Vaskulárna medicína XVI. SLOVENSKÝ KONGRES CIEVNEJ CHIRURGIE. s medzinárodnou účasťou ABSTRAKTY. 29. marec 1. apríl 2012, Jasná.

Transcription

1 Vaskulárna medicína S ISSN ABSTRAKTY XVI. SLOVENSKÝ KONGRES CIEVNEJ CHIRURGIE s medzinárodnou účasťou 29. marec 1. apríl 2012, Jasná

2 HydroTac Jedinečné riešenie pre granulačnú a epitelizačnú fázu hojenia NOVINKA HydroTac udržuje suché rany vlhké a exsudujúce rany dostatočne suché HydroTac je hydropolymérové penové krytie s hydrogélovou vrstvou, ktorá vďaka technológii AquaClear dokáže aktívne hydratovať prostredie rany. Polyuretánové jadro zároveň účinne absorbuje exsudát a uzavrie ho vnútri materiálu. HydroTac predstavuje vysoko univerzálne riešenie na liečbu suchých i exsudujúcich rán. Výhody kombinované krytie polyuretánovej peny a hydrogélu hydrogél s technológiou AquaClear aktívne hydratuje ranu polyuretánová vrstva rýchlo absorbuje prebytočný exsudát vhodný na suché i exsudujúce rany Initial Tack uľahčuje aplikáciu a bráni prilepeniu na ranu jednoduchá vizuálna kontrola absorpčnej kapacity výborná kombinovateľnosť s kompresívnou terapiou Viac informácií nájdete na

3 Slovenská spoločnosť cievnej chirurgie/slovak Society for Vascular Surgery Slovenská lekárska spoločnosť/slovak Medical Association usporiadajú/organize XVI. SLOVENSKÝ KONGRES CIEVNEJ CHIRURGIE S MEDZINÁRODNOU ÚČASŤOU 16 th SLOVAK CONGRESS OF VASCULAR SURGERY WITH INTERNATIONAL PARTICIPATION Miesto konania/congress venue 29. marca 1. apríla 2012/March 29 to April 1, 2012 Jasná, Demänovská dolina, Hotel Sorea SNP

4 4 Informácie Výbor Slovenskej spoločnosti cievnej chirurgie SLS ďakuje v mene všetkých účastníkov kongresu generálnemu partnerovi a vystavovateľom za ústretovosť, odbornú spoluprácu aj podporu nášho odborného podujatia. Generálny partner kongresu Vystavovatelia Vaskulárna medicína Suplement ; 4(S1)

5 Informácie 5 Prezident kongresu/president of the Congress prof. Vladimír Šefránek, MD, PhD. Vedecký sekretár/scientific Secretary Peter Mondek, MD, PhD. Predseda organizačného výboru/ Head of the Organizing Committee prof. Vladimír Šefránek, MD, PhD. Predseda lokálneho organizačného VÝBORU/ HEAD OF THE LOCAL ORGANIZING COMMITTEE František Rusňák, MD Členovia výboru SSCCH SLS/Members of the Council of the Slovak Society for Vascular Surgery prof. Vladimír Šefránek, MD, PhD., prof. Mária Frankovičová, MD, PhD., Peter Mondek, MD, PhD., Tomáš Dulka, MD, Mária Kubíková, MD, PhD., František Rusňák, MD, Ján Tomka, MD, PhD. HLAVNÉ TÉMY/MAIN TOPICS OCHORENIA SUPRAAORTOVÝCH VETIEV. CHIRURGICKÁ A ENDOVASKULÁRNA LIEČBA DISEASES Of THE SUPRAAORTIC TRUNKS. SURGICAL AND ENDOVASCULAR TREATMENT ANEURYZMY AORTY, VISCERÁLNYCH VETIEV A PERIFÉRNYCH TEPIEN ANEURYSMS OF THE AORTA, VISCERALS BRANCHES AND PERIFERAL ARTERIES AKÚTNA KONČATINOVÁ ISCHéMIA ACUTE LIMB ISCHAEMIA DIABETICKÁ NOHA THE DIABETIC FOOT PERIFÉRNE ARTÉRIOVÉ OCHORENIE A JEHO LIEČBA CHIRURGICKÁ, ENDOVASKULÁRNA A HYBRIDNÁ (KOMBINOVANÁ) PERIPHERAL ARTERIAL DISEASE AND ITS TREATMENT SURGICAL, ENDOVASCULAR AND HYBRID (COMBINED) FÓRUM MLADÝCH LEKÁROV TÉMA VYHRADENÁ YOUNG PHYSICIANS FORUM THE TOPIC IS RESERVED VARIA KLINICKY ZAUJÍMAVÉ KAZUISTIKY MISCELANEOUS INTERRESTING CASE REPORTS OŠETROVATEĽSKÁ STAROSTLIVOSŤ A INŠTRUMENTOVANIE V CIEVNEJ CHIRURGII THE VASCULAR SURGICAL NURSING CARE AND SISTER S ROLE IN THE OPERATING THEATRE ; 4(S1) Vaskulárna medicína Suplement 1

6 6 Odborný program STREDA, 28. MAREC Zasadanie výboru Slovenskej spoločnosti pre cievnu chirurgiu SLS a poradného zboru hlavného odborníka MZ pre odbor cievna chirurgia Hotel Sorea SNP, Jasná ŠTVRTOK, 29. MAREC Otvorenie kongresu Blok A: Fórum mladých chirurgov súťaž Predsedníctvo: Šefránek V., Tomka J., Mondek P. 1. Naše zkušenosti s implantací biosyntetických protéz prvních 35 pacientů Vlachovský R., Staffa R., Kříž Z. (Brno) 2. CLI (critical limb ischemia) a V. A. C. Lámala R., Bajčíková B., Kissová S., Gaži A., Slyško R., Švarc P., Takács R. (Bratislava) 3. Karotický stenting pred neodkladnou kardiochirurgickou operáciou Kmeťková K., Vozár M. (Banská Bystrica) 4. Cystická adventiciálna degenerácia (CAD) zriedkavé ochorenie v praxi cievneho chirurga Kacz M., Mondek P., Galko J., Varga Z., Tóth J., Mesárošová S., Valaška Z., Ďurčanský D. (Nitra) 5. Srovnání femoropopliteálního bypassu a subintimální rekanalizace u osob s intermitentními klaudikacemi: konečné výsledky Fialová J., Utíkal P., Köcher M., Indráková J. (Olomouc) 6. Endovaskulárne PTA intervencie a chirurgický manažment vzniknutých komplikácií Czetöová A., Durkáč D., Vaško J., Šimko M., Dorušinec M. (Prešov) Progres v liečbe venóznych ochorení Odborný a vedecký vzdelávací blok podporený edukačným grantom spoločnosti SERVIER 1. Šefránek V.: Faktory urýchľujúce rekonvalescenciu pacientov po operáciách varixov (Bratislava) 2. Žernovický F. jr., Marton E., Tomka J., Šefránek V., Dvořáček P., Šlais M., Štádler I., Bihári I., Oláh Z.: Od rádiofrekvenčnej ablácie VSM k endovenóznej krosektómii? (Bratislava, Praha, Budapešť) Vaskulárna medicína Suplement ; 4(S1)

7 Odborný program Prestávka Blok B: Ochorenia žilového systému a A-V fistuly Predsedníctvo: Frankovičová M., Janek J., Slyško R. 1. Angiochirurgické operácie na retrohepatálnom úseku vena cava inferior Janek J., Kminiak R., Kováč O., Hampl F., Baláž V., Kothaj P. (Banská Bystrica) 2. VNUS ClosureFAST vo femorálnom bloku Maresch M., Nassar T. (Saudská Arábia) 3. Rádiofrekvenční ablace safény jako součást léčby chronické žilní insuficence Marušiak J., Rambousek Z., Škaryd A. (Liberec) 4. Súčasný manažment May-Thurnerovho syndrómu Patkaňová L., Zeleňák K., Talapková R., Hlinka J., Šinák I. (Martin) 5. Mladí dospelí veková kategória významne ohrozená venóznym tromboembolizmom Dostálová K., Štvrtinová V., Moricová Š., Palacka P. (Bratislava) 6. Tepno-žilové spojenia pre potreby dlhodobej hemodialýzy výsledky Frankovičová M., Kubíková M., Sihotský V., Staško P., Torma N., Smola A., Arendárčik F., Tomečko M., Zavacká M. (Košice) 7. Klasické a alternatívne miesta na vytvorenie cievneho dialyzačného prístupu u pacientov s chronickou obličkovou chorobou na našom pracovisku v rokoch Bajčíková B., Gaži A., Lámala R., Kissová S., Švarc P., Takács R., Gajdošová M., Slyško R. (Bratislava) Prestávka Plenárne zasadanie Slovenskej spoločnosti pre cievnu chirurgiu SLS 1. Šefránek V.: Správa o činnosti spoločnosti v období Tomka J.: Správa hlavného odborníka Dulka T.: Finančná správa 4. Mondek P.: Správa zo zasadania výboru ESVS, Londýn 5. Diskusia ; 4(S1) Vaskulárna medicína Suplement 1

8 8 Odborný program PIATOK, 30. MAREC USG WORKSHOP (základy ultrasonografickej diagnostiky žilového systému dolných končatín step by step) Koordinátori: Musil D., Žernovický F. jr. Hotel Družba, Jasná Blok C: Ochorenia krčných tepien Predsedníctvo: Tomka J., Říha D., Šinák I. 1. Čo nás oprávňuje operovať stenózu karotídy? Říha D., Bobuš M., Bulejčík J., Šolek R., Blaha L., Filipiak M., Stryja J., Szkatula J. (Třinec) 2. Karotická endarterektómia stále zlatý štandard? Sihotský V., Frankovičová M., Torma N., Kubíková M., Smola A., Tomečko M., Arendárčik F. (Košice) 3. Časná karotická endarterektomie Novotný T., Staffa R., Vlachovský R., Kříž Z., Přívara M. (Brno) 4. Urgentné karotické rekonštrukcie Berek P., Dzsinich C., Vallus, Barta, Beke (Budapešť) 5. 3-leté výsledky stent-pta karotid hodnocených nezávislým neurologickým monitoringem Kučera D. (Ostrava) 6. Efektivita mechanické trombektomie v léčbě akutní ischemické cévní mozkové příhody Köcher M., Šaňák D., Černá M., Veverka T., Zapletalová J., Král M., Buřval S., Školoudík D. (Olomouc) 7. Kombinovaný chirurgicko-endovaskulární přístup v léčbě akutní mozkové ischémie po neúčinné systémové trombolýze kazuistické sdělení Kozák J., Kučera D., Chmelo J., Válka N., Maděřič D., Václavík D. (Ostrava) 8. Traumatická karoticko-jugulárna fistula spôsobená penetrujúcim kovovým fragmentom Kubíková M., Drahovská I., Staško P., Kováčová V., Frankovičová M. (Košice) 9. Selektívna predoperačná embolizácia a chirurgická resekcia rozsiahlych tumorov krku obkružujúcich karotické tepny Šinák I., Zeleňák K., Hlinka Ľ., Talapková R., Patkaňová L. (Martin) Odborný a vedecký vzdelávací blok podporený edukačným grantom spoločnosti Siemens Dr. Thomas Hartkens: Hybrid operating rooms and future technologies in vascular surgery Prestávka Vaskulárna medicína Suplement ; 4(S1)

9 Odborný program Blok D: Chirurgická a endovaskulárna liečba ischémie dolných končatín Predsedníctvo: Mondek P., Staffa R., Kubíková M. 1. Pedální bypass v léčbě chronické kritické končetinové ischémie desetileté zkušenosti Staffa R., Kříž Z., Buček J., Vlachovský R., Novotný T. (Brno) 2. Pedálny bypass ako záchrana končatiny po otvorenej trieštivej zlomenine predkolenia Slyško R., Šimkovic P., Pálenčár F., Švarc P., Lámala R., Bajčíková B., Gaži A., Kissová S. (Bratislava) 3. Hybridní revaskularizační výkony v léčbě multietážového postižení tepenného systému dolních končetin Biroš E., Vlachovský R., Staffa R., Vojtíšek B. (Brno) 4. Hybridné výkony na končatinových artériách v našom klinickom súbore Kovács V., Takáč R., Čupka I., Cséri J., Munka Š. (Lučenec) 5. Hybridní výkony v léčbě kritické končetinové ischémie Bulejčík J., Říha D., Šolek R., Blaha L., Bobuš M., Szkatula J., Filipiak M., Holesz S. (Třinec) 6. Periférne cievne rekonštrukcie a perkutánne intervencie Kubiková M., Frankovičová M., Torma N., Sihotský V., Arendárčik F., Zavacká M., Smola A., Tomečko M., Staško P. (Košice) 7. Mechanická trombektómia v liečbe akútneho a subakútneho vaskulárneho trombu Vozár M., Kmeťková K. (Banská Bystrica) 8. Komplikácie endovaskulárnej terapie z pohľadu cievneho chirurga, alebo stent vs. bypass? Staško P., Frankovičová M., Torma N., Sihotský V., Kubíková M. (Košice) 9. Využití cévních allograftů v terapii kritické končetinové ischémie Rokošný S., Marada T., Matia I., Baláž P., Chlupáč J., Lipár K., Klein D., Adamec M., Janoušek L. (Praha) GALA večer, Hotel Sorea SNP Vstupenky v cene 20 je možné zakúpiť si pri registrácii ; 4(S1) Vaskulárna medicína Suplement 1

10 10 Odborný program SOBOTA, 31. MAREC Blok E: Sesterská sekcia (prednášky 1. až 9. sú prihlásené do súťaže o najlepšiu prezentáciu) Predsedníctvo: Kovariková B., Kochlicová A., Torma N. 1. Manažment v ošetrovateľskej starostlivosti o pacienta po extraanatomickom bypasse Bartová Z., Jahja E. (Bratislava) 2. Starostlivosť o pacienta s aneuryzmou brušnej aorty po endovaskulárnej liečbe Ježová Ľ., Windischová A., Findurová J. (Martin) 3. Výskum v oblasti kvality života po aortobifemorálnom bypasse Zudlová Ľ. (Košice) 4. FP bypass Heczková A., Pavladyová L. (Třinec) 5. Iatrogénne poranenie pri kanylácii veľkých ciev a následná ošetrovateľská starostlivosť Kubizniaková M., Hudáková E., Vaľková M., Vlasatá Ľ. (Košice) 6. Špecifiká ošetrovateľskej starostlivosti pri akútnej mezenteriálnej ischémii Halušková E., Szabová E. (Bratislava) 7. Starostlivosť o pacienta indikovaného na bunkovú liečbu kritickej končatinovej ischémie Valová D., Tóthová L., Palesch L., Trokšiarová J., Dergnovichová D., Kocíková I., (Bratislava) 8. Endovenózna chirurgia varixov príjemný nadštandard Takáčová G. (Bratislava) 9. Hybridné operačné výkony z pohľadu operačnej sestry Csányiová J., Urbančoková R. (Lučenec) Prestávka 30 minút 10. Operačné výkony na cievnom systéme HK Stehlíková L., Nemcová J. (Martin) 11. Traumatické poranenie brachiálnej tepny Bónová M., Sedláčková A., Štroukačová J. (Nitra) 12. A-V fistula z pohľadu operačnej sestry Sedláčková A., Štroukačová J. (Nitra) 13. Cievny prístup PTFE graftom RAPIDAX naše skúsenosti Kochlicová M., Androvičová E. (Ružomberok) Blok F: Ochorenia aorty Predsedníctvo: Šefránek V., Dulka T., Mazur M. 1. Renovaskulárna hypertenzia a ischemická nefropatia. Možnosti chirurgickej liečby Šefránek V., Necpal R., Dulka T., Tomka J. (Bratislava) 2. Aneuryzmy arteria lienalis Glesk P., Necpal R., Vincze O., Stievermann H., Moland J. (Žilina, Bodoe Nórsko) Vaskulárna medicína Suplement ; 4(S1)

11 Odborný program Pohled na současný stav léčby asymptomatického aneuryzmatu břišní aorty Baláž P. (Praha) 4. Anatomická úskalí v řešení subrenálnich aneuryzmat břišní aorty Mazur M., Dostalík J., Guňka I., Martínek L., Guňková P. (Ostrava) 5. Chirurgická liečba aneuryziem v aortoiliakálnej oblasti naše výsledky Sihotský V., Torma N., Frankovičová M., Kubíková M., Smola A., Tomečko M., Arendárčik F. (Košice) 6. Pozdní komplikace a reintervence po endovaskulární léčbě AAA Černá M., Köcher M., Utíkal P., Bachleda P., Dráč P. (Olomouc) 7. Explantácie stentgraftov po liečbe AAA Tomka J., Žúdelová L., Kanáliková K. (Bratislava) 8. Pokroky v liečbe ochorení aorty Holomáň M., Vulev I. (Bratislava) 9. Extraanatomické rekonštrukcie možné riešenie zápalových aneuryziem abdominálnej aorty a ich komplikácií Kováč P., Vaško J., Šeliga P., Leško M., Macková A., Durkáč D., Czetöová A., Šimko M. (Prešov) Prestávka Blok G: Klinicky zaujímavé kazuistiky. Varia Predsedníctvo: Rusňák F., Zita Z., Miček J. 1. Infraingvinálne aneuryzmy v našom klinickom materiáli Torma N., Sihotský V., Smola A., Kubíková M., Arendárčik F., Zavacká M., Staško P., Frankovičová M. (Košice) 2. Úskalia komplexnej liečby diabetickej nohy Miček J., Hudák P., Bodáková D., Leichenbergová E., Macáková A. (Nové Zámky) 3. Syndróm hyperkinetickej cirkulácie pri neuropatickej nohe ako na to? Petrašovič M., Danninger F., Olejník J. (Bratislava) 4. Svalový lalok musculus sartorius v cievnej chirurgii Necpal R., Šefránek V., Tomka J., Vincze O. (Bratislava) 5. Zriedkavá pooperačná komplikácia po úrazoch panvy Kitka M., Ristvej T. (Košice) 6. Mykotická pseudoaneuryzma karotickej artérie po dentálnej infekcii Zita Z., Žúdelová L., Tomka J., Šefránek V., Dulka T., Kotzman J., Necpal R. (Bratislava) 7. Akútna mezenteriálna ischémia Cseri J., Kovács V., Čupka I., Takáč R., Muňka Š. (Lučenec) 8. Národný program prevencie ochorení srdca a ciev a edukačný portál Cievny pacient Dostálová K., Mistrík A., Štvrtinová V. (Bratislava) ; 4(S1) Vaskulárna medicína Suplement 1

12 12 Abstrakty lekári Fórum mladých chirurgov súťaž Naše zkušenosti s implantací biosyntetických protéz prvních 35 pacientů Vlachovský R., Staffa R., Kříž Z. II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno Úvod: V případech, kdy pacienti s ischemickou chorobou dolních končetin ve stádiu trofických defektů nebo gangrén nemají k dispozici autologní žílu a žíla alogenní je nedostupná, je použití syntetické protézy k infrainguinálním tepenným rekonstrukcím zatíženo poměrně velkým rizikem infekce protézy. V těchto případech jsme na našem pracovišti začali od roku 2009 používat biosyntetické protézy. Metódy: Prospektivní studie biosyntetických bypassů implantovaných od září 2009 do ledna 2012 (n = 35). Primární a dlouhodobá průchodnost rekonstrukce a záchrana končetiny byla hodnocena pomocí Kaplan-Meierovy analýzy, dalším sledovaným parametrem byla infekce graftu a výskyt pseudovýdutě. Výsledky: Soubor tvoří 22 mužů (64 %) a 13 žen (36 %), průměrný věk v době operace byl 66 +/ 6,2 let. Všichni pacienti byli ve stádiu gangrény nebo trofického defektu, nejčastějším bakteriologickým nálezem byl Staphylococcus aureus. Primární a sekundární průchodnost byla u proximálních femoro-popliteálních bypassů (FP) 63,1 %, respektive 71,3 %, a u distálních FP bypassů 40,2 %, respektive 46,4 %. Průměrná doba sledování byla 307 dnů, kumulativní záchrana končetiny byla 62,7 %. V souboru pacientů jsme zaznamenali 1 infekci graftu (2,8 %) a nezaznamenali jsme žádnou pseudovýduť. Za obsahovú a formálnu stránku abstraktov zodpovedajú výhradne autori. Závěr: Pro pacienty s defekty nebo gangrénami, kteří jsou indikovaní k periferní tepenné rekonstrukci a nemají k dispozici vhodnou autologní nebo alogenní žílu, představuje biosyntetická protéza vhodnou alternativu. CLI (critical limb ischemia) a V. A. C. Lámala R., Bajčíková B., Kissová S., Gaži A., Slyško R., Švarc P., Takács R. Oddelenie cievnej chirurgie UNB, Nemocnica sv. Cyrila a Metoda, Bratislava Pri CLI je často nutnosť kombinácie rekonštrukčného výkonu a distálnej amputácie. Po revaskularizácii u pacientov na akceleráciu hojenia rany po akrálnej amputácii (bez jednoznačnej tendencie hojenia) nakladáme V. A. C. Následne pomocou podpornej terapie (V. A. C.) aj po samotnom zlyhaní revaskularizačného výkonu predchádzame vysokým amputáciám. Súbor pacientov. Karotický stenting pred neodkladnou kardiochirurgickou operáciou Kmeťková K., Vozár M. Stredoslovenský ústav srdcových a cievnych chorôb, a. s., Banská Bystrica Hľadanie optimálnej liečebnej stratégie u pacientov s koincidenciou závažného koronárneho a karotického postihnutia je stále plné kontroverzií a nejasností, vyplývajúcich z absencie relevantných dát. Autori prezentujú porovnanie výsledkov jednotlivých typov liečby z dostupných literárnych zdrojov, ako aj vlastné skúsenosti s liečbou tejto kohorty pacientov. Vaskulárna medicína Suplement ; 4(S1)

13 Abstrakty lekári 13 Cystická adventiciálna degenerácia (CAD) zriedkavé ochorenie v praxi cievneho chirurga Kacz M., Mondek P., Galko J., Varga Z., Tóth J., Mesárošová S., Valaška Z., Ďurčanský D. Oddelenie cievnej chirurgie, FN Nitra Pri prejavoch ischémie dolných končatín treba okrem aterosklerotického postihnutia artérií, čo je najčastejšia príčina, diferenciálne diagnosticky uvažovať aj o menej častých ochoreniach postihujúcich artérie dolných končatín. Obzvlášť treba byť obozretný u mladších pacientov, u ktorých nie sú prítomné rizikové faktory na vznik aterosklerózy. Jedným z takýchto raritne vyskytujúcich sa ochorení je cystická adventiciálna degenerácia. Je to ochorenie postihujúce najčastejšie arteria poplitea, je charakteristické tvorbou cysty v arteriálnej adventícii, ktorá pri raste môže spôsobovať určitý stupeň ischémie postihnutej končatiny. V diagnostike sa okrem dôkladného fyzikálneho vyšetrenia uplatňuje dusg, CTA, MRA, DSA. Manažment liečby závisí od štádia ochorenia. V práci opisujeme kazuistiku o 26-ročnej pacientke s výskytom CAD v raritnej lokalizácii femorálnej bifurkácie vpravo, ktorá sa podrobila úspešnej operačnej liečbe. Srovnání femoropopliteálního bypassu a subintimální rekanalizace u osob s intermitentními klaudikacemi: konečné výsledky Fialová J., Utíkal P., Köcher M., Indráková J. II. chirurgická klinika FN Olomouc Radiologická klinika FN Olomouc Úvod: Revaskularizace pacientů s intermitentními klaudikacemi a dlouhým uzávěrem femorální oblasti dle TASC kategorie C-D po vyčerpání možností konzervativní terapie je klasicky prováděna femoropopliteálním bypassem (FPB), miniinvazivní alternativu představuje subintimální rekanalizace (SIR). Jejich srovnání v literatuře chybí nebo jsou ve studiích zahrnuti i pacienti s kritickou končetinovou ischemii (CLI). Cílem naší práce bylo srovnání dlouhodobých výsledků FPB a SIR pouze u pacientů s klaudikacemi. Metodika: V období od ledna 2002 do září 2010 bylo provedeno 196 revaskularizací u pacientů s intermitentními klaudikacemi se srovnatelným postižením povrchní stehenní tepny. Náhodně byly vytvořeny dvě srovnatelné skupiny pacientů. Bylo provedeno 128 FPB s distální anastomózu nad kolenem a 84 SIR femoropopliteálního úseku. Statistické zhodnocení jednotlivých parametrů obou skupin bylo provedeno Kaplan- Meierovou analýzou a Coxovou regresí. Výsledky: Technická úspěšnost dosáhla 100 % u FPB a 97,6 % u SIR. Průměrný vzestup ABI byl 0,45. Při srovnání skupiny bypassů rozdělených na skupinu po revaskularizaci za pomocí autologní žíly a eptfe protézy a skupiny SIR byla vyhodnocena primární průchodnost, primární asistovaná a sekundární průchodnost po 60 měsících, 79,4 %, 77,7 % a 75,0 %, 60,2 %, 60,2 % a 76,3 % resp. 36,7 %, 40,0 % a 39,4 %. Při porovnání výsledků jednotlivých typů cévních náhrad u sgfpb byl nalezen signifikantní rozdíl v počtu uzavřených bypassů ve prospěch revaskularizace autologní žílou proti eptfe protéze. Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi revaskularizací eptfe protézou a SIR. Závěr: U osob s intermitentními klaudikacemi s dlouhým uzávěrem femoropopliteálního úseku je nejlepší metoda volby revaskularizace sgfpb autologní žílou. SIR prokázal dobrou průchod ; 4(S1) Vaskulárna medicína Suplement 1

14 14 Abstrakty lekári nost a je vhodnou alternativou pro pacienty s nevhodnou autologní žílou a přidruženými onemocněními, které pacienta kontraindikují k chirurgické revaskularizaci. SIR považujeme za metodu volby u pacientů s kratší předpokládanou délkou života. (Práce byla zpracována s přispěním grantu UP LF_2011_016) Endovaskulárne PTA intervencie a chirurgický manažment vzniknutých komplikácií Czetöová A. 1, Durkáč D. 1, Vaško J. 1, Šimko M. 2, Dorušinec M. 2 1 Oddelenie cievnej chirurgie FNsP J. A. Reimana, Prešov 2 Oddelenie radiológie, Angiografické pracovisko FNsP J. A. Reimana, Prešov Od prvého úspešne intervenovaného pacienta, keď sa podarilo položiť základy intervenčnej rádiológie vo Fakultnej nemocnici J. A. Reimana v Prešove, dochádza k rapídnemu nárastu počtu diagnostikovaných a terapeuticky endovaskulárne ošetrených pacientov, zároveň k rozširovaniu portfólia poskytovaných služieb. V retrospektívnej štúdii sa autori zameriavajú na komplikácie po intervenčných výkonoch. Na rozsiahlom súbore pacientov viac ako sa zameriavame predovšetkým na pointervenčné komplikácie vyžadujúce chirurgické riešenie. Ochorenia žilového systému a A-V fistuly Angiochirurgické operácie na retrohepatálnom úseku vena cava inferior Janek J. 1, Kminiak R. 1, Kováč O. 1, Hampl F. 2, Baláž V. 3, Kothaj P. 2 1 Oddelenie cievnej chirurgie FNsP F. D. Roosevelta, Banská Bystrica 2 II. chirurgická klinika SZU a FNsP F. D. Roosevelta, Banská Bystrica 3 II. urologická klinika SZU a FNsP F. D. Roosevelta, Banská Bystrica Retrohepatálny úsek dolnej dutej žily je chirurgicky náročne prístupná oblasť. Vyžaduje si vždy kompletnú mobilizáciu pečene a jej mediálnu viscerálnu rotáciu. Prístup je značne komplikovaný rozsiahlym krvácaním u pacienta s cirhózou pečene, okolitými zrastmi a hypokoagulačným stavom. Operácia si vyžaduje úzku spoluprácu s anestéziológom, ktorý počíta s krvácaním a zníženým venóznym návratom počas crossclampingu dolnej dutej žily. Autori opisujú svoje skúsenosti s operáciami v tejto oblasti. Ide o kompletnú náhradu retrohepatálneho úseku VCI pre raritný leiomyosarkóm vyrastajúci priamo zo žilovej steny, operácie pre malígne kaválne tromby pri karcinóme obličky siahajúce až po bránicu (tzv. Nesbit III.) a samotné transplantácie pečene s ponechaním príjemcovej VCI in situ (tzv. kavo-kaválna side to side technika). VNUS ClosureFAST vo femorálnom bloku Maresch M., Nassar T. Saudská Arábia Prevalencia varixov sa odhaduje na % v závislosti od veku (1). V posledných rokoch sa v liečbe kŕčových žíl čoraz častejšie uprednostňujú endovenózne techniky, ktoré majú porovnateľnú technickú úspešnosť, sú menej bolestivé, Vaskulárna medicína Suplement ; 4(S1)

15 Abstrakty lekári 15 skracujú rekonvalescenciu a sú zaťažené nižším počtom komplikácií (2). Ani tieto moderné operačné zákroky, tradične vykonávané za použitia tumescentnej anestézie však nie sú úplne bezbolestné (3). V našej prednáške predkladáme naše skúsenosti z prvých 50 výkonov operovaných vo femorálnom bloku. Literatúra 1. Krijnen RMA, Boer EM, de Bruynzeel OP. Epidemiology of venous disorders in the general and occupational population. Epidemiol Rev 1997; 19: Rautio T, Ohinmaa A, Perälä J, Ohtonen P, Heikkinen T, Wiik H, Karjalainen P, Haukipuro K, Juvonen T. Endovenous obliteration versus conventional stripping operation in the treatment of primary varicose veins: a randomized controlled trial with comparison of the costs. J Vasc Surg May; 35(5): Roos MT, Borger BLS, and Wever JJ. Pain perception during and after VNUS ClosureFAST procedure. Phlebology 2011; 26: Rádiofrekvenční ablace safény jako součást léčby chronické žilní insuficence Marušiak J., Rambousek Z., Škaryd A. Oddělení cévní chirurgie, Krajská nemocnice Liberec, a. s., Liberec Autoři ve svém sdělení uvádějí své zkušenosti s technikou radiofrekvenční ablace safeny na svém pracovišti. Porovnávají výsledky během 2-leté studie, kdy v letech operovali 97 pacientů klasickou chirurgickou technikou a 83 pacientů pomocí radiofrekvenční ablace safeny. Srovnávají výsledky obou metod, časné pooperační komplikace a výsledky po 1 a 2 letech od operace. Uvádějí výhody a nevýhody nové metody pro pacienta, její možná úskalí, kosmetický efekt i význam menší pooperační bolestivosti a krátké pracovní neschopnosti v případě radiofrekvenční ablace. Své výsledky porovnávají s údaji podobných sestav v zahraničních studiích. Nová metoda není v ČR hrazena ze zdravotního pojištění a cena pro pacienta je na pracovišti autorů 600 eur při operaci jedné končetiny. Súčasný manažment May- Thurnerovho syndrómu Patkaňová L. 1, Zeleňák K. 2, Talapková R. 1, Hlinka J. 1, Šinák I. 1 1 Klinika transplantačnej a cievnej chirurgie, Univerzitná nemocnica Martin 2 Rádiologická klinika, Univerzitná nemocnica Martin Úvod: Extenzívna iliakofemorálna trombóza, ktorá je dôsledkom anatomickej variácie, keď pravostranná iliacká tepna AIC komprimuje ľavostrannú spoločnú iliackú žilu (VIC) sa nazýva May-Thurnerov syndróm. Literárna incidencia sa odhaduje v rozsahu % pacientov s iliakofemorálnou trombózou ĽDK. Metódy: V období posledných 3 rokov sme na Klinike transplantačnej a cievnej chirurgie UNM liečili 7 pacientov s diagnózou May-Thurnerov syndróm. Manažment spočíva vo včasnej diagnostike pomocou USG a CT venografie a v následnej katétrom riadenej trombolytickej liečbe s implantáciou stentu. V našich podmienkach ide o medziodborovú spoluprácu cievneho chirurga a intervenčného rádiológa. Výsledky: V práci sú opísané naše výsledky liečby, incidencia a komplikácie ochorenia. Súhrn: Len agresívna a včasná trombolytická liečba s implantáciou stentu do komprimovanej ; 4(S1) Vaskulárna medicína Suplement 1

16 16 Abstrakty lekári ľavej iliackej žily je predpokladom úspechu v manažmente May-Thurnerovho syndrómu a súčasnému predchádzaniu komplikácií. V prípade konvenčnej antikoagulačnej liečby je May-Thurnerov syndróm vo vysokom percente postihnutí závažným posttrombotickým syndrómom. Mladí dospelí veková kategória významne ohrozená venóznym tromboembolizmom Dostálová K., Štvrtinová V., Moricová Š., Palacka P. Fakulta verejného zdravotníctva SZU, Bratislava Analýzou vekového rozloženia súboru pacientov s anamnézou venózneho tromboembolizmu (VTE) spádovej angiologickej ambulancie sme zistili, že pacienti vo veku tvoria 20,5 % pacientov, čo predstavuje až polovicu počtu pacientov vo veku rokov (39,3 %). Podobne je to pri porovnaní s vekovou kategóriou rokov (40,2 %). Táto skutočnosť korešponduje s epidemiologickými údajmi. Incidencia VTE u detí do 15 rokov je 0,6/ obyvateľov/ rok. Vo veku rokov stúpa na 20,2 a vo veku rokov dokonca na 39,3/ obyvateľov/rok. Vzostup incidencie VTE u adolescentov a mladých dospelých sa dá objasniť týmito okolnosťami typickými pre mladý vek: 1. Vrodené trombofilné stavy. Práve výskyt VTE do 45. roku života je jedným z charakteristických anamnestických údajov, na základe ktorých vyslovíme podozrenie na vrodený trombofilný stav. 2. Hormonálna antikoncepcia. V skupine mladých žien je užívanie perorálnej antikoncepcie najčastejšou príčinou VTE. Perorálne kontraceptíva aj v súčasnosti používaných nízkych dávkach zvyšujú riziko trombózy podľa Svetovej zdravotníckej organizácie asi 4,2-krát. 3. Gravidita a šestonedelie. VTE je jednou z hlavných príčin morbidity a mortality v gravidite a puerperiu. Incidencia VTE v gravidite je 00,17 0,93/1 000 tehotných žien/rok. Incidencia VTE je oveľa väčšia v šestonedelí než počas samotnej gravidity. Odhaduje sa na 2,3 6,1/1 000 pôrodov. Pri porovnaní výrazne kratšieho šestonedelia je riziko VTE až 20 až 30-krát vyššie oproti samotnej gravidite. 4. Nádorové ochorenia typické pre adolescentov a mladých dospelých. Incidencia nádorov u adolescentov a mladých dospelých má výrazne stúpajúci trend a nádory sú v týchto vekových skupinách na prvom mieste v príčinách úmrtí hneď za úrazmi, samovraždami a vraždami. Paraneoplastická žilová trombóza môže byť v tejto vekovej skupine, ktorá sa nepodrobuje rozsiahlemu onkologickému skríningu, prvým varovným znamením malignity. Liečenie nádorového ochorenia si aj u mladých ľudí vyžaduje dôsledné zvažovanie prevencie VTE. 5. Drogy. 41,5 miliónov mladých dospelých (15 34 rokov) Európanov rokov vyskúšalo vo svojom živote kanabis. Drogová závislosť prináša závažné trombotické komplikácie: tromboflebitídy, flebotrombózy, vrátane ileo-femorálnej trombózy po aplikácii drog v oblasti slabín. Zápalová odpoveď na kokaín má protrombotický efekt. Známe sú kanabisové arteritídy a flebitídy podobné m. Buerger. 6. Športová činnosť je typická pre tento vek, keď profesionálna či amatérska športová kariéra dosahuje vrchol. Šport prispieva k zvýšeniu rizika VTE nadmerným potením bez dostatočnej hydratácie, nedovoleným užívaním anabolík, používaním tesnej športovej obuvi a oblečenia. Šport sa spája s častým cestovaním, Vaskulárna medicína Suplement ; 4(S1)

17 Abstrakty lekári 17 a tak možnosťou vzniku cestovnej trombózy. V kontaktných športoch sa nedá vyhnúť úrazom, ktoré samotné ako aj ich liečenie a s nimi spojená imobilizácia zvyšujú riziko VTE. Životný štýl a aktivity typické pre mladých dospelých môžu viesť k tomu, že táto veková skupina je vystavená viacerým rizikovým faktorom VTE. Prehnane optimistický pohľad na mladých dospelých považovaných obvykle za zdravých a neohroziteľných môže viesť k podceneniu rizika VTE a mať tak vážne následky. Tepno-žilové spojenia pre potreby dlhodobej hemodialýzy výsledky Frankovičová M., Kubíková M., Sihotský V., Staško P., Torma N., Smola A., Arendárčik F., Tomečko M., Zavacká M. Klinika cievnej chirurgie LF UPJŠ a VÚSCH, a. s., Košice Pacientov zaradených do dlhodobého hemodialyzačného programu pribúda, stúpa ich priemerný vek. Doba použiteľnosti A-V fistúl je obmedzená a skôr či neskôr dôjde k rozvoju komplikácií. Komplikácie A-V fistúl u pacientov v chronickom hemodialyzačnom programe bývajú často príčinou ich hospitalizácie. Vážne komplikácie ohrozujú nielen končatinu, ale niekedy aj život pacienta. V období rokov sme urobili spolu 753 operácií, ktoré súviseli s vytvorením cievneho prístupu. V práci rozoberáme súbor našich pacientov a výsledky operácií. Dialyzovaná populácia starne a pribúda počet dialyzovaných pacientov. Je nevyhnutné, aby chirurgovia ovládali rôzne techniky vyhotovení A-V prístupov. Cieľom cievneho chirurga je vyhotoviť čo najlepší a najbezpečnejší dlhodobý cievny prístup a zvládnuť komplikácie tak, aby minimálne narušili rutinný dialyzačný program pacienta. Klasické a alternatívne miesta na vytvorenie cievneho dialyzačného prístupu u pacientov s chronickou obličkovou chorobou na našom pracovisku v rokoch Bajčíková B., Gaži A., Lámala R., Kissová S., Švarc P., Takács R., Gajdošová M., Slyško R. Oddelenie cievnej chirurgie, UNB, Nemocnica sv. Cyrila a Metoda, Bratislava V poslednom období vzrastá počet a dĺžka prežitia dialyzovaných pacientov s terminálnou obličkovou chorobou. S tým súvisí nárast pacientov s vyčerpanými AV hemodialyzačnými prístupmi na horných končatinách. Tento trend núti cievneho chirurga k dôslednému výberu klasických a hľadaniu vhodných alternatívnych miest na implantáciu dialyzačných prístupov. Uvádzame štatistický vývoj počtu vykonaných operácií, jednotlivé miesta implantácie a alternatívne riešenia u pacientov s vyčerpanými cievnymi hemodialyzačnými prístupmi. Na konkrétnej kazuistike demonštrujeme možnosť vytvorenia popliteo-safenálnej AV fistuly v oblasti stehna u pacienta v dlhodobom dialyzačnom programe so spotrebovanými periférnymi hemodialyzačnými cievnymi prístupmi na horných končatinách. Štatistický prehľad poukazuje na potrebu dôsledného vedenia predoperačnej prípravy s ultrasonografickým zhodnotením a kritickým posúdením vhodnosti implantácie dialyzačného prístupu a tiež pripravenosť na využitie alternatívnych cievnych prístupov ; 4(S1) Vaskulárna medicína Suplement 1

18 18 Abstrakty lekári Ochorenia krčných tepien Čo nás oprávňuje operovať stenózu karotídy? Říha D., Bobuš M., Bulejčík J., Šolek R., Blaha L., Filipiak M., Stryja J., Szkatula J. Centrum cévní a miniinvazivní chirurgie, Nemocnice Podlesí, a. s., Třinec Autori vo svojej prednáške rozoberajú dôležitosť správnej indikácie na riešenie stenóz karotickej tepny prezentujú svoje skúsenosti s vlastnou indikačnou komisiou cievny chirurg, intervenčný rádiológ a neurológ a na záver predkladajú svoje výsledky za posledných desať rokov. Karotická endarterektómia stále zlatý štandard? Sihotský V., Frankovičová M., Torma N., Kubíková M., Smola A., Tomečko M., Arendárčik F. Klinika cievnej chirurgie LF UPJŠ a VÚSCH, a. s., Košice Na našom pracovisku sme od roku 2006 do konca roku 2011 zoperovali 326 karotických endarterektómií s kombinovanou perioperačnou mortalitou a výskytom CMP 6 %. V snahe dosiahnuť všeobecne uznávané kritériá, t. j. pod 3 % závažných komplikácií u asymptomatických pacientov a pod 6 % u symptomatických pacientov, sme zmenili náš prístup. Začali sme štandardne podávať pacientom klopidogrel už predoperačne a prešli sme z rutinného shuntingu na selektívny. Za rok 2011 sme zoperovali takmer 100 pacientov v tomto režime, vrátane konkomitantných výkonov karotickej endarterektómie s kardiochirurgickým výkonom. Dosiahli sme celkovú kombinovanú mortalitu a výskyt CMP pod 3,5 %, t. j. 2,0 % u asymptomatických pacientov a 5,5 % u symptomatických pacientov. Karotickú endarterektómiu považujeme, v súlade s výsledkami väčšiny štúdií a odporúčaní, za štandard liečby aterosklerotického postihnutia a. carotis interna u pacientov s nízkym alebo stredným operačným rizikom. Časná karotická endarterektomie Novotný T., Staffa R., Vlachovský R., Kříž Z., Přívara M. II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno Úvod: Pod vlivem vědeckých důkazů (evidence-based medicine) se v posledních letech mění názory na indikace léčebných postupů u celé řady onemocnění. Podobně je to i v případě timingu karotické endarterektomie u pacientů se symptomatickou stenózou krkavice, což reflektují také doporučení odborných společností. Guidelines European Society for Vascular Surgery z roku 2009 doporučují provedení karotické endarterektomie u symptomatické stenózy nad 50 % nejlépe do 2 týdnů od posledních příznaků (doporučení A). Cílem naší práce bylo zhodnotit výsledky souboru pacientů operovaných časně pro symptomatickou karotickou stenózu a srovnat je s recentně publikovanými prácemi. Metodika: Byla provedena prospektivní studie souboru pacientů, kteří v období 12/ /2011 podstoupili časnou karotickou endarterektomii. Jednalo se celkem o 20 pacientů (12 mužů, 8 žen), průměrného věku 68 let (rozmezí let). Medián doby od posledních příznaků 17 dní (rozmezí 6 36 dní). Vaskulárna medicína Suplement ; 4(S1)

19 Abstrakty lekári 19 Výsledky: Bylo provedeno 20 časných karotických endarterektomií. Z toho 13 bylo provedeno v krčním bloku bez použití shuntu (65 %), 4 primárně v celkové anestezii se shuntem (20 %) a 3 v celkové anestezii se shuntem po konverzi z krčního bloku (15 %). 30-denní mortalita byla 0 %. Nebyly zaznamenány kardiopulmonální, hepatální či renální komplikace. V jednom případě byla nutná operační revize pro hematom v ráně (5 %). V průběhu follow-up (medián 8 měsíců, rozmezí 1 26 měsíců) byla primární i sekundární průchodnost rekonstrukcí 100 %, při sonografických kontrolách nebyla prokázána restenóza rekonstrukce. Kumulativní výskyt cévních mozkových příhod po provedení rekonstrukce 0 (0 %). Nebyly zaznamenány infekční komplikace. Závěr: Naše data, podobně jako další recentně publikované práce, potvrzují, že výsledky časných karotických endarterektomií pro symptomatickou stenózu jsou dobré a riziko komplikací je akceptovatelné. Urgentné karotické rekonštrukcie Berek P., Dzsinich C., Vallus, Barta, Beke Oddelenie srdcovej, cievnej a hrudnej chirurgie, Štátny zdravotný ústav, Budapešť Od do sa uskutočnilo 522 karotických rekonštrukcií. 111 rekonštrukcií bolo akútnych. Akútne sme indikovali karotické rekonštrukcie na základe neurologickej a morfologickej instabilitas. Vo všetkých prípadoch sme vykonali eveznú endarterektómiu. Pooperačné komplikácie sme pozorovali u 3 pacientov. Jeden pacient exitoval. Považujeme za dôležité spoznať neurologickú a morfologickú instabilitu a urgentne ju riešiť. Tým vieme znížiť výskyt a vytvorenie definitívnej vaskulárnej katastrofy. 3-leté výsledky stent-pta karotid hodnocených nezávislým neurologickým monitoringem Kučera D. Vaskulární centrum, Vítkovická nemocnice, a. s., Ostrava Cíl práce: Zhodnocení výsledků endovaskulární léčby vnitřní krkavice (CAS) na základě nezávislého neurologického monitoringu a srovnání těchto výsledků s výsledky chirurgické léčby (EAT). Metodika: Během let 2006 až 2009 bylo ve Vaskulárním centru Vítkovické nemocnice, a. s., řešeno celkem 149 pacientů implantací stentu do vnitřní krkavice. Indikace k léčbě proběhla na základě koncenzu multioborové indikační komise ve složení neurolog, intervenční specialista, cévní chirurg a kardiolog. Pacienti byli indikováni k CAS či EAT na základě zhodnocení anatomických poměrů karotického postižení, typu léze, celkového operačního rizika a preference léčby pacientem. Bezprostředně po výkonu byli neurologicky vyšetřeni k zhodnocení periprocedurálních komplikací a nejpozději do 24 hodin byl provedeno kontrolní ultrazvukové vyšetření intervenované oblasti. Následně byli pravidelně neurologicky a ultrazvukově sledováni nezávislým neurologem k zhodnocení hospitalizační, 30-denní a roční mortality a morbidity. Mortalita a morbidita byla hodnocena z pohledu řešení symptomatické či asymptomatické karotické léze. Komplikace endovaskulární léčby jsou adresně rozebrány na konci sdělení. Výsledky: Periprocedurální mortalita a morbidita souboru byla u symptomatických i asymptomatických lézi 0 %, hospitalizační a 30-denní mortalita byla u obou souborů 0 %, morbidita (CMP + IM) byla u souboru symptomatických karotid 0,8 % a asymptomatických karotid ; 4(S1) Vaskulárna medicína Suplement 1

20 20 Abstrakty lekári 2,2 %. Stejné výsledky kardiovaskulární mortality a morbidity přetrvávaly i po roce nezávislého neurologického sledování. Závěr: Naše zkušenosti demonstrují velmi příznivé výsledky CAS na pracovišti Vaskulárního centra kontrolované nezávislým neurologickým monitoringem, které předčí výsledky chirurgické léčby. Efektivita mechanické trombektomie v léčbě akutní ischemické cévní mozkové příhody Köcher M. 1, Šaňák D. 2, Černá M. 1, Veverka T. 2, Zapletalová J., Král M. 2, Buřval S. 2, Školoudík D. 1 1 Radiologická klinika, Fakultní nemocnice, Olomouc 2 Neurologická klinika, Fakultní nemocnice, Olomouc Cíl: Zhodnotit bezpečnost a efektivitu mechanické trombektomie pomocí Solitaire stentu u akutní ischemické cévní mozkové příhody v povodí arteria cerebri media. Materiál a metodika: Od července 2011 do prosince 2012 bylo k mechanické trombektomii pro akutní ischemickou cévní mozkovou příhodu způsobenou uzávěrem úseku M1 arteria cerebri media indikováno po splnění všech indikačních kriteríí celkem 31 pacientů. Průměrný věk pacientů byl 65,5 let +/ 10,4. Klinický stav devadesátý den po léčbě hodnocený pomocí modifikovaného Rankinova skóre (mrs) byl definován jako dobrý v rozmezí 0 2. Výsledky: Rekanalizace s normálním tokem v arteria cerebri media bylo dosaženo u 93,5 % nemocných v průměrném rekanalizačním čase od počátku klinických příznaků 193 minut. Dobrého klinického efektu v rozmezí mrs 0 2 bylo dosaženo u 61,3 % nemocných. 3-měsíční mortalita byla 16,1 %. Závěr: Mechanická trombektomie pomocí Solitaire stentu je bezpečná, jednoduchá a ve srovnání s jinými metodami léčby efektivnější. Kombinovaný chirurgickoendovaskulární přístup v léčbě akutní mozkové ischémie po neúčinné systémové trombolýze kazuistické sdělení Kozák J., Kučera D., Chmelo J., Válka N., Maděřič D., Václavík D. Vaskulární centrum, Vítkovická nemocnice, a. s. Cíl: Ischemické CMP jsou v civilizovaném světě druhou nejčastější příčinou smrti. Cílem našeho sdělení je seznámit s možností hybridního přístupu v léčbě akutní mozkové ischémie. Materiál: 67-letá pacientka přijata akutně na neurologickou JIP pro 2,5 hod. trvající oslabení levostranných končetin a poruchu řeči. Na vstupním nativním CT mozku bez čerstvých ložiskových změn parenchymu s nálezem dense artery sign ACM vpravo, při dopplerovské ultrasonografii s nálezem prekluzivní, 95 % stenózy ACI vpravo s hypoechogenním embolem. Transkraniální dopplerovská ultrasonografie potvrdila uzávěr ACM vpravo. Pacientka byla indikována k systémové trombolýze, vstupně NIHSS 10 b. Výsledky: Vzhledem k neúčinné systémové trombolýze byla pacientka indikována k provedení akutní angiografie, která potvrdila masivní embolus v bifurkaci ACC vpravo s obrazem pseudookluse ACI dx. a intrakraniálním T uzávěrem vnitřní krkavice. Vzhledem k velikosti embolu byla provedena chirurgická embolektomie ACI Vaskulárna medicína Suplement ; 4(S1)

21 Abstrakty lekári 21 s následnou úspěšnou endovaskulární embolektomií T uzávěru se zcela volným tokem do ACM a ACA vpravo. Na kontrolním CT mozku bezprostředně po výkonu bylo patrné drobné zakrvácení do BG vpravo. Klinicky po výkonu byla pacientka s postupně se zlepšujícím neurologickým stavem, Rankinovo skóre 3, NIHSS 5 b. Závěr: Předpokladem úspěšné léčby CMP je včasná a rychlá rekanalizace uzavřené části tepny, která značně snižuje morbiditu i mortalitu pacientů. Velmi těsná mezioborová spolupráce neurologa, intervenčního specialisty a cévního chirurga je nezbytná zejména v případech selhání systémové trombolytické léčby akutní CMP, kde samostatně provedený chirurgický nebo endovaskulární výkon má jen malou naději na úspěch. Traumatická karoticko-jugulárna fistula spôsobená penetrujúcim kovovým fragmentom Kubíková M., Drahovská I., Staško P., Kováčová V., Frankovičová M. Klinika cievnej chirurgie LF UPJŠ a VÚSCH, a. s., Košice Traumatické poranenia ciev krku sa vyskytujú asi v 10 % celkových cievnych poranení. Väčšina pacientov s poranením ciev krku zomiera na mieste úrazu alebo počas transportu. Mortalita v súvislosti s poranením karotickej tepny môže dosiahnuť 50 % a incidencia vzniku neurologického deficitu je 80 %. Autori prezentujú kazuistiku úspešnej chirurgickej liečby veľkej traumatickej karoticko-jugulárnej fistuly u 51-ročného pacienta, príčinou ktorej bolo strelné poranenie krku. Penetrujúce poranenia krku pre prítomnosť vitálnych štruktúr sú potenciálne nebezpečné a vyžadujú emergentný manažment. Selektívna predoperačná embolizácia a chirurgická resekcia rozsiahlych tumorov krku obkružujúcich karotické tepny Šinák I. 1, Zeleňák K. 2, Hlinka Ľ. 1, Talapková R. 1, Patkaňová L. 1 1 Klinika transplantačnej, viscerálnej a cievnej chirurgie, Univerzitná nemocnica Martin 2 Rádiologická klinika, Univerzitná nemocnica Martin Úvod: Chemodektómy sú najčastejším, nie však jediným typom tumoru, ktoré rastú v intímnom kontakte so stenou karotických tepien. Včasná resekcia malých nádorov je jednoduchá, s minimálnym rizikom poranenia tepnových a nervových štruktúr. S rastom tumoru výrazne narastá incidencia lézií kraniálnych nervov a neurologická morbidita. Metódy: Od roku 2010 sme operovali 4 pacientov s tumorom v oblasti karotických tepien. V troch prípadoch išlo o chemodektóm. Dva zo štyroch tumorov boli extrémne veľké, recidivujúce tumory, ktoré obkružovali karotické tepny. U oboch pacientov sme pred operáciou realizovali selektívnu embolizáciu tumoru. Operačná resekcia bola vykonaná do 48 hodín od endovaskulárneho výkonu. V práci sa zameriavame na vplyv predoperačnej embolizácie, ale aj náročnosť, výrazné riziká a úskalia operačnej liečby. Súhrn: Moderné zobrazovacie techniky v súčasnej dobe umožňujú včasnú detekciu chemodektómov v iniciálnych štádiách. Napriek tomu sa v praxi stretávame s rozsiahlymi nádormi na krku, ktoré inkarcerujú karotické tepny, zvyšujú riziko operačnej liečby a výrazne zhoršujú prognózu pacientov ; 4(S1) Vaskulárna medicína Suplement 1

22 22 Abstrakty lekári Chirurgická a endovaskulárna liečba ischémie dolných končatín Pedální bypass v léčbě chronické kritické končetinové ischémie desetileté zkušenosti Staffa R., Kříž Z., Buček J., Vlachovský R., Novotný T. II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno Úvod: Autoři představují soubor 110 pacientů s chronickou kritickou ischémií dolní končetiny, kteří po vyčerpání možností endovaskulární a konzervativní terapie podstoupili v uplynulém desetiletí distální tepennou rekonstrukci pedálním bypassem. Statistickou analýzou vyhodnocují, jak ovlivňuje dlouhodobou průchodnost bypassů diabetes mellitus pacientů, délka bypassu, kompozitní versus nekompozitní stavba bypassu a volba pedální tepny pro distální anastomózu (arteria dorsalis pedis versus arteria plantaris communis). Pacienti/metoda: Soubor tvoří 83 mužů (75,5 %) a 27 žen (24,5 %), průměrného věku 64,0 ± 10,6 roků, (rozmezí let). 74 (67,3 %) pacientů má diabetes mellitus. 96 pacientů sledovaného souboru (87,3 %) trpělo chronickou kritickou ischémií dolní končetiny s defektem (SVS-ISCVS kategorie 5), devět (8,2 %) mělo klidové bolesti (SVS-ISCVS kategorie 4), u pěti pacientů (4,5 %) šlo o akutní ischémii. Pro bypass byla nejčastěji použita autologní reverzní nebo insitu vena saphena magna. Kompozitní graft byl použit u 13 (11,8 %) pacientů. Podle délky graftu byly bypassy rozděleny na dlouhé s proximální anastomózou na arteria femoralis communis nebo arteria femoralis superficialis (53 pacientů; 48,2 %) a krátké grafty s proximální anastomózou na arteria poplitea (57 pacientů; 51,8 %). Distální anastomóza byla založena na arteria dorsalis pedis (56 pacientů; 50,9 %) nebo arteria plantaris communis (54 pacientů; 19,1 %). Výsledky: V průběhu sledování (průměr 30 ± 26,4 měsíce; rozmezí 1,2 91,2 měsíce) byla pozorována okluze 21 graftů (19,1 %). U devíti z nich (7,3 %) byla průchodnost obnovena včasnou embol/trombektomií nebo trombolýzou. Žádný pacient nezemřel během operačního výkonu, 30-denní mortalita byla 1,8 %. Třináct pacientů (11,8 %) podstoupilo ve sledovaném období vysokou amputaci končetiny (v bérci nebo ve stehně). Kumulativní primární a sekundární průchodnost pedálních bypassů a kumulativní četnost zachování ohrožené končetiny (Kaplan-Meier Survival Analysis) byly 67,2 %, 69,5 % a 78,0 %. Statistická analýza (Log Rank test, hladina významnosti, α = 0,05) ukázala že, krátké a nekompozitní grafty vykazovaly signifikantně lepší dlouhodobé výsledky. Diabetes mellitus a volba výtokové pedální tepny výsledky neovlivnily. Závěr: Pedální bypass je často jedinou možností, jak zachránit kriticky ischemickou končetinu. Jde o metodu s velmi nízkým rizikem a velmi dobrými dlouhodobými výsledky, které byly v naší studii ovlivněny délkou bypassu a jeho kompozitní stavbou, naopak nebyly ovlivněny diabetem pacientů a umístěním distální anastomózy. Vaskulárna medicína Suplement ; 4(S1)

23 Abstrakty lekári 23 Pedálny bypass ako záchrana končatiny po otvorenej trieštivej zlomenine predkolenia Slyško R., Šimkovic P., Pálenčár F., Švarc P., Lámala R., Bajčíková B., Gaži A., Kissová S. Oddelenie cievnej chirurgie, UNB, Nemocnica sv. Cyrila a Metoda, Bratislava U 29-ročného pacienta po trieštivej zlomenine predkolenia PDK, riešenej vonkajším fixátorom opisujeme priebeh liečby od 3. poop. dňa po operácii fraktúry, keď bol prevezený na OCCH UNB, implantovaný popliteo-atp bypass l. dx. a následne aplikovaná VAC liečba, po kompletnom vyčistení rany na predkolení zrealizovaná v spolupráci s traumatológom resekcia TC zhybu a jeho osteosyntéza, pokus o prekrytie defektu pomocou svalového laloka z m. latissimus dorzi, ktorý sa neujal, s následným pokračovaním vo vákuovej liečbe s prekrytím pregranulovaného defektu voľným kožným transplantátom. Hybridní revaskularizační výkony v léčbě multietážového postižení tepenného systému dolních končetin Biroš E. 1, Vlachovský R. 1, Staffa R. 1, Vojtíšek B. 2 1 II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno 2 Klinika zobrazovacích metod LF MU a FN u sv. Anny, Brno Cíl: Zhodnocení našich zkušeností a výsledků ze simultánní aplikace endovaskulárních a otevřených cévně-chirurgických postupů v terapii multietážového postižení tepenného systému dolních končetin. Materiál a metodika: Retrospektivní analýza souboru pacientů, kteří v období podstoupili hybridní cévně-rekonstrukční výkon na II. chirurgické klinice FN u sv. Anny v Brně. Zhodnocení indikačních kritérií, typu výkonů a pooperačního sledování pacientů. Výsledky: V průběhu let 2009 až 2011 bylo na našem pracovišti ošetřeno simultánní endovaskulární a angiochirurgickou intervencí celkem 59 pacientů. 6 pacientů (10 %) mělo akutní končetinovou ischémii. Chronickou kritickou končetinovou ischémií trpělo 19 pacientů souboru (32 %). Ostatní pacienti (34, t. j. 58 %) měli klaudikační obtíže. U 33 pacientů byla endovaskulární část výkonu provedena proximálně od místa otevřené chirurgické revaskularizace. Ve 24 případech byla endovaskulární část výkonu zacílena na výtokový trakt, tedy tepenné řečiště distálně od místa angiochirurgické intervence. U 1 pacienta byla endovaskulární část hybridního výkonu zacílena současně na přítokové i výtokové tepenné řečiště. U jednoho pacienta se jednalo o peroperační endovaskulární aspirační embolektomii. Technický neúspěch endovaskulární části výkonu jsme zaznamenali ve 2 případech. Primární průchodnost rekonstrukcí po 12 měsících byla 84 %. Závěr: Hybridní výkony představují efektivní a moderní přístup v terapii pacientů s multietážovým postižením tepenného systému dolních končetin. Hlavní výhodou metody je snížení extenzivity chirurgické revaskularizace endovaskulární částí výkonu, z čehož pacienti profitují, a to tím více, pokud jsou kompromitováni interními riziky nebo pokud jde o akutní končetinovou ischémii ; 4(S1) Vaskulárna medicína Suplement 1