TEÓRIA, VÝSKUM A VZDELÁVANIE V OŠETROVATEĽSTVE

Transcription

1 Univerzita Komenského v Bratislave Jesseniova lekárska fakulta v Martine Ústav ošetrovateľstva TEÓRIA, VÝSKUM A VZDELÁVANIE V OŠETROVATEĽSTVE Editori Juraj Čáp Katarína Žiaková MARTIN 2011

2 Recenzenti doc. PhDr. Darja Jarošová, PhD. doc. PhDr. Gabriela Vörösová, PhD. Rukopisy neprešli jazykovou úpravou. Za jazykovú kultúru zodpovedajú autori. Univerzita Komenského Bratislava, Jesseniova lekárska fakulta Martin, Ústav ošetrovateľstva Martin, 2011 ISBN

3 VYDANIE PUBLIKÁCIE A KONFERENCIU PODPORILI GlaxoSmithKline Slovakia s.r.o. Hero Slovakia s.r.o. Krka Slovensko, s.r.o. Baliarne Obchodu, a.s. Poprad Slovenská komora ortopedických technikov

4 HARTMANN RICO spol. s.r.o. Penzión ČIERNA PANI Vydavateľstvo Osveta, s.r.o. BIOSTER, a.s. CETREX TIMED s.r.o. zdravotnícke zásobovanie Moderné vzdelávanie pre vedomostnú spoločnosť/projekt je spolufinancovaný zo zdrojov EÚ

5

6 OBSAH PREDHOVOR Soňa Bocková, Jana Marečková, Renáta Zeleníková PŘEHLED POZNATKŮ O HODNOCENÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE KLASIFIKACÍ NOC Michaela Dingová CHRONICKÉ OCHORENIE A KVALITA ŽIVOTA V RÓMSKEJ POPULÁCII Božena Džuganová, Danuša Balková AKO ZLEPŠIŤ POČÚVANIE S POROZUMENÍM PRI VÝUČBE CUDZIEHO JAZYKA V ODBORE OŠETROVATEĽSTVO Ivan Farský, Katarína Žiaková SPIRITUALITA V OŠETROVATEĽSKÝCH KONCEPTUÁLNYCH MODELOCH A TEÓRIÁCH Erika Hajnová Fukasová HOSPICOVÁ STAROSTLIVOSŤ V OSTRAVE Dawn Gawthorpe EXPLORING THE LIVED EXPERIENCE OF TWO STUDENTS ON AN ERASMUS EXCHANGE USING NARRATIVE Edita Hlinková, Jana Nemcová HODNOTENIE EFEKTIVITY EDUKÁCIE CIEVNO-CHIRURGICKÝCH PACIENTOV V PREVENCII A V STAROSTLIVOSTI O SYNDRÓM DIABETICKEJ NOHY Sergej Hloch, Dagmar Magurová, Helena Galdunová, Ján Valíček, Ján Kľoc VYUŽITIE HYDROABRAZÍVNEHO PRÚDU V ORTOPÉDII VYCHÁDZAJÚC Z EXPERIMENTÁLNEJ ŠTÚDIE S NÁSLEDNÝM VYUŽITÍM V KLINICKEJ PRAXI A DOPADOM NA PACIENTA Anna Hudáková, Ľubica Derňárová SEBESTAČNOSŤ AKO VÝZNAMNÝ ASPEKT KVALITY ŽIVOTA SENIOROV Jan Chrastina, Katarína Žiaková, Kateřina Ivanová, Denisa Schwetzová, Věra Vránová CHRONICKÁ NEMOC, JEJÍ DEFINOVÁNÍ A CHÁPÁNÍ POHLEDEM NEMOCNÉHO A RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ Marcela Ižová, Kvetoslava Drozdíková VYUŽITIE KONCEPTU BAZÁLNEJ STIMULÁCIE PRI POSKYTOVANÍ OŠETROVATEĽSKEJ STAROSTLIVOSTI Monika Jankechová PSYCHICKÁ ZÁŤAŽ SESTIER V PALIATÍVNEJ STAROSTLIVOSTI Šárka Ježorská, Danuška Tomanová PROTEKTIVNÍ FAKTORY VE VZTAHU K SYNDROMU VYHOŘENÍ

7 Helena Kadučáková ZDROJE ODOLNOSTI V RODINE PRI STAROSTLIVOSTI O CHRONICKY CHORÉ DIEŤA Miroslav Kala ÚSKALÍ KRÁTKODOBÉ HOSPICOVÉ PÉČE Alicja Kamińska, Wojciech Klapa, Joanna Miarka THE ROLE OF NURSING-PEDAGOGICAL DIAGNOSIS OF CHARGES IN A FAMILY EMERGENCY SHELTER Helena Kisvetrová UMÍRÁNÍ A SMRT V PROSTŘEDÍ INTENZIVNÍ MEDICÍNY Klapa Wojciech, Kamińska Alicja, Miarka Joanna CHILDREN S STATE OF HEALTH FROM DYSFUNCTIONAL FAMILIES IN MAŁOPOLSKA, POLAND Lenka Machálková VYUŽITÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V PALIATIVNÍ PÉČI Petra Mandysová, Marie Matějčková, Edvard Ehler OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA PORUCHA POLYKÁNÍ VS. SCREENING PRO PORUCHY POLYKÁNÍ: SUBJEKTIVNĚ HODNOCENÉ ZNALOSTI Jana Marečková, Lenka Mazalová, Jana Kameníčková, Štěpánka Bubeníková, Jana Zapletalová OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNOSTIKA NANDA-INTERNATIONAL REALIZOVANÁ STUDENTY A MENTORY FZV Lenka Mazalová, Jana Marečková, Jana Kameníčková, Zdeňka Mikšová KLINICKÁ VALIDIZACE OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY STRACH V PEDIATRICKÉ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI Lucia Mazúchová, Ján Buchanec POSÚDENIE FUNKČNOSTI RODÍN V RÁMCI PREVENCIE CAN SYNDRÓMU A VPLYV ZDRAVOTNÉHO STAVU A VÝVINU DIEŤAŤA Michaela Miertová, Mária Zanovitová NESPOKOJNOSŤ SO SVOJÍM TELOM AKO RIZIKOVÝ FAKTOR PORÚCH PRÍJMU POTRAVY Anna Michalik, Bożena Krawczyk, Ewelina Jaksz-Recmanik AWARENESS OF RISK FACTORS AND PREVENTION METHODS IN CERVICAL CANCER CONNECTED WITH HPV Eva Morovicsová, Eva Ambrosová BARIÉRY V KOMUNIKÁCII S TELESNE POSTIHNUTOU MLÁDEŽOU Jana Nemcová, Edita Hlinková SKRÍNING, EDUKÁCIA A SELFMANAŽMENT V KONTEXTE SYNDRÓMU DIABETICKEJ NOHY

8 Mária Novysedláková, Zuzana Hudáková MANAŽMENT PACIENTA PRI LIEČBE HYPERTENZIE Anna Ovšonková, Jaroslava Figurová POSUDZOVANIE DOJČENIA U PREDČASNE NARODENÝCH DETÍ Martina Pochybová, Igor Ondrejka PSYCHICKÁ PORUCHA DIEŤAŤA A JEJ ZVLÁDANIE V RODINE Radka Šerfelová, Katarína Žiaková DETERMINANTY KVALITY ŽIVOTA OPATROVATEĽA V PALIATÍVNEJ STAROSTLIVOSTI Denisa Schwetzová, Věra Vránová, Jan Chrastina, Kateřina Ivanová KVALITA ŽIVOTA RODINY U DÍTĚTE S NÁDOROVÝM ONEMOCNĚNÍM V OBLASTI CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU Viera Simočková, Mária Zamboriová PRÍSTUPY A POSTOJE SESTIER K VLASTNÉMU ZDRAVIU Jana Škvrňáková, Arnošt Pellant, Roman Michálek TRVALÁ TRACHEOSTOMIE OVLIVŇUJE PACIENTA V PSYCHICKÉ, SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ OBLASTI Petra Stefanová, Jana Marečková OVĚŘENÍ PŘESNOSTI DIAGNOSTICKÉHO ZÁVĚRU U VYBRANÝCH OŠETŘOVATELSKÝCH PROBLÉMŮ NANDA INTERNATIONAL Mária Tabaková VALIDIZÁCIA OŠETROVATEĽSKEJ DIAGNÓZY PREŤAŽENIE OPATROVATEĽA Martina Tomagová, Michaela Miertová KOGNITÍVNA REHABILITÁCIA AKO OŠETROVATEĽSKÁ INTERVENCIA LITERÁRNY PREHĽAD Martina Tomagová, Ivana Bóriková VALIDÁCIA OŠETROVATEĽSKEJ DIAGNÓZY CHRONICKÁ ZMÄTENOSŤ Danuška Tomanová, Śárka Ježorská ZKUŠENOSTI S AKTIVIZAČNÍM POJETÍM VÝUKY ZDRAVOTNICKÉ EDUKACE Jana Vanečková, Gabriela Vörösová DIAGNOSTIKA PERIOPERAČNEJ ÚZKOSTI ZALOŽENÁ NA DÔKAZOCH Joanna Zalewska-Puchała, Anna Majda, Elżbieta Majewska THE MODIFICATORS OF LABOR STRESS AND PAIN Mária Zamboriová, Viera Simočková INKONTINENCIA A KVALITA ŽIVOTA SENIOROV Renáta Zeleníková, Ilona Plevová, Katarína Žiaková VALIDIZÁCIA OŠETROVATEĽSKEJ DIAGNÓZY DEFICIT VEDOMOSTÍ

9 Renáta Zeleníková, Katarína Žiaková, Yvetta Vrublová, Darja Jarošová POROVNANIE VÝSLEDKOV VALIDIZÁCIE OŠETROVATEĽSKEJ DIAGNÓZY AKÚTNA BOLESŤ V ČR A SR Katarína Žiaková, Juraj Čáp, Ivan Farský, Elena Gurková DUCHOVNÁ TIESEŇ VALIDIZÁCIA OŠETROVATEĽSKEJ DIAGNÓZY Katarína Zrubáková, Jana Jadvišová, Viera Gilanová SMRŤ AKO STRESOIDNÝ FAKTOR V PRÁCI SESTRY

10 PREDHOVOR Prepojenie, nadväznosť a kontinuita teoretickej bázy, výskumu a klinickej praxe v ošetrovateľstve predstavuje dlhoročnú tradíciu a cieľový odkaz medzinárodných ošetrovateľských konferencií, organizovaných na pôde Ústavu ošetrovateľstva JLF UK v Martine od roku Problematika ošetrovateľstva založenom na dôkazoch, ošetrovateľskej diagnostiky a terminológie v ošetrovateľstve sú v posledných rokoch v popredí záujmu ošetrovateľského výskumu a vzdelávania na Slovensku. Uvedené oblasti spája dlhoročná snaha ich implementácie a prepojenia s klinickou praxou. Tohtoročná, deviata medzinárodná vedecká konferencia TEÓRIA, VÝSKUM A VZDELÁVANIE V OŠETROVATEĽSTVE, ktorá sa konala 26. mája v Martine, reflektovala uvedené témy. V tomto roku sme okrem tradičných nosných tém zaradili do programu problematiku paliatívnej starostlivosti a spirituality v kontexte teórie, výskumu a praxe. Táto sekcia vychádzala z prezentácií aktuálnych výskumných trendov a výsledkov projektov prebiehajúcich na Ústave ošetrovateľstva JLF UK v Martine. Vznikla ako súčasť riešenia grantov Spiritualita od teoretických východísk ku praktickým dôsledkom (VEGA 1/0215/10), Smrť a vedomie smrteľnosti (KEGA 021UK-4/2011). Recenzovaná publikácia Teória, výskum a vzdelávanie v ošetrovateľstve, má za cieľ priniesť odbornej verejnosti výber vedeckých prác, ktoré prispievajú k rozvoju vedeckovýskumnej bázy v oblasti ošetrovateľstva. Do publikácie prispeli autori z Českej republiky, Poľska, Slovenskej republiky a Veľkej Británie. Publikácia je vydaná aj pri príležitosti 85. výročia založenia Ústavu M. R. Štefánika, v ktorom pôsobila Sociálno-zdravotná škola, ktorej absolventky pracovali v zdravotníckych a sociálnych zariadeniach. Katarína Žiaková

11 PŘEHLED POZNATKŮ O HODNOCENÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE KLASIFIKACÍ NOC Soňa Bocková 1, Jana Marečková 2, Renáta Zeleníková 3 1 Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci, student DSP Ošetřovatelství 2 Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci 3 Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě Souhrn Příspěvek je přehledem informací z relevantních literárních zdrojů zabývajících se využitelností NOC výsledků ošetřovatelské péče doporučených autory publikace Nursing Outcomes Classification (Moorhead, S. et al., 2008) u hospitalizovaných klientů. Jednou z mnoha klíčových složek poskytované ošetřovatelské péče je její kvalita, která je velice komplexním pojmem s několika dimenzemi. Abychom mohli prohlásit, že ošetřovatelská péče je skutečně kvalitní, měli bychom se kontinuálně vzdělávat a získávat nové informace s cílem zdokonalit a zefektivnit ošetřovatelskou praxi. Celkové výdaje spolu s kvalitou poskytované ošetřovatelské péče jsou stále aktuálním tématem a v době rostoucí zadluženosti většiny evropských zemí světa bude také v dalších obdobích diskutovanou otázkou. Jednou z možností monitoringu poskytované ošetřovatelské péče za účelem sledování efektivního využití zdrojů může být měřitelnost výsledků v klinické praxi užitím nástrojů NOC klasifikace. Klíčová slova nursing outcomes, NOC, NIC, NANDA, Aliance 3 N Úvod Téma metody práce užívané registrovanými sestrami, jež je označována jako ošetřovatelský proces, je na tolik známé a četně publikované, že v úvodu sdělení nejsou záměrně předloženy poznatky k uvedené metodě jako celku. Pro účely textu je vhodné upozornit na poslední fázi ošetřovatelského procesu, která je určena k vyhodnocení poskytované péče. Podle autorky Prophet neslouží NOC klasifikace pouze pro určení vhodných cílů péče o pacienta s konkrétní ošetřovatelskou diagnózou, ale rovněž jako měřítko stavu pacienta během celého období kontinuálně poskytované ošetřovatelské péče (Prophet, 2000, s. 660). Počátek využití NOC ošetřovatelských výsledků poskytované péče v klinické praxi ke zhodnocení její kvality je 11

12 datován šedesátým letům 20. století. Podle Moorhead a kolektivu vložily od té doby sestry mnoho úsilí do rozvoje kategorizace výsledků a identifikace hlavních měření výsledků (Moorhead et al., 2008). Autoři publikace Nursing Outcomes Classification (NOC) se v rámci konceptuálního modelu výsledků zamýšlejí nad celou řadou otázek souvisejících s kvalitou poskytované ošetřovatelské péče. Řeší benefity pacienta získané poskytovanou zdravotnickou péčí, zda je poskytovaná péče stejně kvalitní ve všech zdravotnických zařízeních, jaké lze očekávat výsledky péče a pokud nejsou výsledky adekvátní, jaké změny je potřeba realizovat za účelem jejich zlepšení. V posledním desetiletí byly odpovědi na tyto otázky ujasněny. Pacient, systém a poskytovatel jsou třemi hlavními faktory, které významně ovlivňují dosažení výsledků péče. Ošetřovatelská literatura proto zdůrazňuje potřebu vzít tyto faktory v úvahu při hodnocení výsledků pacienta a při determinaci její kvality (Moorhead et al., 2008). Cíl práce a metodika Cílem příspěvku je předložit přehled publikovaných poznatků souvisejících s výzkumem a využitelností klasifikace NOC výsledků ošetřovatelské péče. Na základě rešerší zahraničních databází Medline PubMed, EBSCOHost, Cochrane, ProQuest a Google Scholar byly po zadání klíčových vyhledávacích slov: nursing outcomes, NOC, NIC, NANDA, Aliance 3 N za vyhledávací období ( ) nalezeny plnotexty odborných článků, přehledů - review a abstraktů. Výchozím rokem pro stanovené vyhledávací období byl rok Byl zvolen proto, že v tomto období se objevovaly první zmínky o hodnocení ošetřovatelské péče klasifikací NOC. Pro důkladnost nalezení relevantních zdrojů byly použity různé kombinace výše uvedených klíčových slov zapojením Booleovských operátorů. Bylo nalezeno 7 plnotextů, 4 abstrakty, a 3 přehledové příspěvky review. Přehled dohledaných poznatků Podle autorů Reed et al. je klasifikace NOC standardizovaným ošetřovatelským jazykem pro vyjádření výsledků péče citlivých k určeným intervencím (Reed, et al., 2006). Autoři Doran a Almost ve své publikaci hovoří o klasifikačním systému NOC jako o uceleném systému klasifikujícím klientovy výsledky, které jsou citlivé k ošetřovatelským intervencím (Doran, Almost, 2003, s. 333). Každý z výsledků v klasifikačním systému NOC obsahuje definici, seznam indikátorů, které jsou nápomocny při hodnocení pacientova stavu, 5 bodovou Likertovu měřící škálu používanou rovněž k měření klientova stavu a seznam citací literárních zdrojů, které jsou používány k vývoji výsledků (Doran, Almost, 2003, s. 333). 12

13 Pro zjištění reliability, validity a senzitivity komponent NOC klasifikace jako součásti Aliance 3N je podle Doran a Almost velmi důležitá monitorace a kontinuální vyhodnocování v klinické praxi (Doran, Almost, 2003, s. 335). Výzkumem v klinických podmínkách, který se, kromě jiného, soustředil na identifikaci nejčastějších ošetřovatelských diagnóz a intervencí v souladu s obsahem klasifikací řazených do Aliance 3 N u žen hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče v Brazílii, se zabývaly autorky Oliveira a Freitas. Zjištěním své práci uvádějí, že NANDA Int. diagnostika spolu s klasifikacemi NIC a NOC jsou nedílnou součástí ošetřovatelské péče a napomáhají posílení její kvality (Oliveira, Freitas, 2009, s ). Keenan a Yakel uvádějí výsledky pilotní studie, která se zaměřila na technologickou podporu ošetřovatelské dokumentace a komunikace. Na oddělení intenzivní péče proběhlo po dobu jednoho roku sledování ošetřovatelské péče po zavedení NANDA Int., NIC a NOC terminologie, integrované do elektronických zdravotnických záznamů klienta. Mezi hlavními zjištěními autoři uvedli zdokonalení znalostí, kolektivního myšlení a porozumění komponentám klasifikací. Kladli velký důraz na nezbytnou složku poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, kterou je interdisciplinární spolupráce ve spojení s efektivní komunikací. (Keenan, Yakel, 2005, s ). Na využití Aliance 3 N pro vytvoření Evidence Based Practice Guidelines se zaměřili Kautz a Hom. Tito autoři se v závěru šetření shodují v názoru o využitelnosti Aliance 3 N pro usnadnění tvorby a zpřesnění obsahu Evidence - Based Nursing Guidelines postupů ošetřovatelské péče založených na vědně doložitelných důkazech (Kautz, Hom, 2008, s. 14-9). V roce 2009 byly zveřejněny výsledky přehledové studie autorů Garbin et al., vedené v Brazílii, jejímž cílem bylo prezentovat publikovaná výzkumná šetření od roku 2008 zabývající se NOC klasifikací. Autoři sdělili, že mezi 15 dohledanými články bylo v amerických časopisech publikováno 70,34 % a z toho téměř většina 60,2 % byla publikována americkými autory. Studie byly rozděleny do čtyř skupin podle tématu, na které byly zaměřeny. Systematickým klasifikaci NOC v ošetřovatelské praxi se věnovalo 40 % článků, validitě jednotlivých elementů (výsledky, indikátory a měřítka) rovněž 40 %, překladu a validitě NOC 6,6 % sdělení a využití v počítačovém systému 13,4 % publikovaných textů. Autoři závěrem dokumentují fakt o nárůstu článků se zaměřením na NOC klasifikaci a současně vyzývají k potřebě dalších studií věnovaných klasifikací NOC zejména v klinické praxi, neboť se jedná o důležitý nástroj systematizace ošetřovatelské péče (Garbin et al., 2009, s ). V České a Slovenské republice je problematika Aliance 3 N publikována některými autory. Patří k nim kupříkladu Holmanová, Čáp, Žiaková a Bóriková, kteří vedli studie 13

14 zaměřené na objektivizaci diagnostického procesu a efektivnější výběr intervencí v klinické praxi na Slovensku (Holmanová et al., 2008). Zeleníková a Žiaková se zabývaly kritérii pro validizační studie v česko-slovensko sociokulturním prostředí (Zeleníková, Žiaková, 2008). V roce 2008 byl v České republice zahájen projekt se zaměřením na studium možné implementace mezinárodní standardizované terminologie NANDA-International a intervencí NIC v domácí péči s následným ověřením využitelnosti klasifikací (Jarošová et al., 2009). K výzkumu v oblasti NOC publikovaly také Marečková se Stefanovou v roce 2010 výsledky studie zabývající se klasifikací NIC a NOC u pacientů s ošetřovatelskou diagnózou riziko porušení kožní integrity Cílem studie bylo zjistit rozdíly ve využitelnosti NOC hodnocených oblastí a NIC ošetřovatelských intervencí spojených s výše zmíněnou diagnózou. (Stefanová, Marečková, 2010). Zeleníková a Žiaková publikovaly v roce 2010 příspěvek, jehož cílem byla analýza 50 dohledaných validizačních studií k ošetřovatelské diagnostice uvedených ve 12 konferenčních sbornících. Výsledky analýzy přispívají k rozšíření poznatků o metodologii výzkumu v oblasti validizace ošetřovatelských diagnóz a současně k efektivnějšímu výběru ošetřovatelských intervencí, což může zvýšit kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Autorky v závěru příspěvku konstatují skutečnost, že kvalitní ošetřovatelská péče závisí rovněž na schopnosti sester přesně diagnostikovat problémy pacienta a efektivně určit intervence (Zeleniková, Žiaková, 2010). Významnou determinantou, která určuje kvalitu ošetřovatelské praxe je vzdělaná a znalá sestra s teoretickými a praktickými schopnosti a dovednostmi. Součástí vzdělávání sester je výuka ošetřovatelské terminologie s využitím obsahu klasifikací Aliance 3 N. Implementace této terminologie není vždy snadnou záležitostí. Existuje stále řada pedagogů, kteří někdy neochotně problematiku vyučují, odmítají participovat na jejím zavádění do studia a klinické praxe a nedovedou se studenty plnohodnotně ve prospěch věci vést. Podobný názor mají autoři Smith a Craft-Rosenberg, a to i přesto, že v klinické praxi se využití jednotné ošetřovatelské terminologie zvyšuje. Autoři proto vytvořili směrnici či doporučení, jak postupovat při výuce klinické ošetřovatelské péče se začleněním komponent Aliance 3 N. Materiál by měl pomoci při výuce jednotné ošetřovatelské terminologie jak pedagogům, tak jejich studentům (Smith, Craft-Rosenberg, 2010, s ). Nezbytnost znalostí a zkušeností z oblasti klasifikací Aliance 3 N je velmi důležitá při elektronizaci dat pacientů, specificky ošetřovatelské dokumentace. Autoři studie z roku 2003 se zabývali implementací standardizované ošetřovatelské terminologie do zařízení urgentní přednemocniční péče ve Španělsku. Popsali elektronický informační systém nejenom jako místo pro uložení záznamů a softwarové vybavení počítače, ale zejména jako kvalitativní transformaci konceptuálního 14

15 pohledu sester a adekvátní propojení ošetřovatelské teorie s praxí (Morales et al., 2003, s. 37). Využitím elektronizace dat pacienta při poskytování ošetřovatelské péče se také zabývá příspěvek autorů Moorhead et al. Autoři příspěvku upozorňují na kontinuální zkracování délky hospitalizace na akutních lůžcích, širší využití technologie, narůstající nutnost elektronizace pacientových záznamů a na fakt, že pacientovy výsledky odrážející kvalitu ošetřovatelské péče kladou mnohem větší důraz na preciznost práce sester podle metody ošetřovatelský proces. Jejich sdělení dále popisuje bohatou historii užití NANDA Int. diagnóz v oblasti nemocnic, lokalizovaných na středozápadě Spojených států amerických, s hlavním zaměřením na implementaci klasifikace NOC do ošetřovatelské péče a dokumentace (Moorhead et al., 1998, s ). V roce 2003 byl u vzorku 463 sester z Islandu proveden průzkum s cílem zjistit jejich názory na využití klasifikací Aliance 3 N v klinické praxi. Práci s ošetřovatelskými diagnózami NANDA- Int. na pracovišti uvedlo 58 % sester, 19 % respondentek sdělilo, že využívají klasifikaci NIC vždy nebo občas, a to převážně pro dokumentování ošetřovatelských intervencí. Klasifikaci NOC respondenti nikdy nepoužili. V uvedeném vzorku uvedlo pouze 7 % sester, že považují klasifikaci Aliance 3 N za zcela neužitečnou (Bjornsdottir, Thorhallsdottir, 2003, s ). Závěr Prezentované studie jsou dokladem aktuálnosti a potřebnosti výzkumu k problematice standardizované ošetřovatelské terminologie. Frekvence publikovaných poznatků o výzkumu k implementaci klasifikace NOC na pracovištích různého typu není uspokojivá. Je zapotřebí na tento nedostatek reagovat dalšími výzkumnými pracemi. Ošetřovatelská komunita by měla přijmout fakt, že standardizovaná terminologie je nezbytnou komponentou ošetřovatelské praxe a oboru ošetřovatelství jako celku. Jde o jedinečnou terminologii, specifickou pouze pro ošetřovatelství. Efektivita ošetřovatelské péče je do značné míry ovlivněna schopnostmi sester erudovaně rozpoznat přítomné ošetřovatelské diagnózy, fundovaně zvolit odpovídající intervence a vymezit pro daného pacienta vhodné NOC hodnocené oblasti - výsledky ošetřovatelské péče. Seznam bibliografických zdrojů BJORNSDOTTIR, G. - THORHALLSDOTTIR, I An Internet-Based Survey of Icelandic Nurses on Their Use of and Attitudes Toward NANDA, NIC, and NOC. International Journal of Nursing Terminologies and Classifications vol. 14, no. 4, p ISSN X. 15

16 DORAN, D. - ALMOST, J Nursing senzitive outcomes: the state of the science. Canada: Jones and Barlett, s. ISBN GARBIN, L. M. RODRIGUES, C. C. ROSS, L. A. - DE CARVALHO, E. C Nursing outcome classification (NOC): identification of the related scientific production. Revista gaúcha de enfermagem vol. 30, no. 3. p ISSN HOLMANOVÁ, E. et al Problematika ošetrovateľskej diagnostiky v odbornej literatúre. In VII. Mezinárodní sympozium ošetřovatelství. Ostrava: Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity, [cit ]. Dostupný na internetu: zsf.osu.cz/uom/dokumenty/uom-publikace/viisympozium-2008-en.pdf>. JAROŠOVÁ, D. et al Projekt využitelnosti ošetřovatelských klasifikací NANDA-Int. a NIC v domácí péči. In PROFESE ON-LINE [online], 2009, roč. 2, č. 3, s [cit ]. Dostupný na internetu: pouzp.cz/.../projekt-vyuzitelnostiosetrovatelskych-klasifikaci-nanda-int-a-nic-v-domaci-peci.aspx. KAUTZ, DD. - VAN HOM, ER An exemplar of the use of NNN language in developing evidence-based practice guidelines. International journal of nursing terminologies and classifications vol. 19, no. 1. p ISSN X. KEENAN, G. - YAKEL, E Promoting safe nursing care by bringing visibility to the disciplinary aspects of interdisciplinary care. Journal of the American Medical Informatics Association p ISSN MOORHEAD, S. et al Nursing Outcomes Classification (NOC). 4 th ed. St. Louis: Mosby, p. ISBN MOORHEAD, S. et al Nursing Outcomes Classification implementation projects across the care continuum. Journal of Nursing Care Quality vol. 12, no. 5. p ISSN MORALES, J. M. et al Nursing Records With Standardized Nursing Language in Prehospital Emergency Care: From Utopia to Reality. International journal of nursing terminologies and classifications vol. 14, no. 4. p. 37. ISSN X. OLIVEIRA, M. F. - FREITAS, M. C Frequent nursing diagnoses and interventions for women under critical care. Revista brasileira de enfermagem vol. 62, no 3. p ISSN PROPHET, C. M The evolution of a clinical database: from local to standardized clinical languages. Journal of the American Medical Informatics Association p ISSN

17 REED, D. et al Variations across field settings in the use of the indicators for nursing outcomes classification outcomes. Studies and health technology and informatics. p ISSN SMITH, K. J. - CRAFT-ROSENBERG, M Using NANDA, NIC and NOC in an Undergraduate Nursing Practicum. Nurse educator. 2010, vol. 35, no. 4, p ISSN STEFANOVÁ, P. - MAREČKOVÁ, J NOC a NIC klasifikace u pacientů s ošetřovatelskou diagnózou Riziko porušení kožní integrity In: SIKOROVÁ, L. BUŽGOVÁ, R. Ošetřovatelský výzkum a praxe založená na důkazech. Ostrava: OU v Ostravě, Fakulta zdravotnických studií, s ISBN ZELENÍKOVÁ, R. - ŽIAKOVÁ, K Expert v procese validizácie ošetrovateľských diagnóz. In BUŽGOVÁ, R. - SIKOROVÁ, L. Ošetřovatelská diagnostika a praxe založená na důkazech II. Ostrava: Repronis, 2008, s ZELENÍKOVÁ, R. ŽIAKOVÁ, K Validizačné štúdie ošetřovatelských diagnóz. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2010, roč. 1, č. 1, s ISSN Kontaktní adresa Mgr. Soňa Bocková Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Lékařská fakulta Ostravská univerzita v Ostravě Syllabova Ostrava Zábřeh Sona.Bockova@osu.cz 17

18 CHRONICKÉ OCHORENIE A KVALITA ŽIVOTA V RÓMSKEJ POPULÁCII Michaela Dingová Ústav ošetrovateľstva, Jesseniova Lekárska fakulta, Martin Súhrn Orientácia ošetrovateľstva na výskum i praktickú sféru starostlivosti s cieľom podporiť či udržať kvalitu života je jednoznačná. Napriek tomu je oblast ošetrovateľskej starostlivosti v prípadoch, kedy sa intenzívnejšie prejavuje kultúrna diverzita zriedkavo predmetom výskumu. V práci sme sa zamerali na odhaleni niektorých špecifík kvality života najstarších reprezentantov rómskej minority. Na percepciu dopadu vybraných premenných na kvalitu života nejstarších členov rómskej minority sme využili štandardizované dotazníky WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD. Prítomnosť diskomfortu bola signifikantným činiteľom zníženého hodnotenia kvality života v parciálnych oblastiach i v celkovom profile. Dostupnosť a funkčnosť sociálnej opory boli činiteľmi, na ktoré nemal pociťovaný diskomfort vplyv a prispeli najvyšším podielom ku kvalite života v sledovanej vzorke. Zistenia sú v mnohých prípadoch ovlyvnené životnými podmienkami a kultúrnymi špecifika rómskeho etnika. Kľúčové slová rómska populácia, chronické ochorenie, kvalita života, WHOQOL Úvod Rómovia na Slovenku tvoria heterogénnu skupinu, vedú rôznorodý spôsob života, čo je determinované nielen etnickou (subetnickou) a lokálnou príslušnosťou ale najmä úrovňou asimilácie a integrácie do majoritnej spoločnosti. Minulé prístupy, spojené s problematickým vymedzením rómskeho etnika predstavovali bariéry pre komprehenzívny výskum Rómov a preto v niektorých disciplínach nedisponujeme v súčasnosti komplexnými a empiricky podloženými faktami o živote Rómov. Na základe štúdia dostupných literárnych prameňov môžeme predpokladať, že takáto situácia je i v oblasti ošetrovateľstva i keď sme zaznamenali určité pokusy o objasnenie fenoménov súvisiacich so zdravím z perspektívy tejto disciplíny. (Dingová, Žiaková, 2005; Vöröšová, Malíková, 2007) Situácia je v oblasti vedeckého záujmu sťažená určitou izoláciou voči pokusom preniknúť do tejto komunity a problematickou 18

19 participáciou samotných Rómov vo výskume i v zdravotno-podporých aktivitách. Reálnym problémom je i absenci teoretických a empirických dát o charakteristikách súčasnej rómskej minority, ktoré sú relevantné k ošetrovateľským fenoménom jako je napríklad i kvalita života. Pre ošetrovateľstvo a i medicínu sú charakteristické najmä aplikačné prístupy, teda uplatnenie kategórie kvality života vo vzťahu ku klinickému stavu, užšie chápanému zdraviu, či skôr subjektívnej percepci vplyvu ochorenia/poruchy na kvalitu života. Najčastejšie sú výskumy, respektíve prieskumy orientované na zdravotný stav detí (Adamkovičová et al., 1999), gravidných žien (Šereš, 1998; Rambousková et al., 2003) či dospelej populácie (Krajcovicova et al., 2004; Bertková, 2004). Za determinujúce faktory ovplyvňujúce kvalitu zdravia rómskej populácie sú považované v súčasnosti najmä vysoká územná koncentrácia rómskeho obyvateľstva s epidemickým šírením ochorení a nízka úroveň bývania v ekologicky rizikovom prostředí s nízkym štandardom osobnej i komunálnej hygieny. Značná je i genetická záťaž rómskeho etnika spojená s vysokou incidenciou kongenitálnych ochorení. Ďalej sú to nevhodné stravovacie návyky, zvýšená miera užívania alkoholu a tabakových výrobkov, nižšia vzdelanostná úroveň, z ktorej môže prameniť nedostatočná úroveň zdravotného uvedomenia a nemožnosť/neschopnosť vyhľadať adekvátnu zdravotnícku pomoc či rozhodnuti a možnosť kúpiť si potrebné lieky. (Adamkovičová et al., 1999, s. 183) Keďže hodnotenie zdravia je ovplyvnené nielen prítomnosťou symptómov ochorenia, diskomfortu, ale i rôznymi osobnostnými, sociokultúrnymi a psychologickými faktormi a aktuálnou situáciou zaujímalo nás ako sa premieta závažnosť ochorenia do subjektívneho hodnotenia zdravotného stavu a tiež i kvality života. Vzhľadom na celostný prístup, ktorý je základným metodologickým rámcom v ošetrovateľstve i povahu konceptu kvality života sme ju hodnotili multidimenzionálnymi nástrojmi WHOQOL-OLD a WHOQOL-BREF. Cieľ Aká je kvalita života najstarších reprezentantov rómskej populácie vo vybraných lokalitách žilinského kraja? Aký má stupeň závažnosti ochorenia dopad na percepciu kvality života? Súbor a metodika Pri výbere participantov, ktorí tvorili výskumnú vzorku sme postupovali rôznymi formami zámerného výberu. Boli nimi jednoduchý zámerný výber, metóda snehovej gule a metóda kontaktnej osoby. V prípade metódy snehovej gule sa informátormi sprostredkovateľmi kontaktov na potenciálnych participantov stali už spolupracujúci seniori, respektíve ich rodinní príslušníci. V druhom prípade bol kontaktnou osobou komunitný konzultant s 19

20 etnickou príslušnosťou Róm, ktorý v minulosti asi 4 roky žil v jednej z participujúcich komunít. Do výskumnej vzorky sme zaradili tých, ktorí spĺňali nasledovné kritériá: vek 50 a viac rokov; prítomnosť minimálne 1 chronického ochorenia; ochota k spolupráci a podpísanie informovaného súhlasu s účasťou na výskume; schopnosť pochopiť inštrukcie výskumných metodík; subjektívna deklarácia rómskej identity; ovládanie slovenského jazyka. Charakteristika vzorky je uvedená v tabuľke. (Tab. 1) Pre zber empirických údajov sme použili metódu pološtruktúrovaného interview, ktoré bolo zamerané na zistenie informácií o závažnosti ochorenia. Výsledkom bola štruktúrovaná informácia - prítomnosť diskomfortu, ktorá bola ďalej využívaná ako premenná pri štatistickom spracovaní dát. Kvalita života bola hodnotená prostredníctvom štandardizovaných dotazníkov WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD, ktoré môžu byť administrované aj ako štruktúrované rozhovory. Na štatistické spracovanie a vyhodnotenie empirických dát boli použité MS Excel 2000 a STATISTICA (StatSoft). Na vyjadrenie miery významnosti rozdielov intervalovej závislej premennej bola použitá neparametrická jednofaktorová analýza rozptylu Kruskal-Wallisov test na hladine významnosti 5%. V prípade hodnotenia vzťahu nominálnych a poradových premenných bol využitý Spearmanov koeficientom poradovej korelácie, keďže nebolo možné využiť chí kvadrátový test (χ2). Tab. 1 Charakteristika vzorky Vek (roky) n SD Medián ,36 3, a viac 23 66,39 4,64 65 Spolu 73 58,84 6,37 58 Pohlavie n rokov n 61 a viac rokov n Ženy Muži Spolu Rodinný stav n % v partnerskom zväzku 7 9,59 v rozšírenej rodine s deťmi 17 23,29 v rozšírenej rodine s vnúčatami 47 64,38 v rozšírenej rodine s príbuznými 1 1,37 ovdovený/á a žijem sám/a 1 1, 37 20