelné onemocnění a celosvětový zdravotní problém. Péče o pacienty s tímto onemocněním je velmi specifická, jak psychicky, tak i fyzicky náročná, má být prováděna co nejefektivněji, založena na vědeckých poznatcích. Je zapotřebí celoživotního vzdělávání ošetřujícího personálu. Tato práce má pozvednout roli sestry edukátorky, která je v péči nepostradatelná, ale není jí věnována dostatečná pozornost. Cíle: Hlavním cílem bylo zmapovat nejčastěji realizovanou roli sestry v péči o pacienta s chronickou obstrukční plicní nemocí. Vedlejšími cíli bylo zjistit, zda je role edukátorky využita v praxi, jaká je iniciativnost sestry v edukaci nemocných, zda sestra respektuje práva pacienta a tlumočí názory pacienta, jakou činnost nejčastěji sestra vykonává v roli poskytovatelky ošetřovatelské péče, zda má sestra dostatek informací ohledně tohoto onemocnění. Výzkumný vzorek: Průzkum byl realizován na vzorku šedesáti zdravotních sester pracujících na plicním, interním oddělení a oddělení dlouhodobě nemocných v Nemocnici Znojmo, příspěvková organizace. Metody: Metodou průzkumu je kvantitativní sběr dat pomocí dotazníkové metody vlastní konstrukce. Výsledky: Nejčastěji realizovaná role sestry v péči u pacienta je poskytovatelka ošetřovatelské péče a edukátorka. Role edukátorky je využita v praxi. Sestry jsou iniciativní v edukaci nemocných, edukují o nutnosti přestat kouřit, o úlevových polohách při dušnosti, u správného používání inhalační techniky, využívají edukační materiály ke zlepšování informovanosti, avšak v malé míře tyto materiály používají u pacientů. Sestra respektuje a dodržuje práva pacienta, tlumočí názory, postoje pacienta ostatním spolupracovníkům. Závěr: Průzkum ukázal nezbytnost role sestry v péči o pacienta s tímto onemocněním. Tyto nejčastěji využívané role pomáhají pacientovi, zlepšují kvalitu života, předcházejí exacerbacím a komplikacím. V péči o pacienta by měla být podporována edukace o rizikových faktorech, inhalační terapii, plicní rehabilitaci. Klíčová slova: Chronická obstrukční plicní nemoc. Role sestry. Ošetřovatelská péče. ABSTRACT Background: Chronic obstructive pulmonary disease is a civilizing, progressive, incurable disease and a global health problem. Care of patients with this disease is very specific, both mentally and physically demanding. It should be carried out as efficiently as possible and based on scientific knowledge. There is a necessity of lifelong learning nursing staff. This work is to elevate the role of a nurse educator, who is indispensable in the care, but she is not given sufficient attention. Objectives: The main objective was to map out the role of nurses most often implemented in the care of patients with chronic obstructive pulmonary disease. The secondary objectives were to find out, whether the role of the educator is used in practice, what is the nurse s initiative in the education of patients, whether the nurse respects patients rights and interprets their views, what activity she performs the most often in the role of a provider of nursing care, whether she has enough information about this disease. Research sample: The survey was conducted on a sample of 60 nurses working at the Pulmonary Internal Department and Department of Chronically Ill People in Znojmo Hospital, a contributory organization. Methods: The survey is realized by a quantitative collection of data using the questionnaire of our own design. Results: The most often realized roles of nurses in the care of patients are: a provider of nursing care and an educator. The role of the educator is used in practice. Nurses are proactive in the education of patients. They educate about the need to stop smoking, the concessional positions when dyspnea or the proper use of inhalation technique. They use educational materials to improve awareness, but in a very small extent in the patients. Nurses respect and observe the rights of the patients and interpret the opinions and attitudes of the patients to the other co-workers. Conclusion: The survey showed the necessity of the role of nurses in the care of patients with this disease. Those most commonly used roles help patients, improve quality of their lives and prevent exacerbations and complications. In the care of patients the education about risk factors, inhalation therapy and pulmonary rehabilitation should be supported. Key words: Chronic obstructive pulmonary disease. A role of nurses. Nursing care. ÚVOD Dle nové definice Global iniciative for Chronic Obstructive Lung Disease - Světová iniciativa proti chronické obstrukční plicní nemoci z roku 2011 je chronická obstrukční plicní nemoc léčitelné, preventabilní onemocnění charakterizované bronchiální obstrukcí, která není plně reverzibilní. Tato obstrukce progreduje a vzniká abnormální zánětlivá reakce plic na škodlivé částice nebo plyny (Kolek et al., 2014, s. 126). 45

46 Toto onemocnění je významnou příčinou morbidity a mortality ve světě. Současný stav tohoto onemocnění poukazuje na to, že je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí a lze předpokládat v důsledku čím dál tím vyšší prevalence i nárůst mortality a morbidity v příštích letech. V České republice vzniká sdružení odborníků zabývající se problematikou chronické obstrukční plicní nemoci, pod názvem České občanské sdružení proti chronické obstrukční plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je civilizační nemoc, která má za následek asi 3 milióny morbidity na celém světě. Největší procento se vyskytuje ve věku let. V Evropě každoročně na toto onemocnění umírá asi lidí (Gulášová et al., 2013, s. 38). Role sestry Role sestry je vlastně popis jejich každodenních činností v péči o pacienta. Sestra plní roli ošetřovatelky, nositelky změn, pomocnice, zprostředkovatelky, obhájkyně práv pacienta, učitelky, roli manažerky. Všechna podpora a péče pacientům je dána ochotou pomoci, ale i ochotě ze strany pacienta požádat o pomoc. V důsledku rozšíření role sestry dochází ke zlepšování zdravotního stavu, zvyšování efektivity a kvality péče a zlepšení názorů a lidí k ošetřovatelské péči (Mastiliaková, 2003, s ). Sestra poskytovatelka ošetřovatelské péče Sestra jako poskytovatelka ošetřovatelské péče provádí nejčastěji u pacienta s chronickou obstrukční plicní nemocí monitoraci stavu dechu (kvalitativně i kvantitativně), krevního tlaku, pulzu, saturaci kyslíku, tělesné teploty, acidobazické rovnováhy. Sleduje příznaky onemocnění kašel, expektoraci, dušnost, bolest na hrudi, hemoptýzu, cyanózu, výsledky laboratorních vyšetření. Je velmi důležité sledovat průchodnost dýchacích cest, psychický stav pacienta, účinek oxygenoterapie, inhalace, farmak. Zajišťuje vhodnou tělesnou aktivitu, ukládá pacienta do úlevové polohy (Juřeníková, 2013, s. 12). Sestra v rámci hospitalizační péče podává pravidelně zvlhčený kyslík, pravidelně větrá, vykonává poklepovou masáž, polohovou a posturální drenáž, odsávání sekretu (Gulášová et al., 2013, s. 39). Sestra edukátorka Vzdělávání pacienta, komplexní cílevědomá edukace pacienta s chronickou obstrukční plicní nemocí zlepšuje jejich schopnosti zvládnout onemocnění, vzájemnou spolupráci pacienta, tak i příbuzných. Tato činnost je v poslední době velmi propagována a v péči nepostradatelná. Nejdůležitější edukace se týká oblasti inhalační terapie, kdy jsou důležité nejen vědomosti o technice inhalačních preparátů, ale i reedukace o správné používání. Je důležité informovat pacienty v dostatečné míře o jejich onemocnění a o faktorech ovlivňujících průběh onemocnění a aktivitu pacienta. V komplexní terapii je součástí i přestat kouřit. Sestra pečující o tyto pacienty by jim měla podat informace o škodlivosti kouření a o nutnosti přestat kouřit. Pacientům v rámci péče jsou poskytnuty informace o dechových cvičeních (Gálová, 2007, s ). Edukace o plicní rehabilitaci je klíčovou složkou péče o pacienty s tímto onemocněním. V rámci zajištění co nejlepší kvality života je zapotřebí edukace o úpravě životního stylu, pravidelném cvičení. (Kašák, 2006, s. 171). Sestra advokát Je obhájkyní nemocného, respektuje jeho práva, informuje pacienta o jeho právech, tlumočí jeho názory, zájmy a postoje. Stává se jeho mluvčím v době, kdy není schopen sám svého projevu. Tato role je postavena na zájmu sestry o pacienta (Staňková, 2002, s ). Pacienti s tímto onemocněním potřebují aktivní podporu v důležitých rozhodnutích, vidět zájem o jejich problémy, pocity a obavy. Sestra v roli obhájce uplatňuje přání, rozhodnutí jménem pacienta. Sestra se snaží ochraňovat práva pacienta, zachovává úctu k pacientovi. Při vytvoření vzájemné podpory je zajištěna i lepší spolupráce pacienta. Tato role sestry je dána čtyřmi zásadami péče: blízkost k pacientovi, respekt k pacientovi, vcítit se do pocitů pacienta, být zde pro pacienta. Je nutné zachovat autonomii pacienta, respektovat názor na potřebnou péči, uspokojování potřeb (Plevová et al., 2011, s ). Sestra manažerka Koordinuje ošetřovatelský proces, deleguje pravomoci. S touto rolí je nutno se ztotožnit, neboť je součástí všech ošetřovatelských činností. Jestliže sestra neplní v ošetřovatelské péči roli manažerky, péče se stává neefektivní (Farkašová, 2006, s. 182). Péče o pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí je velmi náročná, jak psychicky, tak i fyzicky, proto je nutná motivace, inspirace, 46

47 energetizace sester (Fričová, 2012, s ). Sestra manažerka zajišťuje vzdělávání sester v takové míře, aby byla zajištěna efektivní ošetřovatelská péče. Sestra nositelka změn Sestra v ošetřovatelské péči umí obratně realizovat kontakt nejen s pacientem, ale i s ostatními členy zdravotnického týmu. Informace podává, ale i celoživotním vzděláváním získává. Je součástí multidisciplinárního týmu. Při realizaci ošetřovatelského přístupu používá holistický přístup, je schopná rozeznat bio-psycho-sociální a spirituální potřeby jedince a naplánovat adekvátní intervence. Sestra je schopna samostatně se rozhodovat a za svá rozhodnutí je plně zodpovědná. Sestra je nositelka změn, chování a jednání se přizpůsobuje dle naléhavosti a neočekávanosti situace (Mastiliaková, 2003, s ). Sestra výzkumnice V moderní době je velmi aktuální. Výzkumná činnost v oblasti ošetřovatelství je velmi důležitá, neboť zaručuje kvalitní péči. Jedná se o sjednocení vědeckých poznatků s klinickou ošetřovatelskou péčí (Farkašová, 2006, str. 182). Zdravotní sestra pečující o pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí musí být schopná vzájemně spolupracovat při ošetřování, sledovat výzkumné a vývojové práce a jejich výsledky využívat k zajištění kvalitní péče (Mastiliaková, 2003, s ). Sestra mentorka Dohlíží nad studenty ošetřovatelství. Role mentorky vyžaduje trpělivost, klinickou a pedagogickou způsobilost (Farkašová, 2006, str. 182).,,Profesionální role sestry se prolínají a navzájem nevylučují, slouží k objasnění různých povinností sestry (Mastiliaková, 2003, s. 51). Mentorka má být vzorem a příkladem, má předávat získané vědomosti, zkušenosti, jak praktické, tak teoretické. Vést studenty k zodpovědnosti, svědomitosti, k autonomii. Objektivně a nezaujatě hodnotit jejich výkony (Zakopčanová, Gerlichová, 2014, s ). CÍL V našem průzkumu jsme se zaměřili na role sestry v péči u pacienta s chronickou obstrukční plicní nemocí. Cílem bylo zjistit nejčastěji realizovanou roli sestry v péči u pacienta s chronickou obstrukční plicní nemocí. Další cíle průzkumu byli: zjistit, zda je role edukátorky využita v praxi, zjistit, jaká je iniciativnost sestry v edukaci nemocných, zjistit, jestli sestra respektuje práva pacienta, zjistit, jakou činnost nejčastěji sestra vykonává v roli poskytovatelky ošetřovatelské péče. Soubor tvořilo 60 sester, které pracují na plicním oddělení, interním oddělení a oddělení dlouhodobě nemocných. METODIKA Na získání nových poznatků a informací jsme zvolili kvantitativní výzkum metodou anonymního, dobrovolného, nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník obsahoval 23 otázek. Z celkového počtu 70 distribuovaných dotazníků byla návratnost 62 dotazníků, což je 88,57%. Z tohoto celkového počtu navrácených dotazníků bylo použitelných do průzkumu pouze 60, to je 85,71%. 2 navrácené dotazníky pro neúplné vyplnění bylo nutné vyřadit. VÝSLEDKY A DISKUZE Cílem práce bylo zjistit roli sestry při poskytování ošetřovatelské péče u nemocného s chronickou obstrukční plicní nemocí. Abychom mohli zjistit výsledek stanoveného hlavního cíle ve výzkumném šetření nejčastěji realizovanou roli sestry v péči u pacienta s chronickou obstrukční plicní nemocí, museli jsme nejdříve zjistit, zda dotazované sestry znají role sester, jak často využívají jednotlivou roli sestry, zda dohlíží při poskytování ošetřovatelské péče nad studenty ošetřovatelství a zda jsou součástí výzkumného týmu v péči o pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí. Velmi zajímavý byl zjištěný údaj, že 48 (80%) dotazovaných respondentů zná role sester. Při vyhodnocení získaných informací jsme zjistili, že pojem role sester má u respondentů mnoho významů. Respondenti uváděli, že sestra je poskytovatelka ošetřovatelské péče, edukátorka, advokát nemocného, manažerka, nositelka změn, výzkumnice, mentorka, pečovatelka, instrumentářka zpovědnice tzv. vrba, psycholog, administrátorka, zapisovatelka, rádkyně, ergoterapeutka, nákupčí, holička, pedikérka, pomocnice, posluchačka, uklízečka, odborná poradkyně, důvěrnice, odborná péče, uklidňovatelka, organizátorka. 47

48 Graf 1 Nejčastěji realizovaná role sestry v péči u pacienta s chronickou obstrukční plicní nemocí Podle Farkašové (2006, s ) se jednotlivé role sester neustále prolínají, základní role v současném ošetřovatelství je sestra poskytovatelka ošetřovatelské péče, sestra edukátorka, sestra advokát nemocného, sestra manažerka, sestra nositelka změn, sestra výzkumnice, sestra mentorka. Zakopčanová, Gerlichová (2014, s. 22) uvádí nutnost každé sestry se ztotožnit s rolemi vyplývajících z její praxe. Další otázka zjišťovala, jak často sestry využívají jednotlivé role sester. Nejčastější rolí sestry byla zjištěna poskytovatelka ošetřovatelské péče 50 (83,33%). Pozitivním zjištěním je, že využití role edukátorky uvedlo 19 (31,67%) velmi často a 19 (31,67%) nejčastěji. Důležitost této role potvrzuje tvrzení Drábkové et al. (1996, s. 126), kteří ve své knize popisují důležitost edukace pro každého léčeného pacienta, a to, že edukace je součástí plicní rehabilitace. Podle dotazovaných sester byla nejčastější odpovědí na otázku využívání role advokátky zjištěna odpověď vůbec, kterou uvedlo 20 (33,33%) sester. Toto zjištění není vůbec pozitivní, kdy Richards et al. (2004, s. 175) uvádí při exacerbaci chronické obstrukční plicní nemoci je pacient dušný, vyděšený, tento stav může způsobit částečnou ztrátu schopnosti autonomního jednání, proto v takovém případě potřebují zdravotní sestru, která bude jednat v jejich zájmu. Dle zjištěných údajů o dosaženém vzdělání jsme předpokládali a také zjistili, že funkce manažerky dle nejčastějších odpovědí není využívána vůbec 32 (53,33%). Fričová (2012, s. 31) uvádí důležitost sestry manažerky v oblasti ošetřovatelství, k zajištění optimálních podmínek poskytování ošetřovatelské péče, k motivaci a energetizaci sester. Na odpověď využívání role nositelky změn odpověděli respondenti málo 17 (28,33%) a často 17 (28,33%). Domníváme se, že dotazované sestry si ani neuvědomují, jak často se musí adaptovat na změny, tuto roli provádí automaticky, dle aktuálních požadavků. Dle získaných nejčastějších odpovědí na otázku využitelnost role výzkumnice výzkum neprovádí 44 (73,33%) sester v péči o pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí vůbec. K roli výzkumnice můžeme přiřadit i otázku, která nám udává informace o tom, zda sestry jsou součástí výzkumného týmu v péči o pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí. Výsledky jsou shodné s vyhodnocením otázky, kdy 58 (96,67%) respondentů není součástí výzkumného týmu. Toto zjištění by se mělo v rámci doporučení pro praxi zdůraznit, neboť Drábková et al. (1996, s. 149) uvádí, že chybí studie dokazující informace o vývoji nemoci po eliminaci rizikových faktorů (kouření, znečištěné ovzduší). Plevová (2011, s. 234) uvádí v důsledku prudkých změn ošetřovatelství důležitost praxe založené na důkazech získaných výzkumem s klinickou zkušeností. Nemocnice Znojmo je školící centrum pro studenty střední zdravotnické školy, i přesto je role mentorky využívána málo (19 respondentů). Jak uvádí Zakopčanová a Gerlichová (2014, s. 21) ve svém výzkumu, role sestry mentorky je velmi důležitá pro budoucnost ošetřovatelství, kdy sestry odevzdávají efektivně své vědomosti při zaškolování, vedou studenty k zodpovědnosti. K roli mentorky se vztahuje i otázka která nám udává, zda sestry dohlíží při poskytování ošetřovatelské péče nad studenty ošetřovatelství. 31 (51,66%) sester odpovědělo, že ano dohlíží nad studenty. Dle získaných údajů, kdy sestry nevyužívají role mentorky vůbec, ale ano dohlíží nad studenty, se domníváme, že dotazovaní respondenti si asi pod pojmem role mentorky představují kvalifikovanou sestru s několikaletou praxí, která absolvovala speciální kurz pro mentory. Prvním z dalších cílu bylo zjistit, zda je role edukátorky využita v praxi. Jeho výsledky jsou v následujícím grafu. Graf 2 Využití roly edukátorky v praxi 48

49 Pro vyhodnocení stanoveného cíle, zda je role edukátorky využita v praxi, jsme zjistili, že ano, role edukátorky je využita v praxi u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí uvedlo 45 (75,00%) sester. Svěráková (2012, s. 29) uvádí pacientovo právo na edukaci, na právo získat odpovídající úroveň informací o svém zdravotním stavu, na právo na efektivní edukaci vedoucí k redukci úzkosti, obav z budoucnosti a lepší spolupráce. Je to pozitivní zjištění, jak uvádí Gálová (2007, s. 36), cílevědomá komplexní edukace pacientů zlepšuje zvládnutí nemoci, spolupráci, předcházení nemocem, ale i velmi pozitivně ovlivňuje kvalitu života. Dalším cílem bylo zjistit, jaká je iniciativnost sestry v edukaci nemocných. Ke zjištění výsledku stanoveného cíle Zjistit, jaká je iniciativnost sestry v edukaci nemocných, jsme zjišťovali, zda sestry edukují pacienty o nutnosti přestat s kouřením. V průzkumu odpovědělo 42 (70,00%) respondentů - ano edukuji. Pavlíková (2011, s. 55) ve svém výzkumu potvrzuje, že sestry edukují pacienta o nutnosti přestat kouřit. Gálová (2007, s ) ve svém výzkumu zaměřeném na pacienta s CHOPN zjistila, že i přes edukovanost o nutnosti přestat kouřit, většina pacientů kouří nadále, že nejsou ochotni přestat kouřit. Uvádí jako příčinu slabou motivaci ke změně svého chování, velmi nízké zdravotní uvědomění, nedostatek informací. Další otázkou jsme získali údaj, zda sestry edukují pacienty o úlevových polohách při dušnosti. 52 (86,67%) respondentů uvedlo - ano edukuje o úlevové poloze při dušnosti. Na dotaz, zda sestry edukují pacienty o správném a efektivním používání inhalační techniky bylo zjištěno, že 48 (80,00%) sester edukuje o inhalační technice. Na otázku, zda sestry mají k dispozici edukační materiály ke zlepšení informovanosti o nemoci jsme zjistili, že 37 (61,66%) sester má k dispozici edukační materiály a na otázku, zda sestry využívají těchto materiálů při podávání informací u pacientů odpovědělo 24 (40,00%) ano využívám, ale překvapujícím zjištěním bylo, že 22 (36,67%) sester uvedlo - ne nevyužívám. Gálová (2007, s. 37) uvádí nutnost zvyšování zdravotního uvědomění pacientů prostřednictvím vhodných edukačních materiálů, které vede k prospěchu nejen pacienta, ale i celého systému. Kašák (2006, s ) zdůrazňuje nejčastější chyby v péči, a to hlavně nevyužití tištěných edukačních materiálů a nedoporučení internetových stránek. Ke stanovenému cíli zjistit, jestli sestra respektuje práva pacienta, jsme použili více otázek. Graf 3 Iniciativnost sestry v edukaci nemocných V otázce, zda sestry poučují pacienta řádně a dopředu o průběhu vyšetření bylo pozitivním zjištěním, že 51 (85,00%) sester odpovědělo, ano poučuji. 31 (51,67%) sester odpovědělo, že seznamuje pacienta s právy pacienta, 17 (28,33%) sester odpovědělo, že jim ukáže, kde jsou vyvěšena. Domníváme se, že sestry poučují pacienta o právech, ale když je pacient opakovaně hospitalizovaný, už znovu pacienta nepoučují, ale zdůrazní možnost přečtení práv pacienta. Také jsme se dotazovali, zda sestra sama dodržuje práva pacientů. V tomto zjištění nám vyšly velmi reálné výsledky, Graf 4 Respektování práv sestrou kdy 31 (51,67%) sester dodržuje práva pacientů, ale 29 (48,33%) se je snaží dodržovat, ale vždy to nejde, což vyplývá z individuálnosti každé osobnosti a aktuálnosti stavu. Na otázku, zda jsou práva pacientů na oddělení dodržována ostatními sestrami, 38 (63,34%) sester si myslí, že jsou dodržována. Vondráček a Ludvík (2003, s. 32) ve své příručce o zdravotnickém právu uvádí, sestra je oprávněna a povinna poučit pacienta, ale i rodinné příslušníky o postupu zdravotnického výkonu, ke kterému je oprávněna. Ptáček, Bartůněk et al. (2011, s. 480) uvádí povinnost sestry chránit lidská 49

50 práva stanovená v Etickém kodexu Mezinárodní rady sester, zejména lidskou důstojnost, intimitu pacienta, právo na informace, ochrana soukromí, zachovávat mlčenlivost. Pavlíková (2011, s. 57) ve svém výzkumu potvrdila, že sestry dodržují práva pacientů. Jedním z dalších cílů bylo zjistit, jakou činnost sestry nejčastěji vykonávají v roli poskytovatelky ošetřovatelské péče. Graf 5 Nejčastěji vykonávaná činnost sestry v roli poskytovatelky ošetřovatelské péče Získané údaje byly v některých činnostech velmi podobné. Nejčastěji - 56 (93,33%) sester edukuje, 55 (91,67%) zapisuje sesterské činnosti do dokumentace, 54 (90,00%) odebírá biologický materiál. Většina sester nejčastěji pomáhá se základními denními činnostmi u pacienta, provádí somatickou a psychickou přípravu pacienta na vyšetření, podává léky a inhalace, komunikuje. Alarmujícím zjištěním je údaj, že sestry nejčastěji zapisují sesterské činnosti, kdy Beňadíková, Rapčíková (2009, s ) ve svém výzkumu poukazují na fakt, že ošetřovatelská dokumentace a jiná administrativa jsou pracovní činnosti, které sestry nejvíce zatěžují. Škrla (2005, s. 30) pokazuje na zvýšené pochybení a omyly v praxi v důsledku nedostatku času a zátěže. Staňková (2002, s ) uvádí, že administrativa je potřebná činnost, ale nesmí sestru odvádět od povinnosti ošetřovat nemocné. Negativním zjištěním, které by se mělo řešit v rámci doporučení pro praxi, je údaj o spolupráci s pacientem při plicní rehabilitaci, kdy pouze 13 (21,67%) sester uvedlo, že provádí plicní rehabilitaci. Sestra by se měla podílet na plicní rehabilitaci, hlavně v ambulantní sféře, dle získaných údajů Gálové (2007, s. 37), která ve svém výzkumu zjistila, že pacienti znají dechová cvičení, ale neprovádí je, provádí je pouze za hospitalizace. Sestra v ambulancích by měla pacienty opakovaně reedukovat o plicní rehabilitaci zpětnou vazbou zkontrolovat efektivní a správné zvládání. ZÁVĚR Chronická obstrukční plicní nemoc patří v současné době mezi druhou nejrozšířenější neinfekční nemoc na světě. Bohužel na tuto nemoc umírá čím dál, tím více lidí na celém světě. Tato nemoc se nedá nikdy vyléčit, dají se pouze zmírnit její obtíže, tak aby ulehčili život nemocným. Role sestry spočívá v poskytování ošetřovatelské péče, kdy sestra vyhledává a uspokojuje individuální ošetřovatelské problémy a hlavně také v edukaci pacientů, prostřednictvím rozhovoru, edukačních brožur, reedukací. Tyto nejčastěji využívané role sestry pomáhají pacientovi, zlepšují kvalitu života, předcházejí exacerbacím a komplikacím. Role výzkumnice je velmi málo využívána v praxi, je zapotřebí tuto roli posílit. Ošetřovatelská péče se neustále zdokonaluje s moderní technologií, přibývá administrativy a sestra je neustále nucena se adaptovat na vzniklé změny. Je to velmi psychicky náročné povolání, sestra je tzv. nositelka změn. V péči o pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí je důležitá i role manažerky a mentorky. Manažerka vede ošetřovatelský tým, zajišťuje efektivní péči, vzdělávání jak sester, tak i edukačními materiály pacienty. Mentorka se snaží své znalosti a dovednosti předat studentům, aby jejich budoucí praxe byla co nejkvalitnější a vždy dle potřeb pacienta. V péči o pacienty je důležitost efektivní komunikace na prvním místě, je důležité získat důvěru u pacienta. Pacient sestře, které důvěřuje, sdělí i subjektivní pocity, jako je strach, obava. Je důležité celoživotní vzdělávání, předávání si všech nových informací a využívání nových sesterských praktik do praxe. Sestra má být psychickou podporou pro pacienta. SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ BEŇADIKOVÁ, D. RAPČÍKOVÁ, T Sestra jako poskytovatelka ošetřovatelské péče a její postavení ve zdravotnickém týmu. In Sestra. ISSN roč. XVIIII., č. 12, s DRÁBKOVÁ, J. et al Péče o nemocné s chronickou obstrukční plicní nemocí v České republice. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Jalna s. ISBN

51 FARKAŠOVÁ, D. Ošetřovatelství - teorie vyd. Martin: Osveta, s. ISBN FRIČOVÁ, S Úloha manažera v motivaci ošetřovatelského týmu. In Sestra. ISSN roč. XXII., č. 22, s GÁLOVÁ, A Ošetrovateľská starostlivosť o pacientov s CHOCHP. In Sestra a lékař v praxi. ISSN roč. VI., č. 5-6, s GULÁŠOVÁ, I. - BREZA, J. - RIEDL, I Péče o pacienty s CHOPN. In Sestra. ISSN roč. XXIII., č. 10, s JUŘENÍKOVÁ, P Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1.vyd. Praha: Grada s. ISBN JUŘENÍKOVÁ, P Vybrané kapitoly z ošetřovatelské péče o pacienty s onemocněním srdce a dýchacích cest. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, lékařská fakulta s. ISBN KAŠÁK, K Chronická obstrukční plicní nemoc. Svazek: 11. Praha: Maxdorf s.r.o s. ISBN KOLEK, V. - KAŠÁK, V. - VAŠÁKOVÁ, M., et al Pneumologie. 2, rozš. vyd. Praha: Maxdorf s. Jessenius. ISBN MASTILIAKOVÁ, D Úvod do ošetřovatelství: systémový přístup. I.díl. 1. vyd. Praha: Karolinum s. ISBN PAVLÍKOVÁ, E Role sestry v poskytování ošetřovatelské péče o nemocného s chronickou obstrukční plicní nemocí: bakalářská práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta s. PLEVOVÁ, I. et al., Ošetřovatelství I vyd. Praha: Grada s. ISBN PTÁČEK, R. BARTŮNĚK, P. et al Etika a komunikace v medicíně. 1.vyd. Praha: Grada s. ISBN RICHARDS, A. - EDWARDS, S Repetitorium pro zdravotní sestry. 1.vyd. Praha: Grada s. ISBN STAŇKOVÁ, M Sestra reprezentant profese, vyd., Brno: IDV PZ s. ISBN SVĚRÁKOVÁ, M Edukační činnost sestry Úvod do problematiky vyd. Praha: Galén s. ISBN ŠKRLA, P Především neublížit., Cesta k prevenci pochybení v léčebné a ošetřovatelské péči. 1. vyd. Brno: NCO NZO s. ISBN VONDRÁČEK, L. LUDVÍK, M Zdravotnické právo v ošetřovatelské praxi I. České ošetřovatelství - praktická příručka pro sestry. 1.vyd., Brno: IDV PZ, s. ISBN ZAKOPČANOVÁ, M. - GERLICHOVÁ, K Význam komunikace mezi sestrami a studenty. In Sestra. ISSN roč. XXIV., č. 6, s

52 ANALÝZA VÝSKYTU NEŽIADUCICH ÚČINKOV CHEMOTERAPIE U ONKOHEMATOLOGICKÝCH PACIENTOV THE OCCURENCE OF CHEMOTHERAPY SIDE EFFECTS OF ONCOHEMATOLOGIC PATIENTS ANALYSIS JURDÍKOVÁ Kamila 1, TRUBANOVÁ Oľga 2 1 Fakulta zdravotníctva, Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, Trenčín 2 Fakultná nemocnica s poliklinikou F. D. Roosevelta, Banská Bystrica ABSTRAKT Východiská: V práci sme analyzovali súčasný stav riešenej problematiky, charakterizovali chemoterapiu so zameraním sa na jej nežiaduce účinky na organizmus. Cieľ: Zistiť a porovnať nežiaduce účinky kombinovanej chemoterapie na gastrointestinálny trakt, kožu, sliznice, krv a cievy pacientov v indukčnej fáze liečby s akútnou myeloblastovou leukémiou vzhľadom na pohlavie. Výskumná vzorka: Výskumný súbor tvorili pacienti hospitalizovaní na hematologickom oddelení s novodiagnostikovanou akútnou myeloblastovou leukémiou (AML) v indukčnej fáze kombinovanej chemoterapie (Cytosar, Daunoblastina) bez závažnej kardiopatie. Výskumný súbor tvorilo 203 pacientov, z toho 106 mužov a 97 žien. Priemerný vek mužov bol 58,8 rokov a žien 61,3 rokov. Metódy: Výskumnou metódou bola obsahová analýza dokumentov. Výsledky: Zistili sme, že z celkového počtu 14-tich nami porovnávaných nežiaducich účinkov kombinovanej chemoterapie u pacientov v indukčnej fáze terapie s AML vo vzťahu k pohlaviu sa za štatisticky významné považovali 3 zistenia, a to pre nežiadúce účinky nauzea, zvracanie a zápcha (kategória GIT). Rizikovejším pre výskyt nežiadúceho účinku nauzey a zvracania sa javilo ženské pohlavie a pre výskyt nežiadúceho účinku zápchy pri kombinovanej chemoterapii rizikovejším bolo mužské pohlavie. Ďalej sme štatisticky zistili, že ďalšie porovnávané nežiaduce účinky kombinovanej chemoterapie v počte 11 sa javili ako nezávislé na pohlaví pacientov. Išlo o nežiadúce účinky kategórie GIT - nechutenstvo, hnačka, kategórie koža a sliznice - exantém, afty, mukozitída, stomatitída a kategórie krv a cievy hematómy, petechie, epistaxa, horúčka, iritačná flebitída. Záver: Navrhli sme pre pacientov liečených chemoterapiou vypracovať informačné listy o prevencii vracania a nevoľnosti, hnačky a zápchy, infekcie dutiny ústnej v domácom prostredí. Ďalej pre posúdenie pacienta sestrami sme navrhli vypracovanie formulára s tabuľkami pre hodnotenie flebitídy podľa Madona, kritériá toxicity kože podľa WHO, kritériá hodnotenia stupňa postihnutia ústnej dutiny podľa WHO, kritériá pre hodnotenie nauzey a vracania podľa CTC-SWOG a tabuľku pre klinické zhodnotenie stavu hydratácie pacienta. Kľúčové slová: Onkohematologické ochorenie. Kombinovaná chemoterapia. Nežiaduce účinky chemoterapie. Pacient. Sestra. Výskum. ABSTRACT Background: In the thesis we analyzed a present state of the discussed issue, chemotherapy with its side effects on a body. Goal: To discover and compare side effects of combination chemotherapy on gastrointestinal tract, skin, mucosa, blood and vessels of patients in induction phase of acute myeloblastic leukemia treatment when it comes to gender. Patient samples: Patient samples were patients hospitalized at hematology department diagnosed with acute myeloblastic leukemia (AML) in induction phase of combination chemotherapy (Cytosar, Daunoblastina) without any serious cardiopathy. In the sample, there were 203 patients, out of which 106 were men and 97 were women. The average age of men was 58.8 and the average age of women was 61.3 Methods: The main research method was a content analysis of documents. Results: We discovered that out of a total number of 14 compared side effects of combination chemotherapy on patients in the induction phase of the therapy with AML in a relationship to the gender, statistically significant were 3 findings for side effects of nausea, vomiting, constipation (GIT category). More susceptible for an occurrence of side effects as nausea and vomiting proved to be a female gender and for an occurrence of side effects as constipation with combination chemotherapy, more susceptible was a male gender. Then we statistically discovered that compared side effects of combination chemotherapy in the number of 11 proved to be non-dependent from patients' gender. They were side effects of GIT category loss of appetite, diarrhea, side effects of skin and mucosa category exanthem, aphtha, mucositis, stomatitis and side effects of blood and vessels category hematoma, petechia, epistaxis, fever, irritating phlebitis. Conclusion: We suggested to make information notes about prevention of vomiting and nausea, diarrhea and constipation, oral cavity infection in a domestic environment for patients treated by the chemotherapy. For an evaluation of a patient by nurses we suggested to make a form for phlebitis evaluation according to Madon, skin toxicity criteria according to WHO, criteria for evaluation of a degree of oral cavity infection according to WHO, criteria for evaluation of nausea and vomiting according to CTC-SWOG and a chart for clinical evaluation of patient's hydration. Key words: Oncohematologic diseases. Combination chemotherapy. Side effects of chemotherapy. Patient. Nurse. Research. ÚVOD U dospelých sa akútna myeloblastová leukémia (AML) vyskytuje v 80% a v 20% akútna lymfoblastová leukémia (ALL). V Európe je incidencia 52

53 akútnej leukémie 2-4/ obyvateľov. Vo vyššom veku sa incidencia zvyšuje, vo veku nad 65 rokov je 15-17/ obyvateľov. Pri chronickej myelocytovej leukémii (CML) sa incidencia pohybuje medzi 1-2/ obyvateľov (Adam, 2008). Liečba pacientov s onkohematologickým ochorením spočíva v ordinovaní a aplikácii chemoterapie, ktorá pre značnú toxicitu vyvoláva aj nežiaduce účinky na gastrointesinálny trakt, kožu, sliznice, krv a cievy. Vymedzenie problému Problémom výskumnej štúdie bolo odpovedať na otázku: Aké sú nežiaduce účinky kombinovanej chemoterapie na gastrointestinálny trakt, kožu, sliznice, krv a cievy v indukčnej fáze liečby u pacientov s AML vzhľadom na pohlavie? CIELE Zistiť a porovnať výskyt nežiaducich účinkov kombinovanej chemoterapie na gastrointestinálny trakt v indukčnej fáze liečby u pacientov s AML vo vzťahu k pohlaviu. Zistiť a porovnať výskyt nežiaducich účinkov kombinovanej chemoterapie na kožu a sliznice v indukčnej fáze liečby u pacientov s AML vo vzťahu k pohlaviu. Zistiť a porovnať výskyt nežiaducich účinkov kombinovanej chemoterapie na krv v indukčnej fáze liečby u pacientov s AML vo vzťahu k pohlaviu. Zistiť a porovnať výskyt nežiaducich účinkov kombinovanej chemoterapie na cievy v indukčnej fáze liečby u pacientov s AML vo vzťahu k pohlaviu. METODIKA Hlavnou metódou bola obsahová analýza dokumentov. Pri zisťovaní a porovnávaní výskytu nežiadúcich účinkov kombinovanej chemoterapie v indukčnej fáze liečby u pacientov s AML vzhľadom na pohlavie sme vychádzali zo zápisov sestier a lekárov o nežiaducich účinkoch chemoterapie v zdravotných záznamoch pacientov. Záznamové jednotky sme začlenili do hlavných kategórií (muži, ženy), ku ktorým sme priradili podkategórie (GIT, koža a sliznice, krv, cievy). Získané informácie sme vyhodnotili vo frekvenčných tabuľkách v absolútnej a relatívnej početnosti ako aj graficky pomocou softvéru Microsoft Office Excel. S využitím štatistického softvéru (InStat 3.02, 32 bit for Win95/NT; GraphPad Software, Inc, 1998) sme vypočítali štatistickú významnosť rozdielov medzi sledovanými kategóriami s využitím 2x2 kontingenčnej tabuľky. Výpočet bol založený na Chíkvadrát teste s počtom stupňov voľnosti (d.f.) daným počtom riadkov i stĺpcov, s využitím Yatesovej korekcie. Za štatisticky významné sme považovali rozdiely medzi sledovanými kategóriami v prípade, ak p-hodnota testovej charakteristiky bola p<0,05. Výskum sme realizovali od novembra 2013 do februára 2014 na Hematologickom oddelení Fakultnej nemocnice s poliklinikou F. D. Roosevelta v Banskej Bystrici so súhlasom námestníčky riaditeľa pre ošetrovateľstvo. Analyzovali sme zdravotné záznamy pacientov od roku 2006 až do roku 2014 v počte 263. Z uvedeného počtu sme použili údaje z 203 zdravotných záznamov pacientov. 60 zdravotných záznamov sme vylúčili vzhľadom na to, že pacienti pri novodiagnostikovanej AML neboli liečení v indukčnej fáze kombinovanou chemoterapiou, ale monoterapiou. SÚBOR Výskumný súbor tvorili pacienti hospitalizovaní na hematologickom oddelení. Pri získavaní reprezentatívneho súboru sme postupovali zámerným výberom, ktorým boli vybratí pacienti s novodiagnostikovanou AML v indukčnej fáze kombinovanej chemoterapie (Cytosar, Daunoblastina) bez závažnej kardiopatie. Výskumný súbor tvorili muži v počte 106 (52,22%) a ženy v počte 97 (47,78%) (Tabuľka1). Zloženie výskumného súboru tvorilo 106 (100,00%) mužov a 97 (100,00%)žien. Vo veku od rokov bolo12 (11,32%) mužov a 3 (3,09%) žien. Od rokov 14 (13,21%) mužov a 12 (12,37%) žien. Od rokov 44 (41,51%) mužov a 38 (39,18%) žien. Od rokov 34 (32,07%) mužov a 41 (42,27%) žien. 81 a viac rokov 2 (1,89%) mužov a 3 (3,09%) žien. Priemerný vek mužov bol 58,8 rokov a žien 61,3 rokov (Tabuľka 2). Tabuľka 1 Pohlavie respondentov Pohlavie n % Muži ,22 Ženy 97 47,78 Spolu ,00 53

54 Tabuľka 2 Vek respondentov Vek Muži Ženy n % n % rokov 12 11,32 3 3, rokov 14 13, , rokov 44 41, , rokov 34 32, ,27 81 a viac rokov 2 1,89 3 3,09 Spolu , ,00 Priemerný vek 58,8 61,3 Počet respondentov v roku 2006 tvorilo 10 (9,43%) mužov a 10 (10,31%) žien. V roku 2007 mužov bolo 18 (16,98%) a žien 10 (10,31%), v roku 2008 počet mužov bol 3 (2,83%) a 10 (10,31%) žien. V roku 2009 mužov bolo 15 (14,15%) a žien 10 (10,31%), v roku 2010 počet mužov bol 16 (15,09%) a 19 (19,59%) žien. V roku 2011 mužov bolo14 (13,21%) a žien 8 (8,25%), v roku 2012 počet mužov bol 8 (7,55%) a 9 (9,28%) žien. V roku 2013 mužov bolo 22 (20,76%) a žien 21 (21,64%) (Tabuľka 3). Tabuľka 3 Počet respondentov s AML v sledovaných rokoch Rok Muži Ženy n % n % , , , , , , , , , , ,21 8 8, ,55 9 9, , ,64 Spolu , ,00 VÝSLEDKY V nasledujúcich tabuľkách sú spracované údaje získané zo zdravotnej dokumentácie pacientov s ochorením AML týkajúce sa výskytu nežiaducich účinkov kombinovanej chemoterapie v indukčnej fáze liečby na gastrointestinálny trakt, kožu a sliznice, krv a cievy. Na základe štatistického spracovania sme zistili, že z nežiaducich účinkov kombinovanej chemoterapie u pacientov v indukčnej fáze terapie s AML vo vzťahu k pohlaviu sa za štatisticky významné považovali 3 zistenia, a to zvracanie, nauzea a zápcha (podkategória GIT). Tabuľka 4 Vyhodnotenie štatistického spracovania nežiaducich účinkov Nežiaduce účinky GIT Zvracanie Nauzea Zápcha Hnačka Nechutenstvo Koža a sliznice Krv Exantém Stomatitída Afty Mukozitída Hematómy Cievy Epistaxa Petechie Horúčka Iritačná flebitída Vyhodnotenie štatistického spracovania Chí Chí-kvadrát=8,295; d.f.=1; p=0,004 Výskyt zvracania súvisí s pohlavím rizikovejšie je ženské pohlavie Chí-kvadrát=4,502 (s Yatesovou korekciou); d.f.=1; p=0,04 Výskyt nauzey súvisí s pohlavím rizikovejšie je ženské pohlavie Chí-kvadrát=0,638; d.f.=1; p=0,01 Výskyt zápchy súvisí s pohlavím rizikovejšie je mužské pohlavie Chí-kvadrát=0,023; d.f.=1; p=0,885 Výskyt hnačky je faktorom nezávislým na pohlaví pacientov Chí-kvadrát=1,092; d.f.=1; p=0,30 Výskyt nechutenstva je faktorom nezávislým na pohlaví pacientov Chí-kvadrát=0,359; d.f.=1; p=0,55 Výskyt exantému je faktorom nezávislým na pohlaví pacientov Chí-kvadrát=0,040; d.f.=1; p=0,84 Výskyt stomatitídy je faktorom nezávislým na pohlaví pacientov Chí-kvadrát=0,491; d.f.=1; p=0,48 Výskyt áft je faktorom nezávislým na pohlaví pacientov Chí-kvadrát=0,064; d.f.=1; p=0,80 Výskyt mukozitídy je faktorom nezávislým na pohlaví pacientov Chí-kvadrát=2,484; d.f.=1; p=0,12 Výskyt hematómov je faktorom nezávislým na pohlaví pacientov Chí-kvadrát=1,126; d.f.=1; p=0,29 Výskyt epistaxy je faktorom nezávislým na pohlaví pacientov Chí-kvadrát=2,055; d.f.=1; p=0,15 Výskyt petechií je faktorom nezávislým na pohlaví pacientov Chí-kvadrát=1,280; d.f.=1; p=0,26 Výskyt horúčky je faktorom nezávislým na pohlaví pacientov Chí-kvadrát=0,103; d.f.=1; p=0,75 Výskyt iritačnej flebitídy je nezávislým na pohlaví pacientov 54

55 Rizikovejším pre výskyt nežiaduceho účinku nauzey a zvracania bolo ženské pohlavie a pre výskyt nežiaduceho účinku zápchy mužské pohlavie. Ďalej sme zistili, že ďalšie nami porovnávané nežiaduce účinky kombinovanej chemoterapie v počte 11 sa javili ako nezávislé faktory vo vzťahu k pohlaviu pacientov. Išlo o nežiaduce účinky podkategórie GIT - nechutenstvo, hnačka a z podkategórie koža a sliznice exantém, afty, mukozitída, stomatitída a z podkategórie krv a cievy hematómy, petechie, epistaxa, horúčka, iritačná flebitída (Tabuľka 4). Najpočetnejším nežiaducim účinkom u mužov počas sledovaných rokov bolo nechutenstvo s počtom výskytu 74, v poradí na druhom mieste boli petechie s počtom výskytu 72, na treťom mieste hnačka s počtom výskytu 65, na štvrtom mieste horúčka s počtom výskytu 48, na piatom mieste nauzea s počtom výskytu 46, na šiestom až ôsmom mieste s rovnakým počtom boli exantém, hematómy a epistaxa s počtom výskytu 38, na deviatom mieste iritačná flebitída s počtom výskytu 30, na desiatom mieste boli afty s počtom výskytu 24, na jedenástom mieste sa vyskytlo zvracanie s počtom výskytu 23, na dvanástom mieste stomatitída s počtom výskytu 16, na trinástom mieste zápcha s počtom výskytu 9 a na štrnástom mieste mukozitída s počtom výskytu 8 (Tabuľka 5). Tabuľka 5 Poradie výskytu nežiaducich účinkov chemoterapie u mužov Nežiaduce účinky muži n n n n n n n n Nechutenstvo Petechie Hnačka Horúčka Nauzea Exantém Hematómy Epistaxa Iritačná flebitída Afty Zvracanie Stomatitída Zápcha Mukozitída Najpočetnejším nežiaducim účinkom u žien v priebehu sledovaných rokov boli petechie s počtom výskytu 76, v poradí na druhom mieste nechutenstvo s počtom výskytu 60, na treťom mieste hnačka s počtom výskytu 58, na štvrtom mieste nauzea s počtom výskytu 57, na piatom mieste horúčka s počtom výskytu 52, na šiestom mieste hematómy s počtom výskytu 47, na siedmom mieste zvracanie s počtom výskytu 41, na ôsmom mieste exantém s počtom výskytu 30, na deviatom mieste epistaxa s počtom výskytu 27, na desiatom mieste iritačná flebitída s počtom výskytu 24, na jedenástom mieste boli afty s počtom výskytu 17, na dvanástom mieste stomatitída s počtom výskytu 14, na trinástom mieste mukozitída s poč-tom výskytu 9 a na štrnástom mieste bola s nulo-vým výskytom zápcha (Tabuľka 6). Tabuľka 6 Poradie výskytu nežiaducich účinkov chemoterapie u žien Nežiaduce účinky ženy n n n n n n n n Petechie Nechutenstvo Hnačka Nauzea Horúčka Hematómy Zvracanie Exantém Epistaxa Iritačná flebitída Afty Stomatitída Mukozitída Zápcha ZÁVER Nádorové ochorenie svojou zhubnosťou predstavuje celospoločenský problém. Na elimináciu nádorových buniek chemoterapia využíva priamy cytostatický efekt liekov. Dominantnou liečebnou metódou v liečbe systémových nádorových ochorení ako sú lymfómy a leukémie je systémová chemoterapia. Toxicky pôsobí protinádorová terapia nielen na nádorové bunky, ale poškodzuje aj normálne bunky a tkanivá. Podľa frekvencie výskytu sa nežiaduce účinky chemoterapie delia na pravidelné, časté a vzácne. Ďalej ich môžeme roz- 55

56 deliť na subjektívne a objektívne, alebo lokálne a systémové. Delenie nežiaducich účinkov na akútne včasné a neskoré sa uskutočňuje podľa času, ktorý uplynie od aplikácie cytostatika po vznik nežiaducej reakcie. Hematologická toxicita, gastrointestinálna toxicita, poškodenie pankreasu a pečene, poškodenie srdca, neurologická toxicita, poškodenie pľúc, obličiek, močového ústrojenstva a alergické reakcie sú najčastejšie toxické prejavy chemoterapie. Sestra počas ošetrovateľskej starostlivosti o pacienta s onkohematologickým ochorením a s prejavmi nežiaducich účinkov pri liečení chemoterapiou vykonáva sesterské intervencie zamerané k zmierneniu intenzity týchto nežiaducich účinkov na organizmus pacienta (Palková, 2010). Pre pacientov liečených chemoterapiou sme navrhli vypracovať informačné listy o zmiernení nežiaducich účinkov chemoterapie v domácom prostredí so zameraním na prevenciu nevoľnosti a vracania, hnačky, zápchy a infekcie ústnej dutiny v domácom prostredí. Ďalej pre posúdenie pacienta sestrami sme navrhli vypracovanie posudzovacieho formulára s tabuľkami pre hodnotenie nežiaducich účinkov chemoterapie pre hodnotenie flebitídy podľa Madona, kritéria pre hodnotenie toxicity kože podľa WHO, kritéria pre hodnotenia stupňa postihnutia ústnej dutiny podľa WHO, kritériá pre hodnotenie nauzey a vracania podľa CTC-SWOG a pre klinické zhodnotenie stavu hydratácie pacienta ZOZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZOV ADAM, Z. - KREJČÍ, M. - VORLÍČEK, J. a kol Hematologie. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., s. ISBN BAHNG, H. - LEE, HPM. - AHN, HPM. - LEE, JH. - LEE, JS. - KIM, SH. - KIM, WK. - LEE, KH Univerzita Ulsan, Asan edical Center, 388-1Poongnap-dong, Songpa ku, Soul, South Korea Leuk Res.2001.;25 (3): DRGOŇA, Ľ Infekčné komplikácie onkologických pacientov vybrané kapitoly. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave, s. ISBN FARKAŠOVÁ, D. a kol Výskum v ošetrovateľstve. Martin : Osveta spol. s. r. o., s. ISBN GRILLE, S. - POLLS, R.- BOADA, M.- IRIGOIN,V. STEVENAZZI, M. GUIL- LERMO, C.- DÍAZ, L Cátedra de Hematología, Hospital de Clínicas, Facultad de Medicina, Universidad de la República, Montevideo, Uruguay [cit ]. Dostupné na: pubmed/. INCIDENCIA ZHUBNÝCH NÁDOROV V SLOVENSKEJ REPUBLIKE NCZI, s. ISBN EAN LOW, M.- LEE, D.- COUTSOUVELIS, J.- PATIL, S.- OPAT, S.- WALKER, P.- SCHWARER, A.- SALEM, H.- AVERY, S.- SPENCER, A.- WEI, A [online]. Kráľovská Australasian College of Physicians. In: Internal medicine. Journal [cit ]. Dostupné na: nih.gov/pubmed/. PALKOVÁ, Ľ. - BERČ, A. a kol Onkologické ošetrovateľstvo II. Prvé vydanie. ZZ Design studio Ing. Zvonimír Záviš, s. ISBN RIMARČÍK, M. [s.a]. Základy štatistiky. Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce bl. P. P. Gojdiča Prešov, [s.a]. 96 s. ISBN TAKEMOTO,Y.- SAMPI, K. - KURAISHI, Y. OKABE, K. - TAMURA, K. MIZOGUCHI, H. SAITO, H. - MASAOKA, T. - OGAWA, M [online]. Hyogo College of Medicine, Japonsko. Int J Hematol (1) :

57 HYPERBARICKÁ OXYGENOTERAPIA A JEJ HISTORICKÝ VÝVIN HYPERBARIC OXYGEN THERAPY AND ITS HISTORICAL DEVELOPMENT LITVÍNOVÁ Anna 1, POLIAKOVÁ Nikoleta 1, HRABOVSKÁ Erika 2 1 Fakulta zdravotníctva, Trenčianska Univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, Trenčín 2 Fakultná nemocnica Trenčín, Trenčín ABSTRAKT Príspevok prináša pohľad na hyperbarickú oxygenoterapiu v historických súvislostiach. Popisuje jej vývoj od roku 1664, kedy britský lekár Henshaw ako prvý postavil hyperbarickú komoru nazvanú Domicilium. Ďalšie pokusy o liečbu stlačeným vzduchom sa objavili až o dve storočia neskôr vo Francúzsku. Skutočné vedecké základy pre liečebné využitie hyperbarického kyslíka však položil až v polovici 20. storočia amsterdamský profesor Boerem, ktorý sa považuje za otca hyperbarickej oxygenoterapie. Liečba hyperbarickou oxygenoterapiou si získava čoraz viac priaznivcov po celom svete a pre výmenu skúseností s týmto typom liečby bolo potrebné vytvoriť spoločný priestor na komunikáciu a zhromažďovanie vedeckých dôkazov. V roku 1967 bola v USA založená prvá medzinárodná vedecká spoločnosť Undersea and Hyperbaric Medical Society, ktorá združuje viac ako 3000 členov z celého sveta. Novým vedecko-výskumným pracoviskom hyperbarickej oxygenoterapie disponuje aj Trenčianska univerzita Alexanda Dubčeka v Trenčíne. Cieľom výskumu je formulovanie nových postupov v liečebnom prístupe, ktoré budú využívať, okrem súčasnej štandardnej liečby a budú tak reprezentovať novú formu komplexnej lekárskej i ošetrovateľskej starostlivosti. Kľúčové slová: Hyperbarická oxygenoterapia. História. Pokusy. Zakladatelia. Osobnosti. ABSTRACT The contribution provides insight into hyperbaric oxygen in historical context. It describes its development since 1664, when British physician Henshaw as the first built the hyperbaric chamber called Domicilium. Other attempts to treat compressed air appeared up two centuries later in France. The scientific basis for the use of hyperbaric oxygen treatment, however, put up in the middle of 20th century Amsterdam Professor Boer, who is considered the "father" of hyperbaric oxygen therapy. Treatment with hyperbaric oxygen therapy is gaining more and more supporters worldwide and the exchange of experience with this type of treatment was necessary to create a common space for communication and gathering of scientific evidence. In 1967, in the United States started the first international scientific community Undersea and Hyperbaric Medical Society, which brings together more than 3 thousand members from around the world. New research center of hyperbaric oxygen therapy has also Alexander Dubcek University of Trenčín. The aim of the research is to develop new ways of treatment approaches that are used, in addition to the current standard treatment and will thus represent a new form of comprehensive medical and nursing care. Key words: Hyperbaric oxygen therapy. History. Experiments. Founders. Personalities. ÚVOD Mohlo by sa zdať, že hyperbarická oxygenoterapia je jedna z najnovších používaných metód v medicíne, ale skutočnosť je úplne iná. Pomocou hyperbarickej oxygenoterapie sú liečení pacienti stovky rokov. História hyperbarickej oxygenotarapie vo svete Hyperbarická oxygenoterapia má korene v 17. storočí. Táto liečebná metóda sa pôvodne označovala ako hyperbarická terapia vzduchom. Bola to jednoduchá liečba stlačeným vzduchom, pri ktorej využívali poznatok, že proces liečenia možno priaznivo ovplyvniť zmenou tlaku vzduchu. Keď pacient dýcha stlačený vzduch, všetky jeho zložky vrátane kyslíka sú pod zvýšeným tlakom. Pacienti teda vdychujú väčšie množstvo kyslíka ako za bežných okolností a ten sa dostáva do všetkých tkanív tela. Britský lekár Nathaniel Henshaw postavil prvú hyperbarickú komoru už v roku Nazval ju Domicilium. Táto komora nebola ani zďaleka tak technicky dokonalá ako dnešné komory, bola skôr ekvivalentom wellnes prístroja (Harch, Mc. Cullough, 2007). Tlak v komore znižoval a zvyšoval použitím organových mechov. Prvý krát použil stlačený vzduch pri liečbe pľúcnej choroby. Henshaw používal Domicilium pri liečbe porúch trávenia, pľúcnych ochoreniach, stratách citlivosti a na prevenciu vzniku pľúcnych ochorení. Princíp fungovania bol založený na poznatku, že akútne stavy budú reagovať na zvýšený atmosférický tlak a chronické stavy budú mať prospech zo zníženého (Edwards, 2010). Henshaw nebol v tom čase však jediný, kto sa zaoberal skúmaním účinku kyslíka a tlaku na organizmus. Hyperbarickou oxygenoterapiou sa zaoberal aj írsky chemik Róbert Boyle, ktorý v roku 1670 robil pokusy zamerané na sledovanie vplyvu zníženého tlaku na organizmus zvierat. Pozoroval plynovú 57

58 bublinu viditeľnú cez rohovku u hada, ktorý bol vystavený zmenám tlaku vzduchu (Petřík, 2004). V 19. storočí sa myšlienka liečby stlačeným vzduchom objavila vo Francúzsku. Nazvali ju vzduchovým kúpeľom a úspešne sa šírila do kúpeľov po celom Francúzsku a do ostatných častí Európy. Hyperbarická komora vo Francúzsku bola postavená v roku 1834 a s ňou prišla "módna vlna" hyperbarickej liečby. Expozície v hyperbarickej komore boli odporúčané na zvýšenie činnosti vnútorných orgánov, zlepšenie prietoku krvi mozgom a na vytvorenie pocitu pohody (Harch, McCullough, 2007). Francúzsky lekár V. T. Junod v roku 1875 vyslovil teóriu, že stlačený vzduch zvyšuje prietok krvi mozgom a taktiež vo všetkých ďalších orgánoch (France in 19th Century, 2015). Ďalšia etapa vývoja hyperbarickej oxygenoterapie sa začala objavom kyslíka. Kyslík bol objavený nezávisle švédskym lekárnikom Karlom W. Scheelem v roku 1772 a anglickým amatérskym technikom Josephom Priestleyom v roku 1774 (Doležal, 2000). Pokusy s kyslíkom poukazujú nielen na jeho pozitívne, ale aj na jeho negatívne účinky. Paul Bert vedecky podložil základy o toxicite kyslíku a účinkoch na CNS v roku 1878 v knihe La Pression BarometriQue. Dokázal, že vysoký tlak kyslíka je pre všetky živé organizmy letálny a u teplokrvných živočíchov vyvoláva kŕče (Hájek, 2007). L. Smith v roku 1899 dokázal, že kyslík inhalovaný pri normálnom tlaku dostatočne dlhú dobu, vyvoláva patologické zmeny v pľúcach a končí smrťou pokusného objektu (Doležal, 2000). V roku 1918 profesor anestézie Orvel J. Cunningham sprevádzkoval prvú veľkú klinickú komoru. Bola dlhá dvadsaťsedem metrov a vysoká takmer tri metre. Stavba komory bola podmienená jeho úspechom pri liečbe mladého kolegu, ktorý mal ťažkú chrípku a bol na pokraji smrti z nedostatku kyslíka. Úspešne vyliečil zvyšovaním tlaku nad rámec normálneho tlaku aj pacienta s ochorením obličiek. V roku 1928 postavil najväčšiu komoru v histórii, tzv. Steel Ball Hospital, vysokú ako šesťposchodový dom. Postavil ju v Kansas City a okrem iného bola vybavená aj fajčiarskym salónikom, stravovacím zariadením, na zemi ležali koberce. Cunningham prezentoval, že anareóbne baktérie sú zodpovedné aj za vznik nádorov alebo vysokého krvného tlaku. Cunnigham veril, že uvedené ochorenia, ale aj mnohé iné, vylieči podávaním kyslíka pomocou zvýšeného atmosférického tlaku. V roku 1930 však American Medical Association nariadila zatvorenie Cunnighamovej hyperbarickej nemocnice", pretože asociáciu dostatočne nepresvedčil o pozitívnych účinkoch podávaného kyslíka (Choffin, 2015). Až do 50. rokov 20. storočia zostala hyperbarická oxygenoterapia na úrovni "módneho výstrelku starostlivosti o zdravie (Harch, McCullough, 2007). Za zakladateľov modernej hyperbarickej oxygenoterapie môžeme považovať holandského chirurga J. Boerema a britského lekára Churchill-Davidsona, ktorí publikovali práce koncom 50- tich a začiatkom 60 - tich rokov dvadsiateho storočia. J. Boerem dokázal, že hyperbarický kyslík dokáže saturovať krvnú plazmu kyslíkom natoľko, že transport fyzikálne rozpusteného kyslíka v plazme stačí udržať život takmer vykrvácaných pokusných zvierat. Po podaní transfúzie krvi zvieratá žili ďalej a nedošlo u nich k vzniku symptómov z anoxie. Priniesol dôkaz, že fyzikálne rozpustený kyslík v plazme (alebo v náhradných roztokoch) stačí pre základné metabolické potreby všetkých tkanív a orgánov (Barcal, Emmerová, Hadravský, 2001). Svoje skúsenosti zhrnul J. Boerem v publikácii Life without blood v roku 1960 (Ježek, 2007). Churchill-Davidson preveroval účinnnosť liečebnej kombinácie rádioterapie a hyperbarickej oxygenoterapie pri zhubných nádoroch (Singh, Gambert, 2014). Pre hyperbarickú medicínu nastala nová éra. Pomaly ale isto sa začala dostávať do povedomia laickej a lekárskej verejnosti. Začali vznikať nové pracoviská, spoločnosti a tým potreba výmeny poznatkov z klinických štúdií. Prvý kongres o využití hyperbarickej oxygenoterapie sa konal v roku 1963 v Amsterdame. V roku 1966 bola založená v Miláne Európska spoločnosť potápačskej medicíny (Barcal, Emmerová, Hadravský, 2001). V USA bola v roku 1967 založená medzinárodná vedecká spoločnosť Undersea and Hyperbaric Medical Society, ktorá združuje viac ako 3000 členov z celého sveta. V roku 1971 vznikla European Undewater and Baromedical Society. Obe tieto spoločnosti usporadúvajú každoročne kongresy venované hyperbarickej medicíne a hyperbarickej oxygenoterapii a taktiež špecializačné školiace kurzy pre lekárov, technikov a zdravotníckych pracovníkov. V Ázii existuje South Pacific Underwater Medical Society. Okrem toho pôsobia takmer vo všetkých štátoch sveta národné spoločnosti hyperbarickej medicíny (Doležal, 2000). 58

59 Centrum hyperbarickej oxygenotarapie Trenčianskej univerzity Alexandra Dubčeka v Trenčíne Centrum pre hyperbarickú oxygenoterapiu je vedeckým pracoviskom Fakulty zdravotníctva Trenčianskej univerzity Alexandra Dubčeka v Trenčíne (TnUAD, ktoré vzniklo v nadväznosti na vedecko-výskumný projekt TnUAD Dobudovanie technickej infraštruktúry pre rozvoj vedy a výskumu na TnUAD prostredníctvom hyperbarickej oxygenoterapie. Hlavným predmetom výskumu Centra pre HBO, v rámci komplexného terapeutického prístupu, sú najmä dve oblasti výskumu účinkov hyperbarickej oxygenoterapie: diabetické a ischemické ulcerácie na dolných končatinách, cievne mozogové príhody (CMP) a ich následky. Cieľom výskumu je formulovanie nových postupov v liečebnom prístupe k obom uvedeným modalitám, ktoré budú využívať, okrem súčasnej štandardnej liečby, najmä prínos hyperbarickej oxygenoterapie a budú tak reprezentovať novú formu komplexnej lekárskej i ošetrovateľskej starostlivosti. Záverečným cieľom tvorby týchto postupov bude ich implementácia do štandardnej zdravotníckej starostlivosti v podmienkach Slovenskej republiky. Vytvorenie uvedených postupov, ktoré by mali potvrdiť predpokladaný pozitívny vplyv včasnej aplikácie hyperbarického kyslíka na priebeh a prognózu zle hojacich sa vredov dolných končatín ako aj na priebeh a prognózu CMP, bude znamenať zvrat nielen v individuálnom osude pacientov, ale bude mať aj významný ekonomický celospoločenský dopad v zmiernení finančných následkov riešenia dlhodobej práceneschopnosti resp. prípadnej invalidity. ZÁVER Hyperbarická oxygenoterapia počas troch storočí vývoja prešla strastiplnou cestou. Stretávala sa s nepochopením, neuznaním, ale aj zápalom lekárov a túžbou po jej akceptácii. Bola dokonca považovaná za "módny výstrelok". V súčasnosti je uznávanou a rešpektovanou liečebnou metódou pre širokú paletu ochorení. Poďakovanie Tento príspevok vyšiel s podporou projektu Dobudovanie technickej infraštruktúry pre rozvoj vedy a výskumu na Trenčianskej un iverzite Alexandra Dubčeka prostredníctvom hyperbarickej oxygenoterapie ITMS kód Operačného programu Výskum a vývoj. ZOZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZOV BARCAL, R., EMMEROVÁ, H., HADRAVSKÝ, M Anesteziologie a neodkladní péče. In Pracovné lékařství. ISSN /3., s DOLEŽAL, V Historie hyperbarické medicíny. In Pracovní lékařství. ISSN , roč. 3., s EDWARDS, M. L Hyperbaric oxygen therapy. Part 1: history and principles. J Vet Emerg Crit Care. 2010;20(3): HARCH, P., G., Mc CULLOUGH, M Kyslíková revolúcia. 1. vyd. Nové Zámky: Psychotrof spol. s.r.o., s., ISBN b. HÁJEK, M Kyslíková toxicita v průběhu léčby hyperbarickou oxygenoterapií. In Anesteziologie a intenzívní medicína. ISSN , 2007, roč. XVIII., č. 2, s. 97. CHOFFIN, M The Cunningham Sanitarium, Cleveland Historical, accessed March 15, 2015, items/show/378. JEŽEK, M Z historie. In Zdravotnícke noviny. ISSN , roč. 56., č. 40, s. 16. PETŘÍK, K Tlakové komory v technických oboroch a lékařské praxi. In Praktický lékař. ISSN , roč. 84, č.1, s. 29. SINGH, S., GAMBERT, S. R Hyperbaric oxygen therapy: A Brief History and Review of its benefits and Indications for the Older Adult Patients. In Annals of Long - Term Care. [online] July/August 2014, Volume 22, Issue 7-8. Dostupné na: care. com/article/ 59

60 POLYMERNÍ NANOMATERIÁLY S ANTIBAKTERIÁLNÍMI ÚČINKY URČENÉ K LÉČBĚ CHRONICKÝCH RAN ANTIBACTERIAL POLYMERIC NANOMATERIALS INTENDED FOR THE CHRONIC WOUND TREATMENT VEVERKOVÁ Ivana 1,3, LOVĚTINSKÁ-ŠLAMBOROVÁ Irena 1,2, ZAJÍCOVÁ Veronika 2, FROŇKOVÁ Marie 1 1 Ústav zdravotnických studií, Technická Univerzita v Liberci, Liberec, Česká Republika 2 Katedra chemie, Fakulta přírodovědně humanitní a pedagogická, Technická Univerzita v Liberci, Liberec, Česká Republika 3 Fakulta textilní, Technická Univerzita v Liberci, Liberec, Česká Republika ABSTRAKT Léčba charakteristických povrchových poranění kůže je velmi problematická a běžně dostupné zdravotnické prostředky pro krytí ran se ukazují být nedostačující. Akutní či chronické rány typu popálenin či bércových vředů jsou často v průběhu dlouhodobé léčby napadány infekcí. Ke zhoršenému průběhu léčby rány přispívají i často nevhodně kombinované prostředky pro krytí ran, jejichž specifické vlastnosti jsou vždy kompromisem ideálního krytí. Nové materiály však nabízejí mnohem širší spektrum vlastností, jež lze vhodnými postupy modifikovat dle požadované specifikace, a to vše v mikro- či nanoměřítku. Otevírá se tak nová dimenze potencionálních zdravotnických prostředků s vysokou úrovní specializace a velmi výhodnými mechanickými i chemickými vlastnostmi, díky nimž bude možné posunout standard zdravotnické péče opět o úroveň výš. Klíčová slova: Antibakteriální krytí ran. Nanomateriály. Chronické rány. Popáleniny. ABSTRACT Commercially available medical devices for wound dressing are insufficient for the treatment of superficial skin lesions, the treatment is problematic. Acute and chronic wounds type of burns or leg ulcers are often attacked by infections during long-term treatment. Problematic wound healing is often related to inappropriately combined wounds covering, which characteristics are always a compromise of ideal coverage. However, new materials offer a much wider range of properties that can be modified by special approaches according to the required specifications, that all in the micro- or nanoscale. This opens up a new dimension of potential medical devices with a high level of specialization and very advantageous mechanical and chemical properties. That is able to move standard medical care again to level up. Key words: Antibacterial wound dressing. Nanomaterials. Chronic wounds. Burns. ÚVOD Většina populace považuje hojení ran a regenerační schopnost lidské kůže za samozřejmost. Všichni jsme se setkali s běžnými poraněními, jako jsou drobné odřeniny nebo lehké popáleniny a základní zkušenost se zdravotnickým prostředkem je použití jednoduché náplasti. Expanzivním problémem jsou však infekce, které zůstávají hlavní komplikací chronických i akutních ran. I přes vysokou úroveň současného zdravotnictví, popáleniny, chronické rány, jejich akutní rehabilitace a rekonstrukce kůže zůstávají stále velkým problémem. Ve vážnějších případech jsou běžně dostupné zdravotnické prostředky nedostačující, proto je nutné využití pokročilejší terapie hojení ran. V posledních dvou desetiletí došlo k velmi výrazným změnám v hojení ran. Jednou z nich je vývoj nových typů biomateriálů na bázi specifických polymerů určených k rychlé, bezbolestné a efektivní léčbě ran. Léčba ran sama o sobě představuje řadu výzev k vývoji efektivních biomateriálů z hlediska poskytnutí optimálního fyziologického prostředí pro regeneraci včetně správné vlhkostní bilance, ochrany před vnějším prostředím, ochrany před infekcí, řízení odstraňování exsudátu, postupné uvolňování léčiv, optimální teploty rány, komfortu pro pacienta a řady dalších aspektů. Převážná část krycích materiálů využívaných ve zdravotnictví je vyrobena z přírodních nebo syntetických polymerů. Polymerní materiály jsou známy pro své dobré biokompatibilní a cytokompatibilní vlastnosti, jejich nevýhodou je však podpora množení patogenních mikroorganismů spojená s možností vzniku biofilmu. V této sféře nacházejí stále více uplatnění i produkty nových technologií - nanotechnologií. NANOVLÁKENNÉ MATERIÁLY PRO HOJENÍ RAN Velký potenciál skýtá využití modifikovaných nanovlákenných nosičů jako nový typ antibakteriálního krytí ran. Nanovlákna disponují určitými vlastnostmi, jež přinášejí široké možnosti modi- 60

61 fikace materiálu dle specifikace funkčnosti a lokalizace. V porovnání s tenkými polymerními filmy poskytují nanovlákenné vrstvy daleko větší měrný povrch, na který je možno antibakteriální složku navázat, tudíž jsou při aplikaci efektivnější. Nanovlákenné vrstvy také disponují vysokou prodyšností. Vzhledem k velikosti mezivlákenných pórů jsou schopny projít vrstvou molekuly vzduchu, ovšem pro bakterie je již tato vrstva neprostupná. Jak přírodní, tak syntetická polymerní nanovlákenné vrstvy poskytují optimální mikroprostředí pro buněčnou proliferaci, migraci a diferenciaci, a to díky jejich biologické kompatibilitě, biologické rozložitelnosti, specifické struktuře a dobrým mechanickým vlastnostem. Morfologie nanovlákenného nosiče hraje významnou roli. Jeden z aspektů, jež je nutno přizpůsobit aplikaci, je velikost mezivlákenných pórů. Pro proliferaci keratinocytů je např. vhodná velikost mezivlákenných pórů 250 μm (Rouwkema, Rivron, Van Blitterswijk, 2008). Dalším aspektem je organizace nanovláken ve struktuře. Nanovlákna mohou být orientovaná chaoticky nebo například jednosměrně či příčně skládána do vrstev (Obr. 1). Například nanovlákna orientovaná se vzhledem k morfologii neuronu ukazují jako vhodnější pro proliferaci a expanzi nervových buněk (Lee et al., 2009). Požadované orientace je dosaženo modifikací procesu výroby nanovláken (elektrostatického zvlákňování). Obrázek 1 SEM snímek a) chaoticky orientovaná nanovlákna PLLA, b) podélně orientovaná nanovlákna PLLA (Ramakrishna, 2005) V současné době jsme schopni nanovlákenné nosiče připravit z prověřených biodegradabilních a biokompatibilních materiálů, jako je např. polyvinylalkohol (PVA), polykaprolakton (PCL), kyselina polymléčná (PLA) a jiné běžně užívané polymery. Zvláknění těchto polymerů je již kompletně technologicky zvládnuté. Trend ovšem vyžaduje vývoj nových materiálů, jež jsou na bázi přírodních materiálů, nezatěžují organismus ani životní prostředí, a to v průběhu přípravy i užívání. TYPY POLYMERŮ S ANTIMIKROBIÁLNÍMI VLASTNOSTMI Existuje celá řada speciálních polymerů s antibakteriálními účinky, které lze rozdělit do několika základních skupin. Polymerní materiály jsou zde děleny dle mechanismu antibakteriálního účinku, který je spjat buď se samotným polymerem, nebo jeho modifikací. Modifikace nanovláken antibakteriální složkou je možná dvěma cestami: imobilizací antibakteriální složky na povrch nanovlákenného nosiče nebo inkorporací antibakteriální složky do polymerního roztoku a následným zvlákněním. Uvádíme přehled hlavních skupin a jejich podskupin. PŘÍRODNÍ POLYMERY PRO LÉČBU CHRONICKÝCH RAN A POPÁLENIN Přírodní polymery jsou široce používány v regenerativní medicíně jako krytí ran a popálenin. Urychlují a stimulují proces hojení ran, přírodní polymery se podílejí na regeneraci poškozených tkání (Huang a Fu, 2010). Polysacharidy Polysacharidy ve formě hydrogelů jsou ve velké míře používány pro léčbu ran a popálenin. Dají se rozdělit do několika typů: neutrální (glukany, dextrany, celulóza), kyselé (kyselina alginová, kyselina hyaluronová), základní (chitin, chitosan) nebo sulfatované polysacharidy (heparin, chondroitin). (Kennedy et al., 2011) Celulóza Biocelulózy se používají zejména jako matrice pro krytí chronických ran, redukují bolest a zkracují dobu hojení. U řady ran stimulují procesy granulace a epitelizace. Na povrch obvazů pro rány s modifikovanou celulózou mohou být imobilizovány různé aktivní molekuly, jako jsou enzymy, antioxidanty, hormony, vitamíny nebo antimikrobiální léčiva (Medusheva et al., 2007). Velmi zajímavý potenciál pro obvazy a tkáňové inženýrství kůže vykazuje např. Acetobacter xylinum (Acetobacteraceae), mikrobiální celulóza (MC), také známá jako bakteriální celulóza (Czaja et al, 2006; Fu et al, 2013). MC je univerzální biomateriál s jedinečnou nanostrukturou, vykazuje vysokou mechanickou pevnost a pozoruhodné fyzikálně-chemické vlastnosti (Obr. 2). Je to přírodní biokompatibilní, biologicky odbouratelný, antimikrobiální, hypoalergenní a netoxický poly- 61

62 Obrázek 2 Mikrovlákenná struktura celulózy Acetobacter (vlevo), biomateriál z bakteriální celulózy (vpravo). (Czaja et al., 2006) mer. Je možné jej aplikovat jako alternativní krytí pro povrchové popáleniny (Muangman et al, 2011; Park et al, 2012). Chitin a chitosan Chitin je nejhojnější přírodní polysacharid. Je hlavní složkou bezobratlých, korýšů, exoskeletálního hmyzu a buněčné stěny hub (Shi et al, 2006). Lze jej používat jako hemostatické, antibakteriální a protizánětlivé krytí pro léčbu ran. Během let byly získány různé modifikace chitinu a chitosanu: chitinová mast rozpustná ve vodě (WSC), mikrokrystalický chitin hydrochlorid jako hemostatický materiál, baktericidní fólie na bázi chitinu s nanočásticemi Ag (Madhumathi et al., 2010), chitinové krytí obsahující sulfadiazin stříbrný (Lee et al., 2000a), chitinový hydrogel obsahující nanočástice ZnO (Sudheesh Kumar et al., 2013), chitosan-hydrogelové membrány jako matrice pro keratinocyty a fibroblasty (Paul et al., 2012), chitosanová membrána jako krytí ran, chitosan-hedvábná kompozitní nanovlákna na rány (Cai et al., 2010) a další. Proteiny a peptidy Kolagen Kolagen je hojně se vyskytující protein v lidském těle a pokožce. Je produkován fibroblasty a stimuluje hojení ran, buněčnou a molekulární kaskádu, růst nových tkání a debridement ran. Kolagenová krytí formulovaná bovinním sérem, prasečími nebo ptačími zdroji se doporučují pro ošetření částečných a hlubokých ran s minimálním exsudátem. Je kontraindikativní pro popáleniny třetího stupně a pro citlivé a alergické pacienty (Murali et al., 2011). Existuje řada studií sdružujících aplikace různých kolagenových krytí pro rány a popáleniny: kolagenové membrány jako krytí orálních ran, denaturované kolagenové mikrovlákenné scaffoldy obsahující lidské fibroblasty a keratinocyty pro kožní štěpy (Kempf et al., 2011, (Fullana a Wenk, 2012) a jiné. Želatina Želatina a přírodní polymery odvozené od kolagenu jsou připraveny z různých živočišných produktů. V biomedicínské oblasti je želatina používána pro produkci biokompatibilních a biodegradabilních dopravních systémů léčiv a krytí ran. Pro krytí na rány a popáleniny, je želatina používána v různých obměnách, v kombinaci s alginátem či kyselinou hyaluronovou. Nanovlákenné krytí ran na bázi želatiny se používá na problematicky hojící se rány typu popálenin, traumat, diabetických noh, dekubitů a bércových vředů (Jurgens et al., 2006). Fibrin Fibrin je fibrinogenní neglobulární protein odvozený od fibrinogenu reakcí proteásy trombinu, která se účastní krevního srážení. Fibrin se používá jako přírodní scaffold pro hojení ran jako nosič pro buněčnou transplantaci, např. pro symptomatické chronické chrupavčité defekty se používá fibrinohyaluronová matrice pro chondrocyty (Nehrer et al., 2008). Enkapsulace kardiomyocytů do fibrinového hydrogelu je užívána pro srdeční tkáňové inženýrství (Yuan Ye et al., 2011). 62

63 Keratin Keratin je stavební bílkovina řazená mezi skleroproteiny, jež má vláknitou strukturu. Keratinové deriváty se používají jako krytí pro chronické rány. Díky své interakci s proteolytickým prostředím rány usnadňující hojící proces. Nové typy krytí na bázi keratinu s modifikovanými vlastnostmi se ukazují jako velmi dobré nosiče antibiotik a růstových faktorů v pro mechanismus kontrolovaného uvolňování účinné látky. (Vasconcelos a Cavaco-Paulo, 2011) SYNTETICKÉ POLYMERY S PŘIROZENOU ANTIMIKROBIÁLNÍ AKTIVITOU Polymery, které obsahují antimikrobiální funkční skupiny, se používají pro zvýšení účinnosti některých stávajících antimikrobiálních látek, minimalizují tak environmentální problémy s použitím konvenčních antimikrobiálních látek a prodlužují jejich životnost. Tyto polymery mají kladný náboj a reagují destruktivně se záporně nabitou buněčnou stěnou nebo cytoplasmatickou membránou. (Munoz-Bonilla et al., 2012) Další podskupinu tvoří halogenované polymery. Řadíme sem polymery obsahující fluor, chlor a v neposlední řadě často využívané N-halaminy, kde je jeden nebo více atomů halogenů (Cl +I nebo Br +I ) kovalentně vázáno na atom dusíku. Následně dochází k pomalému uvolňování atomů halogenů a jejich reakci s biologickými receptory, což má za následek inaktivaci, popřípadě smrt bakteriální buňky (Munoz-Bonilla et al., 2012). Polymery s antimikrobiální organickou složkou Tato skupina obsahuje polymery, do kterých nebyla antimikrobiální složka navázána kovalentně, ale do polymeru byla přidána antimikrobiální sloučenina. Nejčastěji používaná antimikrobiální látka je triclosan, např. při inkorporaci do polyvinylalkoholu (PVA). Dalšími často užívanými antibiotiky jsou tetracyklin, chlortetracyklin, doxycyklin, levofloxacin, rifampicin a další léčiva. (Munoz-Bonilla et al., 2012; Timofeeva et al., 2011; Hasan et al., 2013) Celebioglu a kol., 2013 a Zeynep Aytap a kol., 2014 prokázali zvýšení antimikrobiální aktivity nanovláken pomocí inkluzních cyklodextrinových komplexů (CD-IC) (Obr. 3). Inkorporovanou antibakteriální složkou byl triclosan, respektive allylisothiokyanát. Allylisothiokyanát je znám pro svou antibakteriální aktivitu v tekutém i plynném skupenství, ale je také velmi těkavý, proto byly částice zachyceny v CD-IC. Antibakteriální aktivita byla testována proti G+ a G- bakteriím. Bylo pozorováno, že nové typy nanovláken vykazují účinnou antibakteriální aktivitu proti oběma skupinám bakterií. CD-IC je schopen uchovat vyšší aktivní množství antibakteriální složky, jeho antibakteriální působení je tudíž efektivnější skrze postupné uvolňování účinné látky. Polymery s antimikrobiální anorganickou složkou Poslední skupinu tvoří polymery s přídavkem aktivních anorganických systémů, které rozdělujeme do tří podskupin na základě charakteru anorganické složky. Prvním typem aktivních anorganických činidel jsou kovové částice. Nejčastěji se používají nanočástice stříbra (Ag), které jsou známé svými antimikrobiální účinky působícími na široké spektrum mikroorganismů. Některé studie se také zabývají inkorporací nanočástic mědi (Cu), zinku (Zn) či zlata (Au) na povrch polymerů (Carmona-Ribeiro et al., 2013; Munoz-Bonilla et al., 2012). Druhým typem jsou oxidy kovů. Nejčastěji používaným oxidem kovu pro antibakteriální úpravu je oxid titaničitý (TiO 2), který se používá jako fotokatalyzátor schopný degradace buněčné bakteriální stěny, který lze snadno inkorporovat do polymerní matrice. Na podobném principu jako TiO 2 pracuje také oxid zinečnatý (ZnO). Dále lze použít oxid dusnatý (NO), který je běžně produkován Obrázek 3 Schéma výroby nanovláken z inkluzních cyklodextrinových komplexů (CD-IC) (Celebioglu et al., 2013) 63

64 v těle a jednou z jeho funkcí je likvidace bakterií (Munoz-Bonilla et al., 2012; Timofeeva et al., 2011; Hasan et al., 2013). Antibakteriální účinnost nanostříbra Nano Ag má široké spektrum antibakteriální aktivity a dokáže zabít celou řadu bakterií včetně těch, které jsou rezistentní vůči antibiotikům, jako nozokomiální infekce či průmyslové procesy (Mauter et al., 2011). Vzhledem k velkému měrnému povrchu a použitelnému objemu vykazuje nano Ag velkou účinnost proti širokému spektru bakterií a je široce používáno v klinických aplikacích, jako je například povlak katétrů, obvazy na rány a antibakteriální mycí gely. V posledních letech bylo vydáno několik shrnutí možného antimikrobiálního mechanismu nano Ag (Chaloupka et al., 2010), nicméně kompletní mechanismus působení není dosud plně objasněn. Jako jeden z možných mechanismů bylo prokázáno uvolňování stříbrných iontů z nano Ag. Ve srovnávací studii nano Ag a iontů stříbra bylo zjištěno, že nanočástice stříbra vykazují vyšší antibakteriální účinnost než ionty stříbra. Nano Ag se může vázat s buněčnými stěnami i plazmatickou membránou bakterií a proniknout do bakteriálních buněk, což způsobuje strukturální změny a degradaci s důsledkem buněčné smrti. Nano Ag měnící se na stříbrné ionty může ovlivnit propustnost buněčné stěny a tím usnadnit pronikání Ag do bakteriálních buněk. Chun a kol., 2010 vytvořili nanovlákennou matici z PVA, která obsahovala Ag. Po ozáření stabilizované matice UV zářením se ionty Ag + transformovaly do nanočástic. Testováním cytotoxicyty na keratinocytech a fibroblastech byla prokázána cytokompatibilita, nicméně proliferace obou typů buněk byla mírně potlačena. Oproti jiným studiím rozdíl mezi vlivem Ag nanočástic a Ag + iontů nebyl potvrzen. Jako velmi slibné se jeví roubování Ag nanočástic na povrch křemičitých nanovláken (Z. Ma et al., 2011). Takto modifikovaná křemičitá nanovlákna prokazatelně inhibují růst E. coli, efekt je navíc dlouhotrvající (Obr. 4). Toto anorganické krytí ran navíc může být obnoveno kalcinací bez ztráty mechanické pevnosti a antibakteriálního účinku. Nanočástice Ag a ionty Ag + lze inkorporovat např. i do nanovláken z acetátu celulózy (Jang et al., 2013). I přes minimální množství inkorporovaného stříbra v matrici (1 hm.%), oba tyto materiály prokázaly silnou antibakteriální aktivitu proti bakteriálním kmenům Staphylococcus aureus (S. aureus) a Escherichia coli (E. coli). Antibakteriální účinnost nanočástic zlata Nanočástice zlata vykazují antibakteriální aktivitu proti multirezistentním G- bakteriím. Prostřednictvím transkriptomických a proteomických metod bylo zjištěno, že toto antibakteriální působení se uplatňuje především dvěma způsoby: i) změnou membránového potenciálu díky inhibici ATP syntetasy, což vede ke snížení hladiny ATP a celkovému poklesu metabolismu, ii) blokací podjednotky ribozomu a následnému zabránění vazby trna. Navíc bylo zjištěno, že baktericidní zlaté nanočástice nevyvolávají žádný proces vzniku reaktivních forem kyslíku (reactive oxygen species - ROS), což je možné částečně vysvětlit nízkou toxicitou zlata (Cui et al., 2012). Dle jiné studie (Huang et al., 2013) byla prokázána antibakteriální aktivita zlatých nanočástic diskovou difúzní metodou, a to proti Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa a Bacillus subtillis. Obrázek 4 Inhibiční zóny křemičitých nanovláken s Ag nanočásticemi a) aplikační doba 2 h, b) aplikační doba 1 měsíc. Detail: SEM snímek křemičitých nanovláken s Ag nanočásticemi. (Ma et al., 2011) 64

65 Mechanismus účinku antibakteriálního působením se vysvětluje akumulací Au + na negativně nabitou buněčnou membránu mikroorganismu vedoucí ke konformačním změnám membrány, což vede ke ztrátě kontroly buněčné permeability a následně k buněčné smrti. Antibakteriální účinnost nanočástic oxidu titaničitého Antibakteriální a fungicidní efekt TiO 2 byl zaznamenán na Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus a Penicillium expansum. Existuje několik možných mechanismů vysvětlujících baktericidní účinek TiO 2 nanočástic. Nejčastěji se antibakteriální aktivita TiO 2 nanočástic vysvětluje díky silným oxidačním vlastnostem po ozáření slunečním nebo UV zářením. Reaktivní formy kyslíku, jako je například peroxid vodíku nebo hydroxylové radikály vytvořené na povrchu ozářeného TiO 2 vyvolají peroxidaci polynenasycených fosfolipidů mikroorganismu. Dále se předpokládá, že mikroorganismy nesou záporný náboj, zatímco oxidy kovů nesou náboj kladný. Díky tomu mezi nimi vzniká určitá elektromagnetická přitažlivost a po kontaktu mikroba s takto ošetřeným povrchem mikrob ihned podléhá oxidaci a následuje smrt. Neméně důležitým předpokladem antibakteriálního působení je fakt, že nanomateriály zpomalují usazování bakterií, tvorbu biofilmu, snižují permeabilitu membrány, finálně způsobí buněčnou smrt. (Xing et al., 2012) ZÁVĚR V současné době je k dispozici mnoho kategorií protiinfekčních biomateriálů a nové se rychle rozvíjejí. Zvýšené užívání běžných antibiotik u zvířat určených ke konzumaci a v medicíně vyvolává mikrobiální rezistenci, jež je provázena řadou vlivů na veřejné zdraví. Konvenční antibiotika proniknou mikroorganismy bez poškození buněčné stěny bakterie. V kontrastu s tím, antimikrobiální polymery ničí bakteriální membránu, což vede k zabránění rezistence vůči antibiotikům. Exponenciální nárůst úsilí směřovaného k vývoji těchto antimikrobiálních látek reflektuje jejich velký význam a potenciál, stejně jako jejich účinnost a mechanismu účinku. Cílem je, aby bylo vývojem dosaženo materiálu biokompatibilního a necytotoxického, se silným a širokým spektrem antimikrobiální aktivity, dlouhou dobou aktivity při zachování opakovatelné použitelnosti. Jak je prezentováno prostřednictvím tohoto shrnutí, existuje mnoho strategií, jak lze docílit syntetických antimikrobiálních polymerů s širokým spektrem působení na mikroorganismy. Jejich aktivita může být přímo či nepřímo závislá na jejich původní struktuře, důsledku chemické modifikace, nebo zavedení organických či anorganických antimikrobiálních činidel, jež určují výsledné biocidní chování. Zvláštní úsilí je vyvíjeno v oblasti nanotechnologií, kde i minimální množství aktivní složky činí daný systém vysoce efektivní. Další velkou výzvou při vývoji těchto antibakteriálních materiálů bude snížení cytotoxicity a ve finální fázi snížení nákladů na výrobu a při zavedení do praxe, při tom je třeba mít na paměti aspekty týkající se životního prostředí a recyklace. Při vývoji těchto materiálů je nutno projít kombinace různých přístupů a najít nejvhodnější řešení, jež bude finálně konkurenceschopné na českém a zahraničním trhu. SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ AYTAC, Z. et al Release and antibacterial activity of allyl isothiocyanate/β-cyclodextrin complex encapsulated in electrospun nanofibers. In Colloids and Surfaces B: Biointerfaces. 2014; 120: CAI, Z. et al Fabrication of Chitosan/Silk Fibroin Composite Nanofibers for Wounddressing Applications. In International Journal of Molecular Sciences. 2010; 11 (9): CARMONA-RIBEIRO, A. et al Cationic Antimicrobial Polymers and Their Assemblies: mechanism of action, factors of activity, and applications. In International Journal of Molecular Sciences. 2013; 14 (5): CELEBIOGLU, A. et al Antibacterial electrospun nanofibers from triclosan / cyclodextrin inclusion complexes. In Colloids and Surfaces B: Biointerfaces. 2014; 116: CUI, Y. et al The molecular mechanism of action of bactericidal gold nanoparticles on Escherichia coli. In Biomaterials. 2012; 33 (7): CZAJA, Wa et al Microbial cellulose the natural power to heal wounds. In Biomaterials. 2006; 27 (2): FU, L. ZHANG, J. YANG, G Present status and applications of bacterial cellulose- 65

66 based materials for skin tissue repair. In Carbohydrate Polymers. 2013; 92 (2): FULLANA, M. et al Electrospun collagen and its applications in regenerative medicine. In Drug Delivery and Translational Research. 2012; 2 (5): HASAN, J. et al Antibacterial surfaces: the quest for a new generation of biomaterials. In Trends in Biotechnology. 2013; 31 (5): HUANG, S. FU, X Naturally derived materials-based cell and drug delivery systems in skin regeneration. In Journal of Controlled Release. 2010; 142 (2): HUANG, Y.-T. et al Evaluating the antibacterial property of gold-coated hydroxyapatite: A molecular biological approach. In Journal of Hazardous Materials. 2014; 277: HYUK JANG, K. et al Antimicrobial activity of cellulose-based nanofibers with different Ag phases. In Materials Letters. 2014; 116 (1-3): CHALOUPKA, K. et al Nanosilver as a new generation of nanoproduct in biomedical applications. In Trends in Biotechnology. 2010; 28 (11): CHUN, Ja Y. et al Epidermal cellular response to poly(vinyl alcohol) nanofibers containing silver nanoparticles. In Colloids and Surfaces B: Biointerfaces. 2010; 78 (2): ISLAM, Md. S. YEUM, J. H Electrospun pullulan/poly(vinyl alcohol)/silver hybrid nanofibers: Preparation and property characterization for antibacterial activity. In Colloids and Surfaces A: Physicochemical and Engineering Aspects. 2013; 436: JÜRGENS, Ch. et al Biodegradable Films in Trauma and Orthopedic Surgery. In European Journal of Trauma. 2006; 32 (2): KEMPF, M. et al A denatured collagen microfiber scaffold seeded with human fibroblasts and keratinocytes for skin grafting. In Biomaterials. 2011; 32 (21): KENNEDY, J. KNILL, Ch Natural polymers for healing wound. In Medical Textiles and Biomaterials for Healthcare. [Online] ISBN: Dostupné z: LEE, J. Y.- BASHUR, Ch. A. GOLDSTEIN, A. S. SCHMIDT, E Polypyrrole-coated electrospun PLGA nanofibers for neural tissue applications. In Biomaterials. 2009; 30 (26): LEE, Y. et al Development of novel chitin/nanosilver composite scaffolds for wound dressing applications. In Journal of Materials Science: Materials in Medicine. 2010; 11 (12): MA, Z. H. et al Silver nanoparticles decorated, flexible SiO2 nanofibers with longterm antibacterial effect as reusable wound cover. In Colloids and Surfaces A: Physicochemical and Engineering Aspects. 2011; 387 (1-3): MADHUMATHI, K. et al Development of novel chitin/nanosilver composite scaffolds for wound dressing applications. In Journal of Materials Science: Materials in Medicine. 2010; 21 (2): MAUTER, M. S. et al Antifouling Ultrafiltration Membranes via Post-Fabrication Grafting of Biocidal Nanomaterials. In ACS Applied Materials. 2011; 3 (8): MEDUSHEVA, E. et al New medical materials with an integral lasting effect based on fibre-forming polymers. In Fibre Chemistry. 2007; 39 (4): MUANGMAN, P. et al Efficiency of Microbial Cellulose Dressing in Partial- Thickness Burn Wounds. In The Journal of the American College of Certified Wound Specialists. 2011; 3 (1): MUÑOZ-BONILLA, A. et al Polymeric materials with antimicrobial activity: A Preliminary Study. In Progress in Polymer Science. 2012; 37 (2): MURALI, R. et al Hybrid Biodegradable Films from Collagenous Wastes and Natural Polymers for Biomedical Applications. In Waste and Biomass Valorization. 2011; 2 (3): NEHRER, S. et al Results of Chondrocyte Implantation with a Fibrin-Hyaluronan Matrix: A Preliminary Study. In Clinical Orthopaedics and Related Research. 2008; 466 (8):

67 PARK, S. et al The possibility of microbial cellulose for dressing and scaffold materials. In International Wound Journal. 2014; 11 (1): RAMAKRISHNA, S Research news / National University of Singapore, Faculty of Engineering: Nanofiborous Matrices fo Tissue Engineering [online]. 2005, vol. 20, No. 2. ISBN Dostupné z: nus.edu.sg/eresnews/0506/rd/rd7.html ROUWKEMA, J. RIVRON, C. - VAN BLITTERSWIJK, A Vascularization in tissue engineering. In Trends in Biotechnology. 2008; 26 (8): SHI, Ch Therapeutic Potential of Chitosan and Its Derivatives in Regenerative Medicine. In Journal of Surgical Research. 2006; 133 (2): SUDHEESH KUMAR, P.T Evaluation of Wound Healing Potential of β-chitin Hydrogel / Nano Zinc Oxide Composite Bandage. In Pharmaceutical Research. 2013; 30 (2): TIMOFEEVA, L. et al Antimicrobial polymers: mechanism of action, factors of activity, and applications. In Applied Microbiology and Biotechnology. 2011; 89 (3): VASCONCELOS, A. et al Wound dressings for a proteolytic-rich environment: A Preliminary Study. In Applied Microbiology and Biotechnology. 2011; 90 (2): VERT, M. et al Terminology for biorelated polymers and applications (IUPAC Recommendations 2012). In Pure and Applied Chemistry. 2012; 84 (2): XING, Y. et al Effect of TiO2 nanoparticles on the antibacterial and physical properties of polyethylene-based film. In Progress in Organic Coatings. 2012;. 73 (2-3): YUAN YE, K. et al Encapsulation of Cardiomyocytes in a Fibrin Hydrogel for Cardiac Tissue Engineering: A Preliminary Study. In Journal of Visualized Experiments. 2011; 466 (55): 67

68 Zdravotnícke listy, Ročník 2, Číslo 4, 2014 ISSN ZDRAVOTNÉ UVEDOMENIE A SPRÁVANIE SA OBYVATEĽOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY V ROKU 2013 VÝSLEDKY Z PRIESKUMU HEALTH CONSCIOUSNESS AND BEHAVIOUR OF THE INHABITANTS OF THE SLOVAK REPUBLIC IN THE YEAR 2013 RESULTS FROM SURVEY OCHABA R., KADLIČEKOVÁ P., HERDOVÁ O., RAČKOVÁ A., VADOVIČOVÁ P. Úrad verejného zdravotníctva Slovenskej republiky, Bratislava ABSTRAKT Východiská: Dotazníkový prieskum Zdravotné uvedomenie a správanie sa obyvateľov SR v roku 2013 realizoval ÚVZ SR a RÚVZ v SR. Sledovanie zdravotného uvedomenia a správania sa obyvateľov SR bolo zamerané na najzávažnejšie rizikové faktory a ich výskyt v populácii. Cieľ: Cieľom prieskumu bolo zistiť dôležité atribúty zdravotného uvedomenia a správania sa občanov Slovenskej republiky v roku 2013 vo vzťahu k efektívnejšiemu vytváraniu zdravotno-výchovných aktivít. Súbor a metódy: Prieskum sa realizoval dotazníkovou metódou. Výber respondentov podľa pohlavia a miesta bydliska (mesto/vidiek), taktiež počet respondentov pre príslušnú oblasť k RÚVZ v SR bol presne daný a rozdelený na 3 vekové kategórie: od rokov, od rokov, nad 65 rokov. Výskumnú vzorku tvorilo 3679 respondentov (1840 mužov a 1839 žien) od 15 do 95 rokov. Zber údajov prebiehal na celom území Slovenskej republiky počas dvoch mesiacov: máj a jún. Na štatistické spracovanie dotazníkov bol použitý softwarový program Epi Data 3.1, v ktorom bola vytvorená databáza na vkladanie zistených údajov. Výsledky boli následne spracované pomocou štatistického programu SPPS 14 for Windows. Výsledky: Z dotazníkového prieskumu sme zistili správanie sa obyvateľov SR v oblastiach: duševnej a psychickej aktivity, užívania nelegálnych a legálnych drog, stravovania a konzumácie potravín. Taktiež sme zistili správanie sa obyvateľov v oblasti pohybovej aktivity, výskytu vybraných ochorení, tiež postoja k vlastnému zdraviu a jeho ochrane, k samotnej prevencii. Štatisticky významne majú dobrú kvalitu spánku viac muži ako ženy. Väčšina respondentov uviedla, že za posledných 12 mesiacov neužili drogu, viac ako polovica respondentov nefajčí - štatisticky významne viac žien ako mužov. Muži konzumujú alkoholické nápoje častejšie a vo vyššej miere ako ženy. So stúpajúcim vekom u respondentov klesá záujem o pravidelnú pohybovú aktivitu, taktiež so stúpajúcim vekom sa zvyšuje počet respondentov, ktorí trpia dlhodobou chorobou. Výskyt dlhodobých ochorení kulminuje v skupine 65+. Záver: Na základe výsledkov zdravotného uvedomenia a správania sa obyvateľov SR vieme hodnotnejšie a efektívnejšie smerovať edukačné aktivity a činnosti zamerané na preventívne opatrenia vedúce k zlepšeniu zdravotného stavu a zvýšeniu zdravotného povedomia. Pri pravidelnom periodickom opakovaní sledovania zdravotného uvedomenia (každých 5 rokov) budeme vedieť zhodnotiť a porovnať ukazovatele, ktoré vyjadrujú hodnotenie vlastného zdravia, ale aj zmenu v názoroch, postojoch, návykoch v našej populácii. Kľúčové slová: Zdravotné uvedomenie. Životný štýl. Ochrana a podpora zdravia. Prevencia. ABSTRACT Basis: Questionnaire survey Health consciousness and behaviour of inhabitants of the SRc in the year 2013 was realized by PHA SR and RPHA in SR. Monitoring of health consciousness and behaviour of inhabitants of the SR was focused on most serious risk factors and their occurrence in population. Aim: The aim of survey was to find out important attributes of health consciousness and behaviour of inhabitants of the Slovak Republic in the year 2013 in relation to more effective creation of health-educational activities. Group and methods: The research was carried out in the form of questionnaire method. Selection of respondents according to gender and place of residence (town/village) and number of respondents for respective area towards RPHA in SR was exactly set and divided into 3 age categories: years, years, over 65 years. Research sample had 3679 respondents (1840 men and 1839 women) from 15 to 95 years. Collection of data was carried out on the whole territory of the Slovak Republic during two months: May and June. For statistical processing of questionnaires software program Epi Data 3.1 was used, in which a database for input of obtained results was created. Results were consequently processed by means of statistical program SPPS 14 for Windows. Results: From questionnaire survey we found out behaviour of inhabitants in the SR in areas: mental and physical activity, usage of illegal and legal drugs, boarding and consummation of foodstuffs. We have also found out behaviour of inhabitants in area of physical activity, occurrence of selected diseases, attitude towards own health and protection of health, attitude towards prevention. Statistically significantly, men have better sleep quality than women. The most of respondents stated that during the last 12 months they did not use drug, more than half of respondents do not smoke statistically significantly more women than men. Men consume alcoholic beverages more often and in bigger scale than women. With higher respondent age, interest in regular physical activity is decreasing and also with higher age number of respondents suffering from chronic disease is increasing. Occurrence of chronic diseases culminates in age group 65+. Conclusion: Based on results of health consciousness and behaviour of inhabitants of the Slovak Republic we can worthier and more effectively direct educational activities and activities focused on prevention measures leading to improvement of health status and raising of health consciousness. In regular periodic repeating of monitoring of health consciousness (every 5 years) we will be able to evaluate and compare indicators, which express evaluation of own health but also change in opinions, attitudes and habits in our population. Key words: Health consciousness. Life style. Health protection and promotion. Prevention. 68

69 Zdravotnícke listy, Ročník 2, Číslo 4, 2014 ISSN ÚVOD Zdravotné uvedomenie a správanie občanov vypovedá o ich vzťahu k vlastnému zdraviu a o jednom z možných vplyvov na ich zdravotný stav. Je založené na osobnej zodpovednosti za vlastné zdravie a za zdravie svojich najbližších, ale i širšej spoločnosti. Je základom pre znižovanie chorobnosti a úmrtnosti a je predpokladom pre zvyšovanie strednej dĺžky života. Úrad verejného zdravotníctva Slovenskej republiky a regionálne úrady verejného zdravotníctva v Slovenskej republike v roku 2013 realizovali dotazníkový prieskum Zdravotné uvedomenie a správanie sa obyvateľov Slovenskej republiky v roku Sledovanie zdravotného uvedomenia a správania sa obyvateľov SR v roku 2013 bolo zamerané na sledovanie výskytu rizikového správania a faktorov, ktoré vedú k predchádzaniu predčasných úmrtí a k znižovaniu chorobnosti. CIEĽ Cieľom prieskumu bolo identifikovať determinanty zdravotného uvedomenia a správania sa občanov Slovenskej republiky v roku 2013 s cieľom plánovania a realizácie intervencií v oblasti výchovy k zdraviu, legislatívy, poradenskej a preventívnej činnosti v zdravotníckych zariadeniach a vo verejnom zdravotníctve. SÚBOR Výber respondentov podľa pohlavia a miesta bydliska (mesto/vidiek), taktiež počet respondentov pre príslušnú oblasť k RÚVZ v SR bol rozdelený na 3 vekové kategórie: od rokov, od rokov, nad 65 rokov. Výskumnú vzorku tvorilo 3679 respondentov (1840 mužov a 1839 žien) vo veku od 15 do 95 rokov. Najpočetnejšiu vekovú skupinu tvorili respondenti vo veku rokov (38,4%), následne veková skupina menej ako 25 rokov (30,9%) a veková skupina nad 65 rokov (30,7%). Vo vekovej skupine od 15 do 24 rokov bolo 1137 respondentov (584 mužov a 563 žien), vo vekovej skupine od 25 do 65 rokov bolo 1413 respondentov (704 mužov a 709 žien). Tretiu skupinu tvorili respondenti nad 65 rokov. V tejto skupine bolo 1129 respondentov (562 mužov a 567 žien) (Graf 1). Vzhľadom k pohlaviu v jednotlivých vekových skupinách bolo zastúpenie pohlaví približne rovnaké. Priemerná výška mužov bola 178 cm, žien 165 cm, priemerná hmotnosť mužov bola 82,09 kg, žien 67,03 kg. Muži z celého súboru mali v priemere 44,77 rokov, ženy 45,40 rokov. Graf 1 Percentuálne rozloženie respondentov podľa veku a pohlavia METODIKA Prieskum sa realizoval dotazníkovou metódou. Zber údajov prebiehal na celom území Slovenskej republiky počas dvoch mesiacov: máj a jún Na spracovanie dotazníkov bol použitý softwarový program Epi Data 3.1, v ktorom bola vytvorená databáza na vkladanie zistených údajov. Výsledky boli následne spracované pomocou štatistického programu SPPS 14 for Windows. Pri porovnávaní početnosti jednotlivých premenných v tabuľkách frekvencií bol taktiež použitý chí kvadrát test, ak je p-hodnota nižšia ako zvolená hladina významnosti (hladina významnosti je 5% t.j. p<0,05), znamená to, že rozdiel medzi početnosťami premenných je štatisticky významný. Pre niektoré kotingenčné tabuľky typu 2x2 bolo počítané aj odds ratio (ďalej OR) a 95% interval spoľahlivosti pre toto OR (ďalej 95% CI). Pri porovnaní priemerných hodnôt niektorých premenných bolo zisťované, či má premenná normálne rozdelenie v skupinách, na zistenie normality bol použitý Shapiro- Wilkov test a podľa výsledku potom použité parametrické testy: dvojvýberový Studentov test, respektíve neparametrické testy dvojvýberový Mannov-Whitneyov test. VÝSLEDKY Z dotazníkového prieskumu sme zistili správanie sa obyvateľov SR v oblastiach: duševnej a psychickej aktivity, užívania nelegálnych a legálnych drog, stravovania a konzumácie potravín. Taktiež sme zistili správanie sa obyvateľov v oblasti pohybovej aktivity, výskytu vybraných ochorení, tiež postoja k vlastnému zdraviu a jeho ochrane, ku samotnej prevencii. Duševná a psychická aktivita Polovica (50%) respondentov uviedla, že spí 7-8 hodín denne. Väčšina respondentov (62,3%) uvie- 69

70 Zdravotnícke listy, Ročník 2, Číslo 4, 2014 ISSN dla, že spí 7-8 hodín alebo viac ako 8 hodín denne. So zvyšujúcim sa vekom zreteľne ubúda tých, ktorí spia 7-8 hodín denne. Kým vo vekovej skupine menej ako 25 rokov uviedlo, že spí denne 7-8 hodín 55% respondentov, tak vo vekovej skupine rokov uviedlo, že spí denne 7-8 hodín 51,7% respondentov. Vo vekovej skupine 65+ uviedlo, že spí denne 7-8 hodín len 42,9% respondentov. Môžeme skonštatovať, že s pribúdajúcim vekom sa dĺžka spánku skracuje. Čo sa týka kvality spánku, tak väčšina respondentov (81,3%) uviedla, že ich kvalita spánku je dobrá. Štatisticky významne viac dobrú kvalitu spánku uviedlo 83,5 % mužov ako žien (79%). Zlú kvalitu spánku uviedlo 18,7% respondentov. Štatisticky významne zlú kvalitu spánku uviedlo viac žien (21%) a 16,5% mužov. Uvedené potvrdzuje fakt, že v starobe sa potreba spánku skracuje a jeho kvalita klesá, čo je prirodzeným javom sprevádzajúcim starobu (Graf 2). Užívanie nelegálnych a legálnych drog Fajčenie tabakových výrobkov - väčšina respondentov 66,3% uviedla, že nefajčí. Čo sa týka pohlavia štatisticky významne viac žien (74,6%) ako mužov (58,1%) uviedlo, že nefajčí. Fajčiť prestalo štatisticky významne viac mužov (15,9%) ako žien (8,0%). Štatisticky významne viac mužov uviedlo, že fajčí (26%) ako žien (17,4%). Prieskum potvrdil, že mladšie vekové kategórie fajčia viac. Najviac respondentov (30,8%) ktorí uviedli, že fajčia, bolo vo vekovej skupine menej ako 25 rokov. Štatisticky významne viac mužov (33,2%) ako žien (28,4%).Vo vekovej skupine rokov uviedlo, že fajčí 23,8% respondentov. Štatisticky významne viac mužov (29,6%) ako žien (17,9%). Najmenej respondentov (9,9%), ktorí uviedli, že fajčia, bolo vo vekovej skupine 65+. Štatisticky významne viac mužov (14,1%) ako žien (5,8%). Z pohľadu veku zároveň pribúda tých, ktorí prestali fajčiť. Najviac respondentov (14,4%), ktorí uviedli, že prestali fajčiť bolo vo vekovej skupine 65+. Štatisticky významne viac mužov (21,2%) ako žien (7,8%). Vo vekovej skupine rokov prestalo fajčiť 12,4% respondentov a vo vekovej skupine menej ako 25 rokov prestalo fajčiť 9% respondentov. Prieskum zároveň potvrdil, že staršie vekové skupiny fajčia menej. Najviac respondentov (75,6%), ktorí nefajčia bolo vo vekovej skupine 65+. Štatisticky významne viac žien (86,4%) ako mužov (64,8%). Vo vekovej skupine uviedlo, že nefajčí 63,8% respondentov a vo vekovej skupine menej ako 25 rokov uviedlo, že nefajčí 60,2% respondentov. Potvrdilo sa, že nefajčiari sú väčšinou tí, ktorí nikdy neskúšali fajčiť. Väčšina respondentov (55,2%), ktorí sú v súčasnosti nefajčiari uviedli, že v minulosti nikdy neskúšali fajčiť. Štatisticky významne viac žien (65%) ako mužov (44%) (Graf 3). Graf 2 Percentuálne rozloženie odpovedí respondentov na otázku: Koľko hodín denne spíte? podľa vekových kategórií Väčšina respondentov (86,8%) uviedla, že má dobrú psychickú kondíciu. Štatisticky významne viac mužov (88,8%) uviedlo, že má dobrú psychickú kondíciu ako žien (84,7%). Môžeme skonštatovať, že muži majú vyššiu fyzickú a psychickú kondíciu (vyššiu psychickú a fyzickú odolnosť) ako ženy. Graf 3 Percentuálne rozloženie odpovedí respondentov na otázku Fajčíte? podľa pohlavia Čo sa týka počtu rokov fajčenia väčšina respondentov 49,4% uviedlo, že fajčí 10 a viac rokov. Štatisticky významne viac mužov (54,6%) ako žien (41,2%). Štatisticky významne viac žien (44,8%) uviedlo, že fajčí menej ako 5 rokov ako mužov (31,5%). Čo sa týka počtu vyfajčených cigaretových výrobkov denne, väčšina respondentov 63,3% uviedla, že vyfajčí denne menej ako 10 ks. Štatisticky viac žien (73,8%) uviedlo, že vyfajčí menej ako 10 cigariet ako mužov (56,4%). Štatisticky významne viac mužov (36%) ako žien (24,1%) uviedlo, že vyfajčí ks cigariet denne. Ukázalo sa, že 70

71 Zdravotnícke listy, Ročník 2, Číslo 4, 2014 ISSN viac fajčia muži ako ženy. Zároveň muži fajčia dlhšie (čo sa týka počtu rokov) a viac kusov cigaretových výrobkov denne ako ženy. Alkohol - viac ako polovica respondentov (60,6%) uviedla, že konzumuje destiláty len zriedka alebo nikdy. Približne 2% respondentov konzumuje destiláty každý deň alebo obdeň. Až 9,4% respondentov konzumuje destiláty 1 až 2-krát týždenne. Jeden alebo 2-krát mesačne konzumuje destiláty 28,1% respondentov. Štatisticky významne viac mužov ako žien uviedlo, že konzumuje destiláty vo vyššej miere vo všetkých uvedených kategóriách (každý deň/obdeň, 1 až 2-krát týždenne, 1 až 2-krát mesačne a zriedka alebo nikdy) (Graf 4). Graf 4 Frekvencia konzumácie destilátov podľa pohlavia Približne 43% respondentov uviedlo, že konzumuje pivo len zriedka alebo nikdy. Až 7,4% respondentov konzumuje pivo každý deň/obdeň. Až 23,5% respondentov konzumuje pivo 1 až 2-krát týždenne. Jeden alebo 2-krát mesačne konzumuje pivo 25,9% respondentov. Štatisticky významne viac mužov ako žien uviedlo, že konzumuje pivo vo vyššej miere vo všetkých uvedených kategóriách (každý deň/obdeň, 1 až 2-krát týždenne, 1 až 2-krát mesačne a zriedka alebo nikdy). Polovica respondentov 46,8% uviedla, že konzumuje víno len zriedka alebo nikdy. Každý deň alebo obdeň víno konzumuje 2,5% respondentov. Až 14,4 % respondentov konzumuje víno 1 až 2- krát týždenne. Jeden alebo 2-krát mesačne konzumuje víno 36,3% respondentov. Štatisticky významne viac mužov ako žien uviedlo, že konzumuje víno vo vyššej miere vo všetkých uvedených kategóriách (každý deň/obdeň, 1 až 2-krát týždenne, 1 až 2-krát mesačne a zriedka alebo nikdy). Pravidelná konzumácia alkoholu sa v prieskume potvrdila najmä u mužov vo vyššom veku pri konzumácii piva. Približne 15 % mužov vo veku od 35 rokov do 65 rokov a viac konzumuje pivo každý deň alebo obdeň. Môžeme konštatovať, že so stúpajúcim vekom sa zvyšuje aj pravidelná konzumácia piva (každý deň/obdeň). Stravovanie a konzumácia potravín Prieskum zdravotného uvedomenia zistil, že polovica (42,0%) respondentov pije mlieko každý deň/obdeň. So stúpajúcim vekom sa u respondentov znižuje pitie mlieka každý deň/obdeň. Za pozoruhodné môžeme konštatovať, že viac (58,0%) mužov ako (48,1%) žien mladšej vekovej kategórie (menej ako 25 rokov) pije mlieko každý deň/obdeň. Väčšina respondentov (45%) konzumuje syry a jogurty každý deň/obdeň a to viac (50,2%) žien ako (39,9%) mužov. Takmer rovnako (42,2%) respondentov konzumuje surovú zeleninu 1 až 2-krát týždenne. Viac žien (35,8%) ako mužov (26,2%) konzumuje každý deň/obdeň surovú zeleninu. Potvrdilo sa, že mladšie vekové kategórie konzumujú častejšie každý deň/obdeň ovocie. Mladšie ženy (60%) vo veku menej ako 25 rokov častejšie konzumovali každý deň/obdeň ovocie ako muži (47,5%) v rovnakej vekovej kategórii. Väčšina (58,1%) respondentov konzumuje bravčové mäso 1 až 2 týždenne a to štatisticky významne viac mužov (64,3%) ako žien (51,9%). Väčšina respondentov (72,4%) konzumuje hydinu 1 až 2 krát týždenne. Respondenti vo veku od rokov konzumujú častejšie 1 až 2-krát do týždňa (76,3%) hydinu ako respondenti vo veku menej ako 25 rokov (64,7%). V porovnaní s konzumáciu s bravčovým mäsom, hovädzie mäso konzumuje 1 až 2-krát týždenne podobne viac (37,2%) mužov ako (22,8%) žien. Za pozoruhodné považujeme konzumáciu rýb v mladšom veku (menej ako 25 rokov) 1 až 2 -krát týždenne u mužov (30%) častejšie ako u žien (21,8%). Respondenti vo veku od rokov konzumujú častejšie 1 až 2-krát mesačne (59,1%) ryby čerstvé, mrazené ako respondenti vo veku menej ako 25 rokov (51,2%). Väčšina (45,7%) respondentov konzumuje ryby konzervy a rybie šaláty 1 až 2-krát mesačne a to viac muži (46,5%) ako ženy (44,9%). Za zaujímavé môžeme považovať, že vo vekovej kategórii rokov štatisticky významne častejšie (51,7%) viac ženy ako (40,2%) muži toho istého veku konzumujú ryby konzervy, rybie šaláty. Väčšina respondentov (71,2%) konzumuje ryžu 1 až 2-krát týždenne. Respondenti vo veku od 25-71

72 Zdravotnícke listy, Ročník 2, Číslo 4, 2014 ISSN rokov konzumujú ryžu (74,0%) častejšie 1 až 2-krát týždenne ako respondenti vo veku menej ako 25 rokov (69,0%). Väčšina respondentov (45,9%) konzumuje strukoviny 1 až 2-krát týždenne. So stúpajúcim vekom u respondentov sa zvyšuje konzumácia strukovín 1 až 2-krát týždenne. Väčšina (71,9%) respondentov konzumuje zemiaky 1 až 2-krát týždenne. Každodennú / obdennú konzumáciu zemiakov preferuje viac (18,3%) mužov ako (14,3%) žien. Pohybová aktivita Z výsledkov prieskumu konštatujeme, že viac ako polovica respondentov (62,5%) sa nevenuje pravidelne žiadnemu športu, z toho 66,5% žien a 58,2% mužov. So stúpajúcim vekom u respondentov klesá záujem o pravidelnú pohybovú aktivitu (Graf 5). Graf 5 Percentuálne rozloženie odpovedí respondentov, ktorí sa pravidelne venujú nejakému športu podľa pohlavia a veku Väčšina respondentov (34,4%) uprednostňuje zo športovej aktivity prechádzky, z toho 40,3% žien a 28,4% mužov. Za zaujímavé možno považovať zvýšený záujem o namáhavý tréning alebo vrcholový šport u mužov (13,7%) a u žien (4,9%). So stúpajúcim vekom sa znižuje záujem u respondentov o namáhavé cvičenie alebo vrcholový šport. Napriek tomu sa vo vekovej skupine od 45+ zvyšuje záujem o prechádzky. Za pozoruhodné možno konštatovať, že viac mužov (26,5%) ako žien (16,2%) sa venuje počas týždňa viac ako 3,5 hodín pohybovej aktivite. So stúpajúcim vekom u ľudí klesá počet hodín venovaných pohybovej aktivite počas týždňa. Viac mužov (27,9%) ako žien (20,3%) z mesta sa venuje počas týždňa viac ako 3,5 hodín športu. Tento rozdiel je štatisticky významný. Výskyt vybraných ochorení Celkový pocit zdravia je významným indikátorom životnej pohody. Z celkového súboru sa 45,7% mužov a štatisticky významne viac žien (49,5%) vyjadrilo, že trpí dlhodobou chorobou alebo zdravotným problémom dlhšie ako 6 mesiacov. So stúpajúcim vekom sa zvyšuje aj počet respondentov, ktorí trpia dlhodobou chorobou. Skupina respondentov vo veku do 25 rokov uviedla, že dlhodobou chorobou trpí 20% žien a 22,2% mužov. V skupine od rokov trpí dlhodobou chorobou štatisticky významne menej 40,2% mužov ako 46,7% žien. Výskyt dlhodobých ochorení kulminuje v skupine 65 a viac ročných. Vo vekovej skupine 65+ uviedlo, že trpí dlhodobou chorobou alebo zdravotným problémom dlhšie ako 6 mesiacov 78,6% mužov a 80,1% žien, čo je takmer štvornásobok ako v skupine do 25 rokov. Najčastejšie choroby, ktoré uvádzali respondenti ako choroby, ktorými trpia, sú: vysoký krvný tlak (29,3%), alergia (18,3%, z toho u mužov 16,4% a u žien 20,3% - rozdiel je štatisticky signifikantný), ischemická choroba srdca (9,8%), diabetes mellitus 7,5%, následky úrazu (4,1%), mozgová porážka (2,5%), nádorové ochorenie (2,6%). Nešpecifické iné ochorenia sa vyskytujú u 22,8% respondentov (19,7% mužov a 25,9% žien). Rozdiel medzi pohlavím je taktiež štatisticky významný (Graf 6). Graf 6 Percentuálne rozloženie výskytu ochorení podľa pohlavia Z hľadiska rozloženia BMI, na základe získaných údajov, má 45,8% respondentov z celkového súboru normálnu hmotnosť, podvýživu 4,8% respondentov, nadváhu 34,8% respondentov a 15,4% trpí rôznymi stupňami obezity (I.,II.,III.). Priemerné BMI mali muži 26,01 a ženy 24,69. Môžeme konštatovať, že so stúpajúcim vekom sa zvyšuje počet respondentov, ktorí uviedli, že trpia nadváhou a obezitou. Postoj k zdraviu a jeho ochrane Až respondentov (92,6%) uviedla, že si myslí, že môže ovplyvniť dĺžku svojho života spôsobom ako žije a stará sa o svoje zdravie. Čo sa týka pohlavia respondenti uviedli, že môžu ovplyvniť dĺžku svojho života spôsobom ako sa starajú o svoje 72

73 Zdravotnícke listy, Ročník 2, Číslo 4, 2014 ISSN zdravie takmer rovnako ženy (93,1%) aj muži (92,2%). Môžeme skonštatovať, že respondenti majú vysokú mieru zdravotného povedomia, je len otázka v akej miere ho aj uplatňujú vo svojom živote (Graf 7). žiadnej preventívnej prehliadky. Približne 2 krát viac mužov sa za posledných 12 mesiacov nezúčastnilo žiadnej preventívnej prehliadky v porovnaní so ženami (Graf 8). Graf 7 Percentuálne rozloženie odpovedí respondentov na otázku Myslíte si, že človek môže ovplyvniť dĺžku svojho života spôsobom ako žije a stará sa o svoje zdravie? podľa veku Z pohľadu vekových skupín sa ukázala zaujímavá skutočnosť, že čím je človek starší, tým menej si myslí, že môže ovplyvniť dĺžku svojho života spôsobom ako sa stará o svoje zdravie. Kým vo vekovej skupine menej ako 25 rokov uviedlo, že môže ovplyvniť dĺžku svojho života spôsobom ako žije a stará sa o svoje zdravie najviac 97,2% respondentov, tak vo vekovej skupine rokov uviedlo, že si to myslí 94,8% respondentov. A vo vekovej skupine 65+ uviedlo, že si to myslí 87% opýtaných. Prevencia Podľa realizovaného prieskumu iba 53,3% žien z opýtaných respondentiek absolvovalo za posledných 12 mesiacov preventívnu gynekologickú prehliadku. Ženy vo veku rokov (80%) absolvovali preventívnu prehliadku vo vyššej miere ako ženy vo veku (50%). Preventívne mamografické vyšetrenie absolvovalo za posledných 12 mesiacov len 25% žien. Zhruba rovnaký počet mužov (10,2%) a žien (10,5%) sa zúčastňuje pľúcnej preventívnej prehliadky za posledných 12 mesiacov. Štatisticky významne viac mužov (17,1%) ako žien (5,8%) sa za posledných 12 mesiacov zúčastnilo urologickej preventívnej prehliadky. Štatisticky významný rozdiel bol v absolvovaní urologickej preventívnej prehliadky za posledných 12 mesiacov medzi mužmi a ženami aj vo vekových kategóriach rokov a 65+. Štatisticky významne viac mužov (19%) ako žien (9,5%) sa za posledných 12 mesiacov nezúčastnilo Graf 8 Percentuálne rozloženie absolvovanie preventívnych prehliadok u obyvateľov SR za posledných 12 mesiacov podľa pohlavia DISKUSIA Cieľom nášho prieskumu bolo identifikovať determinanty zdravotného uvedomenia a správania sa občanov Slovenskej republiky v roku 2013 s cieľom plánovania a realizácie intervencií v oblasti výchovy k zdraviu, legislatívy, poradenskej a preventívnej činnosti v zdravotníckych zariadeniach a vo verejnom zdravotníctve. V dotazníkovom prieskume sme porovnali zdravotné uvedomenie a zdravotný štýl v 3 vekových kategóriách: od rokov, od rokov, nad 65 rokov. Analýzy prieskumov zdravotného stavu a výskytu rizikových faktorov na Slovensku poukázali na stále alarmujúco vysoký výskyt závažných rizikových faktorov životného štýlu a na naďalej pretrvávajúcu značnú nerovnosť v zdraví medzi pohlavím a vekovými skupinami. Vzdelanie, zdravotné uvedomenie, postoje a zvyky majú vplyv na celkový životný štýl. V súvislosti s plánovaním, realizáciou a hodnotením intervencií v oblasti podpory zdravia je nevyhnutné poznať stav a trendy v oblasti výskytu rizikových faktorov. Z tohto dôvodu sa vykonali a vykonávajú viaceré reprezentatívne prieskumy: EHES - European Health Examination Survey, EHIS - European Health Interview Survey, ZUaSO v SR - Zdravotné uvedomenie a správanie sa obyvateľov SR. Zo spomínaných prieskumov EHES, EHIS a ZUaSO v SR porovnáme, ako príklad na diskusiu, prevalenciu fajčenia, nadváhy a obezity. 73

Témy dizertačných prác pre uchádzačov o doktorandské štúdium

Témy dizertačných prác pre uchádzačov o doktorandské štúdium Témy dizertačných prác pre uchádzačov o doktorandské štúdium Študijný odbor: 3.3.15 Manažment, Študijný program: Znalostný manažment Akademický rok 2010/2011 1. Školiteľ: doc. Ing. Vladimír Bureš, PhD.

More information

OSOBNOSTNÉ ASPEKTY ZVLÁDANIA ZÁŤAŽE

OSOBNOSTNÉ ASPEKTY ZVLÁDANIA ZÁŤAŽE OSOBNOSTNÉ ASPEKTY ZVLÁDANIA ZÁŤAŽE Katarína Millová, Marek Blatný, Tomáš Kohoutek Abstrakt Cieľom výskumu bola analýza vzťahu medzi osobnostnými štýlmi a zvládaním záťaže. Skúmali sme copingové stratégie

More information

ONLINE SOCIAL NETWORKS AND THEIR IMPACT ON THE LIVES OF STUDENTS OF MEDICINE-RELATED STUDIES

ONLINE SOCIAL NETWORKS AND THEIR IMPACT ON THE LIVES OF STUDENTS OF MEDICINE-RELATED STUDIES School and Health 21, 2011, Education and Healthcare ONLINE SOCIAL NETWORKS AND THEIR IMPACT ON THE LIVES OF STUDENTS OF MEDICINE-RELATED STUDIES Magda TALIÁNOVÁ, Magdalena ŘEŘUCHOVÁ, Vendula HOMOLKOVÁ

More information

Economic efficiency of agricultural enterprises and its evaluation

Economic efficiency of agricultural enterprises and its evaluation Economic efficiency of agricultural enterprises and its evaluation Ekonomická efektivnost zemìdìlských podnikù a její hodnocení E. ROSOCHATECKÁ Czech University of Agriculture, Prague, Czech Republic Abstract:

More information

STRES V PRÁCI SESTIER V PALIATÍVNEJ OŠETROVATEĽSKEJ STAROSTLIVOSTI WORKPLACE STRESS OF NURSES IN PALLIATIVE NURSING CARE

STRES V PRÁCI SESTIER V PALIATÍVNEJ OŠETROVATEĽSKEJ STAROSTLIVOSTI WORKPLACE STRESS OF NURSES IN PALLIATIVE NURSING CARE roč. 4, č. 3/2013 STRES V PRÁCI SESTIER V PALIATÍVNEJ OŠETROVATEĽSKEJ STAROSTLIVOSTI WORKPLACE STRESS OF NURSES IN PALLIATIVE NURSING CARE Mária Sováriová Soósová 1, Jana Sušinková 1, Mária Cenknerová

More information

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES PRIESTOROVÝ

More information

Asertivita v práci s klientom banky

Asertivita v práci s klientom banky Bankovní institut vysoká škola Praha zahraničná vysoká škola Banská Bystrica Katedra ekonomie a financií Asertivita v práci s klientom banky Diplomová práca Autor: Viera Košteková Finance Vedúci práce:

More information

PORUCHY A OBNOVA OBALOVÝCH KONŠTRUKCIÍ BUDOV - Podbanské 2012

PORUCHY A OBNOVA OBALOVÝCH KONŠTRUKCIÍ BUDOV - Podbanské 2012 PORUCHY A OBNOVA OBALOVÝCH KONŠTRUKCIÍ BUDOV Podbanské 2012 CIEĽ A ZAMERANIE KONFERENCIE : Cieľom konferencie je poskytnúť priestor pre prezentovanie nových a aktuálnych výsledkov vedeckej a výskumnej

More information

Application of new information and communication technologies in marketing

Application of new information and communication technologies in marketing Application of new information and communication technologies in marketing Ladislav Izakovič, Department of Applied Informatics, Faculty of Natural Sciences, University of SS. Cyril and Methodius, J. Herdu

More information

Aktuální otázky přípravy budoucích učitelů VÝZNAM TEORIE, EMPIRIE A PEDAGOGICKÉ přírodovědných, PŘÍBUZNÝCH OBORŮ

Aktuální otázky přípravy budoucích učitelů VÝZNAM TEORIE, EMPIRIE A PEDAGOGICKÉ přírodovědných, PŘÍBUZNÝCH OBORŮ VI. Mezinárodní konference k problematice přípravy učitelů pro přírodovědné a zemědělské předměty na téma: Aktuální otázky přípravy budoucích učitelů VÝZNAM TEORIE, EMPIRIE A PEDAGOGICKÉ PRAXE přírodovědných,

More information

Pracovná skupina 1 Energetický management a tvorba energetických plánov mesta

Pracovná skupina 1 Energetický management a tvorba energetických plánov mesta Pracovná skupina 1 Energetický management a tvorba energetických plánov mesta Metodológia a podpora poskytovaná v rámci Dohovoru primátorov a starostov Skúsenosti českých miest Skúsenosti mesta Litoměřice

More information

The Role of Specific University Research in Development of Social Work in the Czech Republic

The Role of Specific University Research in Development of Social Work in the Czech Republic ERIS Web Journal 2/2014 The Role of Specific University Research in Development of Social Work in the Czech Republic Lenka Krhutová Abstract Based on the current legislation of the Czech Republic, specific

More information

Management Development Practices in the Czech Reality

Management Development Practices in the Czech Reality Management Development Practices in the Czech Reality Zuzana Dvořáková Introduction Personnel management in the Czech business environment started to be internationalised by multinational enterprises from

More information

CESTA K PROFESIONÁLNÍMU OŠETŘOVATELSTVÍ III

CESTA K PROFESIONÁLNÍMU OŠETŘOVATELSTVÍ III Slezská univerzita v Opavě Filozoficko-přírodovědecká fakulta Ústav ošetřovatelství CESTA K PROFESIONÁLNÍMU OŠETŘOVATELSTVÍ III Sborník příspěvků III. Slezské vědecké konference ošetřovatelství s mezinárodní

More information

J. S. NOVOTNÝ: Resilience dětí a možnosti její podpory a rozvoje 324. K. DANIŠKOVÁ: Možné kritériá hodnotenia pohybovej tvorivosti 332

J. S. NOVOTNÝ: Resilience dětí a možnosti její podpory a rozvoje 324. K. DANIŠKOVÁ: Možné kritériá hodnotenia pohybovej tvorivosti 332 OBSAH 4/2008 L. MEDVEĎOVÁ: Rodové odlišnosti a vývinová dynamika školských stresorov v ranej adolescencii 287 Š. PORTEŠOVÁ - V. KONEČNÁ - M. BUDÍKOVÁ - H. KOUTKOVÁ: Strachy rozumově nadaných dětí jako

More information

The role of employment in the development of Czech rural areas

The role of employment in the development of Czech rural areas The role of employment in the development of Czech rural areas Úloha zaměstnanosti v rozvoji českého venkovského prostoru G. PAVLÍKOVÁ, P. MAŘÍKOVÁ Czech University of Agriculture, Prague, Czech Republic

More information

Edičná séria: OŠETROVATEĽSTVO FYZIOTERAPIA LABORATÓRNA MEDICÍNA VEREJNÉ ZDRAVOTNÍCTVO. Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne

Edičná séria: OŠETROVATEĽSTVO FYZIOTERAPIA LABORATÓRNA MEDICÍNA VEREJNÉ ZDRAVOTNÍCTVO. Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne Edičná séria: OŠETROVATEĽSTVO FYZIOTERAPIA LABORATÓRNA MEDICÍNA VEREJNÉ ZDRAVOTNÍCTVO Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne Fakulta zdravotníctva Zdravotnícke Listy Vedecký recenzovaný časopis,

More information

Edičná séria: OŠETROVATEĽSTVO FYZIOTERAPIA LABORATÓRNA MEDICÍNA VEREJNÉ ZDRAVOTNÍCTVO. Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne

Edičná séria: OŠETROVATEĽSTVO FYZIOTERAPIA LABORATÓRNA MEDICÍNA VEREJNÉ ZDRAVOTNÍCTVO. Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne Edičná séria: OŠETROVATEĽSTVO FYZIOTERAPIA LABORATÓRNA MEDICÍNA VEREJNÉ ZDRAVOTNÍCTVO Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne Fakulta zdravotníctva Zdravotnícke Listy Vedecký recenzovaný časopis,

More information

Rychlý průvodce instalací Rýchly sprievodca inštaláciou

Rychlý průvodce instalací Rýchly sprievodca inštaláciou CZ SK Rychlý průvodce instalací Rýchly sprievodca inštaláciou Intuos5 Poznámka: chraňte svůj tablet. Vyměňujte včas hroty pera. Bližší informace najdete v Uživatelském manuálu. Poznámka: chráňte svoj

More information

INFORMATION SYSTEMS SECURITY EDUCATION FOR FUTURE TEACHER AT SECONDARY AND PRIMARY SCHOOLS. Ladislav BERANEK

INFORMATION SYSTEMS SECURITY EDUCATION FOR FUTURE TEACHER AT SECONDARY AND PRIMARY SCHOOLS. Ladislav BERANEK OTHER ARTICLES INFORMATION SYSTEMS SECURITY EDUCATION FOR FUTURE TEACHER AT SECONDARY AND PRIMARY SCHOOLS Ladislav BERANEK Abstract: Information systems security includes a number of computer science disciplines,

More information

aneb Co bylo, bylo, co zbylo, zbylo.

aneb Co bylo, bylo, co zbylo, zbylo. aneb Co bylo, bylo, co zbylo, zbylo. 2013 Minulé časy Minulý čas se vyznačuje především tím, že jím popisované děje jsou již ukončeny a dále neprobíhají. Často jsou tyto skutečnosti naznačeny signálním

More information

Human resources development in rural areas of the Czech Republic

Human resources development in rural areas of the Czech Republic Human resources development in rural areas of the Czech Republic Vývoj lidských zdrojů ve venkovském prostoru ČR L. Svatošová Czech University of Life Sciences, Prague Czech Republic Abstract: al development

More information

OVERVIEW OF THE CHARACTERISTICS OF CAREER CONCEPTS PŘEHLED CHARAKTERISTIK KARIÉRNÍCH KONCEPTŮ

OVERVIEW OF THE CHARACTERISTICS OF CAREER CONCEPTS PŘEHLED CHARAKTERISTIK KARIÉRNÍCH KONCEPTŮ OVERVIEW OF THE CHARACTERISTICS OF CAREER CONCEPTS PŘEHLED CHARAKTERISTIK KARIÉRNÍCH KONCEPTŮ Hana Klupáková Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Economics and Management, Slovakia klupakova@pef.czu.cz

More information

Agris on-line Papers in Economics and Informatics

Agris on-line Papers in Economics and Informatics Agris on-line Papers in Economics and Informatics Volume III Number 1, 2011 Social Networks as an Integration Tool in Rural Areas Agricultural Enterprises of the Czech Republic E. Červenková 1, P. Šimek

More information

EVALUATION OF EMPLOYEE PERFORMANCE OF BUSINESS BROKERING COMPANY BY PERSONNEL MANAGER S COMPETENCIES

EVALUATION OF EMPLOYEE PERFORMANCE OF BUSINESS BROKERING COMPANY BY PERSONNEL MANAGER S COMPETENCIES Radka Vaníčková Robert Zeman EVALUATION OF EMPLOYEE PERFORMANCE OF BUSINESS BROKERING COMPANY BY PERSONNEL MANAGER S COMPETENCIES Abstract: The aim of the paper is to determine the current level of competences

More information

Návod k použití: Boxovací stojan DUVLAN s pytlem a hruškou kód: DVLB1003

Návod k použití: Boxovací stojan DUVLAN s pytlem a hruškou kód: DVLB1003 Návod na použitie: Boxovací stojan DUVLAN s vrecom a hruškou kód: DVLB1003 Návod k použití: Boxovací stojan DUVLAN s pytlem a hruškou kód: DVLB1003 User manual: DUVLAN with a boxing bag and a speed bag

More information

: Architectural Lighting : Interiérové svietidlá

: Architectural Lighting : Interiérové svietidlá SEC Lighting : Architectural Lighting : nteriérové svietidlá : Shape Harmony : Tradition The company SEC accepts with enthusiasm the challenges of continuously changing world. n our opinion, luminaries

More information

STRES V PRÁCI SESTRY V ANESTÉZIOLOGICKEJ A INTENZÍVNEJ STAROSTLIVOSTI STRESS IN WORK OF NURSE IN ANAESTHESIOLOGICAL AND INTENSIVE CARE

STRES V PRÁCI SESTRY V ANESTÉZIOLOGICKEJ A INTENZÍVNEJ STAROSTLIVOSTI STRESS IN WORK OF NURSE IN ANAESTHESIOLOGICAL AND INTENSIVE CARE roč. 3, č. 1/2012 STRES V PRÁCI SESTRY V ANESTÉZIOLOGICKEJ A INTENZÍVNEJ STAROSTLIVOSTI STRESS IN WORK OF NURSE IN ANAESTHESIOLOGICAL AND INTENSIVE CARE Mária Sováriová Soósová 1, Anna Varadyová 2 1 Ústav

More information

Assessment of Risk Areas of a Tunnel Project based on Expert Opinion

Assessment of Risk Areas of a Tunnel Project based on Expert Opinion Assessment of Risk Areas of a Tunnel Project based on Expert Opinion Martin Srb 3G Consulting Engineers s.r.o., Prague, Czech Republic ABSTRACT: Based on evaluation of tunnel accidents/collapses during

More information

Týždeň 1. Úvodné stretnutie informácie o obsahu kurzu, spôsobe hodnotenia, úvod do problematiky demokracie

Týždeň 1. Úvodné stretnutie informácie o obsahu kurzu, spôsobe hodnotenia, úvod do problematiky demokracie Teórie demokracie Výberový predmet Vyučujúci: JUDr. Mgr. Michal Mrva Charakteristika kurzu Kurz má za cieľ oboznámiť študentov s problematikou demokracie v jej historickej perspektíve s dôrazom na vývoj

More information

NEW TRENDS IN MEDICAL SCIENCES III

NEW TRENDS IN MEDICAL SCIENCES III Faculty of Health Studies UJEP (FZS) organizes in cooperation with the Krajská zdravotní, a.s. and the Zdravotní ústav in Ústí nad Labem III. International scientific conference NEW TRENDS IN MEDICAL SCIENCES

More information

SLOVENSKÉ LIEČEBNÉ KÚPELE PIEŠŤANY, a. s.

SLOVENSKÉ LIEČEBNÉ KÚPELE PIEŠŤANY, a. s. SLOVENSKÉ LIEČEBNÉ KÚPELE PIEŠŤANY, a. s. a Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, n.o. Bratislava detašované pracovisko bl. Sáry Salkaháziovej v Rožňave Ústav sv. Jana N. Neumanna,

More information

EDUCATION IN MASTER STUDY PROGRAM NURSING IN SLOVAKIA

EDUCATION IN MASTER STUDY PROGRAM NURSING IN SLOVAKIA EDUCATION IN MASTER STUDY PROGRAM NURSING IN SLOVAKIA Iveta Matišáková 1, Katarína Gerlichová 1, Daniela Knápková 2 1 Faculty of Healthcare, Alexander Dubček University of Trenčín, Študentská 2, 911 01

More information

Sledovanie čiary Projekt MRBT

Sledovanie čiary Projekt MRBT VYSOKÉ UČENÍ TECHNIC KÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF T ECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNO LOGIÍ ÚSTAV AUTOMATIZA CE A MĚŘÍCÍ TECHNIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMUNICATION

More information

SELECTED ASPECTS OF PERFORMANCE MANAGEMENT AS A COMPONENT OF THE CONTEMPORARY MANAGEMENT OF BUSINESSES

SELECTED ASPECTS OF PERFORMANCE MANAGEMENT AS A COMPONENT OF THE CONTEMPORARY MANAGEMENT OF BUSINESSES SELECTED ASPECTS OF PERFORMANCE MANAGEMENT AS A COMPONENT OF THE CONTEMPORARY MANAGEMENT OF BUSINESSES Dagmar Burdová Klíčová slova: Efektivita, management, manažer, podnik, procesy, řízení pracovního

More information

PROGRAM KONFERENCE P R O G R A M. mezinárodní konference 21. 4. 2011. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Česká republika

PROGRAM KONFERENCE P R O G R A M. mezinárodní konference 21. 4. 2011. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Česká republika PROGRAM KONFERENCE P R O G R A M mezinárodní konference 21. 4. 2011 Vysoká škola polytechnická Jihlava Česká republika Vědecký výbor konference: Dr. Med.Tomasz Banas (PL) prof. PhDr. Ivica Gulášová, PhD.

More information

KATALOG JARO LÉTO 2008

KATALOG JARO LÉTO 2008 KATALOG JARO LÉTO 2008 Šperky jsou artiklem, vymykajícím se z většiny ostatního zboží. Nejde o nic, co bychom potřebovali k životu, a přesto po nich touží naprostá většina žen. S muži už to pravda není

More information

IBM Security Framework: Identity & Access management, potreby a riešenia.

IBM Security Framework: Identity & Access management, potreby a riešenia. Juraj Polak IBM Security Framework: Identity & Access management, potreby a riešenia. Nová doba inteligentná infraštruktúra Globalizácia a globálne dostupné zdroje Miliardy mobilných zariadení s prístupom

More information

Automatizovaná formální verifikace

Automatizovaná formální verifikace Automatizovaná formální verifikace v operačních systémech Kamil Dudka 11. března 2010 Téma práce efektivní techniky pro verifikaci programů, které pracují s dynamickými datovými strukturami na vstupu bude

More information

BIOETHICS AND ENVIRONMENTAL ETHICS AS PART OF THE TRAINING OF FUTURE CIVICS AND SOCIAL SCIENCES BASICS TEACHERS

BIOETHICS AND ENVIRONMENTAL ETHICS AS PART OF THE TRAINING OF FUTURE CIVICS AND SOCIAL SCIENCES BASICS TEACHERS School and Health 21, 2010, Health Education: Contexts and Inspiration BIOETHICS AND ENVIRONMENTAL ETHICS AS PART OF THE TRAINING OF FUTURE CIVICS AND SOCIAL SCIENCES BASICS TEACHERS Petr JEMELKA Abstract:

More information

THE ROLE OF NON-PROFIT ORGANIZATIONS IN A REGIONAL DEVELOPMENT IN A CONTEXT OF SOCIAL COHESION: THE CASE OF ICELAND

THE ROLE OF NON-PROFIT ORGANIZATIONS IN A REGIONAL DEVELOPMENT IN A CONTEXT OF SOCIAL COHESION: THE CASE OF ICELAND DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-73 THE ROLE OF NON-PROFIT ORGANIZATIONS IN A REGIONAL DEVELOPMENT IN A CONTEXT OF SOCIAL COHESION: THE CASE OF ICELAND ROLA NEZISKOVÝCH ORGANIZÁCIÍ V ROZVOJI REGIÓNOV

More information

Training teacher at pedagogical practice of students the partner of academic teacher

Training teacher at pedagogical practice of students the partner of academic teacher Training teacher at pedagogical practice of students the partner of academic teacher Emil Kříž Ing., Ph.D. Czech University of Life Sciences Prague, Institute of Education and Communication, Czech Republic

More information

VÝSKYT NADHMOTNOSTI A OBEZITY U DETÍ V ŠKOLSKOM VEKU A ADOLESCENCII V OBLASTI STREDNÉHO SLOVENSKA

VÝSKYT NADHMOTNOSTI A OBEZITY U DETÍ V ŠKOLSKOM VEKU A ADOLESCENCII V OBLASTI STREDNÉHO SLOVENSKA VÝSKYT NADHMOTNOSTI A OBEZITY U DETÍ V ŠKOLSKOM VEKU A ADOLESCENCII V OBLASTI STREDNÉHO SLOVENSKA INCIDENCE OF OVERWEIGHT AND OBESITY AMONG SCHOOL-AGE CHILDREN AND ADOLESCENTS IN CENTRAL SLOVAKIA MÁRIA

More information

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník LIV, řada strojní článek č.

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník LIV, řada strojní článek č. Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník LIV, řada strojní článek č. 1601 Miroslav MÜLLER *, Rostislav CHOTĚBORSKÝ **, Jiří FRIES ***, Petr HRABĚ

More information

Medzinárodná Študentská vedecká konferencia v odboroch špeciálna a liečebná pedagogika ŠTUDENT NA CESTE K PRAXI IV, 13. 14.

Medzinárodná Študentská vedecká konferencia v odboroch špeciálna a liečebná pedagogika ŠTUDENT NA CESTE K PRAXI IV, 13. 14. PARENTS' AND PROFESSIONALS' PERCEPTIONS TOWARDS SUPPORT FOR CHILDREN WITH COMMUNICATION DISORDERS IN PRESCHOOL SETTINGS IN THE NORTH WEST BANK IN PALESTINE: PRELIMINARY DATA FROM THE PILOT STUDY Vnímanie

More information

Introduction to the Topic. Tomáš ČECH. School and Health 21, 2010, Papers on Health Education

Introduction to the Topic. Tomáš ČECH. School and Health 21, 2010, Papers on Health Education School and Health 21, 2010, Papers on Health Education COMPETENCY OF PRIMARY SCHOOL TEACHERS FOR THE PRIMARY PREVENTION OF DRUG ABUSE WITH A VIEW OF THE ATTITUDES TOWARDS THE TOPICS OF DRUGS ABUSE PREVENTION

More information

Politológia a politická analýza. Syllabus kurzu

Politológia a politická analýza. Syllabus kurzu Politológia a politická analýza Syllabus kurzu Prednáška: streda 11.30 13.00 streda 9.45 11.15 Lucia Klapáčová 13.30 15.00 - Andrea Figulová 15.15 16.45 - Teodor Gyelnik (ENG) Prednášajúci Andrea Figulová

More information

Strategy related factors of business entity structure and behaviour

Strategy related factors of business entity structure and behaviour Strategy related factors of business entity structure and behaviour Faktory struktury a chování podnikatelských subjektů ve vztahu k jejich strategii J. HRON Czech University of Agriculture, Prague, Czech

More information

Tourism, Hospitality and Commerce

Tourism, Hospitality and Commerce Ročník III, číslo 2, 2012 Volume III, Number 2, 2012 Journal of Tourism, Hospitality and Commerce Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. College of Business and Hotel Management Ltd. ISSN 1804-3836 Journal

More information

ROČNÍK 43 ČÍSLO 4. psychológia a patopsychológia

ROČNÍK 43 ČÍSLO 4. psychológia a patopsychológia ROČNÍK 43 ČÍSLO 4 psychológia a patopsychológia VÝSKUMNÝ ÚSTAV DETSKEJ PSYCHOLÓGIE A PATOPSYCHOLÓGIE BRATISLAVA 2008 Redakčná rada: F. Baumgartner, Spoločenskovedný ústav SAV, Košice J. Dan, Pedagogická

More information

EVALUATION IN CLINICAL STUDY SUBJECTS NURSING IN GYNECOLOGY AND OBSTETRICS

EVALUATION IN CLINICAL STUDY SUBJECTS NURSING IN GYNECOLOGY AND OBSTETRICS EVALUATION IN CLINICAL STUDY SUBJECTS NURSING IN GYNECOLOGY AND OBSTETRICS Eva Červeňanová 1 1 Faculty of Healthcare, Alexander Dubček University of Trenčín, Študentská 2, 911 01 Trenčín, Slovak Republic

More information

CHALUPA, B., 1981: Pozornosť a jej úloha v psychickej regulácii činnosti. Bratislava: SPN.

CHALUPA, B., 1981: Pozornosť a jej úloha v psychickej regulácii činnosti. Bratislava: SPN. ZOZNAM LITERATÚRY ATKINSONOVÁ, L., R., a kol., 2003: Psychologie. Praha: Portál, 752 s., ISBN 80-7178-640-3. BALCAR, K., 1983: Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha, SPN. BOROŠ, J., 1982: Základy

More information

aneb Perfekt perfektně.

aneb Perfekt perfektně. aneb Perfekt perfektně. 2013 se v angličtině nazývá Present Perfect, tedy Přítomný perfekt. Patří k časům přítomným, ačkoliv se jistě nejedná o klasický přítomný čas tak, jak jsme zvykĺı z češtiny. jistým

More information

CUSTOMER RELATIONSHIP MANAGEMENT THEORY AND PRINCIPLES

CUSTOMER RELATIONSHIP MANAGEMENT THEORY AND PRINCIPLES CUSTOMER RELATIONSHIP MANAGEMENT THEORY AND PRINCIPLES Miroslava Heczková, Michal Stoklasa Klíčová slova: řízení vztahů se zákazníky, relační marketing, analytické CRM, operativní CRM, kolaborativní CRM,

More information

VZDELÁVANIE ZDRAVOTNÍCKYCH PRACOVNÍKOV V OBLASTI PALIATÍVNEJ STAROSTLIVOSTI Education of healthcare professionals in the field of palliative care

VZDELÁVANIE ZDRAVOTNÍCKYCH PRACOVNÍKOV V OBLASTI PALIATÍVNEJ STAROSTLIVOSTI Education of healthcare professionals in the field of palliative care OŠETŘOVATELSTVÍ VZDELÁVANIE ZDRAVOTNÍCKYCH PRACOVNÍKOV V OBLASTI PALIATÍVNEJ STAROSTLIVOSTI Education of healthcare professionals in the field of palliative care Jana Slováková 10: 247 482, 2008 ISSN 1212-4117

More information

Web of Science a ďalšie nástroje na Web of Knowledge

Web of Science a ďalšie nástroje na Web of Knowledge Web of Science a ďalšie nástroje na Web of Knowledge Enikő Tóth Szász, Customer Education Specialist eniko.szasz@thomsonreuters.com http://webofknowledge.com http://wokinfo.com Cyklus výskumu Nápad Objavenie

More information

CHARACTERISTICS OF THE CURRENT STATE IN THE CONSTRUCTION INDUSTRY

CHARACTERISTICS OF THE CURRENT STATE IN THE CONSTRUCTION INDUSTRY The evaluation study concerning the measure Possible solutions to unemployment in the fields of agriculture and construction industry Hodnotiaca štúdia k opatreniu Možnosti riešenia nezamestnanosti pracovníkov

More information

COMMUNICATING AIR QUALITY TO THE PUBLIC AS A TOOL TO RAISE AWARENESS OF AIR POLLUTION ISSUES

COMMUNICATING AIR QUALITY TO THE PUBLIC AS A TOOL TO RAISE AWARENESS OF AIR POLLUTION ISSUES Geographica 39, 2006 31 COMMUNICATING AIR QUALITY TO THE PUBLIC AS A TOOL TO RAISE AWARENESS OF AIR POLLUTION ISSUES M. Jurek 1 1 Department of Geography, Faculty of Natural Sciences, Palacký University

More information

IMPORTANCE OF COMMUNITY FEATURES IN THE EDUCATION FOR HEALTHY NUTRITION AND HEALTHY LIFESTYLE IN PRIMARY SCHOOLS

IMPORTANCE OF COMMUNITY FEATURES IN THE EDUCATION FOR HEALTHY NUTRITION AND HEALTHY LIFESTYLE IN PRIMARY SCHOOLS School and Health 1, 011, Education and Healthcare IMPORTANCE OF COMMUNITY FEATURES IN THE EDUCATION FOR HEALTHY NUTRITION AND HEALTHY LIFESTYLE IN PRIMARY SCHOOLS Jana FIALOVÁ Abstract: Intervention prevention

More information

Môže sa to stať aj Vám - sofistikované cielené hrozby Ján Kvasnička

Môže sa to stať aj Vám - sofistikované cielené hrozby Ján Kvasnička Môže sa to stať aj Vám - sofistikované cielené hrozby Ján Kvasnička Territory Account Manager Definícia cielených hrozieb Široký pojem pre charakterizovanie hrozieb, cielených na špecifické entity Často

More information

Luk aˇ s R uˇ ziˇ cka Pomocn a slovesa

Luk aˇ s R uˇ ziˇ cka Pomocn a slovesa Pomocná slovesa Přehled funkcí Leden 2013 Přehled funkcí 1 děje probíhající právě ted 2 děje probíhající, ale ne nutně právě ted 3 děje probíhající dočasně 4 budoucí použití (pevná dohoda) Děje probíhající

More information

Informace o programu Horizon 2020

Informace o programu Horizon 2020 Informace o programu Horizon 2020 Pracovní snídaně Zabezpečení železniční dopravy s využitím GNSS GNSS Centre of Excellence, Navigační 787, 252 61 Jeneč, Česká republika; IČO: 01269313 kontakt: info@gnss-centre.cz;

More information

Agris on-line Papers in Economics and Informatics. Business Informatics and its Role in Agriculture in the Czech Republic

Agris on-line Papers in Economics and Informatics. Business Informatics and its Role in Agriculture in the Czech Republic Agris on-line Papers in Economics and Informatics Volume VI Number 2, 2014 Business Informatics and its Role in Agriculture in the Czech Republic K. Kubata, J. Tyrychtr, M. Ulman, V. Vostrovský Faculty

More information

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2006, ročník LII, řada strojní článek č.

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2006, ročník LII, řada strojní článek č. Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2006, ročník LII, řada strojní článek č. 1530 Radim FARANA *, Jaromír ŠKUTA **, Lačezar LIČEV ***, Josef SCHREIBER

More information

František Albert, Matúš Albert, Jozef Novotný Úloha fyzioterapie na zmierňovanie vertebrogénnych porúch adolescentov... 10

František Albert, Matúš Albert, Jozef Novotný Úloha fyzioterapie na zmierňovanie vertebrogénnych porúch adolescentov... 10 Obsah František Albert, Matúš Albert, Jozef Novotný Úloha fyzioterapie na zmierňovanie vertebrogénnych porúch adolescentov... 10 Petra Baláţiová Postavenie a uplatnenie sociálneho pracovníka v zdravotníctve...

More information

Data Analysis of Municipal Solid Waste Models

Data Analysis of Municipal Solid Waste Models Data Analysis of Municipal Solid Waste Models JIŘÍ KŘUPKA, IVANA KNÍŽKOVÁ, MILOSLAVA KAŠPAROVÁ Faculty of Economics and Administration, University of Pardubice Institute of System Engineering and Informatics

More information

THE VALUE OF A UNIVERSITY DEGREE IN THE EUROPEAN CONTEXT: THE CASE OF PART-TIME STUDENTS IN THE CZECH REPUBLIC

THE VALUE OF A UNIVERSITY DEGREE IN THE EUROPEAN CONTEXT: THE CASE OF PART-TIME STUDENTS IN THE CZECH REPUBLIC Kateřina Maršíková 260 Maršíková, K. (2015), The Value of a University Degree in the European Context: the Case of Part-time Students in the Czech Republic, Economics and Sociology, Vol. 8, No 3, pp. 260-271.

More information

LV5WDR Wireless Display Receiver Rýchla príručka

LV5WDR Wireless Display Receiver Rýchla príručka LV5WDR Wireless Display Receiver Rýchla príručka 1 1. Predstavenie Wireless display receiver S Wireless display receiver (ďalej len WDR) môžete jednoducho zobrazovať multimediálny obsah (videá, fotografie,

More information

Possibilities and limits for capital structure optimalising model design of Czech dairy industry

Possibilities and limits for capital structure optimalising model design of Czech dairy industry Possibilities and limits for capital structure optimalising model design of Czech dairy industry Konstrukce modelu pro optimalizaci kapitálové struktury podnikù èeského mlékárenského prùmyslu G. CHMELÍKOVÁ

More information

ELEKTRONICKÝ, RECENZOVANÝ, VEDECKO-ODBORNÝ ČASOPIS PRE OŠETROVATEĽSTVO

ELEKTRONICKÝ, RECENZOVANÝ, VEDECKO-ODBORNÝ ČASOPIS PRE OŠETROVATEĽSTVO ELEKTRONICKÝ, RECENZOVANÝ, VEDECKO-ODBORNÝ ČASOPIS PRE OŠETROVATEĽSTVO 2012 Ročník 2, číslo 4 Predseda redakčnej rady doc. Mgr. Katarína Žiaková, PhD. Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita

More information

Operational risk in current assets investment decisions: Portfolio management approach in accounts receivable

Operational risk in current assets investment decisions: Portfolio management approach in accounts receivable Operational risk in current assets investment decisions: Portfolio management approach in accounts receivable Operační risk v rozhodování o běžných aktivech: management portfolia pohledávek G. MICHALSKI

More information

ING (L) Société d Investissement à Capital Variable 3, rue Jean Piret, L-2350 Luxembourg R.C.S.: Luxembourg B č. 44.873 (ďalej ako spoločnosť )

ING (L) Société d Investissement à Capital Variable 3, rue Jean Piret, L-2350 Luxembourg R.C.S.: Luxembourg B č. 44.873 (ďalej ako spoločnosť ) ING (L) Société d Investissement à Capital Variable 3, rue Jean Piret, L-2350 Luxembourg R.C.S.: Luxembourg B č. 44.873 (ďalej ako spoločnosť ) Oznam pre akcionárov 1) Správna rada spoločnosti rozhodla

More information

NOVINKY Z AKADEMICKEJ KNIŽNICE MTF

NOVINKY Z AKADEMICKEJ KNIŽNICE MTF NOVINKY Z AKADEMICKEJ KNIŽNICE MTF V/2014 Nové tituly vo fonde Prehľad periodík dostupných v študovni oblasť Strojárstvo NOVÉ TITULY VO FONDE AK MTF ZA PREDCHÁDZAJÚCI MESIAC (apríl) Titul: Methodology,

More information

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2007, ročník LIII, řada strojní článek č.

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2007, ročník LIII, řada strojní článek č. Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2007, ročník LIII, řada strojní článek č. 1556 Abstract Miroslav MAHDAL * CONTROL OF MODEL THROUGH INTRANET/INTERNET

More information

Manažerské transakce

Manažerské transakce Manažerské transakce Josef Kotásek 1 Čl. 6 odst. 4 MAD Persons discharging managerial responsibilities within an issuer of financial instruments and, where applicable, persons closely associated with them,

More information

Kozmické poasie a energetické astice v kozme

Kozmické poasie a energetické astice v kozme Kozmické poasie a energetické astice v kozme De otvorených dverí, Košice 26.11.2008 Ústav experimentálnej fyziky SAV Košice Oddelenie kozmickej fyziky Karel Kudela kkudela@kosice.upjs.sk o je kozmické

More information

Študijný program: Ošetrovateľstvo (magisterské štúdium)

Študijný program: Ošetrovateľstvo (magisterské štúdium) Študijný program: Ošetrovateľstvo (magisterské štúdium) Financovanie zdravotníctva a zdravotné poisťovníctvo /2. roč./ Kováč, E. Zdravotné poistenie. Bratislava: Herba, 2009. 96 s. ISBN 978-80-89171-62-0

More information

Agris on-line Papers in Economics and Informatics

Agris on-line Papers in Economics and Informatics Agris on-line Papers in Economics and Informatics Volume III Number 4, 2011 ICT helps to overcome disabilities P. Benda, Z. Havlíček, V. Lohr and M. Havránek Department of Information Technologies, Faculty

More information

CENOVÁ NABÍDKA. jednatc~ Krmivo pro laboratorní zvířata" k veřejné soutěži. Krnov, 17.09.2014. Ing. Jiří Bauer. Předmět zakázky:

CENOVÁ NABÍDKA. jednatc~ Krmivo pro laboratorní zvířata k veřejné soutěži. Krnov, 17.09.2014. Ing. Jiří Bauer. Předmět zakázky: CENOVÁ NABÍDKA k veřejné soutěži Předmět zakázky: Krmivo pro laboratorní zvířata" Krnov, 17.09.2014 Ing. Jiří Bauer jednatc~ Obsah cenové nabídky:!.identifikace uchazeče výběrového řízení str.2 2.Cenová

More information

CONTEMPORARY POSSIBILITIES OF MODELING OF THE PROBLEMS OF VEHICLE TRACK INTERACTION

CONTEMPORARY POSSIBILITIES OF MODELING OF THE PROBLEMS OF VEHICLE TRACK INTERACTION ROCZNIKI INŻYNIERII BUDOWLANEJ ZESZYT 8/2008 Komisja Inżynierii Budowlanej Oddział Polskiej Akademii Nauk w Katowicach CONTEMPORARY POSSIBILITIES OF MODELING OF THE PROBLEMS OF VEHICLE TRACK INTERACTION

More information

Nové tituly vo fonde AK MTF Marec 2013

Nové tituly vo fonde AK MTF Marec 2013 Nové tituly vo fonde AK MTF Marec 2013 Jangl, Štefan - Kavický, Vladimír : Ochrana pred účinkami výbuchov výbušnín a nástražných výbušných systémov. - Žilina (Slovenská republika) : Jana Kavická-KAVICKÝ,

More information

Jazyk C# (seminář 8)

Jazyk C# (seminář 8) Jazyk C# (seminář 8) Pavel Procházka KMI 12. listopadu 2014 Na co je dobré XML? Deklarativní jazyk reprezentující čitelně data Snadná práce s konfiguračními soubory a ukládání do souboru Human readeble

More information

Agris on-line Papers in Economics and Informatics

Agris on-line Papers in Economics and Informatics Agris on-line Papers in Economics and Informatics Volume II Number 4 - Special, 2010 Possibilities of web-conferencing systems for disabled students P. Benda, M. Havránek, V. Lohr, Z. Havlíček Czech University

More information

IS FAIR VALUE CURRENTLY IN COMPLIANCE WITH THE PRINCIPLE OF TRUE AND REAL REFLECTION IN THE CZECH ACCOUNTING?

IS FAIR VALUE CURRENTLY IN COMPLIANCE WITH THE PRINCIPLE OF TRUE AND REAL REFLECTION IN THE CZECH ACCOUNTING? ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS Volume LX 10 Number 4, 2012 IS FAIR VALUE CURRENTLY IN COMPLIANCE WITH THE PRINCIPLE OF TRUE AND REAL REFLECTION IN THE CZECH ACCOUNTING?

More information

SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ Sociální procesy a osobnost 2009 Člověk na cestě životem: rizika, výzvy, příležitosti

SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ Sociální procesy a osobnost 2009 Člověk na cestě životem: rizika, výzvy, příležitosti SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ Sociální procesy a osobnost 2009 Člověk na cestě životem: rizika, výzvy, příležitosti Marek Blatný, Dalibor Vobořil, Petr Květon, Martin Jelínek, Veronika Sobotková, Sylvie Kouřilová

More information

RELATIONSHIP BETWEEN PROJECT AND REALIZATION FORMS OF CURRICULUM IN PHYSICAL EDUCATION AT PRIMARY SCHOOL

RELATIONSHIP BETWEEN PROJECT AND REALIZATION FORMS OF CURRICULUM IN PHYSICAL EDUCATION AT PRIMARY SCHOOL School and Health 21, 3/2008, Contemporary School Practice and Health Education RELATIONSHIP BETWEEN PROJECT AND REALIZATION FORMS OF CURRICULUM IN PHYSICAL EDUCATION AT PRIMARY SCHOOL Vladislav MUŽÍK

More information

To the problems of agricultural brownfields in the Czech Republic Case study of the Vysocina region

To the problems of agricultural brownfields in the Czech Republic Case study of the Vysocina region To the problems of agricultural brownfields in the Czech Republic Case study of the Vysocina region K problematice zemědělských brownfields v České republice případová studie kraje Vysočina H. Svobodová,

More information

BIRD Internet Routing Daemon

BIRD Internet Routing Daemon BIRD Internet Routing Daemon Ondřej Zajíček CZ.NIC z.s.p.o. IT 13 Úvod I Úvod do dynamického routování I Představení démona BIRD I OSPF a BIRD I BGP a BIRD Dynamické routování I Sestavení routovacích tabulek

More information

Opportunities for emotional intelligence in the context of nursing

Opportunities for emotional intelligence in the context of nursing Ilievová et al. Journal of Health Sciences 2013;3(1):20-25 http://www.jhsci.ba Journal of Health Sciences RESEARCH ARTICLE Open Access Opportunities for emotional intelligence in the context of nursing

More information

Enterprise Annual Plan and Its Software Support

Enterprise Annual Plan and Its Software Support Enterprise Annual Plan and Its Software Support Ing. David Michálek Vedoucí práce: Doc. Ing. Martin Zralý, CSc. Abstrakt Tento příspěvek se zabývá procesem tvorby ročního plánu v podniku, s důrazem na

More information

VÝSKUM V NELEKÁRSKYCH ŠTUDIJNÝCH PROGRAMOCH

VÝSKUM V NELEKÁRSKYCH ŠTUDIJNÝCH PROGRAMOCH UNIVERZITA KOMENSKÉHO V BRATISLAVE JESSENIOVA LEKÁRSKA FAKULTA V MARTINE ÚSTAV NELEKÁRSKYCH ŠTUDIJNÝCH PROGRAMOV VÝSKUM V NELEKÁRSKYCH ŠTUDIJNÝCH PROGRAMOCH Zborník príspevkov Martin 2011 Moderné vzdelávanie

More information

WLA-5000AP. Quick Setup Guide. English. Slovensky. Česky. 802.11a/b/g Multi-function Wireless Access Point

WLA-5000AP. Quick Setup Guide. English. Slovensky. Česky. 802.11a/b/g Multi-function Wireless Access Point 802.11a/b/g Multi-function Wireless Access Point Quick Setup Guide 1 5 Česky 9 Important Information The AP+WDS mode s default IP address is 192.168.1.1 The Client mode s default IP is 192.168.1.2 The

More information

Ekonomické listy. Odborný vědecký časopis Vysoké školy ekonomie a managementu. 3 Financing of tertiary education: the Czech Republic and Europe

Ekonomické listy. Odborný vědecký časopis Vysoké školy ekonomie a managementu. 3 Financing of tertiary education: the Czech Republic and Europe Odborný vědecký časopis Vysoké školy ekonomie a managementu el Ekonomické listy 1 2014 3 Financing of tertiary education: the Czech Republic and Europe 16 Možnosti ovplyvňovania organizačnej kultúry rozmiestňovaním

More information

ADAPTATION OF CHILDREN WITH LIMITED HEALTH ABILITIES TO THE CONDITIONS OF SCHOOLING. THE EXPERIENCE OF RUSSIAN SOCIAL EDUCATIONALISTS

ADAPTATION OF CHILDREN WITH LIMITED HEALTH ABILITIES TO THE CONDITIONS OF SCHOOLING. THE EXPERIENCE OF RUSSIAN SOCIAL EDUCATIONALISTS School and Health 21, 2010, Health Education: International Experiences ADAPTATION OF CHILDREN WITH LIMITED HEALTH ABILITIES TO THE CONDITIONS OF SCHOOLING. THE EXPERIENCE OF RUSSIAN SOCIAL EDUCATIONALISTS

More information

STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020

STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz leden 2014 STRATEGIE & TRENDY

More information

Prehľad patentovej literatúry + Prehľad voľne dostupných zdrojov

Prehľad patentovej literatúry + Prehľad voľne dostupných zdrojov Prehľad patentovej literatúry + Prehľad voľne dostupných zdrojov Literatúra s tematikou duševného vlastníctva a priemyselného práva (zakúpené z prostriedkov projektu do knižničného fondu Akademickej knižnice

More information

Slezská univerzita v Opavě Fakulta veřejných politik v Opavě Ústav ošetřovatelství

Slezská univerzita v Opavě Fakulta veřejných politik v Opavě Ústav ošetřovatelství Slezská univerzita v Opavě Fakulta veřejných politik v Opavě Ústav ošetřovatelství CESTA K PROFESIONÁLNÍMU OŠETŘOVATELSTVÍ V Sborník příspěvků V. Slezské vědecké konference ošetřovatelství s mezinárodní

More information

aneb Perfektní minulost.

aneb Perfektní minulost. aneb Perfektní minulost. 2013 se v angličtině nazývá Past Perfect. Používáme jej tehdy, potřebujeme-li jasně vyjádřit, že nějaký děj proběhl ještě dříve než minulý děj, o kterém hovoříme. Podívejme se

More information

Selected problems of value added tax application in the agricultural sector of the European Union internal market

Selected problems of value added tax application in the agricultural sector of the European Union internal market Selected problems of value added tax application in the agricultural sector of the European Union internal market Vybrané problémy aplikace daně z přidané hodnoty v zemědělském sektoru jednotného vnitřního

More information

Zborník z 5. ročníka

Zborník z 5. ročníka Zborník z 5. ročníka súťaže o najlepšiu diplomovú, bakalársku alebo ročníkovú prácu na tému Filantropia 2011 Tri Grácie namaľoval francúzsky portrétista Alexandre-Jean Dubois-Drahonet začiatkom 19. storočia.

More information